Právní rámec upravující odměny právnických profesí

1. Exekutoři

Odměna za služby soudních exekutorů (zvērināti tiesu izpildītāji) se stanovuje podle zákonných sazeb. Sjednání odměny, která by se lišila od zákonné sazby, není přípustné.

2. 2. Advokáti

Vyjma případů státem poskytované právní pomoci nejsou v Lotyšsku stanoveny žádné pevně dané odměny za služby, které poskytují advokáti (zvērināti advokāti); advokát si výši odměny s klientem dohodne sám.

Ustanovení § 57 zákona o advokacii (Advokatūras likums) vyžaduje, aby advokáti sjednávali se svými klienty písemné dohody o právním zastoupení v určité věci a související odměně.

V případě, že nedojde k uzavření písemné dohody a vznikne spor, může být částka účtovaná za služby advokáta a jiné výdaje stanovena ve výši dvojnásobku částky specifikované v právních předpisech upravujících placení státní právní pomoci.

Podle § 12 zákona o advokacii hradí v zákoně stanovených případech odměnu advokáta a jiné související výdaje stát. Právní předpisy o státní právní pomoci (zákon o státní právní pomoci (Valsts nodrošinātās juridiskās palidzības likums) a zákon o trestním řízení (Kriminālprocesa likums)) stanoví, kdy lze přiznat státem hrazenou právní pomoc v občanských, trestních i správních věcech.

Náklady a výdaje poskytovatelů právní pomoci hradí stát podle nařízení vlády č. 1493 ze dne 22. prosince 2009: o rozsahu státní právní pomoci, výši odměn a výdajů a postupu při jejich placení. Toto nařízení stanovuje předepsané odměny (jednorázové částky nebo hodinové sazby), které stát platí poskytovatelům právní pomoci v souladu se stanoveným postupem. Viz také odpovědi na níže uvedené otázky.

Fixní (pevně stanovené) náklady

Fixní náklady v občanském soudním řízení

Fixní náklady účastníků občanského sporného řízení

Fixní náklady účastníků řízení zahrnují státní soudní poplatky, poplatky soudu a náklady související s projednáním věci.

Fáze občanského soudního řízení, kdy vzniká povinnost zaplatit fixní náklady

K žalobě/návrhu k soudu musí být přiložen doklad o zaplacení státních soudních poplatků a dalších nákladů soudního řízení v souladu se zákonem stanovenými postupy.

Poplatky za činnost soudu (státní soudní poplatek) a poplatky soudu se platí do státního rozpočtu tímto způsobem:

• příjemce: Valsts kase)
• daň. reg. číslo příjemce: 90000050138
• číslo účtu příjemce: LV55TREL1060190911200
• banka příjemce: Valsts kase
• BIC: TRELLV22
• zpráva: identifikátor soudní věci.

Poplatky za projednání věci se platí před jejím projednáním.

Částky vyplácené svědkům a znalcům (za provádění ohledání nebo výslechu svědků na místě), jakož i poplatky za doručování a vydávání předvolání k jednání, uveřejňování oznámení v novinách a zajištění nároku, musí být zaplaceny účastníkem, který příslušný návrh nebo žádost podal, a to před vynesením rozhodnutí.

Účastník, který činí návrh, musí před projednáním věci zaplatit tyto náklady:

• částky placené svědkům a znalcům;
• náklady vyplývající z výslechů svědků nebo ohledání na místě;

• poplatky za doručování a vydávání předvolání k soudu;
• náklady na dohledání žalovaného;
• náklady na zveřejnění oznámení v tisku;
• náklady spojené se zajištěním nároku.

