Doručování právních dokumentů

Slovensko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

Pojem doručování písemností

Pod pojmem „doručování písemností“ se podle výkladu soudní praxe rozumí procesní úkon soudu, jímž tento informuje účastníka řízení nebo třetí osobu, jejíž součinnost je v řízení zapotřebí, o průběhu soudního řízení. Úplné a účinné informování účastníků řízení o jeho průběhu je nezbytným předpokladem řádného řízení a skončení řízení u soudu – soud totiž může jednat a rozhodovat jen za předpokladu, že účastníci obdrželi všechny písemnosti, jejichž přijetí a znalost je podmínkou dalšího postupu v řízení, použití opravného prostředku, prostředků procesní obrany a ochrany a dalších úkonů, které lze učinit pouze ve lhůtě stanovené zákonem nebo soudem. Zejména doručování soudních rozhodnutí ve věci samé je nezbytným předpokladem pravomocného skončení věci, resp. vykonatelnosti soudního rozhodnutí. Je důležité si uvědomit, že § 105 a násl. zákona č. 160/2015, Občanský sporný řád (Zákon č. 160/2015 Z.z., Civilný sporový poriadok) vymezuje pouze procesněprávní rozměr doručování (soudních) písemností; doručování hmotněprávního úkonu, tj. i projevu vůle ve formě písemností, upravuje zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník (Zákon č. 40/1964 Zb., Občiansky zákonník). Mezi doručováním podle hmotněprávních a procesních předpisů je značný rozdíl, zejména co se týká účinnosti doručení, ukončení doručování a vzniku právních následků.

Existence zvláštních pravidel pro doručování písemností

Cílem zvláštní úpravy doručování v občanském sporném řádu je snaha zákonodárce o dodržení zásady rovnosti zbraní a kontradiktornosti v soudním řízení. Nikdo nesmí být v soudním řízení znevýhodněn a každá strana musí být ve stejném rozsahu informována o průběhu soudního řízení. Strany musí mít možnost poskytnout potřebnou součinnost v řízení, seznámit se s tvrzeními a důkazy druhé strany a procesními úkony soudu v souvislosti s řízením a s podstatou projednávané věci. Zásada rovnosti zbraní a kontradiktornosti řízení je základním definičním prvkem práva na spravedlivý proces, které je ve Slovenské republice na základě článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vymezeno jako ústavní právo (články 46–48 ústavy (Ústava Slovenskej republiky)).

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

V širším smyslu lze za formální doručení považovat každé doručení uskutečněné podle ustanovení občanského sporného řádu, tj. doručování do elektronické schránky (upřednostňováno), doručování na elektronickou adresu (pouze na žádost účastníka řízení), doručení prostřednictvím doručujícího orgánu (poštovní společnost, soudní doručovatel) do vlastních rukou nebo jinak než do vlastních rukou, doručení formou veřejné vyhlášky či zvláštní formou doručování prostřednictvím jiných doručovacích orgánů (útvar policejního sboru, městská policie, soudní exekutor, Sbor vězeňské a justiční stráže (Zbor väzenskej a justičnej stráže), zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí, Ministerstvo obrany). V užším smyslu je formálním resp. úředním doručením pouze doručení soudních písemností do vlastních rukou.

Postup stanovený pro běžné doručení použije soud v případě písemností, u nichž zákon nevyžaduje doručení do vlastních rukou.

