Nařízení Brusel I (přepracované znění)

Litva

Obsah zajišťuje
Litva

JAK VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÝ SOUD/ORGÁN

Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.

Litva

Brussels I recast


*povinný údaj

Čl. 65 odst. 3 – Informace o tom, jak v souladu s vnitrostátním právem určit účinky soudních rozhodnutí uvedených v čl. 65 odst. 2 nařízení.

1. Jak lze obecně popsat oznámení sporu třetí straně?

Podle ustanovení § 46 a 47 litevského občanského soudního řádu (Lietuvos Respublikos civilinio proceso kodeksas) třetí osoby mohou nebo nemusí podat samostatné žaloby (návrhy) týkající se určitého předmětu sporu.

Třetí osoby podávající samostatné žaloby týkající se daného předmětu sporu se mohou k řízení připojit pouze z vlastního podnětu. Tyto třetí strany jsou nezávislými účastníky řízení a nevystupují na straně žalobce ani žalovaného. Třetí osoby podávající samostatné žaloby se mohou k řízení připojit do začátku závěrečné řeči soudce.

Třetí osoby, které nepodávají samostatné žaloby týkající se předmětu sporu, se mohou k řízení připojit na straně žalobce nebo žalovaného do začátku závěrečné řeči soudce v případě, že se rozhodnutí v dané věci může dotýkat jejich práv či povinností. Tyto osoby se mohou k řízení připojit rovněž na základě odůvodněné žádosti účastníků řízení nebo z podnětu soudu.

Třetí osoby jsou informovány o soudním sporu a jsou vyzvány, aby se připojily k řízení u litevského soudu, prostřednictvím předvolání nebo oznámení, včetně zaslání kopie žaloby. Podle § 133 odst. 1 občanského soudního řádu jsou účastníci řízení (včetně třetích osob) vyrozuměni o datu a místu soudního jednání nebo o jednotlivých procesních opatřeních prostřednictvím předvolání nebo oznámení. Informování třetích osob o řízení je však povinností soudu, a nikoli účastníků řízení; účastníci řízení ve svých návrzích pouze uvedou, zda je nutné, aby se k řízení připojily třetí osoby.

Třetí osoby podávající samostatné žaloby mají stejná práva a povinnosti jako žalobce.

Třetí osoby, které nepodávají samostatné žaloby, mají stejná procesní práva (včetně práva na úhradu nákladů) a povinnosti jako účastník řízení s výjimkou práva na pozměnění důvodů nebo předmětu žaloby za účelem zvýšení nebo snížení nároku, stažení žaloby, uznání nároku nebo dosažení smíru. Nemohou také požádat o výkon soudního rozhodnutí. Třetí osoby, které nepodávají samostatné žaloby, nemohou jednat v rozporu se zájmy účastníka řízení, na jehož straně se k řízení připojily.

2. Jaké jsou hlavní účinky rozhodnutí v případě osob, jimž je doručeno oznámení sporu?

Účast třetích osob podávajících samostatné žaloby umožňuje rozhodnout o několika souvisejících sporech týkajících se stejné věci v jednom řízení, přičemž v tomto případě nelze proti třetím osobám, které podaly samostatné žaloby, zahájit další řízení (ani tyto třetí osoby nemohou zahájit další řízení proti témuž žalovanému), jelikož se má za to, že spor mezi dotyčnými stranami týkající se dané konkrétní věci byl vyřešen. Byla-li určitá osoba informována o možnosti připojit se k probíhajícímu soudnímu řízení jako třetí strana podáním samostatné žaloby, k řízení se však nepřipojila, lze v budoucnu zahájit proti této osobě samostatné řízení v souvislosti s touž věcí. Prvním rozhodnutím však nejsou dotčena práva a povinnosti osoby, která se k řízení nepřipojila jako třetí strana.

