Are you about to use the European Payment Order procedure? If so, please note the applicable court fees. You will find all the information concerning fees, available means to pay, post-payment actions, etc. by selecting the relevant national flag listed elsewhere on this page.

Úvod

Jaké poplatky se uplatňují?

Kolik budu muset zaplatit?

Co se stane, nezaplatím-li poplatky včas?

Jakým způsobem mohu provést platbu?

Jaký je další krok po provedení platby?

Úvod

Tuto oblast upravují články 1017–1022 soudního řádu a článek 953 soudního řádu v souvislosti se zaplacením svědečného (taxe des témoins), jakož i zákoník o registračních, hypotéčních a rejstříkových poplatcích (Code des droits d'enregistrement, d'hypothèque et de greffe), konkrétně článek 142 a násl. a článek 268 a násl., pokud jde o registrační poplatky.

Jaké poplatky se uplatňují?

Článek 1018 soudního řádu upřesňuje, co náklady tvoří:

1° různé soudní poplatky a rejstříkové a registrační poplatky (les droits divers, de greffe et d'enregistrement). Rejstříkové poplatky (droits de greffe) zahrnují poplatky za zápis a redakční a expediční poplatky (viz článek 268 a násl. zákoníku o registračních, hypotéčních a rejstříkových poplatcích). Poplatek za zápis se pohybuje mezi 30 a 100 EUR v závislosti na soudu. Redakční poplatek činí 35 EUR.

Registrační poplatky se hradí v případě rozhodnutí týkajících se částky převyšující 12 500 EUR hlavní pohledávky (soudní poplatky nezahrnuty) a činí 3 % této částky;

2° výdaje, odměny a platy za soudní úkony (le coût et les émoluments et salaires des actes judiciaires);

3° náklady na expedici rozsudku (le coût de l'expédition du jugement): pohybují se v rozmezí 0,85 až 5,75 EUR za stránku;

4° náklady týkající se všech příkazů k šetření, zejména svědečného a náhrad znalcům (les frais de toutes mesures d'instruction, notamment la taxe des témoins et des experts). Královským výnosem ze dne 27. července 1972 se tento poplatek stanoví na 200 franků na svědka, což dnes odpovídá přibližně částce 5 EUR.  K této částce se přičítá náhrada cestovních nákladů (0,0868 EUR za kilometr).

V případě soudního znaleckého posudku stanoví své náklady a odměnu daný znalec, přičemž způsob výpočtu musí být jasně uveden a v příslušných případech může být tato částka soudcem v rámci stanovení celkových konečných soudních poplatků snížena (např. pokud byly náklady vynaloženy neúčelně);

5° cestovní náklady a náklady na pobyt soudců, soudních úředníků a stran, pokud byla cesta nařízena soudem, a náklady na úkony, pokud byly učiněny výhradně pro účely daného řízení (les frais de déplacement et de séjour des magistrats, des greffiers et des parties, lorsque leur déplacement a été ordonné par le juge, et les frais d'actes, lorsqu'ils ont été faits dans la seule vue du procès);

6° náhrada nákladů řízení (l'indemnité de procédure) (článek 1022 soudního řádu); tato náhrada je paušálním podílením se na odměnách a nákladech advokátů strany, která měla ve věci úspěch, a hradí ji strana, která ve věci úspěch neměla. Výše náhrady se odvíjí od indexu spotřebitelských cen a jakýkoli nárůst nebo pokles o 10 bodů se projeví odpovídajícím zvýšením či snížením výše náhrady o 10 %;

Pracovní soud (tribunal du travail) (režim výjimky)

7° odměny a náklady mediátora jmenovaného v souladu s článkem 1734 soudního řádu (les honoraires, les émoluments et les frais du médiateur désigné conformément à l'article 1734 du Code judiciaire).

Kolik budu muset zaplatit?

S ohledem na výše uvedené závisí částka, jež má být uhrazena, zcela na okolnostech konkrétního případu, například na skutečnosti, zda jste stranou, která měla ve věci úspěch, zda byli pověřeni znalci a předvoláni svědci, zda museli soudci cestovat do zahraničí, byla zapotřebí účast mediátora atd.

Co se stane, nezaplatím-li poplatky včas?

Rejstříkové poplatky musí být uhrazeny předem, aby mohlo dojít k zápisu věci.

Znalci jako podmínku pro výkon svého úkolu vždy vyžadují zaplacení zálohy.

Požadujete-li vyslechnutí svědka, je třeba předem složit příslušnou částku k rukám soudního úředníka. Pokud příslušnou úhradu neprovedete, má se za to, že jste od vyslechnutí svědka upustili.

Jakým způsobem mohu provést platbu?

Platbu lze provést pomocí formuláře platebního nebo převodního příkazu, elektronickým převodem, hotově nebo šekem vystaveným na název soudní kanceláře (poslední uvedená možnost je vyhrazena advokátům a soudním vykonavatelům).

Jaký je další krok po provedení platby?

Veškeré doklady o provedení platby musí být pečlivě uschovány, aby je bylo možné na požádání okamžitě předložit.

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Ustanovení o úhradě soudních poplatků a nákladů v občanskoprávním řízení, včetně řízení o evropském platebním rozkazu, jsou obsažena v občanském soudním řádu a v sazebníku státních poplatků vybíraných soudy podle občanského soudního řádu (GPK).

Občanský soudní řád:

„Osmá kapitola. Poplatky a náklady, oddíl I – Náklady žaloby

Náklady žaloby
Článek 68. Náklady žaloby představuje peněžitá hodnota předmětu věci.

Náklady žaloby
Článek 69. (1) Výše nákladů žaloby činí:
1. v žalobách týkajících se peněžitých nároků: nárokovaná částka;

Určení nákladů žaloby
Článek 70. (1) Náklady žaloby stanoví žalobce. Náklady žaloby může napadnout buď žalovaný, nebo soud, ze svého vlastního podnětu, nejpozději během prvního soudního projednávání věci. V případě rozporu mezi uvedenými a skutečnými náklady určí náklady žaloby soud.
(2) Soudní rozhodnutí o zvýšení nákladů žaloby lze napadnout podáním předběžného opravného prostředku.
(3) Pokud je obtížné stanovit náklady žaloby v okamžiku jejího podání, určí přibližné náklady žaloby soud a v závislosti na nákladech určených soudem při řešení sporu bude naúčtován dodatečný poplatek nebo vrácen přeplatek.

Oddíl II. Státní poplatky a náklady

Odpovědnost za poplatky a náklady
Článek 71. (1) Za řešení věci se účtují státní poplatky z nákladů žaloby a náklady řízení. Pokud nelze hodnotu žaloby stanovit, výši státních poplatků určí soud.
Státní poplatky
Článek 73. (3) Státní poplatky se vybírají v souladu se sazebníkem přijatým Radou ministrů v okamžiku podání žádosti o ochranu nebo pomoc a při vydání dokladu, za který je poplatek splatný.

Přílohy návrhu
Článek 128. Společně s návrhem se překládají tyto dokumenty:
1. plná moc, pokud návrh předkládá zmocněnec;
2. listinný důkaz o úhradě státních poplatků a nákladů, pokud jsou takové poplatky a náklady splatné;
3. vyhotovení návrhu a jeho příloh podle počtu žalovaných.

Ověření návrhu
Článek 129. (1) Soud ověří, zda návrh splňuje požadavky.
(2) Pokud návrh nesplňuje požadavky stanovené v čl. 127 odst. 1 a v článku 128, je žalobce vyzván, aby neshody odstranil do jednoho týdne, a je informován o možnosti využít právní pomoc, pokud žalobce tuto pomoc potřebuje a má na ni nárok. Pokud není adresa žalobce uvedena nebo je soudu neznámá, doručení se provede vyvěšením oznámení na místě, které je u soudu k tomuto účelu určené, a to po dobu jednoho týdne.
(3) Pokud žalobce neshody neodstraní, návrh a přílohy se vrátí, a pokud je adresa neznámá, návrh zůstane v kanceláři soudu a bude k dispozici žalobci. Proti vrácení návrhu lze podat předběžný opravný prostředek bez nutnosti předkládat kopii pro doručování.“

Sazebník státních poplatků vybíraných soudy podle občanského soudního řádu
“Oddíl I
Poplatky vybírané v soudních řízeních
Článek 1. Za návrh, protinávrh nebo návrh třetí strany s nezávislými právy se vybírá poplatek ve výši 4% nákladů žaloby, nejméně však 50 leva.

13. Za vydání osvědčení se vybírají tyto částky:
2. osvědčení o vydání evropského platebního rozkazu a doložky vykonatelnosti: 40 leva;“

Soudní poplatky se platí výhradně bankovním převodem na účet soudu.

Které poplatky je třeba uhradit?

Státní poplatky se vybírají v okamžiku podání žaloby. Žalobce musí k návrhu přiložit listinný důkaz o úhradě veškerých splatných státních poplatků a nákladů.

V jaké výši?

V případě návrhu na vydání evropského platebního rozkazu nebo doložky vykonatelnosti: 40 leva.
Soudní poplatek za návrh, protinávrh nebo návrh třetí strany s nezávislými právy ve standardním občanskoprávním řízení činí 4 % nákladů žaloby, nejméně však 50 leva. Výše nákladů žaloby v žalobách o peněžité nároky odpovídá nárokované částce. V případě námitky proti návrhu na vydání platebního rozkazu a výslovného souhlasu s přechodem na standardní žalobní řízení musí žalobce na účet soudu uhradit zbývající část poplatku za standardní žalobu.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud žalobce k návrhu nepřiloží listinný důkaz o úhradě splatných státních poplatků při podání žaloby, považuje se návrh za vadný. V takovýchto případech soud zašle žalobci sdělení s pokynem, aby státní poplatky uhradil do jednoho týdne. Pokud není adresa žalobce uvedena nebo není soudu známa, doručení se provede vyvěšením oznámení na místě, které je u soudu pro tyto účely určeno, a to po dobu jednoho týdne.
Pokud žalobce nezaplatí soudní poplatky do týdne, návrh a přílohy se vrátí, a pokud je adresa neznámá, návrh zůstane v kanceláři soudu a bude k dispozici žalobci. V takovýchto případech se věc zamítne.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Soudní poplatky se platí výhradně bankovním převodem na účet soudu a doklad o platbě musí být předložen soudci/porotě, kteří věc projednávají, prostřednictvím spisovny soudu. Soudní poplatek nelze uhradit v hotovosti na pokladně soudu. Každý soud má smlouvu s bankou, která danému soudu poskytuje služby. Bankovní účty lze nalézt na oficiálních internetových stránkách soudu.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Soudní poplatky se platí výhradně bankovním převodem na účet soudu a doklad o platbě musí být předložen soudci/porotě, kteří věc projednávají, prostřednictvím spisovny soudu.

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Soudní poplatky upravuje zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V příloze zákona je sazebník poplatků. Poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.

Poplatky se platí na účet zřízený u České národní banky pro příslušný soud. Poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč, lze také platit kolkovými známkami.

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní částkou. Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. Jednotlivé sazby jsou stanoveny v sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Z hlediska řízení o evropském platebním rozkazu je relevantní základní pravidlo založené na kritériu peněžitého plnění.Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, je poplatek stanoven následovně:

• Do částky 20 000 Kč činí poplatek pevnou částku 1000 Kč.
• V částce, která je vyšší než 20 000 Kč a nepřesahuje 40 000 000 Kč, činí poplatek 5 % z této částky.
• V částce, která je vyšší než 40 000 000 Kč, činí poplatek 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Poplatková povinnost vzniká podáním žaloby a v řízení o opravných prostředcích pak podáním opravného prostředku, dále pak uložení poplatkové povinnosti soudem či jinou institucí. Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti.

