Doručování právních dokumentů

Polsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

„Doručováním písemností“ se rozumí umožnění přístupu určitých osob ke korespondenci, která je jim určena, v souladu se zákonem.

Na řádném doručení písemností závisí dodržení ústavní zásady transparentnosti rozhodování soudů, ochrana procesních práv účastníků řízení a možnost obhajoby, oprávněnost řízení, správný výpočet lhůt, a tudíž platnost rozsudků.

Pravidla doručování písemností jsou závazná a strany nemají v tomto ohledu volnost rozhodování. Tato pravidla jsou stanovena v článcích 131 až 147 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) a v těchto prováděcích předpisech:

  • nařízení ministra spravedlnosti ze dne 23. února 2007 – jednací řád obecných soudů (dále jen „jednací řád“),
  • nařízení ministra spravedlnosti ze dne 12. října 2010 o podrobném postupu a způsobu doručování soudních písemností v občanskoprávním řízení (dále jen „nařízení“).

Doručování mimosoudních písemností upravuje zákon o poště ze dne 23. listopadu 2012 a prováděcí předpisy vydané na jeho základě, včetně nařízení ministra správy a digitalizace ze dne 29. dubna 2013 o podmínkách poskytování univerzálních služeb určeným poskytovatelem služeb (dále jen „nařízení o poště“).

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

Formálně doručovány jsou soudní písemnosti (písemnosti, které soud zasílá stranám a jiným osobám zúčastněným na soudním řízení). K těmto písemnostem patří:

  • opisy žalob spolu s přílohami
  • oznámení
  • předvolání
  • poučení o právech a povinnostech
  • opisy rozsudků spolu s odůvodněním.

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

V Polsku jsou písemnosti doručovány formálně, což znamená, že téměř všechny písemnosti jsou doručovány z moci úřední. Během řízení jsou písemnosti doručovány soudy. Doručujícími orgány jsou provozovatel poštovních služeb, soudní vykonavatelé a soudní doručovatelská služba. Písemnosti zpravidla doručuje provozovatel poštovních služeb. Při volbě způsobu doručení soudních písemností se přihlíží k nákladům a účinnosti doručení. Písemnosti mohou být doručeny soudní doručovatelskou službou, soudními úředníky, soudní policií nebo soudními vykonavateli (§ 68 jednacího řádu), je-li tento způsob doručení za určitých okolností efektivnější. Během exekučního řízení doručují písemnosti soudní exekutoři. Ministr spravedlnosti může zřídit soudní doručovatelskou službu a stanovit její organizační strukturu i podrobný postup doručování písemností.

Podle článku 132 OSŘ se na právní zástupce a právní poradce nevztahuje zásada formálního doručování písemností a tito si mohou vzájemně doručovat písemnosti přímo s potvrzením o přijetí, které je opatřeno datem. Ke spisům podaným soudu je připojen doklad o doručení opisu druhé straně nebo doklad o jejím odeslání doporučenou poštou. Spisy, k nimž nebyl doklad o doručení nebo doklad o odeslání doporučenou poštou připojen, jsou vráceny. Písemnosti mohou být doručeny rovněž přímo kanceláři soudu, a to adresátům, kteří prokázali svou totožnost a potvrdili přijetí.

Podle § 70 jednacího řádu může předseda soudu nařídit, aby byly soudní písemnosti doručeny přímo místním institucím a právním zástupcům a aby byly přímo přijímány písemnosti, které soudu předloží místní instituce. Pokud byl přípravný spis podán natolik pozdě, že jeho opis nebylo možno doručit spolu s předvoláním k soudnímu jednání, může být tato písemnost doručena během soudního jednání.

Podle § 71 jednacího řádu a článku 135 OSŘ může být adresát v případě, uvedl-li jako poštovní adresu pouze číslo poštovní schránky, informován o příchodu soudní písemnosti rovněž prostřednictvím této poštovní schránky.

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, pokud adresát již nebydlí na adrese známé dožadujícímu orgánu?

Dožádaný orgán může adresu zjistit pomocí příslušných rejstříků, pokud po pokládá za vhodné. Rejstříky, které v Polsku existují, jsou uvedeny v bodě 4.2.

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Dotyčné informace lze získat ze společného elektronického systému evidence obyvatelstva (PESEL) na žádost soudu, u něhož řízení probíhá, nebo na žádost osoby s oprávněným zájmem (písemnostmi potvrzujícími oprávněný zájem jsou žaloby, dopisy exekutora a dohody).

Strana nebo osoba s oprávněným zájmem musí žádost podat prostřednictvím formuláře, který je k dispozici na adrese http://www.mswia.gov.pl/portal/pl/381/32/

Poplatek činí 31 PLN. Ke všem žádostem je nutno připojit doklad o zaplacení poplatku.

