Nařízení Brusel I (přepracované znění)

Estonsko

Obsah zajišťuje
Estonsko

JAK VYHLEDAT PŘÍSLUŠNÝ SOUD/ORGÁN

Níže uvedený vyhledávací nástroj vám pomůže identifikovat soud(y)/orgán(y) příslušný/příslušné pro konkrétní evropský právní nástroj. Vezměte prosím na vědomí, že ačkoli jsme vyvinuli veškeré úsilí k zajištění správnosti výsledků, mohou existovat výjimečné případy týkající se určení působnosti, která nemusí být nutně do databáze zahrnuta.

Estonsko

Brussels I recast


*povinný údaj

Čl. 65 odst. 3 – Informace o tom, jak v souladu s vnitrostátním právem určit účinky soudních rozhodnutí uvedených v čl. 65 odst. 2 nařízení.

1) Jak lze obecně popsat oznámení sporu třetí straně?

Estonské procesní právo umožňuje, aby se řízení účastnila třetí strana bez ohledu na to, zda podává či nepodává samostatný návrh. Rozhodne-li soud spor v neprospěch určitého účastníka řízení, může tento účastník podat žalobu na třetí stranu za účelem zproštění povinnosti vyplývající z údajného porušení smlouvy, povinnosti poskytnout náhradu škody nebo povinnosti zjednat nápravu nebo v případě, má-li důvod očekávat, že třetí strana podá takovouto žalobu na něj, může až do skončení předběžného řízení nebo do uplynutí lhůty pro podání návrhů písemným postupem soudu, u něhož řízení probíhá, podat návrh na připojení třetí strany k řízení. Po skončení předběžného řízení lze žádost o vstup třetí strany do řízení podat pouze se souhlasem ostatních účastníků řízení nebo soudu. Soud udělí souhlas s přistoupením třetí strany po skončení předběžného řízení pouze tehdy, existuje-li opodstatněný důvod pro to, že žádost nebyla podána včas, a pokud je soud toho názoru, že přistoupení třetí strany by přispělo k urovnání věci. Soud doručí oznámení třetí straně, informuje o doručení druhou stranu a stanoví lhůtu pro vyjádření. Jestliže oznámení splňuje právní požadavky a účastník řízení odůvodní nutnost připojení třetí osoby, nařídí soud její připojení k řízení. Třetí strana, která nepodává samostatný návrh, je podle estonského procesního práva účastníkem řízení, který není jedním z ostatních účastníků řízení (žalobce nebo žalovaný). Vyjde-li najevo, že třetí strana byla připojena k řízení nebo do řízení zasáhla bezdůvodně, může soud nařídit její vyloučení z řízení. Předpokládá se, že třetí strana, která nepodává samostatný návrh a která byla připojena k řízení nebo která v řízení vystupuje na straně žalobce nebo žalovaného, podpoří stanovisko příslušného účastníka řízení, tj. předloží argumenty na podporu daného účastníka a má zájem na tom, aby měl v řízení úspěch. Třetí strana, která nepodává samostatný návrh, může činit veškeré procesní kroky s výjimkou těch, jež může provést pouze žalobce nebo žalovaný; to zahrnuje podání opravných prostředků proti rozhodnutím vydaným v dané věci. Návrh, stížnost nebo procesní úkon třetí osoby má v řízení právní účinek pouze tehdy, není-li v rozporu s návrhem, stížností či úkonem žalobce nebo žalovaného, na jehož straně se třetí osoba řízení účastní. Při podávání stížnosti nebo provádění jiného procesního úkonu platí pro třetí stranu stejné lhůty jako pro žalobce nebo žalovaného, na jehož straně se řízení účastní, nestanoví-li zákon jinak.

2) Jaké jsou hlavní účinky rozhodnutí v případě osob, které obdržely oznámení sporu?

Pokud některý z účastníků řízení podá návrh na připojení určité osoby k řízení jako třetí strany, avšak soud tomuto návrhu nevyhoví, nebo pokud je určitá osoba vyloučena z řízení jako třetí strana, není pro tuto osobu rozhodnutí vydané v hlavním řízení právně závazné.

Podá-li některý z účastníků řízení návrh na připojení určité osoby jako třetí strany a připojí-li se tato osoba k řízení jako třetí strana, nemůže tato třetí osoba s ohledem na žalobce nebo žalovaného, na jejichž straně v řízení vystupuje nebo byla k řízení připojena, v řízení navazujícím na hlavní řízení spoléhat na skutečnost, že výrok v rozhodnutí vydaném v řízení nebyl správný nebo že nebyla správně zjištěna skutková podstata. Jestliže účastník řízení zahájí řízení proti třetí straně, která nepodává samostatný návrh, a spoléhá se na předchozí řízení, může třetí strana podat námitku, kterou vznesla v řízení jako třetí strana a která popírá tvrzení dotyčného účastníka řízení. Třetí strana může rovněž namítat, že nemohla předložit návrh, námitku, důkaz nebo stížnost, jelikož do řízení vstoupila nebo se k němu připojila příliš pozdě, nebo je nemohla předložit kvůli tvrzením či úkonům žalobce nebo žalovaného, na jehož straně se řízení účastnila. Může rovněž namítat, že žalobce nebo žalovaný bez vědomí třetí osoby nepředložil návrh, námitku, důkaz nebo stížnost úmyslně či z hrubé nedbalosti.

