Doručování právních dokumentů

Bulharsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamená právní pojem „doručování písemností“ v praxi? Proč pro „doručování písemností“ platí zvláštní pravidla?

Doručování písemností v soudním řízení je způsob stanovený zákonodárcem k písemnému oznamování soudních úkonů v rámci řízení stranám a ostatním účastníkům řízení.

Doručování písemností umožňuje účastníkům řízení se včas a v souladu se zákonem obeznámit s průběhem řízení, což zaručuje spravedlivý proces.

Účelem doručování písemností je informovat příjemce o probíhajícím řízení nebo alespoň zaručit příjemci příležitost informovat se. Podstatou doručování písemností je tedy umožnit příjemcům obeznámit se s obsahem písemností; zda tak skutečně učiní, je ponecháno na jejich vlastním uvážení a osobní volbě.

Klíčovým rysem doručování písemností je povinnost doručovatele osvědčit čas a způsob doručení a totožnost osoby, které byly písemnosti doručeny, aby bylo možné považovat písemnosti z hlediska právní jistoty za řádně doručené. Předvolání provedené zákonem stanoveným postupem a vyhotovené doručovatelem představuje v zásadě veřejnou listinu, pokud jde o skutečnosti, jež dosvědčuje.

2 Které písemnosti musí být doručovány formálně?

  1. Předvolání k soudu, která se doručují účastníkům řízení.
  2. Soud je povinen doručit účastníkům řízení druhopis listin, které jsou předmětem samostatného opravného prostředku (§ 7 odst. 2 občanského soudního řádu (Graždanski protsesualen kodeks) (dále též „OSŘ“)). Soudní rozhodnutí, rozsudky a soudní příkazy se doručují stranám řízení, třetím stranám zúčastněným na řízení a veškerým osobám, jimž soud nařídí vykonat jeho příkaz.
  3. Žaloby a opravné prostředky podané stranám řízení se doručují protistraně.
  4. Účastníkům řízení se doručují rovněž sdělení soudu.
  5. Exekuční tituly (§ 418 odst. 5 občanského soudního řádu) a oznámení o dobrovolném splnění povinnosti (§ 428 občanského soudního řádu) doručují soudní vykonavatelé.
  6. Všechny ostatní písemnosti v případech, kdy to vyžaduje zákon, se doručují i vládním orgánům a institucím a fyzickým nebo právnickým osobám.

3 Kdo odpovídá za doručení písemnosti?

Doručování sdělení, předvolání a dalších písemností přísluší podle § 42 občanského soudního řádu těmto osobám:

  • soudním úředníkům: doručovatelům a soudním tajemníkům (v případech, kdy se osoba dostaví na podatelnu soudu nebo je vyrozuměna telefonicky, faxem nebo e-mailem, přičemž tajemník zaznamená jméno dotyčné osoby na seznam osob, jež mají být předvolány),
  • pracovníkům provozovatelů poštovních služeb nebo kurýrům: doručují-li se písemnosti doporučeně nebo kurýrní službou s doručenkou,
  • starostům dotčených obcí, nenachází-li se v místě doručení žádná soudní instituce,
  • soukromým soudním vykonavatelům na příkaz soudu na základě výslovné žádosti jedné ze stran, která v tomto případě také nese náklady doručení.

4 Zjišťování adresy

4.1 Pokouší se dožádaný orgán v tomto členském státě z vlastního podnětu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních zjistit, kde se nachází adresát písemností, které mají být doručeny, pokud adresát již nebydlí na adrese známé dožadujícímu orgánu?

Podle § 38 OSŘ se sdělení doručuje na adresu uvedenou v daném případě.

Pokud se žalovaný, kterým je fyzická osoba, nedostaví nebo si písemnosti nevyzvedne, ověří soud i bez návrhu jeho adresu v evidenci obyvatel. Není-li uvedená adresa místem trvalého, současného bydliště účastníka řízení, nařídí soud doručení na současnou adresu nebo adresu trvalého bydliště. Soud i bez návrhu ověří rovněž místo výkonu zaměstnání žalovaného a nařídí doručení na místo výkonu zaměstnání resp. místo výkonu civilní služby nebo místo vykonávání hospodářské činnosti.

Mají-li být písemnosti doručeny podnikateli nebo právnické osobě, lze adresu zjistit prostřednictvím bezplatného vyhledávání v elektronickém obchodním rejstříku, a to zadáním přesného jména podnikatele (názvu právnické osoby), části tohoto jména nebo názvu nebo jednotného identifikačního čísla (EIK).

