Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady
Swipe to change

Náklady

Rakousko

Na této stránce naleznete informace o nákladech soudního řízení v Rakousku.

Obsah zajišťuje
Rakousko

Právní rámec upravující odměny právnických profesí

Advokáti

Rakouské stavovské předpisy advokátů (etický kodex) stanoví, že honoráře vyplácené advokátům za poskytnuté služby mohou být v zásadě svobodně sjednány mezi klientem a advokátem.

Honoráře mohou vycházet z hodinové sazby nebo mohou být sjednány ve formě paušálního honoráře. Při paušálním honoráři se neúčtuje množství potřebné práce a času. Pokud není výslovně sjednán žádný honorář, má se za to, že byla sjednána přiměřená výše odměny na základě tarifů stanovených v zákoně o odměnách advokátů nebo v obecných kritériích odměňování (Allgemeine Honorar-Kriterien).

Občanský soudní řád a zákon o odměnách advokátů stanoví, že v občanskoprávním řízení musí soud určit podíl nákladů, které musí neúspěšná strana uhradit druhé straně, přičemž poplatky vycházejí z hodnoty žaloby a doby trvání a povahy příslušné činnosti. Na druhou stranu se zákon o odměnách advokátů přímo použije na klienty jako takové, pouze pokud tak bylo sjednáno mezi advokátem a klientem.

V trestních řízeních v zásadě každá osoba (žalovaný, soukromý žalobce, osoba uplatňující občanskoprávní nárok), která si najala advokáta, aby jednal jejím jménem, musí nést z toho plynoucí náklady. Tak je tomu také v případech, kdy byl obhájce jmenován ex officio, pokud nejsou splněny předpoklady pro poskytnutí (bezplatné) právní pomoci. Náklady se obvykle liší podle typu a složení zúčastněného soudu (např. okresní soud, smírčí soud, samosoudce, senát laických soudců, porota).

Soudní exekutoři

Honorář, který dostávají za svou práci exekutoři, je stanoven v zákoně o exekučních poplatcích(Vollzugsgebührengesetz). Tento zákon konkrétně upravuje poplatek za exekuci, který musí věřitel podávající žádost uhradit při předložení žádosti o exekuci společně s jednotným poplatkem stanoveným v zákoně o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz).

Poplatek za exekuci (§ 2 zákona o exekučních poplatcích) tvoří součást nákladů exekučního řízení, jejichž úhradu nařídí soud dlužníkovi, pokud si to věřitel přeje.

Soudní exekutor má také nárok na odměnu za převzetí plateb. Lze ji odečíst z vymožené částky (§ 11 zákona o exekučních poplatcích).

Fixní náklady

Fixní náklady v občanskoprávním řízení

Fixní náklady stran v občanskoprávním řízení

Výše soudních poplatků za využití služeb soudů, které jsou stanoveny buďto jako pevně stanovené poplatky (fixní částky), nebo jako procento z vyměřovacího základu, závisí na povaze věci i hodnotě žalobního nároku (upravené podle vyměřovacího základu).

Fáze občanskoprávního řízení, kdy musí být fixní náklady uhrazeny

V případě občanskoprávního řízení u soudu prvního stupně se (jednotné) poplatky stávají splatnými v zásadě v okamžiku podání dokumentu, kterým se iniciuje dotčené řízení. Tento poplatek je splatný pouze jednou, nehledě na to, zda žádost obsahuje více než jeden žalobní nárok nebo se vztahuje k více než jedné osobě, a kryje celé řízení u soudu prvního stupně. Pokud je žalobní návrh v průběhu řízení rozšířen, může od takového okamžiku vzniknout povinnost platit další poplatky. Tyto poplatky se stávají splatnými v okamžiku založení písemného podání nebo (v případech, kdy dojde během projednávání věci k rozšíření žalobního návrhu), v okamžiku, kdy je takové rozšíření zaneseno do protokolu. V případě občanskoprávního řízení u soudu druhého nebo třetího stupně se poplatek stává splatným v okamžiku podání opravného prostředku (§ 2 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, GGG). Odchylně od tohoto ustanovení se v některých případech řízení v nesporných věcech hradí místo žalobního poplatku poplatek za rozhodnutí.

