Evropský exekuční titul

Německo

Obsah zajišťuje
Německo

JAK VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÝ SOUD/ORGÁN

Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.

Německo

Uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Evropský exekuční titul


*povinný údaj

1. Opravná řízení a zpětvzetí (Čl.10(2))

Zákon provádějící nařízení (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (transpoziční zákon o evropském exekučním titulu), doplnil do občanského soudního řádu tato ustanovení:

㤠1081

Oprava a zrušení

(1)         Žádost podle čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 805/2004 o opravu nebo zrušení soudního potvrzení se podává u soudu, který potvrzení vystavil. Tento soud o žádosti rozhodne. Žádost o opravu nebo zrušení notářského potvrzení nebo potvrzení vydaného správními orgány se podává u orgánu, který potvrzení vystavil. Notář nebo správní orgán žádost neprodleně postoupí soudu, do jehož územního obvodu patří, aby o žádosti rozhodl.

(2)          Dlužník může žádost o zrušení podat ve lhůtě jednoho měsíce. Jestliže se potvrzení doručuje do ciziny, činí lhůta dva měsíce. Jde o zákonnou lhůtu, jež začíná běžet doručením potvrzení, ale nikdy nezačne běžet před doručením exekučního titulu, jehož se potvrzení týká. V žádosti o zrušení se uvedou důvody zjevně nesprávného udělení exekučního titulu.

(3)          Ustanovení § 319 odst. 2 a 3 se použijí přiměřeně na opravu a zrušení.“

Ustanovení § 319 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu zní takto:

㤠319

Oprava rozsudků

(1) ...

(2)          Rozhodnutí o opravě se poznamená v rozsudku a v jeho opisech. Pokud se rozhodnutí o opravě přijímá formou usnesení zmíněného v § 130b, uloží se v samostatném elektronickém dokumentu. Tento dokument je poté neodlučitelně připojen k rozsudku.

(3)          Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o opravu nelze podat odvolání; proti rozhodnutí o opravě lze neprodleně podat stížnost.“

2. Dovolací řízení (Čl.19(1))

Podle současných německých právních předpisů upravujících občanskoprávní řízení má dlužník obvykle právo požádat o přezkum uvedený v čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 805/2004 vyneseného rozsudku, a to pokud nemohl napadnout nárok nebo se nemohl dostavit k jednání (srov. čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 805/2004).

a)    Rozsudky pro zmeškání a exekuční tituly.

Podle § 338 občanského soudního řádu může dlužník požádat o zrušení rozsudku pro zmeškání. Obdobný opravný prostředek je možné podat proti rozhodnutí vynesenému v řízení o platebním rozkazu (srov. § 700 občanského soudního řádu ve spojení s § 338 občanského soudního řádu). Žádost se podává ve formě stížnosti soudu, který řízení vede. Lhůta pro podání stížnosti je dva týdny. Jedná se o zákonnou lhůtu, která začíná běžet od doručení rozhodnutí. Je-li žádost přípustná, vrátí se řízení do stádia před zmeškáním. Na přípustnost žádosti nemají vliv důvody, pro které dlužník nenapadnul nárok, resp. se nedostavil k jednání.

Pokud v případech uvedených v čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 805/2004 došlo nejen k pochybení u řádného doručení písemností, kterými se řízení zahajuje, nebo při doručení dokumentu nebo předvolání k soudu s obdobnými účinky, ale nedostatky při doručování přetrvávají, protože spočívají například i v tom, že je v obou případech doručováno na adresu, na níž se dlužník delší dobu nezdržuje, postupuje se takto: nelze-li prokázat, že rozsudek pro zmeškání nebo exekuční titul byl řádně doručen nebo je-li doručení zmařeno porušením základních pravidel upravujících doručování, začne dvoutýdenní lhůta pro podání žádosti běžet pouze od okamžiku, kdy dlužník obdrží rozsudek pro zmeškání nebo exekuční titul. Dlužník má navíc stále právo žádat zrušení rozsudku.

Pokud v případech uvedených v čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 805/2004, tj. kdy bylo doručeno řádně, ale dlužník z důvodu zásahu vyšší moci nebo v důsledku vzniku výjimečných okolností bez svého zavinění nemohl napadnout nárok, postupuje se takto: je-li překážka odstraněna včas před uplynutím lhůty k podání žádosti na zrušení rozsudku, může dlužník využít obvyklé opravné prostředky, tj. podat tuto žádost (viz výše). Pokud se dlužník například nemohl dostavit k soudnímu jednání kvůli dopravní nehodě, zpravidla může během dvoutýdenní lhůty od doručení soudního rozhodnutí buď sám podat žádost o zrušení, nebo jmenovat zmocněnce, který tak učiní jeho jménem. Nicméně trvá-li překážka po uplynutí lhůty k podání odvolání, umožňuje § 233 občanského soudního řádu žádat o navrácení řízení do předchozího stádia. Tato ustanovení se neomezují na případy vyšší moci a umožňují straně žádat o vrácení řízení do předchozího stádia tehdy, když jí bylo znemožněno dodržet zákonnou lhůtu (nebo určité jiné zvláštní lhůty), aniž by na tom měla svůj podíl. Žádost o vrácení řízení musí být podána do dvou týdnů od odstranění překážky. Žádost však nelze podat po uplynutí jednoho roku od zmeškání lhůty. O žádosti, která musí být podána také ve lhůtě dvou týdnů, rozhodne soud příslušný k projednání odvolání (tj. soud rozhodující spor v předmětné věci).

