Dokazování prostřednictvím videokonference

Rakousko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Je možné provést dokazování pomocí videokonference buď za účasti soudu dožadujícího členského státu, nebo přímo soudem tohoto členského státu? Pokud ano, jaké jsou příslušné vnitrostátní postupy nebo právní předpisy, které se použijí?

V Rakousku jsou možné a přípustné oba druhy dokazování pomocí videokonference. Rakouské občanské právo procesní je v případě sporných řízení upraveno v občanském soudním řádu (Zivilprozessordnung, dále jen „OSŘ“) a v případě nesporných řízení v zákoně o nesporném řízení (Außerstreitgesetz, dále jen „AußStrG“). Pravidla týkající se dokazování jsou obsažena v OSŘ (§ 266 až 389) a v zákoně AußStrG (§ 16, 20 a 31 až 35 s částečným odkazem na OSŘ), jakož i v jednotlivých ustanoveních týkajících se konkrétního typu řízení, jako je § 85 o povinné součinnosti v řízení o určení otcovství. Příslušné vnitrostátní postupy a právní předpisy jsou podrobně popsány v odpovědích na následující otázky a v informačním listu „Dokazování – Rakousko“.

2 Existují nějaká omezení, pokud jde o kategorie osob, jež mohou být vyslechnuty prostřednictvím videokonference – lze tímto způsobem například vyslechnout pouze svědky, nebo také jiné osoby, jako jsou znalci či strany?

Podle § 277 OSŘ (sporná řízení) a § 35 zákona AußStrG ve spojení s § 277 OSŘ (nesporná řízení) lze videokonferenci použít při dokazování, a tudíž rovněž při výslechu stran a svědků a při znaleckém dokazování.

3 Existují nějaká omezení, pokud jde o druh důkazů, které lze zajistit prostřednictvím videokonference?

Podle § 277 OSŘ (sporná řízení) a § 35 zákona AußStrG ve spojení s § 277 OSŘ (nesporná řízení) lze při dokazování použít videokonferenci. Tomu však mohou bránit faktické překážky, například v případě důkazu listinou nebo ohledáním.

4 Existují nějaká omezení s ohledem na místo, kde by měla být daná osoba vyslechnuta prostřednictvím videokonference – tj. musí se výslech uskutečnit u soudu?

Místní soud může předvolat jakoukoli osobu a vyslechnout ji prostřednictvím videokonference. Všechny soudy, státní zastupitelství a věznice v Rakousku jsou vybaveny nejméně jedním videokonferenčním systémem. V rakouském právu neexistuje žádné pravidlo, podle něhož by byla videokonference při dokazování přípustná pouze v soudních budovách.

5 Je povoleno zaznamenávat výslechy prostřednictvím videokonference, a pokud ano, je k dispozici příslušné zařízení?

V rakouském právu neexistují obecná ustanovení o ochraně údajů s ohledem na zaznamenávání výslechů prostřednictvím videokonference v občanských věcech. Pro pořízení záznamu je proto nutný souhlas všech osob účastnících se videokonference. To platí pro nepřímé dokazování, které je podle čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (dále jen „nařízení“) nutno provést v souladu s právními předpisy dožádaného státu.

Žádost o přímé dokazování je však vyřízena v souladu s právem dožadujícího členského státu (čl. 17 odst. 6 nařízení). Pokud toto právo umožňuje zaznamenání videokonference bez souhlasu dotčených osob, je to z hlediska Rakouska přípustné.

Výslech prostřednictvím videokonference lze v zásadě zaznamenat pomocí jakýchkoli videokonferenčních systémů. V místech, kde se soudní řízení obvykle zaznamenává (u mnoha trestních soudů), lze k zaznamenání výslechu prostřednictvím videokonference využít existující technické zařízení. Výslech však lze zaznamenat na jakémkoli jiném místě jednoduchou instalací příslušného paměťového média.

