Tato část podává přehled o právnických povoláních v Portugalsku. Soudci obecných soudů a soudci správních a finančních soudů (Magistrados dos tribunais judiciais e dos tribunais administrativos e fiscais) Státní zástupci (Magistrados do Ministério Público) Advokáti (Advogados) Právní poradci (Consultores jurídicos) Právní zástupci (Solicitadores) Soudní exekutoři (Agentes de execução) Notáři (Notários) Registrační úředníci (Conservadores) Soudní úředníci (Oficiais de Justiça) Mediátoři (Mediadores) Soudní správci (Administradores Judiciais) Úředník pro průmyslové vlastnictví (Agente Oficial da Propriedade Industrial) Organizace poskytující bezplatné právní služby
V souladu s Ústavou jsou soudci představitelé svrchovaného orgánu – soudů.
Vykonávají spravedlnost ve jménu občanů a podléhají výhradně zákonům.
Soudci obecných soudů se řídí Ústavou a vlastním služebním řádem. V rámci soudní hierarchie existují tři kategorie soudců obecných soudů:
Soudci správních a finančních soudů se řídí Ústavou, služebním řádem a případně služebním řádem soudců obecných soudů. V rámci soudní hierarchie existují tři kategorie soudců správních a finančních soudů:
Přístup k povolání soudce probíhá ve třech etapách: veřejné výběrové řízení; teoretická a praktická příprava v centru pro právnická studia (Centro de Estudos Judiciários); praxe referendáře. Po úspěšném absolvování uvedených tří etap jsou uchazeči jmenováni soudci u soudů prvního stupně (juízes de direito).
Soudci se dále vzdělávají po celou dobu své profesní dráhy.
Soudci soudů prvního stupně jsou pravidelně podrobování inspekci Nejvyšší rady pro soudnictví (Conselho Superior da Magistratura) (v případě soudců obecných soudů) a Nejvyšší rady pro správní a finanční soudy (Conselho Superior dos Tribunais Aministrativos e Fiscais) (v případě soudců těchto soudů). Po každé inspekci je soudcům na základě výsledků uděleno hodnocení v těchto kategoriích: vynikající, velmi dobrý, dobrý, dostatečný a neuspokojivý. Hodnocení v kategorii „neuspokojivý“ vede k pozastavení výkonu povolání a zahájení řízení pro profesní nezpůsobilost.
O jmenování, přidělení, přeložení, povýšení a zahájení disciplinárního řízení rozhoduje v případě soudců obecných soudů Nejvyšší rada pro soudnictví (Conselho Superior da Magistratura) a v případě soudců správních a finančních soudů Nejvyšší rada pro správní a finanční soudy (Conselho Superior dos Tribunais Administrativos e Fiscais).
Aby byla zaručena nezávislost a nestrannost soudců, stanoví Ústava, že: soudci vykonávající své povolání nesmějí zastávat žádnou jinou funkci ve veřejném či soukromém sektoru, s výjimkou neplacené výuky či vědeckého výzkumu v oblasti soudnictví; soudci mohou být přeloženi, postaveni mimo službu, penzionováni či propuštěni výhradně v případech stanovených zákonem; soudci nemohou být stíháni za svá rozhodnutí, kromě výjimek stanovených zákonem.
Státní zástupci jsou odpovědní za zastupování státu, vedení trestního stíhání a hájení demokratického právního řádu a zájmů stanovených zákonem. Státní zástupci mají podle zákona samostatný status a jsou autonomní.
Přístup k povolání státního zástupce je otevřen na základě veřejného výběrového řízení, jež spočívá ve zkouškách znalostí, vyhodnocení životopisu a psychologickém testu, které zajišťuje centrum pro právnická studia (Centro de Estudos Judiciários).
Přijatí uchazeči poté působí na pozici čekatele (auditor de justiça). Po úspěšném absolvování teoretické a praktické přípravy, která probíhá v centru pro právnická studia, jsou jmenováni zástupci prokurátora (jako referendáři).
Pracovní dráha státního zástupce se skládá z pěti úrovní seřazených v sestupném hierarchickém pořadí:
Úřad generálního prokurátora je nejvyšším orgánem v systému státního zastupitelství, v jehož čele stojí generální prokurátor. Patří k němu také Nejvyšší rada státního zastupitelství (Conselho Superior do Ministério Público), poradní sbor, právní poradci a oddělení podpůrných služeb.
