Jak předložit věc soudu?

Maďarsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Nároky na uhrazení dlužných částek lze vymáhat také platebním rozkazem, přičemž určité zákonem stanovené nároky lze vymáhat pouze na základě platebního rozkazu. Toto mimosoudní řízení spadá do působnosti notářů. Viz téma Řízení pro platební rozkaz.

Maďarsko umožňuje alternativní řešení sporů. Viz téma Alternativní řešení sporů.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

To, zda existuje lhůta pro podání žaloby, a forma lhůty se v jednotlivých případech liší. Například v případě majetkových nároků není pro zahájení řízení stanovena žádná lhůta a nelze uplatnit ani lhůtu promlčecí. Naproti tomu u mimosmluvní odpovědnosti za škodu není stanovena lhůta pro podání žaloby, platí však obecná promlčecí lhůta (pět let), kterou soud při řízení zohlední, je-li namítnuta druhým účastníkem řízení. U ostatních nároků stanovuje lhůty pro podání žaloby zákon.

Je proto vhodné vyjasnit si otázku lhůt s advokátem, právním poradcem nebo s poradenskou kanceláří pro občany.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Otázka soudní příslušnosti, která určuje členský stát, jehož soudy mají pravomoc rozhodovat v různých typech věcí se zahraničním rozměrem, je stanovena v právu Evropské unie, v příslušných mezinárodních úmluvách a v maďarských předpisech o mezinárodním právu soukromém.

Mezi příslušné právní předpisy EU, které se obecně použijí v obchodních a občanských věcech, patří nařízení (EU) č. 1215/2012 a nová Luganská úmluva (zveřejněna rozhodnutím č. 2009/430/ES), nařízení (ES) č. 2201/2003 ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a nařízení (ES) č. 4/2009 ve věcech vyživovacích povinností.

Pokud se neuplatní právní předpisy EU ani dvoustranné nebo mnohostranné úmluvy, jichž je Maďarsko stranou, stanoví se příslušnost na základě ustanovení zákona XXVIII z roku 2017 o mezinárodním právu soukromém.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Viz téma Příslušnost – Maďarsko.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz téma Příslušnost – Maďarsko.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Jednat osobně, nebo se nechat zastupovat může každá osoba, která

a) je plně způsobilá k právům a právním úkonům podle pravidel občanského práva,

b) je dospělou osobou částečně nezpůsobilou k právům a právním úkonům, jejíž způsobilost podle pravidel občanského práva však není s ohledem na daný předmět nebo procesní úkony řízení omezena, nebo

c) je podle pravidel občanského práva způsobilá platně vykonávat procesní úkony týkající se předmětu řízení.

Právní zástupce bude jednat jménem účastníka řízení v případě, že

a) daný účastník není způsobilý k právům a právním úkonům v daném řízení;

b) účastníkovi řízení byl ustanoven právní zástupce, aniž by byla dotčena jeho způsobilost k právům a právním úkonům, ledaže dotčený účastník řízení jedná osobně, nebo se nechá zastupovat, nebo

c) účastníkem řízení není fyzická osoba.

Podle zákona CXXX z roku 2016 o občanském soudním řádu (dále jen „OSب) je právní zastoupení v soudním řízení povinné. Podle OSŘ jsou ze základního pravidla povinného právního zastoupení vyňata řízení u okresních soudů v prvním stupni a pracovně právní řízení v rámci pravomoci správních a pracovních soudů; v těchto případech není právní zastoupení povinné, není-li zákonem stanoveno jinak.

OSŘ také stanoví, kdo může vystupovat jako právní zástupce. Právními zástupci stran jsou zpravidla advokáti a advokátní kanceláře. Pokud je právní zastoupení povinné, může návrh na zahájení řízení bez právního zastoupení podat osoba, která složila advokátskou zkoušku, nestanoví-li zákon jinak.

V případech, kdy není právní zastoupení povinné, může návrh na zahájení řízení podat zplnomocněný zástupce (například advokát), kterého pověří účastník řízení nebo jeho zákonný zástupce. OSŘ nestanoví pravidla určující, kdo může být zplnomocněným zástupcem.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Návrh na zahájení řízení se podává přímo soudu, který je věcně a místně příslušný. Podle OSŘ může účastník řízení bez právního zastoupení v řízení u okresního soudu nebo v pracovně právním řízení u správního nebo pracovního soudu podat návrh na zahájení řízení ústně ve stanovených úředních hodinách a nechat jej zapsat do odpovídajícího formuláře u příslušného soudu v místě svého bydliště nebo pracoviště, nebo u soudu, jenž je v dané věci příslušný.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Úředním jazykem soudních řízení je maďarština. Nestanoví-li zákon, závazný právní akt Evropské unie nebo mezinárodní úmluva jinak, podání určená soudu musí být učiněna v maďarštině a podání a rozhodnutí soudu jsou doručována v maďarštině. Každá osoba má právo používat v soudním řízení svůj mateřský jazyk, jakož i regionální jazyk či jazyk menšiny, je-li to stanoveno v mezinárodních úmluvách.

