Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Soudní poplatky související s řízením o evropském platebním rozkazu

Rakousko

Obsah zajišťuje
Rakousko
Do jazyka, který máte právě nastavený, úřední překlad neexistuje.
Zde je k dispozici strojový překlad. Upozorňujeme, že má pouze orientační charakter. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Právní rámec upravující odměny právnických povolání

Advokáti

Rakouské stavovské předpisy advokátů (Rechtsanwaltsordnung) stanoví, že honoráře vyplácené advokátům za poskytnuté služby mohou být v zásadě svobodně sjednány mezi klientem a advokátem.

Honoráře mohou vycházet z hodinové sazby nebo mohou být sjednány ve formě paušálního honoráře. Při paušálním honoráři se neúčtuje množství potřebné práce a času. Pokud není výslovně sjednán žádný honorář, má se za to, že byla sjednána přiměřená výše odměny na základě tarifů stanovených v zákoně o odměnách advokátů (Rechtsanwaltstarifsgesetz) nebo v obecných kritériích odměňování advokátů (Allgemeine Honorar-Kriterien für Rechtsanwälte).

Rakouský občanský soudní řád (Zivilprozessordnung – ZPO) a zákon o odměnách advokátů stanoví, že v občanskoprávním řízení musí soud určit podíl nákladů, které musí neúspěšná strana uhradit druhé straně. Tyto náklady vycházejí z hodnoty sporu a doby trvání a povahy poskytnuté služby.

trestních řízeních v zásadě každá osoba, která si najala advokáta, aby jednal jejím jménem (obžalovaný, soukromý žalobce, osoba uplatňující v trestním řízení občanskoprávní nárok), musí nést rovněž z toho plynoucí náklady. Tak je tomu také v případech, kdy byl obhájce jmenován soudem, pokud nejsou splněny předpoklady pro poskytnutí bezplatné právní pomoci. Náklady se obvykle liší podle typu a složení zúčastněného soudu (např. okresní soud, krajský soud se samosoudcem, senát laických soudců, porota).

Soudní exekutoři

Honorář, který dostávají za svou práci soudní exekutoři (Gerichtsvollzieher), je stanoven v zákoně o exekučních poplatcích (Vollzugsgebührengesetz). Tento zákon konkrétně upravuje poplatek za exekuci, který musí věřitel podávající žádost uhradit při předložení žádosti o exekuci společně s paušálním poplatkem stanoveným v zákoně o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz – GGG).

Poplatek za exekuci (§ 2 zákona o exekučních poplatcích) tvoří součást nákladů exekučního řízení. Při rozhodování o nákladech může soud jejich úhradu nařídit dlužníkovi, pokud si to věřitel přeje.

Soudní exekutor má také nárok na odměnu za převzetí plateb. Lze ji odečíst z vymožené částky (§ 11 zákona o exekučních poplatcích).

Fixní náklady

Fixní náklady v občanskoprávním řízení

Fixní náklady stran v občanskoprávním řízení

Soudní poplatky za využití služeb soudů jsou stanoveny buď jako paušální poplatky, nebo jako procento z vyměřovacího základu. Jejich výše závisí na povaze věci, na hodnotě žalobního nároku (která je dána peněžní hodnotou nároku) a na počtu stran. V případě více než dvou stran může být účtován příplatek za více stran, jak je stanoveno v § 19a zákona o soudních poplatcích (v rozmezí 10–50 %).

Fáze občanskoprávního řízení, kdy musí být fixní náklady uhrazeny

V případě občanskoprávního řízení u soudu prvního stupně se paušální poplatek stává splatným v okamžiku podání dokumentu, kterým se iniciuje dotčené řízení. Tento poplatek je splatný pouze jednou, nehledě na to, v jaké fázi se řízení v daném okamžiku nachází a zda žádost obsahuje více než jeden žalobní nárok nebo se vztahuje k více než jedné osobě, a kryje celé řízení u soudu prvního stupně. Pokud je žalobní návrh v průběhu řízení rozšířen, může vzniknout povinnost platit další poplatky. Tyto poplatky se stávají splatnými v okamžiku založení písemného podání. V případech, kdy dojde během projednávání věci k rozšíření žalobního návrhu, poplatek je splatný v okamžiku, kdy je toto rozšíření zaneseno do protokolu. V případě řízení u soudu druhého nebo třetího stupně se poplatek stává splatným v okamžiku podání opravného prostředku (§ 2 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Odchylně od tohoto ustanovení se v některých případech řízení v nesporných věcech hradí místo žalobního poplatku poplatek za rozhodnutí.

