Jak předložit věc soudu?

Chorvatsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Strany mohou vyřešit spor před soudem, ale rovněž existují mimosoudní způsoby řešení sporů. V Chorvatsku tyto způsoby zahrnují rozhodčí řízení, mediaci a úkony soudu v širším smyslu zaměřené na dosažení soudního smíru.

Mediace v občanskoprávních, obchodních, pracovněprávních a jiných sporech týkajících se práv, která mohou strany svobodně uplatňovat, je upravena zákonem o mediaci (Zakon o mirenju) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 18/11). Mediace (z latinského mediare = mediace) označuje veškeré postupy bez ohledu na jejich název (mirenje, medijacija, posredovanje, koncilijacija), jimiž se strany snaží vyřešit svůj spor dosažením vzájemné dohody, to znamená dosažením vzájemně přijatelné dohody, která je v souladu s jejich potřebami a zájmy, za pomoci neutrální třetí strany – jednoho nebo více mediátorů (posrednik, medijator, koncilijator), který stranám pomáhá dosáhnout dohody, aniž by měl pravomoc uložit jim závazné řešení. Mediace probíhá způsobem, na němž se strany dohodly; typické je, že jde o postup volitelný, je výrazem autonomnosti stran v řízení, je dobrovolný, založený na shodě, neformální a důvěrný, přičemž strany jsou si v řízení rovny.

Oproti tomu rozhodčí řízení (arbitraža nebo izbrano suđenje) je řízení před rozhodčím soudem, ať již jde o právnickou osobu nebo orgán právnické osoby, který organizuje a řídí agendu rozhodčích soudů. Rozhodčí řízení je dobrovolný, rychlý, účinný a neveřejný způsob řešení sporů, kdy se strany domluví na tom, kdo bude působit jako soudce, dojde-li ke sporu, kde bude rozhodčí řízení probíhat, jaké hmotné a procesní právo se použije, v jakém jazyce bude řízení probíhat a že rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci bude mít účinky konečného soudního rozhodnutí.

Zákon o občanskoprávním soudním řízení (Zakon o parničnom postupku) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 53/91, 91/92, 112/99, 129/00, 88/01, 117/03, 88/05, 2/07, 96/08, 84/08, 123/08, 57/11, 25/13 a 89/14; dále: ZPP) stanoví, že soud může kdykoli v průběhu občanskoprávního řízení stranám navrhnout, aby řešily spor mediací, ať již soudní nebo mimosoudní. Soud kromě toho může stranám navrhnout mediaci na předběžném projednání, tj. upozorní účastníky na možnosti soudního smíru.

V určitých případech (podání žaloby proti Chorvatské republice), je osoba zamýšlející podat takovou žalobu povinna se před jejím podáním obrátit na úřad státního zástupce, jenž je místně a věcně příslušný k zastupování před soudem, ke kterému bude podána žaloba na Chorvatskou republiku, a požádat o smírné řešení sporu, s výjimkou případů, kdy zvláštní předpisy stanoví lhůtu k podání návrhu. Žádost o smírné řešení sporu musí obsahovat všechny údaje, které se vyžadují u standardního návrhu (žalobě) soudu.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení závisí na druhu a právní povaze žaloby. Například pro soudní ochranu práv z pracovněprávních vztahů je stanovena patnáctidenní lhůta, v níž musí zaměstnanec podat návrh příslušnému soudu na ochranu porušeného práva poté, co podal žádost o ochranu svých práv svému zaměstnavateli, s výjimkou žaloby na náhradu škody nebo jiné žaloby na peněžní plnění vyplývající z pracovněprávních vztahů.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Ano. V Chorvatsku v občanskoprávním řízení soudy rozhodují v mezích své věcné příslušnosti vymezené zákonem a soudní moc vykonávají obecné a zvláštní soudy a Nejvyšší soud Chorvatské republiky.

Obecnými soudy jsou městské soudy a župní soudy. Specializované soudy jsou obchodní soudy (trgovački sudovi), správní soudy (upravni sudovi), trestní soudy (prekršajni sudovi), Nejvyšší správní soud Chorvatské republiky (Visoki upravni sud Republike Hrvatske) a Nejvyšší trestní soud Chorvatské republiky (Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske).

Nejvyšším chorvatským soudem je Nejvyšší soud Chorvatské republiky (Vrhovni sud Republike Hrvatske).

Zákonem se mohou zavést další obecné a specializované soudy podle jejich věcné příslušnosti nebo podle určitých právních oblastí.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Zásadně platí, že místně příslušným je obecný soud žalovaného (odpůrce), to znamená soud, v jehož obvodu má žalovaný svůj trvalý pobyt. Nemá-li žalovaný trvalé bydliště na území Chorvatské republiky, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má žalovaný svůj přechodný pobyt.

