Na této stránce naleznete informace týkající se nákladů soudního řízení v Lotyšsku.
Hledat informace podle regionů
Odměna za služby soudních exekutorů (zvērināti tiesu izpildītāji) se stanovuje podle zákonných sazeb. Sjednání odměny, která by se lišila od zákonné sazby, není přípustné.
Vyjma případů státem poskytované právní pomoci nejsou v Lotyšsku stanoveny žádné pevně dané odměny za služby, které poskytují advokáti (zvērināti advokāti); advokát si výši odměny s klientem dohodne sám.
Ustanovení § 57 zákona o advokacii (Advokatūras likums) vyžaduje, aby advokáti sjednávali se svými klienty písemné dohody o právním zastoupení v určité věci a související odměně.
V případě, že nedojde k uzavření písemné dohody a vznikne spor, může být částka účtovaná za služby advokáta a jiné výdaje stanovena ve výši dvojnásobku částky specifikované v právních předpisech upravujících placení státní právní pomoci.
Podle § 12 zákona o advokacii hradí v zákoně stanovených případech odměnu advokáta a jiné související výdaje stát. Právní předpisy o státní právní pomoci (zákon o státní právní pomoci (Valsts nodrošinātās juridiskās palidzības likums) a zákon o trestním řízení (Kriminālprocesa likums)) stanoví, kdy lze přiznat státem hrazenou právní pomoc v občanských, trestních i správních věcech.
Náklady a výdaje poskytovatelů právní pomoci hradí stát podle nařízení vlády č. 1493 ze dne 22. prosince 2009: o rozsahu státní právní pomoci, výši odměn a výdajů a postupu při jejich placení. Toto nařízení stanovuje předepsané odměny (jednorázové částky nebo hodinové sazby), které stát platí poskytovatelům právní pomoci v souladu se stanoveným postupem. Viz také odpovědi na níže uvedené otázky.
Fixní náklady účastníků občanského sporného řízení
Fixní náklady účastníků řízení zahrnují státní soudní poplatky, poplatky soudu a náklady související s projednáním věci.
Fáze občanského soudního řízení, kdy vzniká povinnost zaplatit fixní náklady
K žalobě/návrhu k soudu musí být přiložen doklad o zaplacení státních soudních poplatků a dalších nákladů soudního řízení v souladu se zákonem stanovenými postupy.
Poplatky za činnost soudu (státní soudní poplatek) a poplatky soudu se platí do státního rozpočtu tímto způsobem:
Poplatky za projednání věci se platí před jejím projednáním.
Částky vyplácené svědkům a znalcům (za provádění ohledání nebo výslechu svědků na místě), jakož i poplatky za doručování a vydávání předvolání k jednání, uveřejňování oznámení v novinách a zajištění nároku, musí být zaplaceny účastníkem, který příslušný návrh nebo žádost podal, a to před vynesením rozhodnutí.
Účastník, který činí návrh, musí před projednáním věci zaplatit tyto náklady:
Částky související s rozhodováním věcí u okresních nebo městských soudů (rajona (pilsētas) tiesa) nebo krajských soudů se poukazují na účet Správy soudů:
Fixní náklady stran trestního řízení
Obžalovaní nemusí platit soudní poplatky. Zákon o trestním řízení (Kriminālprocesa likums) nestanoví poplatky pro trestní řízení. Ustanovení § 8 (přechodná ustanovení) stanoví, že občanskoprávní nároky v trestním řízení, které byly projednávány před vstupem tohoto zákona v platnost, je nutno nadále posuzovat jako žaloby o náhradu škody. V případě, že žalobce z civilního sporu není poškozeným nebo žalovaný není obviněným, je občanskoprávní žaloba projednávána podle zákona o občanském soudním řízení (Civilprocesa likums). Strany budou o tom informovány osobou sdělující obvinění (procesa virzītājs) ve lhůtě jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti zákona.
Fáze trestního řízení, kdy vzniká povinnost zaplatit fixní náklady
Platí shora uvedená odpověď týkající se fixních nákladů stran trestního řízení.
Fixní náklady účastníků řízení u Ústavního soudu
Žádná fáze řízení u Ústavního soudu není zpoplatněna.
Fáze řízení u Ústavního soudu, kdy vzniká účastníkům povinnost zaplatit fixní náklady
Žádná fáze řízení u Ústavního soudu není zpoplatněna.
