Jak předložit věc soudu?

Litva
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

V právních předpisech Litevské republiky je stanoveno několik možností alternativního řešení sporů. V roce 2012 nabyla v Litvě účinnost novela zákona o obchodní arbitráži (Komercinio arbitražo įstatymas). Tento zákon se vztahuje na rozhodčí řízení vedené na území Litevské republiky bez ohledu na státní příslušnost nebo národnost stran sporu, ať už jde o fyzické nebo právnické osoby nebo ať je rozhodčí řízení organizováno stálým rozhodčím orgánem nebo se uskutečňuje na bázi ad hoc. Rozhodčí řízení je rovnocennou alternativou řízení před státními soudy. Nabízí možnost rychlého a dostupného urovnání většiny obchodních sporů tím, že se tyto spory dostanou před nezávislé, spolehlivé a důvěryhodné osoby, které jsou přípustné pro obě strany, nikoli před soudce. Strany rozhodčího řízení se mohou volněji dohodnout na pravidlech, kterými se bude řízení řídit. Rozhodčí soud může zasedat v libovolném místě, které je příhodné pro strany sporu, a může svobodně zvolit jazyk řízení a způsob rozhodnutí atd. Rozhodčí dohody v elektronické podobě se považují za rovnocenné písemným dohodám.

V roce 2008 byl přijat zákon o smírčí mediaci v občanskoprávních sporech (Civilinių ginčų taikinamojo tarpininkavimo įstatymas). Smírčí mediace v občanskoprávních sporech (zvaná též mediace) je proces smírčího řešení sporů, jehož se účastní třetí osoba, nezaujatý smírčí prostředník (mediátor). Zákon stanoví možnost využít mediaci k urovnávání občanskoprávních sporů (tj. sporů, jako jsou rodinné a jiné věci), které by projednával soud v občanskoprávním řízení. Strany mohou tuto možnost využít k urovnání svého sporu jak před předložením sporu soudu (mimosoudní mediace), tak po zahájení soudního řízení (soudní mediace). Je nutno mít na paměti, že zahájením mediace se pozastavuje promlčecí lhůta nároku. Proto i v případě, že se smírčí řešení sporu nezdaří, stranám zůstává jejich právo požadovat nápravu u soudu. Soudní mediace je poskytována zdarma. Pokud se rozhodnete vyřešit spor v občanskoprávní věci prostřednictvím soudní mediace, ušetříte výrazné množství času a námahy v porovnání se soudním řízením a také peněz, protože v případě, že mediační řízení skončí smírnou dohodou, 75 % zaplaceného soudního poplatku bude vráceno. Při řešení sporu prostřednictvím soudní mediace je zaručena důvěrnost a každá ze stran může od soudní mediace odstoupit bez uvedení důvodu.

Mimosoudní řešení sporů vyplývajících ze spotřebitelských smluv se řídí zákonem o ochraně spotřebitelů (Vartotojų teisių apsaugos įstatymas), který vstoupil v platnost v roce 2007 a je v něm stanovena alternativa k soudním řízením, a to včetně pravidel řízení a institucionální struktury. Mezi orgány alternativního řešení sporů patří v Litvě Státní úřad pro ochranu spotřebitelů (Valstybinė vartotojų teisių apsaugos tarnyba), Telekomunikační regulační úřad (Ryšių reguliavimo tarnyba) a další orgány zabývající se spory v jednotlivých odvětvích (Telekomunikační regulační úřad řeší spory v oblasti elektronických komunikací a poštovních a kurýrních služeb, Litevská banka (Lietuvos bankas) se zabývá spory spotřebitelů s poskytovateli finančních služeb atd.). Spotřebitelé mohou využít právní pomoc během alternativního řešení sporu, náklady na právní zastoupení se však neproplácejí. Státem zaručená primární a sekundární právní pomoc se poskytuje těm spotřebitelům, kteří splňují kritéria stanovená v právních předpisech. Podnět podaný orgánu pro alternativní řešení sporů obvykle nemá odkladný účinek na promlčecí lhůtu. Proto vzhledem k relativně dlouhým lhůtám pro vyřešení spotřebitelských sporů a k některým poměrně krátkým promlčecím lhůtám pro vznášení nároků hrozí vážné nebezpečí překročení promlčecí lhůty.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Obecná promlčecí lhůta je deset let.

