Taking evidence by videoconference

The European Judicial Network in civil and commercial matters (EJN civil) has produced a set of factsheets that provide practical information on rules, procedures and technical facilities for videoconferencing between courts in different EU countries.

Council Regulation (EC) No 1206/2001, which covers cooperation between courts in different EU countries on the taking of evidence in civil and commercial cases, provides a general legal framework for the taking of evidence in another country than that of the court. However, each EU country has its own procedural laws in this area, so the details of the process vary according to the law of the country receiving a request for cooperation.

To make it easier for judicial authorities in different EU countries to work together and make full use of videoconferencing for the taking of evidence in another EU country, the European Judicial Network in civil and commercial matters (EJN civil) has produced a set of factsheets. These provide practical information on rules, procedures and technical facilities in different EU countries.

Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

Last update: 21/02/2019

This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Belgie

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Ano, dokazování oběma těmito způsoby je přípustné. Byly vytvořeny ad hoc postupy; belgické právo neobsahuje žádná ustanovení upravující provádění videokonferencí, nicméně je ani nezakazuje.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Může být proveden jak výslech svědků, tak výslech znalců. V praxi platí, že výpovědi stran již byly pořízeny na základě článku 17.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

V tomto ohledu se uplatní vnitrostátní právní úprava dožadujícího soudu. Při provádění požadovaných důkazů nesmí být porušeny základní zásady belgického práva (čl. 17 odst. 5 písm. c)).

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Výslech prostřednictvím videokonference nemusí být prováděn u soudu.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Dožadující soud v souladu s vlastními pravidly stanoví, zda má být z jednání pořízen záznam, a učiní nezbytná opatření.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

a) pouze v holandštině, francouzštině a němčině (belgické právo);

b) bez jazykových požadavků.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Dožadující soud zajistí účast tlumočníka a nese náklady na tlumočení. Tlumočník své služby v rámci videokonference poskytuje obvykle na dožadujícím soudě. Není nicméně žádný důvod, proč by tlumočník nemohl být fyzicky přítomen v místě, kde se nachází svědek.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Toto je upraveno vnitrostátním právem dožadujícího soudu.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Náklady hradí dožadující soud.

Telefonní spojení iniciuje dožadující soud. Dožadující soud rovněž hradí případné cestovní výdaje. Ústřední orgán na to dožadující soud upozorní společně s potvrzením přijetí žádosti.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Zahraniční soud svědka informuje prostřednictvím pozvánky, ve které je uvedeno, že spolupráce je dobrovolná.

Ústřední orgán dožadující soud vyzve, aby pozvánku zaslal před tím, než odešle formulář J. Z pozvánky musí jasně vyplývat, že dotčená osoba byla informována o tom, že účast na jednání je dobrovolná.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Prostřednictvím dokladů totožnosti.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Toto je upraveno vnitrostátním právem dožadujícího státu.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Člen ústředního orgánu dočasně přejímá koordinační roli při sjednávání praktických záležitostí, jako je datum a čas zkušebního jednání a jednání samotného.

Za zapnutí a vypnutí systému je odpovědný administrátor/úředník.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Ústřední orgán zašle dožadujícímu soudu před jednáním žádosti o dodatečné informace.

Poslední aktualizace: 23/02/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Česká republika

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

V návaznosti na novelu zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), účinnou od září 2017, je otázka využití videokonferenčního zařízení v civilním řízení řešena přímo v zákoně. Ustanovení § 102a OSŘ výslovně předpokládá, že na návrh účastníka řízení nebo je-li to účelné, může soud provést úkon s využitím videokonferenčního zařízení. Videokonferenci lze využít zejména za účelem zprostředkování přítomnosti účastníka nebo tlumočníka na jednání nebo k provedení výslechu svědka, znalce nebo účastníka.

Otázka je dále upravena v § 10a Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001 Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (dále jen „Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001“).

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Zákon výslovně počítá s výslechem svědků, znalců či účastníků. Nijak však předem kategorie osob neomezuje, a je tudíž možné do jednání za pomoci videokonference zapojit i další subjekty, například tlumočníky. Omezení je dáno účelností, popřípadě návrhem účastníka

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Z hlediska zákonného textu žádné obecné omezení neexistuje, toto omezení však může plynout z konkrétních okolností případu (technická proveditelnost apod.)

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Přistoupí-li předseda senátu (samosoudce) k provedení úkonu prostřednictvím videokonference, uvede se v předvolání rovněž místo a doba, kdy bude videokonference uskutečněna. Není tedy vyloučeno využití jiných k tomuto úkonu vhodných prostor, např. místo, kde se nachází experti či svědci (nemocnice, laboratoř).

Je však důležité, aby zaměstnanec soudu pověřený k tomu předsedou senátu (samosoudcem) ověřil totožnost osoby, jíž se úkon týká. Předpokládá se přitom, že k výslechu dojde zpravidla v místě soudu, věznice, popřípadě zdravotnického zařízení.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Zákon předpokládá, že v případě úkonu prostřednictvím videokonference se zvukový a obrazový záznam pořizuje vždy. Je-li současně se záznamem pořízen protokol, osoba, jíž se úkon týká, protokol nepodepisuje

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

V případě, že svědek neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má podle čl. 37 odst. 4 ústavního zákona č. 2/1993, Listiny základních práv a svobod, právo na tlumočníka. Dle ustanovení § 18 odst. 2 OSŘ soud ustanoví tlumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, jakmile vyjde taková potřeba v řízení najevo.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Dle ustanovení § 18 odst. 1 a 2 OSŘ je soud povinen zajistit účastníkům stejné možnosti k uplatnění jejich práv a je povinen ustanovit tlumočníka účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, jakmile vyjde taková potřeba v řízení najevo.

Přítomnost tlumočníka je možné zprostředkovat za využití videokonferenčního zařízení. Nemusí být tak nezbytně fyzicky přítomen u vyslýchaného.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Při předvolání osoby soud postupuje dle ustanovení § 51 OSŘ. Nevyžaduje-li zákon nebo zvláštní právní předpisy pro předvolání další náležitosti, musí předvolání obsahovat následující informace: v jaké věci se má předvolaný dostavit, předmět a místo úkonu soudu, dobu zahájení úkonu, důvod předvolání, postavení předvolané osoby v řízení, povinnosti předvolaného při úkonu a popřípadě předpokládanou dobu trvání úkonu. Je-li jednání prováděno s využitím videokonferenčního zařízení, vyrozumí se předvolaný o době a místě, na které byl předvolán.

Předvolání k soudu lze učinit v listinné nebo v elektronické podobě a v naléhavých případech i telefonicky nebo telefaxem.

Jestliže se má výslech svědka nebo znalce uskutečnit prostřednictvím videokonference a vyslýchaný se má dostavit k výslechu v obvodu jiného soudu, zajistí jeho předvolání soud, v jehož obvodu se k výslechu má dostavit, přičemž dožadující soud požádá jiný soud o spolupráci na provedení tohoto úkonu (dožádání). Dle ustanovení § 115 odst. 2 OSŘ musí být předvolání účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Použití videokonferencí je spojeno s náklady na přenos informací. Přenos informací by měl být hrazen žádajícím soudem, který videokonferenci iniciuje.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Dle ustanovení § 126 odst. 1 OSŘ má každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, povinnost dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Výpověď může odepřít jen tehdy, pokud by způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Svědek je vždy před začátkem výslechu poučen o významu své výpovědi, o svých právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovědi.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Na začátku výslechu má soud povinnost dle ustanovení § 126 odst. 2 OSŘ zjistit totožnost svědka. Zpravidla se tak děje výzvou k předložení občanského průkazu nebo cestovního pasu.

V případě výslechu pomocí videokonference musí zaměstnanec soudu pověřený k tomu předsedou senátu (samosoudce) ověřit totožnost osoby, která má být vyslechnuta prostřednictvím videokonference. Osobou ověřující totožnost v místě, kde se nachází osoba, která je vyslýchána, může být se souhlasem předsedy senátu (samosoudce) i zaměstnanec soudu nebo věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud k tomu byl pověřen.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Dle § 104 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, žádá-li o to cizí orgán, lze svědky, znalce a účastníky vyslechnout i přísežně. Přísaha pro svědky a účastníky řízení zní: „Přísahám na svou čest, že o všem, nač budu soudem tázán, vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím.“ Přísaha pro znalce zní: „ Přísahám na svou čest, že posudek podám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Jde-li o přísahu následnou, znění přísahy se odpovídajícím způsobem pozmění.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Konkrétní opatření se domlouvají při přípravě videokonference a vychází z potřeb dožadujícího a dožadovaného soudu.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Konkrétní opatření se domlouvají při přípravě videokonference a vychází z potřeb dožadujícího a dožadovaného soudu.

Poslední aktualizace: 22/03/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Německo

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Provádění dokazování formou videokonference je v německém občanském soudním řízení přípustné v souladu s první větou § 128a odst. 2 občanského soudního řádu (ZPO ‑ Zivilprozessordnung) za předpokladu, že s tím strany souhlasí. Při výslechu musí být současně přenášen zvukový i obrazový záznam, a to na místo, kde se v době provádění výslechu nachází svědek nebo znalec, a do soudní síně. Jestliže bylo stranám, jejich právním zástupcům nebo poradcům umožněno, aby se nacházeli na jiném místě, musí být obrazový a zvukový záznam současně přenášen i na toto místo. V případě výslechů prováděných německými soudy na základě příchozí žádosti v souladu s nařízením (ES) č. 1206/2001 („aktivní“ právní pomoc) se ustanovení § 128a ZPO může uplatnit s určitými odchylkami, a to vzhledem k tomu, že soud, který dokazování provádí, není shodný se soudem, u kterého jednání probíhá a který má zájem na tom, aby mu byl zprostředkován přímý dojem. Jestliže dožadující soud požádá o provedení dokazování přímo na základě článku 17 nařízení („pasivní“ právní pomoc), musí být v zásadě vyhověno všem žádostem o přímé dokazování za použití komunikačních technologií, přičemž je rovněž možné dokazování nad rámec ustanovení § 128a ZPO. Žádost je možné odmítnout pouze z důvodů uvedených v čl. 17 odst. 5. Ústřední orgán může však stanovit podmínky pro přímé dokazování v souladu s německým právem.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Prostřednictvím videokonference je možné provádět výslech svědků, znalců a stran (první věta § 128a odst. 2 ZPO).

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Německá právní úprava občanského soudního řízení připouští možnost provádění dokazování prostřednictvím výslechu svědků, znalců a stran prostřednictvím technologie videokonferencí (§ 128a odst. 2 ZPO). Provádění jiných forem dokazování (ohledání dokumentů či ohledání na místě) prostřednictvím videokonference není výslovně připuštěno.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Zákon nestanoví, kde se musí nacházet vyslýchaná osoba. Podle německé právní úpravy občanského soudního řízení nicméně platí, že místo, odkud je přenos do soudní síně uskutečňován, se musí nacházet na území Německa.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

První věta ustanovení § 128a odst. 3 ZPO nestanoví povinnost pořizovat záznam z jednání vedeného prostřednictvím videokonference. Záznam je nicméně možno pořídit při dokazování prováděném v rámci právní pomoci s přímým dokazováním podle článku 17 nařízení.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

a) V případě žádostí podle článku 10 až 12 musí jednání probíhat v německém jazyce. Jestliže se jednání účastní osoba, která německý jazyk neovládá, musí být přítomen tlumočník. Služby tlumočníka nemusí být využity, jestliže všechny zúčastněné osoby ovládají dotčený cizí jazyk.

b) V případě právní pomoci s přímým dokazováním určí jazyk dokazování dožadující soud. Ústřední orgán nicméně může využít oprávnění založené na ustanovení čl. 17 odst. 4 a stanovit podmínky pro provádění přímého dokazování, jako je například jazyk jednání nebo dokazování.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

V případě „aktivní“ právní pomoci je za vedení řízení a provádění dokazování odpovědný německý soud, který pomoc poskytuje. Tlumočník musí být při dokazování prováděném německým soudem přítomen, i když pouze jedna ze zúčastněných osob německý jazyk neovládá. Soud je povinen zjistit, zda daná osoba má odpovídající znalost německého jazyka i bez návrhu. Tlumočníka určí soud dle vlastního uvážení. V případě „pasivního“ dokazování ve smyslu článku 17 rozhoduje o tom, zda jsou tlumočníci vyžadováni, a o výběru tlumočníků dožadující soud. Podle čl. 17 odst. 4 ústřední orgán může povolení udělit s určitými podmínkami: může například vyžadovat účast tlumočníků. Jako jednu z podmínek může ústřední orgán nařídit, že dokazování bude prováděno v němčině.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Pokud jde o aktivní právní pomoc, správní kancelář dožádaného soudu předvolá svědky a znalce neformálně, ledaže dožádaný soud rozhodne o formálním předvolání. Jestliže soud nařídí provedení dokazování prostřednictvím videokonference, musí být osoba, jejíž výpověď má být přenášena, předvolána do místa, odkud se přenos uskuteční. V předvolání musí být uvedeny strany, předmět šetření, datum šetření a důsledky nedostavení se. V předvolání musí být uvedeny podrobnosti o místě a času šetření. Pro zaslání předvolání není stanovena žádná konkrétní lhůta.

Jestliže má dokazování provádět přímo dožadující soud ve smyslu článku 17 nařízení, musí vyslýchanou osobu o času a místě šetření informovat dožadující soud. Určení místa a času v zásadě závisí na možnostech německých soudů (které soudy systémem disponují a kdy je možné jej použít). Čas a místo výslechu proto úzce souvisí s povolením ústředního orgánu. V zásadě není dána žádná pevná lhůta, nicméně je třeba vzít v úvahu delší doručovací dobu v mezinárodní poštovní přepravě.

Zákon neobsahuje žádná ustanovení upravující zvláštní postupy týkající se plánování videokonference. V praxi to probíhá tak, že ústřední orgán běžně určí kontaktní osobu na soudě, kde se má videokonference konat. Tato osoba je pak schopna zodpovědět všechny praktické dotazy.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Náklady na provozování technologie pro videokonference zahrnují náklady na pořízení, údržbu a provoz zařízení. Tyto náklady není možné osobám zapojeným do občanského soudního řízení účtovat. S videokonferencí jsou spojeny rovněž náklady na telekomunikační poplatky. Dožádaný soud může požadovat úhradu telekomunikačních poplatků v souladu s čl. 10 odst. 4 ve spojení s čl. 18 odst. 2 nařízení.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

V souladu s ustanovením § 64 odst. 2 nařízení o právní pomoci v občanskoprávních věcech (ZRHO ‑ Rechtshilfeordnung für Zivilsachen) musí dožadující soud vyslýchanou osobu informovat, že její účast na výslechu je dobrovolná.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Jestliže existují pochybnosti o totožnosti vyslýchané osoby, soud je povinen ji v kterékoliv fázi řízení ověřit.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Jestliže je německý soud požádán, aby pro dožadující soud provedl dokazování prostřednictvím videokonference, řídí se tento proces, a spolu s ním i přísaha, procesními pravidly dožadujícího soudu. Vzhledem k tomu, že spolupráce osoby, která v rámci přímého dokazování poskytuje informace, a tedy i její spolupráce při skládání přísahy je vždy dobrovolná (přičemž daná osoba o tom musí být formálně spravena), dožádaný stát nemůže na přísahu stanovit žádné další požadavky. Ústřední orgán nicméně v každém případě musí zajistit soulad se zákazem podat výpověď nebo být vyslechnut, jehož se osoba, která informace poskytuje, nemůže vzdát (podle německého práva). Jedná se například o zákaz vyslýchat německé stání úředníky bez předchozího souhlasu orgánu, pro který pracují, či lékaře, aniž by byli zbaveni mlčenlivosti.

To, zda je možné složit přísahu, a jaké informace dožadující soud potřebuje, stanoví příslušný ústřední orgán. Při rozhodování o udělení povolení ústřední orgán zajistí, aby nebyl obcházen žádný zákaz podat výpověď, kterým je osoba poskytující informace vázána. Z tohoto důvodu může ústřední orgán například zjišťovat, za jakých okolností osoba, která informace poskytuje, tyto informace měla získat. Německé právo například podmiňuje výslech německého státního úředníka předchozím souhlasem orgánu, pro který pracuje.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Justiční systém je organizován na spolkové bázi a spadá do odpovědnosti příslušných zemských soudních správ. Z toho vyplývá, že na národní úrovni v této věci neexistují žádná standardní pravidla, přičemž dokazování provádí a uplatňuje příslušná zemská soudní správa. Postupy se proto mohou v jednotlivých spolkových zemích značně lišit. V praxi vypracovává procesní pravidla vrchní zemský soud jurisdikce, v níž se nachází dožádaný soud.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Žádosti o provedení dokazování ze zahraničí a sdělení ve smyslu nařízení (ES) č. 1206/2001 musí být v němčině, anebo musí být opatřeny překladem do němčiny (§ 1075 ZPO).

