Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady
Swipe to change

Druhy právnických profesí

Chorvatsko

Obsah zajišťuje
Chorvatsko

Právníci v soudních orgánech

Soudci

Požadavky na vzdělání: vysokoškolské vzdělání v oboru práva (diplomovaný právník/magistr práva) a složení příslušné zkoušky.

Soudcem může být jmenována osoba, jež má chorvatskou státní příslušnost.

Soudcem trestního soudu (prekršajni sud), městkého soudu (općinski sud), obchodního soudu (trgovački sud) a správního soudu (upravni sud) může být jmenována osoba, jež absolvovala Národní školu pro soudní úředníky (Državna škola za pravosudne dužnosnike).

Soudcem župního (krajského) soudu (županijski sud), Nejvyššího trestního soudu Chorvatské republiky (Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske), Nejvyššího obchodního soudu Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske) a Nejvyššího správního soudu Chorvatské republiky (Visoki upravni sud Republike Hrvatske) může být jmenována osoba, jež vykonává povolání justičního úředníka alespoň 8 let.

Soudcem Nejvyššího soudu Chorvatské republiky (Vrhovni sud Republike Hrvatske) může být jmenována osoba, jež alespoň 15 let působila jako justiční úředník, advokát, notář, vysokoškolský profesor v oboru práva s alespoň 15letou praxí od složení zkoušky nebo renomovaný právník s alespoň 20letou praxí od složení zkoušky, jenž se etabloval svou odbornou činností v určité oblasti práva, jakož i odbornými a vědeckými pracemi.

Zákon o soudech (Zakon o sudovima)

Zákon o Státní soudní radě (Zakon o državnom sudbenom vijeću)

Zákon o odměnách soudců a dalších justičních úředníků (Zakon o plaćama sudaca i drugih pravosudnih dužnosnika)

Zaměstnanci soudů

Počet soudních úředníků a pomocných zaměstnanců vykonávajících odborné, úřední a technické úkony stanoví ministr spravedlnosti.

Zaměstnávání státních úředníků a pomocných zaměstnanců soudu, jejich odměňování a další pracovněprávní nároky, závazky a povinnosti a odpovědnost za profesní pochybení se řídí předpisy o státních úřednících a pomocných zaměstnancích a všeobecnými pracovními předpisy.

Pracovní místa u soudů lze obsazovat pouze na základě rozhodnutí ministerstva spravedlnosti.

Při přijímání soudních úředníků a pomocných zaměstnanců soudů se musí zohlednit zastoupení osob připadajících k národnostním menšinám.

Předpisy o požadavcích na vzdělání soudních úředníků a pomocných zaměstnanců soudů, výkonu stáží, podmínkách pro skládání odborné státní zkoušky, předmětu a způsobu skládání této zkoušky a dalších souvisejících otázkách přijímá ministr spravedlnosti.

Soudní úředníci mohou být rozhodnutím ministra spravedlnosti podle potřeby převedeni k jinému soudu. Soud může mít referendáře (sudski savjetnici) a vyšší referendáře (viši sudski savjetnici).

Soudním referendářem může být osoba, jež dokončila vysokoškolské studium práva a složila příslušnou zkoušku.

Vyšším soudním referendářem a soudním referendářem Nejvyššího soudu Chorvatské republiky může být osoba, jež dokončila vysokoškolské studium práva, složila příslušnou zkoušku a alespoň dva roky pracovala jako soudní referendář, justiční úředník, advokát nebo notář, anebo osoba, která alespoň pět let po složení příslušné zkoušky pracovala v jiných právních oblastech.

Vyšším soudním referendářem Nejvyššího soudu může být osoba, jež působila nejméně čtyři roky jako soudní referendář, justiční úředník, advokát nebo notář, anebo osoba, která alespoň deset let po složení příslušné zkoušky pracovala v jiných právních oblastech.

Pravomoci soudních referendářů a vyšších soudních referendářů

Soudní referendáři a vyšší soudní referendáři se účastní řízení a mají pravomoc samostatně vést určitá soudní řízení, posuzovat důkazy a zjišťovat skutkový stav.

Na základě těchto řízení předkládá soudní referendář a vyšší soudní referendář soudci, který je k tomu zmocněn předsedou soudu, návrh, na jehož základě soudce rozhoduje. Na základě povolení soudce zveřejňuje soudní referendář nebo vyšší soudní referendář takovéto rozhodnutí.

Nepřijme-li soudce návrh předložený soudním referendářem nebo vyšším soudním referendářem, povede řízení sám.

V souladu s platnými ustanoveními zákona o soudech jsou soudní referendáři nebo vyšší soudní referendáři oprávněni vést řízení a předkládat návrhy rozhodnutí, a to:

  1. v občanskoprávních řízeních ve sporech týkajících se vyplacení peněžního nároku nebo odškodnění, u nichž hodnota předmětu sporu nepřesahuje 100 000 kun, a v obchodních sporech, u nichž hodnota předmětu sporu nepřesahuje 500 000 kun;
  2. v pracovněprávních sporech vycházejících z kolektivních smluv;
  3. ve správních sporech, v nichž se rozhoduje o žalobách ve věcech, které se řeší na základě pravomocného rozsudku vydaného ve vzorovém sporu, o žalobách proti postupu nebo kvůli opomenutí ze strany veřejnoprávního subjektu a ve správních sporech, u nichž hodnota předmětu sporu nepřesahuje 100 000 kun;
  4. v řízeních o výkonu rozhodnutí;
  5. v dědických řízeních;
  6. v katastrálních řízeních;
  7. v přestupkových řízeních;
  8. v nesporných řízeních, s výjimkou řízení týkajících se zbavování pracovní schopnosti, zániku sdružení spoluvlastníků, zřízení mezí a řízení na základě zákona o rodině (Obiteljski zakon);
  9. v registračních řízeních;
  10. ve zkrácených insolvenčních řízeních;
  11. o nákladech na soudní řízení.

Soudní referendáři nebo vyšší soudní referendáři jsou oprávněni provádět úkony a přijímat rozhodnutí v rámci konkrétních řízení, kdy je to stanoveno zvláštními předpisy.

V odvolacích řízeních a v řízeních o mimořádných právních opravných prostředcích informují soudní referendáři a vyšší soudní referendáři o vývoji stavu věci a připravují návrh rozhodnutí.

Soudní čekatelé (sudački vježbenici)

Ministerstvo spravedlnosti každý rok stanoví počet míst pro soudní čekatele u soudů v souladu s dostupnými finančními prostředky vyčleněnými ze státního rozpočtu.

Podmínky a způsob přijímaní soudních čekatelů k soudům a délka a způsob výkonu jejich praxe se řídí zvláštním zákonem.

Odborní spolupracovníci (stručni suradnici)

Soudy mohou zaměstnávat úředníky s dokončeným odpovídajícím odborným vzděláním, dokončeným bakalářským nebo magisterským studijním programem a požadovanými odbornými zkušenostmi v oblasti defektologie, sociologie, pedagogiky, ekonomie, účetnictví a financí či dalších příslušných oblastech.

Odborní spolupracovníci a asistenti pomáhají soudcům při práci na věcech, jež vyžadují odborné znalosti.

Laičtí soudci (suci porotnici)

Laickým soudcem může být jmenován plnoletý chorvatský státní příslušník způsobilý k výkonu této funkce.

Laičtí soudci jsou jmenováni na dobu čtyř let a po jejím uplynutí mohou být jmenováni znovu.

Není-li do uplynutí lhůty pro jmenování laického soudce jmenován nový soudce, pokračuje stávající laický soudce ve výkonu své funkce do té doby, než bude jmenován soudce nový.

Laické soudce městských a župních soudů jmenuje župní shromáždění (županijska skupština) nebo, v případě Záhřebu, Městské zastupitelstvo města Záhřebu (Gradska skupština Grada Zagreba) po předložení návrhů obecní či městské rady, odborů, sdružení zaměstnavatelů a hospodářské komory.

Laické soudce Nejvyššího soudu Chorvatské republiky jmenuje chorvatský parlament (Hrvatski sabor) na základě návrhu ministra spravedlnosti, a to tak, aby byly zastoupeny všechny župy.

Před jmenováním laických soudců je nutné obdržet stanovisko předsedy příslušného soudu týkající se navržených uchazečů.

Ředitel správy soudu (ravnatelj sudske uprave)

Ředitele správy soudu mohou mít soudy s více než 40 soudci.

