Calculation of statutory interest on judicial cooperation in civil and commercial matters can be relevant under several European Union law instruments. However, these instruments do not regulate details on statutory interest and therefore it is national law which stipulates how and on which basis statutory interest rates are to be calculated.

In a cross-border case, such information can be relevant and access to such information necessary. Therefore, the European Judicial Network in civil and commercial matters established factsheets which provide information on how statutory interest is defined by the Member States, whether national law provides for statutory interest and if so, on which legal basis and at which rate/amount. Information can also be found on the circumstances and conditions under which these rates apply and how they are calculated.

Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok je procentuální podíl použitý pro výpočet dodatečné částky, kterou je dlužník povinen věřiteli zaplatit, jestliže nesplnil závazek včas.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Zákonný úrok je v občanskoprávních věcech (mezi jednotlivci či mezi jednotlivcem a obchodníkem) stanoven jako 12měsíční sazba EURIBOR zvýšená o 2 %.

Obchodní transakce (tedy transakce mezi obchodníky a podniky) se řídí zákonem o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích ze dne 2. srpna 2002 (Wet van 2/08/2002 betreffende de bestrijding van de betalingsachterstand bij handelstransacties). Zákonná sazba úroku se uplatní, ledaže se strany obchodní transakce dohodnou jinak (smluvní úrok).

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Změna sazby úroku, který se uplatní na obchodní transakce, je oznamována jednou za šest měsíců prostřednictvím Úředního věstníku Belgie (internetové stránky Belgisch staatsblad – Moniteur belge: http://www.ejustice.just.fgov.be)

Další informace naleznete na internetových stránkách Federální veřejné služby pro ekonomiku (https://economie.fgov.be)

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Další informace jsou bezplatně k dispozici na internetových stránkách Federální veřejné služby pro ekonomiku (https://economie.fgov.be)

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok je v Bulharské republice upraven, ale tento pojem v současné době není zákonem definován.

Podle právní teorie je „zákonný úrok“ úrok, který není sjednán (v takovém případě by se jednalo o penále), ale je stanoven zákonem. Zákonný úrok z prodlení se hradí za prodlení s plněním peněžitého závazku. V případě prodlení s plněním peněžitého závazku má věřitel vždy nárok na náhradu škody ve výši zákonné úrokové sazby ode dne prodlení (viz první věta § 86 odst. 1) zákona o závazcích a smlouvách (ZZD)). Nejvyšší kasační soud (Varhoven kasatsionen sad) (VKS) vypracoval jednotnou judikaturu, podle níž představuje opožděnou platbu jakékoli prodlení s plněním peněžitého závazku a tato opožděná platba zakládá nárok věřitele na náhradu škody způsobené prodlením, jejíž výši podle obecného pravidla stanoveného v § 86 odst. 1 zákona o závazcích a smlouvách představuje zákonný úrok ode dne prodlení. V případě závazku se stanovenou dobou splatnosti je dlužník v prodlení na konci období splatnosti, a není-li pro plnění stanoven konkrétní termín, je dlužník v prodlení v případě, je-li vyrozuměn věřitelem v souladu s pravidlem stanoveným v § 84 odst. 2 zákona o závazcích a smlouvách. Nárok na zákonný úrok proto vyplývá z řady okolností včetně těchto prvků: částka jistiny není splacena, dluh se stal splatným a povinnost tento dluh uhradit nebyla splněna, předmětem nároku je náhrada škody, kterou neplnění objektivně a logicky způsobí. Nárok na úroky představuje vedlejší nárok, který je však do jisté míry nezávislý na hlavním nároku, a k hlavním prvkům, jež věřitele opravňují k předložení tohoto nároku, patří spoléhání se na neplnění, tj. neexistence náležitého jednání s ohledem na nesplacenou částku jistiny.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Podle § 86 odst. 1 zákona o závazcích a smlouvách je dlužník, který nesplní peněžitý závazek, odpovědný za náhradu škody ve výši zákonné úrokové sazby ode dne prodlení. Zákonnou úrokovou sazbu stanovuje Rada ministrů.

Podle § 86 odst. 2 zákona o závazcích a smlouvách a pro účely provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 48 ze dne 23. února 2011, s. 1) přijala Rada ministrů nařízení č. 100 ze dne 29. května 2012, kterým se stanoví zákonná sazba úroku z prodlení v leva a v cizí měně (v platnosti od 1. července 2012, zrušeno), a nařízení č. 426 ze dne 18. prosince 2014, kterým se stanoví zákonná sazba úroku z prodlení (v platnosti od 1. ledna 2015), jež stanoví sazbu zákonného úroku ve výši základní sazby Bulharské národní banky, která je platná po datu splatnosti, plus 10 procentních bodů. Roční sazbou zákonného úroku z prodlení je základní sazba Bulharské národní banky platná od 1. ledna nebo 1. července stávajícího roku plus 10 procentních bodů. Denní sazba zákonného úroku z prodlení představuje 1/360 roční sazby. Úroková sazba platná od 1. ledna stávajícího roku platí v první polovině roku a sazba platná od 1. července v druhé polovině roku.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Bulharská národní banka zveřejňuje základní sazbu během příslušného období s využitím metodiky vypracované správní radou a zveřejňuje ji ve Státním věstníku. Základní sazba a její změny jsou zveřejněny na internetových stránkách Bulharské národní banky: http://www.bnb.bg/ Tyto internetové stránky uvádějí také metodiku pro stanovení základní sazby.

V § 10 odst. 3 zákona o závazcích a smlouvách se stanoví, že úrok z úroku z prodlení (složený úrok) je splatný podle pravidel Bulharské národní banky. Žádná taková pravidla však dosud zveřejněna nebyla.

Podle § 294 odst. 2 obchodního zákoníku (Targovski zakon) může být v případě uzavření obchodní transakce úrok z úroku splatný pouze tehdy, pokud se na tom strany výslovně dohodnou.

Je-li v rámci obchodního sporu podána žaloba na uhrazení zákonných úroků, je třeba k žalobnímu návrhu připojit výkaz obsahující výpočty potřebné ke stanovení výše požadovaných úroků. Tento výkaz uvedený v § 366 občanského soudního řádu (Graždanski protsesualen kodeks) je podmínkou pro přípustnost žalobního návrhu, a není-li předložen, bude žalobci nařízeno tuto vadu odstranit ve lhůtě jednoho týdne od obdržení vyrozumění. Není-li této žádosti vyhověno, má soud důvod pro odmítnutí žalobního návrhu s ohledem na požadované zákonné úroky.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Informace o základní sazbě a jejích změnách jsou k dispozici v angličtině a bulharštině na internetových stránkách Bulharské národní banky: http://www.bnb.bg/.

Zákon o závazcích a smlouvách, obchodní zákoník a ostatní výše uvedené právní předpisy jsou k dispozici v bulharštině na internetových stránkách: https://lex.bg.

Zákon o závazcích a smlouvách, obchodní zákoník a nařízení Rady ministrů č. 426 ze dne 18. prosince 2014, kterým se stanoví zákonná sazba úroku z prodlení, jsou také k dispozici v bulharštině na internetových stránkách: https://www.tita.bg/.

Výši zákonného úroku lze bezplatně vypočítat zadáním částky nesplacené jistiny a doby po datu splatnosti v jedné z těchto on-line elektronických kalkulaček: https://www.calculator.bg/1/lihvi_zadaljenia.html nebo http://balans.bg.

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Ano, úrok je obecně upraven v §§ 1802-1806 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Je definován jako majetková sankce za prodlení dlužníka s plněním peněžité pohledávky. Sankční postih ve formě úroku vzniká automaticky ex lege v důsledku prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku, přičemž výše zákonného úroku je stanovena sekundárním právním předpisem, aktuálně nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Výpočet výše zákonného úroku se řídí úpravou účinnou v první den dlužníkova prodlení.

Od 1. 1. 2014 je v platnosti nařízení vlády ČR č. 351/2013 Sb., ze dne 16. října 2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Podle citovaného nařízení je roční výše úroku z prodlení stanovena ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního období, v němž došlo k prodlení, zvýšená o osm procentních bodů. Tato výše úroku pak zůstává stejná po celou dobu prodlení.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Úrok za prodlení, které započalo před účinností nařízení vlády č. 351/2013 Sb., se řídí předchozí platnou úpravou, tj. nařízením vlády č. 142/1994 Sb., přičemž je třeba vždy přihlédnout ke znění účinnému v první den prodlení.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=351&r=2013

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Ano. Sazba zákonného úroku je stanovena v § 246 německého občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch, BGB). Jestliže je úrok splatný v souvislosti s dluhem vzniklým ze zákona nebo na základě právního úkonu, činí sazba úroku 4 % ročně, není-li stanoveno jinak.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

(*) Základní sazba úroku stanovená německým právem NENÍ shodná s úrokovou mírou Evropské centrální banky. Podrobnější informace o výpočtu jsou uvedeny v otázce č. 3.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Základní sazba úroku stanovená německým právem není shodná se základní úrokovou mírou Evropské centrální banky. Základní sazba úroku se vypočte v souladu s § 247 německého občanského zákoníku a její výše se mění vždy k 1. lednu a 1. červenci každého roku. Přehled základních sazeb úroků podle jednotlivých časových období v souladu s § 247 německého občanského zákoníku je k dispozici v němčině a angličtině na:

https://www.bundesbank.de/de/bundesbank/organisation/agb-und-regelungen/basiszinssatz-607820

V souladu s § 289 německého občanského zákoníku se základní úrok dále neúročí (zákaz složeného úroku).

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Německý občanský zákoník je dostupný v němčině a angličtině na:

http://www.gesetze-im-internet.de/bgb/index.html

Ostatní výše uvedené zákony a právní předpisy naleznete v němčině na:

http://www.gesetze-im-internet.de/zpo/index.html (občanský soudní řád je dostupný i v angličtině)

http://www.gesetze-im-internet.de/hgb/index.html (obchodní zákoník, rovněž částečně dostupný v angličtině)

http://www.gesetze-im-internet.de/scheckg/index.html (zákon o šecích)

http://www.gesetze-im-internet.de/wg/index.html (zákon o směnkách)

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

V souladu s § 113 závazkového zákona může věřitel po dlužníkovi v případě prodlení s plněním peněžního závazku požadovat úhradu úroku z prodlení (sankce za pozdní platbu), a to za období od data splatnosti závazku až do jeho úplného splnění.

Pokud se strany nedohodly na výši úroku z prodlení, může věřitel požadovat úhradu úroku v sazbě stanovené zákonem. V souladu s § 113 odst. 1 závazkového zákona odpovídá zákonná sazba úroku sazbě uvedené v § 94 tohoto zákona zvýšené o osm procentních bodů ročně.  Podle § 94 odst. 1 závazkového zákona se sazba úroku uplatní na půlroční bázi a odpovídá poslední úrokové míře hlavních refinančních operací Evropské centrální banky před 1. lednem a 1. červencem každého roku.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Sazba úroku podle § 94 závazkového zákona je uveřejňována dvakrát do roka Estonskou bankou (Eesti Pank), a to na jejích internetových stránkách a prostřednictvím úředního věstníku Ametlikud Teadaanded. Při výpočtu zákonných úroků se tato sazba v souladu s § 113 odst. 1 zákona zvýší o osm procentních bodů.

