Druhy právnických profesí

Estonsko

Zde najdete přehled organizace právnických povolání v Estonsku.

Obsah zajišťuje
Estonsko

Právnická povolání – úvod

Právnická povolání v Estonsku tvoří:

  • státní zástupci,
  • soudci,
  • přísedící (laičtí soudci),
  • asistenti soudce a soudní úředníci,
  • právníci (advokáti),
  • notáři,
  • exekutoři a
  • insolvenční správci.

Státní zástupci

Organizace

Státní zastupitelství je vládní orgán, který spadá do kompetence ministerstva spravedlnosti. Skládá se ze dvou úrovní: Nejvyššího státního zastupitelství (jež působí jako nadřízený úřad státního zastupitelství) a čtyř oblastních státní zastupitelství.

Působnost Nejvyššího státního zastupitelství se vztahuje na celé Estonsko a působnost každého oblastního státního zastupitelství odpovídá působnosti policejních prefektur. V čele státního zastupitelství je nejvyšší státní zástupce, kterého na pětileté funkční období jmenuje estonská vláda na základě návrhu ministra spravedlnosti po vyslechnutí stanoviska výboru pro právní záležitosti estonského parlamentu.

Nejvyšší státní zástupce každoročně na jarním zasedání Parlamentu předkládá ústavnímu výboru parlamentu přehled plnění povinností, které státnímu zastupitelství v předchozím kalendářním roce ukládal zákon.

V čele oblastního státního zastupitelství je vedoucí státní zástupce, kterého do funkce na pět let jmenuje také ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.

V Estonsku je celkem osm typů státních zástupců: nejvyšší státní zástupce, vedoucí státní zástupci, státní zástupci, pomocní státní zástupci nejvyššího státního zástupce a vedoucích státních zástupců, vyšší státní zástupci, zvláštní státní zástupci, oblastní státní zástupci a pomocní státní zástupci v oblastních státních zastupitelstvích.

Viz také zákon o státním zastupitelství.

Úloha a povinnosti

Podle zákona o státním zastupitelství vykonává státní zastupitelství tyto činnosti:

  • podílí se na plánování dozoru požadovaného pro prevenci a odhalování trestných činů,
  • vede přípravné trestní řízení a zajišťuje jeho zákonnost a účinnost,
  • zastupuje veřejnou žalobu před soudem,
  • plní další povinnosti, které státnímu zastupitelství ukládá zákon.

Státní zastupitelství vykonává své povinnosti podle zákona o státním zastupitelství nezávisle.

Jako vedoucí trestního řízení vede státní zástupce vyšetřovací orgán při shromažďování důkazů a na základě zjištěných skutečností rozhoduje, zda budou proti osobě vznesena obvinění.

Podle zákona o státním zastupitelství:
Nejvyšší státní zastupitelství:

  • zajišťuje zákonnost a účinnost trestního řízení v přípravném řízení a zastupuje státní zastupitelství před soudy všech instancí v případech zneužití pravomoci veřejného činitele, hospodářské trestné činnosti, trestných činů při službě v obranných složkách, trestné činnosti v oblasti životního prostředí, trestné činnosti maření výkonu spravedlnosti, organizovaného zločinu, přeshraničních trestných činů nebo v případě trestných činů, které vyvolaly velký zájem společnosti, a rovněž zločinů proti lidskosti a mezinárodní bezpečnosti, závažnějších trestných činů proti státu, trestných činů spáchaných žalobci a jiných trestných činů, o jejichž přidělení rozhodl nejvyšší státní zástupce,
  • analyzuje činnost oblastních státních zastupitelství, dohlíží na ni a poskytuje poradenství ohledně této činnosti, dále analyzuje praxi v soudnictví a praxi státních zastupitelství a činí o nich obecné závěry,
  • plní závazky vyplývající z mezinárodní spolupráce, včetně účasti na činnosti Eurojustu,
  • podílí se na přípravě zákonů, nařízení vlády a správních nařízení a nařízení ministra spravedlnosti týkajících se činnosti státního zastupitelství,
  • podílí se na přípravě rozvojových plánů týkajících se státního zastupitelství a jeho funkcí,
  • organizuje činnosti státního zastupitelství pro styk s veřejností a informuje veřejnost o činnostech státního zastupitelství,
  • organizuje personální a vzdělávací činnosti státního zastupitelství, zabývá se otázkami týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci úředníků a zaměstnanců a vede evidenci zaměstnanců,
  • organizuje správní úkoly výběrové komise pro státní zástupce,
  • připravuje návrh rozpočtu pro státní zastupitelství a zajišťuje cílené využívání rozpočtových zdrojů,
  • organizuje správu státních aktiv ve vlastnictví státního zastupitelství,
  • vykonává další funkce, které mu svěřují zákony, rozhodnutí parlamentu, nařízení prezidenta republiky, nařízení nebo usnesení vlády republiky či nařízení nebo usnesení ministra spravedlnosti.