Poslední aktualizace: 01/06/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí estonština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Dokazování prostřednictvím videokonference - Estonsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Ano, dokazování je možné provádět prostřednictvím videokonference. Čl. 10 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech stanoví právo vyžádat si použití videokonference. Videokonference může být rovněž využita pro účely dokazování ve smyslu článku 17 nařízení; ústřední orgán nebo příslušný orgán je povinen podpořit využívání komunikačních technologií, jako je videokonference a telekonference. Estonské soudy disponují vybavením nezbytným pro videokonference. Podle § 15 odst. 6 občanského soudního řádu (dostupný online Odkaz se otevře v novém okně.zde) se ustanovení tohoto zákona použijí i při poskytování pomoci spočívající v provedení dokazování v Estonsku na žádost soudu členského státu Evropské unie, ledaže nařízení Rady (ES) 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při provádění důkazů v občanských a obchodních věcech stanoví jinak. Podle ustanovení § 15 odst. 5 uvedeného zákona, nestanoví-li zákon či mezinárodní smlouva jinak, poskytne estonský soud na žádost zahraničního soudu procesní pomoc ve formě provedení procesních úkonů, a to za předpokladu, že daný procesní úkon podle estonského práva spadá do působnosti estonských soudů a zákon jej nezakazuje. Procesní úkon lze vykonat i v souladu s právem cizího státu, je-li to nezbytné z hlediska vedení řízení v cizím státě a nejsou-li tím dotčeny zájmy účastníků řízení. Soudní jednání konaná v podobě procesních konferencí jsou upravena v § 350 zákona. Na videokonference ve smyslu nařízení 1206/2001 se neuplatní žádná zvláštní ustanovení či omezení, a to ani na procesní konferenci uskutečněnou přímo dožadujícím soudem jiného členského státu ve smyslu článku 17 nařízení.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

V souladu s § 350 odst. 1 občanského soudního řádu může účastník soudního jednání ve formě procesní konference provádět procesní úkony bezprostředně, tedy může učinit prohlášení pod přísahou, anebo prohlášení bez přísahy v řízení zahájeném na návrh; ustanovení § 350 odst. 2 stanoví, že v rámci jednání ve formě procesní konference může být vyslechnut i svědek či znalec.

Účastník řízení tedy může učinit prohlášení pod přísahou, anebo v řízení zahájeném na návrh prohlášení bez přísahy prostřednictvím konference, a svědek či znalec může být vyslechnut prostřednictvím konference.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Viz odpověď na předchozí otázku.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Podle ustanovení § 350 odst. 1 občanského soudního řádu může soud zorganizovat jednání ve formě procesní konference takovým způsobem, že účastníkovi řízení nebo jeho zástupci či poradci je umožněno nacházet se v době konání soudního jednání na jiném místě a vykonávat procesní úkony bezprostředně z tohoto místa.

Jinými slovy, soud může procesní konferenci zorganizovat takovým způsobem, že dotčená osoba nemusí být u soudu během výslechu přítomna.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Ano, je dovoleno pořizovat záznam jednání soudu. Záznam se pořizuje v souladu s postupem upraveným v § 52 nebo 42 občanského soudního řádu. Zařízení pro záznam, kterými soudy disponují, umožňují pořízení zvukového záznamu z jednání vedeného na dálku podle § 52; soudy nicméně nejsou vybaveny prostředky pro ukládání, zpracování a archivaci těchto záznamů. V praxi tedy záznam z jednání vedených na dálku pořizován není.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Ustanovení § 32 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že jazykem soudního řízení je estonština. Podle § 32 odst. 2 občanského soudního řádu jsou zápis z jednání soudu a ostatní procesní úkony vypracovány v estonštině. Soud může svědectví či prohlášení učiněné před soudem v cizím jazyce do zápisu zaznamenat rovněž v tom jazyce, ve kterém bylo učiněno, a to vedle překladu do estonštiny, je-li to nezbytné pro přesnou prezentaci svědectví či prohlášení. Estonský občanský soudní řád neobsahuje zvláštní ustanovení týkající se jazykového režimu poskytování svědecké výpovědi či prohlášení na žádost soudu jiného členského státu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, ani jazykového režimu dokazování ve smyslu článku 17 nařízení.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Ustanovení § 34 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že není-li účastník řízení zběhlý v estonštině a není-li v řízení zastoupen, soud na žádost dotčeného účastníka či z vlastního podnětu přizve tlumočníka či překladatele. Tlumočník či překladatel nemusí být do jednání zapojen, jestliže jsou prohlášení účastníka řízení soudu a ostatním účastníkům řízení srozumitelná. Jestliže soud účast tlumočníka či překladatele nemůže bezprostředně zajistit, vydá rozhodnutí, jímž účastníkovi řízení, který pomoc tlumočníka či překladatele potřebuje, uloží, aby si tlumočníka, překladatele či zástupce zběhlého v estonštině ve stanovené časové lhůtě zajistil sám (§ 34 odst. 2 zákona). Estonský občanský soudní řád neobsahuje žádná ustanovení obsahující požadavky na místo, kde se tlumočník či překladatel při provádění dokazování ve smyslu nařízení musí nacházet.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Ustanovení § 343 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že soud účastníkům řízení a jiným osobám pozvaným na jednání oznamuje čas a místo jednání prostřednictvím předvolání. Ustanovení § 343 odst. 2 stanoví, že doba mezi doručením předvolání a konáním soudního jednání musí činit nejméně deset dní. Tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím strany vysloví souhlas.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Náklady spojené s prováděním dokazování podle nařízení č. 1206/2001 jsou uvedeny v článku 18 tohoto nařízení. Ustanovení § 15 odst. 4 občanského soudního řádu stanoví, že dožadující soud nehradí náklady procesního úkonu. Soud, který procesní úkon provádí, informuje dožadující soud o nákladech na jeho provedení, přičemž tyto náklady se považují za výdaje související s projednávanou věcí. Jakožto náklady z hlediska řízení zásadní se náklady na provedení dokazování hradí v souladu s § 148 odst. 1 soudního řádu, podle kterého je účastník, který podal návrh, s nímž jsou náklady spojeny, povinen uhradit z hlediska řízení zásadní náklady předem, a to v rozsahu stanoveném soudem. Jestliže návrh učiní obě strany nebo jestliže je předvolán svědek nebo znalec, popřípadě je-li prováděno ohledání na místě z podnětu soudu, náklady se mezi strany řízení dělí rovným dílem. Vzhledem k tomu, že soudy disponují zařízením pro pořádání videokonferencí, s jejich použitím nejsou spojeny žádné náklady.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Čl. 17 odst. 2 nařízení stanoví povinnost informovat dotčené osoby, že podrobení se přímému výslechu ze strany dožadujícího soudu je dobrovolné.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Podle ustanovení § 347 odst. 2/1 občanského soudního řádu soud na začátku jednání zjistí, které z předvolaných osob jsou přítomny, a ověří jejich totožnost. Občanský soudní řád neobsahuje zvláštní ustanovení ohledně způsobu ověření totožnosti v rámci soudního jednání. Soud je povinen ověřit totožnost předvolaných osob. To provede například ověřením dokladu totožnosti předvolané osoby s fotografií.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Podle ustanovení § 269 odst. 2 občanského soudního řádu je účastník řízení před poskytnutím svědectví složit následující přísahu:

„Já, (jméno), přísahám na svou čest a svědomí, že uvedu celou pravdu o dané věci, aniž bych cokoliv skrýval, přidával nebo měnil.“ Účastník řízení složí přísahu ústně a text přísahy podepíše.

Ustanovení § 36 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že osoba, která nemluví plynně estonsky, musí přísahu složit v jazyce, který ovládá; ustanovení § 36 odst. 2 stanoví, že daná osoba podepisuje text přísahy v estonštině, přičemž tento text je dané osobě přeložen bezprostředně před tím, než přísahu podepíše.

Druhá věta § 262 odst. 1 soudního řádu stanoví, že před poskytnutím výpovědi je soud povinen svědkovi vysvětlit jeho povinnost mluvit pravdu, stejně jako obsah ustanovení § 256 až 259. Podle ustanovení § 303 odst. 5 soudního řádu se ustanovení upravující výslech svědka uplatní i na výslech znalce. Znalec, který není soudním znalcem nebo úředně uznaným znalcem, musí být před tím, než poskytne výpověď, upozorněn na to, že nesmí vědomě poskytovat nesprávný znalecký posudek, přičemž znalec toto potvrdí tak, že podepíše záznam z jednání nebo text upozornění. Podepsané upozornění se zašle soudu společně se znaleckým posudkem.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Ustanovení § 350 odst. 3 občanského soudního řádu stanoví, že v rámci soudního jednání konaného ve formě konference má každý účastník řízení zaručeno právo předkládat návrhy a žádosti a vyjadřovat se k návrhům a žádostem ostatních účastníků řízení a ostatní požadavky na soudní jednání musí být zajištěny technicky spolehlivým způsobem, a to v rámci přenosu obrazového a zvukového záznamu v reálném čase od účastníka řízení, který není přítomen v soudní síni, a naopak.

Každý soud disponuje střediskem tajemníků a pracovníkem IT, který působí jako interní specialista na informační technologie, který zajišťuje funkčnost zařízení pro videokonference a řeší případné technické problémy.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Požadované informace jsou uvedeny na formuláři žádosti. Jakékoliv dodatečně vyžadované informace závisí na konkrétních okolnostech každé věci.

Poslední aktualizace: 25/07/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Irsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

U soudů v Irsku lze provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu v jiném členském státě, nebo přímo soudem v daném členském státě. Postupy jsou uvedeny v praktickém pokynu Vrchního soudu „HC45 – Use of video conferencing link for taking evidence in civil cases“ (Používání videokonference při dokazování v občanských věcech).

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Pokud jde o kategorie osob, které lze vyslechnout, neexistují žádná omezení.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Pokud jde o druhy důkazů, které lze zajistit, neexistují žádná omezení.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Neexistují žádná omezení s výhradou souhlasu soudce.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

V Irsku je k dispozici zařízení pro zaznamenávání výslechů prostřednictvím videokonference. Přístup k tomuto zaznamenávání musí nařídit soud.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Výslech by měl být veden v angličtině nebo irštině, provádí-li se v Irsku. V případě výslechu mimo Irsko však s ohledem na jazyk neexistují žádná omezení.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Nachází-li se soud v Irsku, zajistí tlumočníka soudní orgány v Irsku, pokud se záležitost týká rodinného práva nebo trestní věci. V občanské věci odpovídají za zajištění tlumočení strany.

Nerozumí-li dožadující soud anglicky nebo irsky, musí zajistit vlastní tlumočení.

S ohledem na místo, kde by se tlumočník měl nacházet, neexistují žádná omezení.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Veškerá opatření budou dohodnuta mezi oběma soudy. Aby bylo zajištěno, že spojení funguje řádně, doporučuje se zkouška před soudním jednáním.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Náklady se budou lišit v závislosti na řadě okolností, včetně místa konání videokonference (tj. u soudu, či v jiných prostorách); doby výslechu (tj. pokud probíhá mimo běžnou pracovní dobu soudu, budou muset zaměstnanci zůstat déle); toho, zda se vyžadují zvláštní postupy a zda v souvislosti s použitím zařízení vzniknou nějaké náklady. Dožádaný soud informuje dožadující soud o nákladech. Platba by se měla uskutečnit v eurech.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Je na dožadujícím soudu, aby informoval svědky.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Je na soudu, aby se ujistil, že totožnost dotyčné osoby byla ověřena.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Přísaha by měla být složena obvyklými postupy u soudů v Irsku.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Tato záležitost bude dohodnuta mezi oběma soudy.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Nikoli, vyjma v případě zvláštních žádostí (např. znakový jazyk, přístup invalidního vozíku, zvláštní náboženské požadavky v souvislosti se složením přísahy atd.).

Poslední aktualizace: 09/09/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Řecko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Ano, nicméně (v současné době) pouze u soudu prvního stupně v Aténách.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Neexistuje žádné omezení. Prostřednictvím videokonference lze vyslechnout všechny účastníky řízení.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Pro ústní výslech svědků, stran, znalců aj. nejsou stanovena žádná omezení.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Výslech může být proveden ve zvláštních místnostech k tomu určených u soudu, anebo na řeckém zastupitelském úřadě v zahraničí.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Je dovoleno pořizovat záznam z jednání prostřednictvím videokonference, přičemž zápis pořizuje tajemník soudu nebo řeckého zastupitelského úřadu.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Jednání je vedeno v řečtině; je-li to nezbytné, jednání se účastní tlumočník.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Jestliže strana řízení soud požádá o výslech svědka, strany či znalce, který má podat svědectví prostřednictvím videokonference, avšak nehovoří řecky, je její povinností zajistit tlumočníka a uhradit náklady na jeho služby. Tlumočníci musí být přítomni ve stejné místnosti, jako je soudce, který jednání prostřednictvím videokonference vede, popřípadě tajemník řeckého zastupitelského úřadu v zahraničí.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Ustanovení § 3 nařízení prezidenta č. 142/2013 stanoví, že: „soud z vlastního podnětu nebo na žádost strany rozhodne, zda v konkrétní věci uspořádat videokonferenci. Je pravomocí soudu rozhodnout, zda takové žádosti vyhovět, či nikoliv, a to v návaznosti na posouzení, zda je využití této technologie nezbytné pro účinné vedení řízení. S ohledem na okolnosti každého případu může soud vyhovět žádosti o uspořádání videokonference s výhradou poskytnutí dodatečných záruk za řádné vedení řízení. (a) dožadující strana: Dotčená strana předloží tajemníkovi soudu, který věc projednává, žádost o uskutečnění jednání prostřednictvím videokonference (§ 270 odst. 7 občanského soudního řádu) nebo o provedení výslechu prostřednictvím videokonference nebo o podání svědectví prostřednictvím videokonference (§ 270 odst. 8 občanského soudního řádu). V žádosti musí být uveden vzdálený soud nebo zastupitelský úřad, jména osob, které se videokonference zúčastní, jejich adresy (včetně e-mailové adresy) a telefonní a faxová čísla, na kterých je možno je zastihnout, procesní úkony, pro jejichž provedení je videokonference vyžadována, předpokládaná délka videokonference a případně požadované zvláštní vybavení. V žádosti musí být rovněž uvedeny případné zvláštní podmínky stanovené pro pořádání videokonference stranami. Žádost může být podána kdykoliv a v jakékoliv fázi řízení, a to za předpokladu, že by vyhovění žádosti nevedlo k překročení lhůty určené pro provedení procesního úkonu občanským soudním řádem. Žádost a příslušné podpůrné dokumenty lze v souladu s příslušnou právní úpravou předložit rovněž elektronicky. Komunikace týkající se plánování a uskutečnění videokonference je odpovědností úředníků vzdáleného soudu, přičemž probíhá vhodnými prostředky, jako je telefon, e-mail či fax. Žádosti je vyhověno či je zamítnuta prostřednictvím usnesení soudu. Usnesení musí tajemník soudu jakýmkoliv vhodným způsobem oznámit žadateli. Jestliže je žádosti vyhověno, žadatel je povinen informovat ostatní strany o tom, že daný procesní úkon bude proveden prostřednictvím videokonference. (b) z podnětu soudu: Rozhodnutí o provedení videokonference může soud, který věc projednává, přijmout i z vlastního podnětu a informovat o tom strany.“

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Jestliže strana řízení soud požádá o provedení výslechu svědka, strany či znalce, který má podat svědectví prostřednictvím videokonference, avšak nehovoří řecky, je její povinností zajistit tlumočníka a uhradit náklady na jeho služby. Strana hradí odměnu přímo tlumočníkovi.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Osoba je informována soudem.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Totožnost vyslýchaných osob je povinen ověřit soudce, který řízení vede. Za účelem ztotožnění osob přítomných ve vzdálené místnosti je soudci na vzdáleném místě nápomocen tajemník soudu nebo sekretář, popřípadě jiná osoba pověřená konzulem.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Soudce, který řízení vede, se vyslýchaného svědka, znalce atp. dotáže, zda upřednostňuje občanskou nebo církevní přísahu. To platí i pro tlumočníky, než se ujmou výkonu svých povinností.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Odpovědní soudní úředníci musí být přítomni v době před konáním videokonference a v jejím průběhu.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Žádné.

Poslední aktualizace: 13/09/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí španělština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Španělsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Možné jsou oba způsoby.

Právní předpisy:

– článek 177 občanského soudního řádu (Ley de Enjuiciamiento Civil, LEC), přičemž odkaz na zmíněné ustanovení je uveden v zákoně č. 29/2015 ze dne 30. července 2015 o mezinárodní právní spolupráci v občanských věcech,

– článek 229 základního zákona o soudní moci (Ley Orgánica del Poder Judicial, LOPJ) s ohledem na průběh videokonference. Odstavec 3 uvedeného článku základního zákona o soudní moci umožňuje provádět prohlášení, výslech, dokazování, konfrontaci svědků, vyšetřování, informování, schvalování znaleckých posudků a řízení prostřednictvím videokonference, pokud probíhají za přítomnosti soudce nebo v rámci soudu, případně s účastí nebo vystoupením stran, přičemž jsou vždy zajištěny zásady kontradiktornosti a právo na obhajobu, a sice v rámci veřejného jednání s výjimkou mimořádných případů,

– ustanovení kapitoly II hlavy IV dohody plenárního zasedání Generální rady soudní moci (Consejo General del Poder Judicial) ze dne 15. září 2005 o schválení nařízení č. 1/2005 o vedlejších aspektech soudního řízení (články 74 až 80).

V případech, kdy Španělsko požaduje spolupráci ze strany zahraničního orgánu

V takových případech se zákon č. 29/2015 použije podpůrně v souladu se zásadou přednosti práva EU, jež v této oblasti dává přednost použití pravidel Evropské unie a mezinárodních smluv a dohod, jejichž je Španělsko stranou. V oblasti mezinárodní právní spolupráce v občanských věcech mohou španělské orgány spolupracovat se zahraničními orgány. Ačkoli se nevyžaduje vzájemnost, vláda může prostřednictvím královské vyhlášky stanovit, že orgány nesmějí s orgány cizího státu spolupracovat v případě opakovaného odmítnutí spolupráce nebo zákonného zákazu poskytování spolupráce ze strany orgánů dotyčného státu.

V případech, kdy španělské soudy mohou s ostatními soudy navázat přímou komunikaci

V takových případech jsou vždy dodržovány platné právní předpisy každého státu. Přímou komunikací mezi soudy se rozumí komunikace mezi vnitrostátními a zahraničními soudy bez prostředníka. Tato komunikace neovlivňuje ani neohrožuje nezávislost dotčených soudů ani právo stran na obhajobu.