Částky související s rozhodováním věcí u okresních nebo městských soudů (rajona (pilsētas) tiesa) nebo krajských soudů se poukazují na účet Správy soudů:

• příjemce: Tiesu administrācija
• číslo účtu příjemce: LV51TREL2190458019000
• daň. reg. číslo příjemce: 90001672316
• banka příjemce: Valsts kase
• BIC: TRELLV22

• Další údaje o platbě: 21499 (specifický kód platby týkající se konkrétního druhu platby) a informace potřebné k identifikaci věci, např. číslo jednací, jméno žalovaného, zda jde o fyzickou či právnickou osobu.

Fixní náklady v trestním řízení

Fixní náklady stran trestního řízení

Obžalovaní nemusí platit soudní poplatky. Zákon o trestním řízení (Kriminālprocesa likums) nestanoví poplatky pro trestní řízení. Ustanovení § 8 (přechodná ustanovení) stanoví, že občanskoprávní nároky v trestním řízení, které byly projednávány před vstupem tohoto zákona v platnost, je nutno nadále posuzovat jako žaloby o náhradu škody. V případě, že žalobce z civilního sporu není poškozeným nebo žalovaný není obviněným, je občanskoprávní žaloba projednávána podle zákona o občanském soudním řízení (Civilprocesa likums). Strany budou o tom informovány osobou sdělující obvinění (procesa virzītājs) ve lhůtě jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti zákona.

Fáze trestního řízení, kdy vzniká povinnost zaplatit fixní náklady

Platí shora uvedená odpověď týkající se fixních nákladů stran trestního řízení.

Fixní náklady řízení u Ústavního soudu

Fixní náklady účastníků řízení u Ústavního soudu

Žádná fáze řízení u Ústavního soudu není zpoplatněna.

Fáze řízení u Ústavního soudu, kdy vzniká účastníkům povinnost zaplatit fixní náklady

Žádná fáze řízení u Ústavního soudu není zpoplatněna.

Předběžné informace poskytované právními zástupci

Práva a povinnosti stran

Podle čl. 2.2 Etického kodexu lotyšských advokátů platí, že advokáti jsou povinni poskytnout svůj názor na věc svého klienta profesionálně a otevřeně a jsou povinni poskytnout odpovídající právní součinnost. Článek 3.1 Kodexu navíc stanoví, že advokáti nesmí převzít zastupovaní ve věcech, v nichž nemají potřebné znalosti nebo nejsou schopni plnit své povinnosti odpovídajícím způsobem. Před převzetím právního zastoupení je advokát proto povinen se seznámit s konkrétními okolnostmi případu a sdělit svůj názor. Lotyšský zákon o advokacii stanoví povinnosti advokáta, jako je např. využít všechny právní prostředky a postupy pro obranu zájmů klienta a zastupovat práva a oprávněné zájmy osob, které požádaly o právní pomoc atd.

Zdroje nákladů

Kde lze najít informace o zdrojích nákladů v Lotyšsku?

Informace o zdrojích nákladů v zákonech a v nařízeních vydaných vládou jsou k dispozici na internetu a v informačních letácích u soudů.

V jakém jazyce lze získat informace o zdrojích nákladů v Lotyšsku?

Informace o nákladech (bez uvedení konkrétních částek), které se platí při podání návrhu či žaloby, jsou k dispozici ve všech jazycích EU na internetové stránce Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci (viz oddíl „Návrh na zahájení soudního řízení“).

Kde lze najít informace o mediaci?

Informace o mediaci lze nalézt na internetové stránce Mediace v Lotyšsku.

Kde lze najít další informace o nákladech?

Internetové stránky s informacemi o nákladech

Informace o nákladech jsou k dispozici na internetové stránce Portál vnitrostátních soudů.

Existují rovněž oficiální internetové stránky Ministerstva spravedlnosti Lotyšské republiky (Ministerstvo spravedlnosti Lotyšské republiky). Najdete zde informace o soudech, soudních řízeních, rozhodnutích správních soudů, rozhodnutích jiných soudů a další informace.

Kde lze najít informace o průměrné době trvání jednotlivých řízení?

Informace o délce řízení jsou k dispozici ve statistických zprávách o práci soudů na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti Lotyšské republiky Soudní informační systém (Tiesu informācijas sistēma).

