Majetkové poměry v manželství

Rakousko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Existuje v tomto členském státě zákonná úprava majetkových poměrů v manželství? Co je v ní stanoveno?

Podle rakouského práva představuje zákonnou úpravu majetkových poměrů v manželství režim oddělených jmění (Gütertrennung). Každý z manželů si ponechává majetek, který přinesl do manželství, a stává se jediným vlastníkem majetku, který nabyl (§ 1233 a § 1237 rakouského občanského zákoníku, Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch). Každý z manželů je rovněž jediným dlužníkem svých věřitelů a jediným věřitelem svých dlužníků.

2 Jak si mohou manželé uspořádat majetkové poměry v manželství? Jaké jsou v tomto případě formální požadavky?

Na základě manželské smlouvy (Ehepakt) si mohou manželé zvolit jinou než zákonnou úpravu majetkových poměrů. Manželská smlouva musí být uzavřena ve formě notářské listiny, aby byla platná (§ 1 zákona o notářských listinách, Notariatsaktsgesetz).

3 Je svoboda uspořádat majetkové poměry v manželství nějak omezena?

Manželé si mohou v zásadě zvolit úpravu majetkových poměrů podle svého přání. V manželské smlouvě však nelze stanovit například úplné vzájemné upuštění od výživného v případě existujícího manželství.

4 Jaké jsou právní účinky rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné na majetkové poměry v manželství?

Zákonné „úplné“ oddělení majetku existuje do doby prohlášení manželství za neplatné, rozvodu manželství nebo jeho zrušení, neboť tehdy dochází k rozdělení majetku, při němž nejsou vlastnické vztahy rozhodující. V případě zániku manželství platí zásada rozdělení majetku manželů. Rozdělí se jak majetek manželů určený k běžnému užívání, tj. předměty užívané oběma manželi, například byt nebo dům manželů, osobní automobil nebo vybavení domácnosti, tak i úspory manželů. To zahrnuje jakékoli majetkové hodnoty, které manželé nabyli během manželství a které jsou podle své povahy obvykle určeny ke zcizení.

5 Jaké jsou důsledky smrti jednoho z manželů pro majetkové poměry v manželství?

Zemře-li jeden z manželů, kteří uzavřeli majetkové společenství (Gütergemeinschaft) (v praxi ojedinělý případ), je společné jmění rozděleno. Čisté jmění, které zbude po odečtení všech dluhů, přechází podle stanoveného podílu na pozůstalého manžela a do pozůstalosti zesnulé osoby. V běžném případě režimu oddělených jmění (Gütertrennung) se zákonný podíl pozůstalého manžela stanoví podle počtu dalších příbuzných zesnulé osoby, kteří rovněž dědí. Pozůstalý manžel má nárok na třetinu pozůstalosti, pokud zesnulý manžel po sobě zanechal děti nebo jejich potomky; na dvě třetiny pozůstalosti, pokud zesnulý manžel po sobě zanechal rodiče, a v ostatních případech na celou pozůstalost. Manželé patří k osobám, které mají nárok na povinný dědický podíl (pflichtteilsberechtigte Personen). Povinný dědický podíl manžela představuje polovinu toho, co by mu náleželo podle zákonné dědické posloupnosti.

6 Jaký orgán má pravomoc rozhodovat ve věci majetkových poměrů v manželství?

Po rozvodu, zrušení manželství nebo jeho prohlášení za neplatné se podle § 81 a násl. zákona o manželství (Ehegesetz) majetek vypořádává vzájemnou dohodou, nebo rozhodnutím soudu.

7 Jaké jsou důsledky majetkových poměrů v manželství pro právní vztahy mezi jedním z manželů a třetí osobou?

Bez součinnosti druhého manžela nemůže žádný z manželů v zásadě udělovat třetím osobám zvláštní práva ani jim ukládat povinnosti. Pouze v případě zastupování v obvyklých záležitostech společné domácnosti (Schlüsselgewalt) může manžel, který vede společnou domácnost a nemá žádné příjmy, zastupovat druhého manžela při právních úkonech každodenního života ve prospěch společné domácnosti, které nepřesahují určitou míru odpovídající životní úrovni manželů. To neplatí, pakliže druhý manžel třetí straně oznámil, že si nepřeje být zastupován svým manželem. Nemůže-li třetí strana za daných okolností zjistit, že jednající manžel vystupuje jako zástupce, odpovídají oba manželé společně a nerozdílně.

