Druhy právnických profesí

Chorvatsko

Obsah zajišťuje
Chorvatsko

Zaměstnanci soudních orgánů

Zaměstnance soudních orgánů tvoří justiční úředníci, státní úředníci a pomocní zaměstnanci.

Soudci (suci; v j. č. sudac)

Soudci jsou justiční úředníci v trvalé funkci. Soudcem může být jmenována osoba, jež má chorvatskou státní příslušnost.

Soudcem městského soudu (općinski sud), obchodního soudu (trgovački sud) a správního soudu (upravni sud) může být jmenována osoba, jež absolvovala Státní školu pro justiční úředníky (Državna škola za pravosudne dužnosnike) nebo již vykonává soudní povinnosti.

Osoba, která nejméně deset let vykonávala povolání justičního úředníka, může být jmenována soudcem krajského (župního) soudu (županijski sud).

Osoba, která vykonávala povolání justičního úředníka nejméně dvanáct let, může být jmenována soudcem Vrchního trestního soudu Chorvatské republiky (Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske), Vrchního obchodního soudu Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske) a Vrchního správního soudu Chorvatské republiky (Visoki upravni sud Republike Hrvatske).

Soudcem Nejvyššího soudu Chorvatské republiky (Vrhovni sud Republike Hrvatske) může být jmenována osoba, jež alespoň 15 let působila jako justiční úředník, advokát, notář, vysokoškolský profesor v oboru práva s alespoň patnáctiletou praxí od složení příslušné odborné zkoušky nebo renomovaný právník s alespoň dvacetiletou praxí od složení příslušné odborné zkoušky, jenž se etabloval svou odbornou činností v určité oblasti práva, jakož i odbornými a vědeckými pracemi.

Zákon o soudech (Zakon o sudovima)
Zákon o Státní soudní radě (Zakon o Državnom sudbenom vijeću)
Zákon o odměnách soudců a dalších justičních úředníků (Zakon o plaćama sudaca i drugih pravosudnih dužnosnika)

Zaměstnanci soudů

Počet soudních úředníků a pomocných zaměstnanců vykonávajících odborné, úřední a technické úkony stanoví ministr spravedlnosti.

Zaměstnávání státních úředníků a pomocných zaměstnanců soudu, stáže, postup, metoda a náplň specializované státní zkoušky, odměňování a další pracovněprávní nároky, závazky a povinnosti a odpovědnost za profesní pochybení se řídí předpisy o státních úřednících a pomocných zaměstnancích a všeobecnými pracovněprávními předpisy.

Pracovní místa u soudů lze obsazovat pouze na základě rozhodnutí ministerstva spravedlnosti.

Při přijímání soudních úředníků a pomocných zaměstnanců soudů se musí zohlednit zastoupení osob, které jsou příslušníky národnostních menšin.

Předpisy týkající se požadavků na vzdělání soudních úředníků a pomocných zaměstnanců přijímá ministr spravedlnosti.

Soudní referendáři (sudski savjetnici; v j. č. sudski savjetnik), vyšší soudní referendáři (viši sudski savjetnici; v j. č. viši sudski savjetnik) a specializovaní vyšší soudní referendáři (viši sudski savjetnici – specijalisti-; v j. č. viši sudski savjetnik - specijalist)

Soudním referendářem může být osoba, jež dokončila vysokoškolské studium v oboru práva nebo integrované bakalářské/magisterské studium v oboru práva a složila příslušnou státní odbornou zkoušku.

Vyšším soudním referendářem nebo soudním referendářem Nejvyššího soudu Chorvatské republiky může být jmenována osoba, jež dokončila vysokoškolské studium v oboru práva nebo integrované bakalářské/magisterské studium v oboru práva, složila příslušnou státní odbornou zkoušku a alespoň dva roky pracovala jako soudní referendář nebo asistent státního zástupce nebo jako justiční úředník, advokát nebo notář, nebo osoba, která alespoň pět let po složení státní odborné zkoušky pracovala v jiných právních oblastech.

