Jak předložit věc soudu?

Bulharsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Musím podat návrh na zahájení soudního řízení nebo existuje jiná alternativa?

Jednou z několika možností řešení sporu je obrátit se na soud.

Před zahájením soudního řízení se strany mohou nejprve pokusit urovnat svůj spor mimosoudní cestou.

Nejsou-li toho schopny samy, mohou strany využít mediaci. Mediace je dobrovolným a důvěrným mimosoudním řízením k urovnávání sporů, při němž třetí strana, tedy mediátor, stranám pomáhá v jejich úsilí o dosažení dohody. Účast v řízení je dobrovolná a strany od něj mohou kdykoli odstoupit.

Mediátor jedná nestranně a nenařizuje řešení sporu. V mediačním řízení jsou všechny záležitosti urovnány vzájemnou dohodou mezi stranami.

Jednání o sporu jsou důvěrná. Účastníci mediace nesmí zveřejňovat žádné okolnosti, fakta ani dokumenty, o kterých se v průběhu řízení dozvěděli.

Seznam mediátorů, které mohou strany vyhledat, pokud chtějí urovnat svůj spor mimosoudně mediací, je k dispozici na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti. Mnoho soudů zřídilo centra pro řešení sporů a mediační centra, která spolupracují s mediátory uvedenými v seznamu.

Další možností mimosoudního přezkumu je rozhodčí řízení. Lze ho využít v majetkových sporech, s výjimkou sporů týkajících se věcných práv nebo vlastnictví nemovitého majetku, výživného a výživného na děti a zaměstnaneckých práv. Služby rozhodčího řízení může poskytovat stálý orgán. K vyřešení konkrétního sporu lze popřípadě zahájit vyhrazené řízení (arbitráž ad hoc). Rozhodčí řízení proběhne, pokud strany sporu uzavřely rozhodčí dohodu. V té je uveden souhlas stran s tím, že rozhodčímu řízení postoupí všechny nebo některé spory, které mezi nimi mohou vzniknout nebo vznikly v souvislosti s konkrétním smluvním nebo mimosmluvním vztahem. Dohoda může mít formu rozhodčí doložky v jiné smlouvě nebo samostatné dohody. Rozhodčí dohoda musí být písemná. Za písemnou se považuje její stanovení v jakémkoli dokumentu podepsaném účastníky řízení nebo ve vyměněných dopisech, dálnopisových zprávách, telegramech nebo jiných komunikačních prostředcích.

Má se za to, že rozhodčí dohoda existuje i tehdy, pokud odpůrce písemně nebo na základě žádosti uvedené v přepisu rozhodčího řízení souhlasil s tím, že spor bude vyslechnut rozhodčím soudem, nebo pokud se odpůrce účastní rozhodčího řízení, tím, že předloží dupliku, důkaz, předloží protinávrh nebo se dostaví na rozhodčí řízení, aniž by zpochybnil příslušnost rozhodčího soudu.

V rozhodčí smlouvě strany upřesňují rozhodčí instituci, které si přejí předložit svůj spor, nebo konkrétního rozhodce, kterého chtějí jmenovat, a pravidla rozhodčího řízení, podle nichž si přejí vyřešit spor. Postup rozhodčího soudu se obvykle řídí pravidly rozhodčího řízení.

Další informace viz rovněž Příslušnost soudů.

2 Jaké platí lhůty pro podání návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůty pro podání soudních žalob se liší případ od případu. Promlčecí lhůty (kterými zaniká hmotné právo samotné) nebo prekluzivní lhůty (kterými zaniká pouze právo podat žalobu u soudu) se mohou lišit. Více informací viz Procesní lhůty.

Abyste si byli jisti, že nezmeškáte lhůtu pro podání žaloby, je v každém případě vhodné poradit se s právníkem.

3 Musím zahájit soudní řízení v tomto členském státě?

Viz Příslušnost soudů.

4 Pokud ano, na jaký soud se musím v tomto členském státě obrátit, podle svého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti v dané věci?