Nejvyšší rada státních zastupitelství má pravomoc jmenovat, přidělit, přeložit či povýšit státní zástupce a přijímat příslušná disciplinární opatření.
Advokáti jsou odborníci v oblasti práva, registrovaní u příslušné komory, kteří kromě jiného poskytují třetím osobám právní zastoupení u soudu a právní poradenství spočívající ve výkladu a uplatňování právních předpisů.
K výkonu profese advokáta se v Portugalsku požaduje registrace u advokátní komory (Ordem dos Advogados).
Podmínky přístupu k tomuto povolání jsou následující:
Cizí státní příslušníci, kteří získali svůj titul na jakékoli právnické fakultě v Portugalsku, se mohou zaregistrovat u advokátní komory Portugalska za stejných podmínek jako portugalští občané, pokud země jejich státní příslušnosti přiznává stejná práva portugalským občanům.
Advokáti z jiných členských států Evropské unie, kteří se chtějí trvale usadit v Portugalsku se záměrem vykonávat zde praxi na základě odborné způsobilosti získané ve své zemi původu, se musí registrovat u advokátní komory. V takových případech mohou poskytovat právní zastoupení před soudem pouze pod vedením právníka, který je registrován u advokátní komory. Chtějí-li působit za zcela stejných podmínek jako portugalští advokáti, musí být registrováni u advokátní komory a složit písemnou a ústní zkoušku v portugalštině.
Advokátní komora je veřejným sdružením zastupujícím odborníky, kteří působí v oboru advokacie v souladu se služebním řádem. V pravomoci komory je zejména zajišťovat přístup ke spravedlnosti, regulovat výkon této profese, přijímat disciplinární opatření vůči advokátům a referendářům, dbát na společenskou úlohu, důstojnost a dobré jméno tohoto povolání a podporovat přístup ke znalosti a uplatňování práva.
V portugalském právním systému se nerozlišuje mezi profesí advokáta a právního poradce.
Právní zástupci jsou nezávislí odborníci, kteří poskytují právní poradenství a právní zastoupení u soudu v rámci omezení vyplývajících z jejich postavení a stanovených v procesních pravidlech. Mohou zastupovat strany ve všech případech, kdy není povinné zastupování advokátem.
Právní zástupci mohou rovněž zajišťovat svým klientům (občanům i podnikům) právní zastoupení mimo soud, například před finančním úřadem, notářskými úřady, rejstříky a orgány veřejné správy.
Pro přístup k povolání právního zástupce uchazeč musí:
Registrace uchazečů pocházejících z jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru u kolegia právních zástupců se řídí zákonem č. 9/2009 ze dne 4. března 2009, ve znění zákona č. 41/2012 ze dne 28. srpna 2012 a č. 25/2014 ze dne 2. května 2014.
Komora právních zástupců a soudních exekutorů (Ordem dos Solicitadores e dos Agentes de Execução, OSAE) je veřejným sdružením zastupujícím právní zástupce. Je zejména odpovědná za uplatňování disciplinární pravomoci vůči svým členům a za vydávání posudků k návrhům právních předpisů vztahujících se k jejím pravomocem.
Více informací lze získat na stránkách http://www.osae.pt/.
Soudní exekutoři jsou odborníci, kterým zákon uděluje vnitrostátní pravomoc k činnostem souvisejícím s exekucí rozhodnutí vydaných v rámci občanskoprávních řízení. Jedná se o nezávislé a nestranné odborníky, kteří nezastupují strany během řízení, avšak jsou pověřeni prováděním veškerých formalit spojených s exekucí rozhodnutí, včetně zabavení, doručování soudních písemností a prodeje zabaveného majetku. V některých případech mohou jejich úkony provádět soudní úředníci.
Soudního exekutora jmenuje věřitel v exekučním návrhu nebo soud.
Soudními exekutory mohou být pouze právní zástupci nebo advokáti, kteří:
Toto povolání reguluje Komora právních zástupců a soudních exekutorů a příslušné kolegium soudních exekutorů.
Komise pro dohled nad úředníky v justici (CAAJ), orgán nezávislý na Komoře právních zástupců a soudních exekutorů, odpovídá za dohled a disciplinární opatření vůči soudním exekutorům.
Více informací lze získat na stránkách http://www.osae.pt/ a http://www.caaj-mj.pt/.
