Upozorňujeme, že výchozí estonština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Drobné nároky

Estonsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

Procesní řád pro projednávání občanských věcí u estonských soudů je stanoven v občanském soudním řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik (TsMS)). Pokud se projednává občanská věc podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, pravidla stanovená v občanském soudním řádu pro zjednodušené řízení se uplatní v rozsahu, v jakém není zjednodušené řízení upraveno nařízením. Věci může podle nařízení projednávat okresní soud (maakohus) příslušný na základě své jurisdikce. Podle § 405 občanského soudního řádu, který upravuje zjednodušené řízení, soudy projednávají spory ve zjednodušeném řízení podle zjednodušených pravidel podle svého přiměřeného uvážení a pouze s ohledem na obecné procesní zásady stanovené v řádu.

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Pokud se projednává občanská věc podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, pravidla stanovená v občanském soudním řádu pro zjednodušené řízení se uplatní v rozsahu, v jakém není zjednodušené řízení upraveno uvedeným nařízením.

Pravidla zjednodušeného řízení lze použít ve vnitrostátních případech, které se týkají majetkových nároků, jejichž hodnota nepřesahuje částku, která činí v případě hlavního nároku 2 000 EUR a v případě hlavního nároku společně s vedlejšími nároky 4 000 EUR.

1.2 Použití řízení

Podle § 405 odst. 3 občanského soudního řádu mohou soudy projednávat věci podle zjednodušených pravidel, aniž by musely ohledně této skutečnosti vynést samostatné rozhodnutí. Soudy projednávají žaloby na základě zjednodušených pravidel podle svého přiměřeného uvážení pouze s ohledem na obecné procesní zásady. Ve zjednodušeném řízení soud ručí za to, že jsou dodržena základní práva a svobody a základní procesní práva účastníků řízení a že účastníci řízení jsou vyslechnuti, pokud o to požádají. Není nutné za tímto účelem nařizovat soudní jednání. Účastníci řízení však musí být vyrozuměni o svém právu být soudem vyslechnuti. Soudy mohou řízení zjednodušit, ale nejsou povinny tak učinit.

Při projednávání žaloby ve zjednodušeném řízení může soud:

–          provést zápis o procesních úkonech pouze v rozsahu, v jakém jej soud považuje za nezbytný, a neumožnit podání připomínek k zápisu,

–          stanovit lhůtu, která se liší od lhůty stanovené právními předpisy,

–          uznat osoby nespecifikované právními předpisy jako smluvní zástupce účastníků řízení,

–          odchýlit se od ustanovení právních předpisů, která se týkají formálních požadavků na předkládání a provádění důkazů, a uznat jako důkaz i jiné důkazní prostředky, jež nejsou v zákoně upraveny, včetně prohlášení účastníka řízení, které není učiněno pod přísahou,

–          odchýlit se od ustanovení právních předpisů, která se týkají formálních požadavků na doručování procesních písemností a na písemnosti, které mají být předloženy účastníkům řízení, s výjimkou doručení žaloby žalovanému,

–          upustit od písemného přípravného řízení nebo soudního jednání,

–          provádět důkazy z vlastního podnětu,

–          vynést rozsudek v dané věci bez popisné části a odůvodnění,

–          prohlásit rozhodnutí přijaté v dané věci za okamžitě vykonatelné i v jiných případech, než jsou stanoveny v právních předpisech, nebo bez zajištění stanoveného právními předpisy.

Návrh na zahájení evropského řízení o drobných nárocích lze k soudu podat v elektronické podobě nebo poštou. Návrh v elektronické podobě lze podat prostřednictvím informačního systému vytvořeného pro tento účel (E-toimik (systém elektronického podání), https://www.e-toimik.ee/). Pro podání návrhu prostřednictvím systému elektronického podání se lze do systému přihlásit a systém používat pouze za pomoci estonského průkazu totožnosti. Elektronický návrh lze k soudu podat rovněž e-mailem. Kontaktní údaje estonských soudů jsou dostupné na internetových stránkách soudů na adrese https://www.kohus.ee.

