VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÉ SOUDY
Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.
Čl. 65 odst. 3 – Informace o tom, jak v souladu s vnitrostátním právem určit účinky soudních rozhodnutí uvedených v čl. 65 odst. 2 nařízení.
1.) Jak lze obecně popsat oznámení sporu třetí straně:
Oznámení sporu třetí straně (litis denuntiatio) je úřední oznámení o probíhajícím soudním řízení. Může obsahovat výzvu, aby daná osoba přistoupila k řízení. Účelem tohoto oznámení je zaručit žalobci nebo žalovanému práva a účinky uznané občanským právem. Účastník řízení, který si přeje oznámit spor třetí straně, odešle oznámení soudu, který ho poté doručí třetí osobě. Ta se může rozhodnout, zda k řízení přistoupí, či nikoli. V souladu se slovinskými právními předpisy soud nerozhoduje o tom, zda je žádost účastníka o úřední oznámení třetí osobě odůvodněná. A když třetí osoba přistoupí k řízení, nestává se stranou řízení a o jejím vztahu ke stranám hlavního řízení nemůže být rozhodnuto v rámci tohoto řízení. Třetí osoba může podpořit kteroukoli stranu v hlavním řízení. Jsou-li splněny podmínky, může se zúčastnit řízení jako vedlejší účastník. Tak může přispět k úspěchu v řízení a vyhnout se (regresnímu) řízení vůči své osobě nebo zlepšit své postavení v takovém dalším řízení. Třetí osoba nemůže požadovat, aby se zahájené řízení přerušilo, prodloužily lhůty nebo odložilo jednání.
2.) Jaké jsou hlavní účinky soudních rozhodnutí vůči osobám, které obdržely oznámení sporu třetí straně:
Oznámení sporu třetí straně chrání oznamující stranu před určitými nároky na náhradu škody, které by jinak mohla od třetí osoby očekávat. Třetí osoba, která prostřednictvím oznámení sporu třetím stranám dostala možnost ovlivnit průběh řízení, v zásadě nemůže vznést nárok na náhradu škody z důvodu procesního pochybení oznamující strany. Dojde-li následně k regresnímu řízení mezi oznamující stranou a osobou, která obdržela oznámení o hlavním řízení, nemůže tato osoba proti oznamující straně uplatňovat argumenty nebo skutečnosti, které jsou v rozporu s hmotněprávními (věcnými) prvky rozhodnutí v hlavním řízení.
3.) Právní posouzení v rámci hlavního řízení však není závazné.
4.) Závazný účinek však nemají ani zjištěné skutečnosti, k nimž se třetí osoba neměla v rámci hlavního řízení možnost vyjádřit, a to např. z důvodu, že je účastníci nenapadli.
5.) Oznámení sporu třetí straně vede k účinkům bez ohledu na to, zda se daná třetí osoba připojila k hlavnímu řízení.
6.) Oznámení sporu třetí straně nemá vliv na vztah mezi touto třetí stranou a protistranou oznamující strany s výjimkou případu, kdy se tato třetí strana rozhodla do řízení vstoupit na straně protistrany oznamující strany.
Ustanovení čl. 75 písm. a) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podávají příslušné návrhy v souladu s čl. 36 odst. 2, čl. 45 odst. 4 a čl. 47 odst.1
– ve Slovinsku: krajský soud (okrožno sodišče).
Ustanovení čl. 75 písm. b) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává opravný prostředek proti rozhodnutí o návrhu na odepření výkonu podle čl. 49 odst. 2
– ve Slovinsku: krajský soud (okrožno sodišče).
Ustanovení čl. 75 písm. c) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává jakýkoli další opravný prostředek podle článku 50
– ve Slovinsku: Nejvyšší soud Republiky Slovinsko (Vrhovno sodišče Republike Slovenije)
Ustanovení čl. 75 písm. d) – Jazyky přijatelné pro překlady osvědčení týkajících se rozhodnutí, veřejných listin a soudních smírů
– ve Slovinsku: u těchto soudů je vedle slovinštiny uznán jako úřední jazyk také jeden z jazyků národnostních menšin:
- Krajský soud v Koperu (Okrožno sodišče v Kopru): italština,
- Okresní soud v Koperu (Okrajno sodišče v Kopru): italština,
- Okresní soud v Piranu (Okrajno sodišče v Piranu): italština,
- Okresní soud v Lendavě (Okrajno sodišče v Lendavi): maďarština.
Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. a) – Pravidla pro určení příslušnosti uvedená v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení
– ve Slovinsku: článek 58 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o mednarodnem zasebnem pravu in postopku).
Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. b) – Pravidla pro oznamování sporu třetí straně uvedená v článku 65 tohoto nařízení
– ve Slovinsku: článek 204 občanského soudního řádu (Zakon o pravdnem postopku), který upravuje oznamování sporu třetí straně.
Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. c) – Úmluvy uvedené v článku 69 tohoto nařízení
- Smlouva mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Rakouskou republikou o vzájemné soudní spolupráci, podepsaná ve Vídni dne 16. prosince 1954,
- Úmluva mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Italskou republikou o vzájemné soudní spolupráci ve věcech občanských a správních, podepsaná v Římě dne 3. prosince 1960,
- Úmluva mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Řeckým královstvím o vzájemném uznání a výkonu soudních rozhodnutí, podepsaná v Aténách dne 18. června 1959,
- Úmluva mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Polskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná dne ve Varšavě dne 6. února 1960,
- Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Bělehradě dne 20. ledna 1964,
- Dohoda mezi Kyperskou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná v Nikósii dne 19. září 1984,
- Dohoda mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Bulharskou lidovou republikou o vzájemné právní pomoci, podepsaná v Sofii dne 23. března 1956,
- Smlouva mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci, podepsaná v Bělehradě dne 18. října 1960, a její protokol,
- Smlouva mezi Socialistickou federativní republikou Jugoslávií a Maďarskou lidovou republikou o vzájemné právní pomoci, podepsaná v Bělehradě dne 7. března 1968,
- Smlouva mezi Slovinskou republikou a Chorvatskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná v Záhřebu dne 7. února 1994,
- Smlouva mezi vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie a vládou Francouzské republiky o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podepsaná v Paříži dne 18. května 1971.