Žaloba se zpravidla podává u soudu příslušného pro oblast, ve které má odpůrce bydliště nebo sídlo.

Pro určité druhy nároků však existují zvláštní pravidla v závislosti na postavení strany nebo předmětu sporu. Proto:

Žaloby proti nezletilým osobám nebo osobám bez způsobilosti k právům se podávají u soudu příslušného pro oblast, ve které má bydliště právní zástupce účastníka řízení.

Žaloby proti osobám bez známé adresy se podávají u soudu, který je příslušný pro oblast, v níž má advokát nebo právní zástupce bydliště, nebo nemá-li dotyčná osoba advokáta nebo právního zástupce, u soudu, který je příslušný pro oblast, ve které má bydliště žalobce.

Žaloby proti právnickým osobám se podávají u soudu příslušného pro oblast, ve které má sídlo právnická osoba. Žaloby týkající se sporů, které vznikly z přímých vztahů s divizemi nebo pobočkami těchto orgánů nebo osob, mohou být případně podány u soudu, který je příslušný pro oblast, v níž se nachází divize nebo pobočka.

Žaloby proti státu a vládním institucím, včetně jejich útvarů a poboček, se podávají u soudu příslušného pro oblast, ve které vznikly právní vztahy, z nichž spor vyplývá, s výjimkou žalob, které mají být podány u soudu, který je příslušný pro oblast, ve které se nachází nemovitý majetek nebo kde je spravována závěť. Pokud právní vztahy vznikly v jiné zemi, je žaloba podána u příslušného soudu v Sofii.

Pokud se žaloba týká věcných práv, rozdělení majetku ve společném vlastnictví nebo vymezení nebo obnovení vlastnických práv k nemovitému majetku, je žaloba podána u soudu, který je příslušný pro oblast, ve které se nemovitost nachází. Žaloby týkající se skutků zakládajících nebo převádějících věcná práva k nemovitému majetku a anulování, zrušení a stornování skutků týkajících se věcných práv k nemovitému majetku jsou rovněž podány u soudu příslušného pro oblast, ve které se nemovitost nachází.

Žaloby týkající se dědictví, úplného nebo částečného stažení závětí, rozdělení dědictví nebo zrušení dobrovolného rozdělení majetku se podávají u soudu příslušného pro oblast, ve které je spravována závěť. Je-li zůstavitel bulharským státním příslušníkem, ale závěť je spravována v jiné zemi, mohou být nároky uvedené v odstavci 1 podány u soudu příslušného pro oblast, ve které má zůstavitel poslední trvalé bydliště v Bulharsku, nebo soudu, který je příslušný pro oblast, ve které se nachází majetek.

Žaloby týkající se peněžních nároků vyplývajících ze smluv mohou být rovněž podány u soudu příslušného pro oblast, ve které má dlužník svou současnou adresu.

Žaloby týkající se výživného a výživného na děti mohou být rovněž podány u soudu příslušného pro oblast, ve které má žalobce trvalé bydliště.

Žaloby spotřebitelů a proti spotřebitelům se podávají u soudu, který je příslušný pro oblast, ve které má spotřebitel svou současnou adresu, nebo pokud nemá aktuální adresu, v oblasti, kde má spotřebitel trvalé bydliště.

Pracovníci mohou rovněž podat žalobu proti svému zaměstnavateli u soudu, který je příslušný pro oblast, v níž se nachází jejich obvyklé pracoviště.

Pokud jste utrpěli škodu, můžete podat žalobu u soudu, který je příslušný pro oblast, ve které škoda vznikla.

Poškozený může podat žalobu na náhradu škody podle zákona o pojištění (Kodeks za zastrahovaneto) proti pojistiteli, záručnímu fondu a Národnímu úřadu bulharských pojišťoven silničních vozidel u soudu, který je příslušný pro oblast, v níž měl žalobce v době, kdy došlo k pojistné události, svou současnou nebo trvalou adresu, sídlo nebo místo pojištění. Žaloba proti odpůrcům z různých soudních obvodů nebo v souvislosti s majetkem, který se nachází v jiných soudních obvodech, je podle volby žalobce podána u soudu, který je příslušný k jednomu z těchto obvodů.

