Doručování právních dokumentů

Τσεχική ∆ηµοκρατία
Περιεχόμενο που παρέχεται από
European Judicial Network
Ευρωπαϊκό Δικαστικό Δίκτυο (για αστικές και εμπορικές υποθέσεις)

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

Doručování soudních písemností je jedním z procesních úkonů soudu, které soud činí v průběhu celého soudního řízení. V souvislosti s řízením soud doručuje účastníkům řízení, osobám zúčastněným na řízení a jiným osobám různé písemnosti (např. žalobu, předvolání, písemné vyhotovení rozsudku atd.).

V zájmu zachování právní jistoty a ochrany účastníků má doručování závažné procesní důsledky. Například jen řádně doručený rozsudek může nabýt právní moci, a získat tak závazné účinky na právní vztahy, o nichž se vyslovuje.

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

Formálně jsou doručována veškerá sdělení, s jejichž doručením jsou spojovány právní účinky. Nutnost formálního doručení vyplývá z potřeby soudu disponovat osvědčením o tom, že konkrétní písemnost doručena byla a že je možno s tímto doručením v rámci předmětného soudního řízení spojovat potřebné účinky.

Dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „OSŘ“ nebo „občanský soudní řád“), se soudní doručování provádí dle povahy písemností buď do vlastních rukou, nebo „obyčejně“. Do vlastních rukou se doručují písemnosti, o nichž tak stanoví zákon (např. žaloba žalovanému, rozsudek účastníkům řízení) nebo nařídí-li tak soud. „Obyčejně“ se pak doručují ostatní písemnosti.

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

Orgány, které zajišťují doručování soudních písemností, jsou soudy, které pro doručení mohou využít doručující orgány (doručujícími orgány jsou soudní doručovatelé, orgány Justiční stráže, soudní exekutoři a provozovatelé poštovních služeb a za určitých podmínek, pro některé adresáty, též orgány Vězeňské služby České republiky, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, ústav pro výkon zabezpečovací detence, krajská vojenská velitelství, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti).

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, pokud adresát již nebydlí na adrese známé dožadujícímu orgánu?

Pokud je v dožádání uvedena adresa adresáta, na kterou se nepodaří doručit z důvodu, že se na této adrese adresát již nezdržuje, provede soud tzv. šetření a pokusí se nahlédnutím do Informačního systému evidence obyvatel ČR zjistit u fyzické osoby adresu místa trvalého pobytu/místa podnikání a u právnické osoby adresu sídla/sídla organizační složky zapsaného v příslušném rejstříku.

Dle zákonné úpravy doručování obsažené v občanském soudním řádu je adresou pro doručování u fyzické osoby mimo jiné také adresa místa trvalého pobytu a adresa místa podnikání; u právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku a adresa sídla organizační složky. Má-li adresát písemností v České republice evidovanou datovou schránku, soud mu doručuje písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Doručení do datové schránky se považuje za doručení do vlastních rukou. (Povinnost zřídit si datovou schránku mají jen právnické osoby, u fyzických osob je zřízení datové schránky dobrovolné.)

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Informace o aktuálním pobytu fyzických osob v České republice lze získat především z Informačního systému evidence obyvatel ČR. Všechny soudy v České republice mají přístup do tohoto systému a mohou z něj pořizovat výpisy za podmínek stanovených v § 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) a současně za podmínek zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Co se týče žádostí ze zahraničí, poskytují se osobní údaje z informačního systému na dožádání osoby ze zahraničí nebo zastupitelského úřadu cizího státu, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána (§ 8 odst. 9 zákona o evidenci obyvatel). Soudy v České republice mají přístup rovněž do informačního systému cizinců vedeného podle zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky.

Informace o právnických osobách a o fyzických osobách - podnikatelích, které mají bydliště či podnikají v České republice a požádají o zápis, jsou vedeny ve veřejném rejstříku podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Veřejný rejstřík je veřejným seznamem, do něhož se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách - podnikatelích a jehož součástí je také Sbírka listin. Je přístupný jak českým tak zahraničním osobám a každý do něj může nahlížet nebo si z něho pořizovat kopie či výpisy. Veřejný rejstřík je veden v elektronické podobě, je k němu tudíž možný dálkový přístup, a sice na této adrese:

https://www.czso.cz/csu/res/business_register.

Informace na webových stránkách jsou k dispozici bezplatně. Za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie z listin uložených ve sbírce, včetně výpisu z obchodního rejstříku v českém jazyce je stanoven poplatek za každou započatou stránku 50 Kč bez ověření, 70 Kč s ověřením.