Kde lze najít informace o průměrných celkových nákladech konkrétního řízení?

Nejsou k dispozici informace o průměrných celkových nákladech konkrétních řízení.

DPH

Jakým způsobem jsou tyto informace poskytovány?

Státní a soudní poplatky jsou osvobozeny od DPH.

Jaké jsou platné sazby?

Státní a soudní poplatky jsou osvobozeny od DPH.

Právní pomoc

Příjmová hranice v občanskoprávním řízení

Podle zákona o státní právní pomoci (Valsts nodrošinātās juridiskās palidzības likums) stát přizná právní pomoc osobám:

• se statusem osoby nemajetné nebo v hmotné nouzi podle příslušných právních předpisů,
• které se nenadále ocitnuly v situaci a majetkových poměrech, které jim znemožňují uplatňovat svá práva (např. vyšší moc, nepředvídatelné skutečnosti nebo okolnosti, na které nemají vliv),
• které jsou zcela závislé na státu nebo orgánech místní správy.

V případě zvláštní situace, specifických okolností nebo nízkého příjmu osoby znemožňujícího obstarání své vlastní právní obrany, se přizná právní pomoc rovněž osobě, která:

• má právní nárok na právní pomoc od Lotyšské republiky na základě mezinárodních závazků,
• v případě přeshraničních sporů má své obvyklé bydliště v členském státě EU.

Žádosti o přiznání právní pomoci přezkoumává Úřad pro právní pomoc (Juridiskās palīdzības administrācija), který rozhodne o přiznání nebo odmítnutí právní pomoci a o rozhodnutí vyrozumí žadatele.

Příjmová hranice pro obviněné v trestním řízení

Podle ustanovení § 17 až 19 zákona o státní právní pomoci jsou osoby, které mají právní nárok na obhajobu v trestním řízení, oprávněny požádat o přiznání právní pomoci předtím, než se konečné rozhodnutí soudu stane pravomocné a vykonatelné. V trestním řízení je státní právní pomoc poskytována ve formě konzultací, pomoci při sepisování procesních listin a zastupování v přípravném řízení a u soudu. Za určitých okolností specifikovaných v zákoně o trestním řízení přidělí stát obhájce k výkonu obhajoby obviněného.

Podle § 20 zákona o trestním řízení má osoba podezřelá nebo obviněná ze spáchání trestného činu právo na obhajobu: tj. právo vědět, z jakého trestného činu je podezřelá nebo obviněná, a právo zvolit si způsob vedení obhajoby. Podezřelý nebo obviněný se může hájit sám, nebo si zvolit osobu dle svého vlastního výběru jako svého obhájce. Touto osobou může být i advokát. Zákon upravuje případy, kdy je zastoupení advokátem povinné. Pokud obviněný nemá dostatečné prostředky k tomu, aby si obhájce najal sám, a nedosáhne dohody o odměně s advokátem připraveným jej zastupovat, zakročí stát a rozhodne o zaplacení nákladů obhajoby ze státních prostředků, přičemž současně určí, jakou část z této částky je případně povinen platit obviněný.

Podle ustanovení § 80 zákona o trestním řízení jsou obviněný, nebo jiná osoba za obviněného, oprávněni uzavřít s advokátem dohodu. Osoba sdělující obvinění (procesa virzītājs) není oprávněna žádnou takovou dohodu uzavřít, ani není oprávněna najmout konkrétního advokáta, ale je povinna poskytnout obviněnému potřebné informace a příležitost se s advokátem spojit. Pokud obviněný neuzavřel dohodu v případě, kde je zastupování obhájcem povinné, nebo v jiných případech, kdy si obviněný přeje být zastoupen, požádá osoba sdělující obvinění představitele advokátní komory o zajištění obhajoby. Do tří pracovních dnů od obdržení žádosti od osoby sdělující obvinění musí představitel advokátní komory oznámit jméno advokáta, který obhajobu převezme.

