Evropský příkaz k obstavení účtů

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

Exekuční soudce (juge de saisies) u soudu prvního stupně (tribunal de première instance) (článek 1395/2 soudního řádu (Code judiciaire)).

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Národní komora soudních vykonavatelů (Chambre nationale des huissiers de justice) (čl. 555/1 §1, první pododstavec, bod 25 soudního řádu).

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

Ustanovení čl. 555/1 §2 soudního řádu, které vstupuje v platnost dne 1. ledna 2019, se s ohledem na potřebu přijmout určitá další prováděcí opatření stanoví kombinaci možností uvedených v čl. 14 odst. 5 písm. a) a b) nařízení.

Národní komora tedy může v první fázi na základě pověření soudu požádat kontaktní místo belgické národní banky (Banque nationale de Belgique) o potřebné údaje.

Na základě takto získaných údajů může národní komora v případě potřeby požádat o informace jednu nebo více bank.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Odvolací soud (Cour d’appel) (čl. 602 první pododstavec, bod 6, soudního řádu).

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Soudní vykonavatel (huissier de justice) (článek 196 zákona ze dne 18. června 2018 o různých ustanoveních občanského práva a ustanoveních na podporu alternativních forem řešení sporů (loi du 18 juin 2018 portant dispositions diverses en matière de droit civil et des dispositions en vue de promouvoir des formes alternatives de résolution des litiges)).

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Soudní vykonavatel (čl. 519 §1, bod 1 soudního řádu).

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

V Belgii se obstavení účtu řídí soudním řádem (kapitola IV hlava II pátá část) ( http://www.ejustice.just.fgov.be/eli/loi/1967/10/10/1967101056/justel). Obstavení společných účtů je možné. Pokud má banka povědomí o podílech jednotlivých držitelů společného účtu, obstavení se vztahuje pouze na částky náležející dlužníkovi; v opačném případě bude v prohlášení poddlužníka uveden veškerý kladný zůstatek. V tomto případě může každý spolumajitel, na nějž se obstavení nevztahuje, požádat o částečné zrušení obstavení, pokud může prokázat svůj podíl na účtu.

– Tato žádost může být adresována exekučnímu soudci u soudu prvního stupně (článek 1395 soudního řádu).

– V případě svěřenských účtů (comptes de qualité, comptes de tiers) je třeba rozlišovat, zda:

• dlužníkem je držitel účtu
  • Přestože článek 8/1 hypotečního zákona (loi hypothécaire), který výslovně uznává, že některé ze zákona povinné svěřenské účty (tj. účty právních zástupců, soudních vykonavatelů, notářů a realitních makléřů) nejsou součástí vlastnictví držitele účtu a že takové oddělení je vůči třetím stranám namítatelné, zákonodárce nestanoví, že finanční prostředky na těchto svěřenských účtech jsou vyloučeny ze zajištění ve prospěch soukromých věřitelů držitele účtu. Obstavení těchto finančních prostředků v bance je proto v zásadě možné. Banka musí v případě, že vykonává příkaz k obstavení, uvést zvláštní povahu účtu (článek 1452 soudního řádu); exekučnímu soudci však mohou být předloženy případné námitky. Dlužník tedy může požádat o zrušení obstavení účtu.

• dlužníkem je osoba obmyšlená svěřenským účtem
  • Obmyšlený svěřenským účtem může vůči držiteli účtu uplatňovat nárok na finanční prostředky, které jsou v jeho prospěch spravovány. Tato pohledávka může být zajištěna věřiteli obmyšleného. Každý věřitel může totiž žádat zajištění finančních prostředků třetí strany, které tato strana dluží jeho dlužníkovi (článek 1445 soudního řádu). Příkaz k takovému obstavení musí být vydán držiteli účtu (třetí straně), a nikoli bance. Banka má totiž dluh výhradně vůči držiteli účtu, nikoli vůči obmyšlenému.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

V Belgii se vyloučení některých částek z obstavení řídí články 1409, 1409a a 1410 soudního řádu (http://www.ejustice.just.fgov.be/eli/loi/1967/10/10/1967101056/justel). Tato ustanovení se týkají omezení obstavení určitých příjmů a jejich vyloučení z obstavení: mzdy, mzdové náhrady, sociální dávky a výživné. Do určité výše jsou mzdy a mzdové náhrady vyloučeny z obstavení.

S cílem pomoci exekučním orgánům a případně poddlužníkům určit, zda jsou částky na účtu obstavitelné, stanoví čl. 1411a § 3 soudního řádu povinnost (při jejímž nesplnění hrozí trestní postih) pro zaměstnavatele a finanční instituce uvádět u plateb zvláštní kód. Tento kód se má lišit v závislosti na druhu chráněného příjmu poukazovaného na účet.

Tato povinnost uvádět kód nemá vliv na právo dlužníka prokázat všemi právními prostředky, že částky připsané na jeho běžný účet jsou vyloučeny z obstavení (čl. 1411a § 2, první pododstavec soudního řádu). Článek 1411a § 2 druhý pododstavec soudního řádu kromě toho stanoví vyvratitelnou domněnku týkající se částečné nezajistitelnosti částek poukázaných zaměstnavatelem dlužníka na jeho běžný účet. Tato domněnka se uplatní pouze mezi dlužníkem a jeho věřiteli.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Článek 1454 soudního řádu stanoví, že poplatky spojené s prohlášením poddlužníka nese dlužník. Neexistuje žádné ustanovení umožňující náhradu jiných nákladů vzniklých bance v souvislosti s výkonem nebo (částečným) zrušením příkazu k obstavení.

V čl. 555 § 2 soudního řádu, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2019, se stanoví, že král určuje poplatky za zpracování žádosti o informace o účtu a podmínky a způsoby platby. Část těchto poplatků případně připadne bance, která na žádost orgánu pro informace určeného Belgií poskytla informace (viz sdělování informací podle čl. 50 odst. 1 písm. b) nařízení), pokud byla s bankami nebo zástupcem určeným bankami uzavřena písemná dohoda o režimu náhrad, aniž je dotčen čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 655/2014 (viz čl. 3 bod 2 královského výnosu ze dne 22. dubna 2019, kterým se stanoví poplatky za zpracování žádosti o informace o účtu uvedené v čl. 555/1§ 2 šestém pododstavci soudního řádu, a podmínky a způsoby platby (Arrêté royal du 22 avril 2019 fixant les frais pour le traitement de la demande visant à obtenir des informations relatives aux comptes visées à l'article 555/1, § 2, alinéa 6, du Code judiciaire, ainsi que les conditions et les modalités de perception, http://www.ejustice.just.fgov.be/eli/arrete/2019/04/22/2019030412/juste). V současné době taková dohoda o režimu náhrad s bankami neexistuje.

Tyto náklady, které stanoví král, se budou uplatňovat na žádosti o informace v Belgii podle nových článků 1447/1 a 1447/2 soudního řádu (vstoupí v platnost pravděpodobně v roce 2020) a na žádosti o informace podle článku 14 nařízení.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Pokud jde o výkon rozhodnutí soudním úředníkem, sazby upravuje královský výnos ze dne 30. listopadu 1976, kterým se stanoví sazba za úkony soudních vykonavatelů v občanských a obchodních věcech a ve věcech některých dávek (Arrêté royal du 30 novembre 1976 fixant le tarif des actes accomplis par les huissiers de justice en matière civile et commerciale ainsi que celui de certaines allocations).

Pokud jde o poskytování informací, podle ustanovení čl. 555 § 2 soudního řádu, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2019, král určuje poplatky za zpracování žádosti o informace o účtu a podmínky a způsoby platby. Královský výnos ze dne 22. dubna 2019, kterým se stanoví poplatky za zpracování žádosti o informace o účtu uvedené v čl. 555/1 § 2 šestém pododstavci soudního řádu a podmínky a způsoby platby (http://www.ejustice.just.fgov.be/eli/arrete/2019/04/22/2019030412/justel), vstoupil v platnost se zpětnou účinností od 1. ledna 2019.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Podle belgického práva obstavení nezakládá přednostní pořadí  pohledávky. V souladu s článkem 17 a článkem 19 bodem 1 hypotečního zákona mají přednost pouze náklady řízení vzniklé přímo v souvislosti s obstavením.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Odvolání proti příkazu k obstavení: exekuční soudce u soudu prvního stupně (článek 1395/2 bod 2 soudního řádu).

Odvolání proti provedení obstavení: exekuční soudce u soudu prvního stupně (článek 1395/2 bod 2 soudního řádu).

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Odvolací soud (Cour d’appel) (čl. 602 první pododstavec bod 7 soudního řádu).