Španělské soudy žádosti o mezinárodní právní spolupráci v občanských věcech odmítají, pokud:

a) předmět či účel požadované spolupráce je v rozporu s veřejným pořádkem;

b) řízení vedoucí k žádosti o spolupráci spadá do výlučné pravomoci španělských soudů;

c) obsah požadovaného úkonu neodpovídá pravomocem dožádaného španělského soudu. Žádost lze případně zaslat příslušnému orgánu a informovat o tom dožadující orgán;

d) žádost o mezinárodní spolupráci nesplňuje obsahové a minimální požadavky stanovené zákonem č. 29/2015, aby ji bylo možno vyřídit;

e) vláda královským dekretem stanoví, že španělské orgány nesmějí spolupracovat s orgány určitého cizího státu, který opakovaně odmítl žádosti o spolupráci, nebo zákonem zakáže poskytování spolupráce ze strany orgánů dotyčného státu.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

S ohledem na vystoupení účastníků řízení nebo jakékoli jiné osoby, ať už svědka nebo znalce, při dokazování neexistují žádná omezení. Soud rozhodne o způsobilosti a o informacích poskytnutých znalcům.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Omezení, která jsou vždy výjimečná a musí být stanovena v odůvodněném soudním rozhodnutí, jež přihlíží k přiměřenosti omezení, se týkají ochrany základních práv nebo ochrany nejlepšího zájmu nezletilých dětí.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Videokonference se musí uskutečnit u soudu, u něhož probíhá řízení a u něhož je prováděno dokazování během veřejného jednání nebo výjimečně během jednání s vyloučením veřejnosti. Neexistují žádná omezení týkající se místa, kde by měla nacházet osoba účastnící se řízení prostřednictvím videokonference. Tajemník soudu, u něhož je řízení vedeno, musí u soudu zjistit totožnost osob účastnících se řízení prostřednictvím videokonference, a to na základě předchozího obeslání nebo přímého předložení dokladů nebo na základě osobní známosti.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Ano. Pořízení záznamu je dokonce povinné.

Podle ustanovení článku 147 občanského soudního řádu musí být ústní jednání, výslech a účast u soudu zaznamenány na vhodném nosiči pro zaznamenání a reprodukci zvuku a obrazu. Zařízením k pořizování audiovizuálních záznamů během soudních řízení a výslechů jsou vybaveny všechny španělské soudy. Hardware ve formátu DVD musí archivovat soudní tajemník (Letrado de la administración de justicia). Strany mohou požádat o zaslání kopie na vlastní náklady.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

V případě účasti španělského soudu se jeví jako nezbytné, aby řízení a související písemnosti byly ve španělštině, ledaže je přípustné použití některého z dalších úředních jazyků na určitých územích (Galicie, Katalánsko, Valencie a Baskicko), pokud osoby vyslýchané prostřednictvím videokonference tyto jazyky znají a přejí si je používat.

V případě článku 17 neexistují námitky proti používání jazyka dožadující země, jelikož svědecká výpověď se podává na základě dobrovolnosti.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

V občanskoprávním řízení zajišťuje tlumočníky během řízení i poté s ohledem na potřebu doložit průběh řízení – pokud je neposkytne strana, která tlumočení požaduje – soudní služba s přenesením pravomocí na jedno z autonomních společenství. V ostatních případech tyto služby zajišťuje ministerstvo spravedlnosti. Náklady na poskytnutí těchto služeb lze uložit straně, jíž byla nařízena úhrada nákladů, přičemž se náležitě přihlédne k případům, kdy existuje nárok na bezplatnou právní pomoc.

Aby byla skutečně zaručena kontradiktornost řízení, může se tlumočník nacházet u soudu, nebo s osobou, která bude během jednání hovořit prostřednictvím videokonference.

Tlumočník musí každopádně složit přísahu nebo slib, že bude vypovídat pravdu a při plnění svých povinností postupovat co nejobjektivněji.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Interní postup při výslechu v případě uvedeném v článku 10 nařízení je stanoven v článku 301 a následujících článcích občanského soudního řádu, pokud jde o výslech stran; v článku 360 a následujících článcích s ohledem na výslech svědků a v článku 335 a následujících článcích s ohledem na vydávání posudků a předkládání těchto posudků za účelem posouzení a vznesení námitek ze strany znalců během veřejného jednání.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Videokonference je v zásadě bezplatná, chce-li však zúčastněná strana získat kopii záznamu, musí poskytnout vhodný nosič nebo uhradit odpovídající částku.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Jelikož to se uskutečňuje pod vedením španělského soudu.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Viz odpověď na otázku č. 4.

Tajemník soudu, u něhož řízení probíhá, musí u soudu zjistit totožnost osob účastnících se videokonference, a to buď na základě předchozího obeslání nebo přímého předložení dokladů nebo na základě osobní známosti.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Je nutné rozlišovat tyto případy:

a) Strany nemusí během výslechu složit přísahu ani slib, ve sdělení za účelem ověření však musí být dotyčná strana informována o tom, že v případě nedostavení se bez omluvy může soud považovat skutečnosti, s ohledem na něž tato strana vystoupila osobně, za uznané; určení těchto skutečností jako jistých je pro stranu nanejvýš škodlivé.

b) Svědci: před podáním svědecké výpovědi musí každý svědek složit přísahu nebo slib, že bude vypovídat pravdu, a to pod hrozbou sankcí stanovených za trestní čin křivého svědectví v občanskoprávním řízení. Soud informuje svědka o těchto sankcích, nejsou-li mu známy.

V případě svědků, jež dosud nedosáhli věkové hranice pro trestní odpovědnost, se složení přísahy nebo slibu, že budou vypovídat pravdu, nevyžaduje.

c) Znalci: při předkládání svého posudku musí znalci složit přísahu nebo slib, že budou vypovídat pravdu, a prohlásit, že jednali a případně budou jednat co nejobjektivněji s přihlédnutím jak ke skutečnostem, kterými mohou některou stranu zvýhodnit, tak i ke skutečnostem, které pravděpodobně některou ze stran poškodí, a že si jsou vědomi trestních sankcí, které mohou být uloženy v případě, nesplní-li svou povinnost jako znalci. Tato přísaha nebo slib se během jednání opakuje, je-li předloženo stanovisko v případě kontradiktornosti mezi stranami a soudem.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Opatření s ohledem na audiovizuální média jsou přijímána předem. Sekretariát předsedy soudu (Secretaría del Decanato) nebo soudní tajemník stanoví datum, čas a místo konání videokonference a zajistí, aby byl k dispozici dostatečný počet pracovníků pro její provedení. Obvykle se provádějí předem testy, aby bylo zajištěno řádné fungování spojení a zařízení.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Jakékoli informace, které se pokládají za vhodné k zajištění optimálního dokazování.

Poslední aktualizace: 26/01/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Chorvatsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

V Chorvatské republice se dokazování výslechem svědka, strany nebo znalce může provést pomocí videokonference v souladu s články 10 až 12 a 17 nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (dále jen „nařízení“) tak, že v případě, má-li být provedeno dokazování podle nařízení, může soud v Chorvatské republice:

1. požádat o dokazování přímo příslušný soud jiného členského státu, nebo

2. podle předpokladů uvedených v článku 17 nařízení požádat o přímé dokazování v jiném členském státě.

Dokazování podle výše uvedeného nařízení je stanoveno v článcích 507d až 507h občanského soudního řádu (Zakon o parničnom postupku) („Narodne novine“ (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 53/91, 91/92, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 148/11, 25/13, 89/14; dále jen „OSŘ“).

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Videokonferenci lze využít k výslechu svědků i k provádění důkazů znalcem a stranami.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Chorvatská republika nemá zvláštní omezení týkající se druhů důkazů, které lze získat prostřednictvím videokonference. Soud, u něhož řízení probíhá, rozhodne o tom, jaké důkazy a jakým způsobem budou provedeny za účelem zjištění určitých skutečností. Soud dle vlastního uvážení rozhodne o tom, které skutečnosti bude považovat za prokázané po svědomitém a pečlivém posouzení všech jednotlivých důkazů a všech důkazů společně, a to na základě výsledku celého procesu. Videokonference se však obvykle používá k dokazování výslechem stran a svědků, jelikož s ohledem na dokazování listinou nebo provádění šetření na místě existují určité věcné a technické překážky.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Výslech se zpravidla uskutečňuje u soudu, neexistují však žádná zvláštní právní omezení, pokud jde o místa, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Neexistují žádné zvláštní předpisy, které by výslovně vyžadovaly pořizování videozáznamů nebo zvukových záznamů výslechů prostřednictvím videokonference, právní základ pro pořizování hlasových záznamů z výslechů však stanoví články 126a až 126c OSŘ. O pořízení hlasového záznamu rozhoduje soud formálním rozhodnutím ex officio, nebo na žádost stran. Způsoby uchovávání a přenosu hlasových záznamů, technické požadavky a způsoby zaznamenávání jsou stanoveny v soudním řádu (Sudski poslovnik) (NN č. 37/14, 49/14, 08/15, 35/15, 123/15 a 45/16).

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Je-li podána žádost podle článků 10 až 12 nařízení, je výslech zpravidla veden v chorvatštině, přičemž používání jazyků menšin v občanském soudním řízení je upraveno zvláštním právním předpisem (občanské soudní řízení je vedeno v chorvatštině, nestanoví-li zákon v případě zvláštních soudů jiný jazyk). Podle článku 102 OSŘ bude v případě, není-li řízení vedeno v jazyce, kterému strana nebo jiní účastníci řízení rozumějí, zajištěno tlumočení toho, co bylo uvedeno při výslechu, a překlad písemností použitých při jednání k předložení důkazů do jejich jazyka.

V případě přímého dokazování podle článku 17 nařízení se dokazování výslechem může uskutečnit v cizím jazyce, jelikož je provádí přímo soud, který o výslech požádal, ačkoli je nutno zajistit odpovídající překlad do jazyka, kterému strany nebo ostatní účastníci řízení rozumějí.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Dožádaný soud zpravidla zajistí soudního tlumočníka pro potřeby jednání podle článků 10 až 12 nařízení. Za určitých podmínek (článek 251 odkazující na článek 263 OSŘ) může soud rozhodnout, že tlumočení zajistí soudní tlumočníci, které navrhne strana.

Stejně tak může být mezi soudem, který o dokazování požádal, a dožádaným soudem dohodnuto využití tlumočnické služby a tlumočník může být zajištěn jedním či druhým soudem. V praxi jsou soudní tlumočníci přiděleni v místě, kde se nachází osoba, která tlumočení potřebuje, nebo v místě dožádaného soudu, pokud dožadující soud vede výslech ve vlastním jazyce v souladu s článkem 17 nařízení, nebo v místě dožadujícího soudu, vede-li výslech dožádaný soud v souladu s články 10 až 12 nařízení.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Podle článku 242 OSŘ obdrží svědci písemné předvolání, v němž je mimo jiné stanoven čas a místo konání soudního jednání. Předvolání k soudnímu jednání, během něhož bude provedeno dokazování výslechem strany, musí být této straně doručeno v souladu s pravidly týkajícími se osobního doručení. Má-li strana zástupce, předá tento předvolání k soudnímu jednání, na němž bude provedeno dokazování výslechem stran, straně či osobě, která má být vyslechnuta ve vztahu k dané straně (článek 268 odkazující na články 138 a 142 OSŘ). Svědci, kteří se nemohou k soudu dostavit z důvodu svého věku, nemoci či těžkého tělesného postižení, mohou být vyslechnuti doma. OSŘ nestanoví, s jakým časovým předstihem je nutno svědky předvolat; strany však musí mít dostatek času, aby se mohly na jednání připravit (nejméně osm dnů před konáním soudního jednání).

V případě soudního jednání podle článků 10 až 12 nařízení sdělí dožádaný soud svědkovi/straně čas a místo konání jednání, zatímco v případě jednání podle článku 17 nařízení zajišťuje doručení předvolání dožadující soud.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Podle článku 153 OSŘ je straně, která požádá o dokazování, soudním rozhodnutím uloženo, aby předem složila částku, která je zapotřebí k uhrazení očekávaných nákladů na dokazování. Je-li dokazování navrženo oběma stranami nebo nařízeno soudem ex officio, soud požádá, aby obě strany složily stejné podíly požadované částky.

Co se týká nákladů spojených s videokonferencí, použije se článek 18 nařízení.

V Chorvatské republice je dokazování pomocí videokonference bezplatné.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Osoba bude o tomto informována v předvolání, OSŘ však nestanoví další požadavky.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Dříve, než jsou svědci vyslechnuti, jsou požádáni, aby uvedli své jméno a příjmení, osobní identifikační číslo, jméno svého otce, povolání, adresu, místo narození, věk a svůj vztah ke stranám (čl. 243 odst. 3 OSŘ).

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Podle článku 246 OSŘ může soud rozhodnout, že svědek složí s ohledem na poskytnutá prohlášení přísahu, v případě podle článku 17 nařízení by se však za určitých podmínek mohla použít pravidla dožadujícího státu, tedy v případě, že tento stát před výslechem příslušný orgán nebo ústřední orgán dožádaného státu informuje o svém záměru uskutečnit svědeckou výpověď pod přísahou.

Podle článku 270 OSŘ se výslech stran provádí bez složení přísahy.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

OSŘ neobsahuje v tomto ohledu žádné ustanovení, v praxi však musí být před videokonferencí a v jejím průběhu přítomni techničtí pracovníci a potřební zaměstnanci soudu, aby bylo možno splnit všechny technické požadavky na konání videokonference.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Není stanoveno žádné pravidlo, které je nutno při požadování dalších informací dodržet, při sjednávání data konání výslechu však mohou dožadující a dožádaný soud pokládat za nutné vyřešit některé technické záležitosti, aby bylo zajištěno úspěšné provedení výslechu. V praxi jsou tyto záležitosti soudci obvykle projednány prostřednictvím elektronické pošty.

Poslední aktualizace: 22/02/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Itálie

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

V italském právním systému, a zejména v občanském soudním řádu (Codice di Procedura Civile) neexistuje zvláštní odkaz na dokazování prostřednictvím videokonference.

Videokonference jsou však fakticky součástí italského právního systému.

Podle § 202 občanského soudního řádu by vyšetřující soudce měl pro provádění dokazování „stanovit čas, místo a způsob dokazování“. V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1206/2001 zahrnují způsoby dokazování, které může soudce použít, i videokonferenci.

V § 261 občanského soudního řádu je stanoveno, že soudce může použít filmový materiál, který vyžaduje použití mechanických prostředků, nástrojů nebo postupů.

Videokonference je výslovně stanovena v trestním soudním řádu (Codice di Procedura Penale) (např. § 205b).

Co se týká postupu upraveného v článku 10 a následujících článcích nařízení, omezení uvedené v čl. 10 odst. 4 spočívající v „neslučitelnosti“ s naším právním systémem lze vyloučit.

Jediným omezením, které se může na žádost o videokonferenci vztahovat, je existence značných praktických potíží.

Co se týká různých způsobů dokazování, použijí se nařízení EU a italský občanský soudní řád, jakož i příslušné prováděcí právní předpisy.

Pokud jde o postup upravený v článku 17, po ověření, že byly splněny požadavky stanovené v odstavci 5 a po povolení přímého dokazování, by dožádaný členský stát měl „podpořit“ použití videokonference, která by měla být jako způsob dokazování ověřena v každém jednotlivém případě u dožádaného justičního orgánu.

S výjimkou značných praktických potíží v případě, že dožádaný justiční orgán nemůže tento způsob komunikace použít, mohou být proto veškeré důkazy provedeny prostřednictvím videokonference, a to na základě oprávněné žádosti podle článku 10 a následujících článků nebo po povolení podle článku 17.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Videokonference představuje užitečný nástroj při výslechu svědků a stran, které se řízení účastní. V tomto ohledu neexistují problémy spojené se slučitelností s italským právním řádem, který naopak umožňuje důkaz svědeckou výpovědí, neformální výslech stran a výslech stran pod přísahou.

Co se týká výslechu znalců, je třeba se zabývat hlavní příčinou problému týkajícího se přípustnosti znaleckého posudku, zejména v souvislosti s přímým dokazováním (článek 17).

V italském právním řádu je výpověď znalce upravena v § 61 a § 191 až 201 občanského soudního řádu. Znalci obvykle vyhotoví písemný posudek (§ 195 odst. 2 občanského soudního řádu), soud je však může požádat o objasnění. Jakmile byl posudek přijat, neměly by proto existovat žádné překážky pro výslech znalců prostřednictvím videokonference. Italský občanský soudní řád stanoví, že „pokud to předseda považuje za vhodné, přizve znalce, aby se zúčastnil diskuse v přítomnosti poroty a vyslovil svůj názor na neveřejném zasedání v přítomnosti stran, které mohou svou věc objasnit a vysvětlit prostřednictvím svého obhájce“.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

V praxi se zdá, že videokonference je účinným nástrojem při dokazování, osobním výslechu svědků a dotazování stran.

Pravidla se však přímo nezabývají otázkou druhu nebo povinného charakteru důkazů a v případě znaleckých posudků, jako jsou ručně psané důkazy, genetická data nebo důkazy ve formě telefonního hovoru, se mohou vyskytnout praktické problémy.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Dokazování se obvykle provádí u místně příslušného justičního nebo policejního orgánu dožádaného členského státu, je-li k dispozici potřebné vybavení i pomocný personál. V současnosti však neexistují „typické příklady“ použití videokonference v občanském soudním řízení.

Je-li videokonference použita v trestním řízení, obvykle se použije jedno z dostupných míst s vhodným zařízením v obvodu odvolacího soudu dožádaného justičního orgánu (senát soudu, soud se zajištěnou ochranou nebo místnost v prostorách věznice).

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

S ohledem na zaznamenávání výslechů neexistují žádné právní překážky, pokud to povolují právní předpisy dožadujícího státu.

