Soudci obecných soudů a soudci správních a finančních soudů (Magistrados dos tribunais judiciais e dos tribunais administrativos e fiscais)

V souladu s Ústavou jsou soudci představitelé svrchovaného orgánu – soudů.

Vykonávají spravedlnost ve jménu občanů a podléhají výhradně zákonům.

Soudci obecných soudů se řídí Ústavou a vlastním služebním řádem. V rámci soudní hierarchie existují tři kategorie soudců obecných soudů:

• soudci Nejvyššího soudu (conselheiros);
• soudci odvolacích soudů (desembargadores);
• soudci soudů prvního stupně (juízes de direito).

Soudci správních a finančních soudů se řídí Ústavou, služebním řádem a případně služebním řádem soudců obecných soudů. V rámci soudní hierarchie existují tři kategorie soudců správních a finančních soudů:

• soudci Nejvyššího správního soudu (conselheiros);
• soudci ústředních správních soudů (desembargadores);
• soudci obvodních správních soudů a daňových soudů (juízes de direito).

Přístup k povolání soudce probíhá ve třech etapách: veřejné výběrové řízení; teoretická a praktická příprava v centru pro právnická studia (Centro de Estudos Judiciários); praxe referendáře. Po úspěšném absolvování uvedených tří etap jsou uchazeči jmenováni soudci u soudů prvního stupně (juízes de direito).

Soudci se dále vzdělávají po celou dobu své profesní dráhy.

Soudci soudů prvního stupně jsou pravidelně podrobování inspekci Nejvyšší rady pro soudnictví (Conselho Superior da Magistratura) (v případě soudců obecných soudů) a Nejvyšší rady pro správní a finanční soudy (Conselho Superior dos Tribunais Aministrativos e Fiscais) (v případě soudců těchto soudů). Po každé inspekci je soudcům na základě výsledků uděleno hodnocení v těchto kategoriích: vynikající, velmi dobrý, dobrý, dostatečný a neuspokojivý. Hodnocení v kategorii „neuspokojivý“ vede k pozastavení výkonu povolání a zahájení řízení pro profesní nezpůsobilost.

O jmenování, přidělení, přeložení, povýšení a zahájení disciplinárního řízení rozhoduje v případě soudců obecných soudů Nejvyšší rada pro soudnictví (Conselho Superior da Magistratura) a v případě soudců správních a finančních soudů Nejvyšší rada pro správní a finanční soudy (Conselho Superior dos Tribunais Administrativos e Fiscais).

Aby byla zaručena nezávislost a nestrannost soudců, stanoví Ústava, že: soudci vykonávající své povolání nesmějí zastávat žádnou jinou funkci ve veřejném či soukromém sektoru, s výjimkou neplacené výuky či vědeckého výzkumu v oblasti soudnictví; soudci mohou být přeloženi, postaveni mimo službu, penzionováni či propuštěni výhradně v případech stanovených zákonem; soudci nemohou být stíháni za svá rozhodnutí, kromě výjimek stanovených zákonem.

Státní zástupci (Magistrados do Ministério Público)

Státní zástupci jsou odpovědní za zastupování státu, vedení trestního stíhání a hájení demokratického právního řádu a zájmů stanovených zákonem. Státní zástupci mají podle zákona samostatný status a jsou autonomní.

Přístup k povolání státního zástupce je otevřen na základě veřejného výběrového řízení, jež spočívá ve zkouškách znalostí, vyhodnocení životopisu a psychologickém testu, které zajišťuje centrum pro právnická studia (Centro de Estudos Judiciários).

Přijatí uchazeči poté působí na pozici čekatele (auditor de justiça). Po úspěšném absolvování teoretické a praktické přípravy, která probíhá v centru pro právnická studia, jsou jmenováni zástupci prokurátora (jako referendáři).

Pracovní dráha státního zástupce se skládá z pěti úrovní seřazených v sestupném hierarchickém pořadí:

• generální prokurátor (Procurador-Geral da República);
• náměstek generálního prokurátora (Vice-Procurador-Geral da República);
• zástupce generálního prokurátora (Procurador-Geral Adjunto);
• obvodní prokurátor (Procurador da República);
• zástupce obvodního prokurátora (Procurador da República Adjunto);

Úřad generálního prokurátora je nejvyšším orgánem v systému státního zastupitelství, v jehož čele stojí generální prokurátor. Patří k němu také Nejvyšší rada státního zastupitelství (Conselho Superior do Ministério Público), poradní sbor, právní poradci a oddělení podpůrných služeb.