To, které písemnosti se doručují do vlastních rukou, je stanoveno v jednotlivých ustanoveních občanského sporného řádu. Do vlastních rukou se mimoto doručuje rovněž v případech, kdy tento způsob nařídí soud podle okolností daného případu (soudy obvykle doručují do vlastních rukou například předvolání k soudnímu jednání z důvodu procesní jistoty). Skutečnost, že zákonodárce zvolil pro jednotlivé písemnosti tento privilegovaný způsob doručení, svědčí o důležitosti těchto písemností a o nutnosti toho, aby se účastník řízení seznámil s jejich obsahem, a aby bylo tudíž uplatněno právo na spravedlivý proces. Podle zákona je nutné doručit do vlastních rukou tyto písemnosti: usnesení, kterým soud připustil změnu žaloby, pokud nebyli účastníci řízení přítomni při projednávání, během něhož došlo ke změně (§ 142 odst. 2 občanského sporného řádu); žalobu s přílohami (§ 167 odst. 1 občanského sporného řádu); vyjádření žalovaného (replika), pokud žalovaný neuzná uplatněný nárok v plném rozsahu (§ 167 odst. 3 občanského sporného řádu); vyjádření žalobce k replice podle § 167 odst. 3 (duplika) (§ 167 odst. 4 občanského sporného řádu); předvolání k předběžnému projednání sporu (§ 169 odst. 2 občanského sporného řádu); rozsudek (§ 223 odst. 1 občanského sporného řádu); platební rozkaz se žalobou podle § 266 odst. 1 občanského sporného řádu; usnesení o zrušení platebního rozkazu podle § 267 odst. 4 občanského sporného řádu; usnesení podle § 273 písm. c) občanského sporného řádu o povinnosti vyjádřit se k žalobě písemně ve stanovené lhůtě a v tomto vyjádření uvést rozhodující skutečnosti na svou obhajobu, připojit listiny, na něž se odkazuje, a označit důkazy k prokázání těchto tvrzení ve smyslu § 273 písm. a) občanského sporného řádu.

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

Orgánem odpovědným za doručení soudních písemností je samotný soud, který je v případě potřeby oprávněn doručit písemnosti prostřednictvím doručovacích orgánů. Ze systematického výkladu občanského sporného řádu je zřejmá tato posloupnost při doručování písemností:

  1. soudem na jednání nebo při jiném úkonu;
  2. do elektronické schránky podle zákona č. 305/2013 o elektronické podobě výkonu působnosti orgánů veřejné správy a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o e-Governmentu) (zákon č. 305/2013 Z.z. o elektronickej podobe výkonu pôsobnosti orgánov verejnej moci a o zmene a doplnení niektorých zákonov, zákon o e-Governmente);
  3. doručení na elektronickou adresu na žádost účastníka řízení, pokud se nejedná o písemnosti, které se doručují do vlastních rukou;
  4. doručení prostřednictvím doručovacího orgánu:

–               obvykle poštovní společnost nebo soudní doručovatel,

–               pokud to soud považuje za nezbytné, může nařídit doručení prostřednictvím útvaru policejního sboru, soudního exekutora nebo městské policie,

–               ve zvláštních případech doručuje soud prostřednictvím: Sboru vězeňské a justiční stráže (doručování fyzickým osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě), zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních), Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí (doručování fyzickým osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit nebo osobám, které se nacházejí v domácnosti osoby požívající diplomatických výsad a imunit, nebo osobám, jímž má být písemnost doručena v budově nebo v místnosti chráněné diplomatickou imunitou) a Ministerstva obrany (doručování vojákům z povolání, není-li možné doručit písemnost jinak),

–               zvláštním způsobem je doručení veřejnou vyhláškou, pokud tak stanoví občanský sporný řád (například v případě neznámé adresy fyzické osoby) nebo zvláštní předpis (např. § 199 občanského nesporného řádu (Civilný mimosporový poriadok)).

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, pokud adresát již nebydlí na adrese známé dožadujícímu orgánu?

Slovenské soudy se v těchto případech vždy aktivně snaží zjistit současné bydliště adresáta, a to zejména prostřednictvím registru obyvatel Slovenské republiky (Register obyvateľov Slovenskej republiky), který je elektronicky propojený s informačním systémem soudu. Soud dokáže zjistit adresu trvalého nebo přechodného bydliště zapsanou v tomto registru (pokud takováto adresa existuje) obratem. Rovněž Sociální pojišťovna (Sociálna poisťovňa) v současnosti prostřednictvím soudního rejstříku poskytuje slovenským soudům elektronicky součinnost a soudy si mohou obratem vyžádat některé údaje evidované Sociální pojišťovnou, a to především adresu účastníka řízení, která je evidována u Sociální pojišťovny, a jméno (název) současného či bývalého zaměstnavatele (jejichž prostřednictvím lze v určitých případech zjistit současné bydliště účastníka řízení resp. písemnost doručit přímo na pracoviště, umožňují-li to okolnosti případu). Soud může rovněž v mezích zákonem stanoveného oprávnění požádat o součinnost daňové orgány, obec, věznici apod., a soud se případně dotazuje také jiných osob (například příbuzných), které by mohly mít povědomí o bydlišti adresáta.