Specializovaným vyšším soudním referendářem může být jmenována osoba, jež dokončila vysokoškolské studium v oboru práva nebo integrované bakalářské/magisterské studium v oboru práva, složila příslušnou státní odbornou zkoušku a alespoň čtyři roky pracovala jako soudní referendář nebo asistent státního zástupce nebo jako justiční úředník, advokát nebo notář, nebo osoba, která alespoň osm let po složení státní odborné zkoušky pracovala v jiných právních oblastech.

Vyšším soudním referendářem Nejvyššího soudu Chorvatské republiky může být jmenována osoba, jež dokončila vysokoškolské studium v oboru práva nebo integrované bakalářské/magisterské studium v oboru práva, složila příslušnou státní odbornou zkoušku a alespoň čtyři roky pracovala jako soudní referendář nebo asistent státního zástupce nebo jako justiční úředník, advokát nebo notář, nebo osoba, která alespoň osm let po složení státní odborné zkoušky pracovala v jiných právních oblastech.

Specializovaným vyšším soudním referendářem Nejvyššího soudu Chorvatské republiky může být jmenována osoba, jež dokončila vysokoškolské studium v oboru práva nebo integrované bakalářské/magisterské studium v oboru práva, složila příslušnou státní odbornou zkoušku a alespoň šest let pracovala jako soudní referendář nebo asistent státního zástupce nebo jako justiční úředník, advokát nebo notář, nebo osoba, která alespoň deset let po složení státní odborné zkoušky pracovala v jiných právních oblastech.

Pravomoci soudních referendářů a vyšších soudních referendářů

Soudní referendáři, vyšší soudní referendáři a specializovaní vyšší soudní referendáři se účastní řízení a mají pravomoc samostatně vést určitá soudní řízení, posuzovat důkazy a zjišťovat skutkový stav. Pro provedení těchto řízení předkládají soudci návrh, na jehož základě soudce rozhoduje, a na základě povolení soudce zveřejňují přijaté rozhodnutí.

V souladu s platnými ustanoveními zákona o soudech jsou soudní referendáři, vyšší soudní referendáři a specializovaní vyšší soudní referendáři oprávněni vést řízení a předkládat návrhy rozhodnutí, a to:

  1. v občanskoprávních řízeních ve sporech týkajících se vyplacení peněžního nároku nebo odškodnění, u nichž hodnota předmětu sporu nepřesahuje 100 000 kun, a v obchodních sporech, u nichž hodnota předmětu sporu nepřesahuje 500 000 kun;
  2. v pracovněprávních sporech vycházejících z kolektivních smluv;
  3. ve správních sporech, v nichž se rozhoduje o žalobách ve věcech, které se řeší na základě pravomocného rozsudku vydaného ve vzorovém sporu, o žalobách proti postupu nebo kvůli opomenutí ze strany veřejnoprávního subjektu a ve správních sporech, u nichž hodnota předmětu sporu nepřesahuje 100 000 kun;
  4. v řízeních o výkonu rozhodnutí;
  5. v dědických řízeních;
  6. v katastrálních řízeních;
  7. v přestupkových řízeních;
  8. v nesporných řízeních, s výjimkou řízení týkajících se zbavování pracovní schopnosti, zániku sdružení spoluvlastníků, zřízení mezí a řízení na základě zákona o rodině (Obiteljski zakon),
  9. v registračních řízeních;
  10. ve zkrácených insolvenčních řízeních;
  11. o nákladech na soudní řízení.

Soudní referendáři, vyšší soudní referendáři a specializovaní vyšší soudní referendáři jsou oprávněni provádět úkony a přijímat rozhodnutí v rámci konkrétních řízení, je-li to stanoveno zvláštními právními předpisy.

V odvolacích řízeních a v řízeních o mimořádných právních opravných prostředcích informují soudní referendáři, vyšší soudní referendáři a specializovaní vyšší soudní referendáři o vývoji stavu věci a připravují návrh rozhodnutí.