Nebyl-li poplatek zaplacen hned při podání žaloby či opravného prostředku, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví (s výjimkou některých specifických situací stanovených v zákoně). K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Poplatky se hradí bankovním převodem na účet příslušného soudu. Bankovní spojení lze nalézt na internetových stránkách jednotlivých soudů, které jsou dostupné z internetového portálu https://www.justice.cz/. Poplatky do výše 5 000 Kč lze také platit kolkovými známkami.

Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem a dovolacím soudem rozhoduje soud, který rozhodl o věci v prvním stupni, není-li dále stanoveno jinak.

Vznikne-li poplatníku povinnost zaplatit poplatek v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím o věci samé nebo v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím, jímž se řízení končí, rozhoduje ve věcech soudních poplatků soud prvního stupně, nerozhodl-li o nich odvolací nebo dovolací soud.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Zasláním peněz na bankovní účet příslušného soudu nebo dodáním kolkových známek příslušnému soudu jsou povinnosti poplatníka, pokud jde o zaplacení soudních poplatků, splněny. Žádné další doklady předkládat soudu není povinen.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Soudní poplatky související s řízením o evropském platebním rozkazu - Německo

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Soudní poplatky související s řízením o evropském platebním rozkazu upravuje zákon o soudních poplatcích (Gerichtskostengesetz – GKG).

Soudní poplatky lze uhradit při podávání návrhu nebo na základě faktury za soudní poplatky. Technicky vzato se platba provádí převodem na účet.

Které poplatky je třeba uhradit?

§ 12 odst. 3 a 4 zákona o soudních poplatcích stanoví, že evropský platební rozkaz se vydá teprve po uhrazení stanoveného poplatku.

Konkrétní výše poplatků jsou uvedeny v příloze zákona o soudních poplatcích (Seznam poplatků (Kostenverzeichnis – KV-GKG)). Položka 1100 seznamu poplatků (KV-GKG) stanoví poplatek pro účely evropského platebního rozkazu se sazbou 0,5.

Částku poplatku určuje hodnota sporu, která obvykle odpovídá částce požadovaného plnění. Pokud jsou předmětem sporu vedle hlavního nároku také vedlejší nároky, například úroky či náklady, hodnota těchto vedlejších néroků se nezohledňuje.

V jaké výši?

Soudní poplatek, který je třeba uhradit za účelem vydání evropského platebního rozkazu, činí:

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud není soudní poplatek předem uhrazen, soud nevydá platební rozkaz a řízení nebude pokračovat.

Aby mohl soud platbu přiřadit odpovídajícímu číslu spisu, je nezbytné, aby žadatel uvedl číslo spisu při provádění bankovního převodu.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Zálohu na soudní poplatky lze uhradit přímo při podávání návrhu. Pokud poplatky dosud nebyly uhrazeny, soud zašle žadateli fakturu za soudní poplatky.

a) Bankovním převodem

Poplatky lze uhradit bankovním převodem.

b) Kreditní kartou

Poplatky nelze hradit kreditní kartou.

c) Inkasem z bankovního účtu žadatele ve prospěch soudu

Platba prostřednictvím inkasa z bankovního účtu žadatele ve prospěch soudu není možná.

d) Právní pomoc

Pokud byla žadateli přiznána právní pomoc, není povinen hradit žádné právní náklady ani platit žádné zálohy. Žádost o právní pomoc lze podat k témuž soudu jako návrh na vydání evropského platebního rozkazu.

e) Jiné možnosti

Jiné druhy plateb nejsou možné.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Po uskutečnění platby soud přiřadí platbu k příslušnému návrhu a přistoupí k jejímu zpracování.

Úvod

Při podání návrhu u soudu v Estonsku v rámci evropského řízení o drobných nárocích je nutno uhradit stejný státní poplatek jako při podání vnitrostátního návrhu. Státní poplatky a další náklady řízení se řídí občanským soudním řádem a zákonem o státních poplatcích. Státní poplatky a náklady řízení, které mají být uhrazeny soudu, lze uhradit pouze bankovním převodem.

Které poplatky je třeba uhradit?

Při podání návrhu je třeba uhradit státní poplatek na pokrytí nákladů řízení. V průběhu řízení mohou vzniknout i další náklady řízení, jako jsou náklady na doručování procesních písemností a náklady na tlumočení nebo překlad.

V jaké výši?

Při podání návrhu u soudu v Estonsku v rámci evropského řízení o drobných nárocích je státní poplatek, který je nutno uhradit, stejný jako při podání vnitrostátního návrhu. Výše státního poplatku závisí na částce, která je předmětem nároku. Například u nároku ve výši 500 EUR bude nutno uhradit státní poplatek ve výši 140 EUR, u nároku ve výši 1 000 EUR státní poplatek ve výši 245 EUR, u nároku ve výši 1 500 EUR státní poplatek ve výši 280 EUR a u nároku ve výši 2 000 EUR státní poplatek ve výši 315 EUR.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Státní poplatek je nutno uhradit předem při podání návrhu. Pokud státní poplatek neuhradíte, poskytne Vám soud možnost uhradit jej ve lhůtě stanovené soudem. Pokud státní poplatek neuhradíte ani v této lhůtě, soud Váš návrh odmítne.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Státní poplatky lze uhradit pouze bankovním převodem. Kreditní karty se nepřijímají. Příjemcem všech plateb určených soudům je ministerstvo financí.

Při úhradě státního poplatku předem je nutno v kolonce pro vysvětlení platebního příkazu co nejpřesněji specifikovat řízení, za které je státní poplatek hrazen. Pokud je návrh podán prostřednictvím veřejného e-Spisu, lze státní poplatek zaplatit ve stejném prostředí prostřednictvím odkazu na internetové bankovnictví. Má-li být státní poplatek uhrazen na základě soudního rozhodnutí, musí být uhrazen na účet uvedený v rozsudku s použitím referenčního čísla uvedeného v rozsudku.

Více informací o účtech státních poplatků a referenčních číslech soudů najdete na webových stránkách estonských soudů.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Je třeba soudu předložit informace potvrzující uhrazení státního poplatku, aby mohl ověřit jeho přijetí. Jedná se o tyto informace: jméno osoby, která státní poplatek uhradila, informace o bance a účtu, na který byl státní poplatek uhrazen, výše uhrazené částky a datum provedení platby. Soud může ověřit přijetí této platby elektronicky, tj. není nutno předkládat platební příkaz, který úhradu státního poplatku potvrzuje. Soud si jej však může v případě potřeby vyžádat.

Vnitrostátními předpisy upravující soudní poplatky jsou:

S.I. č. 22 z roku 2014

S.I. č. 23 z roku 2014

S.I. č. 24 z roku 2014

V současné nestanovují irské předpisy o poplatcích žádné poplatky za návrhy na vydání evropského platebního rozkazu. Váš návrh by proto neměl podléhat žádnému poplatku.

Úvod

Jestliže žalobce (jednotlivec nebo jeho zplnomocněný právní zástupce) podává u soudu návrh na vydání evropského platebního rozkazu (formulář A, nařízení ES č. 1896/2006), uhradí odpovídající soudní poplatky stanovené vnitrostátními právními předpisy. Je-li návrh podán žalobcem osobně bez zastoupení zplnomocněným právním zástupcem, je žalobce osvobozen od předběžné úhrady odměny za právní zastoupení (viz 26. bod odůvodnění uvedeného nařízení). Je-li návrh přijat a je-li vydán evropský platební rozkaz (formulář E nařízení) a není proti němu následně podán odpor, je návrh prohlášen za vykonatelný (formulář G), žalobce obdrží stejnopis rozhodnutí a uhradí případný poplatek za stejnopis podle druhu návrhu (viz zákon o kolkovném).

Které poplatky je třeba uhradit?

Při podání formuláře A se platí kolkovné (kolek se nalepí na návrh, viz zákon o kolkovném) a poplatek za soudní kolkovou známku (zakoupením soudního kolku nebo předložením potvrzení o úhradě typu B od daňového úřadu, jedná-li se o elektronickou verzi, které se připojí ke spisu, viz zákon č. ΓΠΟΗ/1912 ve znění čl. 63Ι odst. ΙΓ.1 zákona č. 4093/2012: ve výši 0,8 % požadované částky včetně nároků vůči třetím stranám, pokud je požadovaná částka vyšší než dvě stě eur. Kromě toho se vnitrostátním orgánům vyplácejí částky, jejichž výše se odvozuje od výše nárokované částky.)

V jaké výši?

Výše soudních poplatků se vypočítá na základě částky požadované platebním rozkazem v souladu s výše uvedenými právními předpisy.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Soud nevydá evropský platební rozkaz nebo stejnopis rozhodnutí o vykonatelnosti evropského platebního rozkazu.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Pouze osobně u soudu, kterému je podán formulář A nebo u kterého je podán návrh na vydání stejnopisu rozhodnutí o vykonatelnosti na základě formuláře G. V současnosti se nepředpokládá možnost elektronické platby soudních poplatků.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Žalobce podá návrh u příslušného soudu.

Úvod

Jaké poplatky se uplatňují?

Kolik budu muset zaplatit?

Co se stane, nezaplatím-li soudní poplatky včas?

Jakým způsobem mohu provést platbu?

Jaký je další krok po provedení platby?

Úvod

Soudní poplatky v občanskoprávních věcech, které se vztahují na řízení o evropském platebním rozkazu, jsou státní povahy a jejich platba se provádí na začátku řízení zahájeného na návrh účastníkem řízení. Tyto poplatky upravuje zákon č. 10/2012 ze dne 20. listopadu 2012, který stanovuje některé poplatky za úkony prováděné soudy a Národním toxikologickým a forenzním ústavem (Ley 10/2012, de 20 de noviembre, por la que se regulan determinadas tasas en el ámbito de la Administración de Justicia y del Instituto Nacional de Toxicología y Ciencias Forenses) (ve znění královského dekretu 3/2013 s platností zákona ze dne 22. února 2013), jakož i výnos HAP/2662/2012 ze dne 13. prosince 2012 (ve znění výnosu HAP/490/2013 ze dne 27. března 2013).

A v neposlední řadě jsou poplatky upraveny také královským dekretem 1/2015 ze dne 27. února 2015 o mechanismech druhé šance, snížení finanční zátěže a dalších opatřeních sociálního charakteru (Real Decreto Ley 1/2015 de 27 de febrero, de mecanismos de segunda oportunidad, reducción de carga financiera y otras medidas de orden social), kterým byl podruhé pozměněn výše uvedený zákon č. 10/2012.

Platba poplatků musí být provedena prostřednictvím Daňové agentury (Agencia Tributaria) , pomocí stáhnutelného formuláře, který musí být vyplněn následovně (klikněte zde) nebo prostřednictvím žádosti, kterou lze daný formulář po vyplnění údajů vygenerovat (klikněte zde) a která umožňuje online platbu (v současnosti je tato varianta možná pouze pro velké podniky).

Platba musí být provedena v okamžiku předložení formuláře A. Poplatek může zaplatit procesní zástupce (procurador) nebo advokát (abogado) jménem a na účet poplatníka, zejména pokud poplatník nemá bydliště ve Španělsku. Poplatník, který si sám vypočítá poplatek (tzv. autoliquidación), nemusí mít pro tyto účely daňové identifikační číslo. Procesnímu zástupci ani advokátu nevzniká v souvislosti s touto platbou daňová povinnost.

Jaké poplatky se uplatňují?

V řízení o evropském platebním rozkazu musí platbu poplatků provést osoba, jež iniciuje soudní úkon, který je zpoplatněn. Jedná se o osobu, která podává žalobu nebo protižalobu prostřednictvím formuláře A, a to pouze v případě, že se v těchto řízeních uvedená žaloba zakládá na písemnosti, jež má povahu mimosoudního exekučního titulu podle článku 517 zákona 1/2000 ze dne 7. ledna, občanského soudního řádu, a že přesahuje částku 2 000 EUR. Jedná-li se o soudní exekuční titul, je daná osoba od platby osvobozena. Tato povinnost se nevztahuje na fyzické a právnické osoby, které mají nárok na bezplatnou právní pomoc a prokáží, že podle platných právních předpisů splňují podmínky pro její poskytnutí.