Fixní náklady v trestním řízení

Fixní náklady stran v trestním řízení

Poplatek se hradí pouze v případě vznesení soukromé obžaloby, a to podle tarifní položky 13 zákona o soudních poplatcích.

Fáze trestního řízení, kdy musí být fixní náklady uhrazeny

Fixní náklady musí být uhrazeny na začátku řízení a v okamžiku podání opravného prostředku.

Fixní náklady v ústavním řízení

Fixní náklady stran v ústavním řízení

Podle § 17a odst. 1 zákona o ústavním soudu (Verfassungsgerichtshofgesetz – VfGG) činí poplatek 220 EUR.

Fáze ústavního řízení, kdy musí být fixní náklady uhrazeny

Fixní náklady musí být uhrazeny na začátku řízení.

Předběžné informace, které musí uvést právní zástupci

Práva a povinnosti stran

Obecně je advokát povinen informovat své klienty o tom, jak se budou poplatky počítat a jaké náklady na své straně může klient očekávat.§V tomto ohledu doporučuje § 50 odst. 2 pokynů k výkonu advokacie a dohledu nad povinnostmi advokátů (Richtlinien für die Ausübung des Rechtsanwaltsberufs und für die Überwachung der Pflichten des Rechtsanwalts – RL-BA), aby advokát při přijímání pokynů k nové věci informoval klienta o základu, ze kterého bude poplatek účtován, a o svém nároku na předběžné platby. Pokud nebyl sjednán paušální honorář, má klient nárok žádat v přiměřených intervalech dílčí předběžné vyúčtování nebo výpis služeb, které již byly poskytnuty, nebo přehled již odpracované doby, pakliže byla sjednána odměna s hodinovou sazbou. Obdobně by před jmenováním advokáta měla být uzavřena dohoda upravující zahájení a četnost předběžných plateb.

Právní základy pro stanovení nákladů

Kde lze najít informace o právních poplatcích v Rakousku?

Zákonné normy upravující povinnost hradit náklady v občanskoprávních řízeních ve sporných věcech (včetně obchodních věcí) jsou obsaženy v §§ 40–55 občanského soudního řádu. Řízení v nesporných věcech (např. řízení v rodinných věcech, zejména rozvod po vzájemné dohodě, spory týkající se svěření dítěte do péče a práv styku s dítětem a řízení týkající se pohledávek výživného) podléhají samostatným předpisům o povinnosti náhrady nákladů. Rámcové předpisy jsou stanoveny v § 78 zákona o nesporných řízeních (Außerstreitgesetz – AußStrG). Výjimky z těchto rámcových pravidel platí kromě jiného v řízeních, která se týkají sporů o svěření dítěte do péče a o nárok na styk s dítětem, a řízeních o pohledávkách výživného pro nezletilé. Náklady v trestních řízeních jsou upraveny v §§ 380–395 rakouského trestního řádu (Strafprozeßordnung – StPO). Soudní poplatky (paušální poplatky) jsou stanoveny v zákoně o soudních poplatcích.

Online informační leták se souhrnem poplatků, které si mohou účtovat advokáti, je k dispozici na domovské internetové stránce Advokátní komory Rakouska (Österreichischer Rechtsanwaltskammertag). Všeobecné informace lze získat také na webových stránkách služby HELP pro zahraniční občany žijící v Rakousku (Amtshelfer für Österreich) pod odkazem: Leben in Österreich > Zivilrecht > Zivilverfahren [Život v Rakousku > Občanské právo > Občanskoprávní řízení].

Webové stránky služby HELP pro zahraniční občany žijící v Rakousku obsahují všeobecné informace o soudních poplatcích. Znění zákonů (jako je zákon o soudních poplatcích a tarify poplatků) jsou k dispozici zdarma prostřednictvím Právního informačního systému Rakouské republiky (Rechtsinformationssystem des Bundes) na domovské stránce spolkového kancléřství (Bundeskanzleramt).