Soudci

Organizace

Soudce musí být občanem Estonska, který získal vnitrostátně uznávaný magisterský titul v oboru právo, rovnocennou kvalifikaci ve smyslu čl. 28 odst. 22 zákona o vzdělávání Estonské republiky nebo rovnocennou zahraniční kvalifikaci, ovládá estonštinu na pokročilé úrovni, má vysoký morální charakter a má schopnosti a osobní vlastnosti nezbytné pro práci soudce. Soudci jsou do funkce jmenováni doživotně. Ministr spravedlnosti nemá vůči soudcům žádné řídicí nebo disciplinární pravomoci. Soudce může být z funkce odvolán pouze na základě pravomocného soudního rozhodnutí. Soudci mohou svůj úřad vykonávat až do věku 67 let, ale funkční období lze prodloužit.

Soudcem nelze jmenovat:

  • osobu odsouzenou za trestný čin,
  • osobu, která byla zbavena funkce soudce, notáře nebo exekutora,
  • osobu, která byla vyloučena z Estonské advokátní komory,
  • osobu, která byla propuštěna z veřejné služby z důvodu disciplinárního provinění,
  • osobu, která se nachází v osobním bankrotu,
  • osobu, jejíž profesionální činnost auditora byla ukončena, s výjimkou případů, kdy k ukončení došlo na základě žádosti auditora,
  • osobu, které bylo odňato právo pracovat jako patentový zástupce, s výjimkou případů, kdy k ukončení došlo na základě žádosti patentového zástupce,
  • osobu, které bylo odňato právo pracovat jako soudní překladatel na základě čl. 28 odst. 3 bodu 3 zákona o soudních překladatelích.

Soudcem krajského nebo správního soudu může být jmenován každý, kdo po získání příslušné kvalifikace získal alespoň pětiletou právní praxi nebo pracoval alespoň tři roky jako advokátní koncipient nebo jako soudní úředník a složil justiční zkoušku nebo je od ní osvobozen.

Soudcem oblastního soudu může být jmenován každý, kdo je zkušeným a uznávaným advokátem a složil justiční zkoušku. Osoba, která jako soudce pracovala bezprostředně před svým jmenováním, nemusí justiční zkoušku skládat.

Do funkce soudce Nejvyššího soudu mohou být jmenováni zkušení a uznávaní advokáti.

Soudci jsou jmenováni prostřednictvím otevřeného výběrového řízení.

Soudce nesmí mít vedle funkce soudce jiný pracovní poměr s výjimkou pedagogické nebo výzkumné činnosti. O veškerých svých pracovních poměrech nad rámec výkonu úřadu musí soudce informovat předsedu soudu. Jakýkoli jiný pracovní poměr nad rámec výkonu úřadu soudce nesmí ohrozit výkon jeho úředních povinností ani nestrannost soudce při výkonu spravedlnosti. Soudce nesmí být poslancem parlamentu nebo členem obecního či městského zastupitelstva, členem politické strany, zakladatelem, jednatelem nebo členem řídicích či dozorčích orgánů společnosti, ředitelem pobočky zahraniční společnosti, insolvenčním správcem, členem věřitelského výboru, nuceným správcem nemovitosti ani rozhodcem zvoleným jednou ze stran sporu.