Kolik budu muset zaplatit?

V řízení o evropském platebním rozkazu musí být zaplacena jednorázová částka ve výši 100 EUR, jakož i variabilní částka, která závisí na vymáhané částce a která se vypočítá tak, že se na základ pro výpočet poplatku uplatní příslušná sazba poplatku podle tabulky níže:

Základ pro výpočet poplatku je totožný s poplatky v soudním řízení. Pokud jde o řízení o evropském platebním rozkazu, částka soudního řízení odpovídá částce hlavního žalobního nároku, navýšeného o úroky a smluvní pokuty.

Pokud jde řízení o evropském platebním rozkazu se základem pro výpočet poplatku ve výši 9 000 EUR, poplatek by v případě právnické osoby činil 100 EUR + 9 000 EUR * 0,50 % = 145 EUR.

Co se stane, nezaplatím-li soudní poplatky včas?

Pokud nebude předložen doklad o uhrazení poplatků, soudní vykonavatel (Letrado de la Administración de Justicia) vyzve poplatníka k předložení uvedeného dokladu a v úkonu nebude pokračovat, dokud nedojde k nápravě. Nepředložení dokumentu dokládajícího samovyměření (autoliquidación) nebrání uplatnění lhůt stanovených procesním právem, takže v případě, že po výzvě soudního vykonavatele zůstává poplatek nadále neuhrazen, povede tato skutečnost k prekluzi procesního úkonu a následně se bude v řízení pokračovat či bude případně ukončeno.

Jakým způsobem mohu provést platbu?

Poplatek musí být zaplacen prostřednictvím postupu samovyměření, který předchází učinění procesního úkonu příslušnou stranou. Tento poplatek bude zaplacen prostřednictvím úředního vzoru 696 pro samovyměření poplatku za výkon soudní moci, který musí být vyplněn následovně (klikněte zde), nebo prostřednictvím žádosti, kterou se daný formulář po vyplnění údajů vygeneruje (klikněte zde). Platbu lze provést osobně jakémukoli spolupracujícímu finančnímu subjektu, přičemž formulář existuje ve španělštině a v angličtině.

V současné době mohou online platbu provádět pouze velké podniky, a sice bankovním převodem, kreditní kartou či vrubopisem z bankovního účtu atd., neboť právní předpisy týkající se poplatků byly nedávno změněny a technická řešení prozatím nebyla provedena.

Soudní poplatky tvoří součást bezplatné právní pomoci, která je upravena v zákoně 1/1996 ze dne 10. ledna o bezplatné právní pomoci (jedná-li se konkrétně o tuto oblast, viz zejména články 1 až 8 a 46 až 51).

Související informace najdete na těchto internetových stránkách https://www.abogacia.es/servicios/ciudadanos/servicios-de-orientacion-juridica-gratuita, na nichž můžete požadovat uznání nároku na bezplatnou právní pomoc tak, že vyberete advokátní komoru v sídle soudu, jenž soudní řízení povede.

Jaký je další krok po provedení platby?

K formuláři A se přiloží doklad o zaplacení poplatku, který musí být řádně potvrzen a musí být v souladu s úředním vzorem (obdržený v papírové nebo elektronické podobě).

Elektronické zasílání formulářů evropského platebního rozkazu Španělsko v současné neumožňuje, takže doklad o zaplacení (obdržený v papírové nebo elektronické podobě) je nutno odevzdat na papíře nebo jej vytisknout a přiložit k němu ostatní požadovanou dokumentaci.

Jakmile bude možné předložit dokumenty online cestou, využití této funkce umožní 10 % snížení poplatku. Zákon stanoví zpětné vrácení 60 % výše poplatků v případě úplného smíru či uznání nároku, jež by spor ukončily.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Soudní poplatky související s řízením o evropském platebním rozkazu - Chorvatsko

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Soudní poplatky jsou v Chorvatské republice upraveny zákonem o soudních poplatcích (Zakon o sudskim pristojbama) (Narodne novine NN; Úřední věstník Chorvatské republiky č. 118/18) a vyhláškou o sazebníku soudních poplatků stanoveného vládou Chorvatské republiky.

Podle článku 5 zákona o soudních poplatcích se poplatky stanovené sazebníkem soudních poplatků platí bezhotovostně, v hotovosti, kolkovými známkami vydanými Chorvatskou republikou nebo elektronicky.
V případě návrhů podávaných elektronicky, podle zvláštních předpisů prostřednictvím informačního systému, který se používá při soudní činnosti, se poplatek hradí v okamžiku jejich podání. Částka, která má být uhrazena, se rovná poloviční výši poplatku stanoveného sazebníkem.
Pokud jde o rozhodnutí, která jsou soudem doručována elektronicky, podle zvláštních předpisů prostřednictvím informačního systému, který se používá při soudní činnosti, se hradí poloviční výše poplatku stanoveného sazebníkem, pokud je částka uhrazena do tří dnů ode dne elektronického doručení.

Které poplatky je třeba uhradit?

Soudní poplatky se platí ve všech občanských i obchodních soudních řízeních. Podle článku 11 zákona o soudních poplatcích jsou z placení poplatků osvobozeny tyto subjekty:

1. Chorvatská republika a vládní orgány;
2. osoby a subjekty vykonávající veřejnou moc v řízeních vyplývajících z výkonu pravomoci;
3. pracovníci ve sporech a jiných řízeních souvisejících s výkonem práv vyplývajících z pracovního poměru;
4. úředníci a zaměstnanci ve správních sporech týkajících se výkonu jejich práv vyplývajících z pracovního poměru;
5. váleční veteráni Chorvatské války za nezávislost se zdravotním postižením na základě odpovídajících dokumentů, které prokazují jejich status, jakož i osoby se zdravotním postižením na základě odpovídajících dokumentů Ústavu pro odbornost, profesionální rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením;
6. manželé, děti a rodiče vojáků zabitých, nezvěstných nebo zadržených v Chorvatské válce za nezávislost, a to na základě příslušných dokumentů, které prokazují jejich status;
7. manželé, děti a rodiče osob zabitých, nezvěstných nebo zadržených v Chorvatské válce za nezávislost, a to na základě příslušných dokumentů, které prokazují jejich status;
8. uprchlíci, vysídlené osoby a navrácené osoby, a to na základě příslušných dokumentů, které prokazují jejich status;
9. příjemci sociálních dávek, kteří pobírají příspěvek na živobytí;
10. humanitární organizace, organizace zabývající se ochranou rodin osob zabitých, nezvěstných a zadržených při provádění humanitární činnosti a organizace osob se zdravotním postižením;
11. děti jako účastníci řízení o výživné nebo v řízení o nárocích na základě tohoto práva;
12. strany zahajující řízení o určení mateřství nebo otcovství a řízení týkající se nákladů vzniklých těhotenstvím a narozením dítěte mimo manželství;
13. strany žádající o obnovení svéprávnosti;
14. nezletilí žádající o povolení uzavřít manželství;
15. účastníci řízení týkajícího se svěření dítěte do péče a za účelem udržování osobního vztahu s dítětem;
16. strany zahajující řízení týkající se práv vyplývajících z povinného důchodového a základního zdravotního pojištění, práv nezaměstnaných osob podle předpisů o zaměstnanosti a práv v oblasti sociálního zabezpečení;
17. strany zahajující řízení na ochranu ústavně zaručených lidských práv a svobod proti konečným individuálním aktům;
18. strany ve sporech o náhradu škody za znečišťování životního prostředí;
19. odbory a odborové svazy vyšší úrovně v občanskoprávním řízení o soudní souhlas s výměnou a v kolektivních pracovněprávních sporech a zástupci odborů v občanskoprávním řízení při výkonu pravomocí zaměstnanecké rady;
20. spotřebitelé jako konkursní dlužníci;
21. jiné osoby a subjekty podle zvláštních předpisů.

Cizí stát je osvobozen od placení poplatků, pokud tak stanoví mezinárodní dohoda, nebo na základě zásady reciprocity.

V případě pochybností ohledně podmínek reciprocity požádá soud o vysvětlení Ministerstvo spravedlnosti.

Osvobození podle bodu 10 se vztahuje na ty humanitární organizace, pro které ministerstvo odpovědné za problematiku sociálního zabezpečení vydá odpovídající rozhodnutí.

Osvobození od úhrady soudních poplatků se nevztahuje na orgány obcí a měst, ledaže by na ně byl v souladu se zvláštním předpisem přenesen výkon veřejné moci.

V rámci řízení o evropském platebním rozkazu se platí tyto poplatky:

• za návrh na vydání evropského platebního rozkazu – platí žalobce,
• za rozhodnutí o evropském platebním rozkazu – platí žalobce,
• za odpor proti evropskému platebnímu rozkazu – platí žalovaný,

přejde-li řízení do soudního sporu

• za soudní rozhodnutí – platí žalobce,
• za podání opravného prostředku – platí osoba podávající opravný prostředek,
• za odpověď na opravný prostředek – platí osoba, která poskytuje odpověď (odpověď není povinná),
• mimořádný opravný prostředek – přezkum rozhodnutí soudu druhého stupně je povolen, jestliže hodnota předmětu sporu přesahuje částku 200 000 kun,
• soudní poplatky za přezkum hradí žadatel o přezkum a osoba, která na přezkum poskytla odpověď (odpověď není povinná).

V jaké výši?

II. Za návrh na vydání evropského platebního rozkazu, rozhodnutí o evropském platebním rozkazu, odpověď na opravný prostředek a přezkum se platí poloviční částka poplatku uvedeného v bodě I.

III. Za podání opravného prostředku proti rozhodnutí nebo přezkum se platí dvojnásobná výše soudních poplatků uvedených v bodě I.

IV. Pokud je v průběhu soudního řízení dosaženo soudního smíru, soudní poplatek se neplatí.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud strana neuhradí poplatek ve stanové lhůtě nebo o neuhrazení neprodleně neinformuje soud, soud ve lhůtě dalších patnácti dnů připojí k rozhodnutí o poplatku nebo rozhodnutí o odporu doložku vykonatelnosti a předloží je finanční agentuře k nucené úhradě z prostředků dané strany v souladu s ustanoveními právních předpisů upravujících výkon soudních rozhodnutí o peněžních aktivech.

Podle článku 28 zákona o soudních poplatcích musí soud stranu soudního řízení nejprve upozornit na povinnost uhradit poplatek, a pokud tato strana po upozornění svou povinnost neprodleně nesplní, musí soud danou stranu upozornit na povinnost uhradit poplatek ve lhůtě tří dnů. Pokud strana na základě upozornění nejedná nebo se nezúčastnila soudního řízení, za které je poplatek splatný, a poplatek neuhradí, vydá soud rozhodnutí o poplatku, k němuž se připočte dodatečný poplatek ve výši 100 kun.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Soudní poplatky se hradí bezhotovostně, v hotovosti, kolkovými známkami vydanými Chorvatskou republikou nebo elektronicky.

Soudní poplatek lze rovněž uhradit na účtárně soudu, přičemž v tomto případě je soud povinen tyto peníze uhradit do rozpočtových příjmů ze soudních poplatků do pěti dnů ode dne inkasa.

Poplatky lze hradit kolkovými známkami, pokud výše poplatku nepřesahuje 100 kun.

Informace o způsobu úhrady poplatku jsou dostupné na webové stránce elektronické nástěnky, webových stránkách soudu a v soudních kancelářích.