Příslušnost přidělená zákonem nesmí být stranami změněna. Strany sporu o majetek se však mohou odchýlit od pravidel územní příslušnosti podpisem smlouvy o příslušnosti konkrétního soudu. Toto ustanovení se nevztahuje na soudy příslušné pro oblast, ve které se nachází nemovitý majetek.

Smlouvy obsahující výběr doložek o soudní příslušnosti pro spory týkající se ochrany spotřebitele nebo vyplývající z pracovního práva jsou platné pouze tehdy, jsou-li podepsány po vzniku sporu.

5 Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Podání žaloby se v závislosti na povaze věci a hodnotě žaloby zpravidla řídí těmito pravidly:

Oblastní soud je příslušný k projednání všech občanskoprávních věcí s výjimkou těch, pro které mají původní příslušnost okresní soudy. Okresní soud jednající jako soud prvního stupně je příslušný pro:

  1. žaloby, jejichž cílem je stanovit nebo napadnout rodičovství, ukončit osvojení, soudně prohlásit osobu za postiženou nebo toto prohlášení zrušit;
  2. žaloby týkající se vlastnictví a jiných věcných práv týkající se majetku s hodnotou vyšší než 50 000 BGN;
  3. žaloby týkající se občanských a obchodních věcí s hodnotou vyšší než BGN 25 000, s výjimkou nároků na výživné a výživné na děti, nároky vyplývající z pracovního práva nebo vymáhání neoprávněných výloh;
  4. žaloby usilující o zrušení zápisů do rejstříků a neplatnost okolností ve veřejném záznamu podle těchto záznamů, pokud je to stanoveno zákonem;
  5. nároky, bez ohledu na jejich hodnotu, spojené s jedinou žalobou s nárokem spadajícím do pravomoci provinciálního soudu, mají-li být vyslechnuty v rámci téhož řízení;
  6. žaloby, na něž se vztahuje rozhodnutí provinciálního soudu podle jiných právních předpisů.

6 Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Žalobu může podat žalobce osobně nebo prostřednictvím procesního zástupce (zmocněnce). Zmocněnci stran mohou být:

  1. právníci;
  2. rodiče, děti nebo manžel/manželka dotčené strany;
  3. právní poradci nebo jiní zaměstnanci s právním zázemím v příslušné instituci, podniku, právnické osobě a u jediném vlastníkovi;
  4. guvernéři okresu zmocnění ministrem financí nebo ministrem pro místní rozvoj a veřejných prací, pokud je zastupovanou stranou vláda, a
  5. další osoby stanovené zákonem.

Plná moc zmocňující zástupce musí být přiložena k žalobě.

7 Komu podávám návrh na zahájení řízení: v podatelně, v soudní kanceláři nebo na jiném pracovišti?

Návrhy se podávají do podatelny nebo kanceláře soudu osobně nebo prostřednictvím zmocněnce. Návrhy přijímají pracovníci soudu, zpravidla soudní úředníci, během úředních hodin soudu. Návrhy lze rovněž zaslat poštou do podatelny soudu.

8 V jakém jazyce mohu návrh podat? Mohu jej podat ústně nebo musí být podán písemně? Mohu jej zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Návrhy se předkládají soudu písemně v bulharském jazyce. Návrhy lze zaslat poštou, nikoli však faxem či e-mailem. Občanský soudní řád (Grazhdanski protsesualen kodeks) stanoví, že ke všem listinám v cizím jazyce, které účastníci předkládají, musí být připojeny jejich překlady do bulharštiny potvrzené účastníky.