Více soudů různého stupně a druhu se sídlem na území spadajícím do příslušnosti župního soudu, jež mají společně více než 40 soudců, mohou mít společného ředitele správy soudu, který pro tyto soudy vykonává pracovní úkony. Soudy, jež mají společného ředitele správy soudu, uzavírají dohodu o společném výkonu úkonů, za něž je ředitel správy soudu odpovědný.

Ředitel správy soudu je odpovědný za řádný a včasný výkon odborných, správních, technických a dalších činností soudu, a sice:

  • je odpovědný za údržbu budovy soudu, prostor a pracovního zařízení a za investice,
  • organizuje a koordinuje návrh ročního plánu veřejných zakázek v souladu se zákonem a podle potřeb soudu,
  • je odpovědný za vedení postupů v oblasti veřejných zakázek,
  • monitoruje materiální a finanční operace a provádí úřední a pomocné technické úkony,
  • má na starosti dozor nad výdaji z rozpočtu a z vlastních prostředků soudu,
  • podílí se na přípravě a provádění projektů soudní správy a dohlíží na jejich provádění,
  • je odpovědný za řádné fungování počítačového informačního systému soudu,
  • zajišťuje, aby statistické údaje týkající se činnosti soudu byly správné a včasné,
  • spolupracuje s místními a regionálními orgány, pokud jde o nákup zařízení a zajišťování zdrojů pro jednotlivé činnosti soudů,
  • vykonává další úkony, jimiž ho pověřil předseda soudu.

Ředitel správy soudu za svou činnost odpovídá předsedovi soudu.

Ředitelem správy soudu může být jmenována osoba, jež dokončila vysokoškolské studium práva nebo ekonomie a má odpovídající zkušenosti v organizační a finanční oblasti.

Soudní tajemník (tajnik suda)

Soudního tajemníka mohou mít soudy s více než 40 soudci. Soudní tajemník je nápomocen předsedovi soudu při provádění úkonů souvisejících se správou soudu. Soudním tajemníkem může být jmenována osoba, jež dokončila vysokoškolské studium práva.

Tajemníkem Nejvyššího soudu Chorvatské republiky, Nejvyššího obchodního soudu Chorvatské republiky, Nejvyššího správního soudu Chorvatské republiky a Nejvyššího trestního soudu Chorvatské republiky může být jmenována osoba splňující požadavky na vyššího referendáře daného soudu.

Soudní tajemník je odpovědný za řádný a včasný výkon úředních a dalších technických činností soudu, a sice:

  • organizuje práci soudních úředníků a pomocných zaměstnanců a odpovídá za ni,
  • sleduje a plánuje vzdělávání úředníků a pomocných zaměstnanců a dohlíží na jejich efektivitu,
  • se souhlasem předsedy soudu rozhoduje o přidělování soudních úředníků a pomocných zaměstnanců,
  • na základě pověření předsedy soudu reaguje na petice a stížnosti stran na práci soudu,
  • vykonává další úkony spadající do pravomoci soudní správy, jimiž ho pověřil předseda soudu,
  • vykonává další úkony stanovené zvláštními předpisy.

Soudní tajemník za svou činnost odpovídá předsedovi soudu.

Mluvčí soudu (Glasnogovornik suda)

Soudy mají své mluvčí.

Mluvčím soudu je soudce, soudní referendář nebo osoba určená předsedou soudu při ročním přiřazení funkcí.

Předseda župního soudu může určit jednoho soudce tohoto soudu mluvčím župního soudu i městských soudů spadajících do jeho územní působnosti. Mluvčí může mít svého zástupce.

Mluvčí soudu informuje o činnosti soudu v souladu se Zákonem o soudech, Soudním jednacím řádem (Sudski poslovnik) a Zákonem o právu na přístup k informacím (Zakon o pravu na pristup informacijama).

Státní zástupci (državni odvjetnici)

Požadavky na vzdělání: vysokoškolské vzdělání v oboru práva (diplomovaný právník/magistr práva) a složení zkoušky.

Státní zástupce je odpovědný za výkon činností spadajících do oblasti pravomocí státního zastupitelství, jež zastupuje a spravuje.

Státní zastupitelství je samostatným a nezávislým justičním orgánem, jenž je oprávněn a povinen přijímat opatření proti pachatelům trestných činů a jiných trestněprávně postižitelných jednání, podnikat právní kroky s cílem ochránit majetek Chorvatské republiky a využívat zákonných prostředků v zájmu ochrany Ústavy a zákona.