Soudní poplatky lze uhradit prostřednictvím jakékoli banky nebo pošty do státního rozpočtu Chorvatské republiky.

Při hrazení soudních poplatků ze zahraničí musí být uvedeny tyto informace:

SWIFT: NBHRHR2X

IBAN: HR1210010051863000160

Číslo účtu (CC):1001005-1863000160

Konstantní symbol: HR64

Variabilní symbol: 5045-20735-OIB (nebo jiné identifikační číslo plátce)

Příjemce: Ministerstvo financí Chorvatské republiky, jménem Obchodního soudu v Záhřebu

V popisu platby je zapotřebí uvést, že se jedná o poplatky za věc ________ (číslo soudního spisu a popis platby, např. soudní poplatek za návrh na vydání evropského platebního rozkazu).

Co dělat po uhrazení poplatků?

Po zaplacení je třeba soudu zaslat doklad o zaplacení poplatku, a to na adresu soudu, který vede soudní řízení, za něž se poplatek hradí, s uvedením čísla projednávané věci (je-li již známo). Pokud se teprve podává návrh na vydání evropského platebního rozkazu, pak je třeba k samotné žádosti přiložit potvrzení banky o provedení platby.

Strany předkládají soudu dokumenty obvykle poštou (doporučeně nebo jako obyčejnou zásilku) nebo elektronicky v podobě podle zvláštních předpisů prostřednictvím informačního systému, který se používá při soudní činnosti.

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Pravidla týkající se nákladů řízení jsou upravena v konsolidovaném zákoně o nákladech řízení (Testo Unico delle disposizioni legislative e regolamentari in materia di spese di giustizia), který se nachází v prezidentském nařízení č. 115 ze dne 30. května 2002 (Decreto del Presidente della Repubblica 30 maggio 2002 n. 115).

Které poplatky je třeba uhradit?

V občanskoprávním řízení každá strana hradí náklady na své písemnosti a na písemnosti, které jsou potřeba pro účely podání žaloby, pokud je strana musí ze zákona nebo z rozhodnutí soudu uhradit (článek 8 konsolidovaného zákona o nákladech řízení, prezidentské nařízení č. 115/2002).

Poplatky v občanskoprávním řízení jsou následující:

• standardní poplatek za podání žaloby
• poplatek za služby
• poplatky za kopie

V jaké výši?

Výše částek, které je třeba uhradit, jsou stanoveny v článku 13 a článku 30 prezidentského nařízení č. 115/2002, pokud jde o standardní poplatek a zálohovou platbu na pokrytí nákladů na služby na žádost soudu.

Poplatky za kopie jsou upraveny v článku 267 prezidentského nařízení č. 115/2002 a jejich výčet je uveden v tabulkách 6, 7 a 8, které jsou přílohou k uvedenému nařízení.

Podle článku 46 zákona č. 374/1991, kterým je zřízen Úřad smírčích soudců (Legge 21 novembre 1991, n. 374 Istituzione del giudice di pace) [v Itálii mají smírčí soudci právní kvalifikaci], je třeba za písemnosti a rozsudky s nároky ve výši do 1 033 EUR uhradit pouze standardní poplatek.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

V případě, že poplatek nebude uhrazen, soud nebo inkasní společnost (dohoda uzavřená se společností Equitalia Giustizia SpA) doručí výzvu k zaplacení s pokyny, jak standardní poplatek uhradit (článek 248 prezidentského nařízení č. 115/2002).

V případě, že nebudou zaplaceny poplatky za kopie a částka uvedená v článku 30 prezidentského nařízení č. 115/2002, soud může odmítnout přijetí písemnosti (článek 285 prezidentského nařízení č. 115/2002).

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Pokud je platba hrazena v Itálii prostřednictvím poštovního účtu, je třeba použít formulář F23 nebo kolky zakoupené v autorizovaných trafikách nebo u autorizovaných maloobchodníků.

Platby ze zahraničí hrazené bankovním převodem je třeba provést na následující účet:

BIC: BITAITRRENT

IBAN: IT 04 O 01000 03245 350008332100

Co dělat po uhrazení poplatků?

Po uhrazení je třeba soudu předložit příslušný doklad o zaplacení.

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Procesním nařízením, které na Kypru upravuje uplatňování řízení o evropském platebním rozkazu, je procesní nařízení o řízení o evropském platebním rozkazu z roku 2008 (č. 7/2008), které vstoupilo v platnost dne 12. června 2008.

Které poplatky je třeba uhradit?

V článku 25 výše zmíněného procesního nařízení je stanoveno, že splatné soudní poplatky nesmí být vyšší než soudní poplatky za běžné občanskoprávní řízení podle příslušného sazebníku, jak je uvedeno v příloze VIII formuláři H (uvedeno níže).

V jaké výši?

Viz odpověď na otázku č. 2.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud nebyly soudní poplatky uhrazeny, nebude návrh na vydání evropského platebního rozkazu projednán.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Soudní poplatky lze uhradit prostřednictvím Centrální banky Kypru.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Jakmile centrální banka okresnímu soudu potvrdí převod peněžních prostředků prostřednictvím dobropisu, je spis postoupen příslušnému soudci, který v případě splnění podmínek nařídí vydání evropského platebního rozkazu.

PŘÍLOHA VIII

Pokud se částka požadovaná navrhovatelem po zahájení řízení zvýší, je třeba uhradit rozdíl ve výši poplatků.

Zvýší-li se hodnota věci, která je předmětem soudního sporu, v důsledku předložení protinávrhu, uhradí rozdíl ve výši poplatků žalovaný (který uplatňuje protinárok).

Úvod

Podle článku 33 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums) náklady na právní zastoupení (tiesāšanās izdevumi) zahrnují:

1) soudní poplatky;

2) zálohy;

3) výdaje spojené s vedením řízení.

Jaké poplatky se uplatňují?

Za návrh na vydání evropského platebního rozkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, musí být uhrazen státní poplatek.

V průběhu řízení může rovněž nastat nutnost, aby strana uhradila náklady spojené s posouzením případu státní pokladně (např. výdaje vzniklé při vyhledávání žalovaného na žádost žalobce nebo náklady na doručení, vydání a překlad předvolání a dalších soudních dokumentů).

V jaké výši?

Podle čl. 34 odst. 1 bodu 9 občanského soudního řádu činí státní poplatek za návrh na vydání evropského platebního rozkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, 2 % z částky dluhu, nesmí však přesáhnout 500 EUR.

Výše nákladů souvisejících s posouzením případu se může lišit v závislosti na celé řadě faktorů (např. na způsobu doručování dokumentů – poštou nebo e-mailem).

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud k návrhu nejsou přiloženy doklady potvrzující úhradu státních poplatků a dalších nákladů řízení v souladu s daným postupem a ve výši stanovené zákonem, nebude soud podle článku 133 občanského soudního řádu podanou žalobu projednávat a stanoví lhůtu, v níž bude žalobce moci tyto nedostatky napravit.

Pokud žalobce tyto nedostatky ve stanovené lhůtě napraví, má se za to, že návrh byl podán v den, kdy byl poprvé předložen soudu.

Pokud žalobce nedostatky ve stanovené lhůtě nenapraví, má se za to, že návrh nebyl nikdy podán, a vrátí se žalobci.

Vrácení návrhu žalobci nebrání žalobci v tom, aby jej předložil soudu znovu v souladu s běžnými postupy stanovenými zákonem.

Hradí-li se náklady řízení za doručování písemností, doručí soud písemnosti až po zaplacení příslušného poplatku. Pokud však náklady na posouzení případu nebudou státu uhrazeny dobrovolně ještě před samotným posouzením případu, budou vymáhány v souladu s obecnými pravidly výkonu soudních rozhodnutí.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Státní poplatky a soudní účty (Valsts nodevas un tiesu konti).

Státní poplatek lze zaplatit na účet státní pokladny (Valsts kase). Státní poplatek (článek 34 občanského soudního řádu s výjimkou odstavce 6) se hradí následujícím způsobem:

Příjemce: Státní pokladna

Registrační číslo: 90000050138

IBAN: LV55TREL1060190911200

Banka příjemce: Státní pokladna

Kód BIC: TRELLV22

Účel platby: uveďte údaje identifikující danou osobu nebo případ: číslo případu (je-li známo); u fyzických osob jméno, příjmení a osobní identifikační číslo; u právnických osob název a registrační číslo. Pokud se platba státního poplatku provádí jménem jiné osoby, je nutno uvést informace, které tuto osobu identifikují: číslo případu (je-li známo); u fyzických osob jméno, příjmení a osobní identifikační číslo; u právnických osob název a registrační číslo.

Státní poplatek za předložení nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiného exekučního titulu lze uhradit na účet státní pokladny. Státní poplatek za předložení nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiného exekučního titulu (článek 34 občanského soudního řádu, odstavec 6) se hradí takto:

Příjemce: Státní pokladna

Registrační číslo: 90000050138

IBAN: LV71TREL1060190911300

Banka příjemce: Státní pokladna

Kód BIC: TRELLV22

Účel platby: uveďte údaje identifikující danou osobu nebo případ: číslo případu (je-li známo); u fyzických osob jméno, příjmení a osobní identifikační číslo; u právnických osob název a registrační číslo. Pokud se platba státního poplatku provádí jménem jiné osoby, je nutno uvést informace, které tuto osobu identifikují: číslo případu (je-li známo); u fyzických osob jméno, příjmení a osobní identifikační číslo; u právnických osob název a registrační číslo.

Výdaje spojené s posouzením případu a výdaje spojené s vymáháním povinností na základě oznámení lze hradit na účet soudní správy (Tiesu administrācija). Výdaje spojené s posouzením případu (článek 39 občanského soudního řádu) a výdaje spojené s vymáháním povinností na základě oznámení (článek 406³ občanského soudního řádu):

Okresní (městské) soudy a krajské soudy:

Příjemce: Soudní správa

Registrační číslo: 90001672316

IBAN: LV51TREL2190458019000

Banka příjemce: Státní pokladna

Kód BIC: TRELLV22

Účel platby: „21499“, uveďte rovněž údaje identifikující osobu nebo případ: číslo případu (je-li známo); u fyzických osob jméno, příjmení a osobní identifikační číslo; u právnických osob název a registrační číslo. Pokud je platba výdajů spojených s posouzením případu prováděna jménem jiné osoby, je třeba uvést informace, které tuto osobu identifikují: číslo případu (je-li známo); u fyzických osob jméno, příjmení a osobní identifikační číslo; u právnických osob název a registrační číslo.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Při podání návrhu k soudu je nutno přiložit písemnosti potvrzující úhradu státních poplatků a dalších nákladů řízení podle daného řízení a ve výši stanovené zákonem. Před posouzením případu je nutno uhradit veškeré náklady spojené s tímto posouzením.

Úvod

U případů týkajících se evropského platebního rozkazu se použijí pravidla pro výpočet a platbu kolkovného uvedená v odstavcích 1–3 článku ... Občanského soudního řádu Litevské republiky.

V souladu s usnesením č. 1240 Vlády Litevské republiky ze dne 27. října 2011, kterým se schvalují Pravidla pro výpočet, platbu, vyrovnání a vrácení kolkovného, lze tento poplatek uhradit i elektronicky.

Které poplatky je třeba uhradit?

Kolkovné se hradí ve výši uvedené v následujícím odstavci.

V jaké výši?

V případě návrhu na vydání rozkazu odpovídá kolkovné čtvrtině částky, která se hradí za soudní řízení, ale nesmí být nižší než deset eur, vyjma případů, kdy byla daná osoba plně či částečně osvobozena od platby kolkovného zákonem nebo rozsudkem soudu nebo kdy byla platba kolkovného odložena.

Pokud poté, co soud vydá rozkaz, podá dlužník odpor a věřitel podá žalobu v rámci obecného řízení, výše uvedeného kolkovného se započte proti částce kolkovného, které se má za návrh zaplatit.