V jakém jazyce lze získat informace o právních základech nákladů v Rakousku?

V němčině

Kde naleznu informace o mediaci?

Seznam mediátorů (vedený rakouským ministerstvem spravedlnosti) je široké veřejnosti k dispozici na specializované webové stránce věnované mediaci.

Co se týče nápravných opatření v trestním řízení, informace o mediaci mezi obžalovaným a poškozeným jsou k dispozici na webových stránkách NEUSTART (také v angličtině).

Kde lze najít další informace o nákladech?

Online informace o nákladech řízení

Všeobecné informace o rakouském systému soudnictví, o nákladech a o Spolkovém ministerstvu spravedlnosti lze vyhledat na webových stránkách rakouské justice a na webových stránkách služby HELP pro zahraniční občany žijící v Rakousku, které poskytují všeobecné informace přístupnou formou.

Právní informační systém Rakouské republiky poskytuje znění těchto zákonů:

  • zákon o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz – GGG)
  • zákon o nároku na odměnu (Gebührenanspruchsgesetz – GebAG)
  • stavovské předpisy advokátů (Rechtsanwaltsordnung – RAO)
  • zákon o odměnách advokátů (Rechtsanwaltstarifgesetz – RATG)

Znění obecných kritérií odměňování advokátů (Allgemeine Honorar-Kriterien für Rechtsanwälte – AHK) je k dispozici na portálu Rakouské advokátní komory.

Kde lze najít informace o průměrné době trvání různých řízení?

Pokud potřebujete vyhledat tento typ informací, kontaktujte přímo Ministerstvo spravedlnosti Rakouska.

Kde lze najít informace o průměrných celkových nákladech určitého řízení?

Soudní poplatky placené za každé řízení jsou stanoveny předem (zákon o soudních poplatcích). Tyto poplatky se mohou měnit, pokud hodnota žalobního nároku roste nebo klesá. Náklady, které má uhradit neúspěšná strana straně úspěšné v občanskoprávním řízení (odměny advokátů, honoráře znalců, náklady na tlumočení/překlad), určuje soud. Učiní tak na základě zákona o odměnách advokátů (odměny advokátů) a zákona o nároku na odměnu (honoráře znalců a tlumočníků/překladatelů). Tyto náklady se z velké části počítají na základě výše vynaložených výdajů a stráveného času. Proto nelze předem stanovit žádnou pevnou částku. Honorář, který platí klient advokátovi, si v zásadě mohou klient a advokát svobodně sjednat mezi sebou.

Daň z přidané hodnoty

Kde lze najít informace o DPH? Jaké jsou stanovené sazby?

Advokátní služby podléhají dani z přidané hodnoty. Sazba DPH činí v Rakousku 20%. Obdobně jako v případě jiných výdajů musí být advokátovi uhrazena samostatně, jak je výslovně stanoveno v § 16 zákona o odměnách advokátů§ 17 obecných kritérií odměňování advokátů. Daň z přidané hodnoty není do výše sazby odměn stanovených v zákoně o odměnách advokátů a obecných kritériích odměňování zahrnuta.

Právní pomoc

Příslušná hranice příjmů v oblasti civilního soudnictví

Právo na poskytnutí právní pomoci (Verfahrenshilfenení založeno na žádné zákonem stanovené hranici příjmů. V občanskoprávních řízeních (a v obchodních věcech) se právní pomoc řídí rakouským občanským soudním řádem. Ustanovení občanského soudního řádu se použijí mutatis mutandis v nesporných řízeních. Rozhodnutí o přiznání právní pomoci přijímá soud, který dotčený případ projednává v prvním stupni.

Právní pomoc je straně poskytnuta, pokud její příjem, finanční situace a vyživovací povinnosti jsou takové, že si nemůže dovolit nést náklady soudního řízení, aniž by to mělo nepříznivý dopad na výši finančních prostředků potřebných k zachování skromného životního stylu. Kromě toho se nesmí příslušné řízení jevit zjevně kverulantským nebo zcela postrádajícím jakoukoli naději na úspěch. O tom, které z níže uvedených výhod mají být přiznány v každém jednotlivém případě, rozhoduje soud.