Při rozhodování v dané věci nemůže soud současně rozhodnout také o právech a povinnostech třetí osoby, která nepodala samostatnou žalobu, vůči účastníkovi řízení, k němuž má tato osoba věcně právní vztah. Soudní rozhodnutí v řízení, jehož se účastní třetí osoby, které nepodaly samostatné žaloby, proto nevylučuje zahájení jiného řízení proti třetí osobě účastnící se prvního řízení, která nepodala samostatnou žalobu. V tomto případě však má první soudní rozhodnutí platnost předběžného rozhodnutí; tj. je-li proti týmž stranám zahájeno jiné řízení (např. řízení o náhradě škody), není nutné posoudit okolnosti uvedené v konečném rozhodnutí, jež bylo vydáno v prvním řízení (§ 182 odst. 2 občanského soudního řádu).

Nebyla-li určitá osoba informována o možnosti připojit se k probíhajícímu soudnímu řízení jako třetí strana, a to podáním samostatné žaloby nebo bez takovéhoto podání, nebo pokud byla informována, k řízení se však nepřipojila, a soudní rozhodnutí se dotýká věcných práv a povinností této osoby, může to představovat důvod pro obnovu soudního řízení. Pokud se určitá osoba k soudnímu řízení nepřipojila, nemá dotyčné soudní rozhodnutí pro tuto osobu obvykle platnost předběžného rozhodnutí.

3. Existuje s ohledem na právní posouzení v hlavním řízení závazný účinek?

Viz odpověď na otázku č. 2.

4. Existuje závazný účinek s ohledem na zjištěné skutečnosti, které třetí osoba nemohla v hlavním řízení napadnout například z toho důvodu, že je účastníci řízení nepopřeli?

Viz odpověď na otázku č. 2.

5. Má oznámení sporu třetí straně účinky bez ohledu na to, zda se tato třetí osoba připojila k hlavnímu řízení, či nikoli?

Nikoli. Soudní rozhodnutí v prvním (hlavním) řízení se nemůže dotýkat práv a povinností osoby, která byla informována, k řízení se však nepřipojila jako třetí strana. Nebyla-li určitá osoba informována o možnosti připojit se k probíhajícímu soudnímu řízení jako třetí strana, a to podáním samostatné žaloby nebo bez takovéhoto podání, nebo pokud byla informována, k řízení se však nepřipojila, a soudní rozhodnutí se dotýká věcných práv a povinností této osoby, může to představovat důvod pro obnovu soudního řízení.

6. Má oznámení sporu vliv na vztah mezi třetí osobou a odpůrcem oznamující strany?

Viz odpověď na otázku č. 2.

Ustanovení čl. 75 písm. a) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podávají příslušné návrhy v souladu s čl. 36 odst. 2, čl. 45 odst. 4 a čl. 47 odst.1

V Litvě: Litevský odvolací soud (Lietuvos apeliacinis teismas).

Ustanovení čl. 75 písm. b) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává opravný prostředek proti rozhodnutí o návrhu na odepření výkonu podle čl. 49 odst. 2

V Litvě: Litevský odvolací soud (Lietuvos apeliacinis teismas).

Ustanovení čl. 75 písm. c) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává jakýkoli další opravný prostředek podle článku 50

V Litvě: kasační opravný prostředek u Nejvyššího soudu Litevské republiky (Lietuvos Aukščiausiasis Teismas).

Ustanovení čl. 75 písm. d) – Jazyky přijatelné pro překlady osvědčení týkajících se rozhodnutí, veřejných listin a soudních smírů

Není použitelné.

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. a) – Pravidla pro určení příslušnosti uvedená v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení

V Litvě: § 783 odst. 3, § 787 a § 789 odst. 3 občanského soudního řádu (Lietuvos Respublikos civilinio proceso kodeksas).

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. b) – Pravidla pro oznamování sporu třetí straně uvedená v článku 65 tohoto nařízení

V Litvě: § 46 a 47 litevského občanského soudního řádu (Lietuvos Respublikos civilinio proceso kodeksas).

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. c) – Úmluvy uvedené v článku 69 tohoto nařízení

  • Smlouva mezi Litevskou republikou, Estonskou republikou a Lotyšskou republikou o právní pomoci a právních vztazích, podepsaná v Tallinnu dne 11. listopadu 1992.
  • Dohoda mezi Litevskou republikou a Polskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, podepsaná ve Varšavě dne 26. ledna 1993.
Poslední aktualizace: 07/04/2023

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.