Má-li se za to, že věřitel nepodal žalobní návrh v případě uvedeném v čl. 439 odst. 6 občanského soudního řádu, uhrazené kolkovné se navrhovateli nevrací.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

K žalobnímu návrhu musí být přiloženy podklady a další údaje, které slouží jako odůvodnění navrhovatelových nároků, jakož i důkaz, že bylo kolkovné uhrazeno.

Pokud kolkovné uhrazeno nebylo, nařídí soud usnesením přiměřenou lhůtu pro splnění tohoto požadavku, která nesmí být kratší než sedm dnů. Usnesení je odesláno nejpozději následující pracovní den po jeho vydání.

Pokud účastník řízení, který předkládá procesní písemnost, v uvedené lhůtě vyhověl pokynům soudu, má se za to, že procesní písemnost byla předložena v den původního podání u soudu. Jinak se má za to, že procesní písemnost nebyla předložena a nejpozději do pěti pracovních dnů od uplynutí lhůty pro splnění požadavku vydá soudce příkaz k vrácení procesní písemnosti společně se všemi doprovodnými podklady osobě, která ji podala.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Kolkovné se hradí na účet rozpočtových příjmů státního daňového inspektorátu spadajícího pod Ministerstvo financí způsobem zvoleným danou osobou (prostřednictvím internetového bankovnictví, platbou v hotovosti, bankovním převodem atd.).

Co dělat po uhrazení poplatků?

Důkaz o zaplacení kolkovného zajišťuje platební příkaz nebo jiný dokument, který potvrzuje platbu a musí obsahovat tyto údaje:

1. jméno a příjmení plátce a osobní identifikační číslo (u právnických osob: název a identifikační číslo společnosti);
2. jméno, příjmení a osobní identifikační číslo druhé strany (žalovaného, dlužníka atd.) (u právnických osob: název a identifikační číslo společnosti);
3. datum platby;
4. kód platby;
5. uhrazenou částku;
6. účel platby (označen jako „kolkovné“ a název soudu, kde se zahajuje řízení)

Pokud kolkovné zaplatí zástupce účastníka řízení (právní zástupce, právní asistent nebo jiná osoba zastupující zájmy dané strany), platební příkaz nebo jiný dokument potvrzující platbu by měl kromě výše uvedených údajů obsahovat jméno, příjmení a osobní identifikační číslo zastupované strany (u právnických osob: název a identifikační číslo společnosti).

Pokud je kolkovné uhrazeno elektronicky, není třeba jeho platbu dokládat žádným dokumentem.

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

V řízeních o evropském platebním rozkazu zahájených v Maďarsku musí být uhrazen poplatek za notářské řízení, aby mohl být vymáhán nesporný finanční nárok podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, jehož výše je dána zákonem L z roku 2009 o řízení o platebním rozkazu a vyhláškou ministra spravedlnosti č. 14/1991 ze dne 26. listopadu 1991 o notářských poplatcích. Podle těchto pravidel musí být při zahájení řízení uhrazen notářský poplatek ve výši 3 % hodnoty nároku. Žalobce se může rozhodnout provést platbu v hotovosti nebo kreditní/debetní kartou v notářské kanceláři nebo převodem na bankovní účet notáře nebo poštovní poukázkou.

Které poplatky je třeba uhradit?

Notářský poplatek musí být uhrazen při zahájení řízení.

V jaké výši?

Výše notářského poplatku činí 3 % částky finančního nároku bez příslušenství (úroků, nákladů); v případě několika nároků činí notářský poplatek 3 % částky nároků, avšak nejméně 5 000 forintů a nejvýše 300 000 forintů. Pokud je do řízení zapojeno více než pět osob, minimální poplatek činí 1 000 forintů vynásobeno počtem stran řízení. Pokud je finanční nárok uveden v jiné měně než ve forintech, musí být poplatek uhrazen z ekvivalentní částky nároku ve forintech – vypočtené na základě oficiálního směnného kurzu centrální banky pro den, kdy je návrh podán.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud žalobce neuhradí notářský poplatek při zahájení řízení, konající notář požádá žalobce, aby notářský poplatek uhradil. Pokud žalobce požadavek v dané lhůtě nesplní, notář návrh odmítne.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Pro úhradu notářského poplatku si žalobce může zvolit kterýkoli z níže uvedených způsobů:

1. Může platbu provést v hotovosti konajícímu notáři.
2. Může platbu provést poštovní poukázkou poskytnutou notářem na platební účet konajícího notáře na kterémkoli poštovním úřadě.
3. Může provést úhradu převodem na bankovní účet notáře.
4. Pokud jsou v kanceláři konajícího notáře k dispozici odpovídající zařízení, může úhradu provést kreditní/debetní kartou.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Pokud je notářský poplatek uhrazen v hotovosti nebo kreditní/debetní kartou v notářské kanceláři, nemusí žalobce poskytnout důkaz o platbě.

Pokud žalobce uhradí notářský poplatek poštovní poukázkou, musí být k návrhu na vydání evropského platebního rozkazu připojena stvrzenka dokládající platbu.

Pokud žalobce uhradí notářský poplatek převodem na bankovní účet notáře, musí k návrhu na vydání evropského platebního rozkazu připojit denní výpis z bankovního účtu nebo jeho kopii prokazující, že částka byla z účtu odečtena.

Úvod

Poplatky za toto řízení jsou stanoveny v čl. 1 odst. 2, článku 2 a čl. 13 odst. 1 sazebníku B kapitoly 12 maltských zákonů, organizačního a občanského soudního řádu.

Registrační poplatek nelze hradit elektronicky.

Které poplatky je třeba uhradit?

Platba se vyžaduje u těchto formulářů:

Formulář A – Návrh na vydání evropského platebního rozkazu

Formulář D – Rozhodnutí o odmítnutí návrhu na vydání evropského platebního rozkazu

Formulář E – Evropský platební rozkaz

Formulář F – Odpor proti evropskému platebnímu rozkazu

Formulář G – Prohlášení vykonatelnosti

Kolik musím zaplatit?

Formulář A – Návrh na vydání evropského platebního rozkazu: 30,00 EUR za registrační poplatek a 7,20 EUR za každé oznámení žalovanému (žalovaným) a žalobci na formuláři D nebo E

Formulář F – Odpor proti evropskému platebnímu rozkazu: 30,00 EUR za registrační poplatek a 7,20 EUR za každé oznámení žalobci

Formulář G – Prohlášení vykonatelnosti: 20,00 EUR za registrační poplatek

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Formulář bude zpracován až po provedení platby.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Soudní poplatky lze uhradit na tento bankovní účet:

Co mám dělat po zaplacení platby?

Měli byste předložit potvrzení o platbě vystavené bankou, jejímž prostřednictvím byla transakce provedena.

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Řízení o evropském platebním rozkazu (nařízení (ES) č. 1896/2006, které vstoupilo v platnost dne 12. prosince 2008) umožňuje věřitelům vymáhat jejich nesporné nároky v přeshraničních občanských a obchodních věcech v rámci jednotného řízení, které funguje na základě vzorových formulářů. V rámci řízení není vyžadováno, aby strany byly u soudu přítomny. Nařízení se uplatní mezi všemi členskými státy EU, s výjimkou Dánska.

Rada pro soudnictví (Raad voor de rechtspraak) jmenovala jediným soudem příslušným projednávat věci týkající se evropského platebního rozkazu okresní soud Haag (rechtbank Den Haag). Pokud je podán odpor, může řízení pokračovat v souladu s běžnými předpisy o místní příslušnosti.

K podání návrhu v rámci řízení o evropském platebním příkazu musí být použit formulář A. Tento formulář je k dispozici ve všech jazycích Evropské unie na internetových stránkách Komise.

Formulář

U okresního soudu Haag může být návrh podán pouze v nizozemštině.

Návrh na zahájení řízení o evropském platebním rozkazu lze zasílat na adresu:

Rechtbank Den Haag

Sector civiel recht

Algemene Zaken

Postbus 20302

2500 EH Den Haag

Pro další informace kontaktujte oddělení tajemníka pro všeobecné záležitosti (griffie Algemene Zaken) okresního soudu Haag. Telefonní číslo oddělení tajemníka pro všeobecné záležitosti: +31 (0)70-381 22 64.

Které poplatky je třeba uhradit?

Výše poplatku závisí na částce jistiny, která je požadována. Viz také: V jaké výši?

V jaké výši?

Níže je uveden přehled poplatků platných pro rok 2019.

Další informace viz internetové stránky nizozemského soudnictví (Rechtspraak.nl) a Rady pro právní pomoc (Raad voor Rechtsbijstand).

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Nejsou-li soudní poplatky zaplaceny včas, je pravděpodobné, že návrh nebude dále projednáván. Příslušný spis bude odložen.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Žalobce obdrží výzvu k úhradě soudních poplatků. Úhrada může být provedena bankovním převodem.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Po úhradě soudního poplatku je třeba počkat na další informace od okresního soudu Haag.

V nařízení o zavedení řízení o evropském platebním rozkazu se stanoví, že soud vydá evropský platební rozkaz co nejdříve, standardně do 30 dnů od podání návrhu.

Související odkazy

Přehled poplatků platných pro rok 2019

Internetové stránky nizozemského soudnictví (Rechtspraak.nl)

Rada pro právní pomoc (Raad voor Rechtsbijstand)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu

Úvod

Článek 25 nařízení (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, stanoví, že soudní poplatky za řízení o evropském platebním rozkazu a za občanskoprávní řízení následující v případě podání odporu proti evropskému platebnímu rozkazu v členském státě nepřevýší soudní poplatky za běžné občanskoprávní řízení bez předchozího řízení o evropském platebním rozkazu v daném členském státě. Řízení o návrzích na vydání evropského platebního rozkazu proto podléhají paušálnímu poplatku podle sazební položky 1 (Tarifpost 1) zákona o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz (GGG)), který je stanoven pro všechna vnitrostátní řízení o platebním rozkazu a občanskoprávní řízení.

Které poplatky je třeba uhradit?

V řízeních týkajících se návrhů na vydání evropského platebního rozkazu v prvním stupni se použije sazební položka 1 zákona o soudních poplatcích v souladu s poznámkou 1 k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích. Tento paušální poplatek se hradí bez ohledu na to, zda bylo dané řízení dokončeno či nikoli. Snížení poplatku je možné pouze v následujících případech:

• v případě okamžitého zpětvzetí nebo zamítnutí žaloby před doručením protistraně (poplatek se snižuje na jednu čtvrtinu; poznámka 3 k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích); nebo
• v případě zpětvzetí žaloby po doručení protistraně, před prvním jednáním nebo při prvním jednání (poplatek se snižuje na polovinu; poznámka 4 písm. a) k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích); nebo
• pokud je věc vyřešena při prvním jednání nebo na začátku druhého jednání v důsledku mediace zahájené nejpozději při tomto jednání a toto řešení nabude právní moci (poplatek se snižuje na polovinu; poznámka 4 písm. b) k sazební položce 1 zákona o soudních poplatcích).

Podle rakouského systému soudních poplatků se v občanskoprávním řízení v prvním stupni hradí poplatek pouze za návrh na zahájení řízení, v tomto případě tedy za návrh na vydání evropského platebního rozkazu. Za další řízení v prvním stupni nejsou účtovány žádné další soudní poplatky.

Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká povinnost zaplatit poplatek okamžikem podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu k soudu. Poplatek je nutno uhradit v tomto okamžiku. Žádosti o osvobození od soudních poplatků musí být rovněž podány v rámci právní pomoci (v Rakousku: Verfahrenshilfe) nejpozději do této doby, pokud jsou pro to splněny podmínky.

