Zákonné úroky z prodlení

1 Je v členském státě stanoven „zákonný úrok“? Pokud ano, jak je v tomto členském státě „zákonný úrok“ definován?

Zákonný úrok je v Bulharské republice upraven, ale tento pojem v současné době není zákonem definován.

Podle právní teorie je „zákonný úrok“ úrok, který není sjednán (v takovém případě by se jednalo o penále), ale je stanoven zákonem. Zákonný úrok z prodlení se hradí za prodlení s plněním peněžitého závazku. V případě prodlení s plněním peněžitého závazku má věřitel vždy nárok na náhradu škody ve výši zákonné úrokové sazby ode dne prodlení (viz první věta § 86 odst. 1) zákona o závazcích a smlouvách (ZZD)). Nejvyšší kasační soud (Varhoven kasatsionen sad) (VKS) vypracoval jednotnou judikaturu, podle níž představuje opožděnou platbu jakékoli prodlení s plněním peněžitého závazku a tato opožděná platba zakládá nárok věřitele na náhradu škody způsobené prodlením, jejíž výši podle obecného pravidla stanoveného v § 86 odst. 1 zákona o závazcích a smlouvách představuje zákonný úrok ode dne prodlení. V případě závazku se stanovenou dobou splatnosti je dlužník v prodlení na konci období splatnosti, a není-li pro plnění stanoven konkrétní termín, je dlužník v prodlení v případě, je-li vyrozuměn věřitelem v souladu s pravidlem stanoveným v § 84 odst. 2 zákona o závazcích a smlouvách. Nárok na zákonný úrok proto vyplývá z řady okolností včetně těchto prvků: částka jistiny není splacena, dluh se stal splatným a povinnost tento dluh uhradit nebyla splněna, předmětem nároku je náhrada škody, kterou neplnění objektivně a logicky způsobí. Nárok na úroky představuje vedlejší nárok, který je však do jisté míry nezávislý na hlavním nároku, a k hlavním prvkům, jež věřitele opravňují k předložení tohoto nároku, patří spoléhání se na neplnění, tj. neexistence náležitého jednání s ohledem na nesplacenou částku jistiny.

2 Pokud ano, jaká je jeho výše/sazba a jakým právním předpisem se řídí? Jestliže jsou umožněny různé sazby zákonného úroku, jaké okolnosti a podmínky se na ně vztahují?

Podle § 86 odst. 1 zákona o závazcích a smlouvách je dlužník, který nesplní peněžitý závazek, odpovědný za náhradu škody ve výši zákonné úrokové sazby ode dne prodlení. Zákonnou úrokovou sazbu stanovuje Rada ministrů.

Podle § 86 odst. 2 zákona o závazcích a smlouvách a pro účely provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 48 ze dne 23. února 2011, s. 1) přijala Rada ministrů nařízení č. 100 ze dne 29. května 2012, kterým se stanoví zákonná sazba úroku z prodlení v leva a v cizí měně (v platnosti od 1. července 2012, zrušeno), a nařízení č. 426 ze dne 18. prosince 2014, kterým se stanoví zákonná sazba úroku z prodlení (v platnosti od 1. ledna 2015), jež stanoví sazbu zákonného úroku ve výši základní sazby Bulharské národní banky, která je platná po datu splatnosti, plus 10 procentních bodů. Roční sazbou zákonného úroku z prodlení je základní sazba Bulharské národní banky platná od 1. ledna nebo 1. července stávajícího roku plus 10 procentních bodů. Denní sazba zákonného úroku z prodlení představuje 1/360 roční sazby. Úroková sazba platná od 1. ledna stávajícího roku platí v první polovině roku a sazba platná od 1. července v druhé polovině roku.

3 Jsou případně k dispozici další informace o způsobu výpočtu zákonného úroku?

Bulharská národní banka zveřejňuje základní sazbu během příslušného období s využitím metodiky vypracované správní radou a zveřejňuje ji ve Státním věstníku. Základní sazba a její změny jsou zveřejněny na internetových stránkách Bulharské národní banky: http://www.bnb.bg/ Tyto internetové stránky uvádějí také metodiku pro stanovení základní sazby.

V § 10 odst. 3 zákona o závazcích a smlouvách se stanoví, že úrok z úroku z prodlení (složený úrok) je splatný podle pravidel Bulharské národní banky. Žádná taková pravidla však dosud zveřejněna nebyla.

Podle § 294 odst. 2 obchodního zákoníku (Targovski zakon) může být v případě uzavření obchodní transakce úrok z úroku splatný pouze tehdy, pokud se na tom strany výslovně dohodnou.

Je-li v rámci obchodního sporu podána žaloba na uhrazení zákonných úroků, je třeba k žalobnímu návrhu připojit výkaz obsahující výpočty potřebné ke stanovení výše požadovaných úroků. Tento výkaz uvedený v § 366 občanského soudního řádu (Graždanski protsesualen kodeks) je podmínkou pro přípustnost žalobního návrhu, a není-li předložen, bude žalobci nařízeno tuto vadu odstranit ve lhůtě jednoho týdne od obdržení vyrozumění. Není-li této žádosti vyhověno, má soud důvod pro odmítnutí žalobního návrhu s ohledem na požadované zákonné úroky.

4 Existuje bezplatný on-line přístup k výše uvedenému právnímu předpisu?

Informace o základní sazbě a jejích změnách jsou k dispozici v angličtině a bulharštině na internetových stránkách Bulharské národní banky: http://www.bnb.bg/.

Zákon o závazcích a smlouvách, obchodní zákoník a ostatní výše uvedené právní předpisy jsou k dispozici v bulharštině na internetových stránkách: https://lex.bg.

Zákon o závazcích a smlouvách, obchodní zákoník a nařízení Rady ministrů č. 426 ze dne 18. prosince 2014, kterým se stanoví zákonná sazba úroku z prodlení, jsou také k dispozici v bulharštině na internetových stránkách: https://www.tita.bg/.

Výši zákonného úroku lze bezplatně vypočítat zadáním částky nesplacené jistiny a doby po datu splatnosti v jedné z těchto on-line elektronických kalkulaček: https://www.calculator.bg/1/lihvi_zadaljenia.html nebo http://balans.bg.