Time limits on procedures

When you are involved in a civil dispute and think you may have to litigate, you must be aware that there is certain deadline for taking action.

All modern legal systems including those of the 27 Member States provide for the temporal limitation of civil claims. The laws governing limitation or prescription periods vary greatly with respect to the length of the time limits, when exactly the time limit starts and depending on which act or event suspends or interrupts the time limit. The law applicable to the claim also governs the limitation period affecting the claim.

Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

Last update: 30/05/2023

This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.

Procesní lhůty - Belgie

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Soudní řád (Code judiciaire/Gerechtelijk Wetboek) uvádí množství nejrůznějších lhůt.

Tyto lhůty lze rozdělit do dvou kategorií: čekací lhůty a prekluzivní lhůty.

Čekací lhůty jsou lhůty, které musí uplynout. Je třeba, tak říkajíc, počkat, až tyto lhůty uplynou, než je možné uskutečnit platně právní jednání.

Příkladem čekací lhůty je Odkaz se otevře v novém okně.lhůta pro předvolání. Mezi datem doručení předvolání a zahájením jednání musí být dodržena „lhůta k předvolání“: osm dnů u předvolání ve věci samé (občanskoprávní věci) a dva dny u řízení o předběžných opatřeních.

Prekluzivní lhůty jsou lhůty, v nichž musí být dané právní jednání vykonáno nejpozději poslední den, Odkaz se otevře v novém okně.dies ad quem, nebylo-li právní jednání vykonáno, právní nárok zanikne.

Jako příklady prekluzivních lhůt lze uvést lhůty pro podání soudních opravných prostředků, tedy:

  • lhůtu jednoho měsíce k podání odvolání (článek 1051 soudního řádu) proti kontradiktornímu rozsudku počítáno od doručení uvedeného rozsudku,
  • lhůtu jednoho měsíce k podání odporu (článek 1048 soudního řádu) proti rozsudku pro zmeškání počítáno od doručení uvedeného rozsudku,
  • lhůtu tří měsíců k podání dovolání (článek 1073 soudního řádu),
  • lhůtu tří měsíců k podání námitek třetí osoby (článek 1129 soudního řádu),
  • lhůtu třiceti dnů k vymáhání škody po soudních úřednících (článek 1142 soudního řádu),
  • lhůtu šesti měsíců u návrhů na obnovu soudního řízení (článek 1136 soudního řádu),

Lhůta k předvolání je tedy čekací lhůtou.

Článek 707 soudního řádu stanoví na osm dnů běžnou lhůtu pro předvolání ve věci samé pro osoby, které mají bydliště nebo místo pobytu v Belgii.

Stejný požadavek platí:

  1. pokud je předvolání doručeno v Belgii na adresu pro účely doručování;
  2. pokud osoba, které je předvolání doručováno, nemá ani známé bydliště, ani známé místo pobytu buď v Belgii, nebo v zahraničí;
  3. pokud je předvolání doručováno účastníkovi, který má bydliště v zahraničí, osobně v Belgii.

Lhůta k předvolání v řízeních o předběžném opatření je zkrácena na dva dny (Odkaz se otevře v novém okně.článek 1035 soudního řádu). Rovněž lhůta pro předvolání k Odkaz se otevře v novém okně.exekučnímu soudu (juge des saisies/beslagrechter) je dva dny, pokud tento soud zasedá jako soud v řízení o předběžném opatření.

Pokud předvolaný účastník nemá v Belgii ani bydliště, ani místo pobytu, ani doručovací adresu, prodlužují se uvedené „základní lhůty“, osm dnů a dva dny podle Odkaz se otevře v novém okně.článku 55 soudního řádu.

Lhůta je tedy (osm dnů nebo dva dny + …):

  1. patnáct dnů, pokud účastník pobývá v sousední zemi nebo ve Spojeném království Velké Británie;
  2. třicet dnů, pokud pobývá v jiné zemi Evropy;
  3. osmdesát dnů, pokud pobývá v jiné části světa.

Toto prodloužení lhůty musí být však stanoveno zákonem. Je tomu tak u předvolání, v Odkaz se otevře v novém okně.článku 709 soudního řádu, a u předvolání pro řízení o předběžném opatření, v Odkaz se otevře v novém okně.článku 1035 soudního řádu.

V konkrétních případech se může ukázat nutné, aby k předvolání došlo velmi rychle. Za takových okolností je možné podat prostřednictvím právního zástupce nebo soudního vykonavatele žalobu na zkrácení lhůt před příslušným soudem. (Odkaz se otevře v novém okně.článek 708 soudního řádu v řízení ve věci samé, Odkaz se otevře v novém okně.článek 1036 soudního řádu v řízení o předběžném opatření).

Během doručení předvolání soudní doručovatel připojí k předvolání kopii rozhodnutí, aby informoval předvolávaného účastníka o povolení zkrátit lhůtu k předvolání.

Jednou z hlavních stránek lhůty je její výpočet. Řízení za tímto účelem je stanoveno v Odkaz se otevře v novém okně.článcích 48 až 57 soudního řádu (tedy v kapitole VIII první části soudního řádu) (viz níže).

Tyto články pojednávají o obecných věcech (články 48 a 49), o prekluzivních lhůtách (čl. 50 první pododstavec), o Odkaz se otevře v novém okně.výpočtu lhůt (článek 52 a čl. 53 první pododstavec, jakož i články 53a, 54 a 57), o případech o Odkaz se otevře v novém okně.vyšší moci, o Odkaz se otevře v novém okně.prodloužení lhůty (čl. 50 druhý pododstavec; článek 51 a čl. 53 druhý pododstavec a článek 55) a o případu pozastavení v případě úmrtí jednoho z účastníků (článek 56).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

1. leden (Nový rok)

Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí (data se mění)

1. květen (Svátek práce)

Nanebevstoupení Páně (šestý čtvrtek po Velikonocích)

Svatodušní neděle a Svatodušní pondělí (sedmá neděle a sedmé pondělí po Velikonocích)

Státní svátek: 21. červenec

15. srpen (Nanebevzetí Panny Marie)

1. listopad (Svátek všech svatých)

11. listopad (příměří z roku 1918)

25. prosinec (Vánoce)

Tento seznam se v soudním řádu neuvádí.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Viz otázka 1 (výše).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Podle pravidla NENÍ dies a quo (den jednání nebo události, který zahajuje lhůtu) do lhůty započítáván, nýbrž je do ní započítáván dies ad quem (poslední den) („dies a quo non computatur in termino“).

Odkaz se otevře v novém okně.Článek 52 soudního řádu: „Lhůta se počítá od půlnoci do půlnoci. Je počítána od následujícího dne po jednání nebo události, na jejímž základě začíná běžet, a zahrnuje všechny dny, a to i sobotu, neděli a zákonem stanovené státní svátky“.

Takže lhůta nepočíná běžet v den doručení předvolání nebo rozsudku (dies a quo), ale následujícího dne (přesněji následujícího dne od 0:00 hodin).

Například: pokud je předvolání doručeno v pondělí 4. května (dies a quo), Odkaz se otevře v novém okně.lhůta k předvolání začíná běžet v úterý 5. května. Jinak řečeno, prvním dnem osmidenní lhůty je úterý 5. května.

Pokud 4. května připadne na pátek, lhůta k předvolání začíná běžet v sobotu 5. května. První den lhůty k předvolání může totiž připadnout na sobotu, neděli nebo zákonem stanovený státní svátek.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

A/ Doručení soudním doručovatelem:

Na základě článku 57 soudního řádu, nestanoví-li zákon jinak, běží lhůta k podání odporu, odvolání a dovolání od doručení rozhodnutí osobě nebo do jejího bydliště, nebo případně od doručení nebo uložení kopie, jak je stanoveno v Odkaz se otevře v novém okně.článcích 38Odkaz se otevře v novém okně.40.

U osob, které nemají v Belgii ani bydliště, ani místo pobytu, ani doručovací adresu a kterým nebylo provedeno doručení osobně, běží lhůta od doručení listiny na poštu či případně královskému prokurátorovi.

Pokud jde o nezpůsobilé osoby, lhůta běží až od doručení rozhodnutí jejich zákonnému zástupci.

