Dědická řízení

Článek 78 písm. a) - názvy a kontaktní údaje soudů nebo orgánů příslušných pro rozhodování o návrzích na prohlášení vykonatelnosti podle čl. 45 odst. 1 a o opravných prostředcích proti rozhodnutím o těchto návrzích podle čl. 50 odst. 2

Názvy a kontaktní údaje příslušných městských soudů jsou k dispozici v databázi soudů na portálu evropské e-justice.

Článek 78 písm. b) - řízení o opravných prostředcích uvedených v článku 51

Opravný prostředek podaný proti rozsudku soudu prvního stupně (který rozhoduje o námitce proti rozhodnutí notáře) se podává ve lhůtě 15 dní od data vynesení rozsudku.

Soud prvního stupně může na základě podaného opravného prostředku sám novým rozsudkem napadené usnesení změnit, a pokud soud prvního stupně svůj rozsudek nezmění, postoupí opravný prostředek soudu druhého stupně (který může vzít v úvahu rovněž opožděně předložený opravný prostředek, nejsou-li tím dotčena práva druhých osob).

Je třeba připomenout, že každá osoba, která má nějaký oprávněný zájem, se může pomocí žaloby pokusit dosáhnout nápravy obsahu rozhodnutí o dědictví, které považuje za nesprávné, nejde-li o pravomocné rozhodnutí o dědictví (článek 232 zákona o dědictví).

Článek 78 písm. c) - podstatné informace o orgánech příslušných k vydávání osvědčení podle článku 64

V souladu se zákonem o dědictví jsou k vydávání evropského dědického osvědčení příslušné městské soudy, případně soudem pověření notáři jakožto soudní komisaři.

Článek 78 písm. d) - opravné prostředky uvedené v článku 72

V souladu s článkem 7 zákona o provedení nařízení (EU) č. 650/2012 lze proti evropskému dědickému osvědčení (dále jen „osvědčení“) vydanému notářem podat námitku, o níž rozhoduje městský soud, a proti osvědčení vydanému městským soudem, respektive proti rozhodnutí městského soudu o odložení či zamítnutí žádosti o vydání osvědčení lze podat opravný prostředek, o němž rozhoduje krajský soud.

Opravu, změnu či zrušení osvědčení provede městský soud, respektive notář, který osvědčení vydal, z vlastního podnětu nebo na základě žádosti osoby, jež prokázala oprávněný zájem. V souladu s článkem 9 zákona o provedení nařízení (EU) č. 650/2012 lze proti rozhodnutí notáře o opravě, změně či zrušení osvědčení podat námitku, o níž rozhoduje městský soud, a proti rozhodnutí městského soudu o opravě, změně či zrušení osvědčení lze podat opravný prostředek, o němž rozhoduje krajský soud.

O žádosti o dočasném pozastavení účinků osvědčení ve smyslu čl. 73 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 650/2012 rozhoduje městský soud, respektive notář, který provádí změnu či zrušení osvědčení. Proti rozhodnutí notáře o dočasném pozastavení účinků osvědčení lze podat námitku, o níž rozhoduje městský soud, a proti rozhodnutí městského soudu o dočasném pozastavení účinků osvědčení lze podat opravný prostředek, o němž rozhoduje krajský soud.

Ve všech výše uvedených případech se na řízení a rozhodnutí o námitce proti rozhodnutí notáře, respektive o opravném prostředku městského soudu obdobně vztahují ustanovení zákona o dědictví, jež se týkají řízení a rozhodnutí o námitce, respektive opravném prostředku proti rozhodnutí o dědictví.

V souladu se zákonem o dědictví lze námitku proti rozhodnutí, které přijal notář jednající z pověření soudu v dědických věcech, podat do osmi dnů od data, kdy bylo rozhodnutí stranám doručeno. Námitka se podává notáři, který ji musí s příslušným spisem neprodleně předat příslušnému městskému soudu. O námitce rozhoduje samosoudce. Opožděné, neúplné nebo nezákonné námitky soud odmítne. Soud může při rozhodování o námitce proti rozhodnutí notáře potvrdit nebo zrušit celé toto rozhodnutí nebo jeho část. Pokud soud zruší nebo potvrdí jen část rozhodnutí, rozhodne o zrušené části rozhodnutí sám. Proti rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje celé rozhodnutí notáře nebo jeho část, se nelze odvolat.

V souladu se zákonem o dědictví lze proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat opravný prostředek, který se podává soudu prvního stupně v lhůtě patnácti dnů od doručení rozhodnutí soudu prvního stupně. Soud prvního stupně může na základě opravného prostředku podaného v zákonné lhůtě sám novým rozsudkem napadené usnesení změnit, nejsou-li tím dotčena práva druhých osob, jež mají na rozhodnutí zájem. Pokud soud prvního stupně své usnesení nezmění, lze podat opravný prostředek soudu druhého stupně, bez ohledu na to, je-li opravný prostředek podán v zákonné lhůtě. Soud druhého stupně rozhoduje zpravidla jen o opravných prostředcích podaných v zákonné lhůtě, avšak může přihlédnout rovněž k opravnému prostředku podanému po uplynutí zákonné lhůty, nejsou-li tím dotčena práva druhých osob, jež se zakládají na napadeném rozhodnutí.

Článek 79 - Stanovení a následné změny seznamu obsahující informace uvedené v čl. 3 odst. 2

Vedle příslušných městských soudů mají v Chorvatské republice v dědických věcech pravomoc notáři  (194 Kb)  jakožto právní odborníci, kteří vykonávají soudní funkce nebo jednají na základě zmocnění soudním orgánem a pod jeho dohledem v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení.