Evropský příkaz k obstavení účtů

Rakousko

Obsah zajišťuje
Rakousko

JAK VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÝ SOUD/ORGÁN

Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.

Rakousko

Evropský příkaz k obstavení účtů


*povinný údaj

čl. 50 odst. 1 písm. a) – soudy příslušné pro vydání příkazu k obstavení

K vydání evropského příkazu k obstavení účtů, na který byl podán návrh před zahájením řízení o výkonu (respektive exekučního řízení), je příslušný okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město (Bezirksgericht Innere Stadt Wien), a to pro pohledávky určené ve veřejné listině ve smyslu čl. 6 odst. 4 nařízení o evropském příkazu k obstavení účtů.

V ostatních případech je příslušným soudem ten soud, u něhož v okamžiku podání prvního návrhu probíhá řízení o výkonu, v jehož souvislosti má být evropský příkaz k obstavení účtů vydán.

čl. 50 odst. 1 písm. b) – orgán určený jako příslušný pro získání informací o účtu

Pokud řízení týkající se evropského příkazu k obstavení účtů probíhá mimo území Rakouska, je příslušným orgánem pro získání informací o účtu v Rakousku okresní soud, v jehož jurisdikci se nachází okres, v němž má dlužník bydliště (Wohnsitz) nebo obvyklé pobyt (gewöhnlicher Aufenthalt).

Jestliže dlužník nemá bydliště nebo obvyklé pobyt v Rakousku, je příslušným orgánem okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město (viz bod k čl. 50 odst. 1 písm. a) výše). Kontaktní údaje okresního soudu pro Vídeň – Vnitřní Město jsou k dispozici zde:

Pokud řízení o vydání evropského příkazu k obstavení účtů probíhá u soudu na území Rakouska, je tento soud také oprávněný získat informace o účtu.

čl. 50 odst. 1 písm. c) – postupy získávání dostupných informací o účtu

K uložení povinnosti je nutné rozhodnutí soudu (příkaz) určené konkrétní osobě. V tomto rozhodnutí musí soud vyžadovat od dlužníka, aby oznámil všechny své vnitrostátní bankovní účty. Rozhodnutí musí obsahovat zákaz nakládání s peněžními prostředky vedenými na vnitrostátních bankovních účtech, na které se vztahuje evropský příkaz k obstavení účtů, a to až do částky, která má být podle příkazu obstavena. Soudní příkaz musí také dlužníkovi nařídit, aby zrušil všechny inkasní a trvalé příkazy, na jejichž základě jsou finanční prostředky účtovány na vrub účtu, který má být obstaven, pokud ohrožují vymahatelnost částky, kterou má evropský příkaz k obstavení účtů obstavit, a nelze je hradit z nepostihnutelné částky.

čl. 50 odst. 1 písm. d) – soudy, u nichž se podává odvolání proti odmítnutí vydat příkaz k obstavení

Rozhodnutí o jakýchkoli opravných prostředcích musí přijmout soud, který vydal evropský příkaz k obstavení účtů. Opravné prostředky musí být podány u tohoto soudu (viz bod k čl. 50 odst. 1 písm. a) výše).

čl. 50 odst. 1 písm. e ) – orgány určené jako příslušné pro obdržení, zaslání a doručení příkazu k obstavení a dalších písemností

Ustanovení čl. 10 odst. 2 třetí pododstavec: Příslušným orgánem členského státu je okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město.

Ustanovení čl. 23 odst. 3: Pokud je Rakousko jen členským státem výkonu, je příslušným orgánem, kterému se písemnosti zasílají, okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město.

Je-li příkaz vydán v Rakousku, je k zaslání příslušný vydávající soud. Okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město je příslušný k vydávání evropských příkazů k obstavení účtů, na jejichž vydání je podán návrh buď před zahájením řízení ve věci samé, nebo po ukončení tohoto řízení pravomocným rozsudkem, avšak před zahájením výkonu. V ostatních případech je příslušným soudem okresní soud (Bezirksgericht) nebo krajský soud (Landesgericht), u něhož v okamžiku podání prvního návrhu probíhá řízení ve věci samé nebo řízení o výkonu, v jehož souvislosti má být evropský příkaz k obstavení účtů vydán.

Ustanovení čl. 23 odst. 5 a 6 a čl. 27 odst. 2: Pokud byl příkaz k obstavení účtů vydán v Rakousku, je orgánem příslušným k výkonu rozhodnutí vydávající soud. (Vydávající soud: viz odpověď k čl. 23 odst. 3)

Pokud příkaz k obstavení účtů nebyl vydán v Rakousku, je orgánem příslušným k výkonu příkazu okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město.

Ustanovení čl. 25 odst. 3: V tomto případě se prohlášení musí zaslat okresnímu soudu pro Vídeň – Vnitřní Město.

Ustanovení čl. 28 odst. 3: V tomto případě se písemnosti musí zaslat okresnímu soudu pro Vídeň – Vnitřní Město.

Ustanovení čl. 36 odst. 5: V tomto případě se rozhodnutí musí zaslat okresnímu soudu pro Vídeň – Vnitřní Město.

čl. 50 odst. 1 písm. f) – orgán příslušný pro výkon příkazu k obstavení

Je-li příkaz k obstavení účtů vydán v Rakousku, je vydávající soud příslušný také k výkonu příkazu.

Je-li příkaz k obstavení účtů vydán v jiném členském státě, je orgánem příslušným k výkonu příkazu okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město.

čl. 50 odst. 1 písm. g) – rozsah, v němž mohou být obstaveny společné a sběrné účty

Pokud existuje více než jeden majitel účtu a každý z majitelů má právo používat účet samostatně, jako je tomu v případě účtu „se samostatnou dispozicí“ („Oder-Konto“), lze přesto částku pohledávky účinně obstavit, i pokud byl evropský příkaz k obstavení účtů vydán jen vůči jednomu z majitelů účtu, neboť dlužník je oprávněn sám uspokojit pohledávku.

Je-li však k provedení jakékoli transakce vyžadován souhlas všech majitelů účtu, jako je tomu v případě účtu „s podpisem obou nebo všech“ („Und-Konto“), je obstavení možné pouze v případě, že byl evropský příkaz k obstavení účtů vydán vůči všem majitelům účtu (např. pokud existuje společná odpovědnost všech majitelů účtu).

Je-li řízení o vydání evropského příkazu k obstavení účtů zahájeno vůči svěřenskému správci svěřenského účtu (Treuhandkonto) jakožto dlužníkovi, může zakladatel svěřenského účtu vznést námitku podle § 37 exekučního řádu (Exekutionsordnung). V námitce zřizovatel účtu namítá, že jakkoli je účet jakožto svěřenský ve vlastnictví dlužníka, nemá být považován za součást majetku svěřenského správce, a proto není součástí finančních prostředků, které jsou k dispozici pro uspokojení pohledávky věřitele.

čl. 50 odst. 1 písm. h) – pravidla, jimiž se řídí částky vyloučené ze zajištění

Pravidla použitelná pro účely ochrany před zajištěním při vymáhání pohledávky jsou stanovena v § 290 a násl. exekučního řádu a pravidla pro související ochranu účtů v § 292i téhož řádu; jejich znění je k dispozici na adrese http://www.ris.bka.gv.at/. Tato pravidla jsou závazná.

Průběžně vyplácené mzdy (platy) a důchody jsou postižitelné jen do určité míry; výše pohledávky, kterou nelze obstavit („životní minimum“ (Existenzminimum)), závisí na výši plateb a počtu vyživovacích povinností dlužníka. Tyto částky, které se každoročně navyšují, jsou stanoveny v tabulkách na internetových stránkách Spolkového ministerstva spravedlnosti (https://www.bmj.gv.at/service/publikationen/Drittschuldnererkl%C3%A4rung.html)

Pravidlo stanovené v § 292i exekučního řádu týkající se „ochrany účtu“ je určené k tomu, aby se zabránilo riziku, že po odpočtu částek, které jsou k dispozici pro zajištění, by mohla být znovu zajištěna i částka životního minima převedená na účet. Jsou-li ve prospěch účtu dlužníka hrazeny platby, které jsou předmětem zajištění jen v určitém rozsahu, musí být zajištění na žádost pozastaveno, pokud zůstatek účtu odpovídá části příjmu, která zajištění nepodléhá, a to na dobu od zajištění až do data příští platby.

Existují i částky plně vyloučené ze zajištění podle § 290 exekučního řádu. Ty zahrnují následující kategorie plateb:

  1. úhrady výdajů, pokud jde o náhradu za dodatečné výdaje skutečně vynaložené při výkonu povolání;
  2. ze zákona splatné dávky a příspěvky, které se poskytují s cílem pokrýt dodatečné náklady vyplývající z tělesného nebo duševního postižení, potřeby pomoci nebo závislosti na péči;
  3. částky vymožené a náklady uhrazené v souvislosti s právy na věcné dávky, úhrady nákladů v rámci zákonného sociálního zabezpečení a náhrady výdajů na léčebné náklady;
  4. zákonem stanovené rodinné přídavky.

Vyloučení ze zajištění se nepoužije, pokud se výkon týká pohledávky takového druhu, k jejímuž uspokojení je daná kategorie plateb určena. Aby dlužník dosáhl vyloučení z příkazu k obstavení, musí podat návrh.

čl. 50 odst. 1 písm. i) – poplatky, které banky vybírají za provedení rovnocenných vnitrostátních příkazů nebo za poskytnutí informací o účtu, a informace o tom, která strana odpovídá za uhrazení těchto poplatků

Banky mají za provedení evropského příkazu k obstavení účtů nárok na úhradu paušálně stanovených nákladů ve výši 25 EUR, stejně jako při vykonávání předběžného opatření (einstweilige Verfügung), které je podle rakouského práva rovnocenným nástrojem.

Na návrh banky soud nařídí věřiteli, aby náklady bance uhradil.

čl. 50 odst. 1 písm. j) – sazebník poplatků nebo jiný soubor pravidel, který stanoví příslušné poplatky vybírané jakýmkoli orgánem nebo jiným subjektem v členském státě výkonu zapojeným do vyřizování nebo výkonu příkazu k obstavení

Za zpracování nebo vykonání příkazu k obstavení nebo za poskytnutí informací o účtu nejsou účtovány žádné samostatné poplatky.

čl. 50 odst. 1 písm. k) – pořadí, je-li stanoveno pro rovnocenné vnitrostátní příkazy v rámci vnitrostátního práva

Nástroji pro zajištění pohledávek stanovenými v rakouských předpisech upravujících výkon rozhodnutí a exekuci v zásadě jsou zajišťovací exekuce (Exekution zur Sicherstellung) a předběžná opatření (einstweilige Verfügungen).

Zajišťovací exekuce (§ 370 a násl. exekučního řádu) slouží k ochraně pohledávky věřitele v době, než o pohledávce pravomocně rozhodne soud a je následně vymáhána. Pro zajišťovací exekuci (na rozdíl od předběžného opatření) musí právní titul, který ale dosud není vykonatelný. Zajišťovací exekuce je přípustná pouze pro účely uspokojení peněžité pohledávky. Jednou z forem zajišťovací exekuce uvedených v § 374 odst. 1 exekučního řádu je obstavení pohledávek (Pfändung von Forderungen), při němž věřitel získá zástavní právo (Pfandrecht).

Při zajišťovací exekuci věřitel získá zástavní právo. Podle článku 32 nařízení EU o příkazu k obstavení účtu má příkaz k obstavení stejné pořadí, pokud pořadí existuje, jako rovnocenný vnitrostátní příkaz v členském státě výkonu. Aby se tedy zachoval soulad s rakouskými nástroji, rakouské právo stanoví, že evropským příkazem k obstavení účtů se zřizuje zástavní právo, pokud věřitel již dosáhl vydání rozsudku, soudního smíru nebo veřejné listiny. Vznik zástavního práva se oznámí bance a dlužníkovi. Tím se dosáhne soulad se zajišťovací exekucí.

V případě předběžných opatření k zajištění peněžitých pohledávek (§ 378 a násl. exekučního řádu) se nezískává žádné zástavní právo nebo zvláštní pořadí. K získání předběžného opatření nepotřebuje ohrožený účastník řízení právní titul.

čl. 50 odst. 1 písm. l) – soud nebo případně orgán pro výkon příslušný pro přiznání opravného prostředku

Rozhodnutí o jakýchkoli právních opravných prostředcích musí přijmout soud, který vydal evropský příkaz k obstavení účtů. Opravné prostředky musí být podány u tohoto soudu (viz bod k čl. 50 odst. 1 písm. a) výše).

Ustanovení čl. 34 odst. 1 a 2: Je-li příkaz k obstavení účtů vydán v jiném členském státě, je orgánem příslušným pro rozhodování o opravném prostředku okresní soud pro Vídeň – Vnitřní Město. Opravné prostředky musí být podány u tohoto soudu.

čl. 50 odst. 1 písm. m) – soudy, u nichž má být podáno odvolání, a lhůta, která je případně pro podání tohoto odvolání stanovena

Opravný prostředek, který je k dispozici proti rozhodnutím podle článků 33, 34 nebo 35 nařízení, je označován jako Rekurs. Tyto opravné prostředky musí být do čtrnácti dnů podány u soudu, který vydal napadené rozhodnutí, a musí být určené krajskému nebo vrchnímu soudu, do jehož jurisdikce příslušný okresní nebo krajský soud spadá. Opravný prostředek musí podepsat právní zástupce.

Lhůta pro podání opravného prostředku začíná běžet od data doručení písemného vyhotovení napadeného rozhodnutí.

čl. 50 odst. 1 písm. n) – soudní poplatky

Za vydání evropského příkazu k obstavení účtů se hradí poplatky pouze v případě, že je návrh na vydání příkazu podán v jiné souvislosti než v rámci řízení u občanskoprávního soudu. Kromě toho se za odvolání proti příkazu k obstavení účtu platí paušální poplatek. Ustanovení o poplatcích uvádí zákon o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz) pod položkou poplatků 1, pozn. 2, položkou poplatků 2, pozn. 1a a položkou poplatků 3, pozn. 1a. Výše splatných poplatků závisí na částce pohledávky a činí polovinu paušálního poplatku v řízení u občanskoprávního soudu. Zákonná ustanovení a tabulky jsou k dispozici na adrese http://www.ris.bka.gv.at/.

Předmětné soudní poplatky jsou stanoveny paušální sazbou.

čl. 50 odst. 1 písm. o) – jazyky přijímané pro překlady písemností

Žádné.

Poslední aktualizace: 18/10/2023

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.