B/ Doručení v listinné podobě (dopisem):

Nestanoví-li zákon jinak, lhůty, které začínají běžet adresátovi od doručení v listinné podobě se na základě článku 53a soudního řádu vypočítávají:

  1. v případě soudní obsílky nebo doporučené zásilky s potvrzením o doručení od prvního dne následujícího po dni, kdy byla zásilka doručena na adresu místa bydliště adresáta nebo případně místa jeho pobytu nebo na adresu určenou pro doručování;
  2. v případě doporučené zásilky nebo obyčejného psaní od třetího pracovního dne následujícím po dni, kdy byla zásilka podána na poště, pokud adresát nepředloží doklad o tom, že se tak nestalo;
  3. v případě, že je zásilka dodána proti potvrzení o doručení s datem, od prvního dne, který následuje.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Podle pravidla NENÍ dies a quo (den jednání nebo události, který zahajuje lhůtu) do lhůty započítáván, NÝBRŽ je do ní započítáván dies ad quem (poslední den) („dies a quo non computatur in termino“).

DIES A QUO:

Odkaz se otevře v novém okně.Článek 52 soudního řádu: „Lhůta se počítá od půlnoci do půlnoci. Je počítána od následujícího dne po jednání nebo události, na jejímž základě začíná běžet, a zahrnuje všechny dny, a to i sobotu, neděli a zákonem stanovené státní svátky“.

Takže lhůta nepočíná běžet v den doručení předvolání nebo rozsudku (dies a quo), ale následujícího dne (přesněji následujícího dne od 0:00 hodin).

Například: pokud je předvolání doručeno v pondělí 4. května (dies a quo), Odkaz se otevře v novém okně.lhůta k předvolání začíná běžet v úterý 5. května. Jinak řečeno, prvním dnem osmidenní lhůty je úterý 5. května.

Pokud připadne 4. května na pátek, lhůta k předvolání začíná běžet v sobotu 5. května. První den lhůty k předvolání může totiž připadnout na sobotu, neděli nebo zákonem stanovený státní svátek.

DIES AD QUEM:

Odkaz se otevře v novém okně.Článek 53 soudního řádu: „Den uplynutí lhůty je do lhůty zahrnut. Pokud je však tímto dnem sobota, neděle nebo Odkaz se otevře v novém okně.státní svátek podle zákona, je den uplynutí lhůty přesunut na nejbližší pracovní den“.

Dies ad quem je dnem uplynutí lhůty. Je zahrnut do lhůty, což má za následek, že je jím posledním dnem.

Avšak pokud tento dies ad quem připadne na sobotu, na neděli nebo na státní svátek podle zákona, je uplynutí lhůty přesunuto na následující pracovní den.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Na základě článku 52 soudního řádu se lhůta počítá od půlnoci do půlnoci. Je počítána od následujícího dne po jednání nebo události, na jejímž základě začíná běžet, a zahrnuje všechny dny, a to i sobotu, neděli a zákonem stanovené státní svátky“.

Nicméně toto jednání může být platně realizováno v soudní kanceláři pouze ve dnech a hodinách, během nichž je tato soudní kancelář přístupná veřejnosti, ledaže by bylo provedeno elektronickou cestou.

Je tedy třeba vzít v úvahu kalendářní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Na základě článku 54 soudního řádu se lhůta stanovená v měsících nebo v rocích počítá od určitého data do dne před určitým datem.

Tento článek se vztahuje pouze na lhůty stanové v měsících nebo v rocích (například lhůtu k podání námitek či odvolání: jeden měsíc) a – pokud jej čteme ve spojení s článkem 53 soudního řádu – vyplývá z toho, že například jednoměsíční lhůta není vždy 30 nebo 31 dnů, ale může být delší nebo kratší.

„Určitým datem“ je třeba rozumět první den lhůty, tedy den, který následuje po doručení.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Na základě čl. 53 prvního pododstavce soudní řádu je do lhůty započítáván den uplynutí lhůty (tedy dies ad quem).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Na základě čl. 53 druhého pododstavce soudního řádu, pokud je však tímto dnem sobota, neděle nebo zákonem uznaný státní svátek, je den uplynutí lhůty přesunut na nejbližší pracovní den.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

a/ Lhůty, které nezpůsobují ztrátu nároku:

Článek 49 soudního řádu upřesňuje, že lhůty jsou stanoveny zákonem a soudce je může stanovit jen, pokud mu to zákon umožňuje.

Na základě článku 51 soudního řádu může soudce před uplynutím lhůty zkrátit nebo prodloužit lhůty, které nezpůsobují ztrátu nároku. Nestanoví-li zákon jinak, nemůže mít prodloužení delší dobu dobu trvání než počáteční lhůta a následné prodloužení může být přiznáno jen, pokud je to z vážných důvodů a na základě odůvodněného rozhodnutí.

b/ Osoba, která nemá v Belgii ani bydliště, ani místo pobytu, ani doručovací adresu:

Na základě článku 55 soudního řádu, pokud zákon stanoví, že účastníkovi řízení, který nemá ani bydliště, ani místo pobytu, ani doručovací adresu v Belgii, je třeba prodloužit lhůty, které mu jsou poskytnuty, je lhůta prodloužena:

  1. o patnáct dnů, pokud účastník pobývá v sousední zemi nebo ve Spojeném království Velké Británie;
  2. o třicet dnů, pokud pobývá v jiné zemi Evropy;
  3. o osmdesát dnů, pokud pobývá v jiné části světa.

c/ Po dobu soudních prázdnin:

Na základě čl. 50 druhého pododstavce soudního řádu se lhůta pro podání odvolání nebo námitek (odporu), která je stanovena v Odkaz se otevře v novém okně.článcích 1048, Odkaz se otevře v novém okně.1051 a v čl. Odkaz se otevře v novém okně.1253d body c) a d) a která začíná běžet a uplyne během soudních prázdnin, prodlužuje do patnáctého dne nového soudního roku.

Soudní prázdniny trvají každý rok od 1. července do 31. srpna.

Pokud lhůta k podání námitek nebo k podání odvolání začne běžet nebo končí během tohoto období, dies ad quem uvedené lhůty se prodlužuje až do 15. září.

Příklad 1: K doručení rozsudku došlo dne 30. června (dies a quo). Lhůta začíná běžet dne 1. července a končí (dies ad quem) dne 31. července.

Příklad 2: K doručení rozsudku došlo dne 31. července (dies a quo). Lhůta začíná běžet dne 1. srpna a končí (dies ad quem) dne 31. srpna.

V těchto obou příkladech jak první den lhůty, tak dies ad quem připadnou na soudní prázdniny, takže je lhůta prodloužena až do 15. září, které je posledním příslušným dnem pro doručení námitek nebo odvolání.

Příklad 3: K doručení rozsudku došlo dne 29. června. Lhůta začíná běžet dne 30. června. Dies ad quem připadne na 29. července.

Příklad 4: K doručení rozsudku došlo dne 1. srpna. Lhůta začíná běžet dne 2. srpna. Dies ad quem připadne na 1. září.

V těchto obou případech jak první den, tak dies ad quem připadnou mimo soudní prázdniny, takže lhůta se neprodlužuje do 15 září.

Pozor na uplatnění čl. 50 druhého pododstavce (prodloužení z důvodu soudních prázdnin) a čl. 53 druhého pododstavce soudního řádu (odklad dne uplynutí lhůty na nejbližší pracovní den, pokud připadne na sobotu, neděli nebo zákonem stanovený státní svátek), jinak řečeno, pokud poslední den soudních prázdnin, 31. srpna, připadne na sobotu či na neděli a pokud poslední den lhůty (dies ad quem) připadne na 31. srpna.

Je třeba nejdříve uplatnit čl. 50 druhý pododstavec soudního řádu, než se eventuálně uplatní čl. 53 druhý pododstavec soudního řádu.

Předpoklad:

Listina je doručena dne 31. července. Lhůta k podání námitek nebo odvolání běží od 1. srpna do 31. srpna. Den 31. srpna připadne na sobotu nebo neděli.

Na základě čl. 50 druhého pododstavce soudního řádu připadnou první a poslední den lhůty na soudní prázdniny, což má za následek prodloužení lhůty do 15. září.

Avšak pouze, pokud připadne 15. září na sobotu nebo neděli, bude moci být použit čl. 53 druhý pododstavec soudního řádu a poslední den lhůty připadne na pondělí.

d/ Úmrtí účastníka, který může podat námitky, odvolání nebo dovolání:

Na základě článku 56 soudního řádu pozastavuje úmrtí účastníka běh lhůty, která mu byla přiznána, aby podal námitky, odvolání nebo dovolání.

Tato lhůta začne znovu běžet až po novém doručení rozhodnutí učiněného do bydliště zesnulého a počítá se od uplynutí lhůt k vytvoření soupisu a k usnesení, zda rozhodnutí bylo doručeno, než uplynuly.