4.3 Jakým způsobem nakládají orgány v tomto členském státě se žádostí zaslanou podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, jejímž účelem je zjistit současnou adresu určité osoby?

Dle české právní úpravy není zjišťování adres považováno za důkaz. Z praxe českých soudů však vyplynulo, že jsou soudy zpravidla ochotny se dožádáním dle Nařízení (ES) č. 1206/2001 cíleným na zjištění současné adresy osoby zabývat a provést požadované šetření za předpokladu, že je tato informace nutná pro již probíhající občanskoprávní soudní řízení.

Nicméně v případech, kdy je mezi Českou republikou a jiným členským státem EU uzavřena dvoustranná smlouva, která obsahuje výslovné ustanovení o zjišťování adres, je třeba postupovat dle této dvoustranné smlouvy.[1]

Pokud jde o sdělení adresy podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby (typicky obchodní společnosti), nestanoví české právo žádné zvláštní zákonné požadavky pro poskytnutí těchto údajů. Jak již bylo výše uvedeno, přístup k informacím ve veřejném rejstříku není nijak limitován.




[1] Vzájemné zjišťování adres je sjednáno v dvoustranné smlouvě s: Belgií, Bulharskem, Maďarsko, Polsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko.

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

Dle české právní úpravy doručuje soud písemnost při jednání nebo jiném soudním úkonu. Nedojde-li tímto způsobem k doručení, doručí soud písemnost adresátovi prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu.

Není-li možné písemnost takto doručit, nařídí soud doručení prostřednictvím doručujícího orgánu (viz informace uvedené v bodě 3.), nebo účastníka řízení či jeho zástupce pro doručování písemností (§§ 45, 46c, 47 a 48 OSŘ).

Za zákonem přesně stanovených podmínek může soud písemnost doručit i vyvěšením na úřední desce (§ 50l OSŘ).

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

Za doručování písemností elektronickou cestou lze považovat doručení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.

Není-li možné takto doručit, soud doručí písemnost na žádost adresáta na jím sdělenou elektronickou adresu, jestliže adresát soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát. Soud při tomto způsobu doručování vyzve adresáta, aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem. Jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí požadovaným způsobem, je doručení neúčinné.

Jiné způsoby doručování písemností elektronickou cestou nejsou zákonem upraveny.

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

K této otázce viz též informace výše v bodě 5.

Občanský soudní řád rozlišuje dva typy doručování: do vlastních rukou adresáta a doručování jiných písemností.

Jsou-li doručovány písemnosti, o nichž zákon nebo soud stanoví, že mají být doručeny do vlastních rukou adresáta, a nezastihne-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost se uloží v provozovně poštovního doručovatele, případně u soudu, a adresátovi se zanechá písemná výzva, aby si písemnost vyzvedl (viz dále bod 7.2.).

Pokud jsou doručovány písemnosti, kde není stanoveno doručení do vlastních rukou (tzv. doručování jiných písemností), po nezastižení adresáta se tyto jednoduše vhodí do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky. Nelze-li vhodit písemnost do schránky, doručí ji soud vyvěšením na své úřední desce (§ 50 OSŘ).

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

U písemností určených do vlastních rukou se písemnost považuje za doručenou desátým dnem ode dne, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí (tzn. ode dne, kdy byla uložena na poště či u soudu, nebo kdy byla výzva k vyzvednutí písemností vyvěšena na úřední desce soudu, nelze-li výzvu zanechat v místě doručování). Písemnost se považuje za doručenou i v případě, že se adresát o uložení písemnosti nedozvěděl. Po marném uplynutí desetidenní lhůty vhodí doručující orgán písemnost do schránky adresáta, a není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. U některých písemností (především směnečný platební rozkaz, platební rozkaz a evropský platební rozkaz) je však tzv. náhradní doručení zákonem nebo rozhodnutím soudu vyloučeno - po uplynutí lhůty deseti dnů jsou písemnosti vráceny odesílajícímu soudu, aniž by se považovaly za doručené (§ 49 odst. 5 OSŘ).

Písemnosti doručované prostřednictvím veřejné datové sítě se považují za písemnosti doručené do vlastních rukou adresáta. Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Nepřihlásí-li se tato osoba do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, je-li u takové písemnosti vyloučeno náhradní doručení (§ 17 odst. 3 a 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů).