Soudní čekatelé (sudački vježbenici; v j. č. sudački vježbenik)

Ministerstvo spravedlnosti každý rok stanoví počet míst pro soudní čekatele u soudů v souladu s dostupnými finančními prostředky vyčleněnými ze státního rozpočtu.

Podmínky a způsob přijímaní soudních čekatelů k soudům a délka a způsob výkonu jejich praxe se řídí zvláštním zákonem.

Odborní spolupracovníci (stručni suradnici; v j. č. stručni suradnik)

Soudy mohou zaměstnávat úředníky s dokončeným odpovídajícím odborným vzděláním, dokončeným bakalářským nebo magisterským studijním programem a požadovanými odbornými zkušenostmi v oblasti defektologie, sociologie, pedagogiky, ekonomie, účetnictví a financí či dalších příslušných oblastech.

Odborní spolupracovníci a odborní asistenti (stručni pomoćnici; v j. č. stručni pomoćnik) pomáhají soudcům při práci na věcech, jež vyžadují odborné znalosti.

Laičtí soudci (suci porotnici; v j. č. sudac porotnik)

Laičtí soudci jsou chorvatští občané, kteří se účastní jednání v konkrétních soudních řízeních a nevykonávají funkci soudce jako své běžné povolání. Jako členové soudního senátu mají rovnocenné postavení jako soudci, pokud jde o rozhodování ve věcech, ve kterých musí být přijato rozhodnutí v trestním řízení.

Laickým soudcem může být jmenován plnoletý chorvatský státní příslušník způsobilý k výkonu této funkce.

Laičtí soudci jsou jmenováni na dobu čtyř let a po jejím uplynutí mohou být jmenováni znovu.

Laické soudce městských a župních soudů jmenuje župní shromáždění (županijska skupština) nebo, v případě Záhřebu, městské zastupitelstvo města Záhřebu (Gradska skupština Grada Zagreba) po předložení návrhů obecní či městské rady, odborů, sdružení zaměstnavatelů a hospodářské komory.

Před jmenováním laických soudců je nutné obdržet stanovisko předsedy příslušného soudu týkající se navržených uchazečů.

Ředitel správy soudu (ravnatelj sudske uprave)

Soudy s více než patnácti soudci mají ředitele správy soudu.

Ředitel správy soudu je nápomocen předsedovi soudu při zajišťování správy soudu, zejména těmito způsoby:

  • plní specializované úkoly týkající se plánování a řízení lidských zdrojů soudu,
  • organizuje práci soudních úředníků a pomocných zaměstnanců a zajišťuje dohled nad jejich činností,
  • monitoruje a plánuje školení soudních úředníků a pomocných zaměstnanců,
  • je odpovědný za údržbu budovy soudu, prostor a pracovního zařízení a za investice,
  • organizuje a koordinuje návrh ročního plánu veřejných zakázek v souladu se zákonem a podle potřeb soudu,
  • organizuje zadávání veřejných zakázek,
  • monitoruje finanční a provozní činnosti soudu a plní úřední a pomocné technické úkoly,
  • má na starosti dozor nad výdaji z rozpočtu a z vlastních prostředků soudu,
  • podílí se na přípravě a provádění projektů správy soudu a dohlíží na jejich plnění,
  • zajišťuje, aby statistické údaje týkající se činnosti soudu byly správné a včasné,
  • spolupracuje s místními a regionálními orgány, pokud jde o nákup zařízení a zajišťování zdrojů pro jednotlivé činnosti soudu,
  • vykonává další úkony, jimiž ho pověřil předseda soudu.

Ředitel správy soudu za svou činnost odpovídá předsedovi soudu.

Ředitelem správy soudu může být jmenována osoba, jež dokončila vysokoškolské studium v oboru práva nebo integrované bakalářské/magisterské studium v oboru práva nebo vysokoškolské studium nebo specializované odborné studium v oboru ekonomie a má nejméně pět let praxe v oblasti související činnosti.