Toto doručení může být provedeno kolektivně dědicům, aniž by byla uvedena jejich jména a postavení. Nicméně, pokud se ukáže, že kterákoli dotčená osoba nebyla zpravena o doručení, bude moci žádat o prodloužení propadlé lhůty, která vyplývá z uplynutí lhůt pro opravné prostředky.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Obecné pravidlo vyžaduje na základě článku 1050 soudního řádu, aby odvolání ve všech věcech bylo podáno po vyhlášení rozsudku, i kdyby tento rozsudek byl vydán pro zmeškání. Proti rozhodnutí vydanému ve věci příslušnosti nebo, nerozhodne-li soud jinak, proti rozhodnutí před vynesením rozsudku může být podáno odvolání až s odvoláním proti konečnému rozsudku.

Na základě článku 1051 soudního řádu je lhůta k podání odvolání jeden měsíc od doručení rozsudku nebo od jeho oznámení, které bylo provedeno podle Odkaz se otevře v novém okně.čl. 792 druhého a třetího pododstavce. Nicméně podle článku 1054 soudního řádu může žalobce kdykoliv podat odvolání v incidenční otázce proti všem dotčeným účastníkům k odvolacímu soudu, i kdyby nechal doručit rozsudek bez výhrad nebo by s ním souhlasil před jeho doručením.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Na základě článku 51 soudního řádu může soudce před uplynutím lhůty zkrátit nebo prodloužit lhůty, které nezpůsobují ztrátu nároku. Nestanoví-li zákon jinak, nemůže mít prodloužení delší dobu dobu trvání než počáteční lhůta a následné prodloužení může být přiznáno jen, pokud je to z vážných důvodů a na základě odůvodněného rozhodnutí.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Článek 55 soudního řádu byl zaveden zejména pro tuto osobu. Pokud splňuje podmínky stanovené tímto článkem, bude moci využít výhody tohoto ustanovení.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Na základě čl. 50 prvního pododstavce soudního řádu nemohou být lhůty, které způsobují ztrátu nároku zkráceny, ani prodlouženy, a to ani po dohodě účastníků, ledaže by případnou ztrátu nároku hojily podmínky stanovené zákonem.

Jinak řečeno, právní jednání musí být provedeno před uplynutím lhůty, jinak je zde riziko, že k jednání dojde po udělené lhůtě a nebude přípustné.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Uplyne-li marně prekluzivní lhůta, jde o záležitost definitivní. Jinými slovy, není již možné v takovém případě podat opravný prostředek, ledaže by došlo k porušení zákona.

Poslední aktualizace: 28/10/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Bulharsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

A) Výkon práva na soudní ochranu subjektivních hmotných práv je zaručen zákonem stanovenými promlčecími a absolutními (kalendářními) lhůtami.

Promlčecí lhůta je období nečinnosti držitele hmotného práva, po jehož uplynutí zaniká možnost požadovat o právní ochranu tohoto práva. Po uplynutí takovéto promlčecí lhůty zaniká nejen samotné hmotné právo, nýbrž rovněž související právo podat žalobu a právo na výkon rozhodnutí, takže toto právo se mění na přirozené právo (hmotné právo nepodléhající soudní ochraně). Promlčení se neuplatňuje automaticky, nýbrž pouze na základě námitky dlužníka podané u příslušného soudu nebo soudního vykonavatele.

Pravidla týkající se doby trvání, stavení a přerušení běhu promlčecích lhůt jsou stanovena v zákoně o závazcích a smlouvách (dále jen „zákon“). Pro všechny nároky bez zvláštních lhůt je stanovena obecná pětiletá promlčecí lhůta (§ 110 zákona).

Tříletá promlčecí lhůta je stanovena pro tři skupiny nároků (§ 111 zákona):

  • mzdové nároky, u nichž není stanovena jiná promlčecí lhůta
  • nároky na odškodnění a náhradu škody vyplývající z nesplněných smluv
  • nároky na nájemné, úroky a jiné pravidelné platby, jako jsou nároky dodavatelů tepla a elektřiny bez ohledu na možné občasné rozdíly v částce. Splátky podle smluv o bankovním úvěru však vzhledem ke své povaze nepředstavují pravidelné platby a vztahuje se na ně běžná promlčecí lhůta.

Tříletá promlčecí lhůta je stanovena rovněž pro právo požadovat prohlášení smluv uzavřených omylem nebo v důsledku podvodu či hrozby a smluv, které uzavřely nezpůsobilé osoby nebo jejich zástupci, aniž by byly splněny příslušné požadavky, za neplatné.

Jednoletá promlčecí lhůta je stanovena pro právo požadovat prohlášení za neplatnou smlouvu uzavřenou v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek (§ 33 zákona).

Šestiměsíční promlčecí lhůta je stanovena u nároků souvisejících s vadami při prodeji movitých věcí nebo s nedostatečnou odborností při zhotovování zakázky s výjimkou stavebních prací, u nichž nárok zaniká po uplynutí obecné pětileté lhůty (§ 265 zákona).

Ve vykonávacím řízení je stanovena dvouletá promlčecí lhůta. Pokud věřitel v zahájeném vykonávacím řízení nepožádá o provedení opatření k výkonu rozhodnutí po dobu dvou let, bude vykonávací řízení ukončeno ex lege podle § 433 odst. 1 bodu 8 občanského soudního řádu (OSŘ) a od okamžiku provedení posledního platného exekučního úkonu začíná běžet nová promlčecí lhůta.

Promlčecí lhůta začíná běžet od okamžiku, kdy vznikne a může být uplatněno právo podat žalobu, což závisí na povaze dotčeného hmotného práva. Může se jednat o dobu, kdy se stal splatným smluvní závazek, nebo dobu spáchání protiprávního činu nebo dobu určení pachatele deliktu či dobu předání věci, s ohledem na niž se uplatňuje nárok z vad atd.

Promlčecí lhůtu nelze dohodou stran zkrátit ani prodloužit.

Promlčecí lhůtu lze však stavět nebo přerušit.

Promlčecí lhůta se staví v případech, které jsou stanoveny taxativně v § 115 zákona:

  • mezi dětmi a rodiči, dokud tito vykonávají svá rodičovská práva,
  • mezi osobami, jimž bylo ustanoveno opatrovnictví nebo poručnictví, a jejich opatrovníky nebo poručníky po dobu trvání opatrovnictví nebo poručnictví,
  • mezi manžely,
  • u nároků osob, jejichž majetek podléhá ze zákona nebo na základě soudního nařízení správě, vůči správci po dobu trvání této správy,
  • u nároků na odškodnění právnických osob uplatňovaných vůči jejich vedoucím pracovníkům po dobu výkonu funkce,
  • u nároků nezletilých osob a osob zbavených svéprávnosti po dobu, kdy není k dispozici právní zástupce nebo poručník, a po dobu 6 měsíců od ustanovení takovéto osoby, nebo poté, co nezpůsobilost skončila,
  • po dobu konání řízení o žalobě.

V těchto případech je účastník dočasně zbaven právně možnosti uplatnit své právo podat žalobu. Promlčecí lhůta, která běžela do stavení, zůstává v platnosti a po skončení okolnosti, která vedla ke stavení lhůty, běží lhůta dále.

Promlčecí lhůta se přeruší v těchto případech:

  • při uznání pohledávky ze strany dlužníka
  • při podání žaloby nebo námitky nebo žádosti o smír; není-li však žalobě nebo námitce vyhověno, promlčecí lhůta se nepovažuje za přerušenou
  • při uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení
  • při přijetí opatření k výkonu rozhodnutí.

V těchto případech pozbývá doba, která běžela od vzniku práva podat žalobu do přerušení promlčecí lhůty, právní význam a začíná běžet nová promlčecí lhůta. Dojde-li k přerušení běhu lhůty podáním žaloby nebo námitky, stanoví zákon rovněž další důležitý důsledek: nová promlčecí lhůta, která začíná běžet po přerušení, činí vždy pět let.

Absolutní (prekluzivní) lhůty jsou lhůty, po jejichž uplynutí zanikají samotná hmotná práva. Tyto lhůty začínají běžet od vzniku hmotného práva, a nikoli od vzniku práva podat žalobu.

Absolutní lhůty nelze stavět nebo přerušit jako promlčecí lhůty.

Uplatňuje je soud nebo soudní vykonavatel z vlastního podnětu, což znamená, že jejich ochrana nevyžaduje, aby dlužník podal námitku. Uplynutí absolutní lhůty znamená, že podání žaloby je nepřípustné, zatímco uplynutí promlčecí lhůty (za předpokladu, že byla podána námitka) vede k tomu, že žaloba je neoprávněná.

K těmto prekluzivním lhůtám patří: tříměsíční lhůta, ve které může zástavní nebo hypoteční věřitel podat námitku, je-li pojistné plnění vyplaceno vlastníkovi věci, a nikoli jemu; dvouměsíční lhůta, ve které může spoluvlastník podat žalobu kvůli koupi věci ve spoluvlastnictví, pokud druhý spoluvlastník prodal svůj podíl třetí osobě; lhůta v délce jednoho roku pro podání žaloby na zrušení darovací smlouvy atd.

B) Lhůty pro provedení určitých procesních úkonů účastníky a soudem v řízení o žalobě a ve vykonávacích řízeních jsou stanoveny v občanském soudním řádu. Lhůty pro provedení procesních úkonů v insolvenčním řízení jsou stanoveny v obchodním zákoníku (Targovski zakon) resp. v zákoně o insolvenci bank (Zakon za bankovata nesastojatelnost) (ZBN) s ohledem na platební neschopnost bank a v jiných zvláštních právních předpisech.

Co se týká účastníků, zmeškání lhůty má za následek zánik práva na provedení příslušného procesního úkonu.  Nedodržení stanovené lhůty pro řízení ze strany soudu nepředstavuje překážku pro provedení procesního úkonu později, jestliže je nutné jej vykonat. Co se týká soudu, stanovené lhůty jsou pouze orientační.

Lhůtami pro provedení procesních úkonů účastníky jsou lhůty, které jsou stanoveny zákonem, a lhůty stanovené soudem.

Ke lhůtám stanoveným zákonem (zákonným lhůtám) patří:

  • lhůta pro odstranění vad v žalobě (jeden týden od vyrozumění dotyčného účastníka – § 129 odst. 2 OSŘ, soud však může stanovit delší lhůtu)
  • lhůta pro odpověď žalovaného, upřesnění důkazů, zpochybnění věrohodnosti důkazů uvedených v žalobě, podání vzájemné žaloby, přizvání třetích stran (vedlejších účastníků) žalovaným a podání žaloby na tyto strany a pro podání námitky proti postupu stanovenému soudem za účelem uvážení řízení. Tato lhůta začíná běžet od obdržení druhopisu žaloby žalovaným a činí jeden měsíc nebo dva týdny v závislosti na tom, zda se jedná o běžné řízení nebo zvláštní řízení o žalobě k projednání obchodních sporů (§ 131 a § 367 OSŘ)
  • lhůta pro uplatnění dalšího žalobního důvodu ze strany žalobce v řízení o obchodních sporech – dvoutýdenní lhůta od obdržení odpovědi žalovaného (§ 372 OSŘ)
  • lhůta pro odpověď žalovaného na další žalobu v řízení o obchodních sporech – dvoutýdenní lhůta od obdržení další žaloby (§ 373 OSŘ)
  • lhůta na odvolání proti rozsudkům vyneseným soudem – dvoutýdenní lhůta od doručení rozsudku účastníkovi (§ 259 OSŘ)
  • lhůta pro odpověď druhého účastníka na odvolání a pro podání protiodvolání – dvoutýdenní lhůta od obdržení kopie odvolání (§ 263 OSŘ)
  • lhůta pro podání kasačního opravného prostředku proti rozsudkům vyneseným soudem – lhůta v délce jednoho měsíce od doručení rozsudku účastníkovi (§ 283 OSŘ)
  • lhůta pro podání odvolání proti rozsudkům vyneseným soudem – lhůta v délce jednoho týdne od jejich sdělení účastníkovi, a pokud byly vyneseny během soudního jednání, k němuž se dotyčný účastník dostavil, běží lhůta ode dne tohoto jednání (§ 275 OSŘ)
  • lhůta pro podání návrhu na zrušení vykonaného rozhodnutí – tříměsíční lhůta od vzniku důvodu pro jeho zrušení (§ 305 OSŘ)
  • lhůta, ve které může účastník požádat o odstoupení soudce – první soudní jednání po vzniku důvodu pro odstoupení, nebo poté, co se o něm účastník dověděl (§ 23 OSŘ)
  • lhůta, ve které může účastník podat námitku pro neexistenci výlučné příslušnosti – do ukončení řízení ve druhém stupni (§ 119 OSŘ)
  • lhůta, ve které může účastník podat námitku pro neexistenci místní příslušnosti podle místa, kde se nachází nemovitost – do skončení soudního přezkumu v prvním stupni (§ 119 OSŘ) a ve všech ostatních případech porušení pravidel týkajících se místní příslušnosti může námitku podat pouze žalovaný ve lhůtě pro žalobní odpověď (§ 119 OSŘ). V případě spotřebitelských žalob a žalob, které poškozená osoba podá na pojistitele, Záruční fond (Garantsionen fond) a Národní kancelář pojistitelů motorových vozidel (Natsionalno bjuro na balgarskite avtomobilni zastrahovateli), však soud i bez návrhu zajišťuje dodržení místní příslušnosti do doby, než je ukončeno první soudní jednání
  • lhůta, ve které může žalobce stáhnout žalobu bez souhlasu žalovaného – do ukončení prvního soudního jednání (§ 232 OSŘ)
  • lhůta, ve které může účastník podat incidenční žalobu – během prvního jednání v případě žalobce a ve lhůtě pro odpověď žalovaného na žalobu (§ 212 OSŘ)
  • lhůta pro zpochybnění pravdivosti písemnosti – nejpozději při reakci na právní úkon, při němž je tato písemnost předložena, a v případě jejího předložení spolu se žalobou by ji měl žalovaný napadnout ve své písemné odpovědi (§ 193 OSŘ)
  • lhůta pro podání odporu proti platebnímu rozkazu – dvoutýdenní lhůta od jeho doručení (§ 414 OSŘ)
  • lhůta pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vydání platebního rozkazu – lhůta v délce jednoho týdne od vyrozumění navrhovatele (§ 413 OSŘ)
  • lhůta pro podání opravného prostředku proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí – dvoutýdenní lhůta, která běží od doručení usnesení v případě navrhovatele a od doručení žádosti o dobrovolný výkon rozhodnutí v případě dlužníka (§ 407 OSŘ)
  • lhůta pro dobrovolné plnění dlužníka v exekučním řízení – dvoutýdenní lhůta od doručení žádosti soudním vykonavatelem (§ 428 OSŘ)
  • lhůta pro podání opravného prostředku proti úkonům soudního vykonavatele – lhůta v délce jednoho týdne od provedení úkonu, pokud byl účastník provedení tohoto úkonu přítomen, nebo pokud byl řádně předvolán, a v ostatních případech – ode dne oznámení (§ 436 OSŘ)
  • lhůta pro přihlášení pohledávky v insolvenčním řízení – do jednoho měsíce resp. do tří měsíců ode dne zápisu rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení do obchodního rejstříku (§ 685 a § 688 obchodního zákoníku)
  • lhůta pro podání žádosti o schválení plánu splácení – do jednoho měsíce ode dne zápisu soudního rozhodnutí o schválení seznamu uznaných pohledávek do obchodního rejstříku (§ 696 obchodního zákoníku)
  • lhůta pro podání námitek proti seznamu uznaných pohledávek – sedmidenní lhůta od zveřejnění seznamu v obchodním rejstříku (§ 690 obchodního zákoníku)
  • lhůta pro podání námitek proti rozvrhu plateb, který vyhotovil insolvenční správce – čtrnáctidenní lhůta ode dne zápisu rozvrhu do obchodního rejstříku (§ 727 obchodního zákoníku)
  • absolutní lhůty pro provedení příslušných procesních úkonů jsou upraveny i v jiných zvláštních právních předpisech, jež nelze taxativně uvést: obchodní zákoník, pokud jde o řízení o stabilizaci podniku, zákon o insolvenci bank, zákon o pojištění (Kodeks za zastrahovaneto), atd.