Žádost o přezkum podle článku 20 nařízení je osvobozená od poplatku (bez ohledu na to, zda je jejím cílem opravný prostředek obdobný navrácení do původního stavu (odstavec 1) nebo přezkoumání věci samé (odstavec 2)).

V jaké výši?

Výpočet soudních poplatků za řízení v prvním stupni závisí na hodnotě předmětu žaloby (sporná částka = výše uplatňovaného nároku) a na počtu stran. Pro ilustraci viz níže úplnou tabulku sazeb podle sazební položky 1 zákona o soudních poplatcích (ke dni 1. května 2021; aktuální znění zákona o soudních poplatcích naleznete zde):

Pokud se řízení účastní více než dvě strany, lze podle § 19a zákona o soudních poplatcích přidat přirážku z důvodu vyššího počtu stran, jejíž výše se pohybuje mezi 10 % a 50 %.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

V případě opožděné úhrady je podle § 31 zákona o soudních poplatcích stanovena pokuta v pevné výši, která v současné době činí 23 EUR (ke dni 1. května 2021). Pozdní úhrada soudního poplatku však nemá žádný vliv na průběh občanskoprávního řízení jako takového. Soudní řízení není závislé na úhradě soudních poplatků – je prováděno zcela nezávislým způsobem.

Vymáhání soudních poplatků soudním orgánem se řídí rakouským zákonem o vymáhání soudních poplatků (Gerichtliches Einbringungsgesetz (GEG)). Pokud soudní orgán musí v důsledku nezaplacení podle § 6a zákona o vymáhání soudních poplatků vydat platební příkaz (exekuční titul pro vymáhání soudních poplatků), je třeba zaplatit další poplatek, který v současné době činí 8 EUR (ke dni 1. ledna 2014).

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Způsob platby je upraven v § 4 zákona o soudních poplatcích. V souladu s ním lze poplatky uhradit bankovní kartou s funkcí Bankomat nebo kreditní kartou, platbou nebo převodem na účet příslušného soudu, nebo složením hotovosti u uvedeného soudu. Bankovní údaje soudu jsou k dispozici na internetových stránkách spolkového ministerstva spravedlnosti (http://www.justiz.gv.at/, v záložce Soudy (Gerichte)).

Všechny poplatky lze hradit rovněž inkasem, pokud je soud (nebo rakouský soudní systém obecně) oprávněn inkasovat soudní poplatky z účtu oznámeného stranou, která tyto poplatky dluží, a vkládat je na účet soudu. Za tímto účelem musí návrh (na vydání evropského platebního rozkazu) specifikovat účet, ze kterého mají být tyto poplatky inkasovány, a oprávnění k jejich inkasu, například uvedením odkazu „Gebühreneinzug!“ („Výběr poplatků“) nebo „AEV!“ („nařízení o inkasu“). U omezeného povolení může být v návrhu rovněž uvedena maximální částka, kterou lze inkasovat (§ 5 a § 6 nařízení o inkasu (Abbuchungs- und Einziehungs-Verordnung)).

Při podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu prostřednictvím rakouského systému elektronického soudnictví (Elektronischer Rechtsverkehr (ERV)) musí být poplatky uhrazeny inkasem. V tomto případě nelze stanovit maximální částku, která může být inkasována.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Pokud jsou spolkové orgány oprávněny požadovat soudní poplatky při podání návrhu – zde návrhu na vydání evropského platebního rozkazu – a neexistuje povolení k inkasu, musí být k žádosti přiložen doklad o zaplacení poplatků (doklad o převodu; § 4 zákona o soudních poplatcích). Pokud je úhrada provedena bankovní kartou, kreditní kartou, vkladem nebo převodem na účet příslušného soudu nebo inkasem z účtu dané strany, informuje rakouská spolková účetní agentura (Buchhaltungsagentur des Bundes) soudní orgán o zaúčtování plateb provedených na účet soudu až v pozdější fázi. Postup týkající se oznamování soudních poplatků končí okamžikem předložení dokladu o úhradě (v plné výši).

V případě přeplatku lze do pěti let uplatnit nárok na vrácení přeplatku soudních poplatků (§ 6c odst. 1 bod 1 zákona o vymáhání soudních poplatků).

Související odkaz

Zákon o soudních poplatcích

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Soudní poplatky související s řízením o evropském platebním rozkazu - Polsko

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Poplatky v občanskoprávním řízení jsou upraveny zákonem o soudních nákladech (občanskoprávní věci) ze dne 28. července 2005 (konsolidované znění: Sbírka zákonů 2014, položka 1025). Zpravidla se poplatek hradí za jakýkoli podaný žalobní návrh, včetně nároků vznesených v rámci řízení upravených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (dále jen „evropský platební rozkaz“). Polské právo stanoví možnost podat žádost o osvobození od těchto nákladů ve výše uvedeném zákoně (hlava IV – Osvobození od soudních nákladů).

Které poplatky je třeba uhradit?

Poplatek, který se hradí v případě evropského platebního rozkazu, je poměrným poplatkem.

V jaké výši?

Poměrný poplatek se hradí za případy týkající se majetkových práv a činí 5 % ze sporné částky (tj. částky uvedené v žalobním návrhu); nemůže však být nižší než 30 zlotých nebo vyšší než 100 000 zlotých. V případě žádosti o zrušení evropského platebního rozkazu se hradí polovina poplatku.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Podle čl. 126² odst. 1 občanského soudního řádu ze dne 17. listopadu 1964 (Sbírka zákonů č. 43, položka 269, v platném znění), soud nepodnikne žádné kroky v návaznosti na procesní dokument, za který nebyl příslušný poplatek uhrazen. Jinými slovy musí být poplatek uhrazen v okamžiku, kdy je procesní dokument (žalobní návrh) podán k příslušnému soudu, nebo musí být podána žádost o osvobození od soudních nákladů.

Procesní důsledky neuhrazení poplatků za procesní dokument jsou mimo jiné uvedeny v článcích 130 a 130² občanského soudního řádu.

Článek 130 občanského soudního řádu stanoví, že pokud procesní dokument (včetně žalobního návrhu) nelze zpracovat v důsledku neuhrazení poplatku, předsedající soudce vyzve danou stranu, aby tuto úhradu provedla do jednoho týdne, jinak bude procesní dokument vrácen. Pokud procesní dokument podala osoba žijící v zahraničí, která nemá v Polsku žádného jmenovaného zástupce, předsedající soudce stanoví lhůtu pro uhrazení poplatku, která nesmí být kratší než jeden měsíc. Pokud není poplatek uhrazen ve stanovené lhůtě, procesní dokument se vrátí příslušné straně. Pokud je poplatek ve stanovené lhůtě uhrazen, procesní dokument má právní účinky ode dne, kdy byl podán.

Podle článku 130² občanského soudního řádu procesní dokument podaný advokátem nebo patentovým zástupcem, za který nebyl uhrazen poplatek, bude vrácen bez výzvy k úhradě, pokud je poplatek pevně daný nebo úměrný sporné částce určené stranou. Pokud je však poplatek za procesní dokument uhrazen do týdne od doručení rozhodnutí o vrácení dokumentu, má dokument právní účinky od dne, kdy byl podán.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Pravidla úhrady soudních poplatků v občanskoprávních věcech jsou upravena vyhláškou ministra spravedlnosti ze dne 31. ledna 2006, která stanoví pravidla pro úhradu soudních poplatků v občanskoprávních věcech (Sbírka zákonů č. 27, položka 199), což je prováděcí předpis pro výše uvedený zákon o soudních nákladech (občanskoprávní věci).

Soudní poplatky v občanskoprávních věcech lze hradit bezhotovostně na běžný účet příslušného soudu (bankovní spojení lze získat přímo od soudu nebo na jeho internetových stránkách nebo na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti), přímo na pokladně soudu nebo kolkovými známkami, které lze zakoupit na pokladně soudu.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Jakmile jsou uhrazeny poplatky a vyřešeny případné nesrovnalosti, soud vydá evropský platební rozkaz.

Úvod

Článek 5 nařízení o nákladech soudního řízení (Regulamento das Custas Processuais), schváleného legislativním nařízením č. 34/2008 ze dne 26. února 2008, stanoví, že soudní poplatek se vyjadřuje ve zúčtovacích jednotkách (Unidades de Conta, dále jen „UC“), přičemž v současnosti odpovídá jedna zúčtovací jednotka částce 102 EUR. Výše soudního poplatku, který má být uhrazen, se stanoví podle hodnoty sporu nebo složitosti věci.

Nařízení o nákladech soudního řízení obsahuje zvláštní ustanovení týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.

Které poplatky je třeba uhradit?

Podle čl. 7 odst. 4 a tabulky II-A nařízení o nákladech soudního řízení činí u návrhů na vydání platebního rozkazu soudní poplatky podle hodnoty sporu:

• do 5 000 EUR – 102 EUR (1 UC),
• od 5 000 EUR do 15 000 EUR – 204 EUR (2 UC),
• od 15 000,01 EUR – 306 EUR (3 UC).

Tyto hodnoty mohou být vyšší:

1. V případě obzvláště složité věci může soud v konečném důsledku rozhodnout o uplatnění vyšší částky, a sice v mezích stanovených v tabulce II nařízení o nákladech soudního řízení (čl. 7 odst. 7 uvedeného nařízení). V souladu s čl. 530 odst. 7 občanského soudního řádu (Código de Processo Civil) se pro účely úhrady soudního poplatku za obzvláště složité věci považují žaloby a předběžná opatření, které:
   1. obsahují obšírná podání nebo argumentaci;
   2. souvisejí s vysoce specializovanými právními otázkami nebo technickými záležitostmi nebo vyžadují kombinovanou analýzu právních otázek v různých souvislostech nebo
   3. zahrnují výslech velkého počtu svědků, posouzení složitých důkazů nebo různá zdlouhavá dokazování a
2. Je-li soudní poplatek povinna zaplatit obchodní společnost, která v minulém roce podala u soudu, soudní kanceláře nebo kontaktního místa 200 či více návrhů na předběžná opatření, zahájení řízení, uskutečnění procesních úkonů nebo výkon rozhodnutí, jsou soudní poplatky za návrhy na vydání platebního rozkazu podané touto společností stanoveny podle hodnoty sporu následujícím způsobem (čl. 13 odst. 3 nařízení o nákladech soudního řízení a tabulka II-B uvedená v tomto nařízení):

• do 5 000 EUR – soudní poplatek činí 153 EUR (1,5 UC),
• od 5 000 EUR do 15 000 EUR – soudní poplatek činí 306 EUR (3 UC),
• od 15 000,01 EUR – soudní poplatek činí 459 EUR (4,5 UC).

Pokud žalovaný podá odpor ve smyslu čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1896/2006 a v řízení je pokračováno, odečte se žalobci z částky, kterou je nutné zaplatit za pokračování v řízení, částka uhrazená v rámci řízení o evropském platebním rozkazu (čl. 7 odst. 6 nařízení o nákladech soudního řízení).

V jaké výši?

Viz předchozí odpověď.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Podle článku 642 občanského soudního řádu vyzve soudní kancelář dotčenou osobu, aby ve lhůtě deseti dnů uhradila nezaplacený poplatek navýšený o pokutu ve stejné výši, která nesmí být nižší než 1 UC a vyšší než 5 UC. Není-li po uplynutí této desetidenní lhůty potvrzena úhrada nezaplaceného soudního poplatku a pokuty, nařídí soud stažení podání, návrhu nebo odpovědi podaných stranou, která nesplnila své povinnosti.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Soudní poplatky musí být uhrazeny bankovním převodem.