U dokazování podle článku 4 a následujících článků se však použije § 126 občanského soudního řádu a § 46 příslušných prováděcích předpisů týkající se vyhotovení záznamu soudního jednání.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Tímto aspektem se předpisy přímo nezabývají.

Článek 5, v němž se uvádí, že se žádosti a sdělení vypracovávají v úředním jazyce členského státu dožádaného soudu, může naznačovat, v jakém jazyce má být výslech veden.

V případě žádostí podaných podle článku 10 a následujících článků, kdy se použije vnitrostátní právo, se musí výslech uskutečnit v italštině.

V § 122 občanského soudního řádu je stanoveno, že „během celého soudního řízení je povinné používání italštiny. Pokud má být vyslechnuta osoba, která italsky nehovoří, může soudce ustanovit tlumočníka.“

V řízení podle článku 17 se však použije právo dožadujícího státu. Toto ustanovení může mít důsledky rovněž s ohledem na jazyk, ve kterém se provádí dokazování. Příslušným jazykem by měl být opět jazyk dožadujícího státu. V tomto případě mohou být nutní tlumočníci.

Orgán, který je příslušný pro povolení přímého dokazování, může vydat rovněž pokyny ohledně podmínek dokazování, tyto podmínky mohou zahrnovat i jazyk, který se má použít.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Předpisy neobsahují zvláštní ustanovení v tomto ohledu.

V řízení podle článku 10 a následujících článků se použije právo dožádaného státu.

Každopádně se použije ustanovení § 122 odst. 2 občanského soudního řádu.

Občanský soudní řád umožňuje ustanovení tlumočníka, má-li být vyslechnuta osoba, která nehovoří italsky. Předpokládá se tudíž, že jazykem soudního řízení (a soudce, který je vede) je italština.

Náklady na odměnu tlumočníků by měl hradit dožadující justiční orgán (viz článek 18).

Co se týká řízení podle článku 17, viz bod 6. Jazykem, ve kterém je výslech veden, by měl být jazyk dožadujícího státu. Je proto nutno odkázat na právo dožadujícího státu, pokud jde o určení toho, kdo odpovídá za ustanovení tlumočníka (tlumočníků). V tomto případě si může orgán příslušný pro povolení přímého dokazování vyžádat informace ohledně ustanovení tlumočníka.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

V § 250 občanského soudního řádu je stanoveno, že by soudní úředník měl na žádost dotčené strany informovat svědky o tom, že se musí k určitému dni a v určitém čase dostavit na určité místo, a informovat je o soudci, který provede dokazování a povede řízení, v jehož rámci budou vyslechnuti. Podle § 103 prováděcích předpisů k občanskému soudnímu řádu musí být svědci informováni nejméně sedm dnů před jednáním, k němuž byli předvoláni.

Pravidla upravující výslech svědků jsou obsažena v §  244 až 257a občanského soudního řádu a v § 102 až 108 prováděcích předpisů.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Náklady na videokonference uskutečněné podle článku 4 (nepřímé dokazování), jak je stanoveno v čl. 10 odst. 4, se hradí na žádost dožádaného orgánu, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 2.

Tato povinnost týkající se úhrady nákladů se nepředpokládá v případě přímého dokazování prostřednictvím videokonference prováděné cizím orgánem podle článku 17.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Dožadující orgán má povinnost informovat osobu, která je vyslýchána, o tom, že se dokazování provádí na základě dobrovolnosti; podle článku 17 je tato podmínka jedním z faktorů, na nichž se zakládá povolení přímého dokazování.

Předpisy však nestanoví podobnou povinnost na straně dožádaného justičního orgánu.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Dožadující orgán provádějící videokonferenci obvykle odpovídá za ověření totožnosti svědků podle článku 17. V případě nepřímého dokazování se s ohledem na výslech svědků ověřování totožnosti svědka řídí § 252 občanského soudního řádu: „Vyšetřující soudce požádá svědka, aby sdělil své jméno, příjmení, jméno otce, věk a povolání, a vyzve svědka, aby uvedl, zda je v příbuzenském vztahu […] se stranami, nebo zda má zájem na soudním řízení.“ Identifikace se provádí po složení přísahy a je upravena v §  251 občanského soudního řádu. V praxi vyšetřující soudce svědky požádá také o průkaz totožnosti a zaznamená údaje do soudního protokolu.

Co se týká výslechu stran, v případě zvláštního právního zástupce se vyžaduje rovněž zvláštní plná moc.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Co se týká řízení podle článku 17, není stanoveno žádné zvláštní pravidlo. Může být užitečné vyžádat si informace ohledně trestněprávního významu (pro právní řád dožadujícího státu) křivé výpovědi nebo opomenutí, což závisí na právních předpisech dožadujícího státu, které upravují soudní řízení.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Italská vězeňská správa, která odpovídá za videokonferenční spojení, ověřuje kompatibilitu u technických pracovníků cizího orgánu bezprostředně před videokonferencí.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Spolu s žádostí o mezinárodní právní pomoc by měl dožadující justiční orgán poskytnout rovněž (má-li je k dispozici) technické informace ohledně videokonferenčního systému používaného v jeho zemi a jméno a telefonní číslo kontaktní osoby, pokud možno specializovaného technika, a uvést jazyk, který se použije během těchto činností.

Poslední aktualizace: 04/02/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Kypr

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Dokazování může být provedeno audiovizuálním přenosem buď za účasti soudu v žádajícím státě, nebo přímo. Právní základ je stanoven vnitrostátním zákonem – článek 36A kapitoly č. 9 zákona o důkazech, ve znění zákona 122(I)/2010. Podle článku 36A může soud dle svého vlastního uvážení stanovit jakékoli podmínky, které považuje za nutné pro účely provedení dokazování, a to za předpokladu, že tyto podmínky nejsou v rozporu s mezinárodními závazky Kyperské republiky.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Žádná taková omezení neexistují. Jakákoli osoba, jejíž důkazy jsou považovány za nezbytné, může být vyslechnuta, a to za předpokladu, že žádost o provedení dokazování spadá do působnosti nařízení (ES) č. 1206/2001 a není v rozporu s vnitrostátními právními předpisy.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Druh důkazů, které lze provést prostřednictvím audiovizuálního přenosu, není nijak omezen, a to za předpokladu, že daná žádost o provedení dokazování není v rozporu s vnitrostátními právními předpisy a že požadované provedení dokazování je prakticky proveditelné.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Neexistují žádná omezení.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Sepisuje se pouze zápis z řízení.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Důkazy provedené v mateřském jazyce osoby, která vypovídá, jsou poté přeloženy tlumočníkem do úředního jazyka soudu, tj. řečtiny.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Dostupnost tlumočníků zařizuje soudní kancelář soudu, který projednává záležitost, v níž má být daná osoba vyslechnuta.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Pro osobu, která má být vyslechnuta, se vystavuje předvolání svědka a datum stanovené pro konání jednání v dané záležitosti musí být takové, aby byla dotyčná osoba informována včas.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Náklady, které vzniknou v souvislosti s tlumočníky, nese stát, v němž sídlí soud, před kterým řízení probíhá, a náklady, které vzniknou v souvislosti s poskytováním technické podpory v den výslechu nese stát, v němž se svědek nachází.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Pro tyto účely se vystavuje předvolání svědka.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Skládá se přísaha nebo se činí místopřísežné prohlášení a jsou oznámeny údaje vyslýchané osoby.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Žádající soud musí poskytnout údaje vyslýchané osoby. Během skládání přísahy přísahá vyslýchaná osoba na Bibli nebo Korán v závislosti na svém náboženském vyznání nebo činí místopřísežné prohlášení.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Zkušební spojení se provádí den před dnem konání výslechu dle koordinace mezi příslušnými orgány (evidenční oddělení soudu).

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Nejsou zapotřebí žádné další informace.

Poslední aktualizace: 13/05/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Lucembursko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Ano, oba dva postupy lze provést. Většina žádostí adresovaných Lucembursku se týká výslechu svědka soudcem dožadujícího členského státu pomocí videokonference.

Neexistují speciální právní předpisy týkající se videokonference, použijí se tedy články nového občanského řádu upravující výslech svědků, osobní ověření soudce a osobní přítomnost stran. V současné době neexistuje judikatura týkající se videokonferencí.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Prostřednictvím videokonference mohou být vyslechnuti svědci, v určitých věcech strany a soudní znalci. Do dnešní doby se však žádosti týkaly pouze výslechu svědků.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Jediným omezením, na které je třeba upozornit, je, že výslech svědků je dobrovolný. Pokud svědek výslech odmítne, nemají lucemburské orgány žádný prostředek, jak jej k výslechu donutit.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Jedná se o důkazy, které mohou být získány v prostorách soudů vybavených potřebnou technikou.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Pokud si dožadující členský stát přeje videokonferenci zaznamenávat, musí k tomu mít výslovný souhlas svědka, který je v Lucembursku vyslýchán. Lucembursko jakožto dožádaný členský stát videokonference nezaznamenává vzhledem k tomu, že lucemburské právní předpisy nahrávání zakazují.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

a) Ve francouzském jazyce, v německém jazyce

b) ve všech jazycích

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Za zajištění tlumočníka je odpovědný lucemburský soud jakožto dožádaný členský stát, a to pokaždé, je-li to nezbytné ke zprostředkování účinné komunikace jak s orgány dožadujícího členského soudu, tak i s vyslýchanou osobou.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Lucemburské orgány, a konkrétně soud pověřený dokazováním, kontaktuje orgány dožadujícího členského státu, aby stanovil datum a čas konání videokonference. Lhůta činí minimálně 15 dní. Lucemburské orgány jsou odpovědné za předvolání osob.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

V souladu s nařízením dá dožádaný členský stát souhlas s videokonferencí a dožádaný členský stát se postará o všechny formální, organizační a technické záležitosti, včetně podání informací dotčeným osobám.

Použití videokonference a poplatky svědkům hradí Lucembursko. Náklady za tlumočníka hradí a priori dožadující členský stát.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Dotčená osoba o tom bude informována v písemném předvolání soudcem, případně vedoucím soudní kanceláře před zahájením videokonference.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Totožnost ověří lucemburský soud jakožto dožádaný členský stát tak, že na začátku výslechu zkontroluje doklady totožnosti.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Svědci a znalci skládají přísahu ohledně toho, že budou vypovídat pravdu. Jsou uvědomeni o tom, že v případě falešného svědectví jim hrozí pokuta či trest odnětí svobody.

Přísaha se skládá dožadujícímu soudu.

V případě dokazování podle článku 17 použije dožadující členský stát své podmínky. Lucemburský soudce, který je u videokonference přítomen, se jakožto dožádaný členský stát zapojí pouze v případě problému.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

V den a hodinu, které byly stanoveny pro konání videokonference, je přítomen soudce, vedoucí soudní kanceláře, technik a případně tlumočník.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

K uskutečnění videokonference je třeba objasnit některé technické otázky. Úspěšný výslech pomocí videokonference závisí na dobré předchozí přípravě a efektivní spolupráci mezi kontaktními místy.

Poslední aktualizace: 18/09/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí maďarština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Dokazování prostřednictvím videokonference - Maďarsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Zákon III z roku 1952 o občanském soudním řádu soudu umožňuje na návrh některé ze stran či z vlastního podnětu vyslechnout strany, jiné účastníky soudního řízení nebo znalce či svědky prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě. Výslech prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě je obzvláště vhodný v případech, kdy tento výslech může urychlit řízení, nebo v případě, že by zajištění výslechu v místě, v němž je daná věc projednávána, bylo z organizačního hlediska značně složité nebo velmi nákladné.

Pravidla týkající se výslechu prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě jsou obsažena v občanském soudním řádu.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Pokud jde o osoby, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě, neexistují žádná omezení. Tento způsob lze použít k výslechu stran a ostatních účastníků soudního řízení, jakož i svědků a znalců.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Uzavřenou telekomunikační síť lze využít k výslechu stran a ostatních účastníků soudního řízení, jakož i znalců nebo svědků.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Výslechy prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě se mohou uskutečnit v prostorách soudu nebo jiného orgánu v místnostech, které jsou za tímto účelem zřízeny.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Občanský soudní řád neobsahuje žádná ustanovení týkající se pořizování zvukových a obrazových záznamů výslechů uskutečněných prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě. Občanský soudní řád však stanoví, že v případě výslechů prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě musí být v protokolu z jednání zaznamenány rovněž okolnosti, za nichž se výslech uskutečnil, a uvedeny osoby, které byly přítomny v místnosti použité k výslechu.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

V případě žádostí podle článků 10 až 12 se použije občanský soudní řád. Podle občanského soudního řádu je soudní řízení vedeno v maďarštině, nikdo však nesmí být znevýhodněn kvůli neznalosti maďarského jazyka. V průběhu soudního řízení má každý právo používat svůj mateřský jazyk nebo regionální jazyk či jazyk menšiny, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách. V případě potřeby je soud povinen využít služeb tlumočníka.

V případě žádostí podle článku 17 vede jednání dožadující soud podle čl. 17 odst. 6 v souladu s právními předpisy svého členského státu.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Je-li v případě žádostí podle článků 10 až 12 nutné zajistit používání mateřského jazyka či regionálního jazyka nebo jazyka menšiny, musí soud využít služeb tlumočníka.

Občanský soudní řád neobsahuje žádná ustanovení ohledně místa, kde by se měl tlumočník při výslechu prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě nacházet.

V případě žádostí podle článku 17 je nutno použít ustanovení čl. 17 odst. 4 a 6.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Občanský soudní řád neobsahuje zvláštní ustanovení týkající se předvolání k jednání prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě. Předvolání k jednání je nutno zaslat tak, aby bylo možno soudu před jednáním vrátit zpět potvrzení o doručení předvolání v souladu s právními předpisy.

Je-li třeba žalovanému doručit kromě předvolání i žalobu, musí být jednání uspořádáno tak, aby bylo zajištěno, že žaloba je žalovanému doručena zpravidla nejméně patnáct dnů přede dnem jednání. Předseda soudu může tuto lhůtu v naléhavých případech zkrátit.

V případě žádostí podle článku 17 je nutno použít ustanovení čl. 17 odst. 4 a 6.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Náklady se liší a musí je uhradit dožadující soud.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Podle čl. 17 odst. 2 musí dožadující soud dotčenou osobu informovat o tom, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Totožnost osoby, která má být vyslechnuta prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě, je ověřena na základě:

– informací poskytnutých dotyčnou osobou za účelem ověření její totožnosti a adresy,

– předložení, přenosem dat, úředního dokladu vhodného pro identifikaci nebo povolení k pobytu.

Soud používá rovněž elektronické prostředky nebo přímé vyhledávání v databázi, aby potvrdil, že:

– informace poskytnuté osobou, která má být vyslechnuta prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě, za účelem ověření její totožnosti a adresy odpovídají záznamům,

– úřední doklad vhodný pro identifikaci a povolení k pobytu předložené osobou, jež má být vyslechnuta prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě, odpovídají záznamům a jsou platné.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Občanský soudní řád nevyžaduje složení přísahy v soudním řízení.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Žádné takovéto zvláštní právní předpisy neexistují. To je nutno dohodnout mezi dožadujícím a dožádaným soudem. Občanský soudní řád však vyžaduje přítomnost osoby odpovědné za zajištění fungování a obsluhu potřebného technického zařízení při výslechu uskutečňovaném prostřednictvím uzavřené telekomunikační sítě v místnosti používané pro tyto účely.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Obvykle se žádné jiné informace nevyžadují.

Poslední aktualizace: 16/10/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Malta

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Je-li Malta dožadujícím státem, používá se videokonference jako poslední možnost.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty, neexistují žádná omezení; vyslechnout lze svědky, znalce i strany.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Je na soudu, aby rozhodl, co je přípustné jako důkaz.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Je-li Malta dožádaným státem, musí být daná osoba vyslechnuta u soudu.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Ano, výslechy prostřednictvím videokonference lze zaznamenávat a je k dispozici příslušné zařízení.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

a) Je-li Malta dožádaným státem, výslech se v případě žádostí podle článků 10 až 12 uskuteční v maltštině nebo angličtině.

b) Je-li Malta dožadujícím státem, výslech se v případě žádostí podle článku 17 uskuteční v maltštině nebo angličtině.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Je-li Malta dožádaným státem, a bude proto hodnotit důkazy, je v čl. 596 odst. 1 zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kapitola 12 sbírky zákonů Malty) uvedeno, že „nerozumí-li soud jazyku, v němž je výpověď učiněna, ustanoví kvalifikovaného tlumočníka, a to předběžně na náklady strany, která dotyčného svědka předvolala“. Tlumočník se musí v tomto případě nacházet na stejném místě jako svědek.

Je-li Malta dožadujícím státem podle článku 17, závisí v případě přímého dokazování místo, kde se nachází tlumočník, na okolnostech daného případu.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Je-li při dokazování podle článků 10 a 12 Malta dožádaným státem, je v čl. 568 odst. 1 zákoníku organizace soudů a civilního řízení stanoveno: „Svědci jsou k soudnímu jednání předvoláni obsílkou, která je vydána na návrh dotčené strany.“ Jednotlivá jednání by se měla konat v odstupu jednoho měsíce, aby byl dostatek času na předvolání svědků.

Je-li Malta při dokazování podle článku 17 dožadujícím státem, je na soudu, aby rozhodl, jaké prostředky se použijí k vyrozumění osoby, která má být vyslechnuta, o příslušném času a místě. Jednotlivá jednání by se měla konat v odstupu jednoho měsíce, aby byl dostatek času na předvolání svědků.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Za první dvě hodiny konference je nutno uhradit poplatek ve výši 100 EUR.

Za každou další hodinu se hradí poplatek ve výši 50 EUR.