Právní pomoc v Rakousku může zahrnovat přiznání následujících výhod:

  1. dočasné osvobození od placení soudních poplatků, svědečného, honorářů znalcům a tlumočníkům, nákladů na jakákoliv nezbytná veřejná oznámení, nákladů na svěřeneckého správce a všech vydání vzniklých soudem přidělenému zákonnému zástupci nebo advokátovi;
  2. zastupování advokátem.

Strana přijímající právní pomoc může být vyzvána k vrácení již poskytnutých výhod nebo jejich zpětné úhradě, pokud a jakmile je tato strana schopná provést celkovou nebo částečnou zpětnou úhradu, aniž by tím byly nepříznivě dotčeny jejich prostředky nezbytné k zajištění přiměřené životní úrovně, přičemž ale tato povinnost může platit nejdéle tři roky po skončení soudního řízení.

Příslušná hranice příjmů v oblasti trestního soudnictví pro obžalované/obviněné a oběti trestného činu

K určení, zda má obžalovaný nebo také oběť trestného činu či soukromý žalobce nárok na poskytnutí právní pomoci, se nepoužívá žádné pevně stanovené finanční minimum. Určujícím kritériem jsou prostředky k obživě nad hranicí minimální mzdy a pod příslušnou úrovní prostředků na obživu. Minimální mzda je pravidelně přehodnocována a zveřejňována ve své aktuální výši na webových stránkách rakouské justice.

Podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obětem trestných činů

Není-li nárok na soudní pomoc (Prozessbegleitung) podle § 66 odst. 2 rakouského trestního řádu (Strafprozessordnung – StPO), má soukromý žalobce nárok na soudní pomoc, pokud:

  • není možné právní zastoupení, aniž by tím byly nepříznivě dotčeny prostředky nezbytné k zajištění přiměřené životní úrovně (viz také výše uvedený výklad o prostředcích nezbytných k zajištění přiměřené životní úrovně), a
  • je zapotřebí zastupování advokátem v zájmu výkonu spravedlnosti a zejména v zájmu řádného vymáhání nároků navrhovatele, aby se tak předešlo následnému občanskoprávnímu řízení.

Podmínky spojené s přiznáním právní pomoci obětem obžalovaným/obviněným

Předpokladem pro poskytnutí právní pomoci je, že tato pomoc je – nehledě na finanční předpoklady – v zájmu výkonu spravedlnosti a především v zájmu přiměřené obhajoby.

Přidělení obhájce je v zájmu výkonu spravedlnosti tehdy, když:

  • jde o případ nezbytné obhajoby (notwendige Verteidigung) ve smyslu § 61 odst. 1 rakouského trestního řádu (viz níže),
  • je-li obžalovaný/obviněný nevidomý, neslyšící, němý nebo jinak postižený nebo nemá dostatečnou znalost jazyka, v němž je vedeno řízení,
  • pro odvolací řízení,
  • pokud dotčený případ zahrnuje posouzení složitých faktických a právních skutečností.

V případech nezbytné obhajoby musí být obviněný/obžalovaný zastupován právním obhájcem. Taxativní seznam případů, kdy je obhajoba nezbytná, stanoví § 61 odst. 1 trestního řádu:

  1. pokud a dokud se obžalovaný nachází ve vyšetřovací vazbě,
  2. v průběhu řízení zahrnujícího zadržení v ústavu pro pachatele trpící duševní chorobou,
  3. při soudním řízení týkajícím se zadržení obžalovaného v ústavu pro pachatele trpící závislostí, kteří potřebují rehabilitaci, nebo zadržení v ústavu pro nebezpečné recidivisty,
  4. při soudním řízení před krajským soudem se senátem laických soudců nebo porotou,
  5. během soudního řízení před krajským soudem se samosoudcem, pokud může být uložen trest odnětí svobody na více než 3 roky, kromě případů krádeže vloupáním podle § 129 odst. 1 až 3 rakouského trestního zákoníku (Strafgesetzbuch – StGB) a nakládání s ukradeným zbožím podle § 164 odst. 4 trestního zákoníku,
  6. při výslechu (§ 165), pokud představuje součást povinné obhajoby během soudního řízení v souladu s body 3 až 5, v rámci odvolacího řízení proti verdiktu soudu zasedajícího v senátu laických soudců nebo soudu zasedajícího v porotě,
  7. při podávání žádosti o znovuotevření trestního řízení a během veřejného soudního řízení.

