Evropský příkaz k obstavení účtů

Česká republika

Obsah zajišťuje
Česká republika

VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÉ SOUDY

Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.

Česká republika

Evropský příkaz k obstavení účtů


*povinný údaj

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Věcně příslušné jsou okresní soudy. Místně příslušný je okresní soud, který je tzv. obecným soudem dlužníka (podle § 84, 85 a 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znení). V případě fyzické osoby tak bude zpravidla příslušný okresní soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště. V případě fyzické osoby, která je podnikatelem, bude ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti zpravidla příslušný okresní soud, v jehož obvodu má dlužník sídlo. V případě právnických osob půjde o okresní soud, v jehož obvodu má dlužník sídlo. Nemá-li dlužník obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je příslušný obecný soud banky.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Věcně příslušné jsou okresní soudy. Místně příslušný je okresní soud, který je tzv. obecným soudem dlužníka (podle § 84, 85 a 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). V případě fyzické osoby tak bude zpravidla příslušný okresní soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště. V případě fyzické osoby, která je podnikatelem, bude ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti zpravidla příslušný okresní soud, v jehož obvodu má dlužník sídlo. V případě právnických osob půjde o okresní soud, v jehož obvodu má dlužník sídlo. Nemá-li dlužník obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je příslušný obecný soud banky.

Věcně příslušné jsou okresní soudy.

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Jde o povinnost bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí podle § 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Odvolání se podává prostřednictvím soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Věcně příslušné k projednání jsou krajské soudy. Místně příslušný je krajský soud, do jehož obvodu patří okresní soud, který rozhodoval v prvním stupni.

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Orgány příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností jsou okresní soudy. Místně příslušný je okresní soud, který je podle občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb.) příslušný k vydání rozhodnutí ve věci samé nebo výkonu rozhodnutí. Pro orientaci lze říci, že v případě dlužníka s bydlištěm / sídlem v ČR půjde o okresní soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště / sídlo. V ostatních případech půjde o soud, v jehož obvodu má sídlo banka.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Věcně příslušné jsou okresní soudy. Místně příslušný je okresní soud, který je podle § 252 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, příslušný k výkonu rozhodnutí. Pro orientaci lze říci, že v případě dlužníka s bydlištěm / sídlem v ČR půjde o okresní soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště / sídlo. V ostatních případech půjde o soud, v jehož obvodu má sídlo banka.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Společný účet může být obstaven jen ohledně podílu na peněžních prostředcích, který patří dlužníkovi (§ 311a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Přitom platí, že je-li účet zřízen pro více osob, má se za to, že jejich podíly na peněžních prostředcích jsou stejné (§ 2663 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Tato pravidla jsou stanovena v § 304a, 304b, 310 a 317 až 319 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Z blokace prostředků na účtu jsou tak vyloučeny např. peněžní prostředky, které jsou určeny pro výplatu mezd (platů), náhrad mezd (platů) a dalších plnění, která nahrazují odměnu za práci. Dále pak jde zejména o peněžní prostředky do výše dvojnásobku životního minima, peněžité dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi.