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Jak bylo uvedeno výše, slovenské soudy mají prostřednictvím soudního rejstříku přímý přístup k údajům zapsaným v registru obyvatel Slovenské republiky. Účastníci soudního řízení si mohou vyžádat údaje z registru obyvatel Slovenské republiky (vydání potvrzení nebo písemného oznámení o bydlišti dotyčné osoby) za správní poplatek ve výši 5 EUR.

4.3 Jakým způsobem nakládají orgány v tomto členském státě se žádostí zaslanou podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, jejímž účelem je zjistit současnou adresu určité osoby?

Podle informací, které má k dispozici Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky, slovenské soudy tyto žádosti v zásadě akceptují a přijímají opatření s cílem zjistit současnou adresu dotyčné osoby a předmětnou žádost vyřídit. Přitom používají postupy popsané v předchozích bodech.

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

Jak již bylo uvedeno v bodě 3, soud doručuje přednostně osobně během soudního jednání nebo při jiném úkonu. Může rovněž doručovat:

  • do elektronické schránky podle zákona o e-Governmentu,
  • na elektronickou adresu na žádost účastníka řízení, pokud se nejedná o písemnosti, které se doručují do vlastních rukou,
  • prostřednictvím doručovacích orgánů (pošta, soudní doručovatel; v případě potřeby útvar policejního sboru, soudní exekutor nebo městská policie; ve zvláštních případech Sbor vězeňské a justiční stráže, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí a Ministerstvo obrany),
  • veřejnou vyhláškou.

Postup při doručení písemností určí soud podle typu písemnosti a v zásadě se kromě osobního doručení upřednostňuje doručení do elektronické schránky, kam lze doručovat i písemnosti, jež vyžadují doručení do vlastních rukou (na rozdíl od doručování na elektronickou resp. e‑mailovou adresu, jejímž prostřednictvím nelze doručovat písemnosti určené do vlastních rukou). Jak bylo uvedeno výše, v případě určitých osob vyžaduje zákon zvláštní způsob doručení prostřednictvím taxativně stanovených doručovacích orgánů, a v tomto případě nelze tudíž doručovat do elektronické schránky (Sbor vězeňské a justiční stráže, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí a Ministerstvo obrany), a zákon určuje rovněž případy, kdy je nutné doručovat formou veřejné vyhlášky (ve smyslu oznámení rozhodnutí neurčitému okruhu osob). Jak bylo uvedeno výše, soud může také z praktických důvodů zvolit doručení prostřednictvím příslušného útvaru policejního sboru, soudního exekutora nebo městské policie.

Největší množství písemností doručuje v současnosti soud poštou, a to ve formě doporučené zásilky (běžné doručení) nebo ve formě úřední zásilky (doručení do vlastních rukou). Předpokládá se, že po 1. červenci 2017 (kdy mají být podle zákona o e-Governmentu aktivovány všechny elektronické schránky) bude možné velkou část doručování uskutečňovat prostřednictvím elektronických schránek, které budou povinné pro všechny právnické osoby (soudy již nebudou zasílat písemnosti kromě zákonem stanovených výjimek v listinné podobě), fyzickým osobám bude možné doručovat do elektronických schránek pouze na jejich žádost.

V případě zasílání písemností na poštovní adresu adresáta (není-li možné doručení do elektronické schránky), bez ohledu na to, zda se jedná o běžné doručení, nebo doručení do vlastních rukou, doručuje soud písemnosti na adresu, kterou oznámil adresát. Pouze v případě neúspěšného doučení doručuje soud následně písemnosti:

  1. fyzické osobě na adresu evidovanou v registru obyvatel Slovenské republiky nebo na adresu místa pobytu cizince na území Slovenské republiky podle druhu pobytu cizince;
  2. právnické osobě na adresu sídla zapsaného v obchodním rejstříku (Obchodný register), či v jiném veřejném rejstříku (např. živnostenský rejstřík, Živnostenský register).

Jiné alternativní metody než náhradní doručení

Nový občanský sporný řád neupravuje žádné jiné alternativní metody než náhradní doručení a zavedením přísné objektivní odpovědnosti stran za údaje zapsané ve veřejných rejstřících přestalo náhradní doručování v tomto smyslu existovat.