Při podání návrhu na vydání platebního rozkazu u soudu je dobré vyčkat na informace kanceláře ústřední občanskoprávní sekce okresního soudu Porto (Juízo Central Cível do Tribunal da Comarca do Porto) k provedení platby. Za tímto účelem se důrazně doporučuje uvést e-mailovou adresu navrhovatele nebo jeho zástupce.  Soudní kancelář zašle referenční číslo (složené z 12 číslic a začínající číslem 70), které by mělo být zadáno do pole pro poznámky k bankovnímu převodu, spolu se spisovou značkou soudu, což umožní přiřadit platbu k dané věci. Soudu je nutné zaslat doklad o provedení platby.

Pokud se rozhodnete provést platbu před zahájením soudního řízení, tj. aniž byste čekali až vám soud za tímto účel zašle oznámení, jsou platební údaje následující (soudu je nutné zaslat doklad o převodu):

Držitel účtu: Úřad pro finanční a majetkovou správu soudnictví (Instituto de Gestão Financeira e Equipamentos da Justiça, I.P.)

Daňové identifikační číslo (Número de Identificação Fiscal, NIF): 510 361 242

Číslo účtu: 1120014160

Identifikační číslo banky (Número de Identificação Bancária, NIB): 078101120112001416052

IBAN: PT50078101120112001416052

Název banky: Agência da Gestão da Dívida e do Crédito Público - IGCP, E.P.E.

BIC SWIFT (identifikační kód podniku): IGCPPTPL

Co udělat po uhrazení poplatků?

Podle čl. 22 odst. 1 ministerské vyhlášky (Portaria) č. 419-A/2009 ze dne 17. dubna 2009 je nutné předložit doklad o platbě nebo jakkoli jinak doložit platbu spolu s příslušnými podáními nebo návrhem, ledaže by v ministerské vyhlášce č. 280/2013 ze dne 26. srpna 2013 bylo stanoveno jinak.

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Evropský platební rozkaz je upraven nařízením Evropského parlamentu a Rady ES č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.

Pokud jde o systém soudních poplatků hrazených kolkovými známkami (kolkovné), upozorňujeme, že je upraven nouzovým nařízením č. 80/2013, které je v platnosti od 26. června 2013. Tento legislativní akt byl přijat v návaznosti na změnu právního rámce pro vedení občanských řízení přijetím občanského soudního řádu a prosazováním nových institucí zavedených občanským zákoníkem.

Kolkovné se vztahuje na všechny fyzické i právnické osoby a platí se za služby poskytované soudy, jakož i Ministerstvem spravedlnosti (Ministerul Justiției) a úřadem státního zástupce při Nejvyšším kasačním a trestním soudu (Parchetul de pe lângă Înalta Curte de Casație și Justiție).

Kolkovné lze v Rumunsku hradit on-line, avšak tento systém elektronických plateb není zatím v provozu.

Které poplatky je třeba uhradit?

Kolkovné se platí jak za prvostupňová řízení, tak za opravné prostředky v souladu se zákonem.

Pokud jde o platby kolkovného, fyzické osoby mohou mít na požádání nárok na slevy, osvobození a splátkové režimy v souladu s nouzovým vládním nařízením č. 51/2008 o veřejné právní pomoci v občanských věcech, schváleným a doplněným zákonem č. 193/2008 v platném znění. Právnickým osobám mohou být pro platbu kolkovného poskytnuta zařízení podle čl. 42 odst. 2 nouzového vládního nařízení č. 80/2013.

V jaké výši?

Podle současných právních předpisů činí kolkovné za podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu podle čl. 3 odst. 1 nouzového vládního nařízení č. 80/2013:

1. až do hodnoty 500 lei – 8%, avšak nejméně 20 lei;
2. od 501 lei do 5 000 lei – 40 lei + 7% z hodnoty přesahující 500 lei;
3. od 5 001 lei do 25 000 lei: 355 lei + 5% z hodnoty přesahující 5 000 lei;
4. od 25 001 lei do 50 000 lei – 1 355 lei + 3% z hodnoty přesahující 25 000 lei;
5. od 50 001 lei do 250 000 lei – 2 105 lei + 2% z hodnoty přesahující 50 000 lei;
6. nad 250 000 lei – 6 105 lei + 1% z hodnoty přesahující 250 000 lei.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

V souladu s nouzovým vládním nařízením č. 80/2013 se kolkovné hradí předem. Pokud žalobce svou povinnost uhradit kolkovné nesplní ve lhůtě stanovené zákonem nebo soudem, návrh bude zrušen jako nekolkovaný, případně vyřízen v rozsahu ze zákona uhrazeného kolkovného. Pokud bude žádost o zvlášstní úpravu pro úhradu kolkovného zamítnuta a žalobce kolkovné neuhradí ve lhůtě stanovené soudem, aniž by do spisu doložil jakýkoli důkaz o provedené platbě, soud návrh zruší jako nekolkovaný.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Kolkovné hradí osoba, která poplatek dluží, v hotovosti, bankovním převodem nebo on-line na vyhrazený účet místních rozpočtových příjmů, tj. „soudní poplatky a jiné kolkovné“, územní správní jednotky podle místa bydliště nebo místa pobytu fyzické osoby, případně podle sídla právnické osoby. Náklady spojené s převodem částek splatných jako kolkovné nese dlužník.

Pokud osoba, která má uhradit kolkovné, nemá místo bydliště ani místo pobytu, případně sídlo v Rumunsku, kolkovné se platí na místní rozpočtový účet územní správní jednotky podle sídla soudu, u kterého je podána žaloba nebo návrh.

Kolkovné se hradí v hotovosti na ředitelstvích pro poplatky a daně územních správních jednotek podle místa bydliště nebo místa pobytu fyzické osoby, případně podle sídla právnické osoby.

Kromě toho lze kolkovné uhradit bankovním převodem a on-line.

Pro úhradu kolkovného nebyl v Rumunsku dosud zaveden žádný elektronický systém, ačkoli je tato možnost upravena zákonem.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Doklad o úhradě kolkovného, který se vydává pro platby v hotovosti, nebo poštovní peněžní poukázka se předloží v okamžiku podání právní žaloby.

Doklady, popřípadě poštovní peněžní poukázky pro kolkovné nemají žádný standardní formát; vydávají se v podobě uznávané jednotkou v místě, kde se platba provádí.

Pokud se kolkovné platí poté, co soud žalobci doručí oznámení v tomto smyslu, musí žalobce do spisu doložit důkaz o úhradě poplatku do deseti dní od doručení oznámení.

Důkaz o úhradě kolkovného lze předložit osobně v sídle soudu nebo e-mailem s uvedením spisové značky (jednacího čísla), za kterou (které) se úhrada provádí, neboť totéž jednací číslo je uvedeno na oznámení doručeném soudem dotyčné straně.

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Soudní poplatky vztahující se na řízení o evropském platebním rozkazu jsou stanoveny ve slovinském zákoně o soudních poplatcích (Zakon o sodnih taksah) (Uradni list RS (Úřední věstník Slovinské republiky) č. 37/08, 97/10, 63/13, 58/14 – rozhodnutí Ústavního soudu, 19/15 – rozhodnutí Ústavního soudu, 30/16 a 10/17–ZPP-E (zákon, kterým se mění občanský soudní řád); dále jen „ZST-1“), který je obecným právním předpisem o soudních poplatcích.

ZST-1 (článek 6) stanoví právní základ pro úhradu soudních poplatků v hotovosti, elektronickým převodem a jinými platnými platebními prostředky, což se vztahuje i na platbu poplatků v rámci řízení o evropském platebním rozkazu. V praxi mohou být soudní poplatky uhrazeny elektronicky prostřednictvím internetových platebních služeb jednotlivých bank.

Které poplatky je třeba uhradit?

V rámci řízení o evropském platebním rozkazu se na celé řízení vztahuje jednorázový soudní poplatek. Osobou odpovědnou za úhradu soudního poplatku je žalobce a platba musí být provedena v okamžiku podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu k soudu.

V jaké výši?

Výše soudního poplatku v rámci řízení o evropském platebním rozkazu, který musí žalobce uhradit při podání návrhu k soudu, závisí na hodnotě nároku.

Kvocient činí 1,2 (položka 1301 sazebníku poplatků podle ZST-1) a poplatek se vypočte v souladu s tabulkou uvedenou v článku 16 zákona ZST-1. Jelikož existuje mnoho tříd hodnot, nemohou zde být všechny podrobně uvedeny.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud žalobce neuhradí soudní poplatek včas, soud přesto řízení povede a soudní poplatek je pak v případě potřeby vymáhán.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

ZST-1 (článek 6) stanoví právní základ pro úhradu soudních poplatků v hotovosti, elektronickým převodem a jinými platnými platebními prostředky, což se vztahuje i na platbu poplatků v rámci řízení o evropském platebním rozkazu.

V praxi mohou být soudní poplatky uhrazeny elektronicky prostřednictvím internetových platebních služeb jednotlivých bank nebo mohou být uhrazeny přímo prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo na pokladně soudu (v hotovosti nebo prostřednictvím platebního terminálu).

Každá banka má svou vlastní internetovou platební službu pro elektronické platby.

Odpovědná osoba může soudní poplatek uhradit předem, tj. při podání návrhu na zahájení řízení k soudu, nebo může podat návrh k soudu a počkat, až jí soud zašle platební avízo s příslušnou částkou a všechny ostatní nezbytné údaje k provedení platby.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Pokud je soudní poplatek uhrazen s uvedením příslušného referenčního čísla (sděleného odpovědné osobě soudem v platebním avízu), nemusí odpovědná osoba soudu předkládat žádný doklad o platbě. V takovýchto případech je soud o platbě informován prostřednictvím zvláštního systému elektronického bankovnictví (UJPnet), kde je správné referenční číslo rozhodující pro identifikaci jednotlivých plateb.

Pokud je však soudní poplatek uhrazen bez uvedení příslušného referenčního čísla, odpovědná osoba musí soudu předložit potvrzení o platbě. Neexistují žádné zvláštní formální podmínky týkající se platnosti tohoto potvrzení. Na základě tohoto potvrzení soud v případě potřeby ověří úhradu soudního poplatku na platformě UJPnet (zejména pokud není soudní poplatek uhrazen na pokladně soudu).

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Zákon č. 71/1992 o soudních poplatcích a poplatcích za výpisy z trestního rejstříku, ve znění pozdějších předpisů.

Soudní poplatky mohou být uhrazeny debetní nebo kreditní kartou, bankovním převodem nebo na pobočce zahraniční banky.

Které poplatky je třeba uhradit?

Soudní poplatky se v souladu s článkem 1 zákona č. 71/1992 o soudních poplatcích a poplatcích za výpisy z trestního rejstříku, ve znění pozdějších předpisů, vybírají za jednotlivé úkony anebo soudní řízení, kde jsou úkony vykonávány na návrh a jako úkony orgánů státní správy soudů a státních zastupitelství, uvedené v sazebníku soudních poplatků a poplatků za výpisy z trestního rejstříku, který tvoří přílohu tohoto zákona.

Poplatky se rovněž vybírají za řízení a úkony vykonané bez návrhu ve prospěch poplatníka, pokud je tak výslovně uvedeno v sazebníku.

V jaké výši?

Výše poplatku je uvedená v sazebníku procentuálně ze základu poplatku nebo jako paušální částka. Pokud je stanovena výše poplatku za řízení, rozumí se tím řízení v rámci jedné instance. Poplatek ve stejné výši se vybírá i za odvolací řízení v téže věci.

Za návrh na zahájení řízení o evropském platebním rozkazu je stanoven poplatek ve výši 6 % z ceny (úhrady) předmětu řízení anebo z hodnoty předmětu sporu, avšak ne méně než 16,50 EUR, ledaže by byla stanovena zvláštní sazba. Totéž platí v případě podání odporu.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud poplatek za podání žaloby, návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo kasační stížnost není uhrazen, soud vyzve poplatníka, aby ho ve lhůtě, kterou stanoví, uhradil, obecně do deseti dnů od doručení výzvy; pokud poplatek i přes výzvu není uhrazen ani v této lhůtě, soud řízení zastaví. Poplatník musí být ve výzvě poučen o důsledcích neuhrazení poplatku.