9 Existují zvláštní žalobní formuláře, nebo pokud ne, jak jinak musím věc vyložit? Co vše musí žalobní návrh obsahovat?

Návrhy se podávají v písemné formě. K tomuto účelu neexistují zvláštní formuláře, s výjimkou vzorů (schválených ministerstvem spravedlnosti) exekučního příkazu, návrhu na vydání exekučního příkazu a vzorů jiných listin týkajících se exekučních návrhů podle občanského soudního řádu. Občanský soudní řád stanoví řadu minimálních náležitostí, jež musí návrhy obsahovat, ale forma jako taková není předepsaná. Návrhy musí podle občanského soudního řádu obsahovat: označení soudu; jméno a adresu navrhovatele (žalobce) a odpůrce (žalovaného), jejich právní zástupce či zmocněnce a případně osobní identifikační číslo navrhovatele a jeho číslo faxu a telexu; hodnotu předmětu sporu, jde-li určit; vylíčení skutečností, na nichž se návrh zakládá, předmět sporu a podpis osoby, která návrh podává. V návrhu musí navrhovatel označit důkazy, které předkládá a které skutečnosti jimi hodlá prokázat, a předložit veškeré listinné důkazy, jež má k dispozici.

Návrh musí podepsat navrhovatel nebo jeho zástupce. Pokud návrh podává zástupcem jménem navrhovatele, musí být k návrhu přiložena plná moc potvrzující zmocnění k jeho podání. Není-li navrhovatel schopen návrh podepsat, podepíše jej oprávněná osoba s uvedením důvodů, proč návrh nebyl podepsán navrhovatelem. Návrh se soudu podává s počtem kopií odpovídajícím počtu odpůrců.

K návrhu musí být přiloženy: plná moc, je-li návrh podáván zmocněncem; potvrzení o zaplacení poplatků a výdajů; jeden opis návrhu s přílohami pro každého odpůrce.

10 Musím hradit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Musím platit náklady právního zastoupení ihned od zahájení řízení?

Podání žádosti je spojeno se zaplacením soudních poplatků, jejichž výše závisí na hodnotě předmětu sporu a na nákladech řízení. Není-li možné zjistit hodnotu nároku, určí výši poplatků soud. Hodnotu předmětu sporu určí navrhovatel. Hodnota předmětu sporu představuje peněžní ohodnocení předmětu věci.

Otázky týkající se hodnoty předmětu sporu může vznést odpůrce nebo soud z moci úřední nejpozději na prvním jednání. Je-li uvedená hodnota nereálná, hodnotu sporu určí soud.

Existují dva druhy poplatků: jednoduché a poměrné. Jednoduché poplatky se určují na základě materiálních, technických a administrativních nákladů řízení. Poměrné poplatky se odvíjí od hodnoty sporu. Poplatek se platí při podání návrhu na ochranu nebo podání opravného prostředku a při vydání listiny, za kterou se platí poplatky podle sazebníku schváleného Radou ministrů.

Soudní poplatky se obyčejně platí bankovním převodem na účet soudu při podání návrhu. Každá ze stran musí uhradit soudu předem náklady úkonu, který je požadován. Na žádost obou stran nebo z podnětu soudu jsou podle okolností hrazeny veškeré náklady oběma stranami nebo pouze jednou z nich. Náklady k uhrazení jsou stanoveny soudem.

Soudní poplatky a náklady nemusí platit: navrhovatelé, kteří jsou pracovníky, zaměstnanci nebo členy družstev za návrhy vyplývající z pracovněprávních vztahů; za návrhy na určení výše výživného; u žalob podaných státním zástupcem; navrhovatelé za podání návrhu na náhradu škody způsobené trestným činem v souvislosti s odsouzením, jež má účinky věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto; nebo soudem ustanovení zvláštní zmocněnci účastníka, jehož pobyt není znám.

Soudní poplatky se nevybírají od fyzických osob, u nichž soud shledal nedostatek prostředků. V případě žádosti o osvobození od soudních poplatků vezme soud v úvahu: příjem osoby a její rodiny, její majetek, osobní stav, zdravotní stav, zaměstnání, věk a další okolnosti. V takových případech se náklady řízení hradí z vyčleněných prostředků v rozpočtu soudu. V případě návrhu dlužníka na zahájení úpadkového řízení soud poplatky nevybírá. Vyberou se z konkurzní podstaty při rozdělení majetku v souladu s obchodním zákonem (Targovski zakon).