K lhůtám stanoveným soudem patří:

  • lhůta pro získání důkazů (§ 157 OSŘ)
  • lhůta pro vyrovnání nákladů na získání důkazů (předvolání svědků, uhrazení odměny znalců atd. – § 160 OSŘ)
  • lhůta pro odstranění vad procesního úkonu provedeného účastníkem (§ 101 OSŘ)
  • lhůta pro zaevidování žaloby, které obvykle delší než jeden týden

Lhůty jsou rozděleny na dva druhy rovněž v závislosti na tom, zda je může soud prodloužit, nebo zda je tato možnost vyloučena. Všechny lhůty stanovené soudem lze prodloužit. Lhůty pro odvolání a pro podání žádosti o zrušení vykonatelného rozsudku prodloužit nelze: § 63 odst. 3 OSŘ.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Státní svátky jsou tyto:

1. leden – Nový rok,

3. březen – Den osvobození – státní svátek,

1. květen – Svátek práce,

6. květen – Den sv. Jiří a Den chrabrosti a bulharské armády,

24. květen – Den bulharského vzdělávání a kultury a slovanského písemnictví,

6. září – Den sjednocení,

22. září – Den nezávislosti,

1. listopad – Den vůdců národního obrození – den pracovního klidu pro všechny vzdělávací instituce a pracovní den pro všechny ostatní právní subjekty,

24. prosinec – Štědrý den, 25. a 26. prosinec – Vánoce,

Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle – dva dny (neděle a pondělí), které jsou stanoveny v příslušném roce.

Rada ministrů může pouze jednou vyhlásit i jiné dny za svátky a dny oslavy určitých povolání a rozhodnout o přesunu dnů pracovního klidu během roku.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Obecná pravidla týkající se lhůt pro provedení procesních úkonů účastníky a soudem v řízení o žalobě a ve vykonávacích řízeních jsou stanoveny v občanském soudním řádu (OSŘ). Absolutní lhůty pro uplatnění procesních práv stanoví řada zvláštních právních předpisů, například § 74 obchodního zákoníku, § 19 a § 25 zákona o obchodním rejstříku a o rejstříku neziskových právnických osob (Zakon za targovskija registar i registara na juridicheskite litsa s nestopanska tsel) (ZTRRYLNT), atd. Obecné informace o obecných pravidlech obsažených v kapitole sedm občanského soudního řádu nazvané „Lhůty a obnova lhůt“ jsou uvedeny v odpovědích na otázky č. 4. 5 a 6.

Obecná pravidla týkající se promlčecích lhůt jsou obsažena v § 110 a násl. zákona o závazcích a smlouvách. Viz bod 1.

Obecná pravidla týkající se lhůt pro splnění povinností vyplývajících ze závazkových vztahů jsou stanovena v § 69–§ 72 zákona o závazcích a smlouvách.

Jsou-li splněny podmínky stanovené v procesních právních předpisech (§ 61, § 229, § 432 OSŘ), stanovené procesní lhůty se staví, přičemž v tomto případě stavění lhůty začíná od události, která vedla k přerušení řízení. Řízení je přerušeno, pokud se objevila překážka, která brání jeho dalšímu průběhu, a dokud není tato překážka odstraněna, je provádění procesních úkonů nepřípustné s výjimkou zajištění úkonu. Po odstranění překážky (např. účastník řízení zemře, je nutné ustanovit opatrovníka, probíhá hlavní řízení atd.) může být řízení obnoveno, přičemž všechny úkony provedené před přerušením řízení zůstávají v platnosti.

Zvláštní právní předpisy stanoví jiné lhůty, které jsou kratší než běžná promlčecí lhůta.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Počátkem běhu lhůty pro provedení určitého procesního úkonu je obvykle datum, kdy byl účastník informován, že by měl daný úkon provést, nebo kdy mu byl oznámen vynesený akt soudu, proti němuž lze podat stížnost.

  • Lhůta pro odstranění vad žaloby začíná běžet ode dne, kdy byly účastníkovi sděleny příslušné pokyny soudu.
  • Lhůta pro písemnou odpověď žalovaného na žalobu běží od obdržení kopie žaloby a připojených důkazů a v oznámení, kterým soud zasílá žalovanému kopie, musí uvést lhůtu pro žalobní odpověď a důsledky v případě, že tak neučiní.
  • Lhůta pro podání odvolání proti rozsudku běží ode dne jeho doručení účastníkovi.
  • Lhůta pro podání opravného prostředku proti rozsudku vynesenému ve věci projednané ve „zkráceném řízení“ (část tři kapitola 25 občanského soudního řádu) běží ode dne, kdy soud oznámil zveřejnění rozsudku.
  • Lhůta pro podání odvolání proti rozsudku běží od jeho oznámení účastníkovi a v případě rozsudku vyneseného během soudního jednání v přítomnosti účastníka běží lhůta ode dne soudního jednání.
  • Opravný prostředek proti úkonům soudního vykonavatele se podává ve lhůtě jednoho týdne od provedení úkonu, byl-li účastník úkonu přítomen, nebo pokud byl řádně předvolán, a v ostatních případech – ode dne oznámení.
  • Lhůty v insolvenčních řízeních běží od zveřejnění příslušného úkonu insolvenčního správce (např. vypracování seznamu věřitelů s uznanými pohledávkami) nebo úkonu soudu v obchodním rejstříku.

Existují rovněž lhůty, které začínají běžet od okamžiku zahájení řízení o žalobě, jelikož zákon stanoví pouze konečnou lhůtu pro provedení.

Například:

  • žalobce může změnit důvody nebo návrh uvedený v žalobě nebo může žalobu stáhnout bez souhlasu žalovaného do doby ukončení prvního soudního jednání v dané věci,
  • každý z nástupců v řízení o rozdělení majetku může do doby prvního jednání podat písemný návrh na zařazení dalšího majetku jako předmětu rozdělení atd.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Lhůta běží od okamžiku vyrozumění účastníka. Okamžik, k němuž se má za to, že účastníkovi bylo oznámení řádně doručeno, se stanoví různě podle způsobu oznámení. Kapitola VI „Oznámení a předvolání“ v občanském soudním řádu obsahuje pravidla týkající se způsobu doručování oznámení a předvolání účastníkům řízení a rovněž okamžiku, k němuž se oznámení považuje za řádně doručené.

Je-li oznámení doručeno osobně adresátovi nebo jeho zástupci resp. jiné osobě, která žije nebo pracuje na dané adrese, musí být v předvolání uvedeno datum, kdy dotyčná osoba oznámení obdržela, bez ohledu na to, zda je doručil soudní doručovatel nebo pracovník pošty. Od tohoto dne začínají běžet lhůty pro provedení příslušného procesního úkonu.

Oznámení lze doručit rovněž na e-mailovou adresu, kterou účastník uvedl. Má se se to, že oznámení byla doručena v okamžiku jejich zápisu do určeného informačního systému.

Jsou-li splněny právní podmínky (např. účastník změnil adresu, kterou uvedl pro účely řízení, aniž by vyrozuměl soud), může soud nařídit, aby se doručení uskutečnilo připojením oznámení ke spisu, lhůta poté začíná běžet ode dne připojení. Jedná se o náhradní doručení, které lze využít, není-li uložená procesní povinnost splněna.

Není-li žalovaný zastižen ve svém trvalém bydlišti a není-li přítomna ani žádná jiná osoba, která by oznámení přijala, musí doručovatel vylepit na dveře nebo vhodit do poštovní schránky oznámení, v němž se uvádí, že písemnosti byly uloženy na podatelně soudu a že si je lze vyzvednout do dvou týdnů ode dne oznámení. Jestliže se v tomto případě žalovaný nedostaví a nevyzvedne si je, považují se oznámení a související písemnosti za doručené uplynutím lhůty pro jejich přijetí.

Náhradní doručení v tomto případě vyplývá z nesplnění administrativní povinnosti fyzické osoby oznámit místo trvalého a současného bydliště, na němž ji lze zastihnout.

Podnikatelům a právnickým osobám zapsaným do příslušného rejstříku se oznámení doručují na poslední adresu nahlášenou v rejstříku. Jestliže kancelář na této adrese neexistuje ani nejsou nalezeny nápisy s názvem společnosti, tj. existuje důvod se domnívat, že dotyčná osoba změnila adresu, jsou všechna oznámení uložena do spisu a má se za to, že byla řádně doručena: § 50 odst. 2 OSŘ.

Jestliže se podnikatel nachází na adrese uvedené v rejstříku, doručovateli však nebyl umožněn přístup do kanceláře nebo nezastihl osobu, která by byla ochotna oznámení převzít, zanechá doručovatel výzvu, a nejsou-li písemnosti vyzvednuty do dvou týdnů od zanechání výzvy, má se za to, že byly doručeny (náhradní doručování).