Soudce může být odvolán z funkce pouze soudním rozhodnutím. Soudce soudu prvního nebo druhého stupně lze během jeho funkčního období trestně stíhat pouze na návrh Nejvyššího soudu zasedajícího v plénu se souhlasem prezidenta republiky. Soudce Nejvyššího soudu lze během jeho funkčního období trestně stíhat pouze na návrh kancléře spravedlnosti se souhlasem většiny v estonském parlamentu.

Požadavky na soudce, jejich justiční příprava a povinnosti jsou stanoveny v zákoně o soudech.

Úloha a povinnosti

Povolání soudce upravuje zákon. Všichni estonští soudci na společném zasedání (en banc) přijali etický kodex. Více informací lze najít na internetových stránkách estonských soudů a na internetových stránkách Nejvyššího soudu.

Úlohou soudce je vykonávat spravedlnost v souladu s Ústavou a právními předpisy, na jejichž základě soudce mezi účastníky řízení rozhoduje o spravedlivém řešení sporu. Soudce rozvíjí právo prostřednictvím interpretace právních předpisů a zkoumáním.

Soudce vykonává své povinnosti nestranně bez ohledu na vlastní zájmy a dodržuje služební zájmy i mimo svou profesní činnost. Soudce se musí ve své profesní činnosti i mimo ni chovat bezúhonně a zdržet se jednání, které by mohlo poškodit dobré jméno soudu. Soudce nesmí prozradit informace, se kterými se seznámil na neveřejném zasedání soudu nebo během jednání vedoucích k dosažení dohody. Povinnost zachovávat mlčenlivost platí vždy, i po odchodu soudce do důchodu. Soudce musí dohlížet na soudce prvního stupně s praxí kratší než tři roky, na ty, kteří procházejí justiční přípravou, aby se stali asistentem soudce, a na vysokoškolské stážisty. Soudce může současně dohlížet na nejvýše dvě osoby. Soudce je povinen pravidelně rozvíjet své odborné znalosti a dovednosti a účastnit se odborné přípravy.

Sociální záruky pro soudce

Podle zákona dostávají soudci různé sociální záruky, včetně úředního platu, dodatečné odměny, soudcovského důchodu, dovolené, talárů a dalších sociálních záruk.

Úřední platy soudců jsou stanoveny v zákoně o platech vyšších státních zaměstnanců.

Principy stanovení soudcovského důchodu jsou uvedeny v zákoně o soudech.

Soudcovský důchod se skládá ze starobního důchodu, speciálního důchodu, invalidního důchodu a pozůstalostního důchodu pro rodinné příslušníky soudce. Soudcovský důchod se nevyplácí během pracovního poměru ve funkci soudce. Pokud je soudce ve výslužbě zaměstnán jinde, pobírá soudcovský důchod v plné výši bez ohledu na výdělky. Soudcovský důchod se nevyplácí nikomu, kdo byl zbaven z funkce z důvodu disciplinárního provinění nebo odsouzen za úmyslně spáchaný trestný čin. Soudcovský důchod se odebírá každému, kdo byl odsouzen za trestný čin maření výkonu spravedlnosti.

Soudce má nárok na dovolenou za kalendářní rok. Délka dovolené za kalendářní rok je 35 kalendářních dnů a dalších až 7 kalendářních dnů se uděluje za čas strávený ve výkonu funkce soudce na základě podmínek stanovených v zákoně o soudech.

Přísedící

Přísedící se na výkonu spravedlnosti podílejí u krajských soudů pouze v trestních věcech týkajících se trestného činu prvního stupně. Přísedící má stejné postavení, práva a povinnosti jako soudce při výkonu spravedlnosti. Přísedící soudce může být jmenován až na 4 roky, musí být občanem Estonska, být plně svéprávný, ve věku mezi 25 a 70 lety, s bydlištěm v Estonsku, musí ovládat estonský jazyk na úrovni C1, jak je stanoveno v zákoně o jazycích, nebo na rovnocenné úrovni a mít morální vlastnosti vhodné pro výkon funkce přísedícího. Přísedící soudce nesmí být jmenován na více než dvě po sobě jdoucí období.

