Drobné nároky

Maďarsko

Obsah zajišťuje
Maďarsko

JAK VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÝ SOUD/ORGÁN

Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.

Maďarsko

Evropské přeshraniční postupy – Drobné pohledávky


*povinný údaj

Čl. 25 odst. 1 písm. a) Příslušné soudy

Podle § 599 zákona CXXX z roku 2016, občanského soudního řádu, spadá evropské řízení o drobných nárocích do pravomoci a výlučné místní příslušnosti okresního soudu působícího v místě sídla obecného soudu a budínského ústředního krajského soudu (Budai Központi Kerületi Bíróság) v Budapešti.

Čl. 25 odst. 1 písm. b) Komunikační prostředky

Pokud jde o zahájení řízení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (dále jen „nařízení“), stanoví, že žalobce zahájí evropské řízení o drobných nárocích vyplněním vzorového formuláře A uvedeného v příloze I a jeho podáním přímo u příslušného soudu nebo zasláním poštou nebo pomocí jiných komunikačních prostředků, jako je fax nebo elektronická pošta, které přijímá členský stát, v němž se řízení zahajuje (čl. 4 odst. 1 nařízení).

Z pravidel obsažených v nařízení vyplývá, že žalobní návrh lze podat písemně. Vzorový žalobní formulář A může být v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. d) prospektu předložen soudu, zaslán soudu poštou nebo může být podán pomocí elektronických prostředků.

Ustanovení § 600 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že žalobce může podat žalobu ústně u příslušného okresního soudu, kterou tento soud zaznamená na předepsaný vzorový formulář. Toto ustanovení je v souladu s článkem 11 nařízení, který stanoví povinnost poskytovat praktickou pomoc při vyplňování formulářů.

Čl. 25 odst. 1 písm. c) Orgány nebo subjekty poskytující praktickou pomoc

Ustanovení § 6 nařízení ministra spravedlnosti č. 14/2002 ze dne 1. srpna 2002 o pravidlech správy soudů stanoví, že kancelář přijímá klienty po dobu stanovenou předsedou soudu nebo, v případě okresních soudů, předsedou krajského soudu. Na veřejně přístupném místě u soudu je umístěna informační tabule, na níž je uvedeno, kde a kdy mohou klienti podávat své návrhy nebo stížnosti; kdy a kde mohou získat informace; kdo je oprávněn přijímat podání, kdy a v jaké kanceláři; a zdůrazněno, že podání mohou být rovněž vhozena do poštovní schránky u soudu. Soud může poskytovat informace rovněž elektronickými prostředky a může je zveřejňovat na internetu.

Podle nařízení č. 14/2002 o pravidlech správy soudů poskytují soudy klientům praktickou pomoc v úředních hodinách, další informace jsou k dispozici na adrese http://www.birosag.hu/.

Podle zákona LXXX z roku 2003 o právní pomoci poskytují právní asistenti mimo jiné právní poradenství klientům nebo připravují podání nebo jiné dokumenty, přičemž s tím související poplatky a náklady či zálohy hradí namísto klienta právním asistentům stát. Pomoc je poskytnuta pouze klientům, kteří žádají o právní radu ohledně svých procesních práv a povinností nebo potřebují připravit podání, aby mohli v daném případě učinit následné právní prohlášení. Klienti musí patřit do skupin osob uvedených v § 4 až 9 zákona LXXX z roku 2003, jejich příjem nesmí překročit částky uvedené v těchto ustanoveních a nesmí se na ně vztahovat podmínky stanovené v § 10 zákona LXXX z roku 2003 vylučující nárok na pomoc.

Pokud již probíhá řízení, § 11 odst. 1 zákona LXXX z roku 2003 stanoví, že stát v rámci právní pomoci poskytuje právní zastoupení žalobci, žalovanému, vedlejšímu účastníkovi (třetí straně), zúčastněné straně, navrhovateli a odpůrci a v souladu s výše uvedenými ustanoveními za klienta hradí zálohy nebo nese náklady s tím spojené. Kromě podmínek stanovených zákonem LXXX z roku 2003 se má za to, že nárok na pomoc mají rovněž klienti, kteří jsou osvobozeni od plateb. Klienti mají nárok na pomoc, pokud by kvůli nedostatečným znalostem práva nebo složitosti případu nebyli sami schopni účinně hájit své zájmy nebo prosazovat svá procesní práva.