Notáři jsou odborníci s pravomocí jednat ve specifických právnických situacích a s významnou úlohou v oblasti mezinárodního i vnitrostátního obchodu.
V rámci výkonu svého povolání notáři mohou:
V návaznosti na reformu notářského povolání a související privatizaci daného odvětví mají notáři dvojí status: jsou jednak veřejnými činiteli, jednak příslušníky svobodného povolání, kteří již nespadají mezi státní úředníky.
Jakožto veřejný činitel podléhá notář Ministerstvu spravedlnosti, které vůči němu uplatňuje disciplinární a regulační pravomoc. V rámci nového zařazení notářů mezi svobodná povolání reguluje od roku 2006 výkon notářského povolání Notářská komora (Ordem dos Notários) v partnerství s Ministerstvem spravedlnosti. Dohlížejí nad dodržováním etických zásad, jimiž se toto povolání řídí, a dbají na to, aby notáři hájili související veřejné zájmy, čímž není dotčena pravomoc zasahovat, která je vzhledem k povaze dané profese ze zákona udělena Ministerstvu spravedlnosti.
Registrační úředníci jsou veřejní činitelé pověření zaznamenáváním a zveřejňováním právních úkonů a skutečností týkajících se nemovitostí, movitého majetku podléhajícího registraci, obchodní činnosti a života fyzických osob. Jejich úkolem je zejména ověřování souladu uvedených úkonů a skutečností a souvisejících dokumentů s právními předpisy a zajištění toho, aby práva vyplývající z těchto dokumentů byla řádně definována a odpovídala zákonem stanovené úpravě pro registraci a zveřejnění, a na tomto základě rozhodují, zda budou dané úkony či skutečnosti zapsány do rejstříku či nikoli.
Podle záležitostí, kterým se věnují při výkonu svých povinností, mohou registrační úředníci být:
Pro přístup k povolání registračního úředníka se vyžaduje právnický diplom z portugalské univerzity nebo rovnocenný akademický titul, složení zkoušek způsobilosti, absolvování doplňujícího univerzitního kurzu v délce šesti měsíců, jehož předmětem je rozšíření právnických znalostí relevantních pro povolání registračního úředníka, a stáž v délce jednoho roku ukončená státní zkouškou. Všechny etapy tohoto postupu podléhají hodnocení a v případě neuspokojivých výsledků mohou vést k vyloučení uchazeče. Tento postup probíhá v rámci veřejného výběrového řízení vyhlašovaného Úřadem pro rejstříky a notářství (Instituto dos Registos e do Notariado).
Řízením, koordinací, podporou a hodnocením činnosti registračních úřadů a dozorem nad nimi je pověřen Úřad pro rejstříky a notářství (Instituto dos Registos e do Notariado).
Soudní úředníci představují kategorii justičních úředníků, mezi jejichž povinnosti patří mimo jiné působení u soudů nebo státních zastupitelství. Funkce justičního úředníka ovšem zahrnuje rovněž zaměstnance útvarů informačních technologií, administrativní, technické, pomocné a provozní pracovníky.
Povolání soudního úředníka začíná působením na základní pracovní pozici u soudů nebo státních zastupitelství jako pomocný úředník (escrivão auxiliar) nebo pomocný soudní úředník (técnico de justiça auxiliar). Vykonávat je mohou osoby s příslušnou odbornou způsobilostí, které uspěly v přijímacím řízení.
Postavení soudních úředníků upravuje příslušný služební řád stanovený zákonem č. 343/1999 ze dne 26. srpna 1999 a jejich činnost hraje významnou úlohu v mezinárodní justiční spolupráci, zejména pokud jde o uplatňování evropských nařízení a směrnic.
Generální ředitelství pro správu soudnictví (Direção-Geral da Administração da Justiça) je orgán ministerstva spravedlnosti odpovědný za nábor a řízení soudních úředníků.
Rada soudních úředníků (Conselho dos Oficiais de Justiça) odpovídá za hodnocení pracovních výsledků soudních úředníků a za přijímání disciplinárních opatření vůči nim.