4.2 Mají zahraniční justiční orgány a/nebo strany soudního řízení v tomto členském státě přístup k rejstříkům nebo službám umožňujícím zjistit současnou adresu určité osoby? Pokud ano, jaké rejstříky nebo služby existují a jaký postup je nutno dodržet? Je nutné zaplatit nějaký poplatek?

Obchodní rejstřík a rejstřík neziskových právnických osob jsou veřejné a jsou přístupné on-line na adrese http://www.brra.bg

Databáze obsahující zaznamenané skutečnosti o podnikatelích a neziskových právnických osobách je veřejnosti přístupná bezplatně.

Sídlo podnikatele nebo právnické osoby lze zjistit bezplatným nahlédnutím do rejstříku.

Registrované nahlížení do spisu subjektu a do dokumentů, které spis obsahuje (např. zakladatelská listina společnosti), poskytuje na základě úhrady zákonného poplatku Rejstříková agentura.

Podle § 16d sazebníku poplatků vybíraných Rejstříkovou agenturou činí roční poplatek za přístup do celé databáze obchodního rejstříku, včetně aktualizací, 100 BGN.

Evidence obyvatel je elektronická databáze osobních údajů všech bulharských občanů. Obsahuje také informace o cizích státních příslušnících s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v Bulharsku a o osobách, kterým bylo v Bulharské republice přiznáno postavení uprchlíka, humanitární status či azyl. Jedná se o největší bulharskou databázi, která obsahuje osobní údaje fyzických osob (jméno, datum narození, rodné číslo (EGN) nebo identifikační číslo cizího státního příslušníka LNCh), místo narození, matriční záznam o narození, rodinný stav, příbuzenství, doklad totožnosti atd.). Evidenci obyvatel vede Generální ředitelství pro evidenci obyvatel a správní služby Ministerstva pro regionální rozvoj a veřejné zakázky.

Případy, kdy lze údaje uchovávané v evidenci obyvatel poskytnout, konkrétně upravuje zákon o evidenci obyvatel (ZGR), jenž také upřesňuje, kterým osobám lze tyto údaje poskytnout.

1. V prvé řadě to jsou fyzické osoby (bulharští občané a cizí státní příslušníci), kterých se údaje týkají, a třetí strany (fyzické osoby), pro něž mají údaje význam z hlediska vzniku, existence, změny nebo ukončení jejich zákonných práv a zájmů.

2. Právo na přístup mají také vládní orgány a instituce v rámci svých zákonných pravomocí, tj. v rámci své působnosti.

3. Přístup do databáze lze také poskytnout právnickým osobám (bulharským i zahraničním), stanoví-li tak zvláštní zákon nebo soudní akt (soudní příkaz) či povolí-li to Komise pro ochranu osobních údajů.

V praxi mohou údaje z evidence obyvatel využít i zahraniční justiční orgány a/nebo účastníci soudního řízení, a sice tak, že se obrátí na soud, u něhož bylo zahájeno konkrétní řízení, a uvedou, že potřebují zjistit adresu dotyčné osoby.

4.3 Jakým způsobem nakládají orgány v tomto členském státě se žádostí zaslanou podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, jejímž účelem je zjistit současnou adresu určité osoby?

Použije se standardní postup pro posuzování žádosti o dokazování podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (§ 614 až § 618 občanského soudního řádu).

5 Jaká je běžná praxe při doručování písemností? Existují nějaké alternativní metody, které lze použít (jiné než náhradní doručení uvedené v bodě 7 níže)?

Většinu předvolání a sdělení obvykle doručují soudní úředníci a zaměstnanci příslušných provozovatelů poštovních služeb.

V § 43 občanského soudního řádu se stanoví tyto způsoby doručování:

  1. osobní doručování;
  2. doručování prostřednictvím jiné osoby;
  3. doručování zanecháním výzvy na trvalé nebo současné adrese žalovaného;
  4. doručování zveřejněním ve Státním věstníku;
  5. svědkům, soudním znalcům nebo třetím stranám nezúčastněným na řízení se písemnosti doručují vhozením písemnosti do listovní schránky či zanecháním výzvy.