Fixní náklady v trestním řízení

Fixní náklady stran v trestním řízení

Poplatek se hradí pouze v případě vznesení soukromé žaloby, a to podle tarifní položky 13 zákona o soudních poplatcích (GGG).

Fáze trestního řízení, kdy musí být fixní náklady uhrazeny

Fixní náklady musí být uhrazeny na začátku řízení.

Fixní náklady v ústavním řízení

Fixní náklady stran v ústavním řízení

Poplatek za samotný soud činí okolo 220 EUR (§ 17a Verfassungsgerichtshofgesetz VfGG).

Fáze ústavního řízení, kdy musí být fixní náklady uhrazeny

Fixní náklady musí být uhrazeny na začátku řízení.

Předběžné informace, které musí uvést právní zástupci

Práva a povinnosti stran

Obecně je advokát povinen informovat své klienty o tom, jak se budou poplatky počítat a jaké náklady na své straně může klient očekávat. V tomto ohledu doporučuje § 50 odst. 2 pokynů k výkonu advokacie a dohledu nad povinnostmi advokátů (Richtlinien für die Ausübung des Rechtsanwaltsberufs und für die Überwachung der Pflichten des Rechtsanwalts), aby advokát při přijímání pokynů k nové věci informoval klienta o základu, ze kterého bude poplatek účtován, a o svém nároku na předběžnou platbu.

Pokud se týká posledně uvedeného, v případech, kdy nebyl sjednán paušální honorář, má klient nárok žádat v přiměřených intervalech dílčí předběžné vyúčtování nebo výpis služeb, které již byly poskytnuty, nebo přehled již odpracované doby (tam, kde byla sjednána odměna s hodinovou sazbou).

Zahájení a četnost účtování odměny by tedy měly být dohodnuty v okamžiku sjednání poskytování služeb advokátem.

Právní základy pro stanovení nákladů

Kde lze najít informace o právních základech pro stanovení nákladů v Rakousku?

Zákonné normy upravující povinnost hradit náklady v občanskoprávních řízeních ve sporných věcech (včetně obchodních věcí) jsou obsaženy v §§ 40-55 občanského soudního řádu (Zivilprozeßordnung). Rodinné věci, zejména rozvod po vzájemné dohodě, spory týkající se svěření dítěte do péče a práv styku s dítětem a řízení týkající se pohledávek výživného se na druhou stranu projednávají v nesporném řízení. Řízení v nesporných věcech podléhají samostatným předpisům o povinnosti náhrady nákladů; rámcové předpisy o přiznání nákladů jsou stanoveny v § 78 zákona o nesporných řízeních (Außerstreitgesetz). Výjimky z těchto rámcových pravidel platí kromě jiného v řízeních, která se týkají sporů o svěření dítěte do péče a o nárok na styk s dítětem, a řízeních o pohledávkách výživného pro nezletilé. Náklady v trestních řízeních jsou upraveny v §§ 380-395 trestního řádu (Strafprozeßordnung).

Na internetových stránkách Advokátní komory Rakouska je online k dispozici informační leták se souhrnem nákladů právního zastoupení. Všeobecné informace o nákladech soudního řízení lze také vyhledat na webových stránkách HELP-služba pro občany, prostřednictvím odkazu „Leben in Österreich“ > „Zivilrecht“ > „Zivilverfahren“ (život v Rakousku > občanské právo > občanskoprávní řízení).

Tyto webové stránky HELP-služba pro občany obsahují všeobecné informace o soudních poplatcích. Znění zákonů (zákon o soudních poplatcích a tarify poplatků) jsou k dispozici zdarma na webových stránkách Právní informační systém Rakouského spolkového kancléřství.

V jakém jazyce lze získat informace o právních základech nákladů v Rakousku?

Informace o právních základech nákladů v Rakousku jsou k dispozici v němčině.