Jako přísedícího soudce nelze jmenovat: osobu, která byla odsouzena za trestný čin, která se nachází v osobním v bankrotu, která je ze zdravotních důvodů nezpůsobilá, která má trvalé bydliště (tj. adresu zapsanou v registru obyvatel) v oblasti místní správy, jež osobu navrhla jako kandidáta na přísedícího, po dobu kratší než jeden rok, která pracuje pro soud, státní zastupitelství nebo vnitřní bezpečnostní služby, která je v ozbrojených silách, je advokátem, notářem nebo exekutorem, členem estonské vlády nebo obecní či městské samosprávy nebo která je prezidentem republiky nebo poslancem parlamentu. Osoba, která je obviněna z trestného činu, nesmí být v průběhu trestního řízení jmenována přísedícím.

Úlohou přísedícího soudce je při výkonu spravedlnosti v zásadě zastupovat pohled obyčejného člověka, který se na soudní řízení dívá spíše z humánního, než právního hlediska. Za volbu kandidátů na přísedícího jsou odpovědné rady místních samospráv.

Asistenti soudce a soudní úředníci

Asistent soudce je soudní úředník, který vykonává povinnosti stanovené zákonem. Asistent soudce je nestranný, ale musí dodržovat pokyny soudce v rozsahu stanoveném zákonem. Asistent soudce je příslušný k provádění zápisů do rejstříků (např. katastru nemovitostí, obchodního rejstříku) a vydávání předpisů o vedení rejstříků, včetně příkazů ukládajících pokuty. Asistenti soudce mohou u platebních příkazů zavést zkrácený postup. Omezení výkonu funkce soudce se vztahují také na asistenty soudce.

Do funkce asistenta soudce může být jmenována osoba, která získala vnitrostátně uznávaný magisterský titul v oboru právo, rovnocennou kvalifikaci ve smyslu čl. 28 odst. 2 zákona o vzdělávání Estonské republiky2 nebo rovnocennou zahraniční kvalifikaci, ovládá estonštinu na úrovni C1, jak je stanoveno v zákoně o jazycích, nebo na rovnocenné úrovni, má vysoký morální charakter a absolvovala justiční přípravu, aby se stala asistentem soudce, ledaže ji z uvedené přípravné služby osvobodí výběrová komise. Osoba, která složila justiční zkoušku, může být rovněž jmenována asistentem soudce.

Asistentem soudce nelze jmenovat: osobu odsouzenou za trestný čin, osobu, která byla zbavena funkce soudce, notáře nebo exekutora, osobu, která byla vyloučena z Estonské advokátní komory, osobu, která byla propuštěna z veřejné služby z důvodu disciplinárního provinění, osobu, která se nachází v osobním bankrotu, osobu, jejíž profesionální činnost auditora byla ukončena, s výjimkou případů, kdy k ukončení došlo na základě žádosti auditora, osobu, které bylo odebráno právo pracovat jako patentový zástupce, s výjimkou případů, kdy k ukončení došlo na základě žádosti patentového zástupce, osobu, které bylo odňato právo pracovat jako soudní překladatel na základě čl. 28 odst. 3 bodu 3 zákona o soudních překladatelích, osobu, která byla zbavena funkce soudce z důvodu nezpůsobilosti pro tuto funkci – po dobu 3 let od jejího jmenování do funkce.

Asistenci soudců jsou jmenováni v otevřeném výběrovém řízení.

Požadavky na asistenta soudce stanoví zákon o soudech.

Soudní úředník je zaměstnanec soudu, který se nezávisle nebo pod dohledem soudce v rozsahu stanoveném zákonem o soudním řízení podílí na přípravě a projednávání případů. Soudní úředník má podle zákona o soudním řízení pravomoc provádět stejné úkony a vydávat stejná rozhodnutí jako asistent soudce nebo jiný zaměstnanec soudu. Soudní úředník je při výkonu svých povinností nezávislý, musí však dodržovat pokyny soudce v rozsahu stanoveném zákonem.