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

Písemnosti může soud doručovat i elektronickými prostředky (e-mailem), pokud o to účastník řízení požádá písemně a oznámí soudu adresu pro zasílání písemností elektronickou cestou. Písemnost se považuje za doručenou třetí den od jejího odeslání, a to i v případě, že si ji adresát nepřečetl. Toto doručování je vyloučeno při doručování písemností, které se doručují do vlastních rukou. Tento způsob není tudíž omezen typem řízení nebo osobou adresáta, nýbrž druhem doručované písemnosti. Tuto formu doručování nelze použít rovněž tehdy, může-li soud doručit písemnost osobně nebo do elektronické schránky.

Jak je zřejmé z předchozího výkladu, slovenské soudy musí upřednostňovat doručování do elektronických schránek, které jsou povinné pro právnické osoby a přístupné pro fyzické osoby. Ke dni 30. června 2017 musí mít každá (slovenská) právnická osoba aktivovanou elektronickou schránku, a doručování právnickým osobám se tudíž bude od tohoto data uskutečňovat výhradně prostřednictvím elektronických schránek, pokud zvláštní předpis takovéto doručování nevylučuje – v současnosti se jedná zejména o písemnosti, které lze doručovat pouze v listinné podobě resp. veřejnou vyhláškou (pro zajímavost, zákon o e-Governmentu upravuje rovněž „elektronickou úřední tabuli“). V současnosti je soud rovněž povinen doručovat písemnosti přednostně do elektronické schránky, některé právnické osoby však dosud nemají elektronickou schránku aktivovanou, a proto je nutné doručovat písemnosti těmto osobám klasickou formou. Pokud jde o fyzické osoby, ty mají rovněž zřízeny elektronické schránky, které jsou však aktivovány pouze na jejich žádost, což znamená, že pokud fyzická osoba sama nepožádá o aktivaci své elektronické schránky, doručují se jí písemnosti i nadále klasickou formou. Pokud však fyzická osoba požádá o aktivaci své elektronické schránky, bude jí soud doručovat písemnosti pouze touto formou (v případě, že zákon elektronické doručování u určitého druhu písemnosti nevylučuje), pokud občanský sporný řád nevyžaduje zvláštní doručení prostřednictvím Sboru vězeňské a justiční stráže, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí nebo Ministerstva obrany (viz bod 3 odstavec 4).

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

Náhradní doručování upravuje v případě doručování v listinné podobě občanský sporný řád a v případě doručování do elektronických schránek zákon o e-Governmentu.

V případě zákona o e-Governmentu nelze hovořit o náhradním doručování v pravém smyslu slova, samotná aktivace elektronické schránky (automatická aktivace v případě právnických osob, nebo nepovinná aktivace u fyzických osob) vylučuje předpoklad, že by adresa adresáta byla „neznámá“ nebo že „písemnost nelze doručit“. Samotné uložení elektronické úřední zprávy (soudní zásilky) v elektronické schránce znamená, že ji má adresát k dispozici. Elektronická úřední zpráva se považuje za doručenou ke dni, který bezprostředně následuje po jejím uložení v elektronické schránce. Pokud se však jedná o písemnost, která se podle občanského sporného řádu doručuje do vlastních rukou, ta se v případě, že si ji adresát v systému nevyzvedne (a tedy ani nepřečte), považuje za doručenou uplynutím patnáctidenní lhůty, která začíná běžet ode dne následujícího po dni uložení elektronické úřední zprávy. Tento způsob nelze použít v případě doručování platebního rozkazu, u něhož je náhradní doručení vyloučeno.

V případě klasického doručování podle občanského sporného řádu (jež bude přetrvávat u fyzických osob) je použití fikce doručení stejné bez ohledu na formu doručení, tj. bez ohledu na to, zda se jedná o běžné doručení, nebo o doručení do vlastních rukou. Jestliže je adresa adresáta zapsána ve veřejném rejstříku (v registru obyvatel v případě fyzických osob, v obchodním rejstříku u právnických osob) a zásilka se soudu vrátí jako nedoručená, pokládá se za doručenou ke dni vrácení zásilky soudu. Nemá-li fyzická osoba adresu zapsanou v registru obyvatel, uskuteční se doručení vyvěšením na úřední tabuli soudu a na jeho internetových stránkách, přičemž se zásilka považuje za doručenou po patnácti dnech od zveřejnění oznámení. Tuto metodu náhradního doručení nelze použít v případě doručování platebního rozkazu.

