V oblasti občanskoprávní budou podle práva EU pokračovat probíhající řízení a řízení zahájená před koncem přechodného období. Portál e-Justice bude na základě vzájemné dohody se Spojeným královstvím uchovávat příslušné informace týkající se Spojeného království do konce roku 2024.

Drobné nároky

Gibraltar
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Na Gibraltaru je pro drobné nároky příslušný Nejvyšší soud (Supreme Court) a toto řízení je známo rovněž jako řízení o drobných nárocích (Small Claims Track). Řízení o drobných nárocích je k dispozici v případě nároků splňujících peněžní prahovou hodnotu ve výši 10 000 GBP. Sporná částka však není jediným faktorem, k němuž se přihlíží. Mezi další faktory patří druh pohledávky a množství a typ přípravných prací, jež jsou zapotřebí pro spravedlivé projednání dané věci. Za určitých okolností mohou být jednoduché případy s hodnotou vyšší než 10 000 GBP projednány v rámci řízení o drobných nárocích, pokud s tím žalobce i žalovaný souhlasí.

Při rozhodování o tom, zda je věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, nebo zda bude projednána v rámci běžného soudního řízení, přihlédne soudce kromě názoru žalobce a žalovaného i k těmto faktorům:

  • Sporná částka, která obvykle nesmí přesáhnout 10 000 GBP.
  • Druh nároku – obvykle se jedná o nároky spotřebitelů (např. prodané zboží, vadné zboží nebo zpracování), nároky v souvislosti s nehodami, spory o vlastnictví zboží a spory mezi pronajímateli a nájemci ohledně oprav, jistoty, nedoplatků nájemného atd., nikoli však ohledně vlastnictví.

Při rozhodování o tom, zda by měla být věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, vezme soudce v úvahu množství a typ přípravných prací, jež jsou zapotřebí pro spravedlivé projednání dané věci. Soudce bude mít na paměti, že tento postup by měl být dostatečně jednoduchý, aby lidé mohli provést řízení sami bez pomoci právníka, pokud si to přejí. Nárok by měl například vyžadovat jen minimální přípravu na konečné slyšení. Věci projednávané v režimu řízení o drobných nárocích obvykle nezahrnují mnoho svědků nebo složitých právních otázek.

Je-li hodnota nároku nižší než 10 000 GBP, nárok se však týká náhrady újmy na zdraví, havarijního stavu obytných prostor a náhrady škody v souvislosti s tím, nebude věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, ledaže částky požadované v souvislosti s újmou na zdraví, havarijním stavem a náhradou škody nepřesahují 1 000 GBP.

Jsou-li v řízení o drobných nárocích projednávány pohledávky s částkou vyšší než 10 000 GBP, platí jiná pravidla týkající se nákladů. V takových případech bude moci úspěšná strana požadovat od strany, která spor prohrála, náhradu nákladů, včetně odměny právního zástupce. Tyto náklady však nemohou být vyšší než náklady přiznané v případě, že by věc byla projednána ve zrychleném řízení (Fast Track). Další informace o nákladech budou uvedeny později.

1.2 Použití řízení

Ačkoli je většina věcí s hodnotou nároku do výše 10 000 GBP projednána v režimu řízení o drobných nárocích, neděje se tak automaticky. Při rozhodování o postupu, v jehož rámci bude věc projednána, vezme soudce v úvahu názory účastníků řízení. I v případě, je-li sporná částka nižší než 10 000 GBP, může se soudce rozhodnout, že věc projedná v rámci běžného soudního řízení, a nikoli v řízení o drobných nárocích.

Je-li nárok napaden (nebo popřen), žalobci bude zaslána kopie žalobní odpovědi žalovaného. Strany budou muset rovněž vyplnit dotazník pro přidělení dané věci. Informace, které strany v dotazníku uvedou, pomohou soudci rozhodnout o tom, který režim je v dané věci nejvhodnější. Pokud se strany domnívají, že by věc měla být projednána jako drobný nárok v rámci řízení o drobných nárocích, měly by tuto skutečnost uvést v dotazníku. Ačkoli jsou názory žalobce a žalovaného zohledněny, je na soudci, aby rozhodl, kterému režimu bude věc přidělena.

Jak je uvedeno výše, soudce může rozhodnout o projednání věci s hodnotou nároku nižší než 10 000 GBP v rámci běžného řízení. Toto rozhodnutí je přijato na začátku řízení.

Pokud to soudce považuje za vhodné, může rozhodnout o převedení věci z režimu řízení o drobných nárocích do běžného řízení. Je-li žaloba přidělena do režimu řízení o drobných nárocích a následně převedena do jiného režimu, po převedení žaloby přestávají platit pravidla týkající se nákladů na řízení o drobných nárocích. Ode dne převedení platí pravidla týkající se nákladů na zrychlené řízení nebo komplexní řízení (Multi Track).

1.3 Formuláře

V řízení o drobných nárocích se používají zvláštní formuláře a jejich používání je povinné.