Je-li návrh úplně nebo částečně úspěšný, nařídí soud odpůrci (žalovanému) zaplatit navrhovateli poměrnou část nákladů řízení podle úspěchu ve věci (soudní poplatky, odměnu advokáta, náklady týkající se účasti na jednání a shromáždění důkazů). Byla-li navrhovateli poskytnuta bezplatná právní pomoc, je odpůrci nařízeno uhradit náklady v poměrné výši k návrhu. Je-li řízení přerušeno, má odpůrce nárok na náhradu nákladů, a když soud zamítne návrh (žalobu), má odpůrce nárok požadovat uhrazení vzniklých nákladů v poměrné výši k zamítnutému návrhu.

Odměna advokáta je stanovena dohodou mezi advokátem a klientem a je obvykle splatná při podpisu smlouvy o právním zastoupení v souladu s platebními podmínkami v ní stanovenými. Využití služeb advokáta k podání žaloby a během soudního řízení není povinné.

11 Mohu žádat o právní pomoc?

Každá fyzická osoba může požádat o bezplatnou právní pomoc, pokud splňuje právní podmínky k tomu potřebné. Právní pomoc zahrnuje poskytnutí bezplatného právního poradce.

Žádost o bezplatnou právní pomoc se podává písemně u soudu, u něhož je věc projednána. V usnesení o udělení žaloby musí soud upřesnit druh a rozsah bezplatné právní pomoci, která má být poskytnuta. Usnesení o poskytnutí bezplatné právní pomoci nabývá účinku dnem podání žádosti, nerozhodne-li soud jinak. Příkaz je vydán v uzavřeném zasedání, pokud soudkyně nepovažuje za nezbytné vyslechnout účastníka řízení za účelem vyjasnění všech okolností. Kasační opravný prostředek lze podat proti usnesení o zamítnutí bezplatné právní pomoci podáním soukromého opravného prostředku. Příkaz vydaný odvolacím soudem je konečný.

V občanských a správních případech se právní pomoc poskytuje, pokud soud nebo předseda Národního úřadu pro bezplatnou právní pomoc na základě důkazů poskytnutých příslušnými orgány rozhodne, že účastník řízení nemá prostředky k zaplacení poplatku advokáta. Pro účely tohoto rozhodnutí soud bere v úvahu:

  1. příjem účastníka nebo jeho rodiny;
  2. vlastnictví a majetek účastníka potvrzené prohlášením;
  3. rodinný stav účastníka;
  4. zdravotní stav účastníka;
  5. zda je účastník zaměstnán;
  6. věk účastníka;
  7. jiné okolnosti.

Bezplatná právní pomoc není poskytována:

  1. není-li poskytnutí bezplatné právní pomoci odůvodněné z hlediska výhody, kterou by přinesla osobě, která o ni žádá;
  2. je-li nárok zjevně neopodstatněný, neodůvodněný nebo nepřípustný;
  3. v případech obchodních a daňových sporů podle zákona o daňovém a pojistném řízení (Danachno-osiguritelen protsesualen kodeks), pokud strana žádající o bezplatnou právní pomoc není fyzickou osobou a není pro ni způsobilá.

Poskytování právní pomoci je ukončeno:

  1. dojde-li ke změně okolností, za kterých byla právní pomoc poskytnuta;
  2. smrtí fyzické osoby, které byla poskytována.

Soud z moci úřední nebo na žádost účastníka řízení nebo soudem jmenovaného advokáta nařídí úplné nebo částečné ukončení poskytování bezplatné právní pomoci od okamžiku, kdy dojde ke změně okolností, za nichž byla poskytnuta.

Soud z moci úřední nebo na žádost účastníka řízení nebo soudního advokáta nařídí úplné nebo částečné zrušení bezplatné právní pomoci, pokud se prokáže, že podmínky, za nichž byla bezplatná právní pomoc poskytnuta, existovaly částečně, nebo neexistovaly vůbec.