Poplatek se hradí na níže uvedený účet:

Ministerstvo vnitra a správy

Ul. Batorego 5

00-951 Varšava

Číslo účtu: NBP O/O Warszawa Nr 67 1010 0031 3122 3100 0000

Pokud byl ustanoven zmocněnec, musí být k žádosti připojena plná moc.

Žádosti se zasílají na adresu:

Wydział Udostępniania Informacji

Departamentu Spraw Obywatelskich MSWiA

Ul. Pawińskiego 17/21

02-106 Varšava

V Polsku jsou adresy podniků (veřejných obchodních společností, osobních obchodních společností, komanditních společností, společností s ručením omezeným a akciových společností, družstev, státních podniků, výzkumných a vývojových institucí, zahraničních podniků a jejich poboček a vzájemných společností) dostupné on-line v rejstříku, který vede Státní soudní rejstřík. Rejstřík je veden v souladu se zásadou otevřenosti (k údajům uloženým v rejstříku má přístup kdokoli).

Informace, které jsou dostupné on-line, lze nalézt na adrese:

http://bip.ms.gov.pl/rejestry-i-ewidencje/okrajowy-rejestr-sadowy/elektroniczny-dostep-do-krajowego-rejestru-sadowego/

Vyhledávač: https://ems.ms.gov.pl/krs/wyszukiwaniepodmiotu

Údaje fyzických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost, jsou uloženy v centrální evidenci hospodářských činností (Centralna ewidencja i informacja o działalności gospodarczej, CEIGD), která je veřejně přístupná.

Vyhledávač centrální evidence hospodářských činností: https://prod.ceidg.gov.pl/ceidg.cms.engine/

4.3 Jakým způsobem nakládají orgány v tomto členském státě se žádostí zaslanou podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, jejímž účelem je zjistit současnou adresu určité osoby?

Soudy přezkoumávají přípustnost každé jednotlivé žádosti. V tomto ohledu neexistuje jednotná praxe. Způsoby zjišťování adres jsou projednány v bodě 4.2.

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

V praxi jsou soudní písemnosti zpravidla zasílány doporučeným dopisem s potvrzením o přijetí (viz bod 3).

Podle článku 133 OSŘ jsou písemnosti v případě, jsou-li adresáty fyzické osoby, doručovány do vlastních rukou, tj. jsou předány těmto osobám, nebo v případě, že tyto nemají způsobilost k právům a právním úkonům, jejich právnímu zástupci. Písemnosti určené právnickým osobám a organizacím bez právní subjektivity jsou doručovány orgánu, který je oprávněn je zastupovat u soudu, nebo předány zaměstnancům, kteří jsou vedoucím dotyčného útvaru zmocněni k přijímání písemností. Pokud byl ustanoven právní zástupce nebo pokud byla k přijímání soudních písemnosti zmocněna určitá osoba, jsou písemnosti doručeny těmto osobám.

Podle § 135 OSŘ mohou být na žádost některé strany písemnosti doručeny do poštovní schránky, kterou tato strana uvede.

Podle § 137 OSŘ jsou vojákům vykonávajícím povinnou vojenskou službu a příslušníkům policie a vězeňské služby písemnosti doručovány prostřednictvím jejich přímých nadřízených. Osobám ve výkonu trestu odnětí svobody jsou písemnosti doručovány prostřednictvím vedení příslušné instituce.

Náhradní doručení a fiktivní doručení je projednáno v bodě 7.

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

Podle článku 1311 OSŘ jsou v elektronickém řízení o platebním rozkazu písemnosti žalobcům doručovány prostřednictvím systému IKT, který toto řízení podporuje (doručování elektronickou cestou). Žalovaným jsou písemnosti takto doručovány v případě, že učinili podání elektronickou cestou.

Je-li písemnost doručována elektronickou cestou, považuje se za doručenou ke dni, který je uveden v elektronickém potvrzení o přijetí. Pokud takovéto potvrzení neexistuje, považuje se doručení za uskutečněné po uplynutí 14 dnů ode dne zadání písemnosti do systému IKT.

Písemnosti, které mají být doručeny, se nezasílají na e-mailové adresy, nýbrž v e-mailové schránce adresáta je zanecháno oznámení o vložení zprávy do systému IKT.

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

Pokud doručovatel nezastihne adresáta doma, může soudní písemnost předat dospělému členu jeho domácnosti, nebo není-li taková osoba přítomna, může písemnost zanechat u domovní správy, domovníka nebo starosty, nejsou-li tyto osoby v daném řízení protistranami a pokud souhlasí s předáním písemnosti adresátovi (článek 138 OSŘ).

Nelze-li písemnost doručit výše uvedeným způsobem, je třeba ji zanechat na poště nebo na obecním úřadě. Na dveřích bytu adresáta nebo v jeho poštovní schránce je zanecháno oznámení o uložení písemnosti (článek 139 OSŘ).