Použitelný je i poplatek za technika ve výši 58 EUR za hodinu.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Před podáním svědecké výpovědi upozorní soud svědka na skutečnost, že pokud se na výpověď necítí, měl by o této skutečnosti informovat dožadující soud.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Soud může osobu, která má být vyslechnuta, před podáním svědecké výpovědi požádat o předložení cestovního pasu nebo průkazu totožnosti. Svědek bude před konáním soudního jednání informován o tom, že musí mít u sebe jeden z těchto dokladů.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Podle článku 111 zákoníku organizace soudů a civilního řízení „svědek, který je římskokatolického vyznání, skládá přísahu tak, jak je to obvyklé u osob vyznávajících tuto víru, a svědek, který tuto víru nevyznává, skládá přísahu způsobem, jenž podle jeho názoru nejvíce zavazuje jeho svědomí“.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Níže jsou uvedeny kontaktní osoby:

Charles Calleja, oddělení audiovizuální techniky (Audio Visual Senior Technical Office)

Tato osoba odpovídá za spojení, zkoušky a technickou pomoc během videokonference

Kontakt: +356 25902375 – kancelář ve čtvrtém patře soudní budovy ve Vallettě

Odkaz se otevře v novém okně.charles-george.calleja@gov.mt

Maria Ruth Ciantar, dostupnost videokonference

Kontakt +356 25902391 – kancelář ve čtvrtém patře soudní budovy ve Vallettě

Odkaz se otevře v novém okně.maria.a.ciantar@gov.mt

Alan J. Darmanin, referent

Kontakt +356 25902211 – kancelář ve čtvrtém patře soudní budovy ve Vallettě

Odkaz se otevře v novém okně.alan.a.darmanin@gov.mt

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Přede dnem konání výslechu se od dožadujícího soudu požadují tyto informace:

a) časové pásmo

b) termín pro zkoušku (datum a čas)

c) pevná IP adresa

d) údaje o kontaktní osobě pro technické záležitosti

Poslední aktualizace: 10/03/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Nizozemí

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

V nizozemském občanském právu procesním neexistují obecné předpisy upravující tuto záležitost. Videokonference však není vyloučena, a podle právních předpisů je tudíž v těchto věcech možná.

V rámci občanského práva se videokonference zpravidla používá jako alternativa žádostí o právní pomoc.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Lze-li podle občanského práva procesního vyslechnout určitou osobu, je v zásadě možné tak učinit i prostřednictvím videokonference. V občanském právu procesním nejsou obsažena žádná zvláštní ustanovení.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Ohledně konkrétních omezení nejsou stanovena žádná pravidla. Použijí se pravidla občanského soudního řízení.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Na výslech prostřednictvím videokonference se nevztahují žádná zvláštní pravidla. Použijí se pravidla občanského soudního řízení. Pravidlem je, že osoby musí být vyslechnuty u soudu. Výjimky lze učinit v případě, je-li svědek nemocný či není jinak schopen dostavit se k soudu (§ 175 občanského soudního řádu (Rv)).

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Výslech svědka nizozemským soudem prostřednictvím videokonference se považuje za rovnocenný živému přenosu z běžného jednání. Podle právních předpisů vyhotoví vyšetřující soudce soudní protokol o výslechu svědků. Stejná pravidla se vztahují i na výslechy prostřednictvím videokonference, a proto musí být rovněž zaznamenány v soudním protokolu. Zákon nezakazuje pořízení obrazového nebo zvukového záznamu navíc k soudnímu protokolu, tento záznam se však nestaví na roveň soudnímu protokolu.

Podle budoucích právních předpisů může soudce rozhodnout o pořízení obrazového nebo zvukového záznamu z ústního jednání, který nahradí soudní protokol v papírové podobě. Na tomto základě lze v případě potřeby pořídit i záznam soudního protokolu o výslechu svědků.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Nachází-li se dožádaný soud v Nizozemsku, uskutečňuje se výslech v nizozemštině. V tomto ohledu se nepoužívají zvláštní pravidla.

Nizozemské prováděcí právní předpisy umožňují, aby příslušný orgán stanovil podmínky pro přímé dokazování, které považuje za vhodné nebo nezbytné z důvodu spravedlivého procesu.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Nizozemské občanské právo procesní neobsahuje ustanovení ohledně zvláštních ujednání týkajících se tlumočníků. V občanských věcech musí v Nizozemsku strany v zásadě zajistit své vlastní tlumočníky.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Podle nizozemských prováděcích právních předpisů může dožádaný soud určit, která ze stran odpovídá za předvolání na základě žádosti o dokazování.

Předvolání, které neuskuteční jedna ze stran, zajistí tajemník dožádaného soudu. Podle nizozemského občanského práva procesního musí být svědci předvoláni nejméně jeden týden (podle budoucích právních předpisů nejméně 10 dnů) před jednáním.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Strany nemusí hradit náklady na zvláštní formu a komunikační technologii. Tyto náklady nejsou podle nizozemských právních předpisů na strany přeneseny. Tyto náklady hradí stát, od něhož lze úhradu požadovat podle čl. 18 odst. 2 ve spojení s čl. 10 odst. 4 nařízení.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Podle čl. 17 odst. 2 nařízení oznámí dožadující soud v případě, že přímé dokazování spočívá ve výslechu osoby, této osobě, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti. Neplatí žádné další požadavky.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Podle nizozemského občanského práva procesního musí totožnost ověřit soudce (§ 177 Rv).

Soudce svědky požádá, aby uvedli své příjmení, jméno, věk, povolání a místo bydliště. Svědci jsou dotázáni rovněž na vztah ke stranám (pokrevní příbuzní nebo příbuzenství sňatkem, zaměstnání).

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Podle nizozemského občanského práva procesního se před výslechem skládá před soudcem přísaha nebo čestné prohlášení. Svědek uvede, že bude vypovídat pravdu a nic než pravdu. Svědci, kteří úmyslně nevypovídají pravdivě, se dopouštějí křivé výpovědi. Přímé dokazování se provádí podle práva dožadujícího státu.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Mezinárodní žádost o právní pomoc, v jejímž rámci je použita videokonference, vyřizuje pomocný personál IKT příslušné jurisdikce (SPIRIT). Tito pracovníci provedou technická a logistická opatření.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Příslušný orgán si bude moci vyžádat tyto informace.

Poslední aktualizace: 28/01/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Rakousko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

V Rakousku jsou možné a přípustné oba druhy dokazování pomocí videokonference. Rakouské občanské právo procesní je v případě sporných řízení upraveno v občanském soudním řádu (Zivilprozessordnung, dále jen „OSŘ“) a v případě nesporných řízení v zákoně o nesporném řízení (Außerstreitgesetz, dále jen „AußStrG“). Pravidla týkající se dokazování jsou obsažena v OSŘ (§ 266 až 389) a v zákoně AußStrG (§ 16, 20 a 31 až 35 s částečným odkazem na OSŘ), jakož i v jednotlivých ustanoveních týkajících se konkrétního typu řízení, jako je § 85 o povinné součinnosti v řízení o určení otcovství. Příslušné vnitrostátní postupy a právní předpisy jsou podrobně popsány v odpovědích na následující otázky a v informačním listu „Dokazování – Rakousko“.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Podle § 277 OSŘ (sporná řízení) a § 35 zákona AußStrG ve spojení s § 277 OSŘ (nesporná řízení) lze videokonferenci použít při dokazování, a tudíž rovněž při výslechu stran a svědků a při znaleckém dokazování.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Podle § 277 OSŘ (sporná řízení) a § 35 zákona AußStrG ve spojení s § 277 OSŘ (nesporná řízení) lze při dokazování použít videokonferenci. Tomu však mohou bránit faktické překážky, například v případě důkazu listinou nebo ohledáním.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Místní soud může předvolat jakoukoli osobu a vyslechnout ji prostřednictvím videokonference. Všechny soudy, státní zastupitelství a věznice v Rakousku jsou vybaveny nejméně jedním videokonferenčním systémem. V rakouském právu neexistuje žádné pravidlo, podle něhož by byla videokonference při dokazování přípustná pouze v soudních budovách.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

V rakouském právu neexistují obecná ustanovení o ochraně údajů s ohledem na zaznamenávání výslechů prostřednictvím videokonference v občanských věcech. Pro pořízení záznamu je proto nutný souhlas všech osob účastnících se videokonference. To platí pro nepřímé dokazování, které je podle čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (dále jen „nařízení“) nutno provést v souladu s právními předpisy dožádaného státu.

Žádost o přímé dokazování je však vyřízena v souladu s právem dožadujícího členského státu (čl. 17 odst. 6 nařízení). Pokud toto právo umožňuje zaznamenání videokonference bez souhlasu dotčených osob, je to z hlediska Rakouska přípustné.

Výslech prostřednictvím videokonference lze v zásadě zaznamenat pomocí jakýchkoli videokonferenčních systémů. V místech, kde se soudní řízení obvykle zaznamenává (u mnoha trestních soudů), lze k zaznamenání výslechu prostřednictvím videokonference využít existující technické zařízení. Výslech však lze zaznamenat na jakémkoli jiném místě jednoduchou instalací příslušného paměťového média.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

a) Podle čl. 10 odst. 2 nařízení je nutno dokazování provádět v souladu s právními předpisy dožádaného státu. Výslech se proto musí uskutečnit v němčině (u některých rakouských soudů je přípustná rovněž chorvatština, slovinština nebo maďarština). Dožadující soud může požádat o použití svého úředního jazyka (či jakéhokoli jiného jazyka) v rámci zvláštního postupu vyřízení žádosti o dokazování. Dožádaný soud to však může odmítnout, není-li to možné kvůli závažným praktickým překážkám (čl. 10 odst. 3 nařízení).

b) Podle čl. 17 odst. 6 nařízení provádí dožadující soud přímé dokazování v souladu s právem svého členského státu, a tudíž v jednom z úředních jazyků, které jsou podle tohoto práva přípustné. Jako dožádaný členský stát však může Rakousko v souladu s čl. 17 odst. 4 požádat o použití svého jazyka jako podmínky pro provedení dokazování.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Co se týká nepřímého dokazování, bez ohledu na případnou úhradu nákladů podle čl. 18 odst. 2 nařízení odpovídá za zajištění tlumočníků v prvé řadě dožádaný soud. Dotčené soudy by však měly konstruktivně spolupracovat (i v této oblasti).

Pokud jde o přímé dokazování, podle článku 17 nařízení nese odpovědnost za zajištění tlumočníků v prvé řadě dožadující soud. Článek 17 nevyžaduje, aby dožádaný stát poskytl v tomto ohledu pomoc, takovouto pomoc však ani nevylučuje. Ustanovení § 39a odst. 4 zákona o soudnictví (Jurisdiktionsnorm) vyžaduje, aby soud poskytující právní pomoc poskytl na žádost zahraničního soudu při dokazování praktickou podporu. To zahrnuje například nalezení vhodného tlumočníka.

Rozhodnutí o tom, ze kterého státu mají tlumočníci pocházet, je nutno přijmout podle okolností daného případu.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Osoba, která má být vyslechnuta, je k výslechu prostřednictvím videokonference v Rakousku předvolána stejným způsobem a s dodržením stejných lhůt, jaké by se použily v případě, že by byla předvolána k soudu projednávajícímu danou věc.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Při využití videokonference prostřednictvím internetového protokolu (IP) nevznikají žádné náklady na volání. V případě videokonference prostřednictvím ISDN vzniknou volajícím výdaje jako v případě telefonního hovoru. Tyto výdaje se liší v závislosti na místě, v němž se nachází volané zařízení.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Za to odpovídá v prvé řadě dožadující soud, který je vázán čl. 17 odst. 2 nařízení a který ve většině případů dotčené osoby sám vyzve, aby se zúčastnily videokonference. Pokud rakouský ústřední orgán nebo rakouský soud během přípravy nebo provádění přímého dokazování zjistí, že mohlo dojít k porušení čl. 17 odst. 2 nařízení, musí tento orgán nebo soud ve spolupráci s dožadujícím soudem vhodným způsobem zajistit soulad s tímto ustanovením. Zaměstnanci rakouského soudu jsou vyškoleni v uplatňování nařízení (ES) č. 1206/2001 a prostřednictvím intranetu ministerstva spravedlnosti mají k dispozici rovněž evropského „Průvodce pro videokonference v přeshraničních řízeních“.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

K ověření totožnosti osoby se používá fotografická identifikace. Totožnost osoby se ověřuje také v rámci výslechu (§ 340 odst. 1 OSŘ).

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Ustanovení týkající se složení přísahy jsou s ohledem na strany obsažena v § 377 a 379 OSŘ a s ohledem na svědky v § 336 až 338 OSŘ.

Přísahu musí složit strany i svědci. Zatímco strany nelze z právního hlediska ke složení přísahy nutit, svědkům lze uložit sankci, pokud neoprávněně odmítnou složit přísahu (§ 325 a 326 OSŘ; tresty jsou stejné jako v případě odepření výpovědi a zahrnují peněžitý trest nebo trest odnětí svobody v délce až šesti týdnů).

Podle § 288 odst. 2 trestního zákoníku (StGB – Strafgesetzbuch) lze za poskytnutí nebo potvrzení křivého svědectví pod přísahou nebo složení křivé přísahy stanovené v příslušných právních předpisech uložit trest odnětí svobody v délce od šesti měsíců do pěti let.

Křivé svědectví podané účastníkem řízení, který nesložil přísahu, se nepovažuje za trestný čin. Svědek, který nesložil přísahu a který podal křivé svědectví, však může být odsouzen k trestu odnětí svobody v délce až tří let (§ 288 odst. 1 trestního zákoníku).

Podle článku XL úvodního zákona k občanskému soudnímu řádu (Einführungsgesetz zur Zivilprozessordnung) je nutno dodržovat ustanovení zákona ze dne 3. května 1868, říšský zákoník (RGBl.) č. 33 (znění přísahy a ostatní náležitosti) (viz Odkaz se otevře v novém okně.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=18680004&seite=00000067).

Podle § 336 odst. 1 a § 377 odst. 1 OSŘ nemohou přísahu složit osoby, které byly dříve odsouzeny za křivé svědectví nebo jsou mladší čtrnácti let či nerozumí dostatečně povaze a významu přísahy kvůli své nezralosti nebo duševní nezpůsobilosti, nelze je proto vzít pod přísahu.

Výše uvedená ustanovení týkající se výslechu svědka nebo strany pod přísahou nelze použít v řízení podle zákona o nesporném řízení (§ 35 zákona AußStrG).

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Na všech místech, v nichž se nachází videokonferenční zařízení Ministerstva spravedlnosti, je jeden ze zaměstnanců pověřen dohledem nad videokonferenčním zařízením. Tato osoba může videokonferenční zařízení obsluhovat a provádět jednoduché úpravy nastavení. Každé videokonferenční zařízení je napojeno na centrální jednotku v oddělení informačních technologií Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz). Odsud mohou správci informačních technologií provádět dolaďování videokonferenčních systémů nacházejících se v celém Rakousku.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Od dožadujícího soudu se vyžadují tyto informace:

  • IP adresa a/nebo číslo ISDN včetně předvolby
  • jméno, telefonní číslo a e-mailová adresa zaměstnance dožadujícího soudu, který odpovídá za technické aspekty dálkově ovládaného zařízení.
Poslední aktualizace: 02/06/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Polsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

V Polsku lze dokazování pomocí videokonference provést v souladu s články 10–12 a článkem 17 nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech a v případě ostatních zemí (na něž se nařízení nevztahuje) v souladu s Haagskou úmluvou ze dne 18. března 1970 o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských nebo obchodních [Sbírka zákonů (Dziennik Ustaw) z roku 2000, č. 50, bod 582].

Videokonference je upravena v § 235 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu a nařízení ministra spravedlnosti ze dne 24. února 2010 o technickém vybavení a prostředcích, které umožňují dokazování na dálku v občanskoprávním řízení.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Polské právo taková omezení neukládá: prostřednictvím videokonference lze vyslechnout znalce, strany i svědky.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Polské právo nestanoví žádná zvláštní omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze provést prostřednictvím videokonference.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Polské právo nestanoví žádná zvláštní omezení, pokud jde o místo výslechu dané osoby prostřednictvím videokonference. Výslech se zpravidla uskutečňuje u soudu, s výhradou článku 17 nařízení č. 1206/2001, podle něhož o místě výslechu rozhoduje dožadující soud.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Polské právo neupravuje podrobně zaznamenávání výslechů prostřednictvím videokonference; rozhodnutí o tom, zda má být výslech prostřednictvím videokonference zaznamenán, či nikoli, přísluší soudci, který důkaz zajišťuje.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Výslech je zpravidla veden v polštině. Pokud vyslýchaná osoba polský jazyk neovládá, musí být přítomen tlumočník.

Neexistují žádné zvláštní předpisy týkající se výslechů podle článku 17, ústřední orgán, který souhlasí s přímým dokazováním, však může dožadující soud požádat o zajištění tlumočníka.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

V případě výslechů podle článků 10–12 musí tlumočníka v zásadě zajistit dožádaný soud (obvykle ze seznamu soudních tlumočníků). Výjimečně však může soud souhlasit s účastí tlumočníka, kterého navrhla některá ze stran.

Pokud v případě výslechů podle článku 17 ústřední orgán požádá dožadující soud o zajištění tlumočníka, zajišťuje účast tlumočníka dožadující soud.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

V případě výslechu podle článků 10–12 informuje dožádaný soud svědka/stranu o době a místu konání výslechu nejméně 7 dní přede dnem jeho konání. Výjimečně informuje dožádaný soud svědka/stranu o době a místu konání výslechu 3 dny přede dnem jeho konání.