V případě zrušení bezplatné právní pomoci je účastník řízení povinen uhradit nebo nahradit veškeré částky, od nichž byla neoprávněně osvobozena, spolu s poplatkem soudem jmenovaného advokáta zastupujícího účastníka řízení.

Soudem jmenovaný advokát nadále plní své povinnosti až do vstupu usnesení o ukončení nebo zrušení bezplatné právní pomoci v platnost, je-li to nezbytné k ochraně účastníka řízení před nepříznivými právními důsledky. Lhůta pro podání kasačního opravného prostředku se pozastavuje v intervalu mezi dnem, kdy soud vydá rozhodnutí o ukončení nebo zrušení bezplatné právní pomoci, a dnem vstupu rozhodnutí v platnost. Jakmile tento interval uplyne, obnoví se lhůta pro podání kasačního opravného prostředku.

12 Kdy je můj návrh na zahájení řízení řádně podán? Dostanu úřední vyrozumění, zda byl můj žalobní návrh úplný, či nikoliv?

Návrhy a jinou korespondenci zaslanou poštou i doručenou osobně soudu v pracovní době zaznamená soud do knihy došlé pošty v den přijetí. Žaloba je oficiálně považována za podanou v den doručení na soud. Je-li žaloba poslána poštou nebo doručena nesprávnému soudu, má se za to, že byla doručena v den odeslání na poště nebo v den přijetí nesprávným soudem. Soud ověří správnost žaloby. Je-li žaloba nesprávná, nebo pokud k ní nebyly přiloženy všechny potřebné listiny, je žalobce vyzván k odstranění vad ve lhůtě jednoho týdne a je mu oznámeno, zda má nárok na bezplatnou právní pomoc. Není-li v žalobě uvedeno bydliště žalobce a soudu není známo, je o tomto žalobce vyrozuměn prostřednictvím oznámení na úřední desce soudu po dobu jednoho týdne. Neodstraní-li žalobce vady ve stanovené lhůtě, je mu žaloba i s přílohami vrácena. Není-li bydliště žalobce známo, je žaloba uchována v kanceláři soudu, kde k ní bude žalobci k dispozici. Totéž platí, zjistí-li se vady žaloby v průběhu řízení. Žaloba se má za podanou ke dni přijetí její opravy.

Zjistí-li soud při ověřování žaloby, že je nepřípustná, vrátí ji.

Vrácení žaloby žalobci nevylučuje její opětovné podání soudu, ale v tomto případě se má za to, že žaloba byla podána dne, kdy došlo k jejímu opětovnému podání.

Soud nerozesílá žádné zvláštní potvrzení o zahájení řízení, ale tato skutečnost vyplyne z určitých úkonů. Žalovaný musí na žalobu písemně odpovědět ve lhůtě jednoho měsíce a je poučen o tom, co musí tato odpověď obsahovat. Žalovaný je rovněž poučen o tom, jaké následky nastanou, pokud neodpoví nebo neuplatní svoje práva, a o tom, zda je k dispozici bezplatná právní pomoc a zda má na ni nárok. Písemná odpověď žalovaného musí obsahovat: označení soudu a číslo spisu; jméno a bydliště žalovaného, případně jeho právního zástupce nebo zmocněnce; stanovisko žalovaného k přípustnosti a opodstatněnosti žaloby; stanovisko žalovaného ke skutečnostem, na nichž je žaloba založena; argumenty proti žalobě a skutečnosti, o něž se tyto argumenty opírají; podpis osoby předkládající odpověď. Ve své odpovědi musí žalovaný označit důkazy, které předkládá a které skutečnosti jimi hodlá prokázat, a předložit veškeré listinné důkazy, jimiž disponuje. K odpovědi musí být přiloženy: plná moc, je-li odpověď podávána zmocněncem; kopie odpovědi a jejích příloh v jednom vyhotovení pro každého žalobce. Nepředloží-li žalovaný ve stanovené lhůtě písemnou odpověď týkající se jeho postoje k žádosti nebo obsahující námitky a zpochybňující pravdivost listin předložených se žalobou, přijde tím o možnost uplatnit svoje právo vznést protinárok, incidenční žalobu nebo vyzvat třetí stranu oprávněnou zasáhnout v jeho jméně, a ztratí možnost učinit tak později, nedošlo-li k tomu opominutí z důvodu zvláštních nepředvídatelných okolností.

