Drobné nároky

Čl. 25 odst. 1 písm. a) Příslušné soudy

Věci týkající se evropského řízení o drobných nárocích řeší a rozhoduje soudce nižšího soudu (kantonrechter).

Čl. 25 odst. 1 písm. b) Komunikační prostředky

Podle stávajícího článku 33 občanského soudního řádu je podání žaloby prostřednictvím elektronického formuláře povoleno, pokud to stanoví procesní pravidla soudu. V současné době však žádný ze soudů tuto možnost nestanoví. Povoleny jsou pouze tyto způsoby podání:

• poštou,
• přímo v podatelně soudu.

Ve spojení s právními předpisy týkajícími se zjednodušení a digitalizace procesního práva, které dosud nevstoupily v platnost (mj. nový článek 30 občanského soudního řádu), již byla možnost elektronického podání začleněna do prováděcího předpisu. Toto ustanovení pravděpodobně vstoupí v platnost později.

Nový článek 30 občanského soudního řádu stanoví, že řízení musí být zahájeno elektronicky. Na základě čtvrtého pododstavce uvedeného článku nejsou fyzické osoby a sdružení, jejichž stanovy nemusí být ve formě notářského zápisu, povinny provádět podání elektronicky, pokud je nezastupuje profesionální právní zástupce.

Přímé elektronické podání dokumentu, jímž se zahajuje řízení, z jiného členského státu prozatím nebude možné. Strany z jiného členského státu, které mají profesionálního právního zástupce v Nizozemsku, však možnosti elektronického podání mohou využívat. Pokud si zahraniční osoba přeje při řízení vystupovat bez zastoupení, je odkázána na podávání dokumentů v tištěné podobě.

Čl. 25 odst. 1 písm. c) Orgány nebo subjekty poskytující praktickou pomoc

Praktickou pomoc může poskytovat středisko právní pomoci (Juridisch Loket), přesněji řečeno evropské spotřebitelské centrum, které v tomto středisku sídlí.

Viz https://www.eccnederland.nl a https://www.juridischloket.nl.

Čl. 25 odst. 1 písm. d) Prostředky elektronického doručování a komunikace a způsoby jejich akceptace

Doručování nebo oznamování na základě čl. 13 odst. 1 nařízení a písemná komunikace na základě čl. 13 odst. 2 nařízení se provádí v souladu s článkem 30e občanského soudního řádu. V Nizozemsku se po vstupu uvedených právních předpisů v platnost bude vycházet z toho, že se řízení zahajují elektronicky.

Podle článku 30e bude možné elektronicky podávat i jiné dokumenty, jakož i jiná sdělení mezi soudem a stranami řízení, pokud se nepoužije čl. 30c odst. 5. Ustanovení čl. 30c odst. 5 stanoví, že účastník řízení, který není povinen využívat elektronickou výměnu dokumentů, zasílá dokumenty v tištěné podobě.

Pro účastníka řízení s bydlištěm nebo sídlem v jiném členském státě platí, že není na základě právních předpisů týkajících se zjednodušení a digitalizace procesního práva zatím technicky možné podávat dokumenty přímo (viz výše v písmeni b) a dále si je předávat prostřednictvím digitálního systému soudů. Zahraniční podniky ani fyzické osoby také nejsou povinny používat elektronická řízení. Pokud jakákoli strana z jiného členského státu má právního zástupce v Nizozemsku, bude řízení vedeno elektronicky a soud může dokumenty uvedené v čl. 13 odst. 1 vydávat elektronicky.

V případě účastníka řízení, pro nějž není elektronické řízení povinné a který při řízení nemá právního zástupce, se doručování provádí poštou.

Čl. 25 odst. 1 písm. e) Osoby nebo profese, které mají povinnost akceptovat doručení dokumentů nebo jiných písemností elektronickými prostředky

Viz informace uvedené výše v písmeni d).

Čl. 25 odst. 1 písm. f) Výše soudních poplatků a způsoby platby

Soudní poplatky platí výhradně ta osoba, které u odvodního soudu podává žalobu. Žalovaná strana žádné soudní poplatky neplatí. Co se týče výše soudních poplatků rozlišuje se v Nizozemsku v příslušných případech mezi

• nároky o hodnotě do 500 EUR nebo nároky neurčité hodnoty a
• nároky o hodnotě od 500 EUR do 12 500 EUR.

Existují tři pevné sazby. Pro stanovení použitelné sazby je rozhodující, zda je žalobce právnická osoba, fyzická osoba, nebo fyzická osoba s omezenými finančními prostředky.

Sazby naleznete na stránkách https://www.rechtspraak.nl/English/Pages/default.aspx

U soudů v Nizozemsku lze platbu provést na dálku prostřednictvím bankovního převodu. Ve výkazu soudních poplatků (griffienota), který soud zasílá, se standardně uvádí číslo bankovního účtu soudu. Soudní poplatky se hradí na tento bankovní účet.