Ostatní písemnosti (určené nikoli do vlastních rukou adresáta) se považují za doručené dnem, kdy byly vhozeny do schránky, anebo v případě, že byly doručovány vyvěšením na úřední desce soudu, desátým dnem po vyvěšení.

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

O uložení písemností na poště je adresát informován v písemné výzvě k vyzvednutí písemností, kterou mu doručující orgán vhodným způsobem zanechá (zpravidla ji vhodí do schránky). Nelze-li výzvu v místě doručování zanechat, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu, a ten vyvěsí výzvu k vyzvednutí písemnosti na své úřední desce.

Výzva přitom musí obsahovat náležitosti upravené v zákoně (§ 50h OSŘ), a to zejména označení soudu, doručované písemnosti, adresáta a adresy, doručujícího orgánu a jména a příjmení doručovatele spolu s jeho podpisem. Není-li vyloučeno náhradní doručení, musí výzva obsahovat také poučení o právních následcích nevyzvednutí písemnosti. Rovněž je v ní uvedeno u koho, kde a v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, a do kdy a v jaké době si ji příjemce může vyzvednout.

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Situaci odepření přijetí písemnosti řeší ustanovení § 50c OSŘ, jež stanoví, že odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy bylo přijetí písemnosti odepřeno. O tomto následku musí být adresát poučen. Stejná fikce doručení nastává podle českého práva v případě, že adresát odmítne prokázat svou totožnost anebo poskytnout jinou součinnost nezbytnou k řádnému doručení. V tomto případě se písemnost považuje za doručenou dnem, kdy prokázání totožnosti nebo poskytnutí součinnosti bylo odmítnuto. Oprávněnost či neoprávněnost odmítnutí se tudíž dle českého práva neposuzuje a fikce doručení nastává automaticky samotným odmítnutím.

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 14 nařízení o doručování)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 14 nařízení o doručování), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Česká pošta postupuje při doručování poštovních zásilek ze zahraničí obdobně jako je tomu v případě vnitrostátního doručování. To znamená, že pokud na obálce, resp. na dodejce, není výslovně uvedeno, že je poštovní zásilka určena do vlastních rukou adresáta, může ji kromě adresáta převzít také jeho zmocněnec, zákonný zástupce adresáta nebo zmocněnec jeho zákonného zástupce, a to za stejných podmínek jako adresát (tedy musí prokázat svou totožnost a podpisem potvrdit převzetí písemnosti).

Dále může podle Poštovních podmínek zásilku v místě určeném v poštovní adrese převzít:

1. je-li zásilka adresovaná fyzické osobě:

- fyzická osoba, která se zdržuje v bytě, kanceláři, provozovně nebo jiné uzavřené prostoře označené jménem a příjmením adresáta nebo příjmením shodným s příjmením adresáta a která převzetí zásilky potvrdí svým podpisem;

2. je-li zásilka adresovaná právnické osobě:

- fyzická osoba, která převzetí poštovní zásilky potvrdí svým podpisem a razítkem adresáta,

- fyzická osoba, která převzetí poštovní zásilky potvrdí svým podpisem a která prokáže, že je oprávněnou osobou,

- fyzická osoba, která se zdržuje v kanceláři, provozovně nebo jiné uzavřené prostoře označené názvem adresáta, která prohlásí, že adresát razítko nepoužívá, která převzetí poštovní zásilky potvrdí svým podpisem a která prokáže své jméno a příjmení.

V případě, že se nepodaří písemnost žádné z výše uvedených osob předat, může ji pošta vydat vhodné fyzické osobě, zejména některému z adresátových sousedů, která souhlasí, že poštovní zásilku adresátovi předá, a která převzetí zásilky potvrdí svým podpisem.

Tento postup je vyloučený v případě, že

a) adresát předal České poště písemné prohlášení, že s tímto způsobem dodávání nesouhlasí,

b) adresát předal České poště písemné prohlášení, že Česká pošta může poštovní zásilky dodávat jen jemu,

c) udaná cena je vyšší než 10 000 Kč. (čl. 25 odst. 6 Poštovních podmínek).