Ve druhém pololetí roku 2019 odpovídala sazba stanovená v § 94 hodnotě 0,00 %, a zákonná sazba úroku proto odpovídala 0,00 %+8 %=8,00 %.

V Estonsku nejsou stanoveny různé sazby zákonného úroku. Ustanovení § 113 závazkového zákona se uplatní jednotně v případě jakéhokoliv prodlení s plněním peněžního závazku.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Další informace o způsobu výpočtu zákonných úroků jsou dostupné v estonštině například na stránkách Tarbijaveeb určených pro spotřebitele a na internetovém portálu právního poradenství Jurist Aitab.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Závazkový zákon je dostupný na internetových stránkách Úředního věstníku a jeho překlad do angličtiny je dostupný zde.

Informace o aktuální sazbě úroku Evropské centrální banky pro hlavní refinanční operace jsou dostupné na internetových stránkách Estonské banky.

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

V právních předpisech je stanoveno uplatňování sazby zákonného úroku v rozmanitých situacích, například v případě opožděných plateb v obchodních transakcích, soudem stanovených dlužných částek, nezaplacených daní nebo opožděných plateb daně.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Sazby zákonného úroku uvedené v následující tabulce platí v žalobách v občanských a obchodních věcech:

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Nepoužije se. Viz tabulka výše.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Právní předpisy jsou k dispozici na internetu na adrese: http://www.irishstatutebook.ie/eli/1996/act/33/enacted/en/html?q=Divorce

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Řecké právo stanoví zákonný úrok. Zákonný úrok je úroková míra, tedy procentní podíl kapitálu za stanovené časové období, stanovená přímo zákonem. Nejčastější formou zákonných úroků jsou úroky z prodlení, tedy úroky, k nimž je dlužník zavázán od chvíle, kdy se dostane do prodlení. Ustanovení § 301, 346, 529, 720 atd. občanského zákoníku upravují ostatní druhy zákonných úroků.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Sazba zákonných úroků z prodlení je obvykle stanovena jako nejvyšší přípustná smluvní sazba úroku předem stanovená rozhodnutím guvernéra Řecké banky, která v roce 2001 byla harmonizována s odpovídající úrokovou mírou Evropské centrální banky (zákon č. 47/2000, o radě pro měnovou politiku, § 3 odst. 2 zákona č. 2842/2000), zvýšená o dva procentní body. Orientačně lze uvést, že nebankovní sankční sazba se pohybovala mezi 12 % (tato sazba se uplatňovala konzistentně v letech 1946 až 1979) a 44 % (v roce 1992, kdy začala postupně klesat). V současné době činí 7,3 %.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Na stránkách Řecké banky (http://www.bankofgreece.gr/Pages/el/Statistics/rates_markets/monetary/exotrapezika.aspx) je k dispozici tabulka nebankovních úrokových sazeb (od roku 1946), byť tyto stránky neumožňují automatický výpočet zákonné úrokové míry, což umožňují jiné stránky, jako např. NOMOS nebo ISOKRATIS (dsanet).

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Pokud jde o Řeckou banku, ano. Jinak jsou však tyto služby dostupné pouze pro předplatitele.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Zákonné úroky z prodlení - Španělsko

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok je ve Španělsku stanoven jako doplňkový prostředek k zajištění náhrady škody v případě, že se dlužník dostane do prodlení a strany se nedohodly jinak. Zákonný úrok je upraven v § 1108 občanského zákoníku (Código Civil), který vyžaduje, aby se jednalo o nesplacený peněžitý dluh, popřípadě aby byl nesplacený dluh převeden na peněžní plnění.

Právní předpisy neobsahují definici zákonného úroku.

Existují však různé typy zákonných úroků. Nejběžnější sazbou je sazba uvedená v občanském zákoníku. V ostatních případech nicméně právní předpisy stanoví zvláštní sazby úroků, které jsou v řadě případů stanoveny odkazem na sazbu zákonného úroku zvýšenou o určité procento. Tyto sazby lze rovněž považovat za „zákonný úrok“ v tom smyslu, že jsou stanoveny zákonem. Patří mezi ně:

– Ve vztahu k hypotékám, zákon č. 1/2013 ze dne14. května 2013 mění § 114 zákona o hypotékách (Ley Hipotecaria) a stanoví maximální sazbu úroku z prodlení – v případě úvěrů na pořízení nemovitosti určené k primárnímu bydlení, jestliže je hypotéka sjednána na samotné bydlení – ve výši trojnásobku zákonné úrokové sazby (v současné době 9 %).

Zákon o smlouvách o hypotečním úvěru (Ley Reguladora de los Contratos de Crédito Inmobiliario) pozměnil ustanovení § 114, jehož nové znění vstoupilo v platnost dne 16. června 2019. Tento zákon stanoví úrok z prodlení ve výši běžné úrokové sazby s připočtením 3 procentních bodů za období, kdy je platba v prodlení. Vztahuje se na úvěry získané fyzickými osobami, které jsou zajištěny hypotékou na obytnou nemovitost. Úroky z prodlení nelze v žádném případě kapitalizovat. Dohody, které jsou v rozporu s tímto pravidlem týkajícím se úroků z prodlení, jsou nepřípustné.

– Ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 16/2011 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (Contratos de Crédito al Consumo) stanoví horní hranici pro tyto operace ve výši 2,5násobku zákonné úrokové sazby.

– Není-li dohodnuto jinak, § 7 zákona č. 3/2004 o postupech proti opožděným platbám v obchodních transakcích (lucha contra la morosidad en las operaciones mercantiles) stanoví zákonnou sazbu úroku z prodlení, již musí dlužník uhradit, jako součet úrokové sazby, kterou Evropská centrální banka uplatňuje u posledních hlavních refinančních operací provedených před prvním dnem aktuálního kalendářního pololetí, zvýšenou o osm procentních bodů.

Úrokovou sazbou, kterou Evropská centrální banka uplatňuje u svých hlavních refinančních operací, se rozumí úroková sazba používaná v případě, jsou-li těmito operacemi aukce s pevnou úrokovou sazbou. Má-li být refinanční operace provedena jako aukce s variabilní úrokovou sazbou, vztahuje se tato úroková sazba na mezní úrokovou sazbu vyplývající z této aukce.

Zákonná sazba úroku z prodlení určená podle ustanovení uvedených v tomto odstavci se uplatňuje po dobu šesti měsíců ode dne, k němuž je stanovena.

– Ve vztahu k pojistným smlouvám, ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 50/1980 ze dne 8. října 1980 o pojistných smlouvách (Ley del Contrato de Seguro) penalizuje neodůvodněná prodlení pojišťoven při vyplácení náhrad osobám s nároky krytými pojistnými smlouvami uzavřenými s pojistiteli uplatněním roční úrokové sazby odpovídající zákonné úrokové sazbě platné v době, kdy se závazek stal splatným, zvýšené o 50 %. Není-li náhrada vyplacena do dvou let od vzniku nároku, musí soudce uložit pojistiteli roční úrokovou sazbu nejméně ve výši 20 %.

„Úrok v době po vynesení rozsudku“ (interés procesal) uvedený v § 576 zákona č. 1/2000 ze dne 7. ledna 2000, občanský soudní řád (Ley de Enjuiciamiento Civil), který stanoví, že jakmile byl v prvním stupni vydán rozsudek nebo rozhodnutí, které ukládá peněžité plnění, má věřitel nárok na roční úrok ve výši zákonné úrokové sazby zvýšené o dva procentní body, ve výši dohodnuté stranami, nebo ve výši stanovené zvláštními právními předpisy.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Úrokovou sazbu pro každý rok stanoví rozpočtové zákony.

Pro rok 2017 je sazba uvedena v dodatečném ustanovení č. 34 zákona č. 3/2017 ze dne 27. října o souhrnném státním rozpočtu (Ley de Presupuestos Generales del Estado), který ji stanoví ve výši:

– 3,00 % po dobu, kdy je tento rozpočet v platnosti.

– V témže období činí úrok z prodlení uvedený v § 26 obecného zákona č. 58/2003 ze dne 17. prosince 2003 o daních (Ley General Tributaria) 3,75 %.

– V témže období činí úrok z prodlení uvedený v § 38 odst. 2 obecného zákona č. 38/2003 ze 17. listopadu 2003 o subvencích (Ley General Tributaria) 3,75 %.

Úrokové sazby zveřejněné španělskou národní bankou jsou k dispozici na adrese:

https://clientebancario.bde.es/pcb/es/menu-horizontal/productosservici/relacionados/tiposinteres/

Jak je uvedeno v odpovědi na předchozí otázku, kromě zákonného úroku stanoveného v § 1108 občanského zákoníku jako náhrada za neuhrazenou peněžitou pohledávku existují různé sazby zákonných úroků. Patří mezi ně:

– Ve vztahu k hypotékám, zákon č. 1/2013 ze dne14. května 2013 mění § 114 zákona o hypotékách (Ley Hipotecaria) a stanoví maximální sazbu úroku z prodlení – v případě úvěrů na pořízení nemovitosti určené k primárnímu bydlení, jestliže je hypotéka sjednána na samotné bydlení – ve výši trojnásobku zákonné úrokové sazby.

Zákon o smlouvách o hypotečním úvěru (Ley Reguladora de los Contratos de Crédito Inmobiliario) pozměnil ustanovení § 114, jehož nové znění vstoupilo v platnost dne 16. června 2019. Tento zákon stanoví úrok z prodlení ve výši běžné úrokové sazby s připočtením 3 procentních bodů za období, kdy je platba v prodlení. Vztahuje se na úvěry získané fyzickými osobami, které jsou zajištěny hypotékou na obytnou nemovitost. Úroky z prodlení nelze v žádném případě kapitalizovat. Dohody, které jsou v rozporu s tímto pravidlem týkajícím se úroků z prodlení, jsou nepřípustné.

– Ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 16/2011 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (Contratos de Crédito al Consumo) stanoví horní hranici pro tyto operace ve výši 2,5násobku zákonné úrokové sazby.

– Nebyl-li sjednán úrok z prodlení, § 7 zákona č. 3/2004 o postupech proti opožděným platbám v obchodních transakcích (lucha contra la morosidad en las operaciones mercantiles) stanoví zákonnou sazbu úroku z prodlení, již musí dlužník uhradit, jako součet úrokové sazby, kterou Evropská centrální banka uplatňuje u posledních hlavních refinančních operací provedených před prvním dnem aktuálního kalendářního pololetí, zvýšenou o osm procentních bodů.