Kde lze najít informace o mediaci?

Seznam mediátorů (vedený ministerstvem spravedlnosti) je široké veřejnosti k dispozici na specializované webové stránce na internetovém portálu ministerstva spravedlnosti.

Pokud se týká nápravných opatření v trestním řízení, informace o mediaci mezi obžalovaným a poškozeným jsou k dispozici na webových stránkách NEUSTART (také v angličtině).

Kde lze najít další informace o nákladech?

Dostupné internetové stránky s informacemi o nákladech

Všeobecné informace o rakouském systému soudnictví a službách v soudnictví včetně informací o nákladech a o Spolkovém ministerstvu spravedlnosti lze vyhledat na internetových stránkách rakouské justice a webových stránkách HELP-služba, které poskytují všeobecné informace přístupnou formou.

Informace o níže uvedeném jsou k dispozici na hostitelských webových stránkách Právního informačního systému Rakouského kancléřství:

  • znění zákona o soudních poplatcích (GGG)
  • zákon o nároku na odměnu (GebAG)
  • advokátní řád (RAO)
  • zákon o tarifech advokátů (RATG)

Text obecných kritérií odměňování (AHK) je k dispozici na webových stránkách Rakouské advokátní komory.

Kde lze najít informace o průměrné době trvání různých řízení?

Pokud potřebujete vyhledat tento typ informací, kontaktujte přímo Ministerstvo spravedlnosti Rakouska.

Kde lze najít informace o průměrných celkových nákladech jednotlivého řízení?

Soudní poplatky placené za každé řízení jsou stanoveny předem (zákon o soudních poplatcích) a mohou se měnit, pokud hodnota žalobního nároku roste nebo klesá.

Náklady, které má uhradit neúspěšná strana straně úspěšné v občanskoprávním řízení (odměny advokátů, honoráře znalců, náklady na překlad), určuje soud na základě zákona o tarifech advokátů (odměny advokátů) a zákona o nároku na odměnu (honoráře znalců a tlumočníků). Tyto náklady se z velké části počítají na základě výše vynaložených výdajů a stráveného času. Proto nelze předem stanovit žádnou pevnou částku. Honorář, který platí klient advokátovi, si v zásadě mohou klient a advokát svobodně sjednat mezi sebou.

DPH

Jakým způsobem jsou tyto informace poskytovány? Jaké jsou stanovené sazby?

Advokátní služby podléhají dani z obratu, jejíž sazba činí v Rakousku 20 %. Obdobně jako v případě jiných výdajů musí být advokátovi uhrazena samostatně, jak je výslovně stanoveno v § 16 zákona o tarifech advokátů a § 17 Obecných kritérií odměňování. Daň z obratu není do výše sazby odměn stanovených v zákoně o tarifech advokátů a Obecných [kritériích] odměňování zahrnuta.

Právní pomoc

Příslušná hranice příjmů v oblasti civilního soudnictví

Právo na poskytnutí právní pomoci není založeno na žádné zákonem stanovené hranici příjmů. V občanskoprávních řízeních (a v obchodních věcech, jak bylo uvedeno výše) se právní pomoc řídí rakouským občanským soudním řádem. Ustanovení občanského soudního řádu platí mutatis mutandis v nesporných řízeních. Rozhodnutí o přiznání právní pomoci přijímá soud, který dotčený případ projednává v prvním stupni.

Právní pomoc musí být straně (pouze fyzické osobě) poskytnuta, pokud její příjem, finanční situace a vyživovací povinnosti jsou takové, že si nemůže dovolit nést náklady soudního řízení, aniž by to mělo nepříznivý dopad na výši finančních prostředků potřebných k zachování skromného životního stylu. Kromě toho se nesmí příslušné řízení jevit zjevně kverulantským nebo zcela postrádajícím jakoukoli naději na úspěch. O tom, které z níže uvedených výhod mají být přiznány v každém jednotlivém případě, rozhoduje soud.