V litevských právních předpisech jsou stanoveny kratší promlčecí lhůty pro jednotlivé druhy nároků.

Kratší promlčecí lhůta v délce jednoho měsíce se uplatňuje na nároky vyplývající ze zadávacího řízení.

Kratší promlčecí lhůta v délce tří měsíců se uplatňuje na nároky týkající se prohlášení rozhodnutí orgánů právnické osoby za neplatné.

Kratší promlčecí lhůta v délce šesti měsíců se uplatňuje na:

  1. nároky týkající se vymáhání opožděných plateb (pokuta, úrok z prodlení);
  2. nároky týkající se vad prodaných předmětů.

Kratší promlčecí lhůta v délce tří měsíců se uplatňuje na nároky vyplývající ze vztahů mezi dopravními společnostmi a jejich klienty, pokud jde o zásilky odeslané z litevského území, zatímco na zásilky odeslané v zahraničí se uplatňuje roční promlčecí lhůta.

Kratší promlčecí lhůta v délce jednoho roku se uplatňuje na pojistné nároky.

Kratší promlčecí lhůta v délce tří let se uplatňuje na nároky na náhradu škody včetně nároků na náhradu vyplývající z nedostatečné kvality výrobků.

Kratší promlčecí lhůta v délce pěti let se uplatňuje na vymáhání úroků a jiných pravidelných plateb.

Nároky týkající se vad vykonané práce podléhají kratší promlčecí lhůtě.

Nároky vyplývající z přepravy nákladu, cestujících a zavazadel podléhají promlčecí lhůtě stanovené v zákonících (zákonech), které upravují daný způsob dopravy.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Spor související se smluvními závazky se řídí právem zvoleným dohodou zainteresovaných stran; pokud strany zvolily právo Litevské republiky, mohou bránit své právní zájmy před litevskými soudy. Takováto dohoda stran může být uvedená ve smlouvě nebo ji lze určit v souladu se skutkovými okolnostmi případu. Strany se mohou dohodnout, že celá smlouva nebo určitá část(části) smlouvy se budou řídit právem určitého státu. Pokud se strany rozhodnou, že smlouva se bude řídit právem cizího státu, nelze tuto skutečnost použít jako důvod pro upuštění od případných povinných pravidel platných v Litevské republice nebo v jakémkoli jiném státě, která nelze změnit a od nichž nelze upustit na základě dohody smluvních stran.

Pokud strany neuvedou, kterým právem se má smlouva řídit, uplatní se právo toho státu, s nímž jsou smluvní závazky nejtěsněji spojeny. Platí předpoklad, že smluvní závazek je nejtěsněji spojen se státem, na jehož území:

  1. má strana, která je vázána povinností, jež je pro smlouvu nejcharakterističtější, bydliště nebo ústředí. Pokud je závazek těsněji spojen s právem státu, v kterém probíhá podnikatelská činnost, použije se právo tohoto státu;
  2. se nachází nemovitý majetek, pokud je hlavní předmět smlouvy právo k nemovitému majetku nebo právo na jeho používání;
  3. se nacházelo hlavní místo podnikání v okamžiku uzavření přepravní smlouvy, za předpokladu, že stát hlavního sídla podnikání přepravce je stejný jako stát, v němž byl náklad naložen, nebo v němž se nachází sídlo odesílatele, nebo z něhož byl náklad odeslán.

Rozhodčí dohody se řídí právem, které se uplatňuje na hlavní smlouvu. Pokud je hlavní smlouva neplatná, uplatní se právo místa, kde byla rozhodčí dohoda uzavřena; pokud toto místo nelze určit, pak se použije právo státu, v němž rozhodčí řízení probíhá.