Úrokovou sazbou, kterou Evropská centrální banka uplatňuje u svých hlavních refinančních operací, se rozumí úroková sazba používaná v případě, jsou-li těmito operacemi aukce s pevnou úrokovou sazbou. Má-li být refinanční operace provedena jako aukce s variabilní úrokovou sazbou, vztahuje se tato úroková sazba na mezní úrokovou sazbu vyplývající z této aukce.

Zákonná sazba úroku z prodlení určená podle ustanovení uvedených v tomto odstavci se uplatňuje po dobu šesti měsíců ode dne, k němuž je stanovena.

– Ve vztahu k pojistným smlouvám, ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 50/1980 ze dne 8. října 1980 o pojistných smlouvách (Ley del Contrato de Seguro) penalizuje neodůvodněná prodlení pojišťoven při vyplácení náhrad osobám s nároky krytými pojistnými smlouvami uzavřenými s pojistiteli uplatněním roční úrokové sazby odpovídající zákonné úrokové sazbě platné v době, kdy se závazek stal splatným, zvýšené o 50 %. Není-li náhrada vyplacena do dvou let od vzniku nároku, musí soudce uložit pojistiteli roční úrokovou sazbu nejméně ve výši 20 %.

„Úrok v době po vynesení rozsudku“ (interés procesal) uvedený v § 576 zákona č. 1/2000 ze dne 7. ledna 2000, občanský soudní řád (Ley de Enjuiciamiento Civil), který stanoví, že jakmile byl v prvním stupni vydán rozsudek nebo rozhodnutí, které ukládá peněžité plnění, má věřitel nárok na roční úrok ve výši zákonné úrokové sazby zvýšené o dva procentní body, ve výši dohodnuté stranami, nebo ve výši stanovené zvláštními právními předpisy.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Úrokové sazby jsou k dispozici na internetových stránkách zmíněných v předchozí odpovědi.

https://clientebancario.bde.es/pcb/es/menu-horizontal/productosservici/relacionados/tiposinteres/

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Ano, na této adrese:

https://clientebancario.bde.es/pcb/es/menu-horizontal/productosservici/relacionados/tiposinteres

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Zákonné úroky z prodlení - Chorvatsko

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Ano. Zákonný úrok z prodlení je úrok, který musí dlužník mající peněžitý závazek zaplatit z neuhrazené pohledávky. Dlužník, který včas nesplatí peněžitý závazek, tedy dluží kromě jistiny i úroky z prodlení.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Obecným právním předpisem, který upravuje úroky z prodlení, je zákon o soukromoprávních závazcích (Zakon o obveznim odnosima) [Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 35/05, 41/08, 125/11, 78/15 a 29/18] – články 29–31. Tento zákon se použije, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví ve vztahu ke konkrétním osobám a povinnostem jinak. Podle tohoto zákona se sazba zákonných úroků z prodlení u závazků vyplývajících z obchodních smluv a smluv mezi obchodníkem a veřejnoprávní osobou stanoví pololetně zvýšením průměrné úrokové sazby u víceletých půjček poskytovaných nefinančním společnostem o pět procentních bodů, počítáno pro referenční období předcházející aktuálnímu šestiměsíčnímu období, a o tři procentní body v případě ostatních závazků.

Průměrnou úrokovou sazbu za referenční období stanoví Chorvatská národní banka (Hrvatska narodna banka), která ji musí zveřejnit 1. ledna a 1. července v Narodne Novine.

Průměrná úroková sazba pro výpočet zákonných úroků z prodlení pro aktuální šestiměsíční období (od 1. ledna 2020 do 30. června 2020) je 3,11 %. Z tohoto důvodu je pro období od 1. ledna 2020 do 30. června 2020 zákonná sazba úroků z prodlení 8,11 % u závazků vyplývajících z obchodních smluv a smluv mezi obchodníkem a veřejnoprávní osobou a 6,11 % u ostatních závazků (např. závazky vyplývající ze smluv o úvěru a jiných soukromoprávních smluv, mimosmluvní závazky – náhrada škody, bezdůvodné obohacení).

Zvláštním zákonem, který předepisuje zákonnou sazbu úroků z prodlení pro určité závazky, je zákon o podnikání v oblasti financí a vypořádání před úpadkem (Zakon o financijskom poslovanju i predstečajnoj nagodbi) (NN č. 108/12, 144/12, 81/13, 112/13, 71/15 a 78/15). Tento zákon provedl do vnitrostátního práva směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Zákon se vztahuje na zpoždění plateb v rámci obchodních transakcí mezi podniky a plateb mezi podniky a veřejnoprávními osobami za dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu, pokud je veřejnoprávní osobou dlužník. Podle tohoto zákona je zákonným úrokem za zpožděné platby referenční úroková sazba plus osm procentních bodů. Referenční úroková sazba je průměrná úroková sazba u víceletých půjček poskytovaných nefinančním společnostem, vypočítaná pro referenční období předcházející současnému šestiměsíčnímu období, minus tři procentní body.

Průměrnou úrokovou sazbu za referenční období stanoví Chorvatská národní banka (Hrvatska narodna banka), která ji musí zveřejnit 1. ledna a 1. července v Narodne Novine.

Referenční úroková sazba pro výpočet zákonných úroků z prodlení pro aktuální šestiměsíční období (od 1. ledna 2020 do 30. června 2020) je 0,11 %. Z tohoto důvodu je pro období od 1. ledna 2020 do 30. června 2020 zákonná úroková sazba u zpožděných plateb v rámci obchodních transakcí mezi podniky a plateb mezi podniky a veřejnoprávními osobami, pokud je veřejnoprávní osobou dlužník, 8,11 %.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Průměrnou úrokovou sazbu za referenční období stanoví Chorvatská národní banka (Hrvatska narodna banka), která ji musí zveřejnit 1. ledna a 1. července v Narodne Novine.

Narodne Novine jsou dostupné po kliknutí na následující odkaz: https://narodne-novine.nn.hr/

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Narodne Novine jsou dostupné zdarma po kliknutí na následující odkaz:https://narodne-novine.nn.hr/

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

V italském závazkovém právu se rozlišuje běžný úrok (interessi corrispettivi), úrok z prodlení (interessi moratori) a kompenzační úrok (interessi compensativi). Běžný úrok má povahu peněžité odměny (ze strany dlužníka věřiteli) za půjčení peněz. Úrok z prodlení má povahu odškodnění za opožděnou splátku a je vyčíslen ve výzvě k zaplacení adresované dlužníkovi. Kompenzační úrok hradí věřitel z důvodu opožděného poskytnutí dohodnutých částek, a to ve prospěch dlužníka, který splácí závazek postupně. Takový úrok představuje spravedlivou náhradu a narůstá i v případě, že pohledávka nemá pevně stanovenou výšku a není splatná. Zákonný úrok je úrok stanovený právními předpisy v oblasti peněžních závazků: dlužník je povinný uhradit věřiteli zákonný úrok ke dni opožděné platby, přestože úrok nebyl předtím součástí dluhu, a i v případě, že věřitel neprokáže, že mu vznikla škoda (§ 1224 odst. I italského občanského zákoníku). § 1224 občanského zákoníku (újma v peněžitých závazcích) konkrétně stanoví, že „pokud jde o pohledávky, jejichž předmětem je určitá peněžní částka, je zákonný úrok splatný ke dni opožděné platby, i když nebyl dříve splatný, a to i v případě, že věřitel neprokáže, že utrpěl újmu. Jestliže byl úrok splatný před dnem opožděné platby vyšší než zákonný úrok, je úrok z prodlení splatný ve stejné výši“. Věřitel, který prokáže, že mu vznikla větší škoda, má nárok na další náhradu (újma způsobená devalvací). To se nevztahuje na případ, jestliže byla sjednána sazba úroku z prodlení.

§ 1282 italského občanského zákoníku (Codice Civile) stanoví, že u zjištěných a splatných pohledávek nabíhají automaticky úroky, nestanoví-li příslušný právní předpis nebo titul jinak.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Obecně platí, že o výši zákonného úroku rozhoduje každoročně italské Ministerstvo financí (Ministero dell’Economia e delle Finanze, dříve Ministero del Tesoro) formou nařízení, které je každý rok vydáno do 15. prosince. Pokud se strany dohodly na úrokové sazbě, je příslušnou sazbou sazba, kterou určily. Tato sazba však musí být dohodnuta písemně a nesmí být vyšší než maximální sazba, která je přípustná podle zákona proti lichvě (zákon č. 108 ze dne 7. března 1996), v opačném případě se bude úrok považovat za lichvářský, a tudíž neplatný. V těchto případech se úrok nehradí (§ 1815 občanského zákoníku). Pokud strany dospěly k dohodě ohledně úrokové sazby, nestanovily však částku, použije se zákonný úrok. V italském právním systému se situace u úroku z prodlení částečně liší od situace v případě zákonného úroku. Úrok z prodlení má představovat sankci (pro dlužníka) a odškodnění (pro věřitele). Souvisí s nesplněním finančního závazku v důsledku opožděné platby za dotyčnou službu nebo neprovedení platby ve lhůtě stanovené v právních předpisech nebo na základě dohod stran. Aby mohl věřitel požadovat úrok z prodlení, musí být dlužník pozadu s placením. „Prodlením“ se rozumí prodleva dlužníka při plnění jeho závazků. Aby se uplatnil úrok z prodlení, musí uplynout datum splatnosti a dlužníkovi musí být doručena výzva k úhradě: oficiální dokument, v němž věřitel dlužníka vyzývá k uhrazení dlužné částky. Podle občanského zákoníku se úrok z prodlení platí ve výši zákonné sazby nebo sazby stanovené ve zvláštních právních předpisech. Byl-li však před tím, než byla dlužníkovi doručena výzva k úhradě, splatný úrok vyšší než zákonná sazba, bude úrok z prodlení ve stejné výši (§ 1224 občanského zákoníku).

Podle § 1284 občanského zákoníku je sazba zákonného úroku stanovena každoročně ministrem hospodářských věcí a financí. Prostřednictvím nařízení vyhlášeného v Úředním věstníku Italské republiky mění ministr sazbu na základě průměrného ročního výnosu státních dluhopisů s maximální délkou splatnosti 12 měsíců s přihlédnutím k míře inflace zaznamenané v daném roce. Tato výše je stanovena nejpozději do 15. prosince roku předcházejícího roku, na který se daná sazba vztahuje. Nebyla-li nová sazba stanovena do 15. prosince, pro příští rok se sazba nemění.

Od 1. ledna 2021 činí zákonná úroková sazba 0,01 %.

Úrok vyšší, než je zákonná sazba, je nutno stanovit písemně, v opačném případě se použije zákonná sazba.