Zákon č. 29/2013 ze dne 19. dubna 2013 definuje v čl. 2 písm. b) mediátora jako „(...) třetí nestrannou a nezávislou osobu bez pravomocí vůči stranám mediace, která napomáhá stranám při dosažení konečné dohody ohledně předmětu sporu“. Uvedený zákon rovněž definuje status mediátorů působících v Portugalsku, jakož i jejich zápis do seznamů všech veřejných systémů mediace. Tento zápis se provádí na základě výběrového řízení, jehož pravidla byla schválena výnosem č. 282/2010 ze dne 25. května 2010.
Význam mediátorů je značný, jelikož tím, že pomáhají stranám dospět k dohodě, přispívají k zachování, a v některých případech k obnovení, sociálního smíru. V Portugalsku je možné jednat s mediátory specializovanými v oboru rodinné mediace, pracovního práva či trestního práva. V oblasti mediace zde nepůsobí nevládní organizace, avšak existují soukromá sdružení poskytující mediační služby a odbornou přípravu pro mediátory.
Na vnitrostátní úrovni neexistuje etický kodex pro mediátory. Výše uvedený zákon o mediaci nicméně obsahuje oddíl věnovaný právům a povinnostem mediátorů, kteří rovněž musí jednat v souladu se zásadami stanovenými v evropském kodexu chování pro mediátory, jejž si během své přípravy musí osvojit.
Činnost mediátorů je sledována veřejným systémem mediace sestávajícím ze tří částí: občanskoprávní, pracovněprávní a trestněprávní záležitosti. Každou z těchto částí veřejného systému mediace řídí veřejný subjekt určený v příslušném zakládajícím aktu.
V Portugalsku nepůsobí veřejnoprávní subjekt pro vzdělávání mediátorů. Tím se zabývají soukromé subjekty, jejichž certifikaci zajišťuje Generální ředitelství pro politiku spravedlnosti (Direção Geral da Política de Justiça – DGPJ) v souladu s výnosem č. 345/2013 ze dne 27. listopadu 2013 a se zvláštním zřetelem na referenční ukazatele kvality.
DGPJ, které řídí veřejné systémy mediace prostřednictvím svého kabinetu pro alternativní řešení sporů (Gabinete de Resolução Alternativa de Litígios – GRAL), neposkytuje informace o tom, jak se lze setkat s mediátorem. Má ovšem k dispozici seznamy mediátorů, na něž mohou být mediátoři zapsáni na základě výběrového řízení, jehož pravidla byla schválena výnosem č. 282/2010 ze dne 25. května 2010.
Více informací lze získat na stránkách http://www.dgpj.mj.pt/.
Soudní správce je odpovědný za dohled nad úkony a provádění úkonů v rámci zvláštního ozdravného postupu, jakož i za řízení či likvidaci v rámci úpadkového řízení. Má pravomoc provádět veškeré úkony vyplývající z jeho postavení a ze zákona. V závislosti na úkolech, jež mají být v rámci daného řízení vykonány, je jmenován jakožto prozatímní soudní správce, správce konkurzní podstaty nebo zmocněný zástupce.
Postavení soudního správce upravuje zákon č. 22/2013 ze dne 26. února 2013.
Soudními správci se mohou stát osoby splňující následující podmínky:
Orgánem odpovědným za přijímání soudních správců a dohled nad nimi je Komise pro dohled nad úředníky v justici (Comissão para o Acompanhamento dos Auxiliares da Justiça – CAAJ).
Úředníci pro průmyslové vlastnictví jsou odborníci na průmyslové vlastnictví, na které se mohou obrátit fyzické i právnické osoby v případě, kdy si přejí lépe bránit svá práva a zájmy.
Úředníky pro průmyslové vlastnictví zplnomocňuje Národní úřad pro průmyslové vlastnictví (Instituto Nacional da Propriedade Industrial) k výkonu aktů v oblasti průmyslového vlastnictví jménem a v zájmu svých klientů, aniž by museli předložit plnou moc.
Výkon povolání úředníka pro průmyslové vlastnictví u Národního úřadu pro průmyslové vlastnictví se řídí zákonem č. 15/95 ze dne 24. ledna 1995.
Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s advokátní komorou a místními úřady zajišťuje na celém území Portugalska právní poradny (Gabinetes de Consulta Jurídica), kde mohou občané využít bezplatné právní poradenství od profesionálních právníků. Seznam těchto poraden a příslušné kontaktní údaje jsou k dispozici na internetu, například na stránkách Generálního ředitelství pro politiku spravedlnosti (Direção-Geral da Política de Justiça): http://www.dgpj.mj.pt.
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.