Návrh musí podepsat jeho odesílatel. Elektronicky podaný návrh musí být digitálně podepsán odesílatelem nebo předložen jakýmkoli jiným obdobně zabezpečeným způsobem, který umožňuje identifikaci odesílatele. Elektronický návrh může být rovněž podán faxem nebo v jiné podobě, kterou lze reprodukovat písemně, a to za předpokladu, že je soudu neprodleně doručen originál písemného dokumentu. V případě podání opravného prostředku proti rozhodnutí soudu musí být originál opravného prostředku podán do deseti dní.

Soud může považovat návrh nebo jinou procesní písemnost, jež účastník řízení předloží e-mailem, za dostatečné, i když nesplňují požadavek digitálního podpisu, za předpokladu, že soud nemá pochybnosti o totožnosti odesílatele a odeslání písemnosti, zejména pokud byly písemnosti s digitálním podpisem z téže e-mailové adresy soudu zaslány již dříve v rámci řízení týkajícího se téže věci stejným účastníkem řízení nebo pokud soud souhlasil, že návrhy nebo jiné písemnosti mohou být předloženy rovněž takovýmto způsobem.

Akceptace uvedená v čl. 13 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, může být sdělena elektronicky prostřednictvím elektronického informačního systému pro elektronická podání (https://www.e-toimik.ee/) nebo e-mailem nebo faxem v souladu s výše uvedenými podmínkami. Tato akceptace může být soudu rovněž podána společně s návrhem na zahájení evropského řízení o drobných nárocích.

Procesní písemnosti musí být doručeny advokátům, notářům, exekutorům, správcům konkursní podstaty a státním nebo místním vládním agenturám elektronicky prostřednictvím informačního systému vytvořeného pro tento účel. Jejich doručení jakýmkoli jiným způsobem je přípustné, pouze je-li to odůvodněné. V rámci zjednodušeného řízení se lze od formálních požadavků týkajících se doručování procesních písemností odchýlit; tato možnost by však měla být zvažována s opatrností. Od pravidel týkajících se doručování procesních písemností se nelze odchýlit při doručování žaloby žalovanému a soudních rozhodnutí účastníkům řízení.

Sazba státního poplatku se určuje na základě hodnoty občanské věci, která se vypočte s přihlédnutím k peněžité částce, jejíž úhrada je požadována. Při výpočtu hodnoty občanské věci musí být výše vedlejších nároků připočtena k výši hlavního nároku. Pokud je v evropském řízení o drobných nárocích uplatňován nárok na penále za pozdní platbu, ale v okamžiku předložení návrhu není penále dosud splatné, výše penále odpovídající částce splatné za jeden rok musí být připočtena k této částce vypočtené ke dni podání návrhu. Sazba státního poplatku se určuje na základě konečné vypočtené částky (hodnota občanské věci) a podle tabulky obsažené v příloze 1 zákona o státních poplatcích (riigilõivuseadus) v souladu s § 59 odst. 1 tohoto zákona.

Při podání opravného prostředku bude státní poplatek splatný ve stejné výši jako při podání prvotního návrhu na zahájení evropského řízení o drobných nárocích okresnímu soudu, s přihlédnutím k rozsahu opravného prostředku. Při podání opravného prostředku proti soudnímu rozhodnutí k oblastnímu soudu (ringkonnakohus) musí být uhrazen státní poplatek ve výši 50 EUR. Při podání kasačního opravného prostředku nebo opravného prostředku proti soudnímu rozhodnutí k Nejvyššímu soudu (Riigikohus) je splatná kasační jistota. Kasační jistota, která má být uhrazena s ohledem na kasační opravný prostředek, představuje jedno procento hodnoty občanské věci, s přihlédnutím k rozsahu opravného prostředku; avšak jistota nesmí být méně než 100 EUR nebo více než 3 000 EUR. Kasační jistota splatná při podání opravného prostředku proti soudnímu rozhodnutí činí 50 EUR.

Státní poplatky a kasační jistoty z důvodu úkonů, které mají být provedeny v rámci soudních věcí, musí být uhrazeny na tyto bankovní účty Ministerstva financí:

SEB Bank – číslo účtu EE571010220229377229 (SWIFT: EEUHEE2X)

Swedbank – číslo účtu EE062200221059223099 (SWIFT: HABAEE2X)

Luminor Bank – číslo účtu EE221700017003510302 (SWIFT: NDEAEE2X)

Pokud není rozsudek, který byl vynesen v rámci evropského řízení o drobných nárocích a již nabyl účinnosti, dobrovolně splněn, musí se osoba, která chce přistoupit k nucenému výkonu rozsudku, obrátit na exekutora, aby zahájil vykonávací řízení.