Podle čl. 2.2 Etického kodexu lotyšských advokátů platí, že advokáti jsou povinni poskytnout svůj názor na věc svého klienta profesionálně a otevřeně a jsou povinni poskytnout odpovídající právní součinnost. Článek 3.1 Kodexu navíc stanoví, že advokáti nesmí převzít zastupovaní ve věcech, v nichž nemají potřebné znalosti nebo nejsou schopni plnit své povinnosti odpovídajícím způsobem. Před převzetím právního zastoupení je advokát proto povinen se seznámit s konkrétními okolnostmi případu a sdělit svůj názor. Lotyšský zákon o advokacii stanoví povinnosti advokáta, jako je např. využít všechny právní prostředky a postupy pro obranu zájmů klienta a zastupovat práva a oprávněné zájmy osob, které požádaly o právní pomoc atd.
Informace o zdrojích nákladů v zákonech a v nařízeních vydaných vládou jsou k dispozici na internetu a v informačních letácích u soudů.
Informace o nákladech (bez uvedení konkrétních částek), které se platí při podání návrhu či žaloby, jsou k dispozici ve všech jazycích EU na internetové stránce Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci (viz oddíl „Návrh na zahájení soudního řízení“).
Informace o mediaci lze nalézt na internetové stránce Mediace v Lotyšsku.
Informace o nákladech jsou k dispozici na internetové stránce Portál vnitrostátních soudů.
Existují rovněž oficiální internetové stránky Ministerstva spravedlnosti Lotyšské republiky (Ministerstvo spravedlnosti Lotyšské republiky). Najdete zde informace o soudech, soudních řízeních, rozhodnutích správních soudů, rozhodnutích jiných soudů a další informace.
Informace o délce řízení jsou k dispozici ve statistických zprávách o práci soudů na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti Lotyšské republiky Soudní informační systém (Tiesu informācijas sistēma).
Nejsou k dispozici informace o průměrných celkových nákladech konkrétních řízení.
Státní a soudní poplatky jsou osvobozeny od DPH.
Státní a soudní poplatky jsou osvobozeny od DPH.
Podle zákona o státní právní pomoci (Valsts nodrošinātās juridiskās palidzības likums) stát přizná právní pomoc osobám:
V případě zvláštní situace, specifických okolností nebo nízkého příjmu osoby znemožňujícího obstarání své vlastní právní obrany, se přizná právní pomoc rovněž osobě, která:
Žádosti o přiznání právní pomoci přezkoumává Úřad pro právní pomoc (Juridiskās palīdzības administrācija), který rozhodne o přiznání nebo odmítnutí právní pomoci a o rozhodnutí vyrozumí žadatele.
Podle ustanovení § 17 až 19 zákona o státní právní pomoci jsou osoby, které mají právní nárok na obhajobu v trestním řízení, oprávněny požádat o přiznání právní pomoci předtím, než se konečné rozhodnutí soudu stane pravomocné a vykonatelné. V trestním řízení je státní právní pomoc poskytována ve formě konzultací, pomoci při sepisování procesních listin a zastupování v přípravném řízení a u soudu. Za určitých okolností specifikovaných v zákoně o trestním řízení přidělí stát obhájce k výkonu obhajoby obviněného.
Podle § 20 zákona o trestním řízení má osoba podezřelá nebo obviněná ze spáchání trestného činu právo na obhajobu: tj. právo vědět, z jakého trestného činu je podezřelá nebo obviněná, a právo zvolit si způsob vedení obhajoby. Podezřelý nebo obviněný se může hájit sám, nebo si zvolit osobu dle svého vlastního výběru jako svého obhájce. Touto osobou může být i advokát. Zákon upravuje případy, kdy je zastoupení advokátem povinné. Pokud obviněný nemá dostatečné prostředky k tomu, aby si obhájce najal sám, a nedosáhne dohody o odměně s advokátem připraveným jej zastupovat, zakročí stát a rozhodne o zaplacení nákladů obhajoby ze státních prostředků, přičemž současně určí, jakou část z této částky je případně povinen platit obviněný.
Podle ustanovení § 80 zákona o trestním řízení jsou obviněný, nebo jiná osoba za obviněného, oprávněni uzavřít s advokátem dohodu. Osoba sdělující obvinění (procesa virzītājs) není oprávněna žádnou takovou dohodu uzavřít, ani není oprávněna najmout konkrétního advokáta, ale je povinna poskytnout obviněnému potřebné informace a příležitost se s advokátem spojit. Pokud obviněný neuzavřel dohodu v případě, kde je zastupování obhájcem povinné, nebo v jiných případech, kdy si obviněný přeje být zastoupen, požádá osoba sdělující obvinění představitele advokátní komory o zajištění obhajoby. Do tří pracovních dnů od obdržení žádosti od osoby sdělující obvinění musí představitel advokátní komory oznámit jméno advokáta, který obhajobu převezme.