Nedostaví-li se dlužník po podání přípustné žádosti o zrušení rozsudku znovu k dalšímu jednání, nebude mít žádný další opravný prostředek proti rozsudku pro zmeškání, kterým se jeho žádost zamítá (srov. § 345 občanského soudního řádu). Dlužník má však omezené právo podat odvolání. Podle ustanovení § 514 odst. 2 občanského soudního řádu může dlužník své odvolání opřít o skutečnost, že zmeškání lhůty v řízení nezavinil. Obecná omezení přípustnosti odvolání (srov. § 511 odst. 2 občanského soudního řádu) se nepoužijí. Odvolání se podává k odvolacímu soudu. Lhůta k podání odvolání je jeden měsíc; jedná se o zákonnou lhůtu, která začíná běžet od doručení soudního rozhodnutí v úplném znění a nejpozději pět měsíců po vyhlášení rozsudku. Poněvadž jde o zákonnou lhůtu, může dlužník žádat o navrácení řízení do předchozího stádia podle § 233 občanského soudního řádu, pokud bez vlastního zavinění nemohl dodržet lhůtu pro podání odvolání (srov. výše).

b)    Rozsudky bez ústního jednání

Jestliže se dlužník nedostaví k ústnímu jednání a soud nevynese rozsudek pro zmeškání, může soud na žádost věřitele vynést rozsudek bez ústního jednání (srov. § 331a občanského soudního řádu). Proti takovému rozsudku lze podat odvolání. Podle ustanovení § 511 odst. 2 občanského soudního řádu lze podat odvolání tehdy, jestliže hodnota žaloby přesahuje 600 EUR nebo jestliže soud první instance povolil podat odvolání proti rozsudku z důvodů jeho zásadního významu (§ 511 odst. 4 občanského soudního řádu). Co se týče formálních požadavků, jaké musí odvolání splňovat, a práva na vrácení řízení do předchozího stádia, viz výše uvedené.

3. Přípustné jazyky (Čl. 20(2)(c))

Transpoziční zákon o evropském exekučním titulu doplnil do občanského soudního řádu tato ustanovení:

㤠1083

Překlad

Jestliže je podle čl. 20 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 805/2004 třeba, aby věřitel předložil překlad, vyhotoví se tento v němčině a je ověřen osobou, která je k tomu v některém z členských států pověřena.“

4. Orgány určené k ověření veřejných listin (Čl.25)

V Německu jsou úřední listiny pro účely čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 805/2004 vykonatelné právní nástroje vyhotovené notáři a úředníky sociálně-právní ochrany mladistvých. V novém § 1079, jež se doplňuje do občanského soudního řádu, je pravomoc vydávat potvrzení evropského exekučního titulu pro účely čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 805/2004 svěřena úřadům odpovědným za vydávání vykonatelných opisů (srov. § 724 občanského soudního řádu). Uvedená ustanovení znějí takto:

㤠1079

Pravomoc

Potvrzení podle

1.            čl. 9 odst. 1, čl. 24 odst. 1, čl. 25 odst. 1 a

2.            čl. 6 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (Úř. věst. L 143, s.15)

jsou oprávněny vydávat soudy, orgány nebo notářské úřady, které jsou odpovědné vydat vykonatelný opis.“

Podle ustanovení § 797 odst. 2 občanského soudního řádu musí vykonatelný opis (a tedy potvrzení evropského exekučního titulu) notářské listiny vydat notář, který má listinu k dispozici; má-li listinu k dispozici orgán, je příslušný tento orgán. Listinu má obvykle k dispozici ten notář, který ji vyhotovil.

Podle ustanovení § 60 odst. 3 bodu 1 hlavy VIII (ochrana dětí a mladistvých) zákona o sociálním zabezpečení, úřad pro sociálně-právní ochranu mladistvých odpovědný za vyhotovení závazných slibů je příslušný k vydávání vykonatelných opisů listiny týkající se ochrany mladistvých. Výsledkem je, že úřad pro sociálně-právní ochranu mladistvých, který úřední listinu vydal, je příslušný vydat potvrzení evropského exekučního titulu. Transpoziční zákon o evropském exekučním titulu zajišťuje průhlednost přezkoumáním ustanovení § 60 odst. 3 bodu 1 zákona o sociálním zabezpečení.

Z vymezení pravomoci vydávat vykonatelné opisy vyplývá, že v Německu jsou zpravidla všichni notáři a všechny úřady pro sociálně-právní ochranu mladistých oprávněny vydávat potvrzení evropského exekučního titulu. Vzhledem k tomu, že v Německu je zhruba 8 000 notářů a stovky úřadů pro sociálně-právní ochranu mladistvých, není záhodno sestavovat jejich seznam ke zveřejnění v Úředním věstníku; náklady za aktualizaci takového seznamu by navíc byly neúměrně vysoké. V dané chvíli německá vláda nehodlá seznam zasílat, ale místo toho navrhuje oznámit zákonná opatření uvedená v § 1097 občanského soudního řádu ve spojení s § 797 odst. 2 občanského soudního řádu nebo § 60 odst. 3 bodu 1 hlavy VIII zákona o sociálním zabezpečení formou zveřejnění v Úředním věstníku. Tyto informace věřiteli umožní bezproblémové určení příslušného orgánu pro splnění účelů článku 25 nařízení (ES) č. 805/2004. Kromě toho dle výše uvedeného vysvětlení ve velké většině případů bude příslušným orgánem ten orgán, který úřední listinu vyhotovil.

Poslední aktualizace: 30/06/2023

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.