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 14 nařízení č. 1393/2007 provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

V případě, že jsou písemnosti doručovány dle čl. 14 Nařízení (tj. prostřednictvím poštovních služeb, tedy nikoliv prostřednictvím přijímajícího subjektu) a nepodaří-li se zásilku předat, zásilka se uloží a adresátovi se zanechá v jeho domovní schránce výzva, aby si poštovní zásilku v určené lhůtě vyzvedl na stanovené pobočce pošty. Nevyzvedne-li si ji ve stanovené lhůtě, vrací se zásilka zpátky jako nedoručená.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

V případě, že se jedná o přímé doručování prostřednictvím poštovních služeb ze zahraničí ve smyslu článku 14 Nařízení, může si adresát vyzvednout zásilku ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. O uložení poštovní zásilky je adresát informován v písemné výzvě k vyzvednutí zásilky, kterou mu doručující orgán zanechá v jeho domovní schránce.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, o němž se pořizuje protokol, uvede to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40 odst. 6 OSŘ) uvede, jaká písemnost byla doručena. Protokol podepíše ten, kdo doručení provedl, a příjemce.

K doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky viz výše bod 7.2.

Byla-li písemnost doručována prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, je doručení prokázáno datovou zprávou adresáta, podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem, kterou potvrdil přijetí písemnosti.

Doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se nepořizuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení písemnosti na doručence. Doručenka je veřejnou listinou. Není-li prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé.

Doručenka musí obsahovat:

a) označení soudu, který písemnost předal k doručení,

b) označení doručujícího orgánu,

c) označení doručované písemnosti,

d) označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,

e) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát zastižen, v který den byla

písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo přijetí písemnosti odepřeno, nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti,

f) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,

g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,

h) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy, údaj o jejím vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za adresáta, a její podpis,

i) údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky.

Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda byla adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl.

Vyzvedne-li adresát, popřípadě příjemce, uloženou písemnost, musí doručenka obsahovat také:

a) jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,

b) prohlášení doručujícího orgánu, v který den byla písemnost vyzvednuta,

c) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,

d) jméno a příjmení osoby, která uloženou písemnost vyzvedla, a její podpis.

Odepřel-li adresát, popřípadě příjemce, písemnost přijmout, nebo neposkytl-li součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda bylo poskytnuto ústní nebo písemné poučení o následcích odepření přijetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti, a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno nebo v čem neposkytnutí součinnosti spočívalo.

Byla-li doručována písemnost „obyčejným způsobem“ a nebyla-li písemnost doručena adresátu, popřípadě příjemci, musí doručenka navíc obsahovat:

a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla písemnost vhozena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky,

b) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,

c) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu.

Nemůže-li příjemce svým podpisem potvrdit doručení písemnosti, potvrdí doručení příjemci na doručence svým podpisem kromě doručovatele také jiná vhodná fyzická osoba.

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Právní řád ČR nestanoví možnost konvalidace vadného doručení. Došlo-li tedy k porušení zákonného postupu při doručování konkrétní písemnosti, je nutné tuto doručit znovu.

Vzhledem k tomu, že právní řád ČR umožňuje v řadě případů tzv. náhradní doručení a s ním spojenou fikci doručení, existuje pro případy, kdy se adresát v důsledku objektivní překážky nemohl s písemností ve stanovené lhůtě seznámit, institut tzv. neúčinnosti doručení.

Neúčinnost prohlašuje příslušný soud, a to pouze na návrh účastníka, který byl adresátem této konkrétní písemnosti (výjimkou jsou pouze nesporná řízení, kde soud může účinnost doručení přezkoumat i ex officio). Návrh je třeba podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se adresát s doručovanou písemností seznámil nebo seznámit mohl. Neúčinnost pak soud prohlásí jen v případě, že se adresát s písemností nemohl seznámit z omluvitelného důvodu. Účastník tak musí v návrhu označit důkazy, jimiž má být včasnost (ve lhůtě výše uvedených 15 dnů) a důvodnost návrhu prokázána. Za omluvitelný důvod lze považovat například nemoc, hospitalizaci v nemocnici apod. Jedná se tedy o důvody, kdy účastníkovi bránila v seznámení se s písemností objektivní překážka. Prohlášení neúčinnosti doručení není možné v případě, kdy se adresát vědomě doručení vyhýbal, stejně tak pokud se na adrese uvedené pro doručování trvale nezdržuje (je povinností, aby účastník pro doručování uvedl adresu, na které se skutečně zdržuje).

11 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik?

Náklady na doručení nese zpravidla soud, který doručení písemnosti zajišťuje.

Poslední aktualizace: 06/03/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Σχόλια

Χρησιμοποιήστε το παρακάτω δελτίο για να διατυπώσετε τα σχόλια και τις παρατηρήσεις σας για τον νέο μας ιστότοπο