Soudní řízení osvobozená od poplatků

V trestním řízení mají oběti násilných činů, nebezpečných pohrůžek nebo sexuálně motivovaných trestných činů a také manželé, životní druhové, příbuzní v přímé linii, bratr nebo sestra osoby, jejíž smrt mohla být způsobena trestným činem, nebo jiní příbuzní, kteří byli svědky trestného činu, nárok na psycho‑sociální nebo soudní pomoc zdarma, pokud o ni požádají, aby byla zachována práva oběti v trestním řízení. Oběti sexuálně motivovaných trestných činů mladší 14 let mají nárok na bezplatnou pomoc ve všech případech, aniž by musely podávat žádost. Do psycho‑sociální pomoci spadá příprava oběti na soudní řízení a emoční zátěž způsobenou takovým řízením. Psycho‑sociální a soudní pomoc poskytují organizace na podporu obětí, které jsou pověřeny ministerstvem spravedlnosti, s nímž mají smluvní vztah podle § 66 odst. 2 trestního řádu.

nesporném řízení se neplatí žádné poplatky za jmenování poručníka (Sachwalter) nebo za řízení o svěření dítěte do péče a styk s dítětem. Stejně tak se neplatí žádné poplatky za řízení podle zákona o zadržení v ústavu (Unterbringungsgesetz) a zákona o ústavní péči (Heimaufenthaltsgesetz). Právní pomoc může být poskytnuta formou dočasného osvobození od poplatků v případě nízkých příjmů a majetku strany. Rozsah udělené výjimky závisí na příslušné žádosti a je na zvážení soudu.

Kdy musí neúspěšná strana nahradit náklady řízení straně, která uspěla?

Sporná řízení

Náklady občanskoprávního řízení (včetně obchodních věcí) se řídí rakouským občanským soudním řádem. Ten stanoví, že zpočátku musí každá strana uhradit náklady vzniklé v důsledku její účasti v řízení. Náklady vzniklé oběma stranám se na počátku rozdělí rovným dílem mezi obě strany. Pokud je věc vyřešena rozhodnutím soudu, tento soud musí také vydat nařízení o nákladech řízení. Hlavní zásadou je princip objektivní odpovědnosti, tj. že náklady hradí neúspěšná strana. Strana, která spor prohraje, musí v každém ohledu nahradit druhé straně všechny náklady potřebné na řádné vymáhání nároku nebo obranu vzniklé vedením soudního řízení. Pokud strany spor zčásti vyhrají a zčásti prohrají, náklady musí být vzájemně započteny nebo sdíleny poměrně.

V určitých případech je odůvodněný odklon od principu objektivní odpovědnosti:

  • v případě relativně méně významného neúspěchu, pokud zamítnutá část žaloby nevedla k žádným zvláštním nákladům,
  • pokud výši nároku určují znalci nebo je na uvážení soudu a v případě vzájemného započtení,
  • pokud chování žalovaného nezavdalo příčinu k podání žaloby a žalovaný uznal žalovaný nárok při první příležitosti a
  • pokud jedna ze stran zavinila automatické zrušení soudního jednání nebo jeho prohlášení za neplatné, může být tato strana vyzvána k úhradě všech nákladů.

Nesporná řízení

Věci rodinného práva (řízení o výživné, právo styku s dítětem a svěření dítěte do péče a rozvod po vzájemné dohodě) se projednávají v nesporném řízení. Obecná pravidla upravující náklady nesporných řízení lze nalézt v § 78 zákona o nesporných řízeních. U mnoha řízení ale existují výjimky z tohoto předpisu. Také zde platí princip objektivní odpovědnosti, ale je možné od něho upustit z důvodů spravedlnosti.  Pokud se nepožaduje žádná náhrada, musí být hotové výdaje (např. znalečné) zaplaceny poměrně k podílům na dotčené věci. Pokud je nelze určit, musí být sdíleny rovným dílem.

Podrobné informace o různých typech řízení (řízení o výživné, právo styku s dítětem a svěření dítěte do péče a rozvod):

  1. co se týče rozvodového řízení, je třeba rozlišovat mezi dvěma typy rozvodu, konkrétně rozvodem sporným a rozvodem po vzájemné dohodě.