Požadavky kladené na soudní úředníky jsou stejné jako požadavky kladené na asistenty soudců. Volné místo soudního úředníka je obsazováno prostřednictvím veřejné soutěže.

Soudním úředníkem nesmí být jmenována: osoba, která byla odsouzena za úmyslně spáchaný trestný čin, osoba, která byla odsouzena za úmyslně spáchaný trestný čin proti státu, bez ohledu na to, zda bylo odsouzení zahlazeno, osoba, které na základě právoplatného rozsudku soudu bylo odňato právo pracovat jako soudní úředník, osoba, která je příbuzným nebo partnerem osoby, která na soudního úředníka přímo dohlíží.

Kromě soudních úředníků  Word (521 Kb) enasistentů soudce  PDF (373 Kb) en patří mezi další zaměstnance soudu také ředitelé soudů  PDF (367 Kb) ensoudní referenti  PDF (364 Kb) en.

Právníci

Mezi právníky patří advokáti a advokátní koncipienti.

Advokáti jsou členy sdružení Estonské advokátní komory a řídí se zákonem o advokátní komoře. Členem Estonské advokátní komory se může stát každý, kdo splňuje požadavky stanovené v zákoně o advokátní komoře a složil advokátní zkoušku.

Estonská advokátní komora je samosprávné profesní sdružení založené za účelem poskytování právních služeb v soukromém i veřejném zájmu a ochrany profesních práv advokátů. Estonská advokátní komora dohlíží na profesní činnost svých členů a na to, zda dodržují požadavky profesní etiky. Estonská advokátní komora rovněž organizuje odborné vzdělávání advokátů a poskytování státní právní pomoci. Advokátní komora prostřednictvím svých členů zajišťuje poskytování státem financované právní pomoci.

Estonská advokátní komora jedná prostřednictvím svých orgánů. Mezi ně patří valná hromada, správní rada, předseda, revizní komise, kárný soud a komise pro posuzování odborné způsobilosti.

Advokáti jsou oprávněni:

  • zastupovat a obhajovat klienty před soudem a v přípravném řízení a v jiných řízeních v Estonsku i v zahraničí,
  • shromažďovat důkazy,
  • vybírat podle svého uvážení a používat zákonné prostředky a opatření při poskytování právních služeb,
  • získávat od celostátních a místních orgánů informace potřebné k poskytování právních služeb, mít přístup k dokumentům a získávat jejich kopie a výpisy z nich, pokud přístup k těmto informacím a dokumentům advokátům nezakazuje zákon,
  • zpracovávat osobní údaje jiných osob než jejich klientů, získané v souladu se smlouvou nebo právním úkonem, včetně zvláštních kategorií osobních údajů, bez souhlasu těchto osob, je-li to nezbytné k poskytování právních služeb,
  • ověřovat podpisy a kopie dokumentů předložených soudu a jiným orgánům v rámci poskytování právních služeb klientovi,
  • poskytovat služby kontaktní osoby,
  • vystupovat jako rozhodci nebo jako smírci v postupu stanoveném v zákoně o smírčím řízení,
  • vystupovat jako insolvenční správci, jsou-li členy komory.

Advokátní koncipienti mají v mezích stanovených zákonem oprávnění advokáta.

Advokátní koncipienti nejsou oprávněni jednat jako rozhodci nebo smírci v rámci postupu stanoveného v zákoně o smírčím řízení. Nemají oprávnění zastupovat nebo obhajovat klienty u Nejvyššího soudu, pokud zákon nestanoví jinak. Advokátní koncipienti nemají oprávnění vystupovat jako insolvenční správci.

Advokátní koncipient může poskytovat právní služby pouze pod dohledem svého školitele, který je advokátem.

Při poskytování právních služeb jedná advokát nezávisle a v souladu se zákonem, právními akty a rozhodnutími přijatými orgány Estonské advokátní komory, požadavky na profesní etiku advokátů, osvědčenými postupy a svým svědomím.

Informace sdělené advokátovi jsou důvěrné. Advokát nebo zaměstnanec Estonské advokátní komory nebo advokátní kanceláře, který je vyslýchán jako svědek, nesmí být vyslýchán ani požádán o vysvětlení ohledně záležitostí, o kterých se dozvěděl v průběhu poskytování právních služeb.