Nelze-li písemnosti doručit právnickým osobám, organizacím nebo fyzickým osobám podléhajícím registraci, jelikož nebyla zaznamenána změna adresy, jsou ponechány v soudním spisu a považují se za účinně doručené, není-li soudu nová adresa známa (článek 139 OSŘ).

Písemnosti lze doručit rovněž osobně procesnímu opatrovníkovi, který byl na návrh dotyčné osoby ustanoven rozhodnutím soudu. K tomu dochází, má-li být procesní písemnost vyžadující obranu práv určité strany doručena straně, jejíž místo pobytu není známo. Opatrovníka lze ustanovit i organizacím, pokud nemají orgány, které je zastupují, nebo není-li známo místo bydliště členů těchto orgánů (článek 143 OSŘ).

Není-li známo místo bydliště některé ze stran a nevyžaduje-li písemnost, která má být této straně doručena, obranu jejích práv, je písemnost doručena vyvěšením v budově soudu (článek 145 OSŘ).

Pokud strany a jejich zástupci neoznámí změnu adresy, je soudní písemnost ponechána v soudním spisu a považuje se za účinně doručenou, není-li soudu nová adresa známa (§ 136 OSŘ).

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

Podle článku 139 OSŘ musí být v oznámení o uložení zásilky na poště nebo obecním úřadě uvedeno, že písemnost je nutno vyzvednout do sedmi dnů. Pokud si adresát písemnost v této lhůtě nevyzvedne, pokusí se doručovatel doručit písemnost adresátovi ještě jednou. Není-li ani tento pokus úspěšný, zanechá doručovatel opět oznámení o uložení písemnosti na poště nebo místním úřadě a adresát má na vyzvednutí písemnosti dalších sedm dnů. Soudní písemnosti se považují za doručené poslední den této lhůty (viz bod 7.3).

V případě náhradního doručení (viz první odstavec bodu 7.1) se soudní písemnosti předané dospělému členu domácnosti, a není-li taková osoba přítomna, zanechané u domovní správy, domovníka nebo starosty považují za doručené v okamžiku předání těmto osobám.

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

Oznámení je vyvěšeno na dveřích bytu nebo vhozeno do poštovní schránky adresáta. Vzor oznámení je stanoven v nařízení. Mimo jiné se v něm uvádí, že není-li soudní písemnost zaslaná doporučeně vyzvednuta, ačkoliv adresát byl dvakrát vyrozuměn, bude tato písemnost vrácena soudu, který ji odeslal. V tomto případě se písemnost považuje za doručenou poslední den, kdy si ji adresát mohl vyzvednout. Doručení písemností může mít za následek počátek běhu procesních lhůt.

Podle § 6 nařízení vystaví oznámení o uložení písemnosti provozovna poskytovatele poštovních služeb nebo doručovatel, který uvede příslušnou poštu nebo obecní úřad, kde si lze písemnost vyzvednout v sedmidenní lhůtě, která se počítá ode dne následujícího po dni, k němuž bylo oznámení zanecháno. Oznámení se vhazují do poštovních schránek adresátů.

Po zanechání oznámení, v němž je adresát informován o tom, že si písemnost lze vyzvednout na poště nebo na obecním úřadě, doručovatel:

1. ve formuláři potvrzení o přijetí uvede, že písemnost nebyla doručena, na adresní straně dopisu učiní poznámku „oznámeno dne“ a připojí svůj podpis;

2. písemnost neprodleně zanechá na poště nebo na obecním úřadě.

Pošta nebo obecní úřad potvrdí přijetí uložené písemnosti otiskem datového razítka a podpisem osoby, která ji přijala.

Uložená písemnost je uložena na poště nebo na obecním úřadě po dobu následujících sedmi dnů, přičemž tato lhůta se počítá ode dne následujícího po dni, k němuž bylo zanecháno oznámení.

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Jestliže adresát odmítne přijmout doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou.

V tomto případě uvede doručovatel sám datum doručení a důvody, proč nebylo potvrzení o přijetí podepsáno (článek 139 OSŘ).

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 14 nařízení o doručování)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 14 nařízení o doručování), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Písemnosti jsou na tomto základě doručovány obvykle poskytovatelem poštovních služeb jako obyčejné zásilky, a nikoli soudní písemnosti.