Majetkové společenství manželů (je-li výslovně dohodnuto namísto režimu oddělených jmění) zakládá závazek pouze ve vztahu mezi manžely v tom smyslu, že jeden z manželů nemůže bez souhlasu druhého nakládat se svým podílem na společném jmění. Věcný účinek s ohledem na nemovitý majetek nastává pouze tehdy, je-li v katastru nemovitostí zapsán zákaz prodeje či zatížení majetku podle § 364c občanského zákoníku nebo omezení podle § 1236 občanského zákoníku, podle něhož nemůže žádná strana po dobu trvání majetkového společenství jednostranně nakládat se svou polovinou nebo podílem.

8 Krátký popis postupu pro rozdělení společného jmění manželů v tomto členském státě, včetně jeho vypořádání a zániku.

Rozdělení majetku v případě rozvodu, zrušení manželství nebo jeho prohlášení za neplatné podle § 81 a násl. zákona o manželství nezávisí na zavinění, ačkoliv k zavinění lze přihlédnout při zvažování spravedlnosti. K rozdělení majetku dochází po vzájemné dohodě stran, nebo na základě soudního rozhodnutí, o něž požádá jedna ze stran. V opačném případě platí i nadále režim oddělených jmění, tj. každý z manželů si ponechává svůj vlastní majetek. Návrh je nutno podat do jednoho roku poté, co rozhodnutí o rozvodu manželství nabylo právní moci. Rozděluje se majetek manželů určený k běžnému užívání i úspory manželů. Podle § 82 zákona o manželství se rozdělení majetku netýká: předmětů, které jeden z manželů přinesl do manželství nebo zdědil, předmětů darovaných třetími osobami, předmětů, které používá výhradně jeden z manželů pro osobní účely nebo pro účely výdělečné činnosti, a předmětů náležejících společnosti nebo podílů ve společnosti, nejedná-li se pouze o investice.

9 Jaké jsou postupy a dokumenty nebo informace, které se obvykle požadují pro účely registrace nemovitého majetku?

Návrh na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí je nutno podat okresnímu soudu, v jehož obvodu se dotyčná nemovitost nachází.

Návrh je třeba podat písemně a navrhovatel jej musí podepsat. Podpis nemusí být v zásadě ověřený, není-li v návrhu zahrnuto tzv. vkladní prohlášení (Aufsandungserklärung).

K návrhu je třeba připojit veřejnou nebo soukromou listinu udávající právní důvody nabytí nemovitosti (např. kupní smlouvu) s ověřenými podpisy stran. Kromě přesných údajů o nemovitosti musí soukromé listiny obsahovat vkladní prohlášení.

Vkladní prohlášení je výslovné prohlášení o souhlasu se zápisem změny práv (do katastru nemovitostí) vydané osobou, jejíž právo je omezeno, zatíženo, zrušeno nebo převedeno na jinou osobu (v případě kupní smlouvy na prodávajícího). Vkladní prohlášení musí být ověřeno soudem nebo notářem a podepsáno smluvními stranami. Vkladní prohlášení může být rovněž předloženo jako součást návrhu na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. V tomto případě musí být podpisy v návrhu ověřeny soudem nebo notářem.

K návrhu se připojuje potvrzení, že dotyčná osoba nemá nedoplatky na daních, podle § 160 Spolkového daňového řádu (Bundesabgabeordnung). Jedná se o potvrzení finančního úřadu, že z hlediska splatných daní neexistují žádné překážky zápisu do katastru nemovitostí.

Pokud návrh vyhotoví advokát nebo notář, musí být podán elektronicky. V tomto případě musí být připojené písemnosti umístěny v elektronickém archívu dokumentů. Potvrzení finančního úřadu o bezdlužnosti lze nahradit prohlášením o vlastním výpočtu, které vyhotovil advokát nebo notář.

Poslední aktualizace: 09/11/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.