6 V jakém jazyce by se měl výslech uskutečnit: a) v případě žádostí podle článků 10 až 12 a b) v případě přímého dokazování podle článku 17?

a) Podle čl. 10 odst. 2 nařízení je nutno dokazování provádět v souladu s právními předpisy dožádaného státu. Výslech se proto musí uskutečnit v němčině (u některých rakouských soudů je přípustná rovněž chorvatština, slovinština nebo maďarština). Dožadující soud může požádat o použití svého úředního jazyka (či jakéhokoli jiného jazyka) v rámci zvláštního postupu vyřízení žádosti o dokazování. Dožádaný soud to však může odmítnout, není-li to možné kvůli závažným praktickým překážkám (čl. 10 odst. 3 nařízení).

b) Podle čl. 17 odst. 6 nařízení provádí dožadující soud přímé dokazování v souladu s právem svého členského státu, a tudíž v jednom z úředních jazyků, které jsou podle tohoto práva přípustné. Jako dožádaný členský stát však může Rakousko v souladu s čl. 17 odst. 4 požádat o použití svého jazyka jako podmínky pro provedení dokazování.

7 Jsou-li nutní tlumočníci, kdo odpovídá za jejich zajištění u obou druhů výslechů a kde by se měli nacházet?

Co se týká nepřímého dokazování, bez ohledu na případnou úhradu nákladů podle čl. 18 odst. 2 nařízení odpovídá za zajištění tlumočníků v prvé řadě dožádaný soud. Dotčené soudy by však měly konstruktivně spolupracovat (i v této oblasti).

Pokud jde o přímé dokazování, podle článku 17 nařízení nese odpovědnost za zajištění tlumočníků v prvé řadě dožadující soud. Článek 17 nevyžaduje, aby dožádaný stát poskytl v tomto ohledu pomoc, takovouto pomoc však ani nevylučuje. Ustanovení § 39a odst. 4 zákona o soudnictví (Jurisdiktionsnorm) vyžaduje, aby soud poskytující právní pomoc poskytl na žádost zahraničního soudu při dokazování praktickou podporu. To zahrnuje například nalezení vhodného tlumočníka.

Rozhodnutí o tom, ze kterého státu mají tlumočníci pocházet, je nutno přijmout podle okolností daného případu.

8 Jaký postup se vztahuje na opatření týkající se výslechu a informování osoby, jež má být vyslechnuta, o době a místu konání výslechu? S jakou dobou je nutno počítat při plánování data výslechu, aby byla dotyčná osoba vyrozuměna s dostatečným předstihem?

Osoba, která má být vyslechnuta, je k výslechu prostřednictvím videokonference v Rakousku předvolána stejným způsobem a s dodržením stejných lhůt, jaké by se použily v případě, že by byla předvolána k soudu projednávajícímu danou věc.

9 S jakými náklady je spojeno používání videokonferencí a jak by měly být uhrazeny?

Při využití videokonference prostřednictvím internetového protokolu (IP) nevznikají žádné náklady na volání. V případě videokonference prostřednictvím ISDN vzniknou volajícím výdaje jako v případě telefonního hovoru. Tyto výdaje se liší v závislosti na místě, v němž se nachází volané zařízení.

10 Existují nějaké požadavky, pokud jde o zajištění toho, aby byla osoba, která je vyslýchána přímo dožadujícím soudem, informována, že se výslech uskutečňuje na základě dobrovolnosti?

Za to odpovídá v prvé řadě dožadující soud, který je vázán čl. 17 odst. 2 nařízení a který ve většině případů dotčené osoby sám vyzve, aby se zúčastnily videokonference. Pokud rakouský ústřední orgán nebo rakouský soud během přípravy nebo provádění přímého dokazování zjistí, že mohlo dojít k porušení čl. 17 odst. 2 nařízení, musí tento orgán nebo soud ve spolupráci s dožadujícím soudem vhodným způsobem zajistit soulad s tímto ustanovením. Zaměstnanci rakouského soudu jsou vyškoleni v uplatňování nařízení (ES) č. 1206/2001 a prostřednictvím intranetu ministerstva spravedlnosti mají k dispozici rovněž evropského „Průvodce pro videokonference v přeshraničních řízeních“.