Podle čl. 21 odst. 2 písm. b) bude rozsudek vynesený v soudních sporech vedených podle uvedeného nařízení v Estonsku vykonatelný, pokud je vynesen v estonštině nebo angličtině nebo pokud je k osvědčení připojen překlad do estonštiny nebo angličtiny. Pokud se podává opravný prostředek proti rozsudku vynesenému v evropském řízení o drobných nárocích, oblastní soud, k němuž se opravný prostředek podává, přijme opatření uvedená v článku 23 nařízení. Pokud je vynesen rozsudek pro zmeškání a je podán návrh na jeho zrušení podle § 415 občanského soudního řádu, musí být žádost o opatření předložena soudu, který návrh projednává.

Pokud dosud nebyl podán žádný opravný prostředek, opatření uvedená v článku 23 uvedeného nařízení přijme soud, který rozhodnutí vynesl. Opatření stanovená v čl. 23 písm. c) nařízení mohou být přijata okresním soudem, v jehož jurisdikci vykonávací řízení je nebo by mělo být vedeno.

V případech uvedených v oddíle 46 exekučního řádu (täitemenetluse seadustik) může vykonávací řízení kromě soudu zastavit také exekutor, který řízení vede.

1.3 Formuláře

Neexistují žádné standardní formuláře používané pro zjednodušené řízení na celostátní úrovni.

1.4 Pomoc

Pokud se osoba soudního řízení účastní prostřednictvím smluvního zástupce, musí zástupce obecně mít minimálně magisterské vzdělání v oboru práva uznané státem, odpovídající kvalifikaci ve smyslu § 28 odst. 22 školského zákona Estonské republiky (Eesti Vabariigi haridusseadus) nebo odpovídající zahraniční kvalifikaci. Ve zjednodušeném řízení však může soud umožnit osobě nesplňující uvedené požadavky na vzdělání, která je však podle mínění soudu kompetentní zastupovat jinou osobu před soudem, aby vystupovala jako zástupce. Zvláštní pravidla týkající se zjednodušeného řízení se použijí pouze pro spory v prvním stupni u okresních soudů. Smluvní zástupce, kterého okresní soud akceptuje, který však nesplňuje požadavky na vzdělání, nemůže provádět žádné procesní úkony u oblastního soudu ani u Nejvyššího soudu.

Účast zástupce v určité věci nebrání účastníkovi řízení s aktivní legitimací v občanskoprávním řízení, aby se věci účastnil osobně. Jednání a znalosti zástupce se považují za rovnocenné jednání a znalostem účastníka řízení.

Pokud soud shledá, že fyzická osoba, která je účastníkem řízení, není bez pomoci advokáta schopna sama chránit svá práva nebo že její základní zájmy nemusejí být bez pomoci advokáta dostatečně chráněny, soud této osobě vysvětlí možnost získat státní právní pomoc.

Právní pomoc se poskytuje podle pravidel týkajících se procesní pomoci stanovených v občanském soudním řádu (§ 180 a násl.) a postupem stanoveným v zákoně o státní právní pomoci (riigi õigusabi seadus). Státní právní pomoc se poskytuje na základě žádosti dané osoby.

Státní právní pomoc se poskytuje fyzické osobě, která má v době podání žádosti o státní pomoc bydliště v Estonské republice nebo v jiném členském státě EU nebo která je občanem Estonské republiky nebo jiného členského státu EU. Bydliště se určuje na základě článku 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Ostatním fyzickým osobám se právní pomoc poskytuje pouze v případě, že to vyplývá z mezinárodního závazku, který je pro Estonsko závazný.

Žádost o státní právní pomoc jako součást soudního řízení v občanské věci se předkládá soudu, u něhož se daná věc projednává, nebo soudu, který by byl k projednávání dané věci příslušný.