Státní zastupitelství vykonává svoji pravomoc na základě Ústavy, zákona, mezinárodních dohod, jež jsou součástí právního řádu Chorvatské republiky, a dalších předpisů přijatých v souladu s Ústavou, mezinárodní dohodou nebo zákonem Chorvatské republiky.

Státní zastupitelství Chorvatské republiky je zřízeno s působností pro celé území Chorvatské republiky. V Chorvatsku jsou zřízena i městská státní zastupitelství (općinska državna odvjetništva) pro obvod jednoho nebo více městských soudů a župní státní zastupitelství (županijska državna odvjetništva) pro obvod župního nebo obchodního soudu a pro území působnosti správního soudu.

STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ CHORVATSKÉ REPUBLIKY (Državno odvjetništvo Republike Hrvatske)

ÚŘAD PRO BOJ PROTI KORUPCI A

ORGANIZOVANÉMU ZLOČINU (URED ZA SUZBIJANJE KORUPCIJE I ORGANIZIRANOG KRIMINALITETA) [USKOK]

ŽUPNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ (15)

MĚSTSKÁ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ (33)

Državno odvjetništvo Republike Hrvatske
Gajeva 30a, 10 000 Zagreb
http://www.dorh.hr/

Glavni državni odvjetnik (vrchní státní zástupce)
telefon: +385 1 459 18 88
fax: +385 1 459 18 54
e-mail: tajnistvo.dorh@dorh.hr

Kazneni odjel (oddělení pro trestní věci)
telefon: +385 1 459 18 00
fax: +385 1 459 18 05
e-mail: tajnistvo.kazneni@dorh.hr

Građansko upravni odjel (občanskosprávní oddělení)
telefon: +385 1 459 18 61
fax: +385 1 459 19 12
e-mail: tajnistvo.gradjanski@dorh.hr

Městská státní zastupitelství PDF (370 Kb) hr

Župní státní zastupitelství PDF (284 Kb) hr

Zákon o státním zastupitelství (Zakon o državnom odvjetništvu)

Zákon o obvodech a sídlech státních zastupitelství (Zakon o područjima i sjedištima državnih odvjetništava)

Dne 1. dubna 2015 vstoupil v platnost nový zákon o obvodech a sídlech státních zastupitelství, který zjednodušuje síť městských státních zastupitelství.

Zákon o Úřadu pro boj proti korupci a organizovanému zločinu (Zakon o Uredu za suzbijanje korupcije i organiziranog kriminaliteta)

Advokáti (odvjetnici)

Požadavky na vzdělání: vysokoškolské vzdělání v oboru práva (diplomovaný právník/magistr práva) a složení advokátní zkoušky.

Advokacie je nezávislá služba, jež zajišťuje právní pomoc fyzickým a právnickým osobám při provádění a ochraně jejich práv a právních zájmů. Advokátní praxe se řídí Zákonem o advokacii (zakon o odvjetništvu).

Samostatnost a nezávislost advokacie zajišťuje samostatný a nezávislý výkon advokátní profese jako svobodného povolání. Advokáti jsou sdruženi v Chorvatské advokátní komoře (Hrvatska odvjetnička komora) jakožto samostatné a nezávislé organizaci v oblasti advokacie na území Chorvatské republiky.

Mohou býti organizováni jako advokátní kancelář (odvjetnički ured), společná advokátní kancelář (zajednički odvjetnički ured) a právnická firma (odvjetničko društvo), a to jako veřejná obchodní společnost nebo jako společnost s ručením omezeným. Advokáti své služby poskytují v rámci výkonu své profese a nesmějí zastávat jiné funkce.

Advokáti jsou povinně sdruženi v Chorvatské advokátní komoře, jež působí jako samostatná a nezávislá organizace vystupující jako právnická osoba. Advokátní komora reprezentuje advokáty Chorvatské republiky jako celek. Jejími orgány jsou sněm (skupština), řídící výbor (upravni odbor), výkonný výbor (izvršni odbor), předseda (predsjednik) a další orgány stanovené statutem komory.

Advokáti mohou nabízet všechny typy právní pomoci, zejména:

  • poskytují právní poradenství,
  • vypracovávají písemnosti (smlouvy, závěti, prohlášení aj.) a žaloby, odvolání, návrhy, žádosti, podněty, mimořádné opravné prostředky a další písemná podání,
  • zastupují strany.