Osobní doručování: Písemnosti se dotyčné osobě doručují na adresu pro doručování pro dané řízení. Není-li adresát na uvedené adrese zastižen, doručí se písemnost na současnou adresu, a nelze-li to, pak na adresu trvalého bydliště (§ 38 občanského soudního řádu).

Pokud účastník řízení ustanovil osobu pro doručování sdělení v sídle soudu nebo pokud má účastník řízení zmocněnce, jsou písemnosti doručeny zmíněné osobě nebo zmocněnci. Není-li adresát způsobilý k právním úkonům, je sdělení doručeno jeho zákonnému zástupci. Doručení zástupci se podle § 45 občanského soudního řádu považuje za rovnocenné osobnímu doručení.

Doručování prostřednictvím jiné osoby: Tímto způsobem se postupuje, pokud písemnost nelze doručit osobně adresátovi a jiná osoba souhlasí s jejím převzetím. Jinou osobou může být jakákoliv dospělá osoba, která je rodinným příslušníkem adresáta nebo žije na uvedené adrese, či pracovník, zaměstnanec nebo zaměstnavatel na dané adrese. Osoba, jejímž prostřednictvím se písemnosti doručují, podepíše doručenku a zaváže se předat písemnosti adresátovi.

Ze skupiny jiných osob, které mohou písemnosti převzít, vylučuje soud osoby vystupující v dané věci jako protistrana, každou osobu se zájmem na výsledku věci nebo výslovně uvedenou v písemném prohlášení adresáta.

Podle § 46 občanského soudního řádu představuje převzetí písemnosti jinou osobou doručení adresátovi.

Místem doručení písemnosti podnikateli nebo právnické osobě zapsané v příslušném rejstříku je poslední adresa uvedená v dotyčném rejstříku. Pokud osoba změnila adresu a její nová adresa není v rejstříku zapsána, jsou veškerá sdělení uložena ve spisu a považují se za řádně doručená: § 50 odst. 2 OSŘ.

Podnikatelům a právnickým osobám jsou písemnosti doručovány do jejich sídla a doručení se může uskutečnit jakémukoli kancelářskému pracovníkovi nebo dělníkovi, který je ochoten písemnosti převzít.

Vládní instituce a obce musí určit úředníka pro přijímání sdělení v běžné pracovní době.

Účastník řízení, jenž není na adrese, kterou uvedl pro dané řízení nebo na níž již bylo jednou tomuto účastníkovi sdělení doručeno, přítomen déle než jeden měsíc, je povinen oznámit soudu novou adresu. Stejná povinnost platí pro právního zástupce, opatrovníka a zmocněnce kteréhokoli účastníka řízení. V případě nesplnění této povinnosti jsou veškerá sdělení uložena ve spisu a považují se za řádně doručená (§ 41 OSŘ).

6 Je doručování písemností elektronickou cestou (doručování soudních nebo mimosoudních písemností prostřednictvím elektronické komunikace, jako je e-mail, zabezpečené internetové aplikace, fax, SMS atd.) povoleno v občanskoprávním řízení? Pokud ano, u jakých typů řízení lze tuto metodu použít? Existují nějaká omezení, pokud jde o dostupnost tohoto způsobu doručování písemností, podle toho, kdo je adresátem (právník, právnická osoba, korporace nebo jiný obchodní subjekt atd.)?

Písemnosti lze účastníkovi řízení také doručovat na elektronickou adresu uvedenou danou stranou. Tyto písemnosti se považují za doručené obdržením v určeném informačním systému (§ 42 odst. 4 občanského soudního řádu). Doručení na elektronickou adresu potvrzuje kopie souvisejícího elektronického záznamu. Neexistují žádná omezení, pokud jde o typ řízení nebo o to, kdo je adresátem. Jediným omezením je, že strany musí elektronickou adresu poskytnout samy, na základě čehož se má za to, že poskytly souhlas s tímto způsobem doručování písemností.

Nebylo-li sdělení doručeno jiným způsobem, může soud výjimečně nařídit, aby soudní úředník doručil sdělení telefonicky, dálnopisem, faxem nebo telegramem. Doručení telefonicky nebo faxem je písemně potvrzeno doručovatelem, doručení telegramem je potvrzeno zprávou o doručení telegramu a doručení dálnopisem je potvrzeno písemným potvrzením o doručení zprávy, jež jsou soudu zaslány neprodleně po vyhotovení.