K zahájení řízení musí žalobce vyplnit formulář N1, který je k dispozici s pokyny k vyplnění jak pro žalobce, tak pro žalovaného. Jakmile žalobce formulář vyplní, měl by vyhotovit jednu kopii pro sebe, jednu pro soud a jednu pro každého žalovaného. Soud zašle kopii každému žalovanému. Další informace jsou k dispozici na internetové stránce Obrátit se na soud.

Jak již bylo uvedeno, je-li nárok popřen, zašle soud žalobci kopii žalobní odpovědi a oběma stranám dotazníky pro přidělení dané věci.

Jestliže soudce rozhodne o přidělení věci do režimu řízení o drobných nárocích, zašle soud účastníkům řízení formulář N157 (oznámení o přidělení soudu pro drobné nároky), který obsahuje informace o datu konání soudního jednání a o tom, jaké kroky je třeba učinit v rámci přípravy.

Pokud je sporná částka vyšší než 10 000 GBP, obě strany však souhlasily s tím, že věc bude projednána v rámci řízení o drobných nárocích, zašle soud formulář N160 (oznámení o přidělení do režimu řízení o drobných nárocích (se souhlasem stran)). Tento formulář poskytuje rovněž informace o datu konání soudního jednání a o tom, jaké kroky je třeba učinit v rámci přípravy.

Pokud soudce rozhodne, že věc může být projednána pouze na základě písemných důkazů a bez potřeby soudního jednání, zašle soud účastníkům řízení formulář N159 (oznámení o přidělení do režimu řízení o drobných nárocích (bez soudního jednání)). V tomto formuláři je stanoveno datum, do kdy musí žalobce nebo žalovaný soudu sdělit, zda má námitky proti rozhodnutí pouze na základě písemných důkazů. Pokud jedna ze stran vznese námitku, bude žaloba projednána během soudního jednání. Není-li obdržena žádná odpověď, může to soudce považovat za souhlas.

Pokud strana spor prohrála, nebyla však na dotyčném jednání přítomna nebo zastoupena, použije se k podání návrhu na zrušení rozsudku formulář N244 (oznámení návrhu).

1.4 Pomoc

Řízení o drobných nárocích má být jednoduché, aby osoby, které se zastupují samy (tzv. strany sporu bez právního zastoupení), mohly řízení snadno pochopit. Je-li žalobce nebo žalovaný stranou sporu bez právního zastoupení, vezme soudce tuto skutečnost v úvahu a povede řízení takovým způsobem, aby mohla strana sporu bez právního zastoupení porozumět tomu, co se děje a co se od účastníků řízení z procesního hlediska vyžaduje.

Pokud se žalobce nebo žalovaný rozhodne, že nevyužije služeb právního zástupce, může jej na soudní jednání doprovázet někdo, kdo vystupuje jeho jménem. Tato osoba se nazývá „obecným zmocněncem“ a může to být kdokoli, koho si strana sporu zvolí, jako je manžel/manželka, příbuzný, přítel nebo poradce. Je-li to možné, neměl by obecný zmocněnec svědčit. Obecný zmocněnec se nemůže účastnit soudního jednání bez osoby, kterou zastupuje, ledaže si účastník řízení vyžádal od soudu povolení, aby jej obecný zmocněnec mohl zastupovat v jeho nepřítomnosti.

Poradenské agentury mohou mít potíže s uvolňováním zaměstnanců, kteří působí jako obecní zmocněnci při soudních jednáních, a proto je vhodné, aby je účastník řízení kontaktoval co nejdříve, pokud požaduje jejich pomoc. Poradenské agentury informují účastníky řízení o tom, zda mohou pomoc poskytnout, či nikoli. Někteří obecní zmocněnci mohou vyžadovat odměnu a strana sporu se musí ujistit, že přesně ví, kolik tato částka činí. Soudce může obecnému zmocněnci, který se nechová řádně, nařídit, aby soudní jednání opustil.

Účastník řízení odpovídá za uhrazení odměny obecného zmocněnce, kterého jmenuje, a to i v případě, má-li ve věci úspěch. Je proto třeba uvážit, zda má s ohledem na výši nároku smysl tyto náklady hradit. Obecní zmocněnci, kteří si za poskytnutí pomoci účtují poplatky, nemusí mimoto patřit k profesní organizaci, a není-li účastník řízení s jejich pomocí spokojen, neexistuje žádný regulační orgán nebo organizace, jimž by bylo možno podat stížnost.

Stranám sporu se zdravotním postižením je k dispozici dodatečná pomoc. Má-li účastník řízení zdravotní postižení, které ztěžuje podání žaloby nebo komunikaci, měl by se obrátit na dotyčný soud, který může případně poskytnout další pomoc.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Řízení o drobných nárocích je mnohem neformálnější a neuplatňují se přísná pravidla dokazování. Řízení o drobných nárocích se vztahuje na jednodušší případy s nižšími částkami. Soud proto může při jednání použít postup, který považuje za spravedlivý. Soud nemusí vyžadovat svědectví pod přísahou a soudce se může rozhodnout, že omezí křížový výslech, pokud to považuje za vhodné. Soudce je však povinen své rozhodnutí o omezení křížového výslechu zdůvodnit. Soudce se může rozhodnout, že některému svědkovi nebo všem svědkům položí otázky předtím, než to umožní jiné osobě.