Mluvčí soudu (glasnogovornik suda)

Soudy mají své mluvčí.
Mluvčím soudu je soudce, soudní referendář nebo osoba určená předsedou soudu při ročním přiřazení funkcí.

Předseda župního soudu může určit jednoho soudce tohoto soudu mluvčím župního soudu i městských soudů spadajících do jeho územní působnosti. Mluvčí může mít svého zástupce.

Mluvčí soudu informuje o činnosti soudu v souladu se zákonem o soudech, Soudním jednacím řádem (Sudski poslovnik) a zákonem o svobodném přístupu k informacím (Zakon o pravu na pristup informacijama).

Státní zástupci (državni odvjetnici; v j. č. državni odvjetnik)

Osoba, která splňuje podmínky pro jmenování náměstkem vrchního státního zástupce Chorvatské republiky (zamjenik Glavnog državnog odvjetnika Republike Hrvatske), může být jmenována vrchním státním zástupcem Chorvatské republiky (Glavni državni odvjetnik Republike Hrvatske).

Krajští (župní) státní zástupci (županijski državni odvjetnici) jsou jmenováni z řad státních zástupců, náměstků vrchních státních zástupců, náměstků na specializovaném státním zastupitelství a náměstků krajských státních zástupců, kteří vykonávají funkci náměstka krajského státního zástupce nejméně po dobu dvou let.

Krajské státní zástupce jmenuje Rada státního zastupitelství (Državnoodvjetničko vijeće) na funkční období čtyř let na návrh vrchního státního zástupce Chorvatské republiky poté, co své stanovisko vydá kolegium státního zastupitelství Chorvatské republiky (Kolegij Državnog odvjetništva Republike Hrvatske).

Městští státní zástupci (općinski državni odvjetnici) jsou jmenováni z řad státních zástupců a náměstků státních zástupců.

Městské státní zástupce jmenuje Rada na funkční období čtyř let, a to na návrh vrchního státního zástupce Chorvatské republiky poté, co své stanovisko vydá kolegium krajského státního zastupitelství a krajský státní zástupce.

Náměstci státního zástupce (zamjenici državnog odvjetnika)

Náměstci státního zástupce jsou jmenováni způsobem, za podmínek a postupem, které mají zajistit jejich odbornost, nezávislost a způsobilost k výkonu funkce státního zástupce.

Náměstkem státního zástupce může být jmenován chorvatský občan, který složil příslušnou státní odbornou zkoušku a splňuje zvláštní podmínky stanovené v zákoně o Radě státního zastupitelství (Zakon o državnoodvjetničkom vijeću).

Náměstkem státního zástupce může být jmenován i absolvent Státní školy pro justiční úředníky.

Náměstkem státního zástupce může být jmenována osoba, která nejméně deset let vykonávala funkci v soudnictví.

Pro jmenování náměstkem vrchního státního zástupce Chorvatské republiky musí osoba alespoň patnáct let vykonávat funkci v justičním orgánu nebo takovou dobu působit jako advokát, notář, vysokoškolský profesor v oboru práva, který složil příslušnou státní odbornou zkoušku (v posledním případě se příslušná praxe počítá od složení zkoušky) nebo jako renomovaný právník s alespoň dvacetiletou praxí od složení zkoušky, jenž se etabloval svou odbornou činností v určité oblasti práva, jakož i odbornými a vědeckými pracemi.

Aby byla dotyčná osoba jmenována náměstkem státního zástupce na státním zastupitelství vyššího stupně, musí splňovat podmínky stanovené zákonem a musí být také podle posledního hodnocení považována za osobu, která minimálně »úspěšně plní své povinnosti«.

Na státním zastupitelství je jmenován jeden nebo více náměstků státních zástupců, kteří vykonávají své funkce trvale.