7 „Náhradní“ doručení

7.1 Umožňuje právo tohoto členského státu jiné způsoby doručování v případech, kdy nebylo možné písemnosti adresátovi doručit (např. prostřednictvím doručení do místa pobytu, úřadu soudního vykonavatele, poštovní službou nebo na vývěsce)?

Doručování zanecháním výzvy: Jestliže podle § 47 občanského soudního řádu nelze na adrese pro dané řízení zastihnout žalovaného ani jinou osobu ochotnou převzít písemnost po dobu jednoho měsíce, zanechá doručovatel na vchodových dveřích nebo v listovní schránce adresáta výzvu; jsou-li vchodové dveře i listovní schránka adresáta nepřístupné, zanechá výzvu na hlavním vchodu do budovy či na viditelném místě v jeho blízkosti. Je-li listovní schránka přístupná, vhodí doručoval výzvu i do schránky. Skutečnost, že žalovaného nelze na adrese uvedené pro dané řízení zastihnout, je potvrzena nejméně třemi návštěvami na této adrese, vždy v odstupu nejméně jednoho týdne, přičemž alespoň jedna z těchto návštěv se uskuteční v den pracovního klidu. Toto pravidlo se nepoužije, pokud byl doručovatel vyrozuměn správcem budovy nebo místním starostou či jinak získal informace o tom, že se žalovaný na dané adrese nezdržuje, a potvrdí tuto skutečnost uvedením zdroje informací.

Výzva uvádí, že písemnosti byly uloženy v kanceláři soudu, pokud doručování uskutečňuje soudní úředník nebo soukromý soudní vykonavatel, nebo na obecním úřadu, jestliže doručování uskutečňuje obecní úředník, a že si dotčené písemnosti lze vyzvednout do dvou týdnů od zanechání výzvy.

Písemnosti se považují za doručené po uplynutí lhůty pro jejich vyzvednutí v kanceláři soudu nebo na obecním úřadě.

Zjistí-li soudce, že písemnosti byly řádně doručeny, nařídí jejich založení do spisu a jmenuje na náklady žalobce zástupce žalovaného pro doručování písemností.

Zanechání výzvy je také způsob používaný k doručování písemností podpůrcům (vedlejším účastníkům).

Pokud mají být písemnosti doručeny právnickým osobám a doručovatel nezískal přístup do kanceláře ani nenašel osobu ochotnou písemnosti převzít, zanechá doručovatel výzvu. Druhá výzva se nezanechává. Po uplynutí dvoutýdenní lhůty se má za to, že účastník řízení byl vyrozuměn.

Postup spočívající v zanechání výzvy se používá také k doručování písemnosti svědkům, soudním znalcům nebo třetím stranám nezúčastněným na řízení a písemnosti se doručují vhozením do listovní schránky, nebo není-li listovní schránka přístupná, zanecháním výzvy.

Doručování zveřejněním: Doručování zveřejněním se řídí § 48 občanského soudního řádu.

Nemá-li žalovaný v době podání žaloby zaevidovánu žádnou trvalou ani současnou adresu, může žalobce požádat o doručování písemností jejich zveřejněním v neoficiální části Státního věstníku alespoň jeden měsíc před soudním jednáním. Písemnosti lze tímto způsobem doručovat, pouze jestliže žalobce dokladem o nahlédnutí do záznamů osvědčí, že žalovaný nemá zaevidovánu žádnou adresu, a prohlášením potvrdí, že nezná adresu žalovaného v zahraničí. Jestliže se žalovaný navzdory zveřejnění nedostaví k soudnímu projednání věci, jmenuje soud na náklady žalobce zvláštního zástupce pro doručování písemností.

7.2 Pokud byly použity jiné způsoby doručení, kdy se písemnosti považují za doručené?

Při doručování písemností zanecháním výzvy se písemnosti považují za doručené v patřičné lhůtě uplynutím lhůty pro jejich vyzvednutí.

Doručení se každopádně považuje za uskutečněné při potvrzení:

– doručení telefonicky nebo faxem potvrzuje písemně doručovatel,

– doručení telegramem osvědčuje doručenka,

– doručení dálnopisem je doloženo písemným potvrzením o odeslání zprávy,

– doručení poštou je osvědčeno doručenkou,

– doručení na elektronickou adresu je potvrzeno kopií elektronického záznamu o doručení.

7.3 Pokud je jiným způsobem doručení uložení písemností na určitém místě (např. na poště), jak je adresát o tomto uložení informován?