Pokud jde o opožděné platby v obchodních transakcích, použije se předpis EU ad hoc: ve vnitrostátním právu se použije legislativní nařízení č. 231 ze dne 9. října 2002, ve znění legislativního nařízení č. 192 ze dne 9. listopadu 2012, k úplnému provedení směrnice 2011/7/EU v souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 180 ze dne 11. listopadu 2011. Pokud strany nestanovily toto opatření, od okamžiku, kdy je navrhována právní úroková sazba, musí být stejná jako ta, která je stanovena ve zvláštních právních předpisech pro opožděné platby v obchodních transakcích (viz níže). Toto pravidlo se vztahuje také na návrh na zahájení rozhodčího řízení.

Zvláštní právní předpis týkající se opožděných plateb v obchodních transakcích K provedení směrnice 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích vydal italský normotvůrce legislativní nařízení č. 231/2002 v platném znění. Toto nařízení v případě opožděné platby v obchodních transakcích jako úrok výslovně stanoví vyšší úrokovou sazbu, než je zákonná sazba. Podle legislativního nařízení č. 231/2002 se obchodní transakcí rozumí „smlouvy (jakkoli nazvané) uzavřené mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, které se týkají výhradně nebo převážně dodávky zboží nebo poskytování služeb za úplatu“. Nařízení stanoví, že v rámci obchodní transakce má „každý, kdo při hrazení úplaty neprávem čelil prodlevě, nárok na automatickou úhradu úroku z prodlení, která nabývá účinku (aniž by byla nutná formální výzva k úhradě) ode dne následujícího po datu splatnosti“, ledaže dlužník prokáže, že neprovedení platby bylo způsobeno důvody, které mu nelze přičíst. Podle tohoto právního předpisu je úrok v případě opožděných plateb v obchodních transakcích založen na sazbě, kterou každý rok stanoví Ministerstvo hospodářských věcí a financí a která je shrnuta v tabulce níže, přičemž: a) pro první pololetí roku, jehož se prodlení týká, je použitou sazbou sazba platná ke dni 1. ledna daného roku; b) pro druhé pololetí roku, jehož se prodlení týká, je použitou sazbou sazba platná dne 1. července daného roku.

Tabulka udávající změny sazby úroku z prodlení od roku 2002:

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Internetové stránky Ministerstva hospodářství a financí: https://www.mef.gov.it

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Existuje řada internetových stránek, které zdarma poskytují software pro výpočet zákonného úroku a úroku z prodlení.

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Vnitrostátní právní předpisy Kypru nestanoví žádnou „zákonnou úrokovou sazbu“. Když je však k soudu podána žaloba, má soudce pravomoc nařídit, aby byl uhrazen zákonný úrok v předem stanovené sazbě, a to od data podání žaloby až do data vynesení rozsudku, pokud příslušné právní předpisy nestanoví úhradu úroku nebo pokud daná smlouva nebo dohoda, co se týče žalob pro porušení smlouvy nebo dohody, nezahrnuje výslovné ustanovení určující úrokovou sazbu.

V současné době byla sazba stanovena na 2 % zvláštním nařízením Ministerstva financí, které má pravomoc ji upravit.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Viz odpověď na otázku č. 1. Aktuálně platná úroková sazba je 2 %.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Nepoužije se. Viz odpověď na otázku č. 1.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Nepoužije se. Viz odpověď na otázku č. 1.

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Úroky a penále za prodlení jsou upraveny v těchto právních předpisech:

občanský soudní řád Litevské republiky, sv. 6,

zákon Litevské republiky o předcházení opožděným platbám v obchodních transakcích.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Podle článku 6.37 občanského zákoníku mohou být úroky stanoveny zákonem nebo dohodou mezi stranami podle přijatých závazků. Dlužník musí rovněž hradit z příslušné částky úrok v zákonné výši ode dne, k němuž je věc předložena soudu, do úplného výkonu soudního rozhodnutí.

Podle článku 6.71 občanského zákoníku Litevské republiky představuje penále peněžní částku stanovenou zákonem, dohodou nebo soudním rozhodnutím, kterou musí dlužník uhradit věřiteli, nebyla-li určitá povinnost splněna, nebo nebyla-li splněna řádně (pokuta, úroky z prodlení‑). Penále může být stanoveno jako konkrétní peněžní částka, nebo jako procento příslušné dlužné částky. Penále může být stanoveno za nesplnění závazku včas. Toto penále se vypočítává podle počtu dnů, týdnů, měsíců atd., o něž byla lhůta zmeškána.

Podle článku 6.210 občanského zákoníku musí dlužník, který zmeškal lhůtu pro splnění peněžitého závazku, zaplatit úroky s roční sazbou ve výši 5 % z dlužné částky, není-li zákonem nebo dohodou stanovena jiná úroková sazba. Jsou-li obě smluvní strany podnikateli nebo soukromými právními subjekty, platí se úrok s roční úrokovou sazbou ve výši 6 % z dlužné částky, není-li zákonem nebo dohodou stanovena jiná úroková sazba.

Účelem litevského zákona o předcházení opožděným platbám v obchodních transakcích je stanovit termín platby za prodané zboží, poskytnuté služby a provedené stavební práce podle obchodní smlouvy, částku úroků splatných v případě opožděné platby, způsob výpočtu této částky a práva věřitelů v případě opožděné platby. Tento zákon se vztahuje na všechny obchodní smlouvy mezi hospodářskými subjekty nebo mezi hospodářskými a veřejnými subjekty, na jejichž základě je dodáno zboží, jsou poskytnuty služby nebo provedeny stavební práce za úplatu a provádějí se platby. Podle tohoto zákona činí úroková sazba u opožděné platby 8 procentních bodů nad pevnou úrokovou sazbou použitou Evropskou centrální bankou pro její poslední hlavní refinanční operaci, pokud se tato operace uskutečnila na základě aukce s pevnou úrokovou sazbou‑, nebo marginální úrokovou sazbou, pokud se poslední hlavní refinanční operace Evropské centrální banky uskutečnila na základě aukce s proměnlivou úrokovou sazbou.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

V případě potřeby poskytnou tyto informace osoby poskytující právní pomoc.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Ano.

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonná úroková sazba je výše úroku, kterou každý rok stanoví zákon a jež se používá v případně prodlení s úhradou dlužné částky, pokud si strany předem nestanovily jinou sazbu.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Poté, co vstoupil v platnost zákon ze dne 18. dubna 2004, kterým se provádí směrnice 2000/35/ES ze dne 29. června 2000, je zákonná úroková sazba z prodlení v případě obchodních transakcí (tedy transakcí mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci, jež vedou k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu) stanovena samostatně podle mezní sazby, která je výsledkem nabídkového řízení s proměnlivou sazbou pro hlavní refinanční operace použité Evropskou centrální bankou během její poslední hlavní refinanční operace, provedené před prvním kalendářním dnem daného pololetí. V případě prodlení z platby se k této sazbě přidá navýšení o marži (pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, v souladu s oddílem 3 pozměněného zákona ze dne 18. dubna 2004 o platebních lhůtách a o sazbách za zpožděné platby).

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

/

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

LEGILUX

Ministère de la Justice

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Ano. Sazba zákonného úroku je stanovena v § 6 odst. 47 zákona V z roku 2013, občanského zákoníku, jehož prostřednictvím je navázána na pravidla centrální banky pro úrokové sazby. Sazba zákonného úroku, který plyne z dluhu vyjádřeného v HUF, je založena na úrokové sazbě centrální banky, kterou stanovuje měnová rada Maďarské národní banky. V případě dluhu vyjádřeného v cizí měně odpovídá sazba zákonného úroku základní úrokové sazbě stanovené centrální bankou, která danou měnu vydává, a není-li tato sazba stanovena, pak úrokové sazbě na peněžním trhu.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Právním základem pro zákonný úrok je občanský zákoník, který úrok koncipuje jako cenu peněz jiné osoby, kterou musí strana uhradit za případný dluh, není-li dohodnuto jinak. Zákonný úrok, který se na dluh uplatní, se hradí jednou za půl kalendářního roku. Úroková sazba platná v první den daného kalendářního pololetí se použije na celé období daného kalendářního pololetí, a to bez ohledu na případné změny základní úrokové sazby centrální banky během tohoto pololetí.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Ne.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Ano, občanský zákoník je k dispozici v Národním repositáři právních předpisů [Nemzeti Jogszabálytár]. Informace o výši základní úrokové sazby centrální banky je k dispozici na internetových stránkách Maďarské národní banky.

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

V maltském právu se výraz „zákonný úrok“ nenalézá, místo něj se používá výraz „zákonný úrok z prodlení“ (legal interest for late payment). Tento výraz se nalézá v maltském obchodním zákoníku (Commercial Code) a je definován jako „jednoduchý úrok z prodlení se sazbou, která se rovná referenční sazbě, alespoň však ve výši osmi procent (8 %)“ (simple interest for late payment at a rate which is equal to the sum of the reference rate and at least eight percent (8%)).

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Maltské právo stanoví pouze jednu úrokovou sazbu, a to osm procent (8 %). Právním východiskem této sazby je kapitola 13 sbírky zákonů (Laws of Malta) Obchodní zákoník, konkrétně hlava II dílčí hlava IA tohoto zákoníku.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Věřitel má nárok na úrok z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti stanoveném ve smlouvě nebo po skončení takto stanovené lhůty splatnosti. Nestanoví-li však smlouva datum ani lhůtu splatnosti, má věřitel nárok na úrok z prodlení po uplynutí kterékoliv z těchto lhůt:

• třicet kalendářních dnů od data obdržení faktury dlužníkem,
• třicet kalendářních dnů od data obdržení zboží nebo služeb, je-li datum obdržení faktury nejisté,
• třicet kalendářních dnů od data obdržení zboží nebo služeb, obdrží-li dlužník fakturu dříve než zboží či služby,
• třicet kalendářních dnů od data, kdy musí být produkt podle zákona, jak bylo dohodnuto nebo stanoveno ve smlouvě, zkontrolován či ověřen, a dlužník obdrží fakturu dříve nebo k datu této kontroly či ověření.

Referenční sazba použitelná pro první pololetí dotčeného roku je sazba platná dne 1. ledna uvedeného roku a pro druhé pololetí dotčeného roku sazba platná dne 1. července uvedeného roku.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Kapitola 13 sbírky zákonů, maltský obchodní zákoník, je bezplatně dostupná on-line.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Zákonné úroky z prodlení - Nizozemsko

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Nizozemsko má zákonný úrok. Jedná se o úrok, který může věřitel ze zákona požadovat v případě opožděné platby.

Rozlišuje se mezi zákonným úrokem u neobchodních transakcí (článek 6:119 občanského zákoníku) a zákonným úrokem u obchodních transakcí (článek 6:119a občanského zákoníku).

Zákonný úrok u neobchodních transakcí se vztahuje na veškeré dohody se soukromými osobami nebo spotřebiteli.