Datová média související s poskytováním právních služeb advokátem jsou nedotknutelná.

Výkon profesních povinností advokáta nesmí vést k jeho ztotožnění i s klientem nebo s klientovým soudním sporem.

Advokát nesmí být zadržen, prohledán nebo vzat do vazby z důvodů vyplývajících z jeho profesní činnosti, s výjimkou případů, o kterých rozhodne krajský soud. Advokátní kancelář, v níž advokát poskytuje právní služby, nesmí být prohledávána z důvodů vyplývajících z profesní činnosti advokáta.

Seznam advokátů a advokátních kanceláří a další užitečné informace naleznete na webových stránkách Estonské advokátní komory. Funkce „vyhledat právnika“ však umožňuje vyhledat advokáta v celé Evropské unii.

Právní databáze

Kromě výše uvedených neexistují žádné databáze.

Právní poradci

Odborné činnosti právních poradců nejsou v Estonsku regulovány zákonem.

Notáři

Organizace

Všichni notáři v Estonsku mají stejnou kompetenci. Povolání notáře upravuje zákon o notářích. Ministerstvo spravedlnosti a notářská komora jsou odpovědné za regulaci a správu odborných činností notářů. Notářská komora je veřejnoprávní právnická osoba a jejími členy jsou všichni úředně jmenovaní notáři. Mezi úkoly v kompetenci notářské komory patří: dohled nad výkonem profesionální činnosti notářů svědomitým a správným způsobem, harmonizace odborných činností notářů, pořádání odborné přípravy pro notáře, organizování služeb pro uchazeče, správa a vývoj elektronického informačního systému pro notáře a poskytování pomoci ministrovi spravedlnosti v souvislosti s dozorčí činností atd. Internetové stránky notářské komory poskytují informace o notářích a notářských povinnostech.

Úloha a povinnosti

Notáře je držitelem veřejného úřadu. Notář je zmocněn státem, aby na požádání potvrzoval skutečnosti a události, které mají právní význam, a aby prováděl další notářské úkony za účelem zajištění právní jistoty.

Notáři musí svou činnost vykonávat nestranně, důvěryhodně a nezávisle. Jsou povinni zjišťovat skutečné záměry stran transakce a okolnosti potřebné pro provedení správné transakce a vysvětlit stranám různé způsoby provedení transakce a důsledky transakce.

Notáři na požádání vykonávají následující notářské úkony:

  • vydávají notářské osvědčení (různé smlouvy, plné moci udělované advokátům, závěti) a notářské ověření (kopie, podpisy, výtisky atd.),
  • vyřizují dědické záležitosti,
  • vystavují osvědčení o přípravě notářských dokumentů, které se mají vykonat v Estonsku, na základě článku 60 nebo přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1),
  • vystavují osvědčení o právní síle notářských dokumentů v Estonsku na základě čl. 59 odst. 1 a přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 107) a vystavují osvědčení o přípravě notářských dokumentů, které se mají vykonat v Estonsku na základě čl. 60 odst. 2 a přílohy II,
  • vystavují výpisy týkající se přípravy notářských dokumentů, které se mají vykonat v Estonsku, na základě čl. 48 odst. 3 a příloh III a IV nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 7, 10.1.2009, s. 1),
  • v souladu se zákonem o notářích prohlašují plné moci udělované advokátům za neplatné,
  • prohlašují dohody uzavřené prostřednictvím advokáta vystupujícího jako smírce nebo prostřednictvím jiného notáře za vykonatelné,
  • vydávají osvědčení (apostily),
  • na žádost právnických osob předkládají jejich finanční výkazy soudu, který vede evidenci,
  • potvrzují manželství a rozvody a připravují záznamy o manželstvích a rozvodech,
  • přijímají do úschovy peníze, cenné papíry a dokumenty,
  • umožňují přístup k údajům zapsaných v katastru nemovitostí, v rejstříku majetku nebo k dokumentu vedenému v rejstříku,
  • na žádost podniku předkládají oznámení a žádosti hospodářskému správnímu orgánu, přijímají dokumenty nebo jiné informace od hospodářských správních orgánů a doručují správní akt podniku,
  • na žádost podniku vkládají informace do rejstříku,
  • na žádost právnické osoby nebo správce poskytují informace týkající se skutečného vlastníka.