Podle článku 1051 soudního řádu je lhůta pro podání odvolání obvykle jeden měsíc od doručení rozsudku (signification/notification).

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Poplatky a náklady v občanskoprávním řízení se řídí články 1017 až 1022 soudního řádu.

Náklady řízení se liší v závislosti na případu a musí být posouzeny in concreto.

Článek 1017 soudního řádu stanoví jako obecné pravidlo, že každé pravomocné rozhodnutí uloží, i bez návrhu, náhradu nákladů řízení účastníkovi, který neuspěl, nestanoví-li konkrétní právní předpisy jinak a aniž je tím dotčena dohoda účastníků řízení, kterou v případě potřeby rozhodnutí potvrdí. Jakékoli neúčelně vynaložené náklady, včetně náhrady nákladů řízení uvedené v článku 1022, se však uloží, i bez návrhu, účastníkovi, jehož vinou vznikly.

Článek 1018 soudního řádu vyjmenovává příslušné náklady:

• 1) různé soudní poplatky a rejstříkové a registrační poplatky (les droits divers, de greffe et d'enregistrement) či  kolkovné (droits de timbre), které se vybíralo do zrušení zákoníku o kolkovném (Code des droits de timbre); rejstříkové poplatky zahrnují poplatky za zápis, redakční a expediční poplatky (článek 268 zákoníku o registračních, hypotečních a rejstříkových poplatcích (Code des droits d’enregistrement, d’hypothèque et de greffe)).
  • Poplatek za zápis se pohybuje ve výši od 100 EUR do 500 EUR (exekuční soudce) nebo od 210 EUR do 800 EUR (odvolací soud) v závislosti na hodnotě nároku (čl. 269/1 téhož zákoníku). Tento poplatek musí být uhrazen, aby bylo v příslušné věci zahájeno řízení.
  • Za úkony soudních úředníků soudů (cours et tribunaux) nebo úkony, které jim byly předloženy, bez zásahu soudce, se vybírá redakční poplatek ve výši 35 EUR (článek 270/1 téhož zákoníku).
  • Za vyhotovení kopií nebo výpisů, které vydává kancelář soudu (greffe), se hradí poplatek (droit d'expédition) ve výši 0,85 EUR až 3 EUR za stranu (články 271 a 272 téhož zákoníku).

Registrační poplatky (3 % hlavní pohledávky) se hradí v případě rozhodnutí, která se týkají hlavní pohledávky ve výši více než 12 500 EUR (bez nákladů řízení).

• 2) výdaje, odměny a platy za soudní úkony (le coût et les émoluments et salaires des actes judiciaires);
• 3) náklady na expedici rozsudku (le coût de l'expédition du jugement); náklady na expedici rozsudku (le coût de l'expédition du jugement); pohybuje se ve výši od 0,85 EUR do 3 EUR za stranu.
• 4) náklady týkající se všech příkazů k šetření, zejména svědečného a náhrad znalcům (les frais de toutes mesures d'instruction, notamment la taxe des témoins et des experts);
• 5) cestovní náklady a náklady na pobyt vzniklé soudcům, soudním úředníkům a stranám, pokud byla cesta nařízena soudem, a náklady na úkony, pokud byly provedeny výhradně pro účely daného řízení (les frais de déplacement et de séjour des magistrats, des greffiers et des parties, lorsque leur déplacement a été ordonné par le juge, et les frais d'actes, lorsqu'ils ont été faits dans la seule vue du procès);
• 6) náhrada nákladů řízení (l'indemnité de procédure) podle článku 1022; tuto náhradu obvykle hradí účastník řízení, který neuspěl, a představuje náklady a odměny právního zástupce účastníka řízení, který měl ve věci úspěch. Výše náhrady nákladů řízení se stanoví v závislosti na výši částky, která je nárokována. Královský výnos ze dne 26. října 2007 stanoví základní, minimální a maximální částku. Soudce může snížit nebo zvýšit základní částku, aniž by překročil maximální a minimální výši. Tyto částky se odvíjí od indexu spotřebitelských cen.
• 7) odměny a náklady mediátora jmenovaného v souladu s článkem 1734 soudního řádu (les honoraires, les émoluments et les frais du médiateur désigné conformément à l'article 1734 du Code judiciaire).
• 8) příspěvek podle čl. 4 § 2 zákona ze dne 19. března 2017 o zřízení rozpočtového fondu pro právní pomoc v druhé linii.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Žádný další jazyk.