Čl. 25 odst. 1 písm. d) Prostředky elektronického doručování a komunikace a způsoby jejich akceptace

Článek 13 nařízení stanoví pravidla pro doručování dokumentů a jiných písemností.

Aby bylo zajištěno, že komunikace se soudem v soudním řízení probíhá co nejkomplexněji, nejlépe elektronicky, je podle občanského soudního řádu elektronická komunikace se soudem možná a zčásti i povinná. Podle občanského soudního řádu si v souladu s písmenem e) mohou klienti nebo jejich zástupci zvolit elektronickou komunikaci, nebo pokud je to od nich vyžadováno, jsou povinni se soudem komunikovat pomocí elektronických prostředků.

Klienti, kteří komunikují elektronicky, zasílají soudu žalobní formulář, jakož i všechna další podání a listinné důkazy, pomocí služby podpory pro odesílání formulářů (vyplněním elektronických formulářů, které splňují technické specifikace, a úspěšnou elektronickou identifikací).

Elektronická komunikace se soudy probíhá prostřednictvím tří komunikačních kanálů:

- Schránka vyžadující registraci v Centrálním systému registrace zákazníků (úložiště pro osobní správu považované za zabezpečenou adresu služby; dříve Zákaznická brána),

- Úřední schránka (vyhrazená pro úřední elektronickou komunikaci správních orgánů),

- Portál společnosti (úložiště pro obchodní organizace, jednotlivé advokáty, advokáty z Evropského společenství a jednotlivé patentové zástupce, považované za zabezpečenou adresu služby).

Jakákoli fyzická osoba s platným občanským průkazem vydaným po 1. lednu 2016 může požádat o registraci v Centrálním systému registrace zákazníků u registračního orgánu [ve vládních kancelářích poskytujících služby zákazníkům, vládních informačních kancelářích (Kormányablak), kancelářích daňových úřadů poskytujících služby zákazníkům, na velvyslanectvích a na některých poštách] nebo elektronicky. Při osobní registraci je vyžadován úřední doklad potvrzující totožnost (občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz ve formátu kartičky) a e-mailová adresa. Cizí státní příslušníci, kteří nejsou uvedeni v registru osobních údajů a adres, jsou identifikováni pomocí cestovního pasu, případně povolení k pobytu. Státní příslušníci členských států EHP, kteří nejsou uvedeni v registru osobních údajů a adres, jsou identifikováni pomocí cestovního pasu nebo jiného úředního dokladu potvrzujícího jejich totožnost. Při registraci musí klient prokázat svoji totožnost a podepsat prohlášení o souhlasu se zpracováním svých údajů. Ústřední úřad následně ověří poskytnuté údaje v registru osobních údajů a adres (nebo v případě cizinců, kteří tam nejsou uvedeni, v registru cizinců). Kromě těchto údajů je vyžadováno rovněž jedinečné uživatelské jméno a e-mailová adresa, na kterou bude fyzické osobě zaslán jednorázový kód nezbytný pro první přihlášení.

Společným znakem Portálu společnosti a Úřední schránky je, že uživatelé musí mít k jejich používání zvláštní práva. Úřední schránku mohou využívat organizace připojené k Centrálnímu systému. Službu Portál společnosti mohou využívat obchodní organizace a právní zástupci.