Práva a povinnosti stran vyplývající ze vzniklé škody se podle výběru poškozené strany buď řídí právem státu, v němž došlo k jednání nebo jiným okolnostem vedoucím k vzniku škody, nebo právem státu, v němž škoda vznikla.

Právní režim, kterým se řídí majetkové vztahy mezi manželi, se určuje podle práva státu, kde mají manželé trvalý pobyt. Pokud se místo trvalého pobytu manželů nachází v různých státech, bude rozhodným právem právo státu, jehož jsou manželé státní příslušníci. Pokud jsou manželé státními příslušníky různých států a nikdy neměli společné místo pobytu, bude rozhodným právem právo toho státu, kde bylo manželství uzavřeno. Právní režim, kterým se řídí majetkové vztahy mezi manželi vymezené smlouvou, je právem státu, který manželé ve smlouvě zvolili. V takovém případě mohou manželé zvolit buď právo státu, v němž mají nebo budou mít místo trvalého pobytu, právo státu, v němž bylo manželství uzavřeno, nebo právo státu, jehož je jeden z nich státním příslušníkem. Dohoda manželů o rozhodném právu bude platná, pokud je v souladu s požadavky práva zvoleného státu nebo práva státu, v němž byla dohoda uzavřena.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Pravidla pro určení příslušnosti jsou stanovena v článcích 29–30 Občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas). Žalobu lze podat na soudu podle místa bydliště žalovaného. Žaloba vůči právnické osobě se podává na soudu podle sídla právnické osoby, které je uvedeno v rejstříku právnických osob. Pokud je žalovaným stát nebo obec, podává se žaloba k soudu podle sídla orgánu, který stát nebo obec zastupuje.

Žaloba proti osobě, jejíž místo bydliště není známé, lze podat podle místa, kde se nachází její majetek, nebo posledního známého místa bydliště. Žaloba proti žalovanému, který nemá místo bydliště v Litevské republice, lze podat na soud podle místa, kde se jeho majetek nachází, nebo podle posledního známého místa bydliště na území Litevské republiky. Žaloby související s činnostmi pobočky právnické osoby lze rovněž podat u soudu podle sídla dané pobočky.

Žaloby na přiznání výživného a určení otcovství lze také podat soudu podle místa bydliště žalobce. Žaloby na náhradu škody za újmu na zdraví včetně usmrcení lze podat soudu podle místa bydliště žalobce nebo místa, kde strpěl újmu. Žalobu na náhradu škody na majetku osoby lze podat soudu podle místa pobytu žalobce (sídla společnosti) nebo místa, kde škoda vznikla.

Žaloby týkající se dohody/smlouvy s uvedením místa plnění lze také podat soudu podle místa plnění uvedeného v dohodě/smlouvě.

Žaloby týkající se výkonu funkce poručníka, opatrovníka nebo správce majetku lze také podat soudu podle místa bydliště (sídla) poručníka, opatrovníka nebo správce majetku.

Žaloby týkající se spotřebitelských smluv lze také podat soudu podle místa bydliště spotřebitele.

Žalobce si může vybrat mezi několika soudy, které jsou příslušné k projednání věci.

Žaloby týkající se věcných práv k nemovitosti, užívání nemovitosti vyjma žádostí týkajících se vypořádání společného jmění manželů v souvislosti s rozvodem a zrušení zajištění nemovitosti spadají do příslušnosti soudu, v jehož obvodě se nemovitost majetku nebo její hlavní část nachází.

Pro nároky věřitelů zůstavitele předložené dříve, než dědicové dědictví přijali, a vypořádání pozůstalosti je příslušný soud, v jehož obvodu se pozůstalost nebo hlavní část nachází.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně všechny občanskoprávní věci vyjma věcí, které projednávají krajské soudy nebo krajský soud ve Vilniusu.