Za tyto úkony musí klient notáři zaplatit odměnu stanovenou zákonem.

Notáři mohou nabízet následující úřední služby:

  • právní poradenství mimo rámec ověřování;
  • poradenství v oblasti daňového práva a zahraničního práva, ať v rámci ověřování, nebo mimo něj,
  • smírčí činnost podle zákona o smírčím řízení,
  • činnost rozhodce na základě občanského soudního řádu,
  • provádění dražeb, hlasování, loterií a losování a osvědčování výsledků,
  • předsedání při skládání přísah a ověřování přísežných certifikátů,
  • předávání peticí a oznámení, která nesouvisejí s úředními povinnostmi, a vystavování osvědčení týkajících se předání nebo nemožnosti předat petice nebo oznámení,
  • služby kontaktní osoby,
  • úschova peněžních vkladů – s výjimkou hotovosti – cenných papírů, dokumentů a dalších položek, nejedná-li se o notářský zápis nebo úřední povinnost vyplývající z notářského úkonu,
  • reakce na žádost o vysvětlení podanou podnikem.

Informace o úředních službách nabízených notáři jsou k dispozici na internetových stránkách notářské komory. Poplatky za služby notáře si klient a notář dohodnou před poskytnutím služby.

Ostatní právnická povolání

Exekutoři

V Estonsku se jedná o svobodné právnické povolání: exekutoři jednají svým jménem a nesou odpovědnost za svou činnost. Exekutor musí být při plnění svých povinností nestranný a odpovědný. Úřední činnost exekutorů upravuje zákon o exekutorech.

Od ledna 2010 funguje společná profesní organizace pro exekutory a insolvenční správce, Komora exekutorů a insolvenčních správců (dále jen „komora“). Úřední činnost exekutorů, dohled nad nimi, disciplinární odpovědnost a činnost profesních sdružení je upravena zákonem o exekutorech. Úlohou komory je rozvíjet a podporovat svobodná právnická povolání, včetně rozvoje a dohledu nad dodržováním osvědčených úředních a profesních postupů, vypracovávat doporučení pro harmonizaci profesních činností, organizovat odbornou přípravu, rozvíjet informační systémy atd. Komora má také kárný soud. Další informace o činnosti komory jsou k dispozici na jejích internetových stránkách.

Profesní povinnosti exekutora jsou:

  1. provádět exekuční řízení v souladu s exekučním řádem;
  2. doručovat písemnosti v souladu s procesními řády;
  3. pořizovat soupis pozůstalosti a vykonávat správu pozůstalosti v souladu s dědickým zákonem;
  4. provádět dražby mimo exekuční řízení na žádost soudu nebo správního orgánu v případech stanovených zákonem a v souladu se zákonem stanoveným postupem;
  5. vystupovat jako zprostředkovatel v oblasti výživného pobíraného z cizího státu na základě zákona o rodinných dávkách;
  6. sestavovat exekuční profily dlužníků.

Odměna exekutora za výkon těchto úředních povinností je stanovena zákonem o exekutorech.

Na žádost může exekutor jako odborné služby vykonávat následující činnosti:

  1. provádět dražby movitého a nemovitého majetku,
  2. doručovat dokumenty;
  3. poskytovat právní poradenství a sepisovat právní dokumenty, pokud jeho vzdělání odpovídá ustanovením čl. 47 odst. 1 bodu 1 zákona o soudech.
  4. poskytovat službu zjišťování právní skutečnosti mimo soudní řízení;
  5. vystupovat jako smírce v souladu se zákonem o smírčím řízení;
  6. vystupovat jako rozhodce na základě občanského soudního řádu.

Exekutoři jsou oprávněni poskytnutí odborné služby odmítnout.