3) Existuje s ohledem na právní posouzení v hlavním řízení závazný účinek?

Pokud některý účastník řízení podal návrh na připojení určité osoby jako třetí strany, avšak soud tomuto návrhu nevyhověl, nebo pokud byla určitá osoba vyloučena z řízení jako třetí strana, není rozhodnutí v hlavním řízení právně závazné, a to i s ohledem na právní posouzení.

4) Existuje závazný účinek s ohledem na zjištěné skutečnosti, které třetí strana nemohla v hlavním řízení napadnout například z toho důvodu, že je účastníci řízení nepopřeli?

Okolnosti zjištěné soudem nejsou pro třetí stranu právně závazné, pokud je tato osoba nemohla napadnout, jelikož je ostatní účastníci řízení nepopřeli, nebo pokud účastník řízení, v jehož prospěch byla třetí strana připojena k řízení, nesouhlasil s okolnostmi, které třetí osoba napadla.

5) Má oznámení sporu třetí straně účinky bez ohledu na to, zda se tato třetí osoba připojila k hlavnímu řízení, či nikoli?

Estonské procesní právo umožňuje, aby se k řízení připojila třetí strana a aby třetí strana vstoupila do řízení na základě své vlastní žádosti. O tom, zda povolí připojení třetí strany k řízení nebo její vstup do řízení, rozhoduje soud usnesením. Proti usnesení, kterým soud povolí či odmítne vstup třetí strany do řízení na pozici vedlejšího účastníka, připojí či odmítne připojit třetí stranu k řízení nebo vyloučí třetí stranu z řízení, může účastník či třetí strana podat odvolání. Proti rozhodnutí oblastního soudu o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně nelze podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.

6) Má oznámení sporu vliv na vztah mezi třetí stranou a odpůrcem oznamující strany?

Pokud některý účastník řízení podal návrh na připojení třetí strany k řízení, avšak soud tomuto návrhu nevyhověl, nemá to dopad na vztahy mezi účastníkem řízení podávajícím návrh a odpůrcem.

Podá-li některý z účastníků řízení návrh na připojení určité osoby jako třetí strany a připojí-li se tato osoba k řízení jako třetí strana, nemůže tato třetí strana s ohledem na žalobce nebo žalovaného, na jejichž straně v řízení vystupuje nebo byla k řízení připojena, v řízení navazujícím na hlavní řízení spoléhat na skutečnost, že výrok v rozhodnutí vydaném v řízení nebyl správný nebo že nebyla správně zjištěna skutková podstata.

Připojení třetí strany, která nepodává samostatný návrh, a jeho důsledky upravují § 214 a 216 občanského soudního řádu.

Ustanovení čl. 75 písm. a) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podávají příslušné návrhy v souladu s čl. 36 odst. 2, čl. 45 odst. 4 a čl. 47 odst.1

Okresní soud.

Ustanovení čl. 75 písm. b) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává opravný prostředek proti rozhodnutí o návrhu na odepření výkonu podle čl. 49 odst. 2

Oblastní soud prostřednictvím okresního soudu, jehož rozhodnutí je napadeno na základě odvolání.

Ustanovení čl. 75 písm. c) – Názvy a kontaktní údaje soudů, u kterých se podává jakýkoli další opravný prostředek podle článku 50

Nejvyšší soud.

Ustanovení čl. 75 písm. d) – Jazyky přijatelné pro překlady osvědčení týkajících se rozhodnutí, veřejných listin a soudních smírů

Angličtina.

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. a) – Pravidla pro určení příslušnosti uvedená v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení

Ustanovení § 86 (stanovení soudní příslušnosti v místě, kde se nachází majetek) občanského soudního řádu, pokud se návrh netýká daného majetku příslušné osoby. § 100 (žádost o ukončení používání standardních podmínek) občanského soudního řádu, jestliže se žaloba podává u soudu, v jehož územní příslušnosti byla standardní podmínka použita.

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. b) – Pravidla pro oznamování sporu třetí straně uvedená v článku 65 tohoto nařízení

§ 212–216 občanského soudního řádu.

Ustanovení čl. 76 odst. 1 písm. c) – Úmluvy uvedené v článku 69 tohoto nařízení

  • Smlouva mezi Litevskou republikou, Estonskou republikou a Lotyšskou republikou o právní pomoci a právních vztazích, podepsaná v Tallinnu dne 11. listopadu 1992.
  • Dohoda mezi Estonskou republikou a Polskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, pracovních a trestních, podepsaná v Tallinnu dne 27. listopadu 1998.
Poslední aktualizace: 29/03/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.