Právní pomoc v Rakousku může v podstatě zahrnovat přiznání následujících výhod:

  • dočasné osvobození od placení soudních poplatků, svědečného, honorářů znalcům a tlumočníkům, nákladů na jakákoliv nezbytná veřejná oznámení, nákladů na svěřeneckého správce a všech vydání vzniklých soudem přidělenému zákonnému zástupci nebo advokátovi.
  • zastupování advokátem.

Strana přijímající právní pomoc může být vyzvána k vrácení již poskytnutých výhod nebo jejich zpětné úhradě, pokud a jakmile je tato strana schopná provést celkovou nebo částečnou zpětnou úhradu, aniž by tím bylo nepříznivě dotčeno výživné, přičemž ale tato povinnost může platit nejdéle 3 roky po skončení soudního řízení.

Příslušná hranice příjmů v oblasti trestního soudnictví pro obžalované/obviněné a oběti trestného činu

K určení, zda má obžalovaný nebo také oběť/soukromý žalobce trestného činu nárok na poskytnutí právní pomoci, se nepoužívá žádné pevně stanovené finanční minimum. Určujícím kritériem jsou prostředky k obživě nad hranicí minimální mzdy a pod příslušnou úrovní prostředků obživy. Minimální mzda je pravidelně přehodnocována a zveřejňována ve své aktuální verzi na internetových stránkách rakouské justice.

Podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obětem trestných činů

Není-li nárok na soudní pomoc podle § 66 odst. 2 rakouského trestního řádu, má soukromý žalobce nárok na soudní pomoc, když

  • není možné právní zastoupení, aniž by tím byly nepříznivě dotčeny prostředky nezbytné k zajištění přiměřené životní úrovně (viz také výše uvedený výklad o prostředcích nezbytných k zajištění přiměřené životní úrovně ) a
  • je zapotřebí zastupování advokátem v zájmu výkonu spravedlnosti a zejména v zájmu řádného vymáhání nároků navrhovatele, aby se tak předešlo následnému občanskoprávnímu řízení.

Podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obžalovaným/obviněným

Předpokladem pro poskytnutí právní pomoci je, že tato pomoc je – nehledě na předložené finanční předpoklady – v zájmu výkonu spravedlnosti a především v zájmu přiměřené obhajoby.

Přidělení obhájce je v zájmu výkonu spravedlnosti tehdy, když

jde o případ nezbytné obhajoby ve smyslu § 61 odst. 1 rakouského trestního řádu (viz níže),

  • je li obžalovaný/obviněný nevidomý, neslyšící, němý nebo jinak postižený nebo nemá dostatečnou znalost jazyka, v němž je vedeno řízení,
  • pro odvolací řízení,
  • pokud dotčený případ zahrnuje posouzení složitých faktických a právních skutečností.

V případech nezbytné obhajoby musí být obviněný/obžalovaný zastupován právním obhájcem. Taxativní seznam případů, kdy je obhajoba nezbytná, stanoví § 61 odst. 1 rakouského trestního řádu:

  • pokud a dokud se obžalovaný nachází ve vyšetřovací vazbě,
  • řízení zahrnující zadržení v ústavu pro pachatele trpící duševní chorobou,
  • soudní řízení týkající se zadržení obžalovaného v ústavu pro pachatele trpící závislostí, kteří potřebují rehabilitaci, nebo zadržení v ústavu pro nebezpečné recidivisty,
  • soudní řízení před porotou nebo senátem laických soudců,
  • soudní řízení před samosoudcem, pokud může být uložen trest odnětí svobody na více než 3 roky, kromě případů krádeže vloupáním podle § 129 odst. 1 až 3 trestního zákoníku (StGB) a nakládání s ukradeným zbožím podle § 164 odst.. 4 StGB,
  • během odvolacího řízení proti verdiktu soudu zasedajícího v porotě nebo soudu zasedajícího v senátu laických soudců,
  • během provedení žádosti o znovuotevření trestního řízení a během veřejného soudního řízení.