V případě výslechu podle článku 17 informuje ústřední orgán svědka/stranu o tom, že souhlasil s výslechem, a poučí svědka/stranu o tom, že se výslech může uskutečnit pouze na základě dobrovolnosti, bez použití donucovacích prostředků. Informování o době a místě konání výslechu přísluší dožadujícímu soudu.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Vzniknou-li při dokazování s využitím moderních technologií dožádanému soudu náklady, použije soud ustanovení § 1135¹ odst. 3 občanského soudního řádu, podle něhož soud vyřídí žádost až poté, co soud nebo jiný orgán cizího státu zaplatí příslušnou zálohu ve stanovené lhůtě, pokud by při vyřizování žádosti tohoto soudu nebo orgánu cizího státu vznikly náklady v souvislosti s použitím jiného způsobu dokazování, než jaký stanoví polské právo.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Ústřední orgán informuje svědka/stranu o tom, že souhlasil s výslechem, a poučí svědka/stranu o tom, že se výslech může uskutečnit pouze na základě dobrovolnosti, bez použití donucovacích prostředků.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Soud ověří totožnost osoby tím, že ji vyzve k předložení příslušného dokladu, jako je například průkaz totožnosti, cestovní pas nebo řidičský průkaz.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Pokud jde o výslech podle článku 17, kdy dožadující soud informuje ústřední orgán o svém záměru vyslechnout svědka pod přísahou, může si ústřední orgán vyžádat znění této přísahy. Je-li přísaha v rozporu se základními zásadami práva dožádaného státu, může ústřední orgán s výslechem nesouhlasit nebo požádat o to, aby bylo použito znění přísahy stanovené v polských právních předpisech.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Každý soud zpravidla zaměstnává osobu obsluhující technické zařízení. V případě problémů se lze obrátit na polské kontaktní místo Evropské soudní sítě.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Podle polského práva se žádné takovéto dodatečné informace obvykle nevyžadují. V určitých případech však mohou být zapotřebí.

Poslední aktualizace: 13/03/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí portugalština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Portugalsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Podle portugalských právních předpisů musí soudce dožadujícího soudu provést výslech osob vyslýchaných prostřednictvím videokonference přímo, bez zásahu soudce z dožádaného soudu. Jedná se o pravidlo vztahující se na vnitrostátní případy, kdy se výslech provádí pomocí videokonference. Stejný postup se použije i v přeshraničních věcech, požádá-li soud dožadujícího členského státu o dokazování pomocí videokonference podle článku 17 nařízení (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001.

V přeshraničních věcech může alternativně soud dožadujícího členského státu požádat o dokazování pomocí videokonference podle článků 10 až 12 nařízení (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001.

Hlavní vnitrostátní procesní pravidla upravující shromažďování důkazů pomocí videokonference od znalců, svědků a stran jsou tato:

Znalci

Článek 486 občanského soudního řádu (Código de Processo Civil)

Účast znalců na závěrečném jednání

1 – Pokud o to požádá jedna ze stran nebo nařídí-li to soudce, dostaví se znalci na závěrečné jednání, aby pod přísahou poskytli požadované vysvětlení/objasnění.

2 – Znalci z institucí, laboratoří nebo úřadů jsou prostřednictvím telefonní konference vyslechnuti na svém pracovišti.

Svědci

Článek 502 občanského soudního řádu

Výslech pomocí telefonní konference

1 – Svědci s bydlištěm mimo dotyčný okres nebo v případě autonomních oblastí mimo dotyčný ostrov jsou předvedeni stranami v souladu s čl. 507 odst. 2, přičemž učiní prohlášení v tom smyslu, že jsou ochotni svědčit, nebo jsou vyslechnuti pomocí telefonní konference během zvláštního jednání u okresního soudu, v jehož obvodu mají bydliště.

2 – Soud projednávající danou věc stanoví po konzultaci se soudem, u něhož má svědek vypovídat, datum výslechu a svědka předvolá k soudu.

3 – V den výslechu se svědci identifikují úředníkovi soudu, u něhož mají vypovídat, od tohoto okamžiku však výslech vede soud projednávající danou věc a právní zástupci obou stran prostřednictvím telefonní konference, aniž by byl nutný zásah soudce soudu, u něhož se dokazování provádí.

4 – Svědci, kteří mají bydliště v zahraničí, jsou vyslechnuti prostřednictvím telefonní konference, jsou-li v místě jejich bydliště k dispozici potřebné technické prostředky.

5 – V případech projednávaných u soudů v metropolitních oblastech Lisabonu a Porta se výslech pomocí telefonní konference neprovádí, má-li svědek bydliště v příslušném obvodu, s výjimkou případů stanovených v článku 520.

Článek 520 občanského soudního řádu

Přímá komunikace mezi soudem a osobou podávající svědectví

1 – Nemůže-li se osoba, která musí podat svědectví, dostavit k soudu v příslušném čase nebo je-li to pro ni mimořádně obtížné, může soudce se souhlasem stran stanovit, že případné vysvětlení, které je zapotřebí v zájmu náležitého rozhodnutí v dané věci, bude podáno telefonicky či jinými prostředky přímé komunikace mezi soudem a svědkem, je-li povaha skutečností, které mají být prošetřeny nebo objasněny, slučitelná s tímto postupem.

2 – Soud musí pomocí prostředků, které má k dispozici, zajistit, aby byla výpověď učiněna pravdivě a svobodně, zejména tím, že rozhodne, že svědka musí během výpovědi doprovázet soudní úředník a že musí být zaznamenán obsah výpovědi i okolnosti, za nichž byla výpověď učiněna.

3 – Na případy spadající do oblasti působnosti tohoto článku se vztahují ustanovení článku 513 [přísaha a předběžný výslech ze strany soudce] a první část odstavce 4 předchozího článku [soudce může nařídit, aby bylo svědectví podáno znovu před ním osobně].

Strany

Článek 456 občanského soudního řádu

Doba a místo podání svědectví

1 – Výpověď je nutno podat zpravidla během závěrečného jednání, ledaže se jedná o naléhavý případ nebo se svědek nemůže dostavit k soudu.

2 – Pravidla týkající se výslechu prostřednictvím telefonní konference stanovená v článku 502 se vztahují na strany s bydlištěm mimo dotyčný okres nebo v případě autonomních oblastí mimo dotyčný ostrov.

3 – Výpověď lze učinit během předběžného jednání, přičemž v tomto případě se s potřebnými úpravami použijí ustanovení předchozího odstavce.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Nejsou stanovena žádná zvláštní omezení. Portugalské právo umožňuje vyslechnout pomocí videokonference svědky, strany a znalce, jak je stanoveno ve výše uvedených právních předpisech.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Viz odpověď na předchozí otázku.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Obecným pravidlem je to, že dotyčná osoba musí být prostřednictvím videokonference vyslechnuta u soudu. Znalci z úřadů však mohou být prostřednictvím videokonference vyslechnuti na svém pracovišti. Výjimečně může soud za okolností stanovených v článku 520 občanského soudního řádu (citovaného v odpovědi na otázku č. 1) vyslechnout prostřednictvím videokonference i osobu, která se nachází na jiném místě, než je soud.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Ano, výslechy prostřednictvím videokonference jsou vždy zaznamenávány pomocí systému soudu pro pořizování zvukových záznamů v souladu s ustanoveními článku 155 portugalského občanského soudního řádu.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Je-li Portugalsko dožádaným členským státem, bude se jazyk, v němž se uskutečňuje výslech, lišit podle okolností:

a) V případě žádostí podaných podle článků 10 až 12 nařízení (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 se používá portugalský jazyk. Mají-li být vyslechnuti cizí státní příslušníci, mohou hovořit i jiným jazykem, pokud neovládají portugalštinu. V tomto případě musí dožadující soud informovat o této skutečnosti dožádaný soud, aby tento mohl k dožádanému soudu předvolat tlumočníka.

b) V případě žádostí podaných podle článku 17 nařízení (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 je použitým jazykem jazyk stanovený ve vnitrostátních právních předpisech členského státu dožadujícího soudu. Je-li třeba vyslechnout osoby, které tímto jazykem nehovoří, může dožadující soud v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy požadovat, aby byl u dožadujícího soudu přítomen tlumočník. Alternativně může dožadující soud požádat (dožádaný) portugalský soud o přizvání tlumočníka, který bude přítomen u dožádaného soudu.

V kterémkoli z případů uvedených v písmenech a) a b), kdy je nutno k soudu dožádaného členského státu předvolat tlumočníka, dožádaný soud požádá soud dožadujícího členského státu o uhrazení odměny pro tlumočníka, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Tyto informace již byly uvedeny v odpovědi na otázku č. 6.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Podle portugalského práva je postup vztahující se na výslech a předvolání určité osoby k soudu v zásadě stanoven v čl. 7 odst. 3, čl. 172 odst. 5 a 6, článku 220, čl. 247 odst. 2, čl. 251 odst. 1 a článcích 417, 507, 508 a 603 portugalského občanského soudního řádu.

Kancelář soudu zpravidla musí z vlastního podnětu informovat svědky, znalce, strany a jejich zástupce o tom, kdy se mají podle nařízení soudu dostavit k soudnímu řízení. Vyžaduje-li některá strana výslech svědka prostřednictvím videokonference, odpovídá kancelář soudu za předvolání tohoto svědka.

Oznámení za účelem předvolání svědků, znalců a jiných osob, které se účastní jednání příležitostně (např. tlumočník nebo technický poradce), k soudu se zasílají doporučeně s uvedením data, místa a účelu dostavení se k soudu. Oznámení se považují za doručená i tehdy, odmítne-li příjemce písemnost převzít; poskytovatel poštovních služeb musí o tomto vyhotovit záznam.

Oznámení za účelem předvolání strany k soudnímu řízení nebo výpovědi se zasílají doporučeně, jsou určeny dotyčné straně a je v nich uvedeno datum, místo a účel dostavení se k soudu. Jestliže strana ustanovila právního zástupce nebo je-li zastoupena současně právním zástupcem i právním poradcem, je v tomto případě třeba vyrozumět právního zástupce i právního poradce.

Zástupci stran jsou vyrozuměni elektronickou cestou podle § 25 prováděcí ministerské vyhlášky (Portaria) č. 280/2013 ze dne 26. srpna 2013. Informační systém potvrdí datum vydání oznámení.

V právních předpisech není výslovně stanoveno, s jakým předstihem je nutno oznámení zaslat. V kterémkoli z výše uvedených případů se oznámení považuje za doručené třetí den poté, co bylo zaevidováno nebo vydáno elektronickými prostředky. Není-li třetí den pracovním dnem, považuje se oznámení za doručené první následující pracovní den. Z praktických důvodů je proto nutné ve vztahu k datu jednání dodržet s ohledem na oznámení minimálně tuto lhůtu, aby bylo možno oznámení považovat za řádně doručené.

V naléhavých případech lze svědky, znalce, jiné osoby účastnící se jednání příležitostně, strany nebo jejich zástupce předvolat (nebo jejich předvolání zrušit) telegramem, telefonem či jinými podobnými telekomunikačními prostředky. Kontaktování telefonicky je vždy zaznamenáno v soudním spisu a poté následuje písemné potvrzení v určité formě.

Pokud se osoba, která měla být přítomna, nedostaví, musí svou nepřítomnost omluvit během samotného jednání, nebo ve lhůtě pěti dnů (kalendářních dnů, není-li však poslední den této lhůty pracovním dnem, prodlužuje se lhůta do dalšího pracovního dne).

V případě nedostavení se k soudu stanoví portugalské právní předpisy níže uvedené donucovací prostředky. Nedostaví-li se svědek, který byl řádně informován a který svou nepřítomnost neomluvil v zákonné lhůtě, je mu uložena pokuta a soudce může nařídit jeho předvedení. Tyto sankce se nepoužijí, je-li soudní řízení odročeno z jiných důvodů než kvůli neúčasti svědka. Pokud se nedostaví znalec či jiná osoba účastnící se jednání příležitostně, kteří byli řádně vyrozuměni a neomluvili svou nepřítomnost v zákonné lhůtě, lze jim uložit pokutu. Nedostaví-li se jedna ze stran poté, co byla řádně informována a neomluvila svou nepřítomnost v zákonné lhůtě, je jí uložena pokuta a soud může pro účely dokazování toto odmítnutí vykládat libovolně. Jestliže se soud domnívá, že odmítnutí strany dostavit se k soudu znemožňuje nést důkazní břemeno, může důkazní břemeno obrátit.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Za použití videokonference se neúčtují žádné náklady.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Je-li portugalský soud v případě žádosti podle článku 17 nařízení (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 dožadující stranou, předvolá osobu, která má být vyslechnuta, aby se dostavila k uvedenému soudu v jiném (dožádaném) členském státě, poštou, a to jedním ze způsobů uvedených v odpovědi na otázku č. 8 podle okolností daného případu. Tato možnost doručení oznámení poštou je stanovena v článku 14 nařízení (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007. Osoba, která má být vyslechnuta, je v oznámení informována o tom, že se má dostavit na základě dobrovolnosti.

Je-li portugalský soud dožádanou stranou, odpovídá za vyrozumění osob, které mají být vyslechnuty, a jejich informování o tom, že se mají dostavit na základě dobrovolnosti, dožadující soud.

Na základě vzájemné dohody mezi dožadujícím a dožádaným soudem může vyrozumění osoby, která má být vyslechnuta, a její informování o tom, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti, zajistit soud dožádaného členského státu. K tomu může v praxi dojít bez ohledu na to, zda je portugalský soud dožadující nebo dožádanou stranou.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Ve stanovenou dobu výslechu ověří soudní úředník, zda je osoba, která má být vyslechnuta, přítomna, a informuje o tom soudce, který výslech povede, nebo dožadující soud, provádí-li výslech přímo dožadující soud.

Provádí-li výslech portugalský soudce, uskuteční se po zahájení řízení a před tím, než dotyčná osoba začne vypovídat, tyto kroky: i) osoba podávající výpověď, svědek nebo znalec složí před soudcem přísahu; ii) soudce položí předběžné otázky za účelem identifikace osoby, která má být vyslechnuta.

Identifikace osoby, která má být vyslechnuta, přísluší soudci, který provádí předběžný výslech, a tento se dotáže na její jméno, povolání, adresu, rodinný stav a jiné údaje, které považuje za nezbytné pro účely identifikace.

Soudce se vyslýchané osoby rovněž dotáže, zda je příbuzným, přítelem či odpůrcem některé ze stran a zda má na dané věci přímý či nepřímý zájem, aby posoudil věrohodnost její výpovědi.

Jestliže soudce během předběžného výslechu zjistí, že svědek není způsobilý nebo že se nejedná o správnou osobu, která má být vyslechnuta, nedovolí mu vypovídat. Svědek není způsobilý, nemá-li navzdory tomu, že mu v tom nebrání psychická porucha, přirozenou schopnost (fyzickou či duševní způsobilost) vypovídat.

Předběžný výslech soudci umožňuje ověřit rovněž existenci níže uvedených případů, kdy podle portugalského občanského soudního řádu mohou svědci nebo strany výpověď odepřít.

Svědeckou výpověď mohou odepřít níže uvedené osoby (vyjma v řízení k ověření narození či úmrtí dětí):

a)   příbuzní ve vzestupné linii ve věcech týkajících se jejich potomků, adoptivní rodiče ve věcech týkajících se osvojených dětí a naopak;

b)   tchán nebo tchýně ve věci týkající se zetě nebo snachy a naopak;

c)   manželé nebo bývalí manželé ve věcech týkajících se druhého manžela nebo bývalého manžela;

d)   osoba, která s některým z účastníků řízení žije nebo žila ve společné domácnosti podobně jako sezdané páry.

Povinností soudce je informovat výše uvedené osoby o tom, že mohou výpověď odepřít.

Osoby, které jsou vázány profesním tajemstvím, musí zachovávat mlčenlivost jako státní úředníci nebo jsou vázány státním tajemstvím, musí být omluveny z podání výpovědi ve vztahu ke skutečnostem, na něž se toto tajemství vztahuje. V těchto případech ověří soudce oprávněnost omluvy, a považuje-li to za nutné, zbaví je mlčenlivosti.

Strany mohou vypovídat pouze ve vztahu k osobním skutečnostem. V občanskoprávním řízení není přípustné, aby se výslech určité strany zaměřoval na trestné činy nebo přestupky, v souvislosti s nimiž je tato strana obžalovaná v trestním řízení.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Podle portugalského práva:

  • Soudce před výpovědí vyslýchanou osobu poučí o morálním významu přísahy, kterou má složit, o povinnosti vypovídat pravdu a o sankcích za křivou výpověď.
  • Poté soudce svědka požádá, aby složil tuto přísahu: „Přísahám na svou čest, že vypovím celou pravdu a nic než pravdu.“
  • Odmítnutí přísahy se rovná odepření výpovědi; oboje lze postihnout jako pohrdání soudem a není-li odůvodněné, může soudce dotyčné osobě uložit odpovídající sankci.

Provádí-li soud v jiném členském státě dokazování přímo z Portugalska prostřednictvím videokonference v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001, musí soud dožadujícího členského státu informovat (dožádaný) portugalský soud o těchto identifikačních údajích osoby, která bude vypovídat: jméno, povolání, adresa, rodinný stav a jiné údaje, které se považují za nezbytné pro účely identifikace, jakož i o tom, v jakém postavení bude daná osoba vyslechnuta (např. jako strana, svědek, znalec, technický poradce), o jazyce, kterým tato osoba hovoří, a o tom, zda je nutné přizvat k dožádanému soudu tlumočníka.

Tyto údaje jsou nezbytné, aby mohl (dožádaný) portugalský soud na straně jedné učinit kroky k předvolání tlumočníka a na straně druhé ověřit přítomnost osoby, která má být vyslechnuta, ve stanoveném čase videokonference.