Při doručování písemností zanecháním výzvy výzva uvádí, že písemnosti byly uloženy v kanceláři soudu, pokud doručení uskutečňuje soudní úředník nebo soukromý exekutor, nebo na obecním úřadě, uskutečňuje-li doručení obecní úředník, a že si písemnosti lze vyzvednout do dvou týdnů od data zanechání výzvy.

7.4 Pokud adresát odmítne přijmout doručení písemností, jaké z toho vyplývají důsledky? Považují se dokumenty za účinně doručené, pokud odmítnutí bylo neoprávněné?

Odepření přijetí doručovaných písemností se nepovažuje za oprávněné nebo neoprávněné, neboť rozhodujícím faktorem je dodržení postupu doručování písemností, a nikoliv důvody strany řízení pro přijetí či nepřijetí písemnosti. Odepření přijetí písemností musí být zaznamenáno na doručence a potvrzeno podpisem doručovatele. Jestliže příjemce odmítne písemnosti přijmout, považují se písemnosti přesto za řádně doručené.

Je-li doručení provedeno zanecháním výzvy, má se za to, že písemnosti byly řádně doručeny, pokud byl dodržen postup pro zanechání výzvy a uplynula lhůta pro vyzvednutí písemnosti. Nedostaví-li se strana řízení ve stanovené lhůtě k vyzvednutí písemností a zjistí-li soudce, že písemnosti byly řádně doručeny, nařídí jejich založení do spisu a jmenuje na náklady žalobce zástupce žalovaného pro doručování písemností.

8 Poštovní služba ze zahraničí (článek 14 nařízení o doručování)

8.1 Pokud poštovní služba doručí písemnost zaslanou ze zahraničí adresátovi v tomto členském státě v situaci, kdy se vyžaduje potvrzení o přijetí (článek 14 nařízení o doručování), vydá poštovní služba písemnost pouze příjemci do vlastních rukou, nebo může v souladu s vnitrostátními pravidly poštovního doručování vydat písemnost rovněž jiné osobě na stejné adrese?

Podle § 5 odst. 1 společných pravidel pro podmínky doručování poštovních zásilek a balíků (přijatých rozhodnutím Komise pro regulaci komunikací č. 581 ze dne 27. května 2010) se při doručování zásilek zaslaných doporučeně vyžaduje podpis příjemce.  Zásilky zaslané doporučeně lze doručit osobě, která s adresátem žije ve společné domácnosti, dosáhla věku 18 let a žije na adrese pro doručování. Při převzetí se musí příjemce podepsat a předložit doklad totožnosti.

8.2 Jak může být podle pravidel poštovního doručování v tomto členském státě doručení písemností ze zahraničí podle článku 14 nařízení č. 1393/2007 provedeno, jestliže ani adresát, ani žádná jiná osoba oprávněná přijmout zásilku (pokud to umožňují vnitrostátní pravidla poštovního doručování – viz výše) nebyla na adrese dodání zastižena?

Nelze-li poštovní zásilku doručit na danou adresu osobně kvůli nepřítomnosti adresáta nebo jiné osoby, jejímž prostřednictvím lze doručovat písemnosti, zanechá se v listovní schránce adresáta písemná výzva, aby se ve lhůtě určené provozovatelem poštovních služeb, která nesmí být kratší 20 a delší 30 dnů od data přijetí zásilky ukládací poštou, dostavil do provozovny provozovatele poštovních služeb k vyzvednutí zásilky. Počet výzev a lhůtu k vyzvednutí stanoví provozovatelé poštovních služeb ve všeobecných podmínkách své smlouvy s uživateli; vždy musí být zaslány alespoň dvě výzvy.

8.3 Poskytuje pošta určitou lhůtu pro vyzvednutí písemností před odesláním písemností zpět jako nedoručených? Pokud ano, jakým způsobem je adresát informován, že si má na poště vyzvednout dopis?

Viz odpověď na otázku č. 8.2.

9 Existuje nějaký písemný doklad skutečnosti, že písemnost byla doručena?

Po doručení písemností vyplní příslušný zaměstnanec průkaz doručení. Ten slouží jako doklad doručení. Průkaz doručení musí obsahovat všechny nezbytné náležitosti, které prokazují řádné doručení písemností. Jedná se o tyto náležitosti:

–          jméno osoby, které je písemnost určena,

–          jméno osoby, které je doručena,

–          doručovatele: soudního úředníka, zaměstnance provozovatele poštovních služeb, kurýra, starostu nebo soukromého soudního vykonavatele.

