Vzájemné uznávání ochranných opatření v občanských věcech

Estonsko

Obsah zajišťuje
Estonsko

Článek 17 - Zpřístupnění informací veřejnosti

Ochranná opatření v občanských věcech lze uložit podle ustanovení § 1055 odst. 1 zákona o závazkovém právu, v němž se uvádí, že je-li trvale působena protiprávní újma nebo existuje-li nebezpečí vzniku protiprávní újmy, může oběť nebo ohrožená osoba požádat o ukončení jednání, které působí újmu, nebo o upuštění od vyhrožování takovým jednáním. V případě ublížení na zdraví, poškození zdraví, porušení soukromí či jiných osobnostních práv lze mimo jiné požádat, aby bylo pachateli zakázáno přibližovat se k jiným osobám (prostřednictvím soudního zákazu), aby bylo upraveno užívání domácnosti nebo styk nebo aby byla uložena jiná podobná opatření. V § 475 odst. 1 bodě 7 občanského soudního řádu je stanoven postup uložení ochranných opatření v občanských věcech, podle něhož řízení o návrhu zahrnuje uložení soudního zákazu či jiných podobných opatření na ochranu osobnostních práv v souladu s ustanoveními § 544–§ 549 kapitoly 55, v nichž je podrobněji stanoven postup uložení soudního zákazu. Podle § 378 odst. 1 bodu 3, § 546 a § 551 odst. 1 občanského soudního řádu lze ochranná opatření v občanských věcech uložit rovněž jako opatření k zajištění určitého úkonu nebo jako předběžné opatření v řízení o návrhu.

Podle § 1055 odst. 1 zákona o závazkovém právu lze požádat, aby bylo pachateli zakázáno přibližovat se k jiným osobám (např. o uložení soudního zákazu), aby bylo upraveno užívání domácnosti nebo styk nebo aby byla uložena jiná podobná opatření. Opatření, která lze uložit na ochranu osobnostních práv, proto nejsou v zákoně vyjmenována taxativně a v konkrétních případech lze požádat o přijetí vhodného a nezbytného opatření. Ve své analýze judikatury týkající se soudních zákazů z roku 2008 Nejvyšší soud zastával názor, že pokud ohrožená osoba a osoba, která představuje nebezpečí, žijí (nebo pracují) v bezprostřední blízkosti, je vhodnější upravit právo na styk a obsah zákazů (ochranných opatření) může spočívat především v seznamu zakázaných činností. Za účelem uložení ochranných opatření v občanských věcech není nutné, aby došlo k protiprávnímu jednání vůči ohrožené osobě. Postačuje, že dřívější chování žalovaného zakládá důvod k obavě, že žalovaný může oběti způsobit újmu, ublížit jí na zdraví nebo porušit její právo na soukromí či jiná osobnostní práva.

Nejsou k dispozici statistické údaje o průměrné době uplatňování nařízení. V Estonsku lze mnoho opatření na ochranu soukromí a osobnostních práv podle § 1055 zákona o závazkovém právu uplatňovat po dobu až tří let. V souladu s analýzou judikatury týkající se soudních zákazů, kterou Nejvyšší soud vyhotovil v roce 2008, uložily soudy obvykle soudní zákazy na dobu až tří let.

Nařízení č. 606/2013 se vztahuje na ochranná opatření v občanských věcech. Nařízení č. 606/2013 se neuplatňuje na ochranná opatření, která spadají do oblasti působnosti nařízení č. 2201/2003.

O uložení ochranného opatření může požádat ohrožená nebo poškozená osoba, a to v samostatném řízení, nebo ve spojení s jiným nárokem. Za účelem uložení ochranného opatření musí ohrožená osoba podat návrh okresnímu soudu v místě bydliště nebo posledního známého místa bydliště osoby, která představuje nebezpečí, a to v souladu s obecnými pravidly místní příslušnosti. Soud návrhy projednává v řízení o návrhu. Před uložením ochranného opatření vyslechne soud osobu, s ohledem na niž se uložení opatření požaduje, a osobu, v jejímž zájmu je řízení o návrhu na opatření vedeno. V případě potřeby vyslechne soud i osoby úzce spojené s výše uvedenými osobami, nebo místní či městský úřad nebo policejní orgán v místě bydliště dotyčných osob.

Návrhy podané soudu musí být vyhotoveny v estonštině a musí splňovat požadavky stanovené v § 338 a § 363 občanského soudního řádu. Podle § 338 občanského soudního řádu musí procesní písemnost, kterou účastník řízení předloží soudu, uvádět:

  1. jména, adresy a telefonní čísla účastníků řízení a jejich potenciálních zástupců;
  2. název soudu;
  3. skutkovou podstatu;
  4. v případě projednávané záležitosti číslo občanskoprávního řízení;
  5. návrh podaný účastníkem řízení;
  6. okolnosti, na nichž se návrh zakládá;
  7. seznam příloh procesní písemnosti;
  8. podpis účastníka řízení nebo jeho zástupce, nebo v případě dokumentu zasílaného elektronicky digitální podpis či jiné způsoby identifikace podle ustanovení § 336 občanského soudního řádu.

Procesní písemnost musí obsahovat osobní identifikační číslo, nebo není-li toto k dispozici datum narození fyzické osoby.

Pokud účastník řízení nezná adresu či jiné údaje druhého účastníka řízení, musí procesní písemnost uvádět opatření, která účastník řízení přijal za účelem získání těchto informací.