Státní zástupci a náměstci státních zástupců se musí chovat tak, aby předešli poškození vlastní pověsti či pověsti státního zastupitelství nebo vyvolání jakýchkoli pochybností o jejich nestrannosti nebo o autonomii a nezávislosti státního zastupitelství.

Pokud státní zástupci a náměstci státních zástupců jednají v rámci zastoupení a ve vztahu ke státním orgánům a právnickým osobám, jsou povinni dodržovat zásady zákonnosti, profesionality a nestrannosti, přičemž dodržují lhůty pro konkrétní řízení a pravidla priority při řešení jednotlivých případů.

Pokud se státní zástupci a náměstci státních zástupců dostaví k řízení před soudem nebo správním orgánem, musí respektovat a chránit důstojnost dotyčného soudu nebo orgánu, svou osobní důstojnost a důstojnost státního zastupitelství.

Státní zástupci a náměstci státních zástupců musí uchovávat v tajnosti veškeré údaje a jiné poznatky týkající se soukromého a rodinného života stran a jiných osob, které získají při výkonu své funkce a které nejsou v právních předpisech klasifikovány jako úřední tajemství, pokud toto utajení nezakládá trestný čin, a musí uchovávat v tajnosti všechny údaje, které nejsou veřejně dostupné.

Státní zástupci a náměstci státních zástupců nesmí patřit k žádné politické straně a nesmí se angažovat v oblasti politiky.

Vrchní státní zástupce Chorvatské republiky, náměstci vrchních státních zástupců Chorvatské republiky, státní zástupci a náměstci státních zástupců nenesou odpovědnost za žádný právní názor vyjádřený ve věci, jež jim byla přidělena, pokud nedošlo k porušení zákona a spáchání trestného činu.

Poradci státního zástupce (Državnoodvjetnički savjetnici)

Poradci státního zástupce, vyšší poradci státního zástupce (viši državnoodvjetnički savjetnici) a specializovaní vyšší poradci státního zástupce (viši državnoodvjetnički savjetnici – specijalisti) jsou nápomocni státnímu zástupci a jeho náměstkovi při jejich práci, vypracovávají návrhy rozhodnutí, evidují zprávy, podání a prohlášení jednotlivců, plní další specializované úkoly stanovené zákonem a prováděcími předpisy, a to nezávisle nebo pod dohledem a v souladu s pokyny státního zástupce a jeho náměstka.

V trestních odděleních státních zastupitelství mohou vznášet obvinění v řízeních týkajících se trestných činů, za které lze uložit pokutu nebo trest odnětí svobody až na pět let.

V civilních a správních odděleních státních zastupitelství se mohou dostavovat k soudům a správním a jiným orgánům na základě konkrétní plné moci vydané příslušným státním zástupcem takto:

  • na městských státních zastupitelstvích ve sporech, v nichž celková dotčená částka nepřesahuje 100 000 HRK,
  • na krajských státních zastupitelstvích ve sporech, v nichž celková dotčená částka nepřesahuje 500 000 HRK.

Úřad pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti (Ured za suzbijanje korupcije i organiziranog kriminaliteta) – USKOK

Úřad pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti je zvláštní státní zastupitelství s působností pro celé území Chorvatské republiky, které se zabývá trestnými činy souvisejícími s korupcí a organizovanou trestnou činností.

Úřad pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti
Gajeva 30a
10 000 Záhřeb

tel.: +385 4591874
fax: + 385 14591878

e-mail: tajnistvo@uskok.dorh.hr
Zákon o Úřadu pro boj proti korupci a organizovanému zločinu (Zakon o Uredu za suzbijanje korupcije i organiziranog kriminaliteta)

Ředitel Úřadu pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti (USKOK)

Činnost USKOK řídí ředitel, který je jmenován vrchním státním zástupcem poté, co ministr odpovědný za oblast spravedlnosti a kolegium státního zastupitelství Chorvatské republiky vydají svá stanoviska. Ředitel je jmenován na funkční období čtyř let a může být do této funkce jmenován znovu.