Zákonný úrok u obchodních transakcí se vztahuje na veškeré dohody s podniky a vládními organizacemi.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Zákonný úrok u neobchodních transakcí činí 2 %. Zákonný úrok u obchodních transakcí činí 8 %.

Zákonný úrok může kolísat.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Sazby zákonného úroku jsou stanoveny v § 1000 rakouského občanského zákoníku (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch, ABGB). Základní úrokové sazby jsou upraveny § 1333 ABGB a § 456 rakouského obchodního zákoníku (Unternehmensgesetzbuch, UGB) pro právní úkony související s obchodem mezi obchodními společnostmi a mezi obchodními společnostmi a právními osobami, které se řídí veřejným právem.

Ustanovení § 1000 ABGB se uplatní na úroky, „které stanovuje zákon, anebo v případech, kdy nebyla stanovena sazba úroku“. Ustanovení § 1000 odst. 2 ABGB navíc stanoví, ve kterých případech podléhá úrok úročení (složený úrok).

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

V souladu s § 1000 odst. 1 ABGB je sazba zákonného úroku stanovena na čtyři procenta ročně. To platí i pro zákonný úrok z prodlení podle § 1333 odst. 1 ABGB ve spojení s § 1000 odst. 1 ABGB. Tato sazba úroku se uplatní i na jednostranné obchodní úkony.

Pro právní úkony související s obchodem mezi obchodními společnostmi a mezi obchodními společnostmi a právními osobami, které se řídí veřejným právem, je sazba úroku z prodlení stanovena jako základní úroková sazba platná pro opožděné platby neuhrazených pohledávek v souladu s § 456 UGB zvýšená o 9,2 procentního bodu. Základní úroková sazba pro příslušné pololetí odpovídá úrokové sazbě platné v první kalendářní den tohoto období. Základní úroková sazba je k dispozici na internetových stránkách Rakouské národní banky na http://www.oenb.at pod záložkou „Služby“ / „Úrokové sazby a směnné kurzy“.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Podle § 1000 odst. 2 ABGB je věřitel oprávněn účtovat úroky z peněžité pohledávky, jestliže se na tom strany výslovně dohodly. I v případě, že se na tom strany výslovně nedohodly, může být účtován složený úrok ve výši čtyř procent ročně, a to ode dne zahájení soudního řízení (doručení žaloby žalovanému), jestliže se nárok týká splatného úroku. Rakouské právo složený úrok nezakazuje.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Výše uvedená ustanovení rakouského občanského zákoníku a rakouského obchodního zákoníku jsou dostupná bezplatně (v němčině) na internetových stránkách rakouského spolkového kancléřství (Bundeskanzleramt) (http://www.ris.bka.gv.at) pod záložkou „Bundesrecht“ / „Bundesrecht konsolidiert“.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Zákonné úroky z prodlení - Polsko

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Podle § 359 odst. 1 zákona ze dne 23. dubna 1964, občanský zákoník [Sbírka zákonů (Dziennik Ustaw) z roku 2014, č. 121, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „OZ“], jsou úroky z peněžní částky splatné pouze v případě, že tak stanoví právní úkon, zákon, rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu. Není-li stanovena jiná sazba úroku, odpovídá zákonný úrok referenční sazbě Polské národní banky zvýšené o 3,5 procentního bodu.

Pokud jde o úroky z prodlení, ustanovení § 481 odst. 2 OZ stanoví, že není-li výše úroku z prodlení stanovena, uplatní se zákonný úrok z prodlení, a to v sazbě, která odpovídá referenční sazbě Polské národní banky zvýšené o 5,5 procentního bodu. Jestliže však je pro pohledávku stanovena vyšší úroková míra, může věřitel požadovat úhradu úroků z prodlení v této vyšší sazbě.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

V souladu s § 359 odst. 2 OZ je zákonný úrok stanoven jako hodnota odpovídající referenční sazbě Polské národní banky zvýšené o 3,5 procentního bodu. Ministr spravedlnosti vyhlašuje sazbu zákonného úroku ve formě oznámení v Polském úředním věstníku (Monitor Polski). V současné době v souladu s ohlášením ministra spravedlnosti ze dne 7. ledna 2016 a s účinností od 1. ledna 2016 činí sazba zákonného úroku 5 % per annum a sazba úroku z prodlení 7 % per annum.

Naproti tomu úroky v obchodním styku jsou upraveny zákonem ze dne 8. března 2013, o platebních podmínkách v obchodních transakcích (Sbírka zákonů 2019, č. 118), a sazba úroku je vždy stanovena oznámením ministra pro podnikání a technologie. V současné době v souladu s ohlášením ze dne 14. ledna 2019 a s účinností od 1. ledna 2016 do 30. června 2019 činí sazba zákonného úroku z prodlení v obchodním styku 9,5 % per annum.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Podrobnější informace o aktuální výši úrokových sazeb Polské národní banky, včetně referenční sazby, naleznete na internetových stránkách Polské národní banky (NBP): http://www.nbp.pl/home.aspx?f=/dzienne/stopy.htm

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Oznámení ministra spravedlnosti a ministra pro rozvoj týkající se sazeb zákonných úroků (v obchodním styku) jsou dostupné na internetových stránkách vládního legislativního centra (Rządowe Centrum Legislacji – RCL): http://www.monitorpolski.gov.pl/Wyszukiwanie/tabid/114/Title/odsetki/Default.aspx

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Zákonné úroky z prodlení - Portugalsko

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok

Ano, portugalské právní předpisy stanoví sazby zákonných úroků.

Úrok může být dohodnut stranami, anebo stanoven zákonem. Jestliže je úrok dohodnut stranami, jedná se o smluvní úrok. Jestliže je úrok stanoven zákonem, jedná se o zákonný úrok.

Smluvní a zákonný úrok může být občanskoprávní či obchodněprávní.

Účel úroku

Obecně platí, že existují dva druhy úroku: výnosový úrok (např. úrok splatný za půjčku) a sankční úrok (např. úrok z prodlení s plněním závazku).

Zákonný úrok z prodlení

Jestliže se dlužník dostane do prodlení s plněním peněžitého závazku, jako obecné pravidlo platí, že náhrada za prodlení odpovídá zákonnému úroku ode dne, kdy se dlužník dostal do prodlení. Peněžní závazek je povinnost poskytnout druhé straně peněžité plnění.

Okamžik vzniku prodlení

Má se za to, že dlužník je v prodlení, jestliže mu bylo soudní nebo mimosoudní cestou oznámeno, že má splnit závazek.

Existují však tři případy, kdy se má za to, že je dlužník v prodlení, aniž by bylo nutné mu to oznamovat:

1. jestliže byl stanoven pevný termín plnění závazku;
2. jestliže závazek vznikl z protiprávního jednání;
3. jestliže se dlužník oznámení vyhýbá; v tomto případě se má za to, že je dlužník v prodlení ode dne, kdy by mu oznámení bylo normálně doručeno.

Jestliže úvěr není likvidní, prodlení nemůže nastat až do chvíle, kdy se stane likvidním, ledaže je nedostatek likvidity způsoben vinou dlužníka. Jestliže dlužník odpovídá za protiprávní jednání nebo riziko, má se za to, že je v prodlení ode dne, kdy mu bylo doručeno formální oznámení, ledaže se již dříve dostal do prodlení v souladu s pravidly uvedenými v první části tohoto odstavce.

Zánik úroku

Jakmile úrok vznikne, není nezbytně závislý na jistině. Jedno je možné převést nebo zrušit, aniž by to mělo vliv na druhé.

Použití dílčích splátek

Vnitrostátní právní předpisy stanoví pro použití splátek následující pravidla:

i) jestliže dlužník má vedle jistiny uhradit i náklady či úroky nebo má-li povinnost věřiteli poskytnout náhradu v důsledku prodlení, platba, která nestačí k úhradě celé částky, bude použita k úhradě nákladů, náhrady, úroků a jistiny, a to v tomto pořadí;

ii) jistinu lze uhradit jedině až jako poslední, ledaže věřitel souhlasí s jiným postupem.

Úroky z úroků

V některých případech mohou být běžné úroky úročeny sankčními úroky (složený úrok).

Aby bylo možno úroky dále úročit, je třeba, aby nastala jedna z následujících situací:

1. dlužníkovi musí být buď soudem oznámeno, aby vzniklé úroky kapitalizoval, anebo dlužník musí platit úroky pod sankcí kapitalizace.

Kapitalizovat lze pouze úroky odpovídající období alespoň jednoho roku. Toto omezení složených úroků se neuplatní, jestliže je to v rozporu se zvláštními předpisy či praktikami daného odvětví (např. v případě úvěrů poskytnutých finančními institucemi, podléhajících zvláštní právní úpravě).

Podle vnitrostátní judikatury nemůže být sankční úrok dále úročen sankčním úrokem. Stejně tak z principu nemůže být dále úročen zákonný úrok dlužný v důsledku prodlení s plněním peněžitého závazku. To platí, aniž by byly dotčeny jakékoliv odchylky ve výkladu obsaženém v judikatuře a zákonem stanovená možnost použít povinné finanční sankce v případě, že je úhrada peněžní částky nařízena rozhodnutím soudu.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Sazba zákonných úroků se liší podle toho, zda se jedná o občanskoprávní či obchodněprávní úrok.

Občanskoprávní zákonný úrok

Občanskoprávní úrok je stanoven společnou ministerskou prováděcí vyhláškou (Portaria) ministrů spravedlnosti a financí, a to v souladu s § 559 odst. 1 portugalského občanského zákoníku (Código Civil). V době, kdy byl tento příspěvek psán, byly sazby úroků stanoveny ministerskou prováděcí vyhláškou č. 291/03 ze dne 8. dubna 2003 a v této podobě platí nadále.

Obchodněprávní zákonný úrok

Obchodněprávní zákonný úrok je obvykle splatný ve vztahu k úvěru, který dluží obchodní společnosti, podniky či právnické osoby, a zejména ve vztahu k druhům úvěrů uvedených v legislativním nařízení (Decreto-Lei) č. 62/2013 ze dne 10. května 2013, jak je uvedeno níže.

Obchodněprávní úrok je stanoven společnou ministerskou prováděcí vyhláškou ministrů spravedlnosti a financí, a to v souladu s čl. 102 odst. 3 až 5 portugalského obchodního zákoníku (Código Comercial). V době psaní tohoto příspěvku byly sazby obchodněprávních úroků upraveny ministerskou prováděcí vyhláškou č. 277/13 ze dne 26. srpna 2013, podle níž se sazby obchodněprávních úroků stanovují na pololetní bázi.

Výše každé sazby obchodněprávních úroků uvedených v ministerské prováděcí vyhlášce č. 277/13 ze dne 26. srpna 2013 je stanovena prostřednictvím oznámení generálního ředitelství pro státní pokladnu a finance (Direcção Geral do Tesouro e Finanças), uveřejněného ve Věstníku republiky, 2. sérii, a to k 15. lednu a 15. červenci každého roku.