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

Viz odpověď na otázku č. 5 – alternativní způsoby doručování.

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

Nejedná se o jiný způsob, nýbrž o běžné doručení poštovní společností – není-li adresát zastižen, vyrozumí jej poštovní doručovatel o uložení zásilky (doporučené, nebo do vlastních rukou) na poště zvláštním písemným oznámením, které mu zanechá v (domovní) schránce.

Ako primatelj odbija prihvatiti dostavu pismena, koje su posljedice toga? Smatraju li se pismena propisno dostavljenima ako odbijanje nije bilo zakonito?

Pokud adresát bezdůvodně odmítne písemnost převzít, je písemnost doručena dnem, kdy bylo její převzetí odmítnuto; doručovatel musí o tomto adresáta poučit. Pokud se doručení neuskutečnilo legitimně (adresát nebyl například doručovatelem poučen o důsledcích odmítnutí přijetí písemnosti), je právně neúčinné.

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 14 nařízení o doručování)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 14 nařízení o doručování), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Vyžaduje-li se potvrzení o doručení, doručí pošta (Slovenská pošta, a.s. jako tradiční poskytovatel poštovních služeb) zásilku pouze tehdy, pokud adresát nebo oprávněný příjemce (nelze-li zásilku předat adresátovi) prokáže při převzetí svou totožnost, umožní zaznamenat číslo dokladu totožnosti a potvrdí její převzetí. Oprávněným příjemcem zásilek adresovaných fyzické osobě jsou manžel/manželka adresáta a osoby, které dosáhly patnácti let věku a žijí s adresátem ve stejném rodinném domě nebo bytě. Těmto osobám však nelze doručit zásilky určené do vlastních rukou.

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 14 nařízení č. 1393/2007 provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

V takovém případě zanechá poštovní doručovatel adresátovi v (domovní) schránce písemné oznámení o uložení zásilky na poště. Adresát nebo oprávněný příjemce si mohou zásilku převzít po dobu lhůty pro vyzvednutí zásilky, která činí osmnáct kalendářních dnů. Tuto lhůtu lze na žádost adresáta prodloužit. Nebyla-li zásilka vyzvednuta ve lhůtě pro vyzvednutí, stává se nedoručitelnou a nedoručitelnou zásilku vrátí poštovní služba odesílateli.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Lhůta činí osmnáct kalendářních dnů a na žádost adresáta ji lze prodloužit. Adresát je vyrozuměn písemným oznámením v (domovní) schránce.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Ano, podle občanského sporného řádu je to doručenka, která má jako doklad o doručení soudní písemnosti povahu veřejné listiny. Údaje na doručence se považují za pravdivé, není-li prokázán opak. Účastník řízení, který zpochybní správnost údajů na doručence (namítá, že nebyl dodržen zákonný postup doručování), je povinen navrhnout soudu důkazy k doložení svých tvrzení. Doručuje-li soud písemnost přímo na jednání nebo během procesního úkonu, tuto skutečnost zaprotokoluje.

Zákon o e-Governmentu upravuje formu elektronické doručenky, která potvrzuje doručení písemnosti (úřední zprávy) do vlastních rukou – příjemce je povinen potvrdit doručení elektronické úřední zprávy formou elektronické doručenky; potvrzení doručení je podmínkou pro zpřístupnění obsahu elektronické úřední zprávy příjemci v jeho elektronické schránce. Na elektronické doručence je uveden den, hodina, minuta a sekunda doručení úřední zprávy. Stejně jako v případě doručenky „v listinné podobě“ se údaje v ní uvedené považují za pravdivé, neprokáže-li se opak, a rovněž lze napadnout její účinky.

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Možnosti alternativního doručení – viz body 5, 7.1 a 7.4. Uskutečnilo-li se doručení v rozporu se zákonem, je nutné opakované doručení písemnosti; slovenský právní řád nezná institut konvalidace neplatného doručení. Doručení soudních písemností, které se neuskutečnilo zákonným způsobem, není právně účinné a nevyvolává právní následky stanovené v zákoně.

11 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik?

Doručování soudních písemností není přímo zpoplatněno.

Poslední aktualizace: 13/05/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.