Má-li žalovaný kromě trvalého pobytu v jiném místě také přechodné bydliště a z okolností se dá dovodit, že v tomto místě bude pobývat delší dobu, bude místně příslušným soud v místě přechodného pobytu.

Pro řízení ve sporech proti občanovi Chorvatské republiky trvale pobývajícímu v cizině, kam byl vyslán pracovně vnitrostátním orgánem nebo právnickou osobou, bude místně příslušným soud, v jehož místě měl svůj poslední známý trvalý pobyt na území Chorvatské republiky.

Ve sporech s mezinárodním prvkem je místně příslušným k jednání soud v Chorvatské republice, je-li jeho příslušnost stanovena výslovně v zákoně nebo mezinárodní smlouvě. Pokud se v zákoně nebo mezinárodní smlouvě výslovní neuvádí, že chorvatský soud je příslušný pro konkrétní druh sporu, potom je chorvatský soud příslušný k jednání, vyplývá-li to z právních ustanovení týkajících se místní příslušnosti soudů v Chorvatsku.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Shora uvedené závisí na druhu sporu a ustanoveních ZPP, která upravují místní a věcnou příslušnost.

Hodnota předmětu sporu není rozlišujícím kritériem ovlivňujícím místní a věcnou příslušnost soudů v Chorvatsku.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Podle současné úpravy soudního řízení stanovené v ZPP si může každý účastník – fyzická či právnická osoba – svobodně zvolit, zda bude v řízení jednat sám, nebo jej bude zastupovat třetí osoba, obvykle advokát, nestanoví-li ZPP jinak.

Ustanovení článku 91 ZPP však podstatně omezuje právo, aby účastník jednal v soudním řízení sám: pokud ve sporech týkajících se majetkových nároků přesáhne žalovaná částka výši 50 000 HRK, mohou být zástupcem právnických osob pouze osoby, které složily advokátní zkoušku.

Dále ustanovení článku 91 ZPP stanoví, že účastníci mohou žádat o přezkum pouze prostřednictvím svého zástupce, tj. advokáta, nebo se výjimečně mohou zastupovat samy, pokud složily advokátní zkoušku, nebo pokud požádá o přezkum jejich jménem osoba k tomu oprávněná podle ZPP nebo podle jiného právního předpisu, i když není advokátem, ale složila advokátní zkoušku.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Občanskoprávní řízení se zahajuje podáním žaloby příslušnému soudu, a to osobně v podatelně soudu, poštou nebo telegraficky.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Občanskoprávní soudní řízení se vede v chorvatštině s použitím latinky, pokud nebylo na jednotlivých soudech zavedeno používání jiného jazyka nebo písma.

Strany sporu a další účastnící řízení podávají své žaloby, stížnosti a jiná podání soudu v chorvatštině s použitím latinky.

Žaloba může být podána přímo v podatelně soudu, poštou nebo telegraficky (telegrafski), ale nejobvyklejší je podání přímo do kanceláře soudu nebo její zaslání poštou.

Zákon o občanskoprávním soudním řízení upravuje možnost podávání listin obchodním soudům elektronickou formou. Listiny podané elektronicky musí být opatřeny zaručeným elektronickým podpisem v souladu se zvláštními předpisy. Jelikož jednotný informační systém ještě nebyl zaveden, tato ustanovení se zatím v praxi neuplatňují.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Formuláře se používají pouze pro evropská řízení o drobných nárocích. Podrobnosti k tomu naleznete v příručce s názvem „Drobné nároky – Chorvatská republika“.

V zákoně o občanskoprávním soudním řízení se stanovuje, že návrh musí obsahovat: konkrétní nárok týkající se věci samé a související nároky, skutečnosti, na nichž žalobce zakládá svůj nárok, důkazy na podporu těchto skutečností a další informace, které musí být přiloženy ke každému podání (článek 106 ZPP).

Každé podání, včetně žalobních návrhů, musí obsahovat následující: označení soudu, jméno, zaměstnání a trvalé nebo přechodné bydliště stran, jejich právní zástupce a zmocněnce, pokud je mají, osobní identifikační číslo strany předkládající návrh, předmět sporu a podpis osoby podávající návrh.

Strana nebo její zástupce podepíší na konci textu podání svými jmény.

Obsahuje-li podání nárok, musí strana ve svém podání uvést skutečnosti, na nichž se její nárok zakládá a důkazy, je-li to nutné.

Soud zahájí řízení i v případě, že navrhovatel neuvedl právní důvody k návrhu; i v případě, že navrhovatel právní důvody uvedl, soud jimi není vázán.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Strany musí uhradit poplatky stanovené v zákoně o soudních poplatcích (Zakon o sudskim pristojbama) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), No 74/95, 57/96, 137/02, 125/11, 112/12, 157/13, 110/15; dále: ZSP).

Soudní poplatky předepsané podle ZSP se vztahují na osoby, na jejichž žádost nebo v jejichž zájmu byly úkony či opatření stanovené zákonem provedeny.