Podmínky poskytování odborných služeb a postup odměňování je třeba dohodnout písemně s osobou žádající o službu před poskytnutím služby. Dohodnuté podmínky a odměna musí být v souladu s dobrou profesní praxí.

Při poskytování odborných služeb exekutoři nesmí vykonávat práva, která jim byla přiznána zákonem pro výkon jejich profesních povinností nebo která vyplývají z jejich úřadu.

Informace o službách poskytovaných exekutory jsou k dispozici na internetových stránkách komory.

Státní dohled nad úředními povinnostmi exekutorů vykonává ministerstvo spravedlnosti a komora.

Exekutoři odpovídají za škodu, která byla protiprávně způsobena při výkonu jejich profesní činnosti, a to i v případě, že škodu způsobil zaměstnanec jejich kanceláře. Nelze-li nároky na náhradu škody způsobené profesním jednáním exekutora uspokojit z majetku exekutora či jiné osoby odpovědné za škodu nebo pokud tyto nároky nelze uspokojit v plném rozsahu, odpovídá za způsobenou škodu komora. Za jednání exekutorů nese konečnou odpovědnost stát. Komora i stát mají právo škodu vymáhat vůči osobě odpovědné za škodu; stát má rovněž právo škodu vymáhat na komoře.

Insolvenční správci

Insolvenční správce je osoba jmenovaná soudem, která na základě své role provádí transakce a jiné úkony související s konkurzní podstatou a zastupuje dlužníka před soudem ve sporech týkajících se konkurzní podstaty. Hlavní povinností insolvenčního správce je hájit práva a zájmy všech věřitelů a dlužníků a zajistit zákonné, rychlé a finančně přiměřené insolvenční řízení. Insolvenční správce vykonává své povinnosti osobně. Jako insolvenční správci mohou působit: fyzické osoby, kterým komora, advokáti, statutární auditoři a exekutoři udělili oprávnění vystupovat jako insolvenční správce. Komora vede seznam insolvenčních správců. Seznam obsahuje údaje o všech osobách oprávněných vystupovat jako insolvenční správce a je přístupný veřejnosti na webových stránkách komory. Správce zapsaný do seznamu musí zajistit přesnost údajů.

Hlavní povinnosti insolvenčního správce jsou:

  1. určovat pohledávky věřitelů, spravovat konkurzní podstatu, organizovat vznik a prodej konkurzní podstaty a uspokojovat pohledávky věřitelů z konkurzní podstaty;
  2. stanovit důvody a datum platební neschopnosti dlužníka;
  3. zajistit v případě potřeby pokračování obchodních činností dlužníka;
  4. je-li dlužníkem právnická osoba, v případě potřeby provést likvidaci dlužníka;
  5. poskytovat věřitelům a dlužníkům informace v případech stanovených zákonem;
  6. podávat zprávy o své činnosti dozorčímu orgánu a věřitelskému výboru a poskytovat informace týkající se konkurzního řízení soudu.

Správní dohled nad činností insolvenčních správců provádí ministerstvo spravedlnosti na základě stížností nebo jiných údajů, které mu byly ohledně správce zaslány a které dávají důvod k domněnce, že správce nesplnil své povinnosti. Ministerstvo spravedlnosti má právo při výkonu dozoru nad činností správce ověřovat vhodnost a zákonnost odborných činností správce. Ministr spravedlnosti může proti správci, který neplní povinnosti vyplývající z právních aktů upravujících profesní činnost insolvenčních správců, zahájit disciplinární řízení. Ministr spravedlnosti nesmí přijmout disciplinární opatření proti advokátům, kteří jednají jako insolvenční správci. Ministr má však právo zahájit řízení před kárným soudem advokátní komory.

Kromě správního dohledu sleduje činnost insolvenčních správců také věřitelský výbor, schůze věřitelů, soud a Komora v rámci své působnosti.

Související odkazy

Ministerstvo spravedlnosti

nezisková organizace Sdružení advokátů

nadace Kancelář právní pomoci

Estonská advokátní komora

Státní zastupitelství

Notářská komora

Komora exekutorů a insolvenčních správců

Poslední aktualizace: 20/04/2023

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.