Fyzická osoba má nárok na státní právní pomoc, pokud není schopna hradit příslušné právní služby z důvodu své finanční situace v době, kdy právní pomoc požaduje, nebo pokud je schopna za právní služby zaplatit pouze částečně nebo ve splátkách nebo pokud jí její finanční situace neumožňuje, aby po zaplacení nákladů na právní služby měla dostatek prostředků na základní životní potřeby.

Fyzické osobě nebude poskytnuta právní pomoc v těchto případech:

(1) nepředpokládá se, že procesní náklady překročí dvojnásobek průměrného měsíčního příjmu osoby žádající o právní pomoc za poslední čtyři měsíce před podáním žádosti po odečtení jakýchkoli daní a povinných plateb pojistného, částek stanovených ke splnění vyživovací povinnosti vyplývající ze zákona a přiměřených výdajů na bydlení a dopravu;

(2) osoba žádající o právní pomoc je schopna pokrýt procesní náklady ze stávajícího majetku, který lze bez závažnějších problémů prodat a vůči kterému lze podle zákona vznést platební nárok;

(3) řízení se týká ekonomické nebo profesní činnosti osoby požadující procesní pomoc a netýká se jejích práv, která nejsou spojena s její ekonomickou nebo profesní činností. Toto se nevztahuje na poskytování procesní pomoci fyzickým osobám v podobě částečného nebo úplného osvobození od úhrady státního poplatku za to, že se osoba obrátí na soud nebo podá opravný prostředek, pokud se řízení týká ekonomické nebo profesní činnosti osoby požadující procesní pomoc a nesouvisejí s jejími právy, která nejsou spojena s její ekonomickou nebo profesní činností.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

Ve zjednodušeném řízení se může soud odchýlit od ustanovení právních předpisů, která se týkají formálních požadavků na předkládání a provádění důkazů, a uznat jako důkaz i jiné důkazní prostředky, jež nejsou v zákoně upraveny (například prohlášení účastníka řízení, které není učiněno pod přísahou). Na rozdíl od běžného řízení může ve zjednodušeném řízení soud provádět důkazy rovněž z vlastního podnětu. Musí však být zajištěno, aby úkony soudu nemohly ovlivnit rovnost stran před soudem. Skutečnosti, ohledně kterých soud provádí důkazy, musí být soudu známy předem.

Pravidla dokazování jsou stanovena v kapitole 25 občanského soudního řádu. V řízení musí každý účastník řízení prokázat skutečnosti, na nichž se zakládají jeho nároky a tvrzení, nestanoví-li právní předpisy jinak. Strany mohou souhlasit s tím, že si důkazní břemeno rozdělí odlišně od ustanovení zákona, a mohou se dohodnout na povaze důkazů, kterými může být určitá skutečnost prokázána, nestanoví-li právní předpisy jinak. Důkazy předkládají účastníci řízení. Soud může účastníkům řízení navrhnout, aby předložili další důkazy. Chce-li některý účastník řízení předložit důkazy, avšak není schopen tak učinit, může tento účastník řízení požádat, aby důkazy provedl soud. Účastník řízení, který předloží důkazy nebo žádá o provedení důkazů, musí doložit, které skutečnosti rozhodné pro danou věc chce předložením důkazů nebo žádostí o provedení důkazů prokázat. Žádost o provedení důkazů musí rovněž uvádět jakékoli informace, které dokazování umožní. V přípravném řízení soud stanoví účastníkům řízení lhůtu pro předložení důkazů nebo pro podání žádosti o provedení důkazů. Pokud je žádost účastníka řízení o provedení důkazů zamítnuta kvůli tomu, že účastník řízení bez ohledu na žádost soudu předem neuhradil náklady spojené s dokazováním, nebude mít účastník řízení právo o provedení důkazů požádat později, pokud by vyhovění žádosti vedlo k odročení jednání v dané věci.