Po ověření správnosti a přípustnosti podaných žalob soud rozhodne, jak bude dál v řízení postupovat a odpoví na žádosti a námitky účastníků ohledně předběžných otázek a přípustnosti důkazů. Soud rovněž může nařídit mediaci nebo jiný způsob dobrovolného řešení sporu.

Soud naplánuje jednání ve věci, na které předvolá účastníky. Soudní úředník rozešle předvolání účastníkům, kterým se doručí kopie soudního rozhodnutí.

Občanský soudní řád umožňuje v obchodních věcech vzájemnou výměnu listin mezi účastníky. Po obdržení žalobní odpovědi zašle soud její kopii spolu s přílohami žalobci, který může ve lhůtě dvou týdnů žalobu doplnit. V doplnění žaloby může žalující doplnit a objasnit původní podání. Po obdržení doplnění žaloby zašle soud toto podání spolu s přílohami žalovanému, který může zaslat odpověď ve lhůtě dvou týdnů. V dodatečné odpovědi se žalovaný musí vyjádřit k dodatečné žádosti.

Po ověření správnosti listin, které si účastníci vyměnili, a přípustnosti podaných žalob včetně jejich hodnoty a dalších žádostí a námitek účastníků soud rozhodne o veškerých předběžných otázkách a přípustnosti důkazů. Soud stanoví datum jednání ve věci, na které předvolá účastníky zasláním doplňující žalobní odpovědi žalobci, a oznámí svoje rozhodnutí účastníkům. Soud může nařídit mediaci nebo jiný způsob dobrovolného vyřešení sporu. Po seznámení se s veškerými důkazy předloženými prostřednictvím výměny listin, a pokud se strany dohodnou, že není třeba se dostavit k jednání, a pokud si to účastníci přejí, může soud věc projednat v neveřejném zasedání s tím, že účastníkům umožní hájit se a předkládat vyjádření písemnou formou.

Občanský soudní řád obsahuje zvláštní ustanovení upravující určitá procesní pravidla pro: zkrácená řízení, řízení ve věcech manželství, osobního stavu, poručnictví a opatrovnictví, soudního vypořádání spoluvlastnictví, návrhů na ochranu a obnovení vlastnických práv, listin, hromadných žalob a návrhů na exekuční příkaz, předběžná řízení, návrhy o udělení ochrany a exekuční řízení. Zvláštní pravidla o insolvenčním řízení a s ním souvisejících návrzích jsou zakotvena v obchodním zákoně.

13 Dostanu přesné údaje o časovém harmonogramu navazujících kroků (např. o lhůtě pro přijetí žalobního návrhu)?

Soud předvolá účastníky na jednání v případě, že se na uzavřeném zasedání naplánovalo jednání. Je-li věc na jednání odročena, účastníci, kteří byli řádně předvoláni, nedostanou předvolání k dalšímu jednání, bylo-li jim jeho datum sděleno na jednání. Předvolání se vydává nejméně jeden týden před jednáním. Toto pravidlo se nevztahuje na exekuční řízení. Předvolání obsahuje: označení soudu, který je vydal, jméno a bydliště předvolané osoby, v jaké věci a v jakém postavení je osoba předvolána, místo a čas jednání a právní následky nedostavení se.

Soud poskytne účastníkům kopii všech rozhodnutí, proti kterým lze podat samostatný opravný prostředek.

Účastníkům se oznamují lhůty na procesní úkony stanovené soudem pro provedení řízení, nikoli však lhůty vyplývající ze zákona, s výjimkou lhůt pro opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí. Soud je povinen v každém soudním rozhodnutí uvést orgán, u kterého může být podán opravný prostředek, a lhůtu pro jeho podání.

Poslední aktualizace: 23/09/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.