I. Seznamy a rejstříky znalců

Ve Slovenské republice existuje úřední seznam znalců. Seznam znalců na je přístupný online pro každého.

Za vedení seznamu znalců odpovídá ministerstvo spravedlnosti.

Aby mohli být znalci zapsáni do rejstříku, musí splňovat následující kritéria:

• způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu,
• výpis z rejstříku trestů bez záznamu o odsouzení,
• odpovídající vzdělání (pokud možno vysokoškolské),
• zvláštní krátkodobý kurz zaměřený na právní normy upravující povolání soudních znalců,
• nejméně sedm let praxe v příslušném oboru (zcela po získání titulu),
• zvláštní zkoušku organizovanou ministerstvem spravedlnosti nebo pověřeným subjektem,
• zvláštní dlouhodobý kurz zaměřený na právní normy upravující povolání soudních znalců a na příslušný oddíl nebo pododdíl seznamu (vyžadováno pouze pro vybrané oddíly a pododdíly),
• potřebné materiální vybavení,
• Žádné vyškrtnutí ze seznamu v posledních třech letech z důvodu správního deliktu spáchaný v postavení soudního znalce a žádný trvající zákaz činnosti z důvodu správního deliktu spáchaného v postavení soudního znalce,
• přísahu soudního znalce.

Zápis znalců na seznam je podmíněn složením slibu. Zápis znalců na seznam je podmíněn podáním žádosti. Ministerstvo spravedlnosti je povinno zapsat do seznamu znalců osobu, která splňuje zákonné požadavky.

Ministerstvo spravedlnosti může znalce ze seznamu vyškrtnout:

• na základě písemné žádosti znalce,
• pokud osoba přestane splňovat výše uvedené požadavky,
• jako způsob disciplinární sankce,
• pokud osoba vykonává činnost bez pojištění odpovědnosti,
• pokud osoba neprojde ověřením odborné způsobilosti.

Seznam znalců je ministerstvem spravedlnosti neustále aktualizován.

Znalce je možné najít pomocí vyhledávacího nástroje. Tento vyhledávací nástroj zahrnuje všechny znalce. Znalci jsou v seznamu uváděni podle oboru specializace a jejich specializace jsou přístupné v rejstříku.

II. Kvalifikace znalce

Do seznamu znalců mohou být zapsány pouze osoby, které ve svém specializovaném oboru získaly určitou úroveň vzdělání. K výkonu znalecké činnosti není nutné, aby byli znalci členy určitého profesního sdružení. Znalci musí pravidelně zlepšovat své dovednosti. Existují specializované odborné instituce, které jsou oprávněny organizovat průběžné odborné vzdělávání.

III. Odměňování znalců

Znalec se může se zadavatelem, který není soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, dohodnout na smluvní odměně nebo výši znalečného. Pokud se nedohodnou, má znalec nárok na tarifní odměnu, náhradu výdajů a náhradu za vynaložený čas. Výše tarifní odměny pro znalce je stanovena buď časově, podílovou metodou, nebo paušální metodou.

Znalci ustanovení soudem mohou přijímat zálohy na náklady. V občanskoprávním řízení hradí odměnu znalce strany, v trestním řízení stát.

IV. Odpovědnost znalců

Právní předpisy Slovenské republiky obsahují konkrétní ustanovení týkající se odpovědnosti znalce. Zákon č. 382/2004 Sb. v aktuálním znění upravuje několik druhů přestupků.

Znalci jsou povinni krýt svou případnou odpovědnost pojištěním odpovědnosti z výkonu profesní činnosti. Toto pojištění se nevztahuje na odpovědnost znalce za poradenství, které poskytuje v jiných členských státech.

Výše odpovědnosti znalců má stanovenou horní hranici ve výši 33 193 EUR.

V. Doplňující informace o znaleckém řízení

Hlavními právními předpisy, které se vztahují na soudní znalectví ve Slovenské republice, jsou zákon č. 382/2004 Z. z. v aktuálním znění, nařízení č. 228/2018 Z. z., občanský soudní řád, trestní řád a správní řád.

Obecná pravidla pro ustanovování znalců jsou pro účely řízení před civilním, trestním nebo správním soudem obdobná.

Právní systém Slovenské republiky nerozlišuje mezi soudními znalci, znalci v technických oborech, znalci v oblasti práva nebo jinými znalci. Celkový počet znalců zapsaných na seznamu je zhruba 3 000.

Ustanovování znalců

Znalce může ustanovit soud nebo jiný orgán veřejné moci. Znalci mohou být ustanoveni pro účely předběžného nebo přípravného řízení. V přípravném řízení trestním může znalce ustanovit policista nebo státní zástupce.

Ustanovování znalce pro účely řízení před civilním, trestním a správním soudem se nijak neliší. Soudní znalci mají ze zákona povinnost oznámit jakýkoli střet zájmů. Jsou-li znalci ustanoveni soudem, musí soud k jejich výběru použít seznam nebo rejstřík znalců. Znalec ze seznamu může být ustanoven soudem nebo vybrán jedním z účastníků řízení. Není-li v seznamu zapsán žádný soudní znalec nebo není-li možné, aby znalecký posudek provedl některý ze zapsaných soudních znalců, může soud ustanovit soudního znalce ad hoc .

Postup

Občanskoprávní řízení

Během jednání obvykle probíhá křížový výslech znalců. Soudce není znaleckým posudkem vázán. Znalecký´ posudek má stejnou váhu jako jakýkoli jiný důkaz, soudce jej musí posoudit volně a v souvislosti s dalšími důkazními prostředky.

Neexistuje žádný postup pro setkání znalců před hlavním líčením nebo pro křížový výslech před hlavním líčením, které by měly zúžit rozsah otázek a pomoci soudu porozumět rozdílům v názorech.

Na žádost soudu jsou účastníci řízení povinni spolupracovat se znalcem při získávání zdrojů nebo údajů pro znalecký posudek.

1. Znalecký posudek

Znalecký posudek musí mít následující strukturu:

• Titulní strana
• Úvod
• Zpráva
• Závěr
• Přílohy:
• Znalecká doložka

Znalci nejsou povinni poskytovat předběžný posudek. Znalci nejsou povinni zabývat se v posudku argumenty účastníků řízení.

Soud může nařídit, aby znalec předložil další posudek. Znalci předkládají své posudky písemně nebo ústně.

2. Soudní jednání

Znalec se musí zúčastnit předběžného jednání. Musí se dostavit k hlavnímu jednání, aby zodpověděl otázky soudu a účastníků řízení. Během jednání obvykle probíhá křížový výslech znalců.

Informace zde uváděné byly shromážděny během projektu „Vyhledání znalce“ od kontaktních osob v jednotlivých zemích, které vybral Evropský institut pro expertizu a znalce, EEEI.