Nejvyšší rada státních zastupitelství má pravomoc jmenovat, přidělit, přeložit či povýšit státní zástupce a přijímat příslušná disciplinární opatření.

Advokáti (Advogados)

Advokáti jsou odborníci v oblasti práva, registrovaní u příslušné komory, kteří kromě jiného poskytují třetím osobám právní zastoupení u soudu a právní poradenství spočívající ve výkladu a uplatňování právních předpisů.

K výkonu profese advokáta se v Portugalsku požaduje registrace u advokátní komory (Ordem dos Advogados).

Podmínky přístupu k tomuto povolání jsou následující:

• právnický akademický titul z domácí univerzity nebo právnický titul získaný na zahraniční univerzitě, který je rovnocenný nebo byl uznán jako rovnocenný portugalskému;
• absolvování stáže v celkové délce 18 měsíců, jež se skládá ze dvou etap: úvodní příprava v délce 6 měsíců a doplňující příprava v délce 12 měsíců;
• úspěšné složení písemné a ústní zkoušky u advokátní komory.

Cizí státní příslušníci, kteří získali svůj titul na jakékoli právnické fakultě v Portugalsku, se mohou zaregistrovat u advokátní komory Portugalska za stejných podmínek jako portugalští občané, pokud země jejich státní příslušnosti přiznává stejná práva portugalským občanům.

Advokáti z jiných členských států Evropské unie, kteří se chtějí trvale usadit v Portugalsku se záměrem vykonávat zde praxi na základě odborné způsobilosti získané ve své zemi původu, se musí registrovat u advokátní komory. V takových případech mohou poskytovat právní zastoupení před soudem pouze pod vedením právníka, který je registrován u advokátní komory. Chtějí-li působit za zcela stejných podmínek jako portugalští advokáti, musí být registrováni u advokátní komory a složit písemnou a ústní zkoušku v portugalštině.

Advokátní komora je veřejným sdružením zastupujícím odborníky, kteří působí v oboru advokacie v souladu se služebním řádem. V pravomoci komory je zejména zajišťovat přístup ke spravedlnosti, regulovat výkon této profese, přijímat disciplinární opatření vůči advokátům a referendářům, dbát na společenskou úlohu, důstojnost a dobré jméno tohoto povolání a podporovat přístup ke znalosti a uplatňování práva.

Právní poradci (Consultores jurídicos)

V portugalském právním systému se nerozlišuje mezi profesí advokáta a právního poradce.

Právní zástupci (Solicitadores)

Právní zástupci jsou nezávislí odborníci, kteří poskytují právní poradenství a právní zastoupení u soudu v rámci omezení vyplývajících z jejich postavení a stanovených v procesních pravidlech. Mohou zastupovat strany ve všech případech, kdy není povinné zastupování advokátem.

Právní zástupci mohou rovněž zajišťovat svým klientům (občanům i podnikům) právní zastoupení mimo soud, například před finančním úřadem, notářskými úřady, rejstříky a orgány veřejné správy.

Pro přístup k povolání právního zástupce uchazeč musí:

• mít právnický titul a nebýt registrován u advokátní komory, nebo mít titul v oboru právní zástupce, a v obou případech být držitelem úředně uznávaného diplomu. Cizí státní příslušníci z jiných zemí Evropské unie musí mít akademický titul a odbornou způsobilost požadované pro výkon této profese v dané zemi původu;
• absolvovat praxi referendáře v délce 12 až 18 měsíců;
• během praxe získat příznivé reference, které poskytne školitel a školitelská střediska, a složit státní zkoušku v souladu s příslušnými předpisy.

Registrace uchazečů pocházejících z jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru u kolegia právních zástupců se řídí zákonem č. 9/2009 ze dne 4. března 2009, ve znění zákona č. 41/2012 ze dne 28. srpna 2012 a č. 25/2014 ze dne 2. května 2014.

Komora právních zástupců a soudních exekutorů (Ordem dos Solicitadores e dos Agentes de Execução, OSAE) je veřejným sdružením zastupujícím právní zástupce. Je zejména odpovědná za uplatňování disciplinární pravomoci vůči svým členům a za vydávání posudků k návrhům právních předpisů vztahujících se k jejím pravomocem.

Více informací lze získat na stránkách http://www.osae.pt/.

Soudní exekutoři (Agentes de execução)

Soudní exekutoři jsou odborníci, kterým zákon uděluje vnitrostátní pravomoc k činnostem souvisejícím s exekucí rozhodnutí vydaných v rámci občanskoprávních řízení. Jedná se o nezávislé a nestranné odborníky, kteří nezastupují strany během řízení, avšak jsou pověřeni prováděním veškerých formalit spojených s exekucí rozhodnutí, včetně zabavení, doručování soudních písemností a prodeje zabaveného majetku. V některých případech mohou jejich úkony provádět soudní úředníci.