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Lhůta se počítá v rocích, týdnech a dnech. Lhůta vyjádřená ve dnech se počítá ode dne následujícího po dni, k němuž lhůta začíná běžet, a vyprší na konci posledního dne. Pokud je například účastníkovi nařízeno odstranit vady úkonu do sedmi dnů a oznámení je doručeno 1. června, jedná se o datum, k němuž začíná lhůta běžet, počítání lhůty však začíná následující kalendářní den, tj. 2. června, a lhůta vyprší 8. června.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Lhůty se počítají v kalendářních dnech. Pokud však lhůta vyprší v den pracovního klidu (víkend nebo svátek), má se za to, že uplyne první pracovní den po dni pracovního klidu.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůta, která se počítá v týdnech, vyprší příslušný den posledního týdne. Je-li například účastníkovi nařízeno odstranit vady žaloby do jednoho týdne a související oznámení je doručeno v pátek, vyprší lhůta v pátek následujícího týdne.

Lhůta, která se počítá v měsících, vyprší příslušný den posledního měsíce, a není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den měsíce.

Lhůta, která se počítá v rocích, vyprší příslušný den posledního roku, a není-li takový den v posledním roce, vyprší lhůta v jeho poslední den.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Viz odpověď na otázku č. 8.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Je-li posledním dnem lhůty den pracovního klidu, vyprší lhůta vždy první následující pracovní den.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Soud nemůže prodloužit pouze lhůty pro podání odvolání proti rozsudkům a usnesením a pro podání návrhů na zrušení vykonaného rozsudku, jakož i lhůtu pro podání odporu proti platebnímu rozkazu.

Všechny ostatní zákonné lhůty a lhůty stanovené soudem může soud na návrh dotčeného účastníka, který je podán před uplynutím lhůty, prodloužit, existují-li k tomu oprávněné důvody (§ 63 OSŘ). Nově stanovená lhůta nesmí být kratší než původní lhůta. Prodloužená lhůta běží od okamžiku vypršení původní lhůty. Usnesení, kterým se lhůta prodlužuje (a usnesení, kterým se prodloužení lhůty zamítá), není účastníkovi řízení doručeno, a ten by měl proto aktivně sledovat činnost soudu.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Občanský soudní řád obsahuje obecná pravidla pro podávání opravných prostředků (odvolání) proti rozsudkům a usnesením v občanských a obchodních věcech a stanoví:

  • dvoutýdenní lhůtu pro podání odvolání proti rozsudkům vyneseným soudem, která běží od doručení rozsudku účastníkovi
  • lhůtu v délce jednoho týdne pro podání kasačního opravného prostředku proti rozsudkům vyneseným soudem, která běží od doručení rozsudku účastníkovi
  • lhůtu v délce jednoho týdne pro podání odvolání proti rozsudkům vyneseným soudem, která běží ode dne jejich sdělení účastníkovi, a je-li rozsudek vynesen během soudního jednání v přítomnosti účastníka, běží lhůta ode dne soudního jednání

Výjimky z těchto obecných pravidel jsou taxativně stanoveny zákonem a zakládají se na zvláštních znacích příslušného řízení. Tyto výjimky jsou stanoveny pro:

  • rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení, proti nimž se podává opravný prostředek do sedmi dnů ode dne jejich zápisu do obchodního rejstříku,
  • rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení, proti nimž se podává opravný prostředek do sedmi dnů ode dne oznámení postupem stanoveným v občanském soudním řádu,
  • rozhodnutí v řízení o rozdělení majetku, které soud vydá s ohledem na návrhy spolumajitelů účtů, rozhodnutí o nabídnutí nedělitelné nemovitosti k veřejnému prodeji, rozhodnutí o přidělení nedělitelné nemovitosti jednomu ze spoluvlastníků a rozhodnutí o zveřejnění konečného protokolu o rozdělení majetku lze napadnout společnou stížností ve lhůtě pro podání opravného prostředku proti poslednímu rozhodnutí,
  • proti rozhodnutí vydanému v nepřítomnosti se nelze odvolat, avšak do jednoho měsíce od jeho doručení může účastník, v jehož neprospěch bylo toto rozhodnutí vydáno, požádat odvolací soud, aby rozhodnutí zrušil, pokud se řízení nemohl zúčastnit,
  • proti rozhodnutí o rozvodu manželství dohodou se nelze odvolat,
  • existují i jiné zvláštní situace upravující lhůty pro podání opravného prostředku proti rozsudku: např. proti rozhodnutí o registraci politické strany lze podat opravný prostředek do sedmi dnů.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Neexistuje ustanovení, které by soudu umožňovalo soudcovské nebo zákonné lhůty zkrátit, na žádost účastníků však může lhůty prodloužit. Soud nemůže prodloužit pouze lhůty pro podání odvolání proti rozsudkům a usnesením a pro podání návrhů na zrušení vykonaného rozsudku, jakož i lhůtu pro podání odporu proti platebnímu rozkazu.

Na straně soudu však neexistuje žádná překážka, pokud jde o změnu data soudního jednání z jeho vlastního podnětu nebo na návrh jednoho z účastníků a jeho naplánování na dřívější nebo pozdější datum, vyžadují-li to důležité okolnosti. V těchto případech by však soud měl účastníkům řízení oznámit nové datum a oznámení by mělo být doručeno nejpozději jeden týden přede dnem konání soudního jednání.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Procesní pravidla občanského soudního řádu, včetně pravidel týkajících se prodloužení lhůty, se vztahují na všechny účastníky řízení bez ohledu na místo jejich bydliště.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Společnou zásadou je to, že procesní úkony provedené po vypršení lhůt nebere soud v úvahu. Kromě tohoto pravidla OSŘ výslovně stanoví, že nejsou-li vady žaloby odstraněny včas, je žaloba vrácena; v případě opravného prostředku, návrhu na zrušení nebo námitky proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podaných po vypršení lhůty jsou tyto vráceny jako opožděné; pokud účastník nepředloží včas důkazy, které má k dispozici, nebudou v řízení uznány, ledaže je zmeškání zapříčiněno zvláštními nepředvídanými okolnostmi. Nedodržení procesních lhůt znemožňuje výkon práv, s ohledem na něž byly tyto lhůty stanoveny.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Účastník, který nedodržel lhůtu stanovenou zákonem nebo soudem, může požádat o její obnovení, pokud prokáže, že nedodržení lhůty bylo způsobeno zvláštními nepředvídanými okolnostmi, které nemohl ovlivnit. Obnovení není přípustné, pokud bylo možno povolit prodloužení lhůty k provedení procesního úkonu.

Žádost o obnovení lhůty musí být podána do jednoho týdne od oznámení o jejím nedodržení s uvedením všech okolností, které obnovení lhůty odůvodňují, a důkazů o opodstatněnosti žádosti.  Žádost je nutno podat soudu, u něhož měl být příslušný procesní úkon proveden. Spolu s žádostí o obnovení lhůty se předkládají i písemnosti, s ohledem na něž se požaduje obnovení lhůty, a týká-li se lhůta uhrazení výdajů, stanoví soud novou lhůtu pro jejich předložení.

Žádost je povinně projednána na veřejném zasedání. Je-li žádosti vyhověno, jsou promlčená práva obnovena.

Poslední aktualizace: 02/03/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Česko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůty uplatňované v občanskoprávních řízeních lze obecně rozlišit na procesní a hmotněprávní.

Procesní lhůty jsou dvojí: zákonné a soudcovské.

Zákonné lhůty jsou stanoveny zákonem. Nedodržení zákonné procesní lhůty má vždy nějaké procesní důsledky (např. ztrátu možnosti provést s úspěchem určitý úkon, uložení pořádkové pokuty). Zmeškání zákonné lhůty je možné na návrh prominout (viz § 58 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů), jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do 15 dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon. Soud může k žádosti účastníka přiznat odkladný účinek návrhu, aby bylo prominuto zmeškání lhůty.

Nestanoví-li lhůty k provedení úkonu přímo zákon, určuje je předseda senátu (samosoudce). Předseda senátu (samosoudce) je oprávněn lhůtu určit nejen v případech zákonem předvídaných, ale též tehdy, vyžaduje-li to hospodárný a rychlý průběh řízení. Soudcovskou lhůtu může soud podle okolností prodloužit (viz § 55 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Prominutí zmeškání lhůty nepřichází v úvahu.