Podle § 37 zákona o poště může být poštovní zásilka v případě, není-li zaslána poste restante, předána rovněž níže uvedeným osobám a považuje se za účinně doručenou:

1. adresátovi:

a) do jeho poštovní schránky s výjimkou doporučených zásilek,

b) na poště, pokud adresát nebyl v době doručování poštovní zásilky zastižen na adrese uvedené na poštovní zásilce, poštovní poukázce nebo dohodě o poštovních službách, nebo pokud nebylo možno poštovní zásilku doručit prostřednictvím poštovní schránky,

c) v místě, na kterém se dohodli adresát a poskytovatel poštovních služeb;

2. právnímu zástupci adresáta nebo zmocněnci, kterému byla udělena obecná plná moc nebo zplnomocnění k přebírání pošty:

a) na adrese uvedené na poštovní zásilce, poštovní poukázce nebo v dohodě o poštovních službách,

b) na poště;

3. dospělé osobě bydlící společně s adresátem, pokud adresát nevydal poště pokyny ohledně doručování doporučených zásilek nebo poštovních poukázek:

a) na adrese uvedené na poštovní zásilce, poštovní poukázce nebo v dohodě o poštovních službách,

b) na poště poté, co dotyčná osoba předloží písemné prohlášení, že žije s adresátem;

4. osobě oprávněné přijímat poštovní zásilky v kanceláři orgánu veřejné moci, je-li poštovní zásilka určena dotyčnému orgánu veřejné moci;

5. osobě oprávněné přijímat poštovní zásilky v provozovnách, které jsou právnickými osobami nebo organizačními složkami bez právní subjektivity, je-li poštovní zásilka určena:

a) dotyčné právnické osobě nebo organizační složce bez právní subjektivity,

b) fyzické osobě, která není členem představenstva nebo zaměstnancem dotyčné právnické osoby nebo organizační složky bez právní subjektivity a která se nachází v dané provozovně;

6. vedoucímu organizační složky nebo fyzické osobě zmocněné tímto vedoucím v případě, je-li poštovní zásilka určena fyzické osobě, která se nachází v dané složce, pokud se vzhledem k povaze této složky nebo obecně uznávané zvyklosti považuje doručení poštovní zásilky adresátovi za velmi obtížné či nemožné.

Podle § 30 a násl. nařízení o poště zajistí určený poskytovatel služeb doručení způsobem, který odesílateli umožňuje získat doklad potvrzující přijetí doporučené zásilky, pouze na písemnou žádost odesílatele.

Na všech poštách přijímá určený poskytovatel služeb písemné žádosti adresátů týkající se zasílání poštovních zásilek na adresy uvedené v těchto žádostech ve lhůtě stanovené v jednacím řádu.

Určený poskytovatel služeb přijímá od adresátů písemné pokyny týkající se nedoručování doporučených zásilek dospělým osobám, které žijí s adresátem ve společné domácnosti.

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 14 nařízení č. 1393/2007 provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

Nejsou-li adresát či jiné osoby oprávněné přijímat doporučené zásilky v době doručování zastiženy, zanechá určený poskytovatel služeb v poštovní schránce adresáta oznámení o pokusu o doručení doporučené zásilky spolu s informacemi o lhůtě pro její vyzvednutí a o adrese pošty, kde bude zásilka uložena. Toto oznámení má papírovou podobu.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Určený poskytovatel služeb vydá poštovní zásilky adresátům na poštách do 14 dnů („lhůta pro vyzvednutí zásilky“). Po uplynutí této lhůty lze poštovní zásilku uložit v případě, že o to adresát písemně požádá.

Lhůta pro vyzvednutí zásilky začíná běžet následující den po doručení oznámení.

Poštovní zásilky, které nejsou v této lhůtě vyzvednuty, se vracejí odesílateli.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Potvrzení o přijetí, obvykle formulář připojený k zásilce, slouží jako osvědčení o doručení a jeho datu. Podle článku 142 OSŘ potvrdí osoba, která písemnost přijme, přijetí a datum přijetí svým podpisem. Pokud tato osoba tak nemůže nebo nechce učinit, uvede doručovatel sám datum doručení a důvod, proč nebyl připojen podpis. Doručovatel uvede v potvrzení o přijetí způsob doručení písemnosti a na doručované písemnosti vyznačí datum doručení a připojí svůj podpis.

Potvrzení o přijetí soudní písemnosti představuje úřední doklad, který potvrzuje doručení a jeho datum. Osoba, která tvrdí, že písemnost byla doručena jiný den, musí tuto skutečnost doložit.

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Jestliže doručovatel poruší podmínky doručování, považuje se doručení za neplatné.

Není-li písemnost doručena správnému adresátovi, považuje se za právoplatně doručenou v okamžik, kdy ji takový adresát skutečně obdrží.

Strana, která nemohla konat, jelikož písemnost byla doručena nesprávné osobě, však může ve lhůtě tří měsíců požádat o obnovu řízení (články 401 a 407 OSŘ).

11 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik?

Nikoli přímo. Za doručování nejsou v Polsku účtovány žádné poplatky, pokud se na žádost nepoužije zvláštní postup (čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 1393/2007).

Poslední aktualizace: 13/09/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.