Čl. 25 odst. 1 písm. g) Opravné prostředky a soudy, u kterých je lze podat

Podle vnitrostátních pravidel lze v případě evropského řízení o drobných nárocích podat proti rozhodnutí soudce nižšího soudu odvolání k odvolacímu soudu (gerechtshof), pokud nárok překračuje částku 1 750 EUR. Lhůta pro podání odvolání činí 30 dnů ode dne rozhodnutí.

Viz informace o soudech v Nizozemsku: https://www.rechtspraak.nl.

Čl. 25 odst. 1 písm. h) Přezkum rozhodovacího řízení a soudy, které jsou pro tento přezkum příslušné

Žalovaný může soudce nižšího osudu, který o nároku v rámci evropského řízení o drobných nárocích rozhodl, požádat o přezkum rozhodnutí, a to z důvodů uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení. Lhůta pro podání návrhu na přezkum je uvedená v čl. 18 odst. 2 a činí 30 dnů.

Čl. 25 odst. 1 písm. i) Přijatelné jazyky

Osvědčení soudu v jiném členském státě podle čl. 20 odst. 2 nařízení musí být vystaveno v nizozemštině nebo do ní přeloženo.

Čl. 25 odst. 1 písm. j) Orgány příslušné pro výkon rozhodnutí

Orgány příslušnými pro výkon rozhodnutí ve věci evropského řízení o drobných nárocích jsou nizozemští exekutoři.

Pokud jde o orgány příslušné pro použití článku 23 nařízení (ES) č. 861/2007, viz článek 8 prováděcího zákona pro evropské řízení o drobných nárocích.

Článek 8 prováděcího zákona pro evropské řízení o drobných nárocích:

Pro návrhy na výkon rozhodnutí uvedené v článku 22 a 23 nařízení se použije článek 438 občanského soudního řádu.

Článek 438 občanského soudního řádu:

1. Spory v souvislosti s výkonem rozhodnutí řeší soud (rechtbank), jenž by byl obecně příslušný nebo v jehož obvodu má dojít k zabavení věci, nebo kde se nachází majetek, nebo kde se má exekuce vést .

2. Lze rovněž zahájit řízení o vydání předběžného opatření (kort geding) u soudce příslušného podle odstavce 1 (voorzieningsrechter). Aniž by tím byly dotčeny jeho jiné pravomoci, soudce projednávající návrh na vydání předběžného opatření může pozastavit výkon rozhodnutí po určitou dobu nebo do doby, než bude vyneseno rozhodnutí ve sporu, nebo může rozhodnout, že výkon lze provést nebo pokračovat v něm pouze po složení jistoty. Soudce může zrušit rozhodnutí o zabavení věcí a nařídit jejich vrácení proti složení jistoty, nebo bez složení jistoty. Během výkonu může soudce nařídit, že musí být odstraněny formální nedostatky s tím, že uvede, které formální úkony je třeba napravit a kdo ponese s tím spojené náklady. Soudce může stanovit, že jakákoliv třetí strana zúčastněná na věci musí vyslovit souhlas s  pokračováním výkonu rozhodnutí a musí poté při řízení spolupracovat, ať již se složením jistoty, či bez složení jistoty.

3. Pokud věc nevyžaduje nařízení předběžného opatření, soudce projednávající návrh místo jeho zamítnutí na žádost navrhovatele návrh postoupí soudu do běžného řízení se stanovením data projednání věci. Proti odpůrci, který se nedostaví ani v zastoupení právním zástupcem na řádné předvolání k jednání soudu, který projednává předběžné opatření, není vydáno rozhodnutí pro zmeškání, pokud to není stanoveno na žádost navrhovatele v předvolání.

4. Jsou-li exekutorovi příslušnému pro výkon sděleny námitky proti exekuci, jež vyžadují bezprostřední nařízení předběžného opatření, může exekutor požádat soudce o nařízení předběžného opatření mezi dotčenými stranami. Soudce příslušný pro předběžná opatření přeruší řízení do doby, než jsou strany předvolány, má-li za to, že vzhledem k povaze námitky je nařízení předběžného opatření důvodné. Exekutor, který postupuje výše uvedeným postupem bez dohody s oprávněným, může nést náklady, prokáže-li se, že byl tento postup bezdůvodný.

5. Třetí strana může napadnout výkon rozhodnutí předvoláním jak oprávněného, tak i povinného.

Odstavce 3 a 5 budou změněny v souvislosti s právními předpisy týkajícími se zjednodušení a digitalizace procesního práva, které mají vstoupit v platnost:

3. Pokud věc nevyžaduje nařízení předběžného opatření, soud projednávající návrh místo jeho zamítnutí na žádost navrhovatele návrh postoupí soudu do běžného řízení. Soud, kterému je věc postoupena, musí neprodleně stanovit datum dalšího procesního úkonu. Žalovaný, který se nedostaví ani v zastoupení právním zástupcem na řádné předvolání k jednání soudu, který projednává předběžné opatření, je vydáno rozhodnutí pro zmeškání, pokud byl řádně předvolán.

5. Třetí strana může napadnout výkon rozhodnutí předvolání jak oprávněného, tak i povinného.