Soudní poplatky související s řízením o drobných nárocích

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Podle nařízení (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, se dokument, kterým se zahajuje řízení, označuje jako žaloba (Klage), jak je rovněž stanoveno ve vnitrostátním právu. Rakouský zákon o soudních poplatcích proto neobsahuje samostatné vnitrostátní ustanovení o žalobách podle tohoto nařízení. Žaloba a následné řízení v prvním stupni spadají pod sazební položku 1 (Tarifpost 1) rakouského zákona o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz), který se vztahuje na všechna vnitrostátní občanskoprávní řízení.

Které poplatky je třeba uhradit?

V řízeních týkajících se žalob v rámci evropského řízení o drobných nárocích v prvním stupni se použije sazební položka 1 zákona o soudních poplatcích v souladu s poznámkou 1 k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích. Tento paušální poplatek se hradí bez ohledu na to, zda bylo dané řízení dokončeno či nikoli. Snížení (na jednu čtvrtinu) se uplatní pouze v případě, že je žaloba okamžitě vzata zpět nebo je zamítnuta před doručením námitky protistraně (poznámka 3 k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích). Podle rakouského systému soudních poplatků se v občanskoprávním řízení v prvním stupni hradí poplatek pouze za návrh na zahájení řízení (v tomto případě žaloba v rámci evropského řízení o drobných nárocích). Za další řízení v prvním stupni nejsou účtovány žádné další soudní poplatky.

Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká povinnost uhradit poplatky v okamžiku podání žaloby v rámci evropského řízení o drobných nárocích u soudu. Pokud je žaloba následně rozšířena, vzniká povinnost úhrady poplatků okamžikem předložení písemných podání. Při jednání vzniká povinnost úhrady poplatků při zaznamenání rozšíření žaloby nebo vypořádání, které překračuje rámec předmětu žaloby). Poplatek je nutno uhradit v tomto okamžiku. Nejpozději do této doby je nutno podat rovněž žádosti o osvobození od úhrady soudních poplatků prostřednictvím procesní pomoci (Verfahrenshilfe), jsou-li splněny příslušné podmínky.

Žádosti o přezkum podle článku 18 uvedeného nařízení jsou bezplatné.

V jaké výši?

Výpočet soudních poplatků za řízení v prvním stupni závisí na hodnotě předmětu žaloby (sporná částka uvedená v žalobě nebo později v rozšíření žaloby) a na počtu stran. Pro ilustraci níže uvádíme úplnou tabulku sazeb podle sazební položky 1 zákona o soudních poplatcích (k 1. říjnu 2013; aktuální znění § 32 zákona o soudních poplatcích najdete v uvedeném odkazu):

Pokud existují více než dvě strany sporu, lze podle § 19a zákona o soudních poplatcích připočítat příplatek za více stran ve výši 10 % až 50 %.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

V případě opožděné úhrady je podle § 31 zákona o soudních poplatcích stanovena pokuta v pevné výši 21 EUR (ke dni 1. října 2013). Pozdní úhrada soudního poplatku však nemá žádný vliv na průběh občanskoprávního řízení jako takového. Soudní řízení není závislé na úhradě soudních poplatků – je prováděno zcela nezávislým způsobem.

Vymáhání soudních poplatků soudním orgánem se řídí rakouským zákonem o vymáhání soudních poplatků (Gerichtliches Einbringungsgesetz). Pokud soudní orgán musí v důsledku nezaplacení podle § 6a zákona o vymáhání soudních poplatků vydat platební příkaz (exekuční titul pro vymáhání soudních poplatků), je třeba zaplatit další poplatek ve výši 8 EUR (ke dni 1. ledna 2014).

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Způsob platby je upraven v § 4 zákona o soudních poplatcích. Podle § 4 lze poplatky hradit bankovní kartou s funkcí ATM nebo kreditní kartou, vkladem nebo bankovním převodem na účet příslušného soudu nebo hotovostním vkladem u téhož soudu. Bankovní údaje soudu jsou k dispozici na webových stránkách spolkového ministerstva spravedlnosti http://www.justiz.gv.at/, na kartě Soudy (Gerichte)).

Všechny poplatky lze hradit rovněž inkasem, pokud je soud (nebo rakouský soudní systém obecně) oprávněn inkasovat soudní poplatky z účtu oznámeného stranou, která tyto poplatky dluží, a vkládat je na účet soudu. Za tímto účelem musí návrh (žaloba v rámci evropského řízení o drobných nárocích) specifikovat účet, ze kterého mají být tyto poplatky inkasovány, a oprávnění k jejich inkasu, například uvedením odkazu „Gebühreneinzug!“ nebo „AEV!“. U omezeného povolení může být v návrhu rovněž uvedena maximální částka, kterou lze inkasovat (§ 5 a § 6 nařízení o inkasu (Abbuchungs- und Einziehungs-Verordnung)).

Při podání žaloby v rámci evropského řízení o drobných nárocích prostřednictvím rakouského systému elektronického soudnictví (Elektronischer Rechtsverkehr, ERV) musí být poplatky uhrazeny inkasem. V tomto případě nelze stanovit maximální částku, která může být inkasována.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Pokud jsou spolkové orgány oprávněny požadovat soudní poplatky při podání návrhu (žaloby podle evropského řízení o drobných nárocích) a neexistuje povolení k inkasu, musí být k žádosti přiložen doklad o zaplacení poplatků (doklad o převodu). (§ 4 zákona o soudních poplatcích). Pokud je úhrada provedena bankovní kartou, kreditní kartou, vkladem nebo převodem na účet příslušného soudu nebo inkasem z účtu dané strany, informuje rakouská spolková účetní agentura soudní orgán o zaúčtování plateb provedených na účet soudu až v pozdější fázi. Postup týkající se oznamování soudních poplatků končí okamžikem předložení dokladu o úhradě (v plné výši).

V případě přeplatku lze do pěti let uplatnit nárok na vrácení přeplatku soudních poplatků (§ 6c odst. 1 bod 1 zákona o vymáhání soudních poplatků).