Drobné nároky

Rakousko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Existence zvláštního řízení o drobných nárocích

1.1 Předmět řízení, limitní částka

Ve vnitrostátním rakouském právu neexistuje řízení o drobných nárocích ve vlastním slova smyslu Rakouský občanský soudní řád (Zivilprozessordnung) však stanoví pro řízení před okresními soudy (Bezirksgericht) v určitých věcech zjednodušené řízení nebo zvláštní procesní pravidla.

Některá z těchto zvláštních procesních pravidel se vztahují pouze na drobné nároky s hodnotou sporu nepřesahující částku 1 000 EUR (viz bod 1.5) nebo 2 700 EUR (viz bod 1.9).

1.2 Použití řízení

Tato zvláštní úprava řízení o drobných nárocích má v rakouském procesním právu kogentní povahu, a strany se proto nemohou rozhodnout, že se od ní odchýlí.

Převedení takovéhoto sporu soudem nebo stranami do „řádného“ řízení je tudíž vyloučeno.

1.3 Formuláře

Jelikož v Rakousku neexistuje řízení o drobných nárocích jako takové, nejsou pro tato řízení k dispozici ani žádné speciální formuláře.

1.4 Pomoc

V případě, že hodnota sporu nepřesáhne částku 5 000 EUR, nemusí být strany povinně zastoupeny advokátem. Soudce je zásadně povinen poskytnout poučení účastníku, který není zastoupen advokátem, to znamená, že jej musí poučit o jeho procesních právech a povinnostech a o právních důsledcích jeho jednání a nečinnosti. Strany sporu bez právního zastoupení mají dále možnost, aby žaloby podaly ústně do protokolu u příslušného okresního soudu, resp. u soudu, v jehož obvodu má strana bydliště. V případě, že má písemné podaní účastníka, který není zastoupen advokátem, nějaké vady, musí mu soudce poskytnout odpovídající pokyny a vysvětlení. Soud však přitom nesmí v žádném případě porušit zásadu nestrannosti.

1.5 Pravidla pro provádění důkazů

V případě nároků, jejichž hodnota nepřesahuje částku 1 000 EUR, nemusí soud přihlédnout k navrhovaným důkazům účastníka tehdy, pokud by úplné objasnění všech relevantních skutečností bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi. I v takovém případě však musí soudce rozhodnout podle svého nejlepšího vědomí a svědomí na základě závěrů, ke kterým dospěl v průběhu celého jednání, aniž by přitom jednal svévolně. Rozhodnutí soudu je možno nechat přezkoumat soudy vyššího stupně.

1.6 Písemné řízení

Čistě písemné řízení není podle rakouského práva přípustné. Například podle občanského soudního řádu nejsou v souladu se zásadou přímosti (sachlicher Unmittelbarkeitsgrundsatz: přímé důkazy o skutečnostech je třeba upřednostnit před nepřímým dokazováním) přípustné výpovědi svědků v písemné formě předložené jako listinný důkaz.

1.7 Obsah rozsudku

Podle rakouského občanského soudního řádu přináší veřejné (ústní) vyhlášení rozsudku zjednodušení, pokud jde o písemné vyhotovení rozsudku, a to nezávisle na hodnotě sporu. Pokud byl totiž rozsudek vyhlášen ústně za přítomnosti obou stran sporu a žádný z účastníků neoznámil včas podání opravného prostředku (odvolání), může soud vydat takzvané „zkrácené vyhotovení rozsudku“ (gekürzte Urteilsausfertigung), které se omezuje na hlavní důvody rozhodnutí.

1.8 Náhrada nákladů

Podle rakouského práva se náhrada nákladů v občanskoprávním řízení zásadně řídí zásadou úspěchu ve věci. Jak soudní poplatky, tak i odměna advokáta závisí velmi výrazně na hodnotě sporu. Nízká hodnota sporu s sebou zpravidla přináší i nízké soudní poplatky, resp. nízké odměny za zastupování. Tím, že jsou náklady stanoveny prostřednictvím tarifů (v zákonech nebo vyhláškách), je zátěž v podobě nákladů v drobných pohledávkách na nízké úrovni. Speciální úprava nákladů u těchto pohledávek však neexistuje.

1.9 Možnost odvolání

V případě drobných nároků existuje podle rakouského práva omezení v možnosti podávání opravných prostředků. U nároků, jejichž výše nepřesahuje částku 2 700 EUR, je v prvním stupni odvolání přípustné pouze z důvodu nesprávného posouzení dané věci po stránce právní a z důvodu nicotnosti rozhodnutí (mimořádně závažné procesní pochybení). Podání opravného prostředku z důvodu jiných závažných procesních vad je vyloučeno. Odvolat se nelze rovněž z důvodu věcně nesprávných zjištění skutečností ze strany soudu prvního stupně (například na základě nesprávného posouzení důkazů). Jinak platí předpisy pro „řádné“ řízení.

Poslední aktualizace: 05/06/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.