11 Jaký je postup ověřování totožnosti osoby, která má být vyslechnuta?

K ověření totožnosti osoby se používá fotografická identifikace. Totožnost osoby se ověřuje také v rámci výslechu (§ 340 odst. 1 OSŘ).

12 Jaké platí požadavky pro složení přísahy a jaké informace se požadují od dožadujícího soudu, je-li nutné složení přísahy během přímého dokazování podle článku 17?

Ustanovení týkající se složení přísahy jsou s ohledem na strany obsažena v § 377 a 379 OSŘ a s ohledem na svědky v § 336 až 338 OSŘ.

Přísahu musí složit strany i svědci. Zatímco strany nelze z právního hlediska ke složení přísahy nutit, svědkům lze uložit sankci, pokud neoprávněně odmítnou složit přísahu (§ 325 a 326 OSŘ; tresty jsou stejné jako v případě odepření výpovědi a zahrnují peněžitý trest nebo trest odnětí svobody v délce až šesti týdnů).

Podle § 288 odst. 2 trestního zákoníku (StGB – Strafgesetzbuch) lze za poskytnutí nebo potvrzení křivého svědectví pod přísahou nebo složení křivé přísahy stanovené v příslušných právních předpisech uložit trest odnětí svobody v délce od šesti měsíců do pěti let.

Křivé svědectví podané účastníkem řízení, který nesložil přísahu, se nepovažuje za trestný čin. Svědek, který nesložil přísahu a který podal křivé svědectví, však může být odsouzen k trestu odnětí svobody v délce až tří let (§ 288 odst. 1 trestního zákoníku).

Podle článku XL úvodního zákona k občanskému soudnímu řádu (Einführungsgesetz zur Zivilprozessordnung) je nutno dodržovat ustanovení zákona ze dne 3. května 1868, říšský zákoník (RGBl.) č. 33 (znění přísahy a ostatní náležitosti) (viz http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=18680004&seite=00000067).

Podle § 336 odst. 1 a § 377 odst. 1 OSŘ nemohou přísahu složit osoby, které byly dříve odsouzeny za křivé svědectví nebo jsou mladší čtrnácti let či nerozumí dostatečně povaze a významu přísahy kvůli své nezralosti nebo duševní nezpůsobilosti, nelze je proto vzít pod přísahu.

Výše uvedená ustanovení týkající se výslechu svědka nebo strany pod přísahou nelze použít v řízení podle zákona o nesporném řízení (§ 35 zákona AußStrG).

13 Existují nějaká opatření, pokud jde o zajištění kontaktní osoby v místě konání videokonference, s níž je dožadující soud ve styku, a osoby, která je v den konání výslechu k dispozici pro obsluhu videokonferenčních zařízení a řešení případných technických problémů?

Na všech místech, v nichž se nachází videokonferenční zařízení Ministerstva spravedlnosti, je jeden ze zaměstnanců pověřen dohledem nad videokonferenčním zařízením. Tato osoba může videokonferenční zařízení obsluhovat a provádět jednoduché úpravy nastavení. Každé videokonferenční zařízení je napojeno na centrální jednotku v oddělení informačních technologií Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium für Justiz). Odsud mohou správci informačních technologií provádět dolaďování videokonferenčních systémů nacházejících se v celém Rakousku.

14 Požadují se od dožadujícího soudu nějaké další informace?

Od dožadujícího soudu se vyžadují tyto informace:

  • IP adresa a/nebo číslo ISDN včetně předvolby
  • jméno, telefonní číslo a e-mailová adresa zaměstnance dožadujícího soudu, který odpovídá za technické aspekty dálkově ovládaného zařízení.
Poslední aktualizace: 02/06/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.