Podpisem Evropské charty regionálních či menšinových jazyků se Maďarsko v souvislosti s chorvatštinou, němčinou, rumunštinou, srbštinou, slovenštinou, slovinštinou, romštinou a bojáštinou zavázalo:

  • povolit účastníkovi řízení, aby užíval při osobním styku se soudem vlastního regionálního jazyka nebo jazyka menšiny, aniž mu tím vzniknou další náklady,
  • povolit předkládání písemností a důkazů v regionálních jazycích nebo jazycích menšiny, podle potřeby prostřednictvím tlumočníků a překladatelů.

Soud ustanoví tlumočníka, tlumočníka znakového jazyka nebo překladatele, je-li to nutné k dodržení práva účastníka řízení na používání jazyka nebo je-li to jinak nezbytné podle ustanovení OSŘ týkajících se používání jazyka.

Návrh musí být podán v písemné podobě soudu, u něhož má být řízení zahájeno. Je-li povinná nebo byla-li zvolena komunikace elektronickými prostředky, je nutno podat návrh elektronicky, a to způsobem stanoveným v zákoně. Je-li komunikace založena na listinných dokladech, musí být návrh podán poštou nebo osobně (během úředních hodin v kanceláři nebo kdykoli během pracovní doby vhozením do schránky umístěné u vchodu do budovy soudu), avšak účastník řízení bez právního zastoupení v případě řízení u okresního soudu nebo v pracovně právním řízení u správního a pracovního soudu může podat návrh ústně během stanovených úředních hodin a nechat jej zapsat do standardního formuláře u příslušného soudu v místě svého bydliště nebo pracoviště nebo u soudu, který je v dané věci příslušný.

Návrhy není možné zasílat faxem.

Pokud jde o informace o možnosti elektronického podání, viz téma Automatické zpracovávání.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Návrh na zahájení řízení se předkládá ve formě žaloby, tj. písemného podání popisujícího nárok. Požadavky týkající se náležitostí žaloby a písemností, které musí být k žalobě připojeny, jsou podrobně uvedeny v OSŘ.

Účastník řízení bez právního zastoupení v řízení u okresního soudu nebo v pracovně právním řízení u správního a pracovního soudu musí podat žalobu na formuláři, který byl za tímto účelem zaveden. Toto účastníkovi řízení bez právního zastoupení velmi pomáhá při popisu nároku, jelikož na formuláři jsou uvedeny povinné informace, které musí žaloba obsahovat, a formulář odkazuje na přílohy, jež je třeba připojit. Formuláře jsou zveřejněny na hlavní internetové stránce soudů.

V případě komunikace založené na listinných dokladech musí být žaloba a její přílohy předloženy v tolika vyhotoveních, aby to odpovídalo počtu účastníků řízení, plus jedno navíc. Má-li více účastníků řízení společného zástupce (zmocněnce), obdrží společně jedno vyhotovení.

Pokud jde o informace o elektronickém podávání žalob, viz téma Automatické zpracovávání.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

V občanskoprávním řízení je úhrada soudních poplatků povinná. Výše soudních poplatků v jednotlivých řízeních je stanovena zákonem XCIII z roku 1990 o poplatcích. Strana, která řízení zahajuje, musí poplatky uhradit při podání žaloby, ledaže má být rozhodnutí o uhrazení poplatků přijato posléze. V tomto případě hradí poplatky osoba, které to uloží soud.

Soud, u něhož je občanskoprávní řízení zahájeno, žalobu odmítne, aniž by vydal žádost o další informace, pokud žalobce neuhradil poplatky za řízení, které jsou úměrné výši nároku uvedeného v žalobě, nebo paušální poplatek stanovený zákonem a nepodal žádost o právní pomoc ani necitoval právní pomoc na základě zákona.

Účastníkovi řízení může být poskytnuta právní pomoc, aby mohl uplatnit svá práva během soudního řízení.

Nestanoví-li zákon jinak, má účastník řízení na žádost nárok na osobní právní pomoc („személyes költségmentesség“) a osobní osvobození od úhrady zálohy na náklady („személyes költségfeljegyzési jog“), a to v závislosti na svých příjmech a finanční situaci, zatímco osobní osvobození od úhrady soudních poplatků („személyes illetékmentesség“), které se zakládá na jeho osobě, je uděleno z úřední pravomoci. Účastníkovi řízení je poskytnuta cílená právní pomoc („tárgyi költségkedvezmény“) podle předmětu řízení, zatímco snížení poplatků („mérsékelt illeték“) je přiznáno z úřední pravomoci, dojde-li během řízení k zvláštním úkonům.