Pokud musí být důkazy provedeny mimo místní příslušnost soudu, který danou věc projednává, může tento soud na základě žádosti nařídit provedení procesního úkonu soudem, v jehož místní příslušnosti mohou být důkazy provedeny. Postupuje se v souladu s pravidly stanovenými pro provedení požadovaného procesního úkonu. Účastníci řízení jsou vyrozuměni o místu a čase provedení procesního úkonu; nepřítomnost účastníka řízení však nebrání tomu, aby bylo žádosti vyhověno. Záznamy o procesních úkonech a důkazech provedených v souladu s žádostí se neprodleně zašlou soudu, který danou věc projednává. Pokud během dokazování soudem, který vede řízení na základě žádosti, vznikne spor, který nemůže tento soud řešit, avšak pokračování v dokazování závisí na rozhodnutí sporu, spor vyřeší soud projednávající hlavní věc. Jestliže soud při vyřizování žádosti zjistí, že by v zájmu lepšího rozhodnutí věci bylo vhodné, aby důkazy provedl jiný soud, postoupí žádost v tomto smyslu jinému soudu a vyrozumí o tom účastníky řízení.

Důkazy provedené v cizím státě podle právních předpisů tohoto státu lze u civilních soudů v Estonsku použít, pokud procesní úkony provedené za účelem získání důkazů nejsou v rozporu se zásadami estonského občanskoprávního řízení. Senát soudu, který požádal o dokazování podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, nebo pověřený soudce může být v souladu s uvedeným nařízením přítomen a účastnit se dokazování, které provádí soud cizího státu. Účastníci řízení, jejich zástupci a znalci se mohou dokazování zúčastnit ve stejném rozsahu, v jakém se mohou účastnit dokazování v Estonsku. Senát soudu, který v dané věci rozhoduje, pověřený soudce nebo znalec ustanovený soudem se mohou účastnit dokazování prováděného přímo estonským soudem v jiném členském státě EU, a to v souladu s čl. 17 odst. 3 nařízení.

Pokud musí být dokazování provedeno jinde než v některém z členských států EU, soud požádá, aby bylo dokazování provedeno prostřednictvím příslušného orgánu podle Úmluvy o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských nebo obchodních. Soud může provést dokazování v cizím státě rovněž prostřednictvím velvyslance Estonské republiky v tomto státě nebo příslušného konzulárního úředníka, pokud to právní předpisy cizího státu nezakazují.

Účastník řízení, který předložil důkazy nebo požádal o provedení důkazů, může upustit od dokazování nebo důkazy stáhnout pouze se souhlasem protistrany, nestanoví-li právní předpisy jinak.

1.6 Písemné řízení

Věc může být v rámci zjednodušeného řízení přezkoumána písemně. Soud pak ručí za to, že jsou dodržena základní práva a svobody a základní procesní práva účastníků řízení a že účastníci řízení jsou vyslechnuti, pokud o to požádají. Není nutné za tímto účelem nařizovat soudní jednání. Soud může upustit od písemného přípravného řízení nebo soudního jednání.

1.7 Obsah rozsudku

Rozsudek sestává z úvodu, výroku, popisné části a odůvodnění.

V úvodu rozsudku se uvádí:

  • název soudu, který vynesl rozsudek,
  • jméno soudce, který vynesl rozsudek,
  • čas a místo zveřejnění rozsudku,
  • číslo občanské věci,
  • předmět žaloby,
  • hodnota občanské věci,
  • jména a osobní identifikační čísla nebo registrační čísla účastníků řízení,
  • adresy účastníků řízení, pokud je to výslovně nezbytné pro výkon nebo uznání rozsudku,
  • jména zástupců účastníků řízení, a pokud byly zástupci nahrazeni, jména posledních zástupců,
  • čas posledního soudního jednání nebo odkaz na věc, která se přezkoumává v písemném řízení.

Popisná část rozsudku uvádí, stručně a v logickém pořadí, relevantní obsah předložených nároků a uvedených tvrzení, předložených protinároků a poskytnutých důkazů ve vztahu k těmto nárokům.

Odůvodnění rozsudku uvádí skutečnosti zjištěné soudem, závěry vyvozené na jejich základě, důkazy, z nichž závěry soudu vycházejí, a zákony, které soud uplatnil. V rozsudku musí soud uvést své důvody, proč nesouhlasí se skutečnostmi uvedenými žalobcem nebo žalovaným. Soud musí v rozsudku analyzovat všechny důkazy. Pokud soud některé důkazy nezohlední, musí to v rozsudku odůvodnit. Pokud je některému z alternativních nároků vyhověno, zamítnutí jiného alternativního nároku nemusí být odůvodněno.