Soudní řízení osvobozená od poplatků

V trestním řízení mají oběti násilných činů, nebezpečných pohrůžek nebo sexuálně motivovaných trestných činů a také manželé, životní druhové, příbuzní v přímé linii, bratr nebo sestra osoby, jejíž smrt mohla být způsobena trestným činem, nebo jiní příbuzní, kteří byli svědky trestného činu, nárok na psycho‑sociální nebo soudní pomoc zdarma, aby byla zachována práva oběti v trestním řízení. Do psycho‑sociální pomoci spadá příprava oběti na soudní řízení a emoční zátěž způsobenou takovým řízením. Tuto psycho‑sociální nebo soudní pomoc poskytují organizace na podporu obětí, které jsou pověřeny ministerstvem spravedlnosti, s nímž mají smluvní vztah (§ 66 odst. 2 rakouského trestního řádu).

V nesporném řízení se neplatí žádné poplatky za řízení o poručnictví, svěření dítěte do péče a styk s dítětem nebo řízení podle zákona o zadržení v ústavu (Unterbringungsgesetz) a zákona o ústavní péči (Heimaufenthaltsgesetz). Právní pomoc může být poskytnuta formou dočasného osvobození od poplatků v případě nízkých příjmů a majetku, ale rozsah udělené výjimky závisí na příslušné žádosti a je na zvážení soudu.

Kdy musí neúspěšná strana nahradit náklady řízení straně, která uspěla?

Sporná řízení

Náklady občanskoprávního řízení (včetně obchodních věcí) jsou upraveny rakouským občanským soudním řádem (ZPO). Ten stanoví, že zpočátku musí každá strana uhradit vzniklé náklady, a to poměrně podle její účasti na řízení. Pokud je věc vyřešena rozhodnutím soudu na konkrétním stupni, tento soud musí také vydat nařízení o nákladech řízení. Platí princip objektivní odpovědnosti. Strana, která spor prohraje, musí v každém ohledu uhradit druhé straně všechny náklady potřebné na řádné vymáhání nároku nebo obranu vzniklé vedením soudního řízení. Pokud strany spor zčásti vyhrají a zčásti prohrají, náklady musí být vzájemně započteny nebo sdíleny poměrně.

Odklon od principu objektivní odpovědnosti je v určitých případech odůvodněn z hlediska spravedlnosti:

  • v případě relativně méně významného neúspěchu, pokud zamítnutá část žaloby nevedla k žádným zvláštním nákladům,
  • pokud výši nároku určují znalci nebo je na uvážení soudu a v případě vzájemného započtení,
  • pokud chování žalovaného nezavdalo příčinu k podání žaloby a žalovaný uznal žalovaný nárok při první příležitosti, a
  • pokud jedna ze stran zavinila automatické zrušení soudního jednání nebo jeho prohlášení za neplatné, může být tato strana vyzvána k úhradě všech nákladů.

Nesporná řízení

Věci rodinného práva (řízení o výživné, právo styku s dítětem a svěření dítěte do péče a smluvený rozvod) se projednávají v nesporném řízení. Obecná pravidla upravující náklady nesporných řízení lze nalézt v § 78 zákona o nesporných řízeních (Außerstreitgesetz – AußerStrG). U mnoha řízení ale existují výjimky z tohoto předpisu. Také zde platí princip objektivní odpovědnosti, ale je možné od něho upustit z důvodů spravedlnosti. Takové důvody jsou mnohem širší než ty, které vyplývají z občanského soudního řádu. Pokud se nepožaduje žádná náhrada, musí být hotové výdaje (např. znalečné) zaplaceny poměrně k podílům na dotčené věci, a pokud je nelze určit, musí být sdíleny rovným dílem.

Podrobné informace o různých typech řízení (řízení o výživné, právo styku s dítětem a svěření dítěte do péče a rozvod):

  • Pokud se týká rozvodového řízení, je třeba rozlišovat mezi dvěma typy rozvodu, konkrétně rozvodem sporným a rozvodem smluveným.