Osvobození od soudních poplatků buď dotyčnou osobu, která má povinnost poplatky uhradit, osvobozuje od jejich placení, nebo se osvobození uplatní s ohledem na předmět řízení. V případě osvobození od soudních poplatků je účastník řízení osvobozen od placení těchto poplatků předem, a není-li zákonem stanoveno jinak, od placení případných neuhrazených poplatků. Osvobození od soudních poplatků neosvobozuje účastníka od úhrady poplatků, které nebyly zaplaceny během řízení o výkonu rozhodnutí. Zákon o poplatcích stanoví, kterým právním subjektům může být přiznáno osobní osvobození od soudních poplatků. Jedná se o maďarský stát, obce, rozpočtové organizace a církve.

V případě osvobození od poplatků z důvodu předmětu řízení jsou oba účastníci řízení osvobozeni od soudních poplatků bez ohledu na jejich příjmy nebo finanční situaci. Osvobození od poplatků z důvodu předmětu řízení je přiznáno například u odvolání proti rozhodnutím o právní pomoci, v případě protinároků podaných v rámci rozvodového řízení a žádostí o opravu, změny nebo doplnění rozhodnutí.

Bez ohledu na jejich příjmy nebo finanční situaci je účastníkům řízení přiznáno osvobození od úhrady záloh na poplatky z důvodu předmětu řízení („tárgyi illetékfeljegyzési jog“) například v řízeních týkajících se občanskoprávní ochrany osob nebo v případě nároků na úhradu škody způsobené při výkonu úřední pravomoci. Osoba, které je přiznáno takovéto osvobození od úhrady záloh na poplatky z důvodu předmětu řízení, je osvobozena od placení těchto poplatků předem. V tomto případě hradí poplatky na konci řízení účastník, jemuž to nařídil soud.

Účastník řízení je osvobozen od hrazení části poplatků, je-li mu přiznáno snížení poplatků. Snížení poplatků představuje formu právní pomoci, která se zásadně liší od ostatní právní pomoci v tom, že je udělena v případě, dojde-li během řízení k určitým úkonům, aniž by bylo nutné podat žádost, a není založeno na osobní situaci účastníka řízení ani na předmětu řízení.

Výhoda v podobě nehrazení záloh na poplatky je součástí právní pomoci i osvobození od placení nákladů řízení předem. Právní pomoc může být poskytnuta rovněž konkrétním osobám nebo s ohledem na předmět řízení. Druhy řízení, v nichž lze právní pomoc poskytnout z důvodu předmětu řízení, a kritéria pro poskytnutí osobní právní pomoci jsou stanoveny zákonem. Příkladem řízení, kdy může být přiznáno osvobození od hrazení nákladů z důvodu předmětu řízení, je řízení o opatrovnictví.

Osvobození od úhrady záloh na náklady lze rovněž přiznat buď účastníkům osobně, nebo na základě předmětu řízení. Účastníkům řízení je přiznáno zvláštní osvobození od úhrady záloh na náklady řízení například v případě řízení o určení otcovství nebo v řízení o výkonu rodičovské zodpovědnosti.

Podle zákona o advokacii může být ustanovení advokáta předmětem volné dohody o výkonu činností advokáta, nestanoví-li jinak zákon o advokacii nebo občanský zákoník; účastníci řízení proto mohou sjednat odměnu advokáta libovolně v rámci mezí stanovených zákonem o advokacii. Právní pomoc zahrnuje osvobození od úhrady odměny advokáta nebo jejího zaplacení předem. Zastoupení advokátem povoluje oddělení právní pomoci.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Účastníkovi řízení může být poskytnuta osobní právní pomoc nebo cílená právní pomoc, aby mohl uplatnit svá práva během soudního řízení. Fyzická osoba má na žádost nárok na osobní právní pomoc podle svého příjmu a finanční situace a na cílenou právní pomoc přiznanou z úřední pravomoci z důvodu předmětu řízení. Je-li účastníkovi řízení poskytnuta právní pomoc, je osvobozen od úhrady záloh na soudní poplatky a od úhrady záloh na náklady vzniklé během soudního řízení a případně od platby neuhrazených poplatků, nestanoví-li zákon jinak, jakož i od placení nákladů uhrazených předem státem a od složení jistoty na náklady řízení.