Krajské soudy jako soudy prvního stupně projednávají tyto věci:

  1. od 4. dubna 2013 žaloby týkající se nároků přesahujících 150 000 LTL vyjma věcí týkajících se rodinných a pracovních vztahů a případů zahrnujících náhrady nemajetkové újmy;
  2. věci týkající se právních vztahů, které jsou předmětem nemajetkových autorských práv;
  3. věci týkající se právních vztahů v oblasti civilního veřejného zadávání;
  4. věci týkající se konkurzu nebo restrukturalizace vyjma věcí souvisejících s konkurzy fyzických osob;
  5. věci, v nichž jednou ze stran je cizí stát;
  6. věci založené na nárocích souvisejících s povinným prodejem akcií (kapitálová účast, úrok);
  7. věci založené na nárocích souvisejících s vyšetřováním činnosti právnické osoby;
  8. věci související s náhradou hmotné a nehmotné újmy způsobené porušením stanovených práv pacientů;
  9. jiné občanskoprávní věci, o kterých musí podle zvláštních zákonů v prvním stupni rozhodovat krajské soudy.

Následující věci projednává výlučně jako soud prvního stupně krajský soud ve Vilniusu:

  1. věci související se spory uvedenými v patentovém zákoně (Lietuvos Respublikos patentų įstatymas);
  2. věci související se spory uvedenými v zákoně o ochranných známkách (Lietuvos Respublikos prekių ženklų įstatymas);
  3. věci související s osvojením litevského občana pobývajícího na území Litevské republiky, o které požádají státní příslušníci jiných zemí;
  4. jiné občanskoprávní věci, které spadají do výlučné příslušnosti krajského soudu ve Vilniusu jako soudu prvního stupně podle zvláštních zákonů.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Osoby mohou podat žalobu k soudu samy nebo prostřednictvím svých zástupců. Účast osoby na jednání nezbavuje tuto osobu práva mít v řízení zástupce. Zástupce se může zúčastnit soudního jednání jménem osoby, kterou zastupuje, pokud soud nepovažuje přítomnost zastupované osoby na jednání za nezbytnou.

V případech stanovených v Občanském soudním řádu a v Občanském zákoníku (Civilinis kodeksas) musí být účastník zastoupen advokátem, např. pokud soud projednává případ týkající se osoby, která je prohlášena za právně nezpůsobilou, pak musí být dotyčná osoba zastoupena advokátem.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Osoby, které chtějí soudu předložit písemnosti nebo chtějí od soudu písemnosti získat, se musí obrátit na kancelář soudu, která objasní postup podávání, získávání nebo vracení písemností. Kontaktní místa soudu

Od spuštění portálu elektronických služeb e.teismas.lt dne 1. července 2013 je možné předkládat dokumentaci v řízení, sledovat řízení, zaplatit soudní poplatek a získávat další služby on-line.

S cílem zajistit jednotné řešení věcí usnesením stanoveno, že od 1. ledna 2014 se musí elektronicky zpracovávat rovněž věci, které jsou elektronicky zpracovávány soudy nižšího stupně a postoupené odvolacím a kasačním soudům.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Účastníci řízení musí předložit soudu originály procesních písemností. Soud musí dále obdržet dostatečný počet kopií vytištěných procesních písemností: jednu kopii pro každou protistranu (ve věcech týkajících se vícero žalovaných nebo žalobců, jednu kopii pro každého z nich, případně pokud byl jmenován zástupce nebo oprávněná osoba pro doručování procesních písemností souvisejících s takovou věcí, pouze jednu kopii pro takového zástupce nebo oprávněnou osobu) a pro třetí strany, vyjma situací, kdy je procesní písemnost podána s využitím elektronických prostředků. Případné přílohy k procesním písemnostem je nutno podat ve stejném počtu kopií jako procesní písemnosti kromě případů, kdy jsou podány elektronickými prostředky nebo pokud soud povolil nezasílání příloh účastníkům z důvodu jejich značného množství.