Ve zjednodušeném řízení může soud vynést rozsudek bez zahrnutí popisné části a odůvodnění nebo může v odůvodnění pouze uvést právní důvody a důkazy, z nichž závěry soudu vycházejí.

V závěru rozsudku soud jasně a jednoznačně rozhodne o nárocích účastníků a o jakýchkoli požadavcích účastníků, které doposud nebyly vyřešeny, jakož i o jakýchkoli záležitostech souvisejících s opatřeními ve věci žaloby, která byla uplatněna. Závěr musí být jasně srozumitelný a vykonatelný, a to i bez zbývajícího textu rozsudku.

Závěr rovněž stanoví postup a lhůtu pro podání opravného prostředku proti rozsudku a mimo jiné určí soud, ke kterému by měl být opravný prostředek podán, a odkáže na skutečnost, že pokud nebude v podání opravného prostředku požadováno přezkoumání věci v rámci soudního jednání, může být opravný prostředek přezkoumán v písemném řízení. Rozsudek pro zmeškání stanoví právo podat návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání. V závěru se rovněž vysvětlí, že pokud by účastník řízení podávající opravný prostředek chtěl požádat o procesní pomoc v souvislosti s podáním opravného prostředku (např. osvobození od úhrady státního poplatku za podání opravného prostředku), musí být proveden příslušný procesní úkon, tj. podán opravný prostředek, ve lhůtě pro podání opravného prostředku, aby byly splněny lhůty daného řízení.

1.8 Náhrada nákladů

Obecné zásady:

  • Náklady řízení hradí účastník řízení, v jehož neprospěch soud rozhodne.
  • Účastník, v jehož neprospěch soud rozhodne, musí druhému účastníkovi nahradit jak soudní výlohy, tak jakékoli nezbytné mimosoudní výlohy, které mu vznikly v důsledku řízení před soudem.
  • Soudní výlohy zahrnují státní poplatek, jistotu a nezbytné náklady pro řízení. Mezi nezbytné náklady řízení patří: (a) náklady spojené se svědky, znalci, tlumočníky a překladateli, jakož i náklady na osoby, které se řízení neúčastní, vzniklé v souvislosti s vyšetřováním, které mají být nahrazeny podle zákona o forenzním vyšetřování (kohtuekspertiisiseadus); (b) náklady spojené se získáním listinných a fyzických důkazů; (c) náklady na ohledání, včetně nezbytných cestovních výdajů, které vzniknou soudu; (d) náklady na doručování a zasílání procesních písemností prostřednictvím exekutora nebo v cizím státě nebo občanům Estonské republiky, kteří se pohybují mimo její území; (e) náklady na vyhotovení procesních písemností, (f) náklady spojené s určením hodnoty občanské věci. Mezi mimosoudní náklady mimo jiné patří: (a) náklady spojené ze zastupováním účastníků řízení; (b) cestovní a poštovní náklady, náklady na komunikaci, ubytování a takové jiné náklady účastníka řízení, které vzniknou v souvislosti s řízením; (c) nevyplacené mzdy nebo platy nebo jiný nevyplacený trvalý příjem účastníků řízení; (d) náklady přípravného řízení stanovené právními předpisy, pokud není žaloba podána více než šest měsíců po ukončení přípravného řízení; (e) odměna exekutora v souvislosti s žalobou a náklady související s výkonem rozhodnutí ve věci žaloby; (f) odměna exekutora za doručování procesních písemností; (g) odměna exekutora za výkon evropského příkazu k obstavení na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 a náklady související s výkonem evropského příkazu k obstavení, jakož i poplatek Komory exekutorů a správců konkursní podstaty (Kohtutäiturite ja Pankrotihaldurite Koda) za přezkum žádosti o získání informací podané na základě téhož příkazu; (h) náklady spojené se zpracováním žádosti o procesní pomoc na úhradu procesních nákladů; (i) náklady na účast ve smírčím řízení, pokud soud uložil účastníkům povinnost se takového řízení zúčastnit.
  • Procesní náklady právního zástupce účastníka řízení se nahrazují podle stejných pravidel jako procesní náklady účastníka řízení.
  • Je-li žalobě vyhověno částečně, nesou účastníci řízení procesní náklady rovným dílem, pokud soud procesní náklady nerozdělí úměrně podle míry, v jaké bylo žalobě vyhověno, nebo pokud nerozhodne, že procesní náklady musí částečně nebo v plné výši nést sami účastníci řízení.