Sporný rozvod – zde platí zvláštní ustanovení rakouského občanského soudního řádu. Pokud není ani jedna ze stran shledána vinnou, náklady musí být vzájemně započteny. Pokud je důvodem rozvodu rozvrácení společné domácnosti manželů a pokud rozsudek o rozvodu obsahuje rozhodnutí o odpovědnosti za takový rozvrat, ten z manželů, který je vinen, musí zaplatit náklady druhého z manželů.

Smluvený rozvod: pro smluvený rozvod platí pravidla nesporného řízení. V tomto případě předkládají manželé soudu dva stejné návrhy na zahájení řízení, a protože nejde o sporné řízení, náhrada nákladů se nepřiznává. Hotové výdaje musí strany nést rovným dílem.

  • Řízení o svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem jsou také nespornými řízeními. Ve smyslu ustanovení o osvobození (§ 107 odst. 3 AußerStrG) se v řízení o svěření dítěte do péče a právu na styk s dítětem nepřiznává náhrada žádných nákladů.
  • Další ustanovení o osvobození (§ 101 odst. 2 AußerStrG) upravuje náklady řízení ve věcech pohledávek na výživném pro děti, které jsou ještě nezletilé, které musí být také vedeno jako nesporné řízení.

Trestní řízení

V trestním řízení musí v podstatě každá osoba, která si najme obhájce nebo jiného zástupce, nést náklady sama, a to i v případech, kdy byl právník jmenován ex officio (§ 393 odst. 1 trestního řádu).

Náklady trestního řízení musí v zásadě hradit odsouzená osoba. Soud musí při vynášení rozsudku stanovit povinnost náklady uhradit (§ 389 odst. 1 trestního řádu). Náklady vztahující se podle § 381 odst. 1 trestního řádu k trestnímu řízení jsou:

  • paušální poplatek týkající se následujících nákladů řízení, bez dalšího upřesnění, včetně nákladů na vyšetřování a provádění kroků nařízených státním zástupcem nebo soudem, které jsou vymezeny následujícími maximálními částkami: 500 až 10 000 EUR za řízení u krajského soudu před porotou; 250 až 5000 EUR za řízení u krajského soudu před senátem z laických soudců; 150 až 3 000 EUR za řízení u krajského soudu před samosoudcem a 50 až 1000 EUR za řízení u okresního soudu,
  • znalečné a obecně také náklady na tlumočníka,
  • náklady na informace nebo zprávy, lékařské posudky nebo posudky poskytnuté orgány státní správy,
  • náklady na dopravu obžalovaného přes hranice nebo cestovné svědka ze zahraničí,
  • náklady vzniklé na základě příkazu k zajištění, náklady na informace o bankovních účtech, konfiskace písemností, na informace o telekomunikačních údajích, na odposlechy telekomunikací,
  • náklady týkající se výkonu trestu, bez nákladů souvisejících s uvězněním;
  • právní poplatky související se soudním řízením,
  • honoráře obhájce nebo jiného zástupce,
  • paušální poplatek týkající se nákladů na psycho‑sociální anebo právní pomoc poskytovanou dotčené oběti trestného činu až do výše 1 000 EUR.

S výjimkou nákladů uvedených v bodech 3, 7 až 9 hradí stát náklady předem. Soud bere při vyměřování paušální částky uvedené v čl. 9 odst. 1 v úvahu hospodářskou způsobilost osoby povinné náklady hradit. Náklady za tlumočnické služby nemusejí být hrazeny, pokud byly tyto služby nezbytné, neboť obžalovaný nebyl schopen se soudem sám komunikovat z důvodu nedostatečné znalosti jazyka či v důsledku zdravotního postižení.