Sporný rozvod: V případě sporného rozvodu platí zvláštní ustanovení rakouského občanského soudního řádu. Pokud není ani jedna ze stran shledána vinnou, náklady musí být vzájemně započteny. Pokud je důvodem rozvodu rozvrácení společné domácnosti manželů a pokud rozsudek o rozvodu obsahuje rozhodnutí o odpovědnosti za takový rozvrat, ten z manželů, který je vinen, musí zaplatit náklady druhého z manželů.

Rozvod po vzájemné dohodě: Pro smluvený rozvod platí pravidla nesporného řízení. V tomto případě předkládají manželé soudu dva stejné návrhy na zahájení řízení. Jelikož nejde o sporné řízení, náhrada nákladů se nepřiznává. Hotové výdaje musí strany nést rovným dílem.

  1. Řízení o svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem jsou také nespornými řízeními. Ve smyslu ustanovení o osvobození (§ 107 odst. 5 zákona o nesporných řízeních) se v těchto druzích řízení nepřiznává náhrada žádných nákladů.
  2. Podle dalšího ustanovení o osvobození (§ 101 odst. 2 zákona o nesporných řízeních) se nepřiznává náhrada nákladů ani v řízeních ve věcech pohledávek na výživném pro děti, které jsou ještě nezletilé.

Trestní řízení

V trestním řízení musí v podstatě každá osoba, která si najme obhájce nebo jiného zástupce, nést náklady sama, a to i v případech, kdy byl právník jmenován ex officio (§ 393 odst. 1 trestního řádu).

Soud musí při vynášení rozsudku, jímž je obžalovaný odsouzen, stanovit povinnost obžalovaného uhradit náklady řízení (§ 389 odst. 1 trestního řádu). Náklady vztahující se podle § 381 odst. 1 trestního řádu k trestnímu řízení jsou:

  1. paušální poplatek týkající se následujících nákladů řízení, bez dalšího upřesnění, včetně nákladů na vyšetřování a provádění kroků nařízených státním zástupcem nebo soudem, které jsou v § 381 odst. 3 vymezeny následujícími maximálními částkami: 500 až 10 000 EUR za řízení u krajského soudu před porotou, 250 až 5 000 EUR pro řízení u krajského soudu před senátem z laických soudců, 150 až 3 000 pro řízení u krajského soudu před samosoudcem a 50 až 1 000 EUR pro řízení u okresního soudu.
  2. znalečné a obecně také náklady na tlumočníka,
  3. náklady na informace nebo zprávy, lékařské posudky nebo posudky poskytnuté orgány státní správy,
  4. náklady na dopravu obžalovaného přes hranice nebo cestovné svědků ze zahraničí,
  5. náklady vzniklé na základě příkazu k zajištění, náklady na informace o bankovních účtech, konfiskace písemností, na informace o telekomunikačních údajích a na odposlechy telekomunikací,
  6. náklady týkající se výkonu trestu, včetně nákladů na dopravu vězňů do vnitrostátního nebo zahraničního vězeňského systému, ale bez nákladů souvisejících s uvězněním,
  7. právní poplatky související se soudním řízením,
  8. honoráře obhájce nebo jiného zástupce,
  9. paušální poplatek týkající se nákladů na pomoc poskytovanou oběti trestného činu až do výše 1 000 EUR.

S výjimkou nákladů uvedených v bodech 3, 7 a 9 hradí spolkové orgány tyto náklady předem. Soud bere při vyměřování paušální částky uvedené v § 381 čl. 1 odst. 9 v úvahu hospodářskou způsobilost osoby povinné náklady hradit. Náklady za tlumočnické služby nemusí obžalovaný hradit.