Klienti komunikující elektronicky musí zasílat svá podání prostřednictvím formuláře, pokud jej předseda Národního úřadu pro soudnictví poskytl. Nebyl-li žádný formulář poskytnut, musí klienti komunikující elektronicky nahrát své podání včetně příloh v jednom z formátů souborů uznaných předsedou Národního úřadu pro soudnictví a zveřejněných na centrálních internetových stránkách soudů (http://www.birosag.hu/). Pro stahování a vyplňování formulářů a nahrávání elektronických dokumentů jako příloh musí mít klient nainstalován speciální software pro vyplňování formulářů [Általános Nyomtatványkitöltő Keretprogram (ÁNYK)]. Podání včetně příloh zaslané soudu musí být elektronicky podepsané nebo ověřené prostřednictvím služby ověřování dokumentů založené na identifikaci. Praktické informace o vyplňování formuláře poskytují centrální internetové stránky soudů. Pokud podání nesplňuje požadavky IT, jsou o tom klienti komunikující elektronicky informováni přímo v rámci procesu odesílání. Pokud podání nahraná klienty komunikujícími elektronicky splňují požadavky IT, je klientům prostřednictvím systému služeb zasláno potvrzení o přijetí. Podání se považuje za doručené soudu v době, která je v potvrzení uvedena.

Soud zasílá klientům komunikujícím elektronicky potvrzení o přijetí všech podání prostřednictvím systému služeb (automaticky). (§ 75/C nařízení č. 14/2002 o pravidlech správy soudů).

Klienti komunikující elektronicky jsou informováni o přijetí dokumentů e-mailem a po kliknutí na příslušný odkaz mají k dokumentům přístup. Po kliknutí na odkaz bude vygenerováno elektronické potvrzení o přijetí s uvedením jména odesílatele a adresáta, čísla případu a data přijetí dokumentu a bude zasláno soudu a klientům, kteří komunikují elektronicky. Elektronické potvrzení o přijetí a potvrzení o přijetí vystavené poštou uvedená v občanském soudním řádu splňují požadavky na potvrzení o přijetí podle čl. 13 odst. 1 nařízení. Pokud systém služeb uvádí, že dokument nebyl obdržen, přestože byl oznámen dvakrát, bude se považovat za doručený pátým pracovním dnem následujícím po datu uvedeném ve druhém osvědčení o oznámení.

Čl. 25 odst. 1 písm. e) Osoby nebo profese, které mají povinnost akceptovat doručení dokumentů nebo jiných písemností elektronickými prostředky

Článek 13 nařízení stanoví pravidla pro doručování dokumentů a jiných písemností.

Aby bylo zajištěno, že komunikace se soudem v soudním řízení probíhá co nejkomplexněji a elektronicky v co největším počtu případů, je podle občanského soudního řádu elektronická komunikace se soudem možná a zčásti i povinná.

Podle referenčního pravidla stanoveného v § 608 občanského soudního řádu jsou skupiny osob, které komunikují elektronicky, uvedeny v zákoně CCXII z roku 2015, který stanoví obecná pravidla pro elektronickou správu a důvěryhodné služby.

Podle § 9 odst. 1 zákona CCXII z roku 2015, není-li v zákoně nebo v mezinárodní smlouvě na základě závazku podle mezinárodní smlouvy stanoveno jinak, je elektronická komunikace povinná pro:

a) níže uvedené subjekty, jednají-li jako klienti:

aa) hospodářské subjekty;

ab) stát;

ac) místní vládní instituce;

ad) rozpočtové orgány;

ae) státní zástupce;

af) notáři;

ag) orgány veřejné správy;

ah) ostatní správní orgány, na něž se nevztahují písmena ac) – ag) a

b) právní zástupce klientů.

Podle § 608 odst. 2 a § 75 odst. 1 občanského soudního řádu se za právní zástupce považují:

a) advokáti a advokátní kanceláře;

b) právní zástupci advokátní komory v případech stanovených zákonem o právní praxi;

c) soudce a tajemník soudu oprávněný zastupovat soud, který má právní subjektivitu;

d) státní zástupce oprávněný zastupovat Nejvyšší státní zastupitelství;

e) advokátní koncipienti a právní zpravodajové (pokud jsou oprávnění jednat v soudních sporech podle občanského soudního řádu); a

f) jiné osoby stanovené právními předpisy.