Soudního exekutora jmenuje věřitel v exekučním návrhu nebo soud.

Soudními exekutory mohou být pouze právní zástupci nebo advokáti, kteří:

• mají portugalskou státní příslušnost;
• netýká se jich žádné z omezení stanovených ve stanovách Komory právních zástupců a soudních exekutorů nebo Advokátní komory;
• v posledních deseti letech nebyli uvedeni na veřejném seznamu dlužníků vydaném v souladu se zákonem;
• úspěšně absolvovali příslušnou praxi;
• po více než třech letech působení ve funkci soudního exekutora složili zkoušku a získali příznivé stanovisko Komise pro dohled nad úředníky v justici (Comissão para o Acompanhamento dos Auxiliares de Justiça, CAAJ);
• během tří let po úspěšném absolvování praxe požádali o registraci u příslušné komory;
• splňují minimální požadavky na vybavení informační technikou stanovené v pravidlech, která schválilo valné shromáždění.

Toto povolání reguluje Komora právních zástupců a soudních exekutorů a příslušné kolegium soudních exekutorů.

Komise pro dohled nad úředníky v justici (CAAJ), orgán nezávislý na Komoře právních zástupců a soudních exekutorů, odpovídá za dohled a disciplinární opatření vůči soudním exekutorům.

Více informací lze získat na stránkách http://www.osae.pt/ a http://www.caaj-mj.pt/.

Notáři (Notários)

Notáři jsou odborníci s pravomocí jednat ve specifických právnických situacích a s významnou úlohou v oblasti mezinárodního i vnitrostátního obchodu.

V rámci výkonu svého povolání notáři mohou:

• sepisovat soukromé smlouvy a poskytovat stranám poradenství, přičemž jsou povinni zachovávat loajalitu vůči oběma z nich. Notář je odpovědný za soulad jím vyhotovených úředních dokumentů s právními předpisy a za rady, jež poskytuje. Je povinen informovat strany o důsledcích povinností, které hodlají přijmout;
• vykonávat právní úkony, které jsou před ním sjednány. Příslušný úkon může být přímo zapsán do úředních rejstříků nebo vykonán, pokud některá ze stran neplní své povinnosti, bez předchozího zásahu soudce;
• zastávat úlohu rozhodce, který jedná nestranně a v úplném souladu se zákonem, aby mohly strany dospět ke vzájemně přijatelné dohodě;
• vypracovávat dokumenty a stanovovat podmínky řízení o soupisu majetku, aniž by tím byly dotčeny otázky, které z důvodu své povahy či skutkové nebo právní složitosti nemohou být rozhodnuty v rámci řízení o soupisu majetku, ale musí o nich rozhodnout soudce obvodního soudu, pod nějž spadá notářství pověřené daným řízením (pravomoc udělená notářstvím zákonem č. 23/2013 ze dne 5. března 2013, kterým se schvaluje právní režim řízení o soupisu majetku a kterým se vytváří systém sdílené pravomoci).

V návaznosti na reformu notářského povolání a související privatizaci daného odvětví mají notáři dvojí status: jsou jednak veřejnými činiteli, jednak příslušníky svobodného povolání, kteří již nespadají mezi státní úředníky.

Jakožto veřejný činitel podléhá notář Ministerstvu spravedlnosti, které vůči němu uplatňuje disciplinární a regulační pravomoc. V rámci nového zařazení notářů mezi svobodná povolání reguluje od roku 2006 výkon notářského povolání Notářská komora (Ordem dos Notários) v partnerství s Ministerstvem spravedlnosti. Dohlížejí nad dodržováním etických zásad, jimiž se toto povolání řídí, a dbají na to, aby notáři hájili související veřejné zájmy, čímž není dotčena pravomoc zasahovat, která je vzhledem k povaze dané profese ze zákona udělena Ministerstvu spravedlnosti.

Registrační úředníci (Conservadores)

Registrační úředníci jsou veřejní činitelé pověření zaznamenáváním a zveřejňováním právních úkonů a skutečností týkajících se nemovitostí, movitého majetku podléhajícího registraci, obchodní činnosti a života fyzických osob. Jejich úkolem je zejména ověřování souladu uvedených úkonů a skutečností a souvisejících dokumentů s právními předpisy a zajištění toho, aby práva vyplývající z těchto dokumentů byla řádně definována a odpovídala zákonem stanovené úpravě pro registraci a zveřejnění, a na tomto základě rozhodují, zda budou dané úkony či skutečnosti zapsány do rejstříku či nikoli.