Soud řízení kvůli neuhrazení poplatku nezastaví, pokud

1. už začal jednat ve věci samé;
2. žaloba nebo návrh byly rozšířeny, nebo byla podána vzájemná žaloba nebo protinávrh ve stejné věci poté, co začal jednat ve věci samé;
3. je požadováno uhrazení poplatku ve výši, která je v rozporu s ustanoveními tohoto zákona;
4. platební povinnost poplatníka vznikla v důsledku podání návrhu na nařízení naléhavých opatření;
5. byla ve lhůtě stanovené pro uhrazení soudního poplatku podána žádost o osvobození od soudního poplatku a soud žádosti vyhověl; pokud soud žádosti vyhověl pouze zčásti, vyzve poplatníka, aby uhradil soudní poplatek ve výši, které se osvobození od soudního poplatku netýkalo.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Poplatky, které jsou vybírány soudy, orgány státní správy soudů a státních zastupitelství, mohou být uhrazeny v hotovosti, debetní nebo kreditní kartou, poštovní poukázkou nebo bankovním převodem nebo na pobočce zahraniční banky. Poplatky se uhradí v hotovosti, debetní nebo kreditní kartou nebo bankovním převodem nebo na pobočce zahraniční banky prostřednictvím technického vybavení právnické osoby, ve které je 100% vlastníkem stát a která je provozovatelem systému, pokud příslušný subjekt splnil požadavky pro výše uvedené. Poplatky mohou být uhrazeny v hotovosti, pokud soudy, orgány státní správy soudů a státních zastupitelství pro tento způsob platby vytvořily podmínky a za předpokladu, že poplatek v jedné věci nepřesáhne 300 EUR, s výjimkou poplatku pod bodem 17 (ve věcech obchodního rejstříku), který může být uhrazen v hotovosti, byť přesáhne 300 EUR. Pokud jsou soud, orgány státní správy soudů a státních zastupitelství zapojeny do centrálního systému evidence poplatků, poplatky se uhradí v hotovosti, debetní nebo kreditní kartou nebo bankovním převodem nebo na pobočce zahraniční banky na účet provozovatele systému.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Úhrada platby může být potvrzena standardními platebními doklady používanými v běžných transakcích v závislosti na způsobu platby, tj. příjmovým dokladem, útržkem z poštovní poukázky, výpisem z účtu atd.

Úvod

Poplatky za návrh na vydání evropského platebního rozkazu jsou ve Švédsku upraveny následujícími předpisy:

Zákon (2008:879) o evropském platebním rozkazu 5 §. Ten, kdo navrhuje vydání evropského platebního rozkazu, musí za podání takového návrhu uhradit poplatek. Vláda může vydat nařízení týkající se výše částky takového poplatku.

Poplatek za podání návrhu musí být uhrazen předem.

Pokud žalobce nesplní povinnost uhradit poplatek za podání návrhu, bude návrh odmítnut.

Nařízení (2008:892) o evropském platebním rozkazu 3 §. Při úhradě poplatku za podání návrhu musí žalobce uvést osobní identifikační číslo žalovaného nebo registrační číslo, pokud jde o organizaci.

Které poplatky je třeba uhradit?

Pokud podáváte návrh na vydání evropského platebního rozkazu ve Švédsku, je třeba za podání takového návrhu uhradit poplatek. Poplatek za podání návrhu musí být uhrazen předem. To znamená, že poplatek musí být uhrazen, aby švédský exekuční orgán (Kronofogdemyndigheten) mohl zahájit zpracování návrhu na vydání evropského platebního rozkazu. Poté, co návrh podáte, obdržíte příkaz švédského exekučního orgánu (Kronofogdemyndigheten) s informacemi, jak poplatek za podání návrhu uhradit.

V jaké výši?

V současné době činí poplatek za podání návrhu 300 SEK.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud není poplatek uhrazen včas, návrh bude zamítnut před tím, než bude zahájeno jeho zpracování.

Jak a kde soudní poplatky uhradit?

Poplatek za podání návrhu neplaťte předem, ale počkejte na dopis od švédského exekučního orgánu (Kronofogdemyndigheten), v němž budou uvedeny informace o tom, jak platbu provést.

Co dělat po uhrazení poplatků?

Po včasném uhrazení poplatku za vydání návrhu není třeba dělat nic dalšího. Švédský exekuční orgán (Kronofogdemyndigheten) příjem úhrady sleduje. Jakmile je úhrada zaregistrována, zahájí uvedený orgán zpracování Vašeho návrhu na vydání evropského platebního rozkazu.

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak soudní poplatky uhradit?

Co udělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Řízení o evropském platebním rozkazu je zjednodušené řízení pro získání rozhodnutí o nesporných nárocích v přeshraničních občanských a obchodních věcech. Přeshraniční spor je spor, kdy alespoň jedna ze stran má bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě, než ve kterém je řízení zahájeno.

Které poplatky je třeba uhradit?

Podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu je podmíněno úhradou soudních poplatků. Chcete-li platit debetní nebo kreditní kartou, měly by být příslušné údaje o kartě uvedeny v dodatku k návrhu na vydání evropského platebního rozkazu na formuláři A.

Pokud by bylo třeba nárok vymáhat, budou vyžadovány další soudní poplatky. Podrobnější informace o dostupných postupech najdete na stránce týkající se vymáhání soudních rozhodnutí v Anglii a Walesu.

V jaké výši?

Informace o soudních poplatcích v Anglii a Walesu lze nalézt v letáku EX50 – Soudní poplatky v občanskoprávních a rodinných věcech.

Výše poplatku se odvíjí od hodnoty nároku.

Pro orientaci jsou v níže uvedené tabulce uvedeny poplatky platné k 17. listopadu 2016. Výše soudních poplatků se může měnit, je proto třeba vždy ověřit u soudu či právního zástupce, zda je daná částka stále aktuální. Uvedené poplatky jsou v librách šterlinků (GBP). K výpočtu odpovídající částky v eurech (EUR) musí být použit přepočítací koeficient platný v den podání návrhu.

Chcete-li nárok vymáhat, platí se další poplatek.

Při podání návrhu musíte zaplatit soudní poplatek a dále zaplatit další soudní poplatky v různých fázích soudního řízení. Můžete mít nárok na osvobození od poplatku (záleží na Vaší osobní situaci), což znamená, že nebudete muset platit soudní poplatek, či pouze určitou část. Je nutné však zažádat samostatně o osvobození od každého jednotlivého poplatku, který je splatný během soudního řízení. Pokud si tedy například zažádáte o osvobození od poplatku při prvním podání, budete osvobozeni pouze od prvního, úvodního poplatku. Důvodem je to, že Vaše osobní situace se může během řízení změnit a vy již nadále nebudete mít nárok na osvobození od poplatku. Nebo v opačném případě může dojít k tomu, že během soudního řízení získáte nárok na osvobození od poplatku.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Pokud žalobce neuvede příslušné údaje o kreditní kartě správně nebo pokud se platba z nějakého důvodu neprovede, zašle příslušný soud žalobci formulář B „Žádost žalobci, aby doplnil nebo opravil návrh na vydání evropského platebního rozkazu“ s žádostí o doplnění údajů o platné platební kartě, aby bylo možné provést úhradu soudních poplatků. Dokud soud neobdrží správnou platbu, nepodnikne žádné další kroky.

Jak soudní poplatky uhradit?

Úhrada soudních poplatků se provádí na základě poskytnutí správných platebních údajů soudu. Údaje by měly být poskytnuty prostřednictvím formuláře A „Návrh na vydání evropského platebního rozkazu“.

Platba se obvykle provádí debetní nebo kreditní kartou. Je možné, že soud, na který se s návrhem obracíte, nemusí umožňovat všechny způsoby úhrady uvedené ve formuláři A. Žalobce by se měl obrátit na soud a ověřit, jaký způsob platby lze použít.

Rovněž je možné zaplatit kreditní kartou prostřednictvím telefonu. Řada soudů má zařízení pro tento způsob přijímání plateb kartou k dispozici, ale je třeba předem ověřit, zda lze u daného soudu platbu takto provést.

Elektronickou platbu lze provést pouze v případě osob, které mají adresu ve Spojeném království.

Co udělat po uhrazení poplatků?

Je-li návrh správně podán, vydá soud vůči žalovanému evropský platební rozkaz (formulář E). Současně je žalobci zasláno oznámení o vydání rozkazu a doklad o přijetí platební transakce.

Tento doklad má obvykle rozměry 8 x 12 cm. V jeho horní části je uveden název soudu a jeho poštovní adresa, v dolní části je uvedena uhrazená část a datum její úhrady.

Víc informací naleznete v části věnované vymáhání přeshraničních nároků v Evropské unii.

V tuto chvíli nejsou účtovány žádné poplatky.

Úvod

Které poplatky je třeba uhradit?

V jaké výši?

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Jak soudní poplatky uhradit?

Co udělat po uhrazení poplatků?

Úvod

Ve Skotsku poplatky za evropský platební rozkaz upravují tyto předpisy:

• nařízení nejvyššího soudu hrabství o soudních poplatcích z roku 2018 (Sheriff Court Fees Order 2018), ve znění pozměňujícího nařízení o soudních poplatcích z roku 2018 (Sheriff Court Fees Amendment Order 2018).

Od 1. dubna 2019 se na evropský platební rozkaz vztahuje příloha 2 část II odst. 6.

Od 1. dubna 2020 se na evropský platební rozkaz vztahuje příloha 3 část II odst. 6.

Elektronická úhrada poplatků není možná.

Které poplatky je třeba uhradit?

Pro podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu za použití formuláře A podle nařízení(EU) č. 1896/2006 k soudu je nutné jednorázově uhradit poplatek, který pokrývá veškerá soudní řízení.

Zastupování advokátem se obvykle nepožaduje, a soudní poplatek proto nezahrnuje žádné odměny právních zástupců ani náklady související s doručováním písemností žalovanému.

Podání odporu na formuláři F není zpoplatněno.

V jaké výši?

Poplatek za podání návrhu na vydání evropského platebního rozkazu k soudu činí 129 GBP.

Podle článku 8 nařízení nejvyššího soudu hrabství o soudních poplatcích z roku 2018, skotského právního předpisu č. 2018/481 v pozměněném znění, může mít strana nárok na osvobození od poplatku, např. má-li nárok na určité státní dávky, nebo nárok na právní pomoc v občanských věcech.

Jaké jsou důsledky opožděné úhrady poplatků?

Podle odstavce 3 nařízení nejvyššího soudu hrabství o soudních poplatcích z roku 2018, skotského právního předpisu č. 2018/481 v pozměněném znění, soud návrhu nevyhoví a není povinen nic činit, dokud poplatek nebude uhrazen.

Jak soudní poplatky uhradit?

Soudní poplatky lze uhradit:

• šekem vystaveným ve prospěch Scottish Courts and Tribunals Service,
• debetní nebo kreditní kartou – je třeba ověřit, jaké druhy karet příslušný soud přijímá a zda lze platby provádět telefonicky,
• poštovní poukázkou ve prospěch Scottish Courts and Tribunals Service,
• v hotovosti – v případě úhrad prováděných poštou se platba v hotovosti nedoporučuje.

Co udělat po uhrazení poplatků?

Soud spolu s platbou přijme návrh podaný za použití formuláře A podle nařízení (ES) č. 1896/2006. Formulář i platba by měly být soudu předány nebo zaslány současně. Soud následně, jako další krok řízení, vydá nebo zašle formulář B, C, D nebo E. Doklady o platbě se nevyžadují.