Čl. 25 odst. 1 písm. f) Výše soudních poplatků a způsoby platby

Ustanovení § 74 odst. 1 zákona XCIII z roku 1990 o clech dává straně, která zahajuje řízení, možnost volby (pokud pro to existují technické předpoklady), že zaplatí soudní poplatky za všechna soudní řízení (ať už zahájená v papírové formě nebo pomocí elektronických prostředků) elektronicky prostřednictvím elektronického platebního a vypořádacího systému, a nikoli prostřednictvím kolků. Elektronický platební a vypořádací systém je centrální elektronická platební služba (s přidruženým vypořádacím systémem), která umožňuje klientům plnit platební povinnosti vůči orgánům poskytujícím služby elektronické správy, a to i elektronicky, pomocí bankovní karty, virtuální bankovní karty nebo internetového bankovnictví, v rámci elektronické správy.

Podle § 42 odst. 1 zákona XCIII z roku 1990 o clech činí obecná sazba soudních poplatků 6 % z hodnoty předmětu sporu ve sporném řízení a 3 % z hodnoty předmětu sporu v nesporném řízení. Podle § 46 odst. 1 zákona XCIII z roku 1990 se za odvolání proti rozsudkům účtuje poplatek ve výši 8 % z hodnoty předmětu sporu.

Čl. 25 odst. 1 písm. g) Opravné prostředky a soudy, u kterých je lze podat

Pro účely nařízení je řádným opravným prostředkem odvolání a mimořádným opravným prostředkem obnova řízení a návrh na přezkum.

V řízení v druhém stupni podává navrhovatel písemné odvolání u soudu prvního stupně. Strany a osoby, na něž se vztahuje ustanovení obsažené v rozhodnutí, se mohou odvolat proti té části ustanovení, která se jich týká. Lhůta pro podání odvolání je patnáct dní ode dne oznámení rozhodnutí.

V odvolání musí být uvedeno číslo a ustanovení nebo část napadeného rozsudku, jasně formulovaný požadavek na změnu nebo zrušení napadeného ustanovení nebo části prvostupňového rozsudku soudem druhého stupně a porušení hmotného nebo procesního práva, na němž navrhovatel zakládá své odvolání, ledaže výkon přezkumné pravomoci není podmíněn porušením zákona. O odvolání rozhoduje soud druhého stupně zpravidla bez jednání, ledaže některý z účastníků požádá o nařízení jednání, soud považuje nařízení jednání za oprávněné nebo je třeba při jednání provést důkaz. Proti pravomocnému rozsudku a jakémukoli rozhodnutí s rovnocenným účinkem lze podat návrh na obnovu řízení, pokud:

a) účastník řízení předloží jakékoli skutečnosti, důkazy nebo pravomocné soudní či jiné úřední rozhodnutí, které soud během řízení nezohlednil, za předpokladu, že by jejich zohlednění v původním řízení vedlo k vydání rozhodnutí pro tohoto účastníka příznivějšího;

b) účastník neměl v řízení úspěch v důsledku trestného činu spáchaného soudcem, který se podílel na vydání rozsudku, protistranou nebo jinou osobou v rozporu se zákonem;

c) účastník odkazuje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva vydaný v jeho vlastní věci, který stanoví porušení jakéhokoli práva stanoveného v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950, vyhlášené zákonem XXXI z roku 1993, a v dalších protokolech k této úmluvě, za předpokladu, že pravomocný rozsudek vydaný v jeho případě je založen na stejném porušení práva a účastníkovi se nedostalo žádného zadostiučinění ze strany Evropského soudu pro lidská práva nebo újmu účastníka nelze napravit odškodněním;

d) před vydáním dotčeného rozsudku byl vydán pravomocný rozsudek týkající se stejného práva;

e) žaloba nebo jakýkoli jiný dokument byl účastníkovi doručen formou veřejného oznámení v rozporu s ustanoveními o procesu doručování veřejným oznámením (§ 393 občanského soudního řádu).