Podle záležitostí, kterým se věnují při výkonu svých povinností, mohou registrační úředníci být:

• registrační úředníci u matričních úřadů (conservadores do registo civil), kteří působí ve věcech týkajících se vymezení a zveřejnění právních skutečností a úkonů týkajících se života fyzických osob. Do jejich pravomoci spadá registrace narození, sňatků, úmrtí, adopcí a určení mateřství/otcovství; organizace řízení týkajících se rozvodu či odluky manželů a rozdělení majetku po vzájemné dohodě a vydávání ověření a kopií v souvislosti s registrovanými skutečnostmi;
• registrační úředníci u katastru nemovitostí (conservadores do registo predial), jejichž úkolem je zveřejňování informací o právním stavu nemovitostí s cílem zajistit bezpečnost transakcí v odvětví nemovitostí;
• registrační úředníci u registru vozidel (conservadores do registo de veículos), jejichž úkoly se týkají zveřejňování práv k movitému majetku podléhajícímu registraci (motorová vozidla, lodě a letadla) a informací o právním stavu motorových vozidel a přívěsů s cílem zajistit bezpečnost souvisejících transakcí;
• registrační úředníci u obchodního rejstříku (conservadores do registo comercial), kteří odpovídají za zveřejňováním údajů o postavení podnikatelů, obchodních společností, občanských sdružení obchodního charakteru, jednočlenných společností s ručením omezeným a jiných subjektů podléhajících zápisu do obchodního rejstříku s cílem zajistit bezpečnost souvisejících transakcí.

Pro přístup k povolání registračního úředníka se vyžaduje právnický diplom z portugalské univerzity nebo rovnocenný akademický titul, složení zkoušek způsobilosti, absolvování doplňujícího univerzitního kurzu v délce šesti měsíců, jehož předmětem je rozšíření právnických znalostí relevantních pro povolání registračního úředníka, a stáž v délce jednoho roku ukončená státní zkouškou. Všechny etapy tohoto postupu podléhají hodnocení a v případě neuspokojivých výsledků mohou vést k vyloučení uchazeče. Tento postup probíhá v rámci veřejného výběrového řízení vyhlašovaného Úřadem pro rejstříky a notářství (Instituto dos Registos e do Notariado).

Řízením, koordinací, podporou a hodnocením činnosti registračních úřadů a dozorem nad nimi je pověřen Úřad pro rejstříky a notářství (Instituto dos Registos e do Notariado).

Soudní úředníci (Oficiais de Justiça)

Soudní úředníci představují kategorii justičních úředníků, mezi jejichž povinnosti patří mimo jiné působení u soudů nebo státních zastupitelství. Funkce justičního úředníka ovšem zahrnuje rovněž zaměstnance útvarů informačních technologií, administrativní, technické, pomocné a provozní pracovníky.

Povolání soudního úředníka začíná působením na základní pracovní pozici u soudů nebo státních zastupitelství jako pomocný úředník (escrivão auxiliar) nebo pomocný soudní úředník (técnico de justiça auxiliar). Vykonávat je mohou osoby s příslušnou odbornou způsobilostí, které uspěly v přijímacím řízení.

Postavení soudních úředníků upravuje příslušný služební řád stanovený zákonem č. 343/1999 ze dne 26. srpna 1999 a jejich činnost hraje významnou úlohu v mezinárodní justiční spolupráci, zejména pokud jde o uplatňování evropských nařízení a směrnic.

Generální ředitelství pro správu soudnictví (Direção-Geral da Administração da Justiça) je orgán ministerstva spravedlnosti odpovědný za nábor a řízení soudních úředníků.

Rada soudních úředníků (Conselho dos Oficiais de Justiça) odpovídá za hodnocení pracovních výsledků soudních úředníků a za přijímání disciplinárních opatření vůči nim.

Mediátoři (Mediadores)

Zákon č. 29/2013 ze dne 19. dubna 2013 definuje v čl. 2 písm. b) mediátora jako „(...) třetí nestrannou a nezávislou osobu bez pravomocí vůči stranám mediace, která napomáhá stranám při dosažení konečné dohody ohledně předmětu sporu“. Uvedený zákon rovněž definuje status mediátorů působících v Portugalsku, jakož i jejich zápis do seznamů všech veřejných systémů mediace. Tento zápis se provádí na základě výběrového řízení, jehož pravidla byla schválena výnosem č. 282/2010 ze dne 25. května 2010.