Veškeré procesní písemnosti a jejich přílohy musí být zasílány soudu v úředním jazyce. Pokud účastníci řízení, jimž mají být procesní písemnosti zaslány, neovládají úřední jazyk, musí soud poskytnout překlady těchto písemností do jazyka, jejž ovládají. Pokud je nutno dodané písemnosti přeložit do cizího jazyka, musí účastníci poskytnout řádně ověřené překlady.

Žalobu lze podat elektronicky prostřednictvím portálu elektronických služeb litevských soudů https://e.teismas.lt/lt/public/home/, který je k dispozici na internetové stránce národní správy soudů (Teismų administracija): https://www.teismai.lt/en.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Elektronický formulář žaloby lze vyplnit na portálu elektronických služeb litevských soudů https://e.teismas.lt/lt/public/home/.

Každá žaloba předložená soudu musí splňovat obecné požadavky platné pro obsah procesních písemností. (Článek 111 občanského soudního řádu). Procesní písemnosti musí být soudu předkládány v písemné formě. Každá procesní písemnost, který účastník řízení předkládá, musí obsahovat:

  1. název soudu, kterému je procesní písemnost předkládána;
  2. procesní postavení, jména, příjmení, osobní identifikační čísla (jsou-li známa) a místa bydliště účastníků řízení; adresy dalších účastníků řízení pro zasílání procesních písemností, pokud je žalobce zná; pokud jsou účastníci řízení nebo jeden z nich právnickou osobou, obchodní firma, sídlo společnosti a jakékoli další adresy dalších účastníků řízení pro zasílání procesních písemností, pokud je žalobce zná, kódy, čísla běžných účtů (jsou-li známa) a podrobnosti o úvěrových společnostech (jsou-li známy);
  3. způsob, kterým se mají účastníkovi zasílat procesní písemnosti, a poštovní adresa pro doručování, pokud se liší od bydliště nebo sídla;
  4. povaha a předmět procesní písemnosti;
  5. okolnosti odůvodňující předmět procesní písemnosti a jakékoli důkazy potvrzující tyto okolnosti;
  6. veškeré přílohy, které musí být připojeny k podané procesní písemnosti;
  7. podpis osoby podávající procesní písemnost a datum jejího vyhotovení.

Účastník řízení, který při tvorbě procesní písemnosti vychází z interpretačního pravidla přijatého mezinárodním soudem nebo soudem cizího státu, musí předložit kopii soudního rozhodnutí, kterým se takové pravidlo stanovuje, a řádně ověřený překlad rozhodnutí do úředního jazyka.

Procesní písemnost předložená soudu zástupcem musí obsahovat informace o zástupci uvedené v předchozích bodech 2 a 3 a musí být doplněna o písemnost dokládající práva a povinnosti zástupce, pokud taková písemnost nebyla dosud předložena, nebo pokud již uplynula platnost oprávnění uvedeného ve spisu.

Osoba zmocněná účastníkem řízení, který nemůže procesní písemnost podepsat, musí písemnost podepsat jménem účastníka s uvedením důvodu, proč účastník nemůže předkládanou písemnost podepsat osobně.

Článek 135 Občanského soudního řádu stanoví, že žaloba musí obsahovat tyto informace:

  1. hodnota nároku, pokud se hodnota nároku určit na základě žaloby;
  2. okolnosti, na nichž žalobce zakládá svůj nárok (odůvodnění nároku);
  3. důkazy dokládající okolnosti uvedené žalobcem, bydliště svědků a místa, kde se nachází další důkazy;
  4. co žalobce požaduje (stanovení žalobního nároku);
  5. stanovisko žalobce k možnosti vynesení kontumačního rozsudku v případě, že žaloba nebo předběžná procesní písemnost zůstane bez odezvy;
  6. informace o tom, zda bude věc řešena prostřednictvím advokáta. Pokud ano, je nutno uvést jméno, příjmení a adresu kanceláře advokáta;
  7. stanovisko žalobce k možnosti dohody o urovnání v případě, že žalobce takové stanovisko chce uvést.