Jelikož však portugalský soudce do řízení nezasahuje, je nutno přísahu složit prostřednictvím videokonference u soudce soudu v dožadujícím členském státě. Totéž platí pro předběžný výslech, pokud se uskutečňuje, a pro otázky týkající se způsobilosti nebo odepření výpovědi či omluvení svědků z podání svědecké výpovědi, k jejichž projednání je příslušný soudce dožadujícího soudu v souladu s občanským procesním právem dožadujícího členského státu, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 6 nařízení (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Dožadující a dožádaný soud (jakmile byl tento určen ústředním orgánem) by měly navázat přímý kontakt a naplánovat videokonferenci a rovněž stanovit datum pro předchozí test.

Z praktických důvodů se doporučuje provést test pokud možno před vyrozuměním svědka; za tímto účelem by mělo být datum testu naplánováno s dostatečným předstihem, aby bylo možno svědka vyrozumět včas.

V den, kdy se koná test, a v den výslechu prostřednictvím videokonference by měl být na každém soudě přítomen odborník na informační technologie, odborník v oblasti telekomunikací nebo soudní úředník, který má potřebné znalosti.

V Portugalsku má Institut finančního řízení a soudní infrastruktury (Instituto de Gestão Financeira e Estruturas da Justiça, dále jen „IGFEJ“) pro videokonference na soudech k dispozici zvláštní tým.

Z organizačních důvodů je třeba institut IGFEJ vyrozumět o datu konání testu a výslechu pokud možno tři dny předem. To institutu IGFEJ umožní ověřit existenci potřebných technických podmínek pro konání videokonference, v případě komunikačních problémů mezi soudy ihned zasáhnout a sledovat test videokonference.

Naplánování videokonference v jiném členském státě na žádost portugalského soudu

(Dožadující) portugalský soud musí nejprve institut IGFEJ požádat o vytvoření potřebných technických podmínek pro videokonferenci, o zásah k odstranění případných komunikačních problémů mezi soudy a o sledování testu videokonference.

Za účelem odstranění technických problémů požádá portugalský soud soud dožádaného členského státu, aby rovněž jmenoval osobu z videokonferenční služby, která odpovídá za sledování testu anebo poskytování potřebné technické pomoci ve spolupráci s portugalskými techniky.

Jsou-li portugalské soudy dožadující stranou, často žádají o pomoc kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci v Portugalsku, které se za účelem naplánování testu a videokonference spojí přímo s dožádanými soudy. Je-li kontaktní místo upozorněno na technické problémy, spojí se přímo s týmy odpovědnými za videokonference v každém z dotčených členských států, požádá o potřebné spojení, informace nebo technické úpravy a odpovídajícím způsobem informuje dotčené soudy. To umožňuje překonat jazykovou bariéru a videokonferenci úspěšně provést.

Naplánování videokonference u portugalského soudu na žádost jiného členského státu

V Portugalsku je ústředním orgánem odpovědným za přijímání a schvalování žádostí z jiných členských států podle článku 17 nařízení (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001generální ředitelství soudní správy (Direcção-Geral da Administração da Justiça, dále jen „generální ředitelství“). Jakmile byla žádost schválena, informuje generální ředitelství soud dožadujícího členského státu o (dožádaném) portugalském soudu, u něhož se bude videokonference konat. Poté se musí dožadující a dožádaný soud přímo dohodnout na datech provedení nejprve testu a posléze výslechu prostřednictvím videokonference.

Generální ředitelství jakožto ústřední orgán zprostředkuje přímý kontakt mezi dožadujícím a dožádaným soudem, jakož i kontakt s podpůrným týmem institutu IGFEJ pro videokonference k odstranění případných technických problémů. Rovněž kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci v Portugalsku může zprostředkovat potřebné kontakty, je-li o to požádáno.

Prostřednictvím přímých kontaktů zajistí soudy videokonferenční místnost a určí pracovníky pro navázání technického spojení a sledování videokonference u dožadujícího resp. dožádaného soudu. V Portugalsku je zpravidla vybrán soudní úředník s potřebnými znalostmi, kterého doprovází pokud možno odborník portugalského soudu v oblasti informačních technologií.

Uskutečňuje-li se videokonference prostřednictvím IP, musí k tomu nutně dojít z Portugalska. Za tímto účelem požádá portugalský soud institut IGFEJ předem o navázání externího spojení.

Uskutečňuje-li se videokonference prostřednictvím telefonní linky (ISDN), lze spojení s portugalskými soudy navázat ze soudů v ostatních členských státech.

V případě technických problémů může potřebnou pomoc poskytnout odborník portugalského soudu v oblasti informačních technologií nebo technik institutu IGFEJ.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Při podávání žádosti o videokonferenci je nutno uvést v kolonce 12 formuláře I stanoveného v příloze nařízení č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 nebo připojit jako přílohu tohoto formuláře následující údaje.

1. Technické údaje o videokonferenčním zařízení, které používá dožadující soud, konkrétně:

  • používaný komunikační protokol (např. H.323, H.320)
  • video protokoly (např. H.261, H.263 a H.264)
  • audio protokoly (např. G.711a, G.711u, G.722, G.729)
  • v případě potřeby protokol pro sdílení obsahu [např. H.239 nebo BFCP (SIP)]
  • bezpečnost: H.235 a příslušné podporované kódování
  • maximální podporované širokopásmové připojení
  • samostatné zařízení, jednotka pro řízení konferenčního spojení (MCU) nebo brána
  • v případě MCU nebo brány údaj o tom, zda má hlasový systém umožňující interakci (IVR).

2. Údaje o ISDN a/nebo veřejném připojení IP daného soudu.

3. Žádost o naplánování testu videokonference před dokazováním.

4. Jméno a přímé kontaktní údaje (telefonní číslo, číslo faxu a e-mail) osoby, která bude při videokonferenci poskytovat podporu (přednostně soudní úředník spolu s odborníkem v oblasti informačních technologií nebo telekomunikací, který poskytuje soudu podporu).

Pozn.:

Údaje uvedené v tomto formuláři nejsou pro kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, soudy ani jiné subjekty a orgány závazné. Vždy je nutno prostudovat platné právní předpisy. Informace jsou pravidelně aktualizovány podle vývoje judikatury.

Poslední aktualizace: 05/07/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Rumunsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Ano. V tomto případě je použitelný zákon č. 189/2003 o mezinárodní právní pomoci v občanských a obchodních věcech, konkrétně § 25 odst. 1 a 3 a § 35 odst. 3.

Dožádaný rumunský justiční orgán může na žádost dožadujícího soudního orgánu uvážit použití zvláštního postupu, není-li to v rozporu s rumunským právem. Rumunský soud informuje dožadující soudní orgán o době a místu vyřízení žádosti o právní pomoc a může povolit účast zahraničních soudců. Podle čl. 3 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 plní povinnosti týkající se rozhodování o žádostech podaných podle článku 17 uvedeného nařízení Ministerstvo spravedlnosti.

Videokonference by se měla uskutečnit za přítomnosti soudce okresního soudu, v jehož obvodu má být dokazování provedeno, v případě potřeby s pomocí tlumočníka. Soudce musí ověřit totožnost osoby, která má být vyslechnuta, a musí zajistit dodržení základních zásad rumunského práva.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Nikoli. Postup pro vyřizování žádostí o právní pomoc umožňuje výslech svědků či jiných zúčastněných osob (§ 17 zákona č. 189/2003 o mezinárodní právní pomoci v občanských a obchodních věcech).

Podle § 26 odst. 2 zákona č. 189/2003 o mezinárodní právní pomoci v občanských a obchodních věcech však lze vyřízení žádosti o právní pomoc odmítnout, pokud osoba, která má být vyslechnuta, nemůže svědčit kvůli některému ze zákazů, jež jsou stanoveny v rumunských právních předpisech, nebo kvůli skutečnosti, že písemnosti, které mají být předloženy nebo přezkoumány, nelze poskytnout.

Podle § 315, 316 a 317 nového občanského soudního řádu nelze jako svědky vyslechnout pokrevní a nepokrevní příbuzné do třetího stupně včetně, manžele, bývalé manžele, snoubence nebo osoby žijící ve společné domácnosti, osoby s nepřátelským vztahem vůči jedné se stran či se zvláštním zájmem s ohledem na jednu ze stran, osoby, které byly prohlášeny za nesvéprávné, a osoby odsouzené za křivé svědectví. Strany se však mohou výslovně nebo mlčky dohodnout na tom, že jako svědky lze vyslechnout i pokrevní a nepokrevní příbuzné do třetího stupně včetně, manžele, bývalé manžele, snoubence nebo osoby žijící ve společné domácnosti a osoby s nepřátelským vztahem vůči jedné se stran či se zvláštním zájmem s ohledem na jednu ze stran.

V soudních řízeních týkajících se určení rodičovství, rozvodu manželství a jiných rodinných vztahů lze vyslechnout i pokrevní a nepokrevní příbuzné do třetího stupně včetně s výjimkou potomků.

Vypovídat nemusí tyto osoby:
1. duchovní, lékaři, lékárníci, advokáti, notáři, exekutoři, mediátoři, porodní asistentky a zdravotní sestry a jakékoli jiní pracovníci, kteří mají ze zákona povinnost zachovávat důvěrnost údajů nebo profesní tajemství s ohledem na skutečnosti, o nichž se dozví při práci nebo při výkonu svého povolání, a to i poté, co svou činnost ukončí;
2. soudci, státní zástupci a státní úředníci, a to i po ukončení činnosti, pokud jde o utajované skutečnosti, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce;
3. osoby, které by svými odpověďmi pravděpodobně vystavily sebe, své pokrevní nebo nepokrevní příbuzné do třetího kolena včetně nebo své manžele, bývalé manžele, snoubence nebo osoby žijící s nimi ve společné domácnosti trestnímu stíhání nebo všeobecnému opovržení.
Tyto osoby s výjimkou duchovních však mohou svědčit v případě, jsou-li zbaveny mlčenlivosti nebo povinnosti zachovávat profesní tajemství stranou, která má zájem na zachování tohoto tajemství, nestanoví-li zákon jinak. Soudci, státní zástupci a státní úředníci mohou vypovídat také tehdy, pokud orgán nebo instituce, ve které pracují nebo pracovali, udělí v tomto ohledu souhlas.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Neexistují žádná omezení. Podle § 17 zákona č. 189/2003 o mezinárodní právní pomoci v občanských a obchodních věcech umožňuje postup pro vyřizování žádostí o právní pomoc vyslechnout svědky nebo jiné dotčené osoby, získat písemnosti, vyhotovit znalecké posudky a provést vyšetřování či získat jiné dokumenty nebo informace potřebné pro vyřešení dané věci.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Neexistují žádná omezení. Podle § 16, § 261 odst. 1 a § 314 nového občanského soudního řádu však důkazy získává soud projednávající danou věc. Je-li z objektivních důvodů možné získat důkazy pouze mimo místo, v němž má soud své sídlo, lze důkazy získat prostřednictvím žádosti o právní pomoc ze strany soudu stejného stupně nebo případně nižšího stupně, pokud v daném místě soud stejného stupně neexistuje. Soud pověřený vyřízením žádosti o právní pomoc provádí dokazování v přítomnosti stran, nebo i v jejich nepřítomnosti, byly-li řádně předvolány, a má stejné povinnosti jako předkládající soud, pokud jde o postup, který je třeba dodržet. Svědek, který se z důvodu nemoci či jiné vážné překážky nemůže k soudu dostavit, může být současně vyslechnut v místě, kde se nachází, s výhradou předvolání stran.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Ano, to je přípustné podle § 13 nově vyhlášeného zákona č. 304/2004 o organizaci soudnictví.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

a) V rumunštině.

b) V rumunštině, jelikož rumunský dožádaný soud musí vyhotovit protokol z jednání, v němž je uvedeno datum a místo jednání, totožnost vyslýchané osoby, informace o složení přísahy, technické podmínky, za nichž se jednání uskutečnilo atd.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Za zajištění tlumočníků v souladu s § 27 zákona č. 189/2003 o mezinárodní právní pomoci v občanských a obchodních věcech odpovídá dožadující soud. Rumunský dožádaný soud může případně zprostředkovat kontakt na tlumočníka z rumunštiny tím, že poskytne dožadujícímu soudu seznam tlumočníků.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Nejméně jeden měsíc a nejvýše tři měsíce.

V tomto případě se použije zákon č. 189/2003 o mezinárodní právní pomoci v občanských a obchodních věcech, konkrétně § 25 odst. 3. Rumunský soud sdělí dožadujícímu justičnímu orgánu datum a místo vyřízení žádosti o právní pomoc. Podle § 261 odst. 4 nového občanského soudního řádu soud pověřený vyřízením žádosti o právní pomoc provede dokazování v přítomnosti stran, nebo i v jejich nepřítomnosti, byly-li řádně předvolány, a má stejné povinnosti jako předkládající soud, pokud jde o postup, který je třeba dodržet.

Jelikož však ve vztahu k zahraničním orgánům existují dva postupy (komunikační postup během dokazování), domníváme se, že by lhůta měla v praxi činit nejméně jeden měsíc a nejvýše tři měsíce s výhradou existujících předpisů týkajících se:

– vyřízení žádosti o doručení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000, k dispozici by měla být konkrétně nejméně měsíční lhůta potřebná k vlastnímu vyřízení žádosti o doručení poštou s potvrzením přijetí;

– povinností dožadujícího soudu vyhovět žádosti dožádaného soudu, pokud jde o poskytnutí dodatečných informací nebo složení záruky/zálohy, jak je uvedeno v nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech.

To by mělo být odůvodněno dobou poskytnutou pro případný překlad korespondence s dožadujícím soudem nebo se svědky a potřebným časem vzhledem k zaslání písemností do zahraničí, vysokému pracovnímu vytížení a v neposlední řadě naplánování videokonference.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Náklady nelze odhadnout, jelikož se liší v závislosti na čase a zemi. Měly by být uhrazeny bankovním převodem na účet odvolacího soudu jako druhého schvalujícího orgánu nebo na účet okresního soudu jako třetího schvalujícího orgánu. Vynaložené výdaje na zajištění audiovizuálního spojení a zajištění spojení v dožadujícím státě, odměny tlumočníků a náhrady pro svědky a znalce, jakož i výdaje vynaložené na cestu do dožádaného státu rumunskému dožádanému soudu uhradí zahraniční dožadující soud.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Osoba, která má být vyslechnuta, by měla být předvolána rovněž v souladu s ustanoveními nového rumunského občanského soudního řádu. Tato osoba by o tom, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti, měla být informována v předvolání, které zašle rumunský dožádaný soud, v rozhodnutí o schválení dokazování dožadujícím soudem či v jiném dokumentu.

Podle § 261 odst. 4 nového občanského soudního řádu provede soud pověřený vyřízením žádosti o právní pomoc dokazování v přítomnosti stran, nebo i v jejich nepřítomnosti, byly-li řádně předvolány, a má stejné povinnosti jako předkládající soud, pokud jde o postup, který je třeba dodržet.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Podle § 318 nového občanského soudního řádu požádá předseda předtím, než se přistoupí k výpovědi, svědka, aby uvedl své jméno, příjmení, povolání, bydliště a věk a to, zda je pokrevním či nepokrevním příbuzným některé ze stran a v jakém stupni a zda pracuje pro některou ze stran. Předseda poté svědka upozorní na povinnost složit přísahu a na její význam.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Podle § 319 a 320 nového rumunského občanského soudního řádu složí svědek před výslechem tuto přísahu: „Přísahám, že budu vypovídat pravdu a nezamlčím nic z toho, co je mi známo. K tomu mi dopomáhej Bůh!“

Při skládání přísahy položí svědek ruku na kříž nebo bibli. Odkaz na božstvo v této formulaci přísahy se mění v závislosti na náboženském vyznání svědka. Výše uvedená ustanovení se nevztahují na svědky, kteří se hlásí k jinému vyznání než křesťanskému.

Svědek, který nevyznává žádnou víru, složí tuto přísahu: „Přísahám na svou čest a na své svědomí, že budu vypovídat pravdu a nezamlčím nic z toho, co je mi známo.“

Svědci, kteří z důvodu svědomí nebo vyznání přísahu nesloží, pronesou před soudem tuto větu: „Zavazuji se, že budu vypovídat pravdu a nezamlčím nic z toho, co je mi známo.“

Gramotné hluché a hluchoněmé osoby skládají přísahu tak, že přepíší text přísahy a podepíší jej, osoby s poruchou sluchu pronesou přísahu a negramotné osoby složí přísahu s použitím znaků za pomoci tlumočníka.

Po složení přísahy upozorní předseda svědka na to, že se v případě, nebude-li vypovídat pravdu, dopustí trestného činu křivého svědectví.

To vše je zaznamenáno v písemném prohlášení.