Kritéria týkající se příjmu a finanční situace, která musí účastník řízení splňovat, aby mu byla přiznána osobní právní pomoc, jsou stanovena zákonem, stejně jako případy, kdy lze právní pomoc poskytnout z důvodu předmětu řízení.

Občanům Evropské unie a státním příslušníkům třetích zemí oprávněně pobývajícím na území některého členského státu může být poskytnuta osobní právní pomoc a přiznáno osobní osvobození od úhrady záloh na náklady řízení za stejných podmínek, které platí pro maďarské občany, zatímco ostatním cizím státním příslušníkům lze výše uvedené přiznat na základě mezinárodních smluv.

Právní pomoc zahrnuje v případě občanů Evropské unie a občanů třetích zemí, kteří pobývají oprávněně na území některého členského státu, výdaje na cestu k soudnímu jednání, je-li účast strany na soudním jednání podle zákona povinná.

Pokud právo cizího státu stanoví vyšší úroveň náhrady pro maďarského účastníka řízení u zahraničního soudu než zvláštní osvobození od úhrady zálohy na náklady řízení, musí se v průběhu soudního jednání vztahovat na zahraničního účastníka řízení u maďarského soudu tato příznivější pravidla.

Viz rovněž téma Právní pomoc.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Řízení se považuje za úředně zahájené zpravidla ve chvíli, kdy soud obdrží příslušný návrh (žalobu) a zaeviduje jej. V případě komunikace elektronickými prostředky se podání obvykle považuje za předložené ve chvíli, kdy informační systém zašle potvrzení o přijetí.

Otázka, kdy se žaloba považuje za úředně podanou, je obzvláště důležitá v případech, kdy existuje zákonná lhůta pro zahájení řízení. Tyto lhůty se liší jak z hlediska délky, tak z hlediska podmínek, na jejichž základě se má za to, že návrh byl předložen včas.

Pokud jde o procesní lhůty, OSŘ uvádí, že se následky zmeškání lhůty neuplatní, pokud byl návrh zaslán soudu doporučeně nejpozději v poslední den lhůty. Uskutečňuje-li se komunikace během soudního řízení elektronickými prostředky, následky zmeškání lhůty – stanovené ve dnech, pracovních dnech, měsících nebo rocích – se neuplatní, je-li podání soudu zasláno elektronicky v souladu s požadavky IT nejpozději v poslední den lhůty. Nestanoví-li však zákon jinak, toto pravidlo se nevztahuje na výpočet zákonné lhůty pro podání žaloby. Má se za to, že žaloba byla podána včas, pokud je doručena soudu nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podání žaloby.

Žaloby podané po uplynutí této lhůty soud odmítne. Soud doručí usnesení o odmítnutí žaloby žalobci a o přijatém opatření vyrozumí žalovaného. Usnesení podléhá zvláštnímu opravnému prostředku podanému žalobcem.

Proto se doporučuje konzultovat právního poradce, advokáta nebo poradenskou kancelář pro občany a vyjasnit si, kdy je žaloba oficiálně považována za podanou včas.

Pokud účastník řízení bez právního zastoupení v řízení u okresního soudu nebo v pracovně právním řízení u správního nebo pracovního soudu může podat žalobu ústně během stanovených úředních hodin u příslušného soudu v místě svého bydliště, sídla nebo pracoviště, nebo u soudu, který je v dané věci příslušný, poskytne zástupce soudu tomuto účastníkovi příslušné pokyny a vyzve jej, aby neprodleně odstranil případné nedostatky podání. O skutečnosti, že bylo zahájeno řízení, soud jinak účastníky řízení neinformuje. Poté, co soud obdrží žalobu, ověří, zda obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti.

Pokud je žaloba přípustná a lze zahájit řízení, doručí soud žalobu žalovanému a současně jej vyzve, aby do čtyřiceti pěti dnů od obdržení žaloby podal protižalobu. Žalovaný oznámí písemně soudu, že se bude hájit, podáním protižaloby.

Po podání písemné protižaloby proti žalobě provede soud fázi zahájení řízení způsobem stanoveným v OSŘ, a to v závislosti na okolnostech dané věci, a poté fázi zahájení řízení ukončí a stanoví datum soudního jednání o skutkové podstatě dané věci.

Pokud jde o informace o možnosti elektronického podání žaloby a příslušném potvrzení, viz rovněž téma Automatické zpracovávání.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Po podání žaloby soud postupuje, jak je popsáno v bodě 12. Podle okolností dané věci může účastník řízení obdržet další informace během dalších písemných podání, jsou-li tato nařízena, nebo během přípravného jednání a soudního jednání o skutkové podstatě dané věci, a to v závislosti na individuální povaze řízení.

Poslední aktualizace: 14/10/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.