K žalobě se musí přiložit písemnosti či jiné důkazy, na nichž žalobce zakládá své nároky, doklad o úhradě soudního poplatku a jakékoli další žádosti o provedení důkazů, které žalobce nemůže předložit, a to včetně odůvodnění této skutečnosti.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

K žalobě se musí přiložit všechny písemnosti podporující nárok a doklad o úhradě soudního poplatku. Soudní poplatek v případě nepeněžitých nároků činí 100 LTL. U peněžních sporů se platí soudní poplatek v procentní hodnotě z nárokované částky, jak je stanoveno ve zvláštních předpisech: 3 % a nejméně 50 LTL v případě nároků do částky 100 000 LTL; 3 000 LTL a 2 % z nárokované částky v případě nároků převyšujících 100 000 LTL až do 300 000 LTL; a 7 000 LTL plus 1 % z nárokované částky v případě nároků převyšující 300 000 LTL. Celkový soudní poplatek u peněžních sporů nesmí přesáhnout 30 000 LTL.

Ve zvláštních zákonech jsou stanoveny případy, v nichž jsou žalobci osvobozeni od soudního poplatku. Soud může dále vynést rozhodnutí o částečném osvobození od soudního poplatku nebo jeho úhradu odložit do vynesení rozhodnutí, a to s ohledem na finanční situaci osoby. Případné žádosti o osvobození od soudního poplatku nebo odložení jeho úhrady musí být odůvodněné a doplněné o důkazy špatné finanční situace osoby.

V písemném řízení je soudní poplatek polovina poplatku, který se platí v případě daného nároku, nikoliv však méně než 20 LTL.

Za samostatná odvolání se neplatí žádný soudní poplatek vyjma samostatných odvolání, která směřují k uplatnění předběžných opatření, kde je soudní poplatek stanoven na 100 LTL.

Pokud jsou procesní písemnosti nebo přílohy k těmto písemnostem doručeny soudu pouze pomocí elektronických komunikací, rovná se poplatek 75 % soudního poplatku, který se platí za danou procesní písemnost, přičemž minimální poplatek činí 10 LTL.

Klient musí v souvislosti s poskytováním právních služeb se svým advokátem, advokáty nebo advokátní komorou uzavřít dohodu. Klient musí uhradit dohodnutou odměnu za poskytnuté právní služby. Smluvní strany dohody o zastupování se mohou dohodnout o lhůtách úhrady odměny podle svého uvážení.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Zákon o státem zaručené právní pomoci (Lietuvos Respublikos valstybės garantuojamos teisinės pagalbos įstatymas) zaručuje poskytování primární a sekundární právní pomoci v souladu se stanovenými podmínkami.

Primární právní pomoc se poskytuje státním příslušníkům Litevské republiky a jiných členských států EU zákonně pobývajícím na území Litevské republiky nebo jiného členského státu EU a osobám oprávněným k využití takové pomoci na základě mezinárodních dohod, u nichž je Litevská republika smluvní stranou. Primární pomoc musí být poskytnuta bezodkladně. Pokud to není možné, budete informováni o jejím přiznání, což musí být nejpozději 5 dní od data podání žádosti. Městští úředníci a zaměstnanci, advokáti nebo odborníci z veřejných institucí, s nimiž obec uzavřela smlouvu, poskytnou osobní poradenství o mimosoudním urovnání vašeho sporu, poskytnou informace o právním řádu, zákonech a jiných právních předpisech a pomohou při vypracování dohody o urovnání nebo s vypracováním žádosti o sekundární pomoc. Primární právní pomoc může být zamítnuta v případě, že je nárok žadatele zjevně neodůvodněný, pokud žadatel obdržel rozsáhlé konzultace v téže otázce, pokud je zjevné, že daná osoba si může opatřit právní poradenství bez státem zaručené právní pomoci v souladu se zákony, nebo pokud se žádost netýká vlastních práv a oprávněných zájmů dané osoby, a to s výjimkou případů zastoupení stanovených zákonem.

Sekundární právní pomoc mohou získat titíž příjemci, avšak poskytnutí takové pomoci je rovněž závislé od výšky jejich celkových příjmů.