Ministerská prováděcí vyhláška č. 277/13 ze dne 26. srpna 2013 stanoví dvě sazby obchodněprávních sankčních úroků, které se liší podle toho, jaké transakce se týkají:

1. první je úroková sazba, která se použije v případě prodlení s platbou týkající se obchodní transakce mezi obchodními společnostmi či mezi obchodními společnostmi a veřejnými subjekty a která je stanovena v legislativním nařízení č. 62/2013 ze dne 10. května 2013;
2. druhou je doplňková sazba sankčního úroku, která se použije v případě ostatních operací a vztahuje se k úvěru, který dluží obchodní společnosti, jednotlivé podniky či právnické osoby a která je upravena v § 102 odst. 3 portugalského obchodního zákoníku.

Sazby zákonných úroků, ať už občanskoprávních, či obchodněprávních, se liší v závislosti na čase. Z tohoto důvodu je při výpočtu úroků nutno vzít v úvahu odlišné sazby použitelné pro každou část trvání prodlení.

Z praktických důvodů zde uvádíme pouze sazby zákonných úroků za poslední roky. Tento přehled je určen pouze pro informativní účely a nenahrazuje potřebu v každém jednotlivém případě konzultovat použitelné vnitrostátní právní předpisy.

V případě, že je úhrada peněžitého plnění nařízena rozhodnutím soudu, se k zákonným úrokům připočte příplatek ve výši 5 %. V takovém případě se úrok ve výši 5 % per annum stává automaticky splatným – bez nutnosti vydání jakéhokoliv dalšího soudního rozhodnutí –, a to ode dne, kdy se rozsudek stane pravomocným. Tato povinná finanční sankce se připočte k sankčním úrokům, případně k dlužné náhradě, v souladu s § 829-A odst. 4 portugalského občanského zákoníku.

Sazby občanskoprávních zákonných úroků od 5. srpna 1980 do dnešního dne jsou následující:

Sazby obchodněprávních zákonných úroků od 28. září 1995 do dnešního dne jsou následující:

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Další informace týkající se výpočtu sazeb zákonných úroků naleznete na internetových stránkách Generálního ředitelství pro státní pokladnu a finance Ministerstva spravedlnosti.

http://www.dgtf.pt/avisos-e-circulares/taxas-de-juros-moratorios

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Přístup na internetové stránky uvedené v odpovědi na otázku č. 3 je bezplatný.

Příslušné právní předpisy

Občanský zákoník https://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=775&tabela=leis

Obchodní zákoník https://www.igf.gov.pt/leggeraldocs/CODIGO_COMERCIAL_LIVRO_1.htm

Ministerská vyhláška č. 291/2003 https://dre.pt/pesquisa/-/search/223663/details/maximized

Upozornění

Informace uvedené v tomto přehledu jsou obecné povahy a nejsou vyčerpávající. Tyto informace nejsou pro kontaktní místo, Evropskou soudní síť pro občanské a obchodní věci, soudy, ani pro jiné osoby nikterak závazné. Účelem těchto informací není nahradit potřebu konzultovat použitelné právní předpisy.

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Nařízení vlády č. 13/2011 o výnosovém a sankčním zákonném úroku z peněžitých závazků a úpravě některých finančních a fiskálních opatření v bankovním sektoru stanoví právní úpravu:

– výnosového zákonného úroku (úrok, který má dlužník uhradit z částky, kterou je v dané lhůtě povinen zaplatit, a to za dobu, která předchází datu splatnosti) a

– sankčního zákonného úroku (úrok, který má dlužník uhradit z částky, kterou je povinen zaplatit v případě, že se dostane do prodlení s plněním závazku).

Ustanovení § 2 nařízení vlády č. 13/2011 stanoví, že jestliže závazek k peněžitému plnění podléhá v souladu s právními předpisy či smluvními podmínkami výnosovému či sankčnímu úroku, avšak strany se výslovně nedohodly na sazbě daného úroku, uplatní se zákonná úroková míra stanovená pro příslušný druh úroku.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Ustanovení, která stanovují právní úpravu výnosového/sankčního/smluvního úroku, jsou § 3 až 5 nařízení vlády č. 13/2011 o výnosovém a sankčním zákonném úroku z peněžitých závazků a úpravě některých finančních a fiskálních opatření v bankovním sektoru:

§ 3 odst. 1) Sazba výnosového zákonného úroku odpovídá referenční úrokové míře Rumunské národní banky (Banca Națională a României), což je měnově-politická úroková sazba stanovená rozhodnutím správní rady Rumunské národní banky.

2) Sazba sankčního zákonného úroku odpovídá referenční úrokové sazbě zvýšené o 4 procentní body.

2¹) V případě transakcí mezi podnikateli a mezi podnikateli a zadavateli odpovídá sazba sankčního zákonného úroku referenční úrokové sazbě zvýšené o 8 procentních bodů.

3) V případě právních vztahů, které nevyplývají z výdělečné činnosti podniku ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 287/2009, občanského zákoníku, opětovně publikovaného, se sazba zákonného úroku stanoví v souladu s odstavci 1 a 2 a poníží o 20 %.

4) Referenční úrokovou míru Rumunské národní banky Rumunská národní banka uveřejňuje v Úředním věstníku Rumunska, části I, a to vždy, když dojde ke změně měnově-politické úrokové sazby.

§ 4 V právních vztazích s přeshraničním přesahem, pro které jsou použitelné rumunské právní předpisy, a má-li být platba provedena v cizí měně, činí sazba zákonného úroku 6 % ročně.

§ 5 odst. 1) V případě právních vztahů, které nevyplývají z výdělečné činnosti podniku ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 287/2009, občanského zákoníku, opětovně publikovaného, nesmí úroková sazba překročit zákonný úrok o více než 50 % ročně.

2) Jakékoliv ujednání odporující ustanovení odstavce 1 je neplatné. V takovém případě věřitel ztrácí nárok na úhradu zákonného úroku.

3) Platnost smluvní úrokové sazby se určuje odkazem na sazbu zákonného úroku účinnou ke dni uzavření dohody.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 13/2011 o výnosovém a sankčním zákonném úroku z peněžitých závazků a úpravě některých finančních a fiskálních opatření v bankovním sektoru stanoví, že sazba zákonného úroku je referenční úroková sazba Rumunské národní banky, tedy její měnově-politická úroková sazba stanovená rozhodnutím správní rady Rumunské národní banky. Sazba je zveřejňována na internetových stránkách Rumunské národní banky na https://www.bnr.ro/Monetary-Policy--3318.aspx

Metody výpočtu úrokových sazeb pro různé případy jsou uvedeny v odpovědi na otázku výše.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Ano, nařízení vlády č. 13/2011 o výnosovém a sankčním zákonném úroku z peněžitých závazků a úpravě některých finančních a fiskálních opatření v bankovním sektoru. Viz internetové stránky Rumunské národní banky na http://www.bnr.ro/apage.aspx?pid=404&actId=324573

Ano, a to v angličtině, pokud jde o referenční úrokovou sazbu Rumunské národní banky (BNR). Viz internetové stránky Rumunské národní banky na https://www.bnr.ro/Monetary-Policy--3318.aspx

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Úrok je definován v § 374 závazkového zákoníku (Obligacijski zakonik) (Úřední věstník RS, č. 97/07 – úřední konsolidované znění a 64/16 – rozh. US), který stanoví, že dlužník je vedle jistiny povinen uhradit i úrok, jestliže tak stanoví zákon, anebo jestliže se na tom věřitel a dlužník dohodnou.

Jestliže je dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, je podle § 378 odst. 1 ZZ povinen uhradit nad rámec jistiny rovněž úrok z prodlení.

Smluvní úrok je upraven v § 382 ZZ, který stanoví, že smluvní strany se mohou dohodnout, že dlužník je povinen nad rámec jistiny hradit smluvní úrok, a to za období od vzniku peněžitého závazku až do chvíle, kdy se závazek stane splatným.

Ve Slovinsku je složený úrok zakázán, což znamená, že splatný, avšak dosud neuhrazený úrok není dále úročen, ledaže zákon stanoví jinak. Jakékoliv smluvní ujednání, podle kterého se neuhrazené úroky dále úročí, je proto neplatné. Strany se však mohou dohodnout, že neuhradí-li dlužník úrok včas, zvedne se úroková míra.

Nicméně § 27a zákona o ochraně spotřebitele (Zakon o varstvu potrošnikov) (Úřední věstník RS č. 98/04 – úřední konsolidované znění, 114/06– ZOS, 126/07, 86/09, 78/11, 38/14 a 19/15) stanoví, že bez ohledu na obecná ustanovení týkající se závazků smluvní strany nemohou uzavřít dohodu o vyšší úrokové sazbě oproti sazbě stanovené v ZZ, je-li dlužníkem v prodlení spotřebitel.

Podle ZZ platí, že jestliže dohodnutá sazba smluvního úroku nebo úroku z prodlení je o více než 50 % vyšší než sazba zákonného úroku z prodlení, považuje se taková dohoda za lichvu, ledaže věřitel je schopen prokázat, že nezneužil tísně či obtížné finanční situace dlužníka, nedostatku jeho zkušeností, nedbalosti či závislosti, popřípadě že prospěch, který z dané operace pro sebe nebo pro někoho jiného získal, není zjevně nepřiměřený tomu, k čemu se zavázal on. Tato domněnka se neuplatní v obchodněprávních smlouvách uzavřených mezi hospodářskými subjekty (obchodní společnosti a jiné právnické osoby vykonávající hospodářskou činnosti či živnostníci).

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Ustanovení § 378 odst. 2 ZZ stanoví, že sazba úroku z prodlení je 8 % ročně, nestanoví-li právní předpisy jinak. V souladu s § 379 ZZ se věřitel a dlužník mohou dohodnout na vyšší či nižší sazbě úroku z prodlení, než stanoví zákon (smluvní úroková sazba). Jak bylo uvedeno výše, dohodu o vyšší sazbě úroku z prodlení není možno uzavřít v případě, že smluvní stranou, která se dostala do prodlení, je spotřebitel.

Zvláštní zákon upravující úrokovou sazbu je zákon o zákonném úroku z prodlení (Zakon o predpisani obrestni meri zamudnih obresti) (Úřední věstník RS č. 11/07 – úřední konsolidované znění; dále jen: ZZÚZP-1). Tento zákon v § 2 stanoví, že sazba zákonného úroku z prodlení odpovídá, s ohledem na čl. 3 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. 200, 8. 8. 2000, s. 35), výpůjční úrokové sazbě zvýšené o 8 procentních bodů. Sazba zákonného úroku je platná po dobu šesti měsíců, počínaje 1. lednem a 1. červencem. Výpůjční úroková sazba je úroková míra stanovená Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace provedené před prvním kalendářním dnem nového šestiměsíčního období. Ministr financí zveřejňuje sazbu zákonného úroku a její změny v Úředním věstníku Republiky Slovinsko. Sazba zákonného úroku z prodlení účinná po dobu šesti měsíců počínaje 1. lednem 2017 je 8 %.

