Dokazování prostřednictvím videokonference

Polsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

V Polsku lze dokazování pomocí videokonference provést v souladu s články 10–12 a článkem 17 nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech a v případě ostatních zemí (na něž se nařízení nevztahuje) v souladu s Haagskou úmluvou ze dne 18. března 1970 o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských nebo obchodních [Sbírka zákonů (Dziennik Ustaw) z roku 2000, č. 50, bod 582].

Videokonference je upravena v § 235 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu a nařízení ministra spravedlnosti ze dne 24. února 2010 o technickém vybavení a prostředcích, které umožňují dokazování na dálku v občanskoprávním řízení.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Polské právo taková omezení neukládá: prostřednictvím videokonference lze vyslechnout znalce, strany i svědky.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Polské právo nestanoví žádná zvláštní omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze provést prostřednictvím videokonference.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Polské právo nestanoví žádná zvláštní omezení, pokud jde o místo výslechu dané osoby prostřednictvím videokonference. Výslech se zpravidla uskutečňuje u soudu, s výhradou článku 17 nařízení č. 1206/2001, podle něhož o místě výslechu rozhoduje dožadující soud.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

Polské právo neupravuje podrobně zaznamenávání výslechů prostřednictvím videokonference; rozhodnutí o tom, zda má být výslech prostřednictvím videokonference zaznamenán, či nikoli, přísluší soudci, který důkaz zajišťuje.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

Výslech je zpravidla veden v polštině. Pokud vyslýchaná osoba polský jazyk neovládá, musí být přítomen tlumočník.

Neexistují žádné zvláštní předpisy týkající se výslechů podle článku 17, ústřední orgán, který souhlasí s přímým dokazováním, však může dožadující soud požádat o zajištění tlumočníka.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

V případě výslechů podle článků 10–12 musí tlumočníka v zásadě zajistit dožádaný soud (obvykle ze seznamu soudních tlumočníků). Výjimečně však může soud souhlasit s účastí tlumočníka, kterého navrhla některá ze stran.

Pokud v případě výslechů podle článku 17 ústřední orgán požádá dožadující soud o zajištění tlumočníka, zajišťuje účast tlumočníka dožadující soud.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

V případě výslechu podle článků 10–12 informuje dožádaný soud svědka/stranu o době a místu konání výslechu nejméně 7 dní přede dnem jeho konání. Výjimečně informuje dožádaný soud svědka/stranu o době a místu konání výslechu 3 dny přede dnem jeho konání.

V případě výslechu podle článku 17 informuje ústřední orgán svědka/stranu o tom, že souhlasil s výslechem, a poučí svědka/stranu o tom, že se výslech může uskutečnit pouze na základě dobrovolnosti, bez použití donucovacích prostředků. Informování o době a místě konání výslechu přísluší dožadujícímu soudu.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Vzniknou-li při dokazování s využitím moderních technologií dožádanému soudu náklady, použije soud ustanovení § 1135¹ odst. 3 občanského soudního řádu, podle něhož soud vyřídí žádost až poté, co soud nebo jiný orgán cizího státu zaplatí příslušnou zálohu ve stanovené lhůtě, pokud by při vyřizování žádosti tohoto soudu nebo orgánu cizího státu vznikly náklady v souvislosti s použitím jiného způsobu dokazování, než jaký stanoví polské právo.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Ústřední orgán informuje svědka/stranu o tom, že souhlasil s výslechem, a poučí svědka/stranu o tom, že se výslech může uskutečnit pouze na základě dobrovolnosti, bez použití donucovacích prostředků.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

Soud ověří totožnost osoby tím, že ji vyzve k předložení příslušného dokladu, jako je například průkaz totožnosti, cestovní pas nebo řidičský průkaz.

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Pokud jde o výslech podle článku 17, kdy dožadující soud informuje ústřední orgán o svém záměru vyslechnout svědka pod přísahou, může si ústřední orgán vyžádat znění této přísahy. Je-li přísaha v rozporu se základními zásadami práva dožádaného státu, může ústřední orgán s výslechem nesouhlasit nebo požádat o to, aby bylo použito znění přísahy stanovené v polských právních předpisech.

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Každý soud zpravidla zaměstnává osobu obsluhující technické zařízení. V případě problémů se lze obrátit na polské kontaktní místo Evropské soudní sítě.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Podle polského práva se žádné takovéto dodatečné informace obvykle nevyžadují. V určitých případech však mohou být zapotřebí.

Poslední aktualizace: 13/03/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.