Advokacie – autonomní a nezávislá služba

Advokacie je nezávislá a autonomní služba, jež zajišťuje právní pomoc fyzickým a právnickým osobám při provádění a ochraně jejich práv a právních zájmů.

Advokáti (odvjetnici; v j. č. odvjetnik)

Advokáti mohou nabízet všechny typy právní pomoci.

Zejména mohou poskytovat právní poradenství, vypracovávat písemnosti (smlouvy, závěti, prohlášení atd.) a žaloby, stížnosti, návrhy, žádosti, podněty, mimořádné opravné prostředky a další písemná podání a mohou zastupovat své klienty.

Mohou advokacii vykonávat samostatně, ve společné kanceláři nebo v advokátní kanceláři a musí se zdržet výkonu činností, které jsou neslučitelné s pověstí a nezávislostí advokáta.

Advokáti musí zachovávat důvěrnost všech informací, které jim sdělí jejich klienti, a všech poznatků, které získají jiným způsobem při zastupování klientů. Tuto důvěrnost musí zachovat také všechny ostatní osoby, které pracují nebo pracovaly v advokátní kanceláři.

Advokát má nárok na odměnu za právní služby a na náhradu veškerých nákladů vynaložených v souvislosti s provedenou prací, a to podle sazebníku stanoveného Chorvatskou advokátní komorou (Hrvatska odvjetnička komora) a schváleného ministrem spravedlnosti .

Pokud obhájce zajišťuje obhajobu z moci úřední, stanoví výši odměny za tuto činnost ministerstvo spravedlnosti.

Před krajským (župním) soudem (županijski sud) může obžalovaného zastupovat pouze advokát, což znamená, že advokát s nejméně osmiletou praxí advokáta nebo úředníka v justičním orgánu může provádět obhajobu z moci úřední nebo obhajobu hrazenou státem v trestním řízení ve věci trestného činu, za který lze uložit dlouhodobý trest odnětí svobody.

Advokáti musí po poskytnutí služby vystavit svým klientům fakturu. V případě zrušení nebo odvolání plné moci vystaví advokát fakturu do 30 dnů ode dne, kdy byla plná moc zrušena nebo odvolána.

Advokáti jsou povinně sdruženi v Chorvatské advokátní komoře, jež působí jako samostatná a nezávislá organizace vystupující jako právnická osoba. Advokátní komora reprezentuje advokáty Chorvatské republiky jako celek.

Právo na výkon advokátní profese v Chorvatské republice vzniká zápisem do seznamu advokátů.

Chorvatská advokátní komora
Koturaška 53/II
10 000 Zagreb

tel.: +385 16165 200
fax: +385 1 6170 686

hok-cba@hok-cba.hr
http://www.hok-cba.hr/
zákon o advokacii

Notářská služba

Notáři (javni bilježnici; v j. č. javni bilježnik)

Notář je osoba, které je svěřena důvěra veřejnosti a kterou jmenuje ministr spravedlnosti na základě výběrového řízení provedeného Chorvatskou notářskou komorou (Hrvatska javnobilježnička komora).

Jedná se o kvalifikovaného právníka, který složil státní odbornou zkoušku a státní notářskou zkoušku, má potřebnou praxi a je autonomním a nezávislým poskytovatelem veřejné služby a nestranným odborníkem, který pracuje dle pověření klientů.

Notáři jsou oprávněni:

  • vypracovávat a vydávat notářské listiny, což jsou veřejné listiny týkající se právních transakcí a prohlášení, na nichž se zakládají práva stran,
  • vypracovávat a vydávat notářské zápisy o právních úkonech, které notář provedl nebo jimž byl přítomen,
  • vypracovávat a vydávat notářská osvědčení o skutečnostech, kterých byl notář svědkem,
  • přijímat listiny, peníze, cenné papíry a cennosti do úschovy za účelem jejich předání jiným osobám nebo příslušným orgánům (notářská úschova),
  • validovat soukromé dokumenty (ověřovat jejich pravost),
  • provádět úkony a přijímat rozhodnutí jakožto soudní komisař v dědickém řízení,
  • vést exekuční řízení na základě úřední listiny,
  • zastupovat klienty před soudy a jinými veřejnými orgány, pouze však v případě, že tyto záležitosti přímo souvisejí s některým z notářských dokumentů.