Smluvní úroková sazba je upravena v § 382 ZZ. Podle zákona se v případě, že byla sjednána úhrada úroku, avšak nebyla sjednána sazba a datum splatnosti, použije sazba 6 % ročně, přičemž úroky mají být uhrazeny společně s jistinou. Smluvní úroky přestanou narůstat ve chvíli, kdy suma splatných, avšak dosud nesplacených úroků převýší hodnotu jistiny.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Informace o základní úrokové sazbě a sazbě úroku z prodlení jsou k dispozici na internetových stránkách Slovinské banky.

Předběžný výpočet úroku lze provést prostřednictvím internetových stránek Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

závazkový zákoník Republiky Slovinsko

zákon o sazbě zákonného úroku z prodlení

zákon o ochraně spotřebitele

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Úroky z prodlení mají povahu sankce za prodlení dlužníka s plněním závazku. Hradí se společně s dlužním plněním, a to stanoveným procentem z části dluhu, v jejíž souvislosti je dlužník v prodlení. Prodlení dlužníka s plněním závazku má ze zákona za následek obsahovou změnu práv věřitele a povinností dlužníka, jelikož kromě trvající povinnosti splnit závazek vznikají i nová práva a povinnosti, a to bez ohledu na to, zda dlužník prodlevu zavinil, či nikoli.

Slovenská právní úprava v rámci zákonných úroků z prodlení rozlišuje úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (Občianský zákonník), a úroky z prodlení podle § 369 obchodního zákoníku (Obchodný zákonník). V občanskoprávních vztazích nelze výši sazby úroků z prodlení sjednat smluvně, tj. smluvní strany se nemohou dohodnout na vyšší než zákonem stanovené sazbě, na rozdíl od obchodněprávních vztahů, kde se upřednostňuje dohoda podnikatelů o výši úroků z prodlení; pokud nebyla sazba sjednána, vzniká věřiteli v případě prodlení nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.

Zákonným úrokem je proto jednoduchý úrok z prodlení, jehož výši určuje zákon podle toho, zda se v daném případě jedná o občanskoprávní nebo obchodněprávní vztah. Úrok z prodlení podle občanského práva lze sjednat maximálně ve výši stanovené zákonem (tj. lze sjednat i nižší sazbu), přičemž v případě neexistence smluvní úpravy jsou úroky z prodlení, pokud je věřitel požaduje, automaticky stanoveny v zákonné výši. V obchodněprávních vztazích může být úrok z prodlení vyšší nebo nižší než zákonný úrok a zákonný úrok je relevantní pouze v případě neexistence smluvní dohody.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Zákonnou výši úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku určuje nařízení č. 87/1995 Sb. tak, že výše úroků z prodlení je o pět procentních bodů vyšší než základní úroková sazba Evropské centrální banky (dále jen „ECB“) platná k prvnímu dni prodlení s plněním peněžního závazku. K základní úrokové sazbě ECB (tzv. sazba pro hlavní refinanční operace) se tudíž připočítá pět procentních bodů. Úrokové sazby ECB pro jednotlivá období jsou uvedeny na internetových stránkách Národní banky Slovenska. Výše úroků z prodlení platná k prvnímu dni prodlení platí po celou dobu prodlení a případné následné změny základní úrokové sazby ECB po vzniku prodlení nemají na výši úroků z prodlení vliv.

Zákonný úrok podle obchodního práva upravuje § 369 obchodního zákoníku, podle něhož je věřitel v případě prodlení, pokud splnil své zákonné a smluvní povinnosti, oprávněn požadovat úroky z prodlení ve výši sjednané ve smlouvě, aniž by bylo nutné zvláštní upozornění. Jak bylo uvedeno výše, obchodní závazkové vztahy se vyznačují tím, že výši úroků z prodlení lze smluvně upravit. Avšak i v případě, kdy byly úroky z prodlení sjednány smluvně, musí jejich výše odpovídat zásadám poctivého obchodního styku. V opačném případě nelze právu z této dohody přiznat ochranu. To znamená, že soud nemůže přiznat úroky ve výši, která uvedeným zásadám odporuje, třebaže byla výše úroků sjednána smluvně. Další výjimkou jsou závazky vzniklé ze spotřebitelské smlouvy, kde dlužník vystupuje jako spotřebitel, přičemž v tomto případě lze úroky z prodlení sjednat maximálně do výše stanovené podle předpisů občanského práva.

Dále je podle uvedeného ustanovení, pokud výše úroků z prodlení nebyla sjednána, dlužník povinen hradit úroky z prodlení se sazbou, kterou stanoví vláda Slovenské republiky v nařízení č. 21/2013 Sb. Zákonná úprava povoluje fixní a pohyblivou sazbu úroků z prodlení. Fixní sazba se rovná základní úrokové sazbě ECB platné k prvnímu dni prodlení plus devět procentních bodů. Tato stanovená sazba platí po celou dobu prodlení s plněním peněžního závazku. Změna základní úrokové sazby ECB po vzniku prodlení tedy nemá na výši úroků z prodlení vliv (z tohoto důvodu se tato sazba úroků z prodlení nazývá fixní). Místo fixní sazby úroků z prodlení však může věřitel od dlužníka požadovat pohyblivou sazbu úroků z prodlení, což znamená, že může od dlužníka požadovat úroky z prodlení ve výši základní úrokové sazby ECB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního půlroku plus osm procentních bodů. Pokud si věřitel zvolil pohyblivou sazbu úroků z prodlení, platí tento způsob stanovení úroků (nikoli sazba určená při vzniku prodlení, nýbrž způsob výpočtu sazby) po celou dobu prodlení. Pohyblivá sazba úroku z prodlení tudíž znamená, že se výše úroků z prodlení může měnit v závislosti na změnách základní úrokové sazby ECB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního půlroku, tj. k 1. lednu a 1. červenci. 7. Úrokové sazby ECB pro jednotlivá období jsou uvedeny na internetových stránkách Národní banky Slovenska.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Způsob výpočtu úroků z prodlení vyplývá jasně a srozumitelně ze zákona. Aktuální sazbu úroků z prodlení zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky na svých internetových stránkách. Neoficiálně je uvedena i na internetových stránkáchhttps://www.najpravo.sk/, které často využívají slovenští dlužníci a věřitelé a jejich právní zástupci. Na těchto stránkách lze rovněž úroky z prodlení snadno vypočítat pomocí kalkulačky určené pro tento účel.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Kromě výše uvedených odkazů lze aktuální znění příslušných zákonů (občanský a obchodní zákoník) a nařízení (nařízení č. 87/1995 a 21/2013 Sb.) najít na této adrese: https://www.slov-lex.sk/domov.

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

„Zákonný úrok“ ve finském právním řádu představuje jak úrokovou sazbu, která se použije pro nesplacený dluh předtím, než se stane splatným, tak sankční úrok pro platby v prodlení. Oba druhy zákonných úroků upravuje zákon o úrocích (Korkolaki, 633/1982). Povinnost uhradit úrok či sankční úrok za platbu v prodlení se určí podle zákona o úrocích, ledaže závazek dlužníka nebo obchodní praxe vyžaduje či zákon stanoví něco jiného (§ 2 odst. 1 zákona o úrocích).

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Úrok hrazený z titulu dluhu: Dlužník není povinen platit úroky v době před datem splatnosti dluhu (§ 3 odst. 1 zákona o úrocích). Je však možné se dohodnout, že úroky hrazeny budou. Jestliže se strany dohodly na povinnosti hradit úroky, aniž by stanovily úrokovou sazbu, je dlužník povinen hradit roční úrok dle výše referenční sazby uvedené v § 12 zákona o úrocích (§ 3 odst. 2 zákona o úrocích).

Zákon o ochraně spotřebitele (Kuluttajansuojalaki, 38/1978) uvádí pro dlužníky, kteří jsou zároveň spotřebiteli, ustanovení o zákonném úroku, zejména pokud jde o finanční dluhy vycházející ze spotřebitelských úvěrů.

Podle novely uvedeného zákona, která vstoupila v účinnost dne 1. září 2019, nesmí být výpůjční sazba úvěru přijatá dlužníkem, který je zároveň spotřebitelem, určena ve výši přesahující 20 % (kapitola 7 § 17a zákona o ochraně spotřebitele). Toto ustanovení se vztahuje na smlouvy o úvěru uzavřené ode dne 1. září 2019 včetně, s určitými výjimkami. Před vstupem tohoto ustanovení v účinnost v září 2019 existoval strop úrokové sazby spojený s roční procentní úrokovou sazbou (referenční sazba zvýšená o 50 procentních bodů v souladu s § 12 zákona o úrocích), který však nezahrnoval mimo jiné půjčky ve výši nejméně 2 000 EUR.

Kvůli situaci způsobené koronavirem byl rovněž novelizován zákon o ochraně spotřebitele, podle něhož byla maximální úroková sazba pro některé formy spotřebitelských úvěrů dočasně vypočtena na 10 % (kapitola 7 § 17c zákona o ochraně spotřebitele). Tato úprava je účinná od 1. července 2020 do 30. září 2021.

Výše uvedené úrokové sazby mohou být uplatňovány souběžně v závislosti na faktorech, jako je druh úvěru (s paušální částkou nebo revolvingový) a skutečnost, kdy byl úvěr poskytnut, nebo den čerpání revolvingového úvěru.

Úroky z prodlení: V případě dohod, které spadají do působnosti zákona o platebních podmínkách v obchodních smlouvách (Laki kaupallisten sopimusten maksuehdoista, 30/2013), odpovídá sazba zákonného úroku z prodlení referenční sazbě účinné v příslušné době, zvýšené o osm procentních bodů (§ 4a odst. 1 zákona o úrocích), tj. v současné době sazba činí 8,0 % (údaj z podzimu 2020). V případě ostatních dohod odpovídá zákonný úrok z prodlení referenční sazbě účinné v příslušné době, zvýšené o sedm procentních bodů (§ 4 zákona o úrocích), tj. v současné době sazba činí 7,0 % (údaj k podzimu 2020).

Pokud jde o spotřebitelský dluh, od ustanovení zákona o úrocích upravujících sankční úrok z prodlení se nelze odchýlit a nelze sjednat vyšší sazbu úroku z prodlení (§ 2 odst. 2 zákona o úrocích). Je však třeba poznamenat, že je-li úrok z prodlení nižší než úrok splatný z dlužných částek za období před datem splatnosti, je úrok z prodlení splatný na stejném základě jako před datem splatnosti. Pokud však závazek dlužníka souvisí se smlouvou o spotřebitelském úvěru, jsou úroky z prodlení splatné na stejném základě jako přede dnem splatnosti po dobu nejvýše 180 dnů ode dne, kdy je dluh splatný v plné výši. Je-li rozsudek soudu o dluhu vydán před uplynutím této lhůty, musí být úroky placeny na stejném základě jako před datem splatnosti dle rozsudku (§ 4 odst. 2 zákona o úrocích).