Návrh na obnovu řízení lze podat do šesti měsíců; tato lhůta počíná běžet dnem, kdy napadený rozsudek nabyl právní moci, pokud se však účastník řízení dozvěděl o důvodu pro obnovu řízení nebo měl možnost podat návrh na obnovu řízení až poté, počíná běžet tímto okamžikem. Obnova řízení není přípustná po uplynutí pěti let od nabytí právní moci rozsudku; zmeškání této lhůty nelze prominout z žádných důvodů. V návrhu na obnovu řízení musí být uveden rozsudek, proti kterému je obnova řízení navrhována, a obsah rozhodnutí, jehož přijetí si účastník přeje. V návrhu musí být uvedeny skutečnosti a důkazy, které jsou podkladem pro obnovu řízení, a musí k ní být přiloženy příslušné dokumenty. Je-li návrh podán po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy se napadený rozsudek stal pravomocným a závazným, je třeba tuto skutečnost odůvodnit.

Návrh na obnovu řízení musí být předložen písemně soudu prvního stupně, který projednával žalobu. Účastník může svůj návrh rovněž uvést do zápisu. Soudem oprávněným rozhodnout o obnově řízení je soud prvního stupně, který rozhodoval v původním řízení. Obnovu řízení lze podle občanského soudního řádu povolit pouze v rozsahu návrhu. Soud s ohledem na výsledek řízení o obnově rozsudek napadený v návrhu na obnovu řízení potvrdí; nebo jej zcela nebo zčásti zruší a vydá nové rozhodnutí v souladu se zákonem. § 392–404 občanského soudního řádu

Kromě zákonem stanovených výjimek může být pravomocné a závazné rozhodnutí ve věci samé napadeno v rámci přezkumu, jakožto mimořádného postupu. Pokud zákon nestanoví jinak, předmětem přezkumu je pravomocný rozsudek ve věci samé nebo pravomocné a závazné rozhodnutí ve věci samé.

Účastník řízení může požadovat, aby Nejvyšší soud přezkoumal pravomocný rozsudek nebo pravomocné a závazné usnesení ve věci samé z důvodu porušení, které má dopad na věc samou, nebo na základě zveřejněného rozhodnutí Nejvyššího soudu o právní otázce nebo o části ustanovení, obsažených v rozsudku.

Přezkum je v zásadě nepřípustný v případě týkajícím se nemovitosti, pokud hodnota, o níž se jedná v návrhu na přezkum, nepřesahuje 5 milionů HUF.

Ve výše popsaném případě však může Nejvyšší soud přezkum výjimečně povolit, pokud je přezkoumání porušení, které má dopad na věc samou, odůvodněno nutností zajistit sjednocení nebo další vývoj judikatury, zvláštní důležitostí či společenským významem vznesené právní otázky nebo v případě absence rozhodnutí soudu druhého stupně, potřebou položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie. Účastník řízení může podat návrh na povolení přezkumu k soudu prvního stupně do 45 dnů od oznámení rozsudku.

V návrhu na povolení přezkumu musí být uveden rozsudek, jehož přezkumu se účastník řízení domáhá, porušení, které má dopad na věc samou, přesné označení porušeného práva a právní důvody, které jsou podkladem pro povolení.

Návrh na přezkum musí být předložen soudu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni, do 45 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Návrh na přezkum musí splňovat obecné požadavky na podání a musí obsahovat přílohy uvedené v § 413 občanského soudního řádu. Nejvyšší soud rozhoduje o návrzích na obnovu řízení zpravidla bez jednání (§ 405–424 občanského soudního řádu).

Čl. 25 odst. 1 písm. h) Přezkum rozhodovacího řízení a soudy, které jsou pro tento přezkum příslušné

Podle čl. 18 odst. 1 nařízení je k rozhodnutí o návrhu na přezkum příslušný soud, který vydal rozsudek v rámci evropského řízení o drobných nárocích. Popis soudů příslušných k vedení řízení, a tedy k vydání rozsudku je uveden v části prospektu týkající se čl. 25 odst. 1 písm. a).

Na základě článku 19 nařízení se příslušnými pravidly občanského soudního řádu řídí rovněž řízení o návrhu na přezkum ve věcech, o nichž článek 18 nařízení nestanoví jinak.