Advokáti mohou svou profesi vykonávat samostatně nebo v rámci společné advokátní praxe ve společné advokátní kanceláři či právnické firmě.

Poskytování právní pomoci se profesionálně mohou věnovat pouze advokáti, není-li zákonem stanoveno jinak. Profesoři a docenti právních věd na chorvatských univerzitách mohou poskytovat právní poradenství a stanoviska za úplatu. To však nezahrnuje vypracovávání písemností (smluv, závětí, prohlášení aj.) ani žalob, odvolání, návrhů, žádostí, podnětů, mimořádných opravných prostředků a dalších písemných podání. Další formy právní pomoci nejsou tyto osoby oprávněny poskytovat a mají povinnost o svém úmyslu poskytovat právní pomoc obeznámit Chorvatskou advokátní komoru z důvodu evidence.

Právo na výkon advokátní profese na území Chorvatské republiky vzniká zápisem do seznamu advokátů po slavnostní přísaze. O zápisu do seznamu advokátů rozhoduje Chorvatská advokátní komora.

Hrvatska odvjetnička komora
Koturaška 53/II, 10 000 Zagreb
telefon: +385 1 6165 200
fax: +385 1 6170 686
hok-cba@hok-cba.hr
http://www.hok-cba.hr/
Zákon o advokacii (Zakon o odvjetništvu)

Notáři (javni bilježnici)

Požadavky na vzdělání: vysokoškolské vzdělání v oboru práva (diplomovaný právník/magistr práva) a složení státní notářské zkoušky.

Jedná se o zkušené odborníky, jejichž služby si strany objednávají, notáři však nezastupují strany. Jejich úkolem je pomoci klientům, aby optimálně vyřešili své záležitosti a vyhnuli se zdlouhavým a nákladným řízením. Přitom jsou nestranní – nejednají v zájmu určité strany, nýbrž s cílem zajistit právní jistotu a nesmějí bez náležitého důvodu odmítnout výkon svých služebních povinností. Jsou povinni dodržovat služební tajemství a nakládat důvěrně s informacemi, jež se dozvěděli při výkonu své profese.

Notářské služby zahrnují sepisování a vydávání úředních veřejných listin o právních záležitostech, prohlášeních a skutečnostech, na nichž se zakládají práva, úřední osvědčování soukromých písemností, přijímání listin, peněz a cenností do úschovy za účelem jejich předání druhým osobám či příslušným orgánům a na příkaz soudu nebo jiných veřejných orgánů provádění úkonů stanovených zákonem. Organizace a způsob výkonu činnosti notářů v rámci veřejné služby se řídí Zákonem o notářích (Zakon o javnom bilježništvu).

Notářské služby notáři poskytují nezávisle a nestranně jakožto osoby, jimž je svěřena důvěra veřejnosti. Notáře jmenuje ministr spravedlnosti. Úřední sídlo notáře na území, pro něž je jmenován, stanoví ministerstvo a úřední území notáře odpovídá území zákonem stanoveného městského soudu, kde má své sídlo. Notář má pravomoc zastupovat strany v nesporných věcech u soudů a jiných veřejných subjektů, souvisí-li tyto věci přímo s jejich dokumenty, přičemž v tomto případě má veškerá práva a povinnosti advokáta.

Na území Chorvatské republiky se notáři povinně sdružují do Chorvatské notářské komory (Hrvatska javnobilježnička komora) se sídlem v Záhřebu. Cílem komory je chránit pověst a čest notářů a bránit jejich práva a zájmy. Rozhoduje o jejich právech, povinnostech a odpovědnosti. Jejími orgány jsou sněm (skupština), řídící výbor (upravni odbor) a předseda (predsjednik).

Činnost notářů monitoruje ministerstvo spravedlnosti a notářská komora.

Hrvatska javnobilježnička komora
Radnička cesta 34/II, 10 000 Zagreb
telefon: +385 1 4556 566
fax: +385 1 4551 544
e-mail: hjk@hjk.hr
http://www.hjk.hr/Uredi
Zákon o notářích (Zakon o javnom bilježništvu)
Zákon o notářských poplatcích (Zakon o javnobilježničkim pristojbama)

Právníci v orgánech státní správy a místní a oblastní (regionální) samosprávy

Požadavky na vzdělání: vysokoškolské vzdělání v oboru práva (diplomovaný právník/magistr práva), složení státní zkoušky (pro pozice spojené se zastupováním zaměstnavatelů).

