Státní zástupci
Organizace
Státní zastupitelství je celostátní organizace s pobočkami ve všech regionech. Kromě toho existuje celostátní zastupitelství zaměřené na boj proti (mezinárodnímu) organizovanému zločinu a specializované zastupitelství, které bojuje proti trestné činnosti v oblasti životního prostředí a hospodářství a proti podvodům.
V deseti oblastních státních zastupitelství státní zástupci s podporou správních a právních odborníků posuzují každoročně několik set věcí, které se vyskytnou. Věci, v nichž došlo k odvolání, se postoupí jednomu ze čtyř resortních státních zastupitelství. Zde se představitel státního zastupitelství nazývá „generální advokát“. Státní zastupitelství řídí hlavní státní zástupci a hlavní generální advokáti. Celostátní řízení státního zastupitelství má na starosti kolegium zástupců Nejvyššího státního zastupitelství (kolegium) v Haagu. Politickou odpovědnost za státní zastupitelství nese ministr spravedlnosti. Společně s kolegiem určuje priority v oblasti odhalování a stíhání trestné činnosti.
Úloha a povinnosti
Státní zastupitelství se zabývá případy, kdy je osoba podezřelá ze spáchání trestného činu. Státní zastupitelství je v Nizozemsku jedinou instancí, která může zajistit, aby bylo s podezřelým vedeno trestní řízení. Státní zastupitelství zajišťuje odhalování a stíhání trestných činů.
Spolupracuje přitom s policií a dalšími útvary pro odhalování trestné činnosti. Státní zástupce řídí vyšetřování. Státní zastupitelství rovněž dohlíží na řádný výkon rozsudků – pokuty musejí být placeny, tresty odnětí svobody vykonávány a veřejně prospěšné práce řádně prováděny. Stejně jako soudy je i státní zastupitelství součástí soudní moci. Státní zastupitelství (nizozemsky „Openbaar ministerie“) tedy není ministerstvem v pravém smyslu slova.
Soudci
Organizace
Pro výkon funkce soudce je předepsána doba odborné praxe v délce trvání nejméně sedmi let. Tuto praxi je možno získat v rámci interního vzdělávání u soudů nebo v jiných odvětvích systému soudní moci. Systém soudní moci poskytuje potřebné vzdělání.
Soudci jsou jmenováni Korunou pod záštitou ministra bezpečnosti a spravedlnosti. Soudcem se může stát pouze občan Nizozemského království. Uchazeči musí mít diplom z oboru práva z některé z nizozemských univerzit.
Návrh na jmenování uchazeče do funkce soudce musí být podpořen doporučením národní výběrové komise složené z členů různých soudů, státního zastupitelství a osob aktivně činných ve společnosti.
Soudce je jmenován k výkonu soudní moci u určitého soudu. K tomuto jmenování může dojít pouze tehdy, pokud předmětný soud kandidáta na funkci soudce nominuje. Díky těmto podmínkám je systém jmenování maximálně objektivní.
Soudce je státním úředníkem se zvláštním postavením. Po prvotním jmenování nemusí soudce přijmout žádné další jmenování na jiné místo.
Soudci mohou ve funkci zůstat až do doby dosažení věku 70 let. Před dosažením tohoto věku mohou být z funkce odvoláni proti své vůli pouze nejvyšším soudem Nizozemska (Hoge Raad der Nederlanden), a to na podnět státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (procureur-general) působícího u tohoto soudu. Tento systém poskytuje odpovídající ochranu proti politickým vlivům na jmenování a odvolávání soudů z funkce.
Úloha a povinnosti
Úlohou soudce je vydávat nestranná rozhodnutí v právních sporech – včetně případů, jejichž účastníkem je stát. Nestrannost ve vztahu ke státu zajišťuje zvláštní systém výběru a jmenování. Tím se právní postavení soudců liší od jiných státních úředníků.
Nizozemská Ústava požaduje, aby soudy rozhodovaly spory, a obsahuje ustanovení upravující právní postavení osob vykonávajících soudní moc.
Vedeni platnou a účinnou právní úpravou mohou soudci projednávat jednotlivé případy dle svého uvážení. Také do značné míry určují praktický postup v řízení (například délku trvání některých fází řízení).
Pokud má některá ze stran řízení pochybnosti o nestrannosti soudce, nabízejí právní předpisy možnost podat proti soudci projednávajícímu daný případ námitky. Někdy je některá ze stran soudního řízení s prací soudce nespokojená. Zde je nutno rozlišovat mezi soudem vydaným rozhodnutím a chováním soudce.
- Pokud se důvod nespokojenosti vztahuje k rozsudku, má stěžovatel obvykle možnost podat proti rozhodnutí odvolání
- Stížnosti na chování soudce je možno podávat u rady příslušného soudu, kde daný soudce vykonává svou funkci. Každý soud má svá pravidla vedení řízení o stížnostech, která stanoví postup pro vyřizování takových stížností.
Chování soudců upravuje několik zákonných ustanovení. Jejich účelem je zajištění nestranného výkonu soudní moci.
Soudci musí mít odborné znalosti a zkušenosti alespoň ve dvou oborech. Proto obvykle musí projednat jeden případ z určité právní oblasti a následně se zabývat dalším případem z jiného odvětví. Smyslem tohoto pravidla je zabránit tomu, aby se soudci příliš dlouho a příliš intenzivně soustředili na jednu jedinou právní oblast.