V případě peněžních prostředků, které jsou určeny pro výplatu mezd (platů), náhrad mezd (platů) a dalších plnění, která nahrazují odměnu za práci, platí, že povinný (tj. dlužník) musí předložit peněžnímu ústavu (u kterého je účet veden) písemné prohlášení obsahující uvedení účelu platby, výši celkové částky, jež má být takto vyplacena, a především jména všech zaměstnanců s uvedením přesné výše příslušného plnění, jež jim má být vyplaceno. Podpis povinného na prohlášení musí být úředně ověřen. Vzhledem k tomu, že se jedná o procesní úkon povinného, musí být u povinného – právnické osoby – podepsán tím, kdo je v souladu s § 21 občanského soudního řádu za tuto právnickou osobu oprávněn jednat před soudem. Peněžní ústav není povinen ani oprávněn uvedené prohlášení zkoumat, stejně jako nezkoumá, zda vyplacené prostředky k danému účelu byly skutečně použity, provede výplatu pohledávek zaměstnanců povinného dle stavu peněžních prostředků na účtu (včetně prostředků, jež došly dodatečně, pokud by původní co do výše k výplatě nepostačovaly). To platí i v případě peněžních prostředků do výše dvojnásobku životního minima. I v tomto případě peněžní ústav provádí na základě žádosti povinného výplatu samostatně, bez zásahu soudu (pokud by povinný žádost zaslal soudu, ten o ní nijak nerozhoduje, pouze ji zašle peněžnímu ústavu, aby na jejím základě splnil příslušnou povinnost). Zkoumání účelu použitých vyplacených prostředků zde nemá místo, peněžní ústav pouze soudu oznámí, že uvedenou částku povinnému vyplatil. Je třeba dále postupovat tak, aby se o této skutečnosti dozvěděl i oprávněný, který by jinak mohl mít důvodné pochybnosti, zda při výplatě vymáhané pohledávky v neúplné výši postupoval peněžní ústav v souladu s příkazem soudu. Pokud však nebude oprávněný touto výplatou nijak dotčen, není třeba jej nijak vyrozumívat. V ostatních případech jsou tyto částky vyloučené ex lege (např. v případě sociálních dávek nebo pohledávek autorů a dalších původců).

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Ano. Banky jsou v případě provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů oprávněny účtovat poplatky v souladu se svým sazebníkem poplatků. Sazebník bankovních poplatků je dán obsahem smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a bankou v rozsahu zákonné úpravy, přičemž zde existují zákonné limity toho, co si může banka s dlužníkem sjednat.

Banky jsou oprávněné vybírat poplatky i za poskytování informací, pokud si to s klientem sjednají. Záležet bude na konkrétním sazebníku, přičemž za předběžné i konečné uhrazení těchto poplatků bude odpovídat vlastník účtu.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Soudní poplatky jsou upraveny zákonem č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní částkou. Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. Jednotlivé sazby jsou stanoveny v sazebníku, který je přílohou zákona. Zákon se uplatní jak v případě řízení v prvním stupni, tak i v řízení o opravných prostředcích.

Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. např. podáním návrhu na zahájení řízení).

Pokud jde o bankovní poplatky, sazebník je dán obsahem smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a bankou v rozsahu zákonné úpravy, přičemž zde existují zákonné limity toho, co si může banka s dlužníkem sjednat.

Sazebník bankovních poplatků je dán obsahem smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a bankou v rozsahu zákonné úpravy, přičemž zde existují zákonné limity toho, co si může banka s dlužníkem sjednat.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Rovnocenné vnitrostátní příkazy nemají v rámci vnitrostátního práva stanoveno pořadí.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Pro rozhodnutí podle čl. 33 odst. 1 je příslušný okresní soud, který napadené rozhodnutí vydal.

Pro rozhodnutí podle čl. 34 odst. 1 nebo 2 jsou věcně příslušné okresní soudy. Místně příslušný je okresní soud, který je tzv. obecným soudem dlužníka (podle § 84, 85 a 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). V případě fyzické osoby tak bude zpravidla příslušný okresní soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště. V případě fyzické osoby, která je podnikatelem, bude ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti zpravidla příslušný okresní soud, v jehož obvodu má dlužník sídlo. V případě právnických osob půjde o okresní soud, v jehož obvodu má dlužník sídlo. Nemá-li dlužník obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je příslušný obecný soud banky.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Soudní poplatky jsou upraveny zákonem č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní částkou. Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. Jednotlivé sazby jsou stanoveny v sazebníku, který je přílohou zákona. Zákon se uplatní jak v případě řízení v prvním stupni, tak i v řízení o opravných prostředcích.

Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. např. podáním návrhu na zahájení řízení).

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Česká republika označuje za přijatelný cizí jazyk slovenštinu.

Poslední aktualizace: 20/06/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.