Nařízení Brusel I (přepracované znění)

---

Čl. 65 odst. 3 – Informace o tom, jak v souladu s vnitrostátním právem určit účinky soudních rozhodnutí uvedených v čl. 65 odst. 2 nařízení.

1. Jak lze obecně popsat oznámení sporu třetí straně?

Oznámení sporu třetí straně je v Polsku upraveno články 84 a 85 občanského soudního řádu (kodeks postępowania cywilnego). Tento institut se nazývá „přizvání“ (przypozwanie). Jeho podstata spočívá v tom, že účastník řízení může vyzvat svou budoucí protistranu, aby se účastnila řízení, neboť pokud bude výsledek řízení pro uvedenou stranu nepříznivý, může vůči ní třetí strana vznést nárok vyplývající např. z dohody o záruce. Za tímto účelem účastník řízení předkládá písemnou výzvu, která se doručí třetí straně, která může následně oznámit, že do řízení vstupuje jako vedlejší účastník.

2. Jaké jsou hlavní účinky soudních rozhodnutí vůči osobám, které obdržely oznámení sporu třetí straně?

Oznámení sporu třetí straně nevede k automatickému rozšíření probíhajícího řízení o přizvanou osobu. Její vstup do řízení probíhá podle pravidel upravujících vedlejší účastenství (články 76–78 občanského soudního řádu). Pokud účastníci řízení souhlasí, může vedlejší účastník zaujmout místo účastníka, k němuž se připojil. V jiných případech má rozsudek přímý účinek, avšak v případě oznámení sporu třetí straně pouze tehdy, pokud to vyplývá z podstaty sporného vztahu nebo z ustanovení zákona.

3. Vzniká závazný účinek, pokud jde o právní posouzení v původním řízení?

Pokud se třetí strana navzdory výzvě k řízení nepřipojí, bude v každém následném soudním řízení připravena o možnost účinně vznést námitku vůči špatnému vedení prvního řízení (článek 82 ve spojení s článkem 85 občanského soudního řádu).

4. Vzniká závazný účinek, pokud jde o zjištěné skutečnosti, které třetí osoba nebyla schopna napadnout v původním řízení, např. protože proti nim strany neměly námitky?

Oznámení řízení třetí osobě a výzva, aby se ho účastnila, jsou také v jejím zájmu, protože může straně napomoci dosáhnout příznivého výsledku řízení, čímž jsou následná řízení zbytečná.

5. Vyvolává oznámení sporu třetí straně své účinky bez ohledu na to, zda třetí osoba k soudnímu řízení přistoupí, či nikoli?

Pokud se třetí strana navzdory výzvě k řízení nepřipojí, bude v každém následném soudním řízení připravena o možnost účinně vznést námitku vůči špatnému vedení prvního řízení (článek 82 ve spojení s článkem 85 občanského soudního řádu).

6. Je oznámením sporu třetí straně dotčen vztah mezi třetí osobou a protistranou oznamující strany?

Pokud se daná strana na základě výzvy k řízení připojí, stává se vedlejším účastníkem, který může – pokud účastníci řízení souhlasí – zaujmout místo účastníka řízení, ke kterému se připojila.

Článek 74 – Popis vnitrostátních pravidel a postupů pro výkon

Článek 74 – popis vnitrostátních postupů pro výkon rozhodnutí se nachází v informativním přehledu Procedury służące wykonaniu orzeczenia (Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí).

Ustanovení čl. 75 písm. a) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podávají příslušné návrhy v souladu s čl. 36 odst. 2, čl. 45 odst. 4 a čl. 47 odst.1

Krajský soud (sąd okręgowy) v místě pobytu nebo sídla dlužníka, a pokud takový soud neexistuje, krajský soud, v jehož obvodu má být nebo je prováděn výkon rozhodnutí.

V případě návrhu na odepření uznání:

Krajský soud (sąd okręgowy), který by byl místně příslušný k projednání věci, o které se rozhodlo, nebo v jehož obvodu se nachází místně příslušný okresní soud („sąd rejonowy“), a v případě absence tohoto právního základu krajský soud ve Varšavě.

Ustanovení čl. 75 písm. b) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává opravný prostředek proti rozhodnutí o návrhu na odepření výkonu podle čl. 49 odst. 2

Odvolací soud (sąd apelacyjny) prostřednictvím krajského soudu (sąd okręgowy).

Ustanovení čl. 75 písm. c) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává jakýkoli další opravný prostředek podle článku 50

Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy) prostřednictvím odvolacího soudu.

Ustanovení čl. 75 písm. d) – Jazyky přijatelné pro překlady osvědčení týkajících se rozhodnutí, veřejných listin a soudních smírů

Nepoužije se.

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. a) – Pravidla pro určení příslušnosti uvedená v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení

Ustanovení čl. 1103⁷ odst. 4) občanského soudního řádu a článek 1110 občanského soudního řádu, pokud stanoví příslušnost polských soudů výhradně na základě jedné z následujících okolností, které se týkají navrhovatele: polská státní příslušnost, bydliště, místo obvyklého pobytu nebo sídlo v Polsku.

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. b) – Pravidla pro oznamování sporu třetí straně uvedená v článku 65 tohoto nařízení

Články 84 a 85 občanského soudního řádu, které se týkají oznamování sporu třetím stranám (przypozwanie).

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. c) – Úmluvy uvedené v článku 69 tohoto nařízení

• Úmluva mezi Polskou lidovou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Budapešti dne 6. března 1959,
• Úmluva mezi Polskou lidovou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná ve Varšavě dne 6. února 1960, nyní platná mezi Polskem a Slovinskem a mezi Polskem a Chorvatskem,
• Dohoda mezi Bulharskou lidovou republikou a Polskou lidovou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná ve Varšavě dne 4. prosince 1961,
• Úmluva mezi Polskou lidovou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci ve věcech občanských a o dokladech, podepsaná ve Vídni dne 11. prosince 1963,
• Úmluva mezi Polskou lidovou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsaná v Aténách dne 24. října 1979,
• Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, podepsaná ve Varšavě dne 21. prosince 1987, dosud platná mezi Polskem a Českou republikou a mezi Polskem a Slovenskem,
• Úmluva mezi Polskou lidovou republikou a Italskou republikou o právní pomoci a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských, podepsaná ve Varšavě dne 28. dubna 1989,
• Dohoda mezi Polskou republikou a Litevskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, podepsaná ve Varšavě dne 26. ledna 1993,
• Dohoda mezi Lotyšskou republikou a Polskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, podepsaná v Rize dne 23. února 1994,
• Úmluva mezi Kyperskou republikou a Polskou republikou o právní spolupráci ve věcech občanských a trestních, podepsaná v Nikósii dne 14. listopadu 1996,
• Dohoda mezi Estonskou republikou a Polskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, pracovních a trestních, podepsaná v Tallinnu dne 27. listopadu 1998,
• Smlouva mezi Rumunskem a Polskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, podepsaná v Bukurešti dne 15. května 1999,