Sekundární právní pomoc může být poskytnuta každé osobě pobývající v Litevské republice, jejíž majetek a roční příjem nepřekračují úrovně způsobilosti stanovené vládou s ohledem na poskytování právní pomoci. Majetek a příjem se dělí na dvě úrovně: u úrovně I stát pokrývá 100 % nákladů na sekundární právní pomoc, zatímco u úrovně II stát pokryje 50 % nákladů na sekundární právní pomoc (zbývajících 50 % musí nést příslušná osoba).

Bez ohledu na majetek nebo roční příjem jsou následující osoby oprávněny obdržet sekundární právní pomoc zdarma: podezřelé, obviněné osoby nebo odsouzení v trestních věcech, kde je povinná účast obhájce; oběti ve věcech týkajících se náhrady škody vyplývající z trestného činu včetně věcí, kde se o otázce náhrady škody rozhoduje v trestním řízení; příjemci sociálních dávek; osoby závislé na zařízeních ústavní sociální péče; osoby s uznaným závazným zdravotním postižením nebo jako práce neschopné; osoby, které dosáhly důchodového věku a je u nich potvrzena vysoká míra zvláštních potřeb; poručníci (opatrovníci) takovýchto osob, pokud je právní pomoc nezbytná pro zastupování a ochranu práv a zájmů osob, kterým byl ustanoven poručník (opatrovník); osoby, které předloží doklad (nařízené obstavení majetku atd.) o tom, že nemohou z objektivních důvodů nakládat s vlastním majetkem a zdroji a jejich majetek a roční příjem, který by tak mohly použít podle svého, nepřekračuje míru způsobilosti stanovenou vládou s ohledem na poskytování sekundární právní pomoci; osoby s vážnou duševní chorobou, pokud se rozhoduje o jejich nucené ústavní péči nebo léčbě; poručníci (opatrovníci) takovýchto osob, pokud je právní pomoc nezbytná pro zastupování a ochranu práv a zájmů takové osoby; dlužníci, pokud se nárok uplatňuje na jejich poslední místo pobytu, kde v současnosti žijí; rodiče nebo jiní zákonní zástupci nezletilé osoby, pokud se jedná o odebrání dítěte; nezletilí, kteří nejsou sezdaní nebo soudem prohlášené za svéprávné a kteří se obracejí na soud ve věcech stanovených zvláštními zákony; osoby, které se domáhají prohlášení o nesvéprávnosti k jednání ve věcech týkajících se prohlášení o nesvéprávnosti; osoby, které se domáhají zápisu narození a jiné věci stanovené mezinárodními dohodami, u nichž je Litevská republika smluvní stranou.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

O přípustnosti rozhodne soud usnesením. Tento postup se považuje za zahájení občanskoprávního řízení. Pokud v případě jakýchkoliv nedostatků účastník nebo osoba, která podala žalobu / procesní písemnost, odstraní takový nedostatek v souladu s požadavky a lhůtami stanovenými soudem, považuje se žaloba/písemnost podaná ke dni jejího doručení soudu. V opačném případě se má za to, že nebyla podána a na základě nařízení soudce se nejpozději pět pracovních dní po lhůtě pro odstranění nedostatků vrátí žalobci spolu s přílohami.

Žalobce může svou žalobu vzít zpět, pokud soud dosud nezaslal její kopii žalovanému. Později lze žalobu vzít zpět pouze tehdy, pokud s tím žalovaný souhlasí a pokud dochází ke zpětvzetí předtím, než soud prvního stupně přijme své rozhodnutí.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Účastníci řízení jsou informovány o času a místě soudního jednání nebo jednotlivých procesních opatřeních prostřednictvím předvolání nebo soudního oznámení. Harmonogram jednání je také dostupný na internetu prostřednictvím informačního systému litevských soudů, který je přístupný na internetové stránce národní správy soudů. http://liteko.teismai.lt/tvarkarasciai/

Poslední aktualizace: 21/10/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.