1.6 Písemné řízení

Má-li soudce za to, že věc může být vyřízena bez soudního jednání pouze na základě písemných důkazů, vyrozumí o tom strany sporu pomocí formuláře N159 (viz výše). V tomto oznámení je stanoveno datum, do kterého musí žalobce nebo žalovaný soudu sdělit, zda má námitky proti rozhodnutí pouze na základě písemných důkazů. Pokud jedna ze stran vznese námitku, bude žaloba projednána během soudního jednání. Není-li obdržena žádná odpověď, může to soudce považovat za souhlas. Jestliže žádná strana nevznese proti rozhodnutí soudce o nekonání soudního jednání námitku, může být věc projednána pouze na základě písemných dokladů.

1.7 Obsah rozsudku

V rozsudcích gibraltarského soudu je obvykle zaznamenáno pouze rozhodnutí soudce a případné příkazy vydané účastníkům řízení. Soudce je však povinen uvést hlavní důvody svého rozhodnutí, není-li rozsudek vynesen ústně s pořízením zvukového záznamu. Soudce může uvést své důvody stručně a jednoduše tak, jak to umožňuje povaha dané věci. Zpravidla může rozsudek vynést ústně během soudního jednání, později jej však může vyhotovit písemně, nebo jej vydat v jednání stanoveném za tímto účelem. Pokud soudce rozhodl ve věci bez soudního jednání, musí vyhotovit stručnou zprávu o důvodech a zaslat každému účastníkovi řízení její kopii

1.8 Náhrada nákladů

S ohledem na náhradu nákladů existují určitá omezení. V současné době může strana, která měla ve věci úspěch, požadovat náhradu těchto nákladů:

  • veškeré soudní poplatky, které zaplatila,
  • částka nepřesahující 260 GBP v případě právního poradenství, pokud žaloba obsahovala návrh na zákaz (příkaz, aby se někdo zdržel určitého jednání), příkaz k plnění (příkaz, aby někdo něco udělal, například pronajímatel provedl opravy), kromě těchto kategorií nemohou být právní náklady uhrazeny,
  • částka nepřevyšující 90 GBP denně pro stranu, která měla ve věci úspěch, a svědky, kteří v důsledku účasti na soudním jednání mohli přijít o výdělek,
  • přiměřené výdaje na pokrytí dodatečných nákladů účastníka řízení či svědků na cestu nebo nocleh,
  • pokud soudce svolil s využitím služeb znalce a dotyčná strana spor následně vyhraje, může soudce přikázat straně, která neměla ve věci úspěch, aby náklady částečně uhradila. Soudce však nemůže přiznat více než 200 GBP na jednoho znalce. Tato částka nemusí pokrývat odměnu znalce v plné výši, zejména pokud znalec vyhotoví znalecký posudek a účastní se soudního jednání,
  • soudce může nařídit, aby účastník řízení, který nejednal přiměřeně, uhradil další náklady,
  • pokud finanční hodnota nároku překročí limit pro řízení o drobných nárocích, soudce však věc přidělil do režimu řízení o drobných nárocích, budou náklady posouzeny v souladu s tímto režimem, ledaže strany souhlasí s tím, že by se měla použít ustanovení o nákladech na zrychlené řízení.

1.9 Možnost odvolání

Pokud se strana, která neměla ve věci úspěch, chce proti rozhodnutí soudce odvolat, musí získat povolení tak učinit. Pokud se tato strana / účastník řízení účastní soudního jednání, na němž je rozhodnutí vydáno, může požádat soudce o toto svolení na konci jednání.

Účastník řízení, který chce podat odvolání, musí mít pro odvolání pádné důvody. Nemůže jednoduše vznést námitky proti rozhodnutí soudce, protože se domnívá, že bylo vydáno chybné rozhodnutí.

Chce-li účastník řízení podat odvolání, musí jednat rychle. Lhůta pro podání odvolání účastníkem řízení je omezená.

Pokud nebyla strana, která spor prohrála, přítomna ani zastoupena na jednání, může požádat o zrušení rozsudku vyneseného během tohoto soudního jednání a o obnovu řízení.

Tato strana musí podat žádost nejpozději do 14 dnů od obdržení rozsudku. Za účelem podání žádosti by měla požádat soud o formulář 244 (oznámení návrhu).

Soud stranám sdělí, kdy se musí dostavit k soudu za účelem projednání návrhu před soudcem.

Soudce návrhu na zrušení rozsudku vyhoví pouze v případě, že:

strana sporu / účastník řízení měl pádný důvod

  • nedostavit se k soudnímu jednání nebo nebýt na něm zastoupen, nebo
  • neuvědomit soud písemně

a dotyčná strana má přiměřenou vyhlídku na úspěch při novém jednání.

Pokud je návrh účastníka řízení úspěšný a rozsudek je zrušen, určí soud datum nového jednání o nároku. V případě jednoduchého nároku může soudce rozhodnout, že věc bude projednána neprodleně po jednání o návrhu.

Poslední aktualizace: 30/11/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.