Ustanovení § 81 zákona o trestním řízení, upravující zvláštní procesní úkony dále uvádí, že pokud nedojde k uzavření dohody o výkonu obhajoby nebo pokud není zvolený obhájce schopen účastnit se jednotlivých fází řízení, je osoba sdělující obvinění povinna ustavit obhájce, který bude zastupovat obhajobu v jednotlivých fázích řízení (veškeré vyšetřovací úkony, které se týkají obviněného), a to ze seznamu advokátů sestaveného advokátní komorou v místní příslušnosti soudu.

Dále podle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o trestním řízení neuzavře-li obviněný dohodu o výkonu obhajoby, budou výše a postup při placení odměny a výdajů souvisejících se službami obhájce určeny podle rozhodnutí vlády (viz nařízení vlády č. 1493 ze dne 22. prosince 2009 o rozsahu státní právní pomoci, výši odměn a výdajů a postupu při jejich placení).

Příjmová hranice pro oběti v trestním řízení

V trestním řízení mohou oběti získat státní právní pomoc, tj. advokáta na zastupování svých zájmů postupem a v případech upravených v zákoně o trestním řízení.

Dále platí (podle ustanovení § 104 odst. 5 zákona o trestním řízení), že osoba sdělující obvinění má právo rozhodnout o přidělení advokáta pro účely zastupování nezletilého, a to za následujících okolností:

• pokud jsou ochraně práv a zájmů nezletilého kladeny překážky nebo není z jiných důvodů zaručena,
• na odůvodněnou žádost zástupce rodiny nezletilého (matky, otce nebo opatrovníka, prarodiče, zletilého bratra nebo zletilé sestry), u kterého nezletilý bydlí a který o nezletilého pečuje,

Ve výjimečných případech, pokud není možno zajistit ochranu práv a zájmů oběti, která je v hmotné nouzi, může osoba sdělující obvinění rozhodnout o přidělení advokáta pro tuto oběť. V takových případech jsou výše a podmínky placení odměny za služby advokáta stanoveny vládou (viz nařízení vlády č. 1493 ze dne 22. prosince 2009 o rozsahu státní právní pomoci, výši odměn a výdajů a postupu při jejich placení).

Stát poté přizná právní pomoc osobám v postavení oběti (včetně sepisování procesních listin a zastupování v přípravném a soudním řízení).

Další podmínky pro přiznání právní pomoci obětem

Platí informace uvedené výše, které se týkají příjmové hranice pro oběti v trestním řízení.

Další podmínky pro přiznání právní pomoci obviněným

Platí informace uvedené výše, které se týkají příjmové hranice pro obviněné v trestním řízení.

Soudní řízení osvobozená od poplatků

Následující osoby jsou osvobozeny od placení nákladů soudního řízení státu:

• žalobci – u žaloby zaměstnance na zaplacení odměny za práci a jiné žaloby z pracovněprávních vztahů nebo s nimi souvisejících;
• žalobci – u žaloby ze smlouvy o dílo, pokud se žalobce nachází ve výkonu trestu odnětí svobody;
• žalobci – u žaloby týkající se ublížení na zdraví s následkem zmrzačení nebo jiné újmy na zdraví nebo s následkem smrti;
• žalobci – u žaloby na zaplacení výživného na dítě nebo rodiče, u žaloby na učení otcovství, pokud je její součástí uplatňování nároku na výživné na dítě;
• navrhovateli – u návrhu na uznání, nebo uznání a výkon, cizího rozhodnutí o placení výživného na dítě nebo rodiče;
• žalobci – u žaloby na náhradu finanční ztráty a morální újmy způsobené trestnou činností;