Ustanovení § 81 zákona o trestním řízení, upravující zvláštní procesní úkony dále uvádí, že pokud nedojde k uzavření dohody o výkonu obhajoby nebo pokud není zvolený obhájce schopen účastnit se jednotlivých fází řízení, je osoba sdělující obvinění povinna ustavit obhájce, který bude zastupovat obhajobu v jednotlivých fázích řízení (veškeré vyšetřovací úkony, které se týkají obviněného), a to ze seznamu advokátů sestaveného advokátní komorou v místní příslušnosti soudu.
Dále podle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o trestním řízení neuzavře-li obviněný dohodu o výkonu obhajoby, budou výše a postup při placení odměny a výdajů souvisejících se službami obhájce určeny podle rozhodnutí vlády (viz nařízení vlády č. 1493 ze dne 22. prosince 2009 o rozsahu státní právní pomoci, výši odměn a výdajů a postupu při jejich placení).
V trestním řízení mohou oběti získat státní právní pomoc, tj. advokáta na zastupování svých zájmů postupem a v případech upravených v zákoně o trestním řízení.
Dále platí (podle ustanovení § 104 odst. 5 zákona o trestním řízení), že osoba sdělující obvinění má právo rozhodnout o přidělení advokáta pro účely zastupování nezletilého, a to za následujících okolností:
Ve výjimečných případech, pokud není možno zajistit ochranu práv a zájmů oběti, která je v hmotné nouzi, může osoba sdělující obvinění rozhodnout o přidělení advokáta pro tuto oběť. V takových případech jsou výše a podmínky placení odměny za služby advokáta stanoveny vládou (viz nařízení vlády č. 1493 ze dne 22. prosince 2009 o rozsahu státní právní pomoci, výši odměn a výdajů a postupu při jejich placení).
Stát poté přizná právní pomoc osobám v postavení oběti (včetně sepisování procesních listin a zastupování v přípravném a soudním řízení).
Platí informace uvedené výše, které se týkají příjmové hranice pro oběti v trestním řízení.
Platí informace uvedené výše, které se týkají příjmové hranice pro obviněné v trestním řízení.
Následující osoby jsou osvobozeny od placení nákladů soudního řízení státu:
Účastníci řízení mohou být od placení nákladů soudního řízení státu osvobozeni také v jiných případech stanovených zákonem. Soud nebo soudce přizná na základě posouzení finančních poměrů fyzické osoby úplné nebo částečné osvobození od placení nákladů soudního řízení státu, odloží povinnost uhradit příslušné náklady soudního řízení státu nebo nařídí úhradu ve splátkách.
Strana sporu, která byla v řízení úspěšná, má právo na náhradu veškerých nákladů soudního řízení, které zaplatila, od druhé strany. V případě, že měla úspěch pouze částečný, přizná soud poměrnou náhradu nákladů podle úspěchu ve věci. Žalovanému bude přiznána náhrada nákladů poměrně podle rozsahu té části žaloby, která byla v řízení zamítnuta. V případě vynesení rozsudku pro zmeškání se nenahrazují státní poplatky za návrhy na znovuotevření soudního řízení a rozhodování ve věci.
V případě vyhovění žalobě či částečného vyhovění žalobě bude žalovanému nařízeno nahradit v zákoně stanoveném rozsahu náklady vzniklé žalobci při podávání žaloby, jako je odměna právnímu zástupci, náklady spojené s účastí na jednání nebo náklady na shromažďování důkazů. Je-li žaloba zamítnuta, nařídí soud žalobci, aby nahradil žalovanému náklady vniklé v souvislosti s žalobní obranou.
Náklady znalců musí být zaplaceny před vynesením rozhodnutí ve věci samé, a to účastníkem, který účast znalce navrhl. Účastník, který je osvobozen od povinnosti platit náklady soudního řízení, není povinen tyto náklady platit. V takovém případě jsou odměny a náhrady nákladů znalců placeny správou soudu (vyjma státních forenzních znalců).
V případě, že účastníci řízení neovládají jazyk řízení, nejde-li o zástupce právnických osob, musí soud zajistit, aby se mohli seznámit s dokumenty ve spisu a účastnit řízení s pomocí tlumočníka.
Zpráva Lotyšské republiky ve věci Studie o transparentnosti nákladů (742 Kb)
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.