Význam mediátorů je značný, jelikož tím, že pomáhají stranám dospět k dohodě, přispívají k zachování, a v některých případech k obnovení, sociálního smíru. V Portugalsku je možné jednat s mediátory specializovanými v oboru rodinné mediace, pracovního práva či trestního práva. V oblasti mediace zde nepůsobí nevládní organizace, avšak existují soukromá sdružení poskytující mediační služby a odbornou přípravu pro mediátory.

Na vnitrostátní úrovni neexistuje etický kodex pro mediátory. Výše uvedený zákon o mediaci nicméně obsahuje oddíl věnovaný právům a povinnostem mediátorů, kteří rovněž musí jednat v souladu se zásadami stanovenými v evropském kodexu chování pro mediátory, jejž si během své přípravy musí osvojit.

Činnost mediátorů je sledována veřejným systémem mediace sestávajícím ze tří částí: občanskoprávní, pracovněprávní a trestněprávní záležitosti. Každou z těchto částí veřejného systému mediace řídí veřejný subjekt určený v příslušném zakládajícím aktu.

V Portugalsku nepůsobí veřejnoprávní subjekt pro vzdělávání mediátorů. Tím se zabývají soukromé subjekty, jejichž certifikaci zajišťuje Generální ředitelství pro politiku spravedlnosti (Direção Geral da Política de Justiça – DGPJ) v souladu s výnosem č. 345/2013 ze dne 27. listopadu 2013 a se zvláštním zřetelem na referenční ukazatele kvality.

DGPJ, které řídí veřejné systémy mediace prostřednictvím svého kabinetu pro alternativní řešení sporů (Gabinete de Resolução Alternativa de Litígios – GRAL), neposkytuje informace o tom, jak se lze setkat s mediátorem. Má ovšem k dispozici seznamy mediátorů, na něž mohou být mediátoři zapsáni na základě výběrového řízení, jehož pravidla byla schválena výnosem č. 282/2010 ze dne 25. května 2010.

Více informací lze získat na stránkách http://www.dgpj.mj.pt/.

Soudní správci (Administradores Judiciais)

Soudní správce je odpovědný za dohled nad úkony a provádění úkonů v rámci zvláštního ozdravného postupu, jakož i za řízení či likvidaci v rámci úpadkového řízení. Má pravomoc provádět veškeré úkony vyplývající z jeho postavení a ze zákona. V závislosti na úkolech, jež mají být v rámci daného řízení vykonány, je jmenován jakožto prozatímní soudní správce, správce konkurzní podstaty nebo zmocněný zástupce.

Postavení soudního správce upravuje zákon č. 22/2013 ze dne 26. února 2013.

Soudními správci se mohou stát osoby splňující následující podmínky:

• a) mají vysokoškolské vzdělání a odbornou praxi požadované pro výkon dané činnosti;
• b) absolvovali stáž v daném oboru v délce šesti měsíců;
• c) uspěli ve zvláštním přijímacím řízení, jehož cílem je ohodnotit znalosti získané během stáže;
• d) nesmějí být v situaci, která je neslučitelná s výkonem tohoto povolání;
• e) musí být způsobilí k výkonu činnosti soudního správce.

Orgánem odpovědným za přijímání soudních správců a dohled nad nimi je Komise pro dohled nad úředníky v justici (Comissão para o Acompanhamento dos Auxiliares da Justiça – CAAJ).

Úředník pro průmyslové vlastnictví (Agente Oficial da Propriedade Industrial)

Úředníci pro průmyslové vlastnictví jsou odborníci na průmyslové vlastnictví, na které se mohou obrátit fyzické i právnické osoby v případě, kdy si přejí lépe bránit svá práva a zájmy.

Úředníky pro průmyslové vlastnictví zplnomocňuje Národní úřad pro průmyslové vlastnictví (Instituto Nacional da Propriedade Industrial) k výkonu aktů v oblasti průmyslového vlastnictví jménem a v zájmu svých klientů, aniž by museli předložit plnou moc.

Výkon povolání úředníka pro průmyslové vlastnictví u Národního úřadu pro průmyslové vlastnictví se řídí zákonem č. 15/95 ze dne 24. ledna 1995.

Organizace poskytující bezplatné právní služby

Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s advokátní komorou a místními úřady zajišťuje na celém území Portugalska právní poradny (Gabinetes de Consulta Jurídica), kde mohou občané využít bezplatné právní poradenství od profesionálních právníků. Seznam těchto poraden a příslušné kontaktní údaje jsou k dispozici na internetu, například na stránkách Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti (Direção-Geral da Política de Justiça): http://www.dgpj.mj.pt.