Rozdělení procesních nákladů je uvedeno v konečném znění. Výše nákladů se určí podle pravidel týkajících se určení procesních nákladů buď v konečném rozhodnutí ve věci samé, nebo v samostatném rozhodnutí, které je vyneseno poté, co konečné rozhodnutí ve věci samé nabude účinnosti.

1.9 Možnost odvolání

V rozsudku vyneseném ve věci projednávané ve zjednodušeném řízení může okresní soud uvést, že připouští podání opravného prostředku proti rozsudku. Okresní soud tuto možnost připustí, pokud je podle jeho názoru rozhodnutí odvolacího soudu nezbytné pro účely získání stanoviska odvolacího soudu k určitému právnímu ustanovení. Připuštění opravného prostředku není nutné v rozsudku odůvodnit.

V závěru rozsudku vyneseného ve zjednodušeném řízení soud rovněž stanoví postup a lhůtu pro podání opravného prostředku. Oblastní soud může projednat podaný opravný prostředek ve zjednodušeném řízení bez ohledu na to, zda okresní soud připustil podání opravného prostředku, a opravný prostředek může být podán bez ohledu na přivolení okresního soudu. Pokud okresní soud podání opravného prostředku nepovolil, oblastní soud může opravný prostředek projednat, pokud by rozsudek vynesený okresním soudem mohl být ovlivněn zjevnou chybnou při uplatňování právních předpisů nebo zjišťování skutečností. Oblastní soud však může odmítnout projednání opravného prostředku nízké hodnoty, ale pouze v případě, že rozhodnutí okresního soudu je pravděpodobně správné a další projednávání věci v řízení o opravném prostředku by pouze znamenalo zbytečné náklady, a to z hlediska času i finančních prostředků. Oblastní soud nesmí opravný prostředek odmítnout pouze z toho důvodu, že ve věci bylo rozhodnuto ve zjednodušeném řízení. Účastník řízení nebo vedlejší účastník řízení s nezávislým nárokem může podat opravný prostředek proti rozsudku vynesenému soudem prvního stupně v evropském řízení o drobných nárocích k oblastnímu soudu příslušnému podle okresního soudu, který rozsudek, proti němuž se podává opravný prostředek, vynesl. Vedlejší účastník bez nezávislého nároku může opravný prostředek podat, pokud není v rozporu s opravným prostředkem žalobce nebo žalovaného, na jejichž podporu se vedlejší účastník řízení účastní. Pro vedlejšího účastníka platí stejná lhůta pro podání opravného prostředku nebo provedení jiných procesních úkonů jako pro žalobce nebo žalovaného, na jejichž podporu se vedlejší účastník řízení účastní.

Opravný prostředek nelze podat, pokud obě strany sporu předložily soudu návrh, kterým se svého práva na podání opravného prostředku vzdávají.

Opravný prostředek lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozsudku účastníkovi řízení podávajícímu opravný prostředek, nejpozději však do pěti měsíců ode dne zveřejnění rozsudku soudu prvního stupně.

Je-li během lhůty pro podání opravného prostředku v dané věci vynesen doplňující rozsudek, lhůta pro podání opravného prostředku proti původnímu rozsudku začne rovněž běžet znovu ode dne doručení doplňujícího rozsudku. Je-li rozsudek vynesený bez popisné části nebo odůvodnění doplněn o vypuštěnou část, lhůta pro podání opravného prostředku začne běžet znovu ode dne doručení úplného rozsudku.

Lhůta pro podání opravného prostředku může být zkrácena nebo prodloužena až na pět měsíců ode dne zveřejnění rozsudku, pokud účastníci řízení dosáhnou odpovídající dohody a soud o tom informují.

V opravném prostředku je pouze možné konstatovat, že rozsudek soudu prvního stupně je založen na porušení určité právní normy, nebo uvést, že na základě okolností a důkazů, které musí být v řízení o opravném prostředku vzaty v úvahu, by měl být vynesen jiný rozsudek, než jaký vynesl soud prvního stupně.