Procesními lhůtami nejsou lhůty adresované soudu např. k vydání rozhodnutí; takové lhůty jsou lhůtami pořádkovými.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Den obnovy samostatného českého státu, Nový rok: 1. leden

Velikonoční pondělí: datum se mění, ale obvykle tento svátek spadá na konec března nebo začátek dubna

Svátek práce: 1. květen

Den vítězství: 8. květen

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje: 5. červenec

Den upálení mistra Jana Husa: 6. červenec

Den české státnosti: 28. září

Den vzniku samostatného československého státu: 28. říjen

Den boje za svobodu a demokracii: 17. listopad

Štědrý den: 24. prosinec

1. svátek vánoční: 25. prosinec

2. svátek vánoční: 26. prosinec

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Zákonná pravidla pro počítání lhůt stanoví §§ 55-58 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Lhůta určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.

Polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů.

Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na poslední den měsíce.

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.

Procesní lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit, tj. nejčastěji držiteli poštovní licence.

Jestliže dojde k přerušení řízení, přerušuje se i běh procesních lhůt (viz § 111 odst. 1 občanského soudního řádu). Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Lhůta tedy běží obecně ode dne, který následuje po dni, ve kterém vznikla skutečnost rozhodující pro běh lhůty (viz § 57 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ne.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin (viz § 57 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Do běhu lhůty se započítávají kalendářní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty určené podle týdnů se v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vyskytují jen zřídka (např. § 260 odst. 3, § 295 odst. 1, § 295 odst. 2), častěji se objevují v soudní praxi jako lhůty soudcovské.

Lhůty určené podle měsíců se v občanském soudním řádu vyskytují jako lhůty jednoměsíční (např. § 82 odst. 3, § 336m odst. 2, § 338za odst. 2), dvouměsíční (např. § 240 odst. 1, § 247 odst. 1), tříměsíční (např. § 111 odst. 3, § 233 odst. 1, § 234 odst. 1) a šestiměsíční (např. § 77a odst. 2, § 260g odst. 3).

Lhůty určené podle let jsou v občanském soudním řádu dvojího druhu, a to lhůta 1 roku (např. § 111 odst. 3) a lhůta 3 let (např. § 99 odst. 3, § 233 odst. 2, § 234 odst. 2).

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce (viz § 57 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano (viz § 57 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Zákonné procesní lhůty nelze měnit rozhodnutím soudu.

Soudcovskou procesní lhůtu může soud podle okolností prodloužit.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje (viz § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Do běhu lhůty pro podání odvolání se nezapočítává den, kdy bylo rozhodnutí účastníkovi doručeno. K dodržení této procesní lhůty stačí, je-li odvolání podáno orgánu, který má povinnost podání doručit (zejména držitel poštovní licence, věznice pro osoby ve výkonu trestu nebo ve vazbě, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy pro osoby v nich umístěné, apod.) nebo u soudu poslední den jejího běhu.

Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta od právní moci opravného rozhodnutí (viz § 204 odst. 1 občanského soudního řádu).

Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.

Bylo-li ve věci rozhodnuto platebním rozkazem, lze zabránit účinkům platebního rozkazu jedině včasným podáním odporu žalovaným v zákonné lhůtě 15 dnů od doručení platebního rozkazu u soudu, který platební rozkaz vydal (viz § 172 odst. 1 občanského soudního řádu). Podáním odporu se platební rozkaz ruší a soud nařídí jednání. Pouze proti výroku o nákladech řízení se však podává odvolání, které samozřejmě platební rozkaz neruší.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů) umožňuje z důležitých důvodů jednání odročit, není-li možné věc projednat a rozhodnout při jediném jednání (viz § 119 občanského soudního řádu). Důležitým důvodem k odročení jednání může být například skutečnost, že se k jednání nedostavil některý z účastníků řízení, není-li možné jednat v jeho nepřítomnosti (viz § 101 odst. 3 občanského soudního řádu), nebo neměl-li některý z účastníků dostatek času k přípravě na jednání, neboť mu předvolání nebylo doručeno s potřebným předstihem, anebo z jiných důležitých důvodů.

Účastník může o odročení jednání předem požádat soud. O žádosti účastníka o odročení jednání předem soud rozhodne podle závažnosti uplatňovaného důvodu. Pokud soud žádosti účastníka nevyhoví, je účastník povinen se k jednání dostavit.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Český právní řád takovouto situaci výslovně neupravuje.

V případě řízení s mezinárodním prvkem, v jehož průběhu bude doručováno účastníkovi do ciziny, bude v řízení postupováno podle procesních pravidel lex fori, tj. procesních pravidel soudu, do jehož pravomoci případ spadá.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Nedodržení procesních lhůt má vždy nějaké procesní důsledky.

Pokud občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů) stanoví určitou lhůtu k provedení úkonu (např. odvolání, dovolání), pak nedodržení lhůty má za následek ztrátu možnosti provést s úspěchem takový úkon. Zmeškání této lhůty je možné prominout, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu (např. pro náhlé onemocnění, úraz apod.), a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší (viz § 58 občanského soudního řádu), není-li však prominutí zmeškání určité lhůty občanským soudním řádem vyloučeno (prominutí zmeškání lhůty je např. dle § 235 odst. 1 občanského soudního řádu vyloučeno u podání žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost). Jde-li o lhůtu ke splnění nějaké povinnosti, pak nedodržení lhůty má za následek určitou sankci (např. uložení pořádkové pokuty).

Se zmeškáním soudcovské procesní lhůty zákon spojuje v jednotlivých případech určité právní následky. Soudcovskou lhůtu může předseda senátu (samosoudce) prodloužit. Prominutí zmeškání soudcovské lhůty nepřichází v úvahu.

Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, nabývá účinků pravomocného a vykonatelného rozsudku (viz § 174 odst. 1 občanského soudního řádu).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Jiné důsledky než zmeškání lhůty má zmeškání jednání. Jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti (viz § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) a popřípadě za podmínek § 153b občanského soudního řádu rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí ve věci jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání (viz § 153b odst. 4 občanského soudního řádu).

Proti rozsudku pro zmeškání o věci samé je přípustné též odvolání. Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží (viz § 153b odst. 5 občanského soudního řádu).

Poslední aktualizace: 16/09/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Německo

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Obecná pravidla pro procesní lhůty jsou v Německu upravena občanským soudním řádem (Zivilprozessordnung) v § 214–229, přičemž v různých paragrafech občanského soudního řádu se nacházejí zvláštní ustanovení pro jednotlivé lhůty.

V zásadě se rozlišují „lhůty pravé“ (eigentliche Fristen), představující dobu, během níž účastníci řízení mohou nebo – s ohledem na to, aby nedošlo k zániku práva – musí provést určité právní úkony, a „lhůty nepravé“ (uneigentliche Fristen), během nichž je soud ze zákona povinen provést určité úřední úkony.

V rámci „pravých lhůt“ se dále rozlišují zákonné lhůty, jejichž trvání stanoví zákon, a soudní lhůty, jejichž trvání stanoví podle svého uvážení soud. Mezi lhůty zákonné patří i tzv. „nezměnitelné procesní lhůty“ (Notfristen) stanovené v § 224 odst. 1 bodu 2 občanského soudního řádu, které tak označuje občanský soudní řád a které nelze krátit ani prodlužovat.

Soudní a zákonné lhůty mohou být – na rozdíl od nezměnitelných procesních lhůt a nepravých lhůt – na základě odpovídající dohody účastníků sporu zkráceny, nikoli však prodlouženy. Soud může prodloužit nebo zkrátit lhůtu, kterou stanovil, ale zákonnou lhůtu může změnit pouze v souladu se zákonem. V obou případech soud lhůtu změní pouze tehdy, je-li účastník řízení schopen předložit přesvědčivé důvody pro takovou změnu.