• státní zástupci, orgány státní správy či místní samosprávy a osoby, které mají zákonné oprávnění hájit práva a právem chráněné zájmy jiných osob u soudu;
• navrhovatelé – ve věcech týkajících omezování svéprávnosti a ve věcech ustanovení opatrovníka;
• navrhovatelé – ve věcech ustanovení opatrovníka osobě, která vede prostopášný nebo marnotratný život nebo požívá alkohol či drogy v nadměrné míře;
• žalovaní – ve věcech týkajících se snížení výživného přiznaného soudem na dítě či rodiče a snížení výživného přiznaného soudem na základě žaloby za ublížení na zdraví;
• navrhovatelé – v případech, kdy bylo dítě protiprávně přemístěno přes hranice nebo zadrženo;
• správci – v případě žalob podaných ve prospěch osob v postavení úpadců, a správci podávající návrh na prohlášení úpadku právnické osoby v případech uvedených v § 51 odst. 3 zákona o úpadku (Maksātnespējas likums);
• věřitelé z rozsudku – výkon rozhodnutí v řízeních týkajících se vymáhání plateb představujících příjem státu;
• věřitelé z rozsudku – výkon rozhodnutí, který se provádí na základě jednoho dokumentu umožňujícího výkon v dožádaném členském státě;
• státní finanční úřad – v návrzích týkajících se prohlášení úpadku právnické osoby;
• úřad pro naturalizaci (Pilsonības un migrācijas lietu pārvalde) – v případech zbavení státního občanství Lotyšska;
• agentura pro státní sociální pojištění (Valsts sociālās apdrošināšanas aģentūra) – ve věcech týkajících se zpětného vymáhání plateb vyplacených ze státního rozpočtu za služby sociálního pojištění nebo plateb státních sociálních dávek v souvislosti s dopravními nehodami.

Účastníci řízení mohou být od placení nákladů soudního řízení státu osvobozeni také v jiných případech stanovených zákonem. Soud nebo soudce přizná na základě posouzení finančních poměrů fyzické osoby úplné nebo částečné osvobození od placení nákladů soudního řízení státu, odloží povinnost uhradit příslušné náklady soudního řízení státu nebo nařídí úhradu ve splátkách.

Kdy musí neúspěšná strana sporu nahradit náklady řízení straně, která uspěla?

Strana sporu, která byla v řízení úspěšná, má právo na náhradu veškerých nákladů soudního řízení, které zaplatila, od druhé strany. V případě, že měla úspěch pouze částečný, přizná soud poměrnou náhradu nákladů podle úspěchu ve věci. Žalovanému bude přiznána náhrada nákladů poměrně podle rozsahu té části žaloby, která byla v řízení zamítnuta. V případě vynesení rozsudku pro zmeškání se nenahrazují státní poplatky za návrhy na znovuotevření soudního řízení a rozhodování ve věci.

V případě vyhovění žalobě či částečného vyhovění žalobě bude žalovanému nařízeno nahradit v zákoně stanoveném rozsahu náklady vzniklé žalobci při podávání žaloby, jako je odměna právnímu zástupci, náklady spojené s účastí na jednání nebo náklady na shromažďování důkazů. Je-li žaloba zamítnuta, nařídí soud žalobci, aby nahradil žalovanému náklady vniklé v souvislosti s žalobní obranou.

Odměny znalců

Náklady znalců musí být zaplaceny před vynesením rozhodnutí ve věci samé, a to účastníkem, který účast znalce navrhl. Účastník, který je osvobozen od povinnosti platit náklady soudního řízení, není povinen tyto náklady platit. V takovém případě jsou odměny a náhrady nákladů znalců placeny správou soudu (vyjma státních forenzních znalců).

Odměny překladatelů a tlumočníků

V případě, že účastníci řízení neovládají jazyk řízení, nejde-li o zástupce právnických osob, musí soud zajistit, aby se mohli seznámit s dokumenty ve spisu a účastnit řízení s pomocí tlumočníka.

Související přílohy

Zpráva Lotyšské republiky ve věci Studie o transparentnosti nákladů  (742 Kb)