V opravném prostředku se mimo jiné uvedou tyto informace: (1) název soudu, který vynesl rozsudek, proti němuž se opravný prostředek podává, datum rozsudku a číslo občanské věci; (2) jasně vyjádřený požadavek účastníka řízení podávajícího opravný prostředek, který určí rozsah, v jakém se rozsudek soudu prvního stupně napadá, a uvede rozhodnutí, jaké účastník řízení podávající opravný prostředek od oblastního soudu požaduje; (3) odůvodnění opravného prostředku; (4) čas doručení rozsudku, proti němuž se opravný prostředek podává.

V odůvodnění opravného prostředku musí být uvedeny tyto informace: (1) právní norma, kterou soud prvního stupně porušil v rozsudku nebo při vynášení rozsudku, nebo skutečnost, kterou soud prvního stupně stanovil nesprávně nebo nedostatečně; (2) odůvodnění porušení právní normy nebo nesprávného nebo nedostatečného stanovení skutečnosti; (3) odkaz na důkazy, které chce účastník řízení podávající opravný prostředek předložit na důkaz každé konstatované skutečnosti.

Listinné důkazy, které nebyly předloženy soudu prvního stupně a jejichž přijetí soudem účastník řízení podávající opravný prostředek požaduje, se připojí k opravnému prostředku. Pokud jsou jako důvod podání opravného prostředku uvedeny nové skutečnosti a důkazy, musí opravný prostředek uvádět důvod, proč tyto skutečnosti a důkazy nebyly předloženy soudu prvního stupně.

Pokud by účastník řízení podávající opravný prostředek chtěl, aby soud vyslechl svědka nebo získal prohlášení účastníka řízení pod přísahou nebo zajistil znalecký posudek nebo znaleckou prohlídku, musí to být v opravném prostředku uvedeno společně s odůvodněním. V takovém případě musí být v opravném prostředku uvedeny jména a adresy svědků nebo znalců a jejich kontaktní čísla, jsou-li známa.

Pokud si účastník řízení předkládající opravný prostředek přeje, aby věc byla projednávána během soudního jednání, musí to uvést v opravném prostředku. Jinak se předpokládá, že účastník řízení podávající opravný prostředek souhlasí s rozhodnutím věci v rámci písemného řízení.

Pokud soud vynesl rozsudek bez popisné části nebo odůvodnění, musí být okresní soud do deseti dní od doručení rozsudku informován o úmyslu podat proti rozsudku opravný prostředek. Soud pak doplní vypuštěné části rozsudku v rámci písemného řízení. Pokud se do rozsudku doplní vypuštěné části, lhůta pro podání opravného prostředku začne běžet znovu ode dne doručení doplňujícího rozsudku. Účastník řízení podávající opravný prostředek může podat opravný prostředek proti rozsudku okresního soudu k Nejvyššímu soudu, pokud oblastní soud podstatným způsobem porušil určité ustanovení procesního práva nebo nesprávně uplatnil hmotné právo. Vedlejší účastník bez nezávislého nároku může podat kasační opravný prostředek za podmínek stanovených v občanském soudním řádu.

Kasační opravný prostředek nelze podat, pokud obě strany sporu předložily soudu návrh, kterým se svého práva na podání opravného prostředku vzdávají.

Lhůta pro podání kasačního opravného prostředku činí 30 dní ode dne doručení rozsudku účastníkovi řízení podávajícímu kasační opravný prostředek, nejpozději však do pěti měsíců ode dne zveřejnění rozsudku oblastním soudem.

Aby bylo možné požadovat přezkum rozsudku podle § 18, musí být návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání podán k okresnímu soudu, který návrh projednával. Návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání je třeba podat k okresnímu soudu, který rozsudek pro zmeškání vynesl, do 30 dní ode dne doručení tohoto rozsudku. Pokud se rozsudek pro zmeškání doručuje veřejným oznámením, může být návrh na jeho zrušení podán do 30 dní ode dne, kdy se žalovaný o rozsudku pro zmeškání nebo o vykonávacím řízení zahájeném za účelem výkonu rozsudku pro zmeškání dozvěděl.

Poslední aktualizace: 16/12/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.