Podle § 391 odst. 1 trestního řádu výkon rozhodnutí soudu o nákladech musí brát v úvahu schopnost odsouzené osoby nést denní životní náklady své vlastní a své rodiny a také povinnost platit finanční odškodnění podle rozsudku. Soud může, pokud nelze náklady vymáhat z důvodu nemajetnosti obžalovaného, prohlásit náklady nevymahatelnými. Má‑li soud za to, že v budoucnu budou náklady vymahatelné, ale v současné době nejsou, musí být finanční možnosti dotčené osoby po určité době přešetřeny. Promlčecí doba stanovená pro úhradu nákladů je 5 let následujících po vynesení konečného rozsudku v řízení. Pokud soud rozhodne, že usvědčená osoba musí nést náklady řízení, a později vyjde najevo, že tato osoba není schopna platit, mohou orgány odpovědné za vymáhání nákladů prodloužit dobu splatnosti, povolit platbu ve splátkách nebo dané náklady snížit.

Pokud je usvědčená osoba povinna na základě rozhodnutí soudu v trestní věci zaplatit alespoň částečné odškodnění navrhovateli v adhezním řízení, musí také tomuto navrhovateli uhradit náklady trestního řízení.

Podle § 393 písm. a) trestního řádu může osoba zproštěná viny žádat státní příspěvek na proplacení nákladů, které vynaložila na svého obhájce. Sem patří dříve vynaložené a nezbytné výdaje v hotovosti a také paušální úhrada za náklady obhájce. Při určování výše této paušální úhrady, která je omezena maximální částkou 5 000 EUR pro řízení před porotou, 2 500 EUR pro řízení před senátem z laických soudců, 1 250 EUR pro řízení u smírčího soudu před samosoudcem a 450 EUR pro řízení u okresního soudu, se bere v úvahu rozsah a složitost obhajoby, stanovená míra nutného nebo přiměřeného využití obhájce.

V případech, kdy je trestní řízení zahájeno na podnět soukromého žalobce nebo na žádost navrhovatele v adhezním řízení podle § 72 trestního řádu (podpůrná žaloba) a toto nevedlo k usvědčení, jsou soukromý žalobce nebo navrhovatel v adhezním řízení povinni uhradit veškeré náklady způsobené jejich žalobou, příp. jejím zachováním. Pokud bylo trestní řízení ukončeno zastavením řízení (odklon) (§§ 198 až 209 trestního řádu), není navrhovatel v adhezním řízení povinen náklady hradit.

Odměny a náhrady nákladů za znaleckou činnost

Ve sporných občanskoprávních řízeních (opět také v obchodních věcech) je znalečné stran přiznáváno poměrně k míře úspěchu dané strany v řízení (§ 43 odst. 1 občanského soudního řádu).

V řízeních ve věci sporných rozvodů, kde není rozhodnuto o odpovědnosti (zavinění), musí být hotové výdaje vzájemně započteny; pokud jedna ze stran zaplatila více než polovinu těchto výdajů, druhá strana musí tento přeplatek uhradit. Je‑li jeden z manželů shledán vinným, musí tato strana uhradit druhé straně znalečné.

V řízeních ve věci smluveného rozvodu, svěření dítěte do péče a nároku na styk s dítětem a v řízeních o pohledávkách výživného pro děti, které jsou ještě nezletilé, musí být veškeré znalečné zpočátku vyplacené z úředních fondů uhrazeno soudu stranami, které je způsobily nebo v jejichž zájmu bylo úřední opatření přijato. Pokud má několik osob povinnost uhradit náklady, jsou odpovědné společně (§ 1 odst. 5 zákona o platbách soudu (GEG) ve spojení s § 2 odst. 1 GEG).

Výše znalečného se řídí zákonem o nároku na odměnu (GebAG) a v každém konkrétním případě závisí zejména na obsahu a rozsahu zprávy vyžádané soudem.

V trestním řízení tvoří znalečné součást nákladů řízení (§ 381 odst. 1 trestního řádu), které musí být podle § 389 odst. 1 trestního řádu uhrazeny odsouzenou osobou. Znalečné určuje soud nebo státní zástupce a hradí jej stát.

Odměny překladatelů a tlumočníků

Výše uvedené vysvětlení platí také pro odměny překladatelů a tlumočníků.

Související dokumenty

Zpráva Rakouska o studii o transparentnosti nákladů  PDF (829 Kb) en

Související odkazy

§ 32 GGG

Poslední aktualizace: 16/05/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.