Soudci působí u okresních soudů (rechtbanken). Tyto soudy sestávají nejméně ze čtyř úseků: občanskoprávního úseku, trestního úseku, správního úseku a obvodního úseku. Soudci, kteří pracují u posledně jmenovaného úseku, se nazývají: „kantonrechter“; ostatní jsou označováni jako „rechter“. Soudci pracující u odvolacích soudů a u Nejvyššího soudu se nazývají raadsheer.
Složení soudů při projednávání jednotlivých případů je následující:
- soudci zvaní kantonrechter projednávají věci jako samosoudci,
- soudci u okresních soudů obvykle projednávají případy jako samosoudci, ale někdy je nezbytné rozhodovat v senátu složeném ze tří soudců,
- soudci u odvolacích soudů projednávají případy v trojčlenných senátech s výjimkou případů, kdy lze daný případ projednat v rámci řízení se samosoudcem. Pravidla takového rozhodování jsou stanovena právními předpisy,
- Nejvyšší soud projednává každý případ v senátu složeném z pěti soudců.
Státním orgánem odpovědným za regulaci této profese je Nizozemská rada pro soudnictví (rechtspraak).
Právní databáze
Více informací naleznete na webových stránkách soudů v Nizozemsku, které jsou přístupné široké veřejnosti.
Organizace právnické profese: Advokáti
Advokáti
Nizozemská advokátní komora (komora) je veřejná právnická profesní organizace pro všechny advokáty Nizozemského království. Klíčovou, zákonem stanovenou činností komory je dohlížet na kvalitu poskytování právních služeb advokáty. Zárukou kvality jsou mimo jiné:
- ucelené vzdělávací programy pro advokátní praxi,
- vydávání vyhlášek a jiných pravidel závazných pro advokáty,
- kárné řízení,
- poskytování informací a služeb jednotlivým členům,
- poradenství poskytované nizozemské vládě ohledně plánů a legislativy týkající se výkonu této profese.
Advokát musí být ze zákona členem komory. V roce 2014 bylo 17 000 registrovaných advokátů.
Komerční právníci / právní poradci
Není ustaven žádný ústřední orgán, který by řídil působení těchto profesí.
Notáři
Organizace
Viz webové stránky Královské notářské komory.
Úloha a povinnosti
Právní předpisy stanoví, že řada smluv nebo právních transakcí musí být učiněna ve formě určitého notářského úkonu. Mezi nejdůležitější z nich patří:
- převody nemovitostí v Nizozemsku;
- zřizování nebo rušení zástavních práv;
- zakládání akciových společností nebo společností s ručením omezeným (NV a BV) nebo změny jejich stanov;
- zakládání nadací nebo sdružení (včetně družstev) nebo změny jejich zřizovacích listin;
- sepisování, změny nebo realizace závětí;
- uzavírání nebo změny manželských dohod (tj. obvykle předmanželských smluv) a dohod o registrovaném partnerství;
- převody akcií na jméno;
- ověřování podpisů;
- poskytování darů a věnování formou notářského zápisu.
Z praktických důvodů notář také často provádí jiné druhy právních transakcí a může sepisovat i jiné druhy smluv. Patří mezi ně například dohody o sdružení (obchodní, občanskoprávní sdružení a komanditní společnosti), dohody mezi osobami žijícími ve společné domácnosti a ustanovení na ochranu společností s ručením omezeným před třetími osobami.
Ostatní právnická povolání
Královská profesní organizace soudních úředníků (KBvG) byla založena zákonem o soudních úřednících, který nabyl účinnosti dne 15. července 2001. Na základě tohoto zákona má KBvG – jejímiž členy musí být všichni soudní úředníci v Nizozemsku – povinnost dohlížet nad řádným výkonem činností v rámci soudnictví.
Nizozemští soudní úředníci jsou odpovědní za přijímání a předávání písemností v souladu s Nařízení Rady č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech. Písemnosti, které mají být doručeny v Nizozemsku, musí být zaslány přímo některému ze soudních úředníků. Žádosti o doručení musí být podávány v nizozemštině nebo v angličtině.
Není přípustné zasílat takové žádosti nizozemskému ústřednímu orgánu, Královské profesní organizaci soudních úředníků. Pomoc tohoto orgánu může být vyžádána pouze za výjimečných okolností uvedených v článku 3 písm. c) shora uvedeného nařízení.
Bezplatné právní služby
Základní právní poradenství poskytují střediska právní pomoci. Tato střediska nabízejí objasnění právních záležitostí, poskytují informace a poradenství. Jsou první institucí, na kterou je možno se obrátit se žádostí o poskytnutí právní pomoci.
V případě potřeby budete odkázáni na soukromého právníka nebo mediátora, kteří působí jako poskytovatelé právní pomoci v druhém sledu.
Veškeré informační služby u středisek právní pomoci jsou zdarma. Služby jsou poskytovány na místě nebo jsou součástí hodinové konzultace (nejvýše 60 minut). Na tato střediska se můžete obrátit s problémy týkajícími se občanského, správního, trestního i imigračního práva.
K dnešnímu dni již bylo založeno na 30 středisek právní pomoci. Byla zřízena rovnoměrně po celé zemi, aby tak měl každý občan Nizozemského království snadný přístup k právním službám.
Další informace naleznete na webových stránkách střediska právní pomoci.
Odkazy
Státní zastupitelství, soudy v Nizozemsku a nizozemský Nejvyšší soud, Nizozemská advokátní komora, Královská notářská komora, Královská profesní organizace soudních úředníků, Středisko právní pomoci, Informativní přehled – pracovníci u soudů 
(389 Kb) 