Pozice státních úředníků (včetně právníků) v orgánech státní správy upravuje Zákon o státních úřednících (Zakon o državnim službenicima) a pozice zaměstnanců (včetně právníků) místní a oblastní (regionální) samosprávy upravuje Zákon o místní a oblastní (regionální) samosprávě (Zakon o lokalnoj i područnoj (regionalnoj) samoupravi).

Právníci v obchodních společnostech

Požadavky na vzdělání: vysokoškolské vzdělání v oboru práva (diplomovaný právník/magistr práva), složení státní zkoušky (pro pozice spojené se zastupováním zaměstnavatelů).

Právníci v obchodních společnostech mají pravomoc zastupovat příslušnou obchodní společnost jakožto zplnomocněnci z titulu svého zaměstnání, a to u všech orgánů a ve všech právních vztazích, např. v občanskoprávních řízeních, při uzavírání smluv, v pracovněprávních, majetkových a statutárních otázkách, v přestupkových a trestněprávních řízeních apod. Za zákonem předepsaných podmínek jsou právníci působící v hospodářské oblasti způsobilí ke složení příslušné státní zkoušky.

V Chorvatské republice neexistuje komora sdružující právníky v obchodních společnostech. Z uvedeného důvodu působí určitý počet právníků v obchodních společnostech ve sdruženích občanské společnosti, jež jsou založena s cílem podporovat zájmy právnické profese v hospodářské oblasti a odbornou přípravu pro právníky v obchodních společnostech.

Pozice právníků v obchodních společnostech není v Chorvatsku upravena žádnými zvláštními předpisy.

Právníci v institucích a akademické oblasti

Požadavky na vzdělání: vysokoškolské vzdělání v oboru práva (diplomovaný právník/magistr práva), složení státní zkoušky (pro pozice spojené se zastupováním zaměstnavatelů).

Požadavky na vzdělání pro práci v akademické obci nebo pro vědeckou a pedagogickou činnost: diplomovaný právník/magistr práva, vědecký doktorát, veřejné prezentace na vědeckých nebo odborných sympoziích v oblasti dané specializace, publikování odborných a vědeckých prací.

Státní soudní rada (Državno sudbeno vijeće)

Státní soudní rada je samostatným a nezávislým orgánem, jenž zajišťuje autonomii a nezávislost soudní moci v Chorvatské republice. V souladu s Ústavou a zákonem samostatně rozhoduje o jmenování, povyšování, přemísťování, odvolání a kárné odpovědnosti soudců a předsedů soudů, s výjimkou předsedy Nejvyššího soudu Chorvatské republiky. Předsedu Nejvyššího soudu Chorvatské republiky volí a odvolává chorvatský parlament (sabor) na základě návrhu prezidenta republiky a po vydání stanoviska valného shromáždění (opća sjednica) Nejvyššího soudu Chorvatské republiky a příslušného výboru chorvatského parlamentu. Předseda Nejvyššího soudu Chorvatské republiky je volen na dobu čtyř let.

Státní soudní rada má jedenáct členů, tj. sedm soudců, dva vysokoškolské profesory právních věd a dva zástupce parlamentu, z nichž jeden musí být z řad opozice.

Zákon o Státní soudní radě (Zakon o državnom sudbenom vijeću)

Rada státních žalobců (državnoodvjetničko vijeće)

Rada státních žalobců podle zákona a Ústavy jmenuje a odvolává státní žalobce, s výjimkou vrchního státního zástupce Chorvatské republiky, a jejich zástupce a rozhoduje o jejich kárné odpovědnosti. Vrchního státního zástupce Chorvatské republiky jmenuje na dobu čtyř let chorvatský parlament na základě návrhu chorvatské vlády a po vydání stanoviska příslušného výboru chorvatského parlamentu.

Rada státních žalobců má jedenáct členů, tj. sedm zástupců státních žalobců, dva vysokoškolské profesory právních věd a dva zástupce parlamentu, z nichž jeden musí být z řad opozice.

Poslední aktualizace: 07/09/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.