Děti, které jsou v době výslechu mladší čtrnácti let a nejsou schopny se rozhodovat, lze vyslechnout bez složení přísahy, aniž by bylo zakázáno tak učinit, soud je však upozorní na skutečnost, že musejí vypovídat pravdu, a při hodnocení jejich výpovědi vezme v úvahu jejich zvláštní postavení.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Kontaktními osobami mohou být odborníci v oblasti informačních technologií na odvolacích soudech, úředník soudu nebo soudce. Videokonferenční zařízení má k dispozici přibližně 144 z celkem 244 soudů. Každý z těchto 144 soudů má dvě videokonferenční zařízení.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Poslední aktualizace: 23/03/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Slovinsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Dokazování pomocí videokonference je možné buď za účasti soudu v dožadujícím členském státě, nebo přímo soudem v tomto členském státě. Ve všech občanských a obchodních věcech se použije článek 114a občanského soudního řádu (Zakon o pravdnem postopku; dále jen „ZPP“), který stanoví, že soud může se souhlasem stran povolit, aby se strany a jejich právní zástupci nacházeli během jednání na různých místech a prováděli tam procesní úkony, je-li zajištěn hlasový a obrazový přenos z místa konání jednání do místa nebo míst, v nichž se nacházejí strany a jejich zástupci a naopak (videokonference). S výhradou těchto podmínek může soud rozhodnout o dokazování výslechem stran a svědků a znaleckém dokazování.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Videokonferenci lze využít k výslechu stran a svědků i ke znaleckému dokazování. Strany a jejich zástupci (například advokáti) mohou prostřednictvím videokonference provádět veškeré procesní úkony.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Strany a jejich právní zástupci mohou obvykle provádět veškeré procesní úkony ze vzdáleného místa. ZPP omezuje možnost dokazování prostřednictvím videokonference na taxativně uvedené důkazy (výslech stran a svědků, znalecké dokazování). Videokonferenci proto nelze využít k důkazu ohledáním místa nebo důkazu listinou.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Strany a jejich právní zástupci mohou obvykle provádět veškeré procesní úkony ze vzdáleného místa. Neexistují žádná omezení, pokud jde o místo mimo soud, kde se nachází druhá strana.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Právní základ pro pořizování hlasových a obrazových záznamů výslechu stanoví článek 125a ZPP. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu nařídit pořízení hlasového a obrazového záznamu výslechu. To znamená, že předseda senátu před uskutečněním řízení může dle svého uvážení rozhodnout o pořízení hlasového a obrazového záznamu výslechu. Podle článku 114a nemohou strany vyžadovat, aby soud povolil videokonferenci. Návrh na uskutečnění videokonference může iniciovat i soud, přičemž v tomto případě se vyžaduje souhlas stran. Rozhodnutí, kterým soud nařizuje videokonferenci, musí být vydáno s dostatečným předstihem před plánovaným jednáním s přihlédnutím k době potřebné pro technickou přípravu a strany musí být s dostatečným předstihem informovány o tom, zda se musí dostavit k soudu.

Od roku 2011 je nejméně jedna místnost u každého krajského soudu (11 míst) ve Slovinsku vybavena veškerým potřebným zařízením pro videokonference a pro zaznamenávání takového spojení. Lze pořizovat pouze zvukový či obrazový záznam, nebo oboje současně. K dispozici jsou rovněž tři mobilní soupravy videokonferenčního zařízení, které lze využít u okresních či jiných soudů. Jelikož se videokonference uskutečňuje prostřednictvím centrálně dostupného místa, lze na příkaz soudce zaznamenat každou videokonferenci.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Podle článků 10 až 12 nařízení může výslechy provádět dožádaný soud, a to v jazyce, který je úředním jazykem soudu (ve slovinštině a v jazycích národních společenství, jež se oficiálně používají u soudů v oblastech těchto národních společenství, tj. v italštině nebo maďarštině) a v případě potřeby prostřednictvím překladu do jazyka, kterému strana či jiný účastník řízení rozumí, je-li to navrženo, nebo jestliže soud zjistí, že strana nebo jiný účastník řízení slovinsky nerozumí.

Podle článku 17 nařízení uskutečňuje výslech přímo dožadující soud. V tomto případě se může výslech uskutečnit v cizím jazyce, je-li zajištěn odpovídající překlad do jazyka, kterému strana či ostatní účastníci řízení rozumí.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Je-li využito služeb soudních tlumočníků, může to zajistit buď dožádaný, nebo dožadující soud (podle dohody soudů). Soudní tlumočníci se mimoto mohou nacházet v místě dožádaného či dožadujícího soudu, nebo na třetím místě.

V praxi se soudní tlumočníci nacházejí ve stejném místě jako osoba, která potřebuje tlumočení, a to v místě dožádaného soudu, pokud soud požadující výslech vede výslech ve svém jazyce podle článku 17 nařízení, nebo v místě dožadujícího soudu, provádí-li výslech dožádaný soud podle článků 10 až 12 nařízení.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Osoba, která má být vyslechnuta, musí být k soudu předvolána osobně a písemně. V předvolání je mimo jiné uvedena doba a místo výslechu dotyčné osoby. Některé svědky lze vyslechnout doma, a to v případě jejich vyššího věku, nemoci nebo vážného tělesného postižení. Občanský soudní řád nestanoví, s jakým předstihem je nutno svědky předvolat; stranám je však třeba poskytnout dostatek času na přípravu na jednání – nejméně 15 dnů ode dne doručení předvolání k jednání. Tato lhůta neplatí, je-li určitá osoba předvolána jako svědek.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Podle článku 153 ZPP složí strana podávající návrh na dokazování určitou peněžní částku na uhrazení nákladů vynaložených při dokazování. Navrhují-li dokazování obě strany, může soud rozhodnout, že obě strany složí částku ve stejné výši. Náklady se hradí podle výsledku řízení v dané věci.

V Republice Slovinsko je videokonference bezplatná.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

ZPP nestanoví další podmínky.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Svědci jsou před výslechem dotázáni na jméno a příjmení, jméno otce, povolání, adresu, místo narození, věk a svůj vztah ke stranám (třetí odstavec článku 238 ZPP).

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

ZPP nestanoví složení přísahy. Podle článku 238 soud svědky před zahájením výslechu upozorní, že musí vypovídat pravdu a nic nezamlčet, načež jsou informováni o následcích křivé výpovědi.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

ZPP takovéto ustanovení neobsahuje.

V praxi je nejméně týden před konáním videokonference spojení otestováno s cílem ověřit, zda funguje a zda je jeho kvalita uspokojivá, a odstranit případné nedostatky. To zajišťuje, aby technik, který je přítomen během jednání, mohl videokonferenční zařízení bez problémů obsluhovat, jelikož je předem provedeno testování. Soudy si buď v samotné žádosti, nebo následně vymění kontaktní údaje osob, které budou odpovídat za technické aspekty videokonference.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

ZPP takovéto ustanovení neobsahuje.

V praxi zašle dožadující soud dožádanému soudu spolu s žádostí i formulář se všemi technickými údaji o videokonferenčním systému a s kontaktními údaji odborníka, který bude odpovědný za technické aspekty videokonference. Oba soudy potřebují informace o videokonferenčních systémech, typu připojení (ISDN, IP), rychlosti připojení, adrese (telefonním čísle), jazyce, který se použije při testování, datu a místu testování, případném časovém rozdílu a kontaktní údaje technika odpovědného za technické záležitosti.

Poslední aktualizace: 15/03/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Slovensko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Ačkoli slovenský právní řád neobsahuje zvláštní předpisy, které by umožňovaly provést dokazování za účasti soudu dožadujícího členského státu, žádné ustanovení v tom soudu nebrání. Podle procesních předpisů provádí soud dokazování během jednání, a pokud to je účelné, i mimo ně (§ 122 občanského soudního řádu (Občianský súdny poriadok)). Se souhlasem účastníků řízení může soud uskutečnit ústní jednání prostřednictvím videokonference nebo jinými prostředky komunikačních technologií (§ 116 odst. 6 občanského soudního řádu). Účastníci řízení mají v zásadě právo být přítomni při dokazování.

Pro dokazování prostřednictvím videokonference neexistují zvláštní postupy (kromě výše uvedených). Použije se proto pouze nařízení o dokazování, občanský soudní řád a podzákonný předpis – vnitřní a kancelářský řád pro soudy (Spravovací a kancelársky poriadok pre súdy) (v roce 2015 vyhláška Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 543 ze dne 11. listopadu 2005 o vnitřním a kancelářském řádu pro okresní soudy (okresné súdy), krajské soudy (krajské súdy), zvláštní soud (Špeciálny súd) a vojenské soudy (vojenské súdy)).

Všechny ostatní záležitosti je nutno vyřešit dohodou dotčených soudů s pomocí EJS.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Slovenský právní řád nestanoví žádná omezení, pokud jde o kategorie osob, které lze vyslechnout prostřednictvím videokonference. Podle § 125 občanského soudního řádu mohou jako důkaz sloužit veškeré prostředky, jimiž lze zjistit skutkový stav. Vyslechnout lze zejména účastníky řízení, svědky a znalce.

Podle § 124 občanského soudního řádu je nutno dokazování provádět tak, aby byla dodržena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech.

Jestliže se soud rozhodne přihlédnout k názoru nezletilého dítěte, zjistí podle § 100 odst. 3 názor dítěte prostřednictvím jeho zástupce nebo příslušného orgánu sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately, nebo výslechem nezletilého dítěte i v nepřítomnosti rodičů. Konkrétní omezení by zřejmě závisela na věku dítěte a způsobu, jakým by se ho soud rozhodl vyslechnout.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Žádná, kromě omezení, která vyplývají z povahy videokonference (tj. nemožnost provést prostřednictvím videokonference ohledání místa atd.).

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Dokazování se obvykle provádí během jednání (§ 122 občanského soudního řádu) a jednání se zpravidla koná v budově soudu (§ 25 ve spojení s § 35 vnitřního a kancelářského řádu pro soudy). Z technických důvodů si lze jen těžko představit uskutečnění výslechu na jiném místě.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Videokonferenční zařízení umožňuje zaznamenat také uskutečněnou videokonferenci. Podle § 116 odst. 6 občanského soudního řádu se však může ústní jednání prostřednictvím videokonference konat pouze se souhlasem účastníků řízení. Jestliže účastníci řízení souhlas neudělí, použije se obecné ustanovení § 44a občanského soudního řádu, podle něhož se jednání může zaznamenávat i s využitím zařízení určeného k pořizování zvukových záznamů. Takto vyhotovený zvukový záznam se uchovává na nosiči dat, který je součástí soudního spisu.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Tato otázka není upravena výslovně ve vztahu k dokazování v zahraničí nebo prostřednictvím videokonference. Podle obecných předpisů jedná slovenský soud vždy v úředním jazyce a v případě potřeby zajistí tlumočníky.

Předpokládá se, že pokud se soud účastní dokazování, provádí výslech dožádaný soud, a dokazování se proto uskuteční v jazyce tohoto soudu. Jestliže soud provádí dokazování přímo podle článku 17, činí tak ve svém jazyce.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Slovenský právní řád neobsahuje ustanovení týkající se této otázky. Tlumočníci jsou zajištěni ad hoc podle dohody dotčených soudů.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto záležitosti. Použijí se obecné předpisy o vedení jednání a předvolávání svědků a účastníků. Soud provádí dokazování zpravidla během jednání (§ 122 občanského soudního řádu) a předvolání k soudu je nutno doručit s dostatečným předstihem tak, aby byla dodržena zákonná lhůta na přípravu na soudní jednání (§46/3 vnitřního a kancelářského řádu pro soudu), která činí „zpravidla nejméně pět dní přede dnem, kdy se má jednání konat“ (§ 115 odst. 2 občanského soudního řádu).

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Slovenské soudy neúčtují náklady na videokonferenci.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto otázky. Soud má obvykle při zahájení výslechu dotyčnou osobu poučit o jejích procesních právech a povinnostech. To neplatí, jsou-li tyto osoby zastoupeny advokátem. (§ 5 občanského soudního řádu).

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto otázky. Konkrétní postup závisí na ad hoc dohodě dotčených soudů. Použijí se zřejmě obecné předpisy o ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta. Tyto předpisy stanoví, že na začátku výslechu je nutno zjistit totožnost svědka a rovněž okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost (příbuzenský poměr apod., § 126 odst. 2 občanského soudního řádu).

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto otázky v občanskoprávním řízení, pouze v trestním.

Podle § 126 odst. 2 občanského soudního řádu však soud na začátku výslechu poučí svědka o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech (vypovídat pravdu a nic nezamlčet) a o trestních následcích křivé výpovědi. Upozorňuje se, že se toto ustanovení (křivá výpověď) nevztahuje na účastníky řízení.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Všechny slovenské soudy mají k dispozici administrativního pracovníka, s nímž lze dohodnout test audiovizuálního přenosu, datum výslechu apod. Administrativní pracovník je vyškolený pro obsluhu videokonferenčního zařízení. V případě problémů kontaktuje tento administrativní pracovník technického pracovníka soudu a může zajistit i jeho přítomnost v den výslechu.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Vyžadují se technické informace umožňující spojení se zařízením dožadujícího soudu.

Poslední aktualizace: 14/01/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Finsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Možné jsou oba postupy. V žádosti je třeba jednoznačně uvést, který postup má dožadující soud na mysli.

Jsou-li žádosti podány podle článků 10 až 12 nařízení, použijí se na výslech ustanovení soudního řádu týkající se předkládání důkazů.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

V řízení ve věcech občanských nebo obchodních žádná takováto omezení uložena nejsou. Pomocí videokonference lze vyslechnout i znalce a strany.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Žádná.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Nikoli.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Zaznamenávání výslechů prostřednictvím videokonference není zakázáno, potřebné zařízení však není k dispozici na všech soudech. Při podávání žádosti je nutno vznést zvláštní dotaz za tímto účelem.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

V případě žádostí podle článků 10 až 12 je výslech veden ve finštině nebo švédštině. V případě přímého výslechu podle článku 17 volí jazyk, který se použije, dožadující soud.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Jsou-li žádosti podány podle článků 10 až 12, je zajištění tlumočníků a místo, kde by se měli nacházet, věcí dohody mezi dožadujícím a přijímajícím soudem. Jsou-li žádosti podány podle článku 17, odpovídá za zajištění tlumočníků dožadující soud, který rozhoduje o tom, kde by se měli nacházet.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

V případě žádostí podle článků 10 až 12 zašle přijímající soud osobám, které mají být vyslechnuty, písemné předvolání. V ideálním případě by mezi doručením předvolání a datem výslechu měly uplynout nejméně dva až tři týdny. V případě žádostí podle článku 17 odpovídá za doručení předvolání a přijetí potřebných opatření dožadující soud.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Je-li určitá osoba vyslýchána podle článků 10 až 12 nařízení u soudu, který má k dispozici videokonferenční zařízení, nemá použití tohoto zařízení zpravidla za následek zvláštní náklady. Je-li osoba vyslýchána podle článku 17 na jiném místě než u soudu, přebírá odpovědnost za náklady na videokonferenci dožadující soud.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Soud, který podal žádost podle čl. 17 odst. 2 nařízení, musí dotyčnou osobu informovat o tom, že dokazování uskutečňuje na základě dobrovolnosti.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Jsou-li žádosti podány podle článků 10 až 12, zjistí přijímající soud totožnost osoby, která má být vyslechnuta, a v případě potřeby ji ověří podle průkazu totožnosti nebo cestovního pasu dotyčné osoby. Jsou-li žádosti podány podle článku 17, musí totožnost osoby, která má být vyslechnuta, ověřit dožadující soud.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Při přímém dokazování podle článku 17 neexistují žádné zvláštní požadavky na složení přísahy. Přísaha se skládá v souladu s právními předpisy, jimiž se řídí soud, který svědka vyslýchá.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Přijímající soud uvede jméno této kontaktní osoby.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

– Dožadující soud by měl v ideálním případě uvést jména kontaktních osob jak pro technická opatření, tak i zvláštní (právní) otázky související s danou věcí.

– Žádost by měla obsahovat kontaktní údaje (e-mailové adresy a/nebo telefonní čísla) kontaktních osob, které umožňují obrátit se v případě problémů při audiovizuálním přenosu či jiných podobných záležitostí na tyto osoby i během soudního jednání.

– Pokud se dotyčné státy nacházejí v různých časových pásmech, je třeba v žádosti uvést, zda se uvedeným časem rozumí čas dožadujícího státu, nebo přijímajícího státu.

Poslední aktualizace: 13/08/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Dokazování prostřednictvím videokonference - Švédsko

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

Ano, dokazování pomocí videokonference lze provést za účasti soudu v dožadujícím členském státě, nebo přímo soudem tohoto členského státu.

Podle § 5 zákona (2003:493) o nařízení ES o dokazování v občanských nebo obchodních věcech (dále jen „nařízení o dokazování“) provádějí dokazování okresní soudy (tingsrätter); je nutno použít pravidla pro dokazování, která jsou obsažena v § 8–11 soudního řádu (rättegångsbalken), není-li v nařízení stanoveno jinak.

Je třeba uvést, že v případech, kdy není použitelné nařízení o dokazování, jsou ustanovení obsažena v jiných zákonech, například v zákoně (1946:816) o dokazování pro zahraniční soud.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Vyslechnout pomocí videokonference lze jakoukoli stranu, která má být v dané věci vyslechnuta.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Nejsou uložena žádná zvláštní omezení.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Dokazování provádějí okresní soudy. Jinak nejsou uložena žádná zvláštní omezení.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Ano, zaznamenávání je přípustné a příslušné zařízení je k dispozici.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

a) Výslech se musí uskutečnit ve švédštině, soud však může využít služeb tlumočníka.

b) To závisí na pravidlech dožadujícího státu.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Uskutečňuje-li se výslech ve Švédsku, rozhoduje o tlumočnících švédský soud.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Dožádaný soud zašle osobě, která má být vyslechnuta, předvolání. V předvolání je upřesněna doba a místo výslechu. Neexistují žádné právní požadavky, pokud jde o dobu, se kterou je třeba počítat při rozhodování o datu výslechu.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Požaduje-li to švédský soud, musí dožadující soud uhradit náklady na znalce a tlumočníky, náklady v souvislosti se žádostí o vyřízení zvláštním postupem a náklady na komunikační technologie, jako je možnost videokonference a telefonní konference (viz čl. 18 odst. 2 a čl. 10 odst. 3 a 4 nařízení o dokazování).

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Je na dožadujícím soudu, aby dotčenou osobu informoval, že se dokazování podle článku 17 nařízení o dokazování uskutečňuje na základě dobrovolnosti.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Pro ověření totožnosti v této souvislosti není stanoven žádný zvláštní postup.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Obvykle se uplatní vnitrostátní předpisy o složení přísahy a pro použití článku 17 nejsou stanoveny žádné zvláštní podmínky ani požadavky na informace.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Na všech soudech jsou k dispozici pracovníci, kteří jsou schopni obsluhovat videokonferenční zařízení.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Obvykle se nevyžadují žádné další informace.

Poslední aktualizace: 01/06/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.