Veškeré návrhy musí být soudu podány v čitelné strojopisné podobě. Soudu by měly být předloženy pokud možno i elektronické kopie procesních písemností, které byly podány písemně. Smluvní zástupci, notáři, soudní vykonavatelé, insolvenční správci, státní orgány a orgány místní samosprávy a jiné právnické osoby podávají písemnosti soudu elektronicky, neexistuje-li řádný důvod pro předložení písemnosti v jiné podobě. Podrobnější pravidla týkající se podávání elektronických dokumentů soudům, požadavky na formát dokumentů a seznam písemnosti, které mají být předány prostřednictvím portálu, jsou stanoveny v nařízení přijatém ministrem příslušným pro danou oblast. Účastník řízení musí při podávání písemných dokumentů a jejich příloh soudu poskytnout i odpovídající počet opisů těchto dokumentů, které mají být doručeny ostatním účastníkům řízení, nejsou-li dokumenty předány elektronicky.

Při podávání návrhů nebo opravných prostředků ve věcech projednávaných v rámci řízení o návrhu se hradí státní poplatek ve výši 50 EUR. Za podání žádosti o zajištění určitého úkonu se hradí státní poplatek ve výši 50 EUR.

Podle estonského práva se v řízení týkajícím se uložení ochranných opatření v občanských věcech nevyžaduje zastoupení účastníků řízení u soudu.

Proti rozhodnutí o uložení nebo změně soudního zákazu či jiného opatření na ochranu osobnostních práv může osoba, která je povinna rozhodnutí vyhovět, podat opravný prostředek. Proti usnesení, kterým soud zamítá návrh na uložení soudního zákazu či jiného opatření na ochranu osobnostních práv, nebo ruší či mění takovéto opatření, může osoba, která o uložení opatření požádala nebo v jejímž zájmu bylo opatření uloženo, podat opravný prostředek. Opravné prostředky se podávají písemně krajskému soudu prostřednictvím okresního soudu, který napadané rozhodnutí vydal. Opravné prostředky je nutno podat do patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí Opravný prostředek proti rozhodnutí nelze podat po uplynutí pěti měsíců ode dne vydání rozhodnutí v řízení o žalobě nebo v řízení o návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Dojde-li ke změně okolností, může soud soudní zákaz či jiné opatření na ochranu osobnostních práv zrušit nebo pozměnit. Před zrušením opatření nebo jeho pozměněním vyslechne soud účastníky. Rozhodnutí o uložení soudního zákazu či jiného opatření na ochranu osobnostních práv se doručuje osobě, s ohledem na niž byla tato opatření uložena, a osobě, v jejímž zájmu byla uložena.

Rozhodnutí týkající se ochranných opatření jsou vykonatelná od okamžiku, kdy jsou doručena povinné osobě (osobě, která představuje nebezpečí).

Výkon rozhodnutí, kterým se nařizuje ochranné opatření, zajišťuje soudní vykonavatel. Soudní vykonavatelé se o porušení ochranného opatření obvykle dozvědí od ohrožené osoby. Bylo-li ochranné opatření nařízeno před tím, než byla stanovena práva přístupu, může soud rozhodnout o právech přístupu způsobem, který zohledňuje uložená ochranná opatření.

Článek 18 písm. a)(i) - orgánů, které mají pravomoc nařídit ochranná opatření a vydat osvědčení v souladu s článkem 5

V Estonsku jsou pro uplatňování ochranných opatření příslušné soudy. V souladu s článkem 5 je pro vydání osvědčení o ochranném opatření příslušný okresní soud, který ochranné opatření uložil. Za účelem vydání osvědčení je nutné podat okresnímu soudu návrh. Kontaktní údaje estonských soudů jsou k dispozici na internetových stránkách soudů.

Článek 18 písm. a)(ii) - orgánů, u nichž se má chráněná osoba dovolávat ochranného opatření nařízeného v jiném členském státě nebo které mají pravomoc takové opatření vykonat

K uplatnění ochranného opatření, které bylo nařízeno v jiném členském státě, se musí dotyčná osoba obrátit na soudního vykonavatele v místě bydliště nebo pobytu dlužníka nebo v místě, kde se nachází majetek dlužníka. Soudní vykonavatelé zahájí řízení o výkonu rozhodnutí na základě návrhu a titulu k výkonu rozhodnutí předloženého ohroženou osobou. Kontaktní údaje soudních vykonavatelů jsou k dispozici na internetových stránkách Komory soudních vykonavatelů a insolvenčních správců.

Článek 18 písm. a)(iii) - orgánů, které mají pravomoc ochranné opatření upravit v souladu s čl. 11 odst. 1

Ochranné opatření, které bylo nařízeno v jiném členském státě, může v případě potřeby vykonat soudní vykonavatel, který je oprávněn k výkonu ochranného opatření. K výkonu ochranného opatření nařízeného v jiném členském státě je oprávněn soudní vykonavatel příslušný pro místo bydliště nebo pobytu dlužníka nebo pro místo, kde se nachází majetek dlužníka. Kontaktní údaje soudních vykonavatelů jsou k dispozici na internetových stránkách Komory soudních vykonavatelů a insolvenčních správců.

Článek 18 písm. a)(iv) - soudů, u nichž se podává v souladu s článkem 13 návrh na odepření uznání a případně výkonu

K odepření uznání nebo výkonu ochranných opatření nařízených v jiném členském státě je nutno podat návrh soudu v místě bydliště dlužníka nebo okresnímu soudu, který je příslušný pro dané řízení o výkonu rozhodnutí. Kontaktní údaje estonských soudů jsou k dispozici na internetových stránkách soudů.

Článek 18 písm. b) - jazyk nebo jazyky přijatelné pro překlady podle čl. 16 odst. 1

Estonština a angličtina.

Poslední aktualizace: 17/02/2021

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.