Skutečnost, že v dědickém řízení nemohou strany změnit příslušnost soudu, znamená, že si strany nemohou zvolit určitého notáře jako soudního komisaře.

Pokud notář zastupuje stranu před soudem nebo jiným veřejným orgánem, má práva a povinnosti advokáta.

Notář nesmí bez platného důvodu odmítnout provedení úředního úkonu a musí uchovávat v tajnosti všechny poznatky, které se při výkonu své práce dozvěděl.

Za výkon úředních úkonů ve své oblasti pravomoci má notář nárok na notářský poplatek a náhradu nákladů v souladu s vyhláškou o dočasném notářském sazebníku (Pravilnik o privremenoj javnobilježničkoj tarifi), vyhláškou o výši odměny a náhradě nákladů notáře jako soudního komisaře v dědickém řízení (Pravilnik o visini nagrade i naknade troškova javnog bilježnika kao povjerenika suda u ostavinskom postupku) a vyhláškou o odměnách a náhradě nákladů notářů v exekučním řízení (Pravilnik o nagradama i naknadi troškova javnih bilježnika u ovršnom postupku).

Na území Chorvatské republiky se notáři povinně sdružují v Chorvatské notářské komoře.

Dohled nad prací notářů vykonává Chorvatská notářská komora a ministerstvo spravedlnosti v rámci svých příslušných oblastí pravomoci.

Dohled nad prací notáře jako soudního komisaře v dědickém řízení vykonává soud, který jej soudním komisařem jmenoval.

Chorvatská notářská komora
Koturaška 34/II
10 000 Záhřeb

tel.: +385 14556566
fax: +385 1 4551 544

e-mail: hjk@hjk.hr
http://www.hjk.hr/Uredi
zákon o notářích (Zakon o javnom bilježništvu)
zákon o notářských poplatcích (Zakon o javnobilježničkim pristojbama)

Justiční akademie

Justiční akademie je nezávislá veřejná instituce, která zajišťuje počáteční vzdělávání a odbornou přípravu uchazečů pro autonomní, odpovědný a nezávislý výkon soudních povinností, odborné vzdělávání čekatelů, poradců v justičních orgánech a dalších zaměstnanců soudu a zvyšování kvalifikace soudních úředníků. V čele akademie stojí ředitel. Akademii řídí řídící rada složená z devíti členů. Lektory Justiční akademie jsou kvalifikované osoby z řad soudců a státních zástupců a jejich náměstků, vysokoškolští učitelé a v případě potřeby zástupci dalších profesí.

Akademie aktivně rozvíjí mezinárodní spolupráci a účastní se projektů Evropské unie jako příjemce nebo účastník. Tyto projekty mají posílit akademii jako instituci a zajistit profesní rozvoj jejích cílových skupin.

Zákon o Justiční akademii (Zakon o Pravosudnoj akademiji)

Státní soudní rada (Državno sudbeno vijeće)

Státní soudní rada je samostatným a nezávislým orgánem, jenž zajišťuje autonomii a nezávislost soudní moci v Chorvatské republice. V souladu s ústavou a zákonem samostatně rozhoduje o jmenování, povyšování, přemísťování, odvolání a kárné odpovědnosti soudců a předsedů soudů, s výjimkou předsedy Nejvyššího soudu Chorvatské republiky. Státní soudní rada má jedenáct členů, tj. sedm soudců, dva vysokoškolské profesory právních věd a dva zástupce parlamentu, z nichž jeden musí být z řad opozice.