§ 391 odst. 1 trestního řádu nicméně stanoví, že náklady trestního řízení je odsouzený povinen uhradit pouze tehdy, pokud to nemá nepříznivý dopad na výši finančních prostředků potřebných k zachování skromného životního stylu odsouzeného a jeho rodiny nebo jeho schopnost platit finanční odškodnění za způsobenou újmu. Soud může, pokud nelze náklady vymáhat z důvodu nemajetnosti odsouzeného, prohlásit náklady nevymahatelnými. Má‑li soud za to, že v budoucnu budou náklady vymahatelné, ale v současné době nejsou, musí být finanční možnosti dotčené osoby po určité době přešetřeny. Promlčecí doba stanovená pro úhradu nákladů je 5 let následujících po vynesení konečného rozsudku v řízení. Pokud soud rozhodne, že usvědčená osoba musí nést náklady řízení, a později vyjde najevo, že tato osoba není schopna platit, mohou orgány odpovědné za vymáhání nákladů prodloužit dobu splatnosti, povolit platbu ve splátkách nebo dané náklady snížit.

Pokud je usvědčená osoba povinna na základě rozhodnutí soudu v trestní věci zaplatit alespoň částečné odškodnění navrhovateli v adhezním řízení, musí také tomuto navrhovateli uhradit náklady trestního řízení.

Podle § 393 písm. a) trestního řádu může osoba zproštěná viny žádat spolkové orgány o příspěvek na proplacení nákladů, které vynaložila na svého obhájce. Sem patří dříve vynaložené a nezbytné výdaje v hotovosti a také paušální úhrada za náklady obhájce. Při určování výše této paušální úhrady se bere v úvahu rozsah a složitost obhajoby a stanovená míra nutného nebo přiměřeného využití obhájce a tato výše je omezena následujícími maximálními částkami: 10 000 EUR za řízení u krajského soudu před porotou, 5 000 EUR pro řízení u krajského soudu před senátem z laických soudců, 3 000 EUR za řízení u krajského soudu se samosoudcem a 1 000 EUR pro řízení u okresního soudu.

V případech, kdy je trestní řízení zahájeno na podnět soukromého žalobce nebo na žádost navrhovatele v adhezním řízení podle § 72 trestního řádu a toto nevedlo k usvědčení, jsou soukromý žalobce nebo navrhovatel v adhezním řízení povinni uhradit veškeré náklady způsobené jejich žalobou, příp. jejím zachováním. Pokud bylo trestní řízení ukončeno zastavením řízení (odklon, Diversion) (§§ 198 až 209 trestního řádu), není navrhovatel v adhezním řízení povinen náklady hradit.

Odměny a náhrady nákladů za znaleckou činnost

Ve sporných občanskoprávních řízeních (a to i v obchodních věcech) je znalečné stran přiznáváno poměrně k míře úspěchu či neúspěchu dané strany v řízení (§ 43 odst. 1 občanského soudního řádu).

V řízeních ve věci sporných rozvodů, kde není rozhodnuto o odpovědnosti (zavinění), musí být hotové výdaje vzájemně započteny. Pokud jedna ze stran zaplatila více než polovinu těchto výdajů, druhá strana musí tento přeplatek uhradit. Je‑li však jeden z manželů shledán vinným, musí tato strana uhradit druhé straně znalečné.

V následujících řízeních musí být veškeré znalečné zpočátku vyplacené z úředních fondů uhrazeno soudu stranami, které je způsobily nebo v jejichž zájmu bylo úřední opatření přijato: řízení ve věci smluveného rozvodu, svěření dítěte do péče a nároku na styk s dítětem a v řízeních o pohledávkách výživného pro děti, které jsou ještě nezletilé. Pokud má několik osob povinnost uhradit náklady, jsou odpovědné společně (§ 1 odst. 5 zákona o platbách soudu (Gerichtliches Einbringungsgesetz – GEG) ve spojení s § 2 odst. 1 téhož zákona).

Výše znalečného se řídí zákonem o nároku na odměnu. V každém konkrétním případě závisí zejména na obsahu a rozsahu zprávy vyžádané soudem.

V trestním řízení tvoří znalečné součást nákladů řízení (§ 381 odst. 1 trestního řádu), které musí být podle § 389 odst. 1 trestního řádu uhrazeny odsouzenou osobou. Znalečné určuje soud nebo státní zástupce a hradí jej spolkové orgány.

Odměny překladatelů a tlumočníků

Výše uvedené vysvětlení platí také pro odměny překladatelů a tlumočníků.

Související dokumenty

Studie o transparentnosti nákladů: Zpráva: Rakousko  PDF (829 Kb) en

Související odkazy

§ 32 zákona o soudních poplatcích

Poslední aktualizace: 06/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.