Pokud jde o jiné než spotřebitelské dluhy, sazbu úroku z prodlení je možné stanovit dohodou. V případě smluv spadajících do působnosti zákona o platebních podmínkách v obchodních smlouvách však není možné dohodnout se na tom, že by věřitel neměl mít právo účtovat sankční úrok z prodlení, a jestliže je dlužník smluvní stranou, nelze pro úrok z prodlení sjednat úrokovou míru nižší, než je sazba určená dle § 4a odst. 1 zákona o úrocích (§ 8 zákona o platebních podmínkách v obchodních smlouvách, Laki kaupallisten sopimusten maksuehdoista). V případě plateb spadajících do oblasti působnosti zákona o platebních podmínkách pro obchodní smlouvy jsou úroky z prodlení splatné rovněž na stejném základě jako před datem splatnosti, jsou-li úroky z prodlení nižší než úroky placené z dluhu za období před datem splatnosti (§ 4a odst. 2 zákona o úrocích).

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Referenční sazbou uvedenou v zákoně o úrocích se rozumí úroková míra stanovená Evropskou centrální bankou pro její poslední hlavní refinanční operace provedené před prvním kalendářním dnem každého pololetí, zaokrouhlená na nejbližší polovinu procentního bodu (zákon o úrocích, § 12).

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Neoficiální překlad zákona o úrocích do angličtiny naleznete na: https://finlex.fi/en/laki/kaannokset/1982/en19820633_20130032.pdf

Finskou a švédskou verzi tohoto zákona naleznete na: https://finlex.fi/fi/laki/ajantasa/1982/19820633

Zákon o platebních podmínkách v obchodních smlouvách naleznete ve finštině a švédštině na: https://finlex.fi/fi/laki/ajantasa/2013/20130030

Zákon o ochraně spotřebitele naleznete ve finštině a švédštině na: https://finlex.fi/fi/laki/ajantasa/1978/19780038

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok je upraven zákonem č. 1975/635, o úrocích (räntelagen). Tato úprava se uplatní, není-li pomocí smlouvy, slibu či jiným způsobem stanoveno jinak. Zákon však prohlašuje některá smluvní ujednání za neplatná.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Nárok na náhradu

Jestliže se uplatňuje nárok na peněžité plnění, například z důvodu porušení smlouvy, odpovídá úroková sazba referenční sazbě (která v únoru 2016 činila 0 %) zvýšené o dva procentní body. Úrok je splatný ode dne, kdy proběhla platba, a to až do dne jejího vrácení, včetně, popřípadě jestliže platba nebyla provedena včas, až do dne, kdy se úroky stanou splatnými v souladu s ustanoveními o nesplacených pohledávkách, včetně.

Nesplacené pohledávky

V případě nesplacených pohledávek odpovídá splatný úrok referenční sazbě (která v únoru 2016 činila 0 %) zvýšené o osm procentních bodů. Uplatní se následující obecná pravidla.

a) Jestliže bylo datum splatnosti stanoveno předem, je úrok z dané pohledávky splatný od tohoto data.

b) Jestliže je nárok založen na povinnosti dané osoby držet v úschově peníze, které obdržela od komitenta nebo od třetí strany, je úrok splatný ode dne, kdy byl účet zřízen, popřípadě není-li účet zřízen, tak ode dne, kdy měl být zřízen.

c) V případě nesplacených pohledávek obecně platí, že úrok je splatný od třicátého dne ode dne, kdy věřitel zašle fakturu nebo jiným způsobem uplatní výzvu k uhrazení uvedené částky, přičemž uvede, že v případě prodlení s platbou vznikne povinnost hradit úrok. Dlužník není povinen platit úroky za dobu před tím, než obdržel fakturu nebo výzvu k úhradě.

V obchodním styku mezi obchodníky platí, že úrok se platí bez ohledu na to, zda výzva k úhradě obsahuje upozornění na to, že v případě prodlení s platbou vznikne povinnost hradit úrok. To samé platí i v případě, že obchodníkovi v rámci jeho obchodní činnosti vznikne vůči orgánu veřejné moci nebo jinému veřejnému subjektu nárok z titulu dodaného zboží či služeb.

V případě nároku na náhradu škody (skadestånd) nebo obdobnou kompenzaci, kterou není možné určit bez dalšího šetření, se úrok hradí ze splatné částky od třicátého dne po dni, kdy věřitel uplatní žádost o úhradu a učiní prohlášení o tom, co důvodně požaduje. Dlužník není povinen platit úroky za dobu před tím, než obdržel žádost a prohlášení.

Bez ohledu na ostatní ustanovení, úrok z nesplacené pohledávky je v každém případě splatný nejpozději od data oznámení o podání návrhu na vydání platebního rozkazu (betalningsföreläggande) nebo předvolání (stämning i mål) na základě žaloby na zaplacení pohledávky.

Pohledávky, které podléhají úročení před datem splatnosti

Jestliže je pohledávka úročena v době, kdy se stane splatnou, a jestliže tato pohledávka není uhrazena včas, je i nadále úročena stejnou sazbou jako před datem splatnosti. Úroková míra však za žádných okolností nemůže být nižší než sazba úroku, která by se uplatnila v případě, pokud by nesplacená pohledávka nebyla v době přede dnem splatnosti úročena.

Úprava úrokové míry

Sazba úroku může být upravena, jestliže dlužník nemohl závazek uhradit včas z důvodu nemoci, nezaměstnanosti nebo jiného obdobného důvodu ležícího mimo jeho moc a jestliže by bylo nepřiměřené požadovat, aby z důvodu daného prodlení platil úroky v plné výši.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Ne.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Na tomto odkazu je k dispozici neoficiální verze zákona o úrocích (räntelagen).

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonným úrokem je úroková sazba, kterou lze ze zákona uplatnit u nesplacené peněžité pohledávky. Právo Anglie a Walesu stanoví, že v příslušných případech se použije zákonný úrok.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Úroky mohou být požadovány ode dne, kdy se částka stala splatnou, do dne podání žaloby, a se stejnou sazbou rovněž do dne vydání soudního rozhodnutí. Úroky se stejnou sazbou mohou být požadovány rovněž ode dne vydání rozhodnutí vrchního soudu týkajícího se jakékoli hodnoty nároku a rozhodnutí soudu hrabství týkajícího se hodnoty vyšší než 5 000 GBP. Použije se pouze jednoduchý úrok. Bod 44.2 odst. 6 písm. g) OSŘ přiznává soudu pravomoc uložit úroky z nákladů vynaložených před vydáním soudního rozhodnutí.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Příslušné právní předpisy lze nalézt na těchto adresách:

Zákon o soudních rozhodnutích z roku 1838

Zákon o Nejvyšším soudu (přejmenován na zákon o vrchním soudu) z roku 1981

Zákon o soudech hrabství z roku 1984

Zákon o úrocích při opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 1998

Vyhláška o úrocích z dluhu uznaného soudy hrabství z roku 1991 (County Courts (Interest on Judgment Debts) Order 1991) pozměněná vyhláškou o úrocích z dluhu uznaného soudy hrabství (novela) z roku 1996 (County Courts (Interest on Judgment Debts) (Amendment) Order 1996)

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Stejně jako v případě Anglie a Walesu je zákonným úrokem úroková sazba, kterou lze ze zákona uplatnit u nesplacené peněžité pohledávky v rámci obchodní transakce. Zákonný úrok lze uplatnit podle zákona o úrocích při opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 1998 (Late Payment of Commercial Debts (Interest) Act 1998). Zákonný úrok se nepoužije v případě prodeje veřejnému sektoru. Prodávající i kupující musí jednat v rámci obchodní transakce.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Výpočet splatných úroků je jednoduchý. Nejprve se vypočítá úrok za celý rok. To se provede vynásobením dlužné částky celkovou úrokovou sazbou (základní sazba plus 8 %). Pak se vypočítá denní úrok, a to vydělením ročních úroků 365. Dlužné úroky se tudíž vypočítají vynásobením denního úroku počtem dnů zpoždění. Úroky se účtují z hrubé částky dluhu, včetně případné DPH, DPH z úroků se však neplatí.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Příslušné právní předpisy lze nalézt na těchto adresách:

Zákon o úrocích při opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 1998

Vyhláška (č. 3) o úrokové sazbě při opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 2002

Předpisy o opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 2002

Vyhláška Severního Irska o soudech hrabství z roku 1980

Zákon Severního Irska o Nejvyšším soudu z roku 1978

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonným úrokem je úroková sazba, kterou lze ze zákona uplatnit u nesplacené peněžité pohledávky. Právo Skotska stanoví, že v příslušných případech se použije zákonný úrok.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Úroky mohou být požadovány ode dne, kdy se částka stala splatnou. Obvykle se použije jednoduchý úrok. Nejvyšší soud (Supreme Court) Spojeného království může při projednávání opravného prostředku proti rozhodnutí Inner House of Court of Session s ohledem na jednoduchý nebo složený úrok vydat příkaz, jak uzná za vhodné.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Příslušné právní předpisy lze nalézt na těchto adresách:

Skotský zákon o výpisech z rozhodnutí Sheriff Courts z roku 1892

Zákon „Act of Sederunt (Interest in Sheriff Court Decrees and Extracts)“ z roku 1993

Zákon o Court of Session z roku 1988

Vyhláška o úrocích stanovených pracovními soudy z roku 1990

Zákon „Act of Sederunt (Rules of the Court of Session“ z roku 1994

Vyhláška o úrocích v rozhodnutích pracovních soudů ve věcech diskriminace z roku 1996

Skotský zákon o úrocích z náhrady škody z roku 1958

Zákon o úrocích při opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 1998

Skotská vyhláška o úrokové sazbě při opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 2002

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonným úrokem je úroková sazba, kterou lze ze zákona uplatnit u nesplacené peněžité pohledávky. Právo Gibraltaru stanoví, že v příslušných případech se použije zákonný úrok.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

U určitých pohledávek lze úroky požadovat ode dne, kdy se částka stala splatnou, do dne podání žaloby, a se stejnou sazbou rovněž do dne vydání soudního rozhodnutí. Úroky mohou být požadovány rovněž ode dne vydání rozhodnutí s aktuální sazbou stanovenou u těchto pohledávek u vrchního soudu v Anglii, v současné době činí roční úroková sazba 8 %. Použije se pouze jednoduchý úrok.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Příslušné právní předpisy lze nalézt na těchto adresách:

Zákon o Nejvyšším soudu z roku 1960

Vyhláška o úrokových sazbách u zákonem stanoveného dluhu z roku 2000

Zákon o úrocích při opožděných platbách v obchodních transakcích z roku 2003