1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?
Ačkoli slovenský právní řád neobsahuje zvláštní předpisy, které by umožňovaly provést dokazování za účasti soudu dožadujícího členského státu, žádné ustanovení v tom soudu nebrání. Podle procesních předpisů provádí soud dokazování během jednání, a pokud to je účelné, i mimo ně (§ 122 občanského soudního řádu (Občianský súdny poriadok)). Se souhlasem účastníků řízení může soud uskutečnit ústní jednání prostřednictvím videokonference nebo jinými prostředky komunikačních technologií (§ 116 odst. 6 občanského soudního řádu). Účastníci řízení mají v zásadě právo být přítomni při dokazování.
Pro dokazování prostřednictvím videokonference neexistují zvláštní postupy (kromě výše uvedených). Použije se proto pouze nařízení o dokazování, občanský soudní řád a podzákonný předpis – vnitřní a kancelářský řád pro soudy (Spravovací a kancelársky poriadok pre súdy) (v roce 2015 vyhláška Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č. 543 ze dne 11. listopadu 2005 o vnitřním a kancelářském řádu pro okresní soudy (okresné súdy), krajské soudy (krajské súdy), zvláštní soud (Špeciálny súd) a vojenské soudy (vojenské súdy)).
Všechny ostatní záležitosti je nutno vyřešit dohodou dotčených soudů s pomocí EJS.
2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?
Slovenský právní řád nestanoví žádná omezení, pokud jde o kategorie osob, které lze vyslechnout prostřednictvím videokonference. Podle § 125 občanského soudního řádu mohou jako důkaz sloužit veškeré prostředky, jimiž lze zjistit skutkový stav. Vyslechnout lze zejména účastníky řízení, svědky a znalce.
Podle § 124 občanského soudního řádu je nutno dokazování provádět tak, aby byla dodržena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech.
Jestliže se soud rozhodne přihlédnout k názoru nezletilého dítěte, zjistí podle § 100 odst. 3 názor dítěte prostřednictvím jeho zástupce nebo příslušného orgánu sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately, nebo výslechem nezletilého dítěte i v nepřítomnosti rodičů. Konkrétní omezení by zřejmě závisela na věku dítěte a způsobu, jakým by se ho soud rozhodl vyslechnout.
3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?
Žádná, kromě omezení, která vyplývají z povahy videokonference (tj. nemožnost provést prostřednictvím videokonference ohledání místa atd.).
4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?
Dokazování se obvykle provádí během jednání (§ 122 občanského soudního řádu) a jednání se zpravidla koná v budově soudu (§ 25 ve spojení s § 35 vnitřního a kancelářského řádu pro soudy). Z technických důvodů si lze jen těžko představit uskutečnění výslechu na jiném místě.
5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?
Videokonferenční zařízení umožňuje zaznamenat také uskutečněnou videokonferenci. Podle § 116 odst. 6 občanského soudního řádu se však může ústní jednání prostřednictvím videokonference konat pouze se souhlasem účastníků řízení. Jestliže účastníci řízení souhlas neudělí, použije se obecné ustanovení § 44a občanského soudního řádu, podle něhož se jednání může zaznamenávat i s využitím zařízení určeného k pořizování zvukových záznamů. Takto vyhotovený zvukový záznam se uchovává na nosiči dat, který je součástí soudního spisu.
6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?
Tato otázka není upravena výslovně ve vztahu k dokazování v zahraničí nebo prostřednictvím videokonference. Podle obecných předpisů jedná slovenský soud vždy v úředním jazyce a v případě potřeby zajistí tlumočníky.
Předpokládá se, že pokud se soud účastní dokazování, provádí výslech dožádaný soud, a dokazování se proto uskuteční v jazyce tohoto soudu. Jestliže soud provádí dokazování přímo podle článku 17, činí tak ve svém jazyce.
7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?
Slovenský právní řád neobsahuje ustanovení týkající se této otázky. Tlumočníci jsou zajištěni ad hoc podle dohody dotčených soudů.
8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?
Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto záležitosti. Použijí se obecné předpisy o vedení jednání a předvolávání svědků a účastníků. Soud provádí dokazování zpravidla během jednání (§ 122 občanského soudního řádu) a předvolání k soudu je nutno doručit s dostatečným předstihem tak, aby byla dodržena zákonná lhůta na přípravu na soudní jednání (§46/3 vnitřního a kancelářského řádu pro soudu), která činí „zpravidla nejméně pět dní přede dnem, kdy se má jednání konat“ (§ 115 odst. 2 občanského soudního řádu).
9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?
Slovenské soudy neúčtují náklady na videokonferenci.
10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?
Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto otázky. Soud má obvykle při zahájení výslechu dotyčnou osobu poučit o jejích procesních právech a povinnostech. To neplatí, jsou-li tyto osoby zastoupeny advokátem. (§ 5 občanského soudního řádu).
11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?
Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto otázky. Konkrétní postup závisí na ad hoc dohodě dotčených soudů. Použijí se zřejmě obecné předpisy o ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta. Tyto předpisy stanoví, že na začátku výslechu je nutno zjistit totožnost svědka a rovněž okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost (příbuzenský poměr apod., § 126 odst. 2 občanského soudního řádu).
12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?
Slovenský právní řád neobsahuje zvláštní ustanovení upravující tyto otázky v občanskoprávním řízení, pouze v trestním.
Podle § 126 odst. 2 občanského soudního řádu však soud na začátku výslechu poučí svědka o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech (vypovídat pravdu a nic nezamlčet) a o trestních následcích křivé výpovědi. Upozorňuje se, že se toto ustanovení (křivá výpověď) nevztahuje na účastníky řízení.
13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?
Všechny slovenské soudy mají k dispozici administrativního pracovníka, s nímž lze dohodnout test audiovizuálního přenosu, datum výslechu apod. Administrativní pracovník je vyškolený pro obsluhu videokonferenčního zařízení. V případě problémů kontaktuje tento administrativní pracovník technického pracovníka soudu a může zajistit i jeho přítomnost v den výslechu.
14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?
Vyžadují se technické informace umožňující spojení se zařízením dožadujícího soudu.