Mezi ustanoveními, kterými se řídí evropské řízení o drobných nárocích, jsou v občanském soudním řádu obsažena zvláštní pravidla týkající se přezkumu podle článku 18 nařízení (§ 602 odst. 1–3 občanského soudního řádu). Občanský soudní řád výslovně stanoví, že na přezkum se vztahují pravidla pro prověření nečinnosti, vylučuje podání návrhu na navrácení v předešlý stav v případě nedodržení zákonné lhůty pro podání odvolání a nepřiznává právo podat odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na přezkum z vlastního podnětu.

Na základě uvedeného je důvod pro přezkum a okolnosti, z nichž vychází, uveden v návrhu na přezkum podle článku 18 nařízení. Návrh nemá odkladný účinek ve vztahu k výkonu rozhodnutí. Pokud se však úspěch návrhu jeví jako pravděpodobný, může soud nařídit pozastavení výkonu rozhodnutí z moci úřední bez vyslechnutí protistrany. Rozhodnutí o pozastavení může soud na žádost změnit. Pokud je přezkum vyloučen ze zákona nebo pokud byl návrh podán opožděně, bude návrh zamítnut bez meritorního přezkoumání. Před rozhodnutím o návrhu může soud vyslechnout účastníky řízení. Rovněž spravedlivě posoudí, zda jsou splněny předpoklady pro podání návrhu. Pokud soud návrhu vyhoví, řízení se v nezbytném rozsahu zopakuje. Proti rozhodnutím o zamítnutí návrhu lze podat odvolání.

Čl. 25 odst. 1 písm. i) Přijatelné jazyky

Občanský soudní řád stanoví, že řízení se vede v maďarském jazyce (§ 113 odst. 1 občanského soudního řádu). Občanský soudní řád rovněž stanoví, že pokud zákon, závazný právní akt Evropské unie nebo mezinárodní úmluva nestanoví jinak, musí být podání určená soudu podávána v maďarštině a podání a rozhodnutí soudu se doručují rovněž v maďarštině. Uvedený zákon rovněž stanoví, že každý je oprávněn při soudních řízeních hovořit ve svém mateřském jazyce a v situacích spadajících do oblasti působnosti mezinárodní úmluvy může používat svůj mateřský jazyk, jazyk regionální nebo národnostní menšiny. Pokud je to nutné k prosazování těchto práv nebo jinak nezbytné ve smyslu ustanovení tohoto zákona upravujících používání jazyků, ustanoví soud tlumočníka nebo překladatele. Podle zvláštních pravidel pro evropské řízení o drobných nárocích Pp. stanoví, že soud může účastníkovi nařídit, aby předložil ověřený překlad jakéhokoli dokumentu, který předložil, pouze pokud neexistuje jiný způsob, jak zjistit příslušné skutečnosti případu (§ 600 odst. 5 občanského soudního řádu).

Maďarsko neoznačilo – v rámci svého práva tak učinit podle čl. 21a odst. 1 nařízení – jiný úřední jazyk než svůj vlastní, který by byl přijatelný jako úřední jazyk osvědčení.

Čl. 25 odst. 1 písm. j) Orgány příslušné pro výkon rozhodnutí

Exekuční tituly může v Maďarsku vydávat v případech spadajících do oblasti působnosti nařízení okresní soud působící v místě sídla krajského soudu, na jehož území má dlužník bydliště; není-li to možné, okresní soud působící v místě, kde se nachází majetek, který může podléhat výkonu rozhodnutí, v místě sídla maďarské pobočky společnosti registrované v zahraničí, nebo v případě přímého obchodního zastoupení, v místě, kde se nachází pobočka či zastoupení; a v Budapešti budínský ústřední krajského soudu.

Soud provádějící výkon rozhodnutí je v Maďarsku oprávněn uplatňovat opatření uvedená v článku 23 nařízení. V maďarském právu je soudem provádějícím výkon rozhodnutí soud, u něhož byl jmenován nezávislý soudní exekutor.

Poslední aktualizace: 02/01/2024

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.