Nestanoví-li ZSP jinak, platí se soudní poplatky za:

• podání (návrhu, opravné prostředky, návrhy na výkon rozhodnutí atd.): v okamžiku podání; a pro podání zaznamenané do protokolu – po dokončení protokolu;

• za podání vyjádření k návrhu: po pravomocném ukončení řízení pro každého účastníka, úměrně podle úspěchu ve věci,

• soudní přepisy: při vyžádání,

• soudní rozhodnutí: když je účastníkovi nebo jeho zástupci doručen opis rozhodnutí,

• osvědčení o dědictví: když se stanou pravomocnými,

• v případě nuceného vyrovnání, úpadku a likvidace: při vydání rozhodnutí o hlavním rozdělení nebo při vydání rozhodnutí schvalujícího nucené vyrovnání,

• jiné úkony: když je o ně zažádáno nebo když je osloven soud.

Obecným pravidlem pro hrazení nákladů řízení je, že strana, která spor prohrála v celém rozsahu, musí hradit výdaje protistrany a jejího zástupce.

Náklady na právní zastoupení a odměny a náhrady nákladů advokátům jsou upraveny zákonem o advokacii (Zakon o odvjetništvu) (Narodne Novine (NN; Ústřední věstník Chorvatské republiky), č. 9/94, 117/08 překlad, 50/09, 75/09 a 18/11; dále ZO).

Advokát má nárok na odměnu za právní služby a náhradu nákladů mu vzniklých v souvislosti s vykonanou prací podle sazebníku stanoveného advokátní komorou a schváleného ministerstvem spravedlnosti, a faktura se vystavuje po poskytnutí služby. V případě zrušení nebo odvolání plné moci, advokát vystaví fakturu do 30 dnů ode dne zrušení nebo odvolání plné moci.

V majetkoprávních věcech si advokáti mohou se stranou dohodnout odměnu za práci v závislosti na úspěchu v řízení, to znamená za právní úkony provedené jménem účastníka, v souladu s oficiálním tarifem. Taková dohoda je platná, jen byla-li uzavřena v písemné formě.

V majetkoprávních věcech proto strany mohou upravit svůj vztah s advokátem písemnou dohodou.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Požaduje-li strana odbornou právní pomoc, může právní poradenství získat od advokátů, kteří jsou v souladu s článkem 3 ZO v Chorvatsku oprávnění poskytovat veškeré formy právní pomoci, zejména poskytovat rady, sepisovat žaloby, stížnosti, žádosti, návrhy, mimořádné opravné prostředky a další podněty, jakož i zastupovat účastníky.

Účastníci mají dále možnost využít bezplatnou právní pomoc. Zákon o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći) (Narodne Novine (NN; Ústřední věstník Chorvatské republiky), č. 143/2013) stanoví možnost poskytnutí bezplatné právní pomoci občanům, kteří si nemohou dovolit právní pomoc, ačkoli ji potřebují. K poskytnutí bezplatné právní pomoci je třeba, aby účastník oslovil příslušný úřad státní správy ve svém obvodě a podal žádost o poskytnutí bezplatné právní pomoci.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Občanskoprávní řízení se zahajuje podáním žaloby a jejím doručením žalovanému.

Po doručení žaloby připraví jednání.

Příprava jednání zahrnuje mimo jiné předběžné přezkoumání žaloby, a pokud je žaloba nesrozumitelná nebo neobsahuje všechny náležitosti umožňující její projednání, soud nařídí straně, která ji podala, odstranit její vady, to znamená změnit ji v souladu s poskytnutými instrukcemi, a podání za tímto účelem vrátí.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Soudní úředník informuje účastníky, jejich právní zástupce a zmocněnce o stavu konání ve věci na základě informací z rejstříku a ze spisu.

Je to omezeno na informace týkající se stádia řízení a samosoudců, předsedů senátu, členů senátu a soudních tajemníků, kteří se věcí zaobírají.

Při poskytování informací je zakázáno komentovat správnost jednotlivých úkonů soudu, jakož i pravděpodobný výsledek řízení.

Informace se poskytují telefonicky, e-mailem nebo písemně.

Účastníci mohou prostřednictvím internetu získat přístup k informacím o průběhu řízení a rovněž o samosoudci, předsedovi senátu, členech senátu a soudních tajemnících, kteří se věcí zaobírají, pokud je pro danou věc k dispozici služba Veřejný přístup k základním informacím o soudních věcech / e-Case (Javni pristup osnovnim podacima o sudskim predmetima - usluga e-Predmet).

Lhůty pro dostavení se k soudu a jiné úkony účastníků nebo soudu jsou uvedeny v ZPP.

Další informace o lhůtách a druzích lhůt jsou k dispozici v informačním balíčku „Procesní lhůty – Chorvatská republika“.

Poslední aktualizace: 23/08/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.