Zákon o Státní soudní radě)" target="_blank">Zákon o Státní soudní radě (Zakon o državnom sudbenom vijeću)

Rada státních zástupců (Državnoodvjetničko vijeće)

Rada státních zástupců je samostatným a nezávislým orgánem, jenž zajišťuje autonomii a nezávislost státních zástupců v Chorvatské republice.

Odpovídá za jmenování a odvolávání náměstků státních zástupců, krajských a městských státních zástupců, za vedení řízení a rozhodování o disciplinární odpovědnosti náměstků státních zástupců, za překládání náměstků státních zástupců, za řízení a kontrolu majetkových prohlášení státních zástupců a náměstků státních zástupců a za další záležitosti v souladu se zákonem.

Rada má jedenáct členů, tj. sedm zástupců státních žalobců, dva vysokoškolské profesory právních věd a dva poslance parlamentu, z nichž jeden musí být z řad opozice.

Členové Rady státních zástupců jsou voleni na období čtyř let a nikdo nesmí být členem rady dvakrát za sebou.

Zákon o Radě státních zástupců (Zakon o Državnoodvjetničkom vijeću)

Ústavní soud Chorvatské republiky (Ustavni sud Republike Hrvatske)

Zřízení, struktura a soudní příslušnost Ústavního soudu jsou stanoveny Ústavou Chorvatské republiky (Ustava Republike Hrvatske) a ústavním zákonem o Ústavním soudu Chorvatské republiky (Ustavni zakon o Ustavnom sudu Republike Hrvatske). 
Ústavní soud Chorvatské republiky se skládá ze třinácti soudců zvolených chorvatským parlamentem, a to dvoutřetinovou většinou hlasů z celkového počtu poslanců a postupem, který stanoví ústavní zákon, z řad významných právních odborníků, zejména soudců, státních zástupců, advokátů a vysokoškolských profesorů v oboru práva. Funkční období soudce Ústavního soudu trvá osm let a výjimečně se prodlužuje až o šest měsíců, jestliže končí dříve, než je jmenován nový soudce nebo než se nový soudce ujme své funkce. Postup přijímání přihlášek uchazečů o funkci soudce Ústavního soudu Chorvatské republiky a navrhování těchto uchazečů ke zvolení v chorvatském parlamentu provádí výbor chorvatského parlamentu příslušný v ústavních záležitostech. Ústavní soud Chorvatské republiky si volí předsedu soudu na období čtyř let. 
Ústavní zákon o Ústavním soudu Chorvatské republiky stanoví podmínky a postup pro volbu soudců Ústavního soudu Chorvatské republiky a ukončení jejich funkčního období, podmínky a lhůty pro zahájení řízení o přezkumu slučitelnosti zákonů s ústavou a slučitelnosti dalších předpisů s ústavou a právním řádem, postup přijímání a právní účinky rozhodnutí soudu, ochranu lidských práv a základních svobod zaručených ústavou a další otázky důležité pro plnění úlohy a činnost Ústavního soudu. 
Ústavní soud zajišťuje dodržování a uplatňování Ústavy Chorvatské republiky a svou činnost opírá o ustanovení ústavy a ústavního zákona o Ústavním soudu Chorvatské republiky. 
Ústavní soud je nezávislý na všech státních orgánech a v souladu s ročním rozpočtem soudu a se zákonem autonomně rozhoduje o použití finančních prostředků, které jsou mu vyhrazeny ve státním rozpočtu, aby zajistil svou činnost. Vnitřní organizaci Ústavního soudu upravuje jednací řád Ústavního soudu Chorvatské republiky. Činnost Ústavního soudu je veřejná a soudci Ústavního soudu požívají stejné imunity jako poslanci chorvatského parlamentu.

Ústavní soud Chorvatské republiky
Trg Svetoga Marka 4
10000 Záhřeb

tel.: +385 16400250
fax: +385 14551055

e-mail: Ustavni_sud@usud.hr
https://www.usud.hr/

Poslední aktualizace: 11/01/2022

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.