Je-li písemnost doručena jiné osobě než adresátovi, je vždy uvedeno, že uvedená jiná osoba je povinna předat písemnost adresátovi.

Ustanovení § 44 občanského soudního řádu určuje tyto způsoby prokázání doručení písemností:

–          doručovatel osvědčí svým podpisem datum a způsob doručení a totožnost osoby, které se písemnost doručuje,

–          odepření přijetí písemnosti musí být uvedeno v průkazu doručení a osvědčeno podpisem doručovatele; přesto se bude mít za to, že písemnost byla řádně doručena; bez ohledu na odepření přijetí se má za to, že písemnosti byly řádně doručeny,

–          doručení telefonicky nebo faxem osvědčí doručovatel písemně,

–          doručení telegramem osvědčí doručenka,

–          doručení dálnopisem osvědčí písemné potvrzení o odeslání písemnosti,

–          doručení poštou osvědčí doručenka,

–          doručení na elektronickou adresu osvědčí kopie elektronického záznamu o doručení.

Průkaz doručení se musí založit do spisu neprodleně po zpracování.

10 Jak se postupuje v případě, když dojde k chybě a adresát písemnost nepřevezme nebo když doručení proběhne v rozporu se zákonem (např. pokud je písemnost doručena třetí osobě)? Může se písemnost i v tomto případě považovat za řádně doručenou (např. je možné zhojit právní vady u doručování), nebo je nutné nové doručení?

Jestliže adresát písemnost neobdrží nebo mu písemnost není doručena způsobem předepsaným zákonem, nemá toto doručení žádné právní účinky. Nebyla-li strana řízení řádně předvolána k soudnímu jednání, musí se jednání podle § 46 občanského soudního řádu odročit a musí se doručit nové předvolání. Strana řízení se však může osobně dostavit a ústně nebo písemně požádat o vystoupení před soudem s tím, že byla o jednání uvědomena a že si přeje věc projednat. V takovém případě se předvolání považuje za řádně doručené.

Pokud byly strany řádně předvolány, ale věc je odročena z důkazních důvodů, není zapotřebí doručovat nová předvolání.

Pokud účastník řízení tvrdí, že zmeškal lhůtu stanovenou zákonem nebo určenou soudem z toho důvodu, že nebyl řádně uvědomen, může požádat o obnovení dotyčné lhůty, pokud prokáže, že lhůta byla zmeškána kvůli zvláštním nepředvídaným okolnostem, jež nemohl ovlivnit (§ 63 a násl. OSŘ).

Zúčastněná strana může požádat o zrušení vykonatelného rozhodnutí postupem podle § 303 OSŘ, pokud byla v důsledku porušení příslušných pravidel připravena o možnost účastnit se řízení nebo nebyla řádně zastoupena, nebo se nemohla dostavit osobně či prostřednictvím poradce kvůli zvláštním nepředvídaným okolnostem, jež nemohla ovlivnit.

Jestliže dlužník tvrdí, že neměl možnost popřít pohledávku, s ohledem na niž byl vydán exekuční titul, může podat odvolacímu soudu odpor postupem podle § 423 OSŘ.

11 Musím za doručení písemnosti zaplatit, a pokud ano, kolik?

Zákonné poplatky vybírané soudy v Bulharské republice za soudní řízení pokrývají všechny náklady na doručování písemností, ať jsou doručovány soudním úředníkem, pracovníkem provozovatele poštovních služeb nebo starostou dotčené obce.

Za doručení písemností podle nařízení (ES) č. 1393/2007 se obvykle žádné poplatky nehradí.

Požádá-li strana řízení soud o nařízení doručování písemností soukromým soudním vykonavatelem, musí podle § 42 odst. 2 občanského soudního řádu nést náklady doručování uvedená strana. V tomto případě činí poplatek za doručení písemností 20 BGN.

V případě doručení zveřejněním v neoficiální části Státního věstníku, hradí se tyto poplatky:

– za písemnost v délce do 1/2 normostrany: 20 BGN,

– za písemnost v délce do 1 normostrany (30 řádků, 60 znaků na řádek): 40 BGN,

– za písemnost v délce více než 1 normostrana: 40 BGN a 35 BGN za každou další stránku.

Poslední aktualizace: 23/11/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.