Pro účastníky občanskoprávního řízení jsou důležité mj. tyto lhůty:

a) Při řízení o platebním rozkazu

Při řízení o platebním rozkazu (Mahnverfahren) lze podle § 692 odst. 1 bodu 3 občanského soudního řádu podat odpor proti rozhodnutí o platebním rozkazu a podat opravný prostředek proti nařízení výkonu rozhodnutí podle § 700 odst. 1, § 339 odst. 1 občanského soudního řádu pouze ve lhůtě dvou týdnů. Pokud odpor podán není a navrhovatel nepožádá o vydání nařízení výkonu rozhodnutí v šestiměsíční lhůtě, platnost platebního rozkazu podle § 701 občanského soudního řádu zaniká.

b) Při sporném řízení

  1. Za účelem včasné přípravy jednání zajišťujícího dostatečné podmínky pro uplatnění práva na slyšení obsahuje § 132 občanského soudního řádu obecné ustanovení, že přípravné písemnosti musí být soudu předloženy včas, tak aby je protistrana měla k dispozici nejméně jeden týden před konáním jednání. Přípravné procesní materiály obsahující protitvrzení týkající se nového podání je třeba předložit dostatečně včas, aby mohly být doručeny nejpozději tři dny před jednáním.
  2. Pokud soudce nařídí tzv. předběžný termín jednání, musí žalovanému poskytnout nejméně dvoutýdenní lhůtu, aby se k žalobě mohl vyjádřit (viz § 275 odst. 1 bod 1, § 275 odst. 3 a § 277 odst. 3 občanského soudního řádu). Nařídí-li soudce předběžné písemné řízení, musí žalovaný podle § 276 odst. 1 bodu 1 občanského soudního řádu ve dvoutýdenní nezměnitelné procesní lhůtě oznámit, že zamýšlí se žalobě bránit; podle § 276 odst. 1 bodu 2 občanského soudního řádu poskytne soud žalovanému nejméně další dva týdny na předložení písemné odpovědi na žalobu. Předsedající soudce může naopak žalobci uložit lhůtu pro písemné vyjádření stanoviska k odpovědi na žalobu (§ 276 odst. 3).
  3. Pokud žalovaný ve stanovené lhůtě neoznámí, že se hodlá hájit, vynese soud na žádost žalobce bez konání jednání podle § 331 odst. 3 občanského soudního řádu rozsudek, v němž vyhoví žalobě (tzn. kontumační rozsudek – Versäumnisurteil). Kontumační rozsudek je vynesen také tehdy, když se žalobce nebo žalovaný nedostaví ve stanoveném termínu nebo k jednání ve věci samé. Účastník, v jehož neprospěch byl vynesen kontumační rozsudek, může během nezměnitelné procesní lhůty dvou týdnů od doručení kontumačního rozsudku rozsudek napadnout opravným prostředkem (viz § 338, § 339 odst. 1 občanského soudního řádu). Je-li opravný prostředek přípustný (což znamená především to, že byl podán ve stanovené lhůtě), je řízení vráceno zpět do stavu před promeškáním lhůty pro oznámení o připravenosti bránit se žalobě.
  4. Nezměnitelná procesní lhůta pro podání odvolání (Berufung) činí podle § 517 občanského soudního řádu jeden měsíc, lhůta pro odůvodnění odvolání pak činí podle § 520 odst. 2 občanského soudního řádu dva měsíce. Obě lhůty začínají běžet dnem doručení rozsudku v úplném znění, nejpozději však začínají běžet uplynutím pěti měsíců od jeho vyhlášení. Na odpověď na odvolání je stanovena soudní lhůta v délce nejméně dvou týdnů (§ 521 odst. 2 a § 277 odst. 3 občanského soudního řádu).
  5. Pakliže rozsudek odvolacího soudu (Berufungsgericht) stanoví, že není přípustné dovolání (Revision), lze v nezměnitelné procesní lhůtě jednoho měsíce běžící od doručení úplného rozsudku proti němu podat stížnost na nepřípustnost dovolání (viz § 544 odst. 1 a 3 bod 1 občanského soudního řádu). Tuto stížnost je nutné zdůvodnit do dvou měsíců od doručení úplného rozsudku, nejpozději však před uplynutím sedmi měsíců od vyhlášení rozsudku.
  6. Rovněž dovolací lhůta je nezměnitelnou procesní lhůtou a podle § 548 občanského soudního řádu činí jeden měsíc, lhůta pro odůvodnění dovolání činí pak podle § 551 odst. 2 bodu 2 občanského soudního řádu dva měsíce. Obě lhůty začínají běžet dnem doručení rozsudku v úplném znění, nejpozději však začínají běžet uplynutím pěti měsíců od jeho vyhlášení.
  7. Opravný prostředek okamžité stížnosti (sofortige Beschwerde) proti rozhodnutím ve formě usnesení (Beschluss) lze podle § 569 odst. 1 občanského soudního řádu podat v nezměnitelné procesní lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení, nejpozději však pět měsíců a dva týdny po vyhlášení usnesení. Opravný prostředek, který namítá pouze porušení práva (Rechtsbeschwerde), lze podle § 575 odst. 1 bodu 1 občanského soudního řádu podat v nezměnitelné procesní lhůtě jednoho měsíce po doručení usnesení, přičemž tento opravný prostředek musí být podle § 575 odst. 2 občanského soudního řádu ve lhůtě dalšího měsíce odůvodněn.
  8. Pokud jeden z účastníků bez vlastního zavinění zmešká procesní úkon uvedený v § 233 občanského soudního řádu (např. nezměnitelnou procesní lhůtu nebo lhůtu pro zdůvodnění návrhu na uplatnění opravného prostředku), může požádat o její obnovení. Tento návrh musí být podle § 234 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu podán ve lhůtě dvou týdnů po odstranění dané překážky.

Je-li pro stanovení počátku běhu určité lhůty určující okamžik doručení (viz odpověď na otázku 4), je nutno ověřit, zda k doručení skutečně došlo. V případě náhradního doručení v zásadě platí, že má právní účinky bez ohledu na to, zda příjemce zásilku písemností skutečně obdržel. Je ovšem nutné, aby doručovací adresa byla skutečně bydlištěm nebo sídlem adresáta, jemuž jsou písemnosti doručovány.

Pokud se příjemce o řízení vůbec nedozví, a nemohl proto ani požádat o uplatnění opravného prostředku proti přijatému rozhodnutí, může při splnění určitých podmínek požádat o navrácení lhůty: viz odpověď na otázku 4. Odpověď na otázku týkající se případného určujícího okamžiku, od něhož lhůta počíná běžet, je uvedena pod otázkou 16.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

  • Nový rok: 1. 1.
  • Svátek Tří králů: 6. 1. (pouze v Bádensku-Württembersku, Bavorsku a Sasku-Anhaltsku).
  • Mezinárodní den žen: 8. 3. (pouze v Berlíně)
  • Velký pátek: Datum je pohyblivé, přibližně konec března / začátek dubna.
  • Velikonoční neděle: Datum je pohyblivé, přibližně konec března / začátek dubna.
  • Velikonoční pondělí: Datum je pohyblivé, přibližně konec března / začátek dubna.
  • Svátek práce: 1. 5.
  • Nanebevstoupení Páně: Datum je pohyblivé, připadá na květen.
  • Svatodušní neděle: Datum je pohyblivé, připadá na květen nebo červen.
  • Svatodušní pondělí (letnice): Datum je pohyblivé, připadá na květen nebo červen.
  • Slavnost Těla a Krve Páně: datum je pohyblivé, přibližně od konce května do poloviny června (pouze v Bádensku-Württembersku, Bavorsku a Hesensku, Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falci, Sársku, Sasku (regionálně) a Durynsku (regionálně)).
  • Nanebevzetí Panny Marie: 15. 8. (pouze v Bavorsku (regionálně) a v Sársku).
  • Den německé jednoty: 3. 10.
  • Den reformace: 31. 10. (pouze v Braniborsku, Brémách, Dolním Sasku, Durynsku, Hamburku, Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Šlesvicku-Holštýnsku).
  • Svátek všech svatých: 1. 11. (pouze v Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falci a Sársku).
  • Den pokání a modlitby (Buß- und Bettag): datum je pohyblivé, přibližně v druhé polovině listopadu (pouze v Sasku).
  • První svátek vánoční: 25. 12.
  • Druhý svátek vánoční: 26. 12.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

V občanském soudním řádu se v § 222 odst. 1 stanoví, že počítání všech procesních lhůt se řídí pravidly uvedenými v § 187–193 občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch).

Podrobnosti o výpočtu lhůt viz níže bod 7 až 9.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Začátkem lhůty je zpravidla den doručení písemnosti, k níž se má příslušný účastník vyjádřit, nebo rozhodnutí, proti němuž je možné podat opravný prostředek (srov. např. § 276 odst. 1 bod 1, § 329 odst. 2 bod 2, § 339 odst. 1 občanského soudního řádu). Rovněž § 517, § 548, § 569 odst. 1 bod 2 občanského soudního řádu stanoví, že lhůta pro podání opravného prostředku začíná běžet od dne doručení příslušného rozhodnutí; není-li rozhodnutí doručeno nebo je-li doručeno bez právních účinků a nedojde-li k nápravě ve smyslu § 189 občanského soudního řádu, začíná tato lhůta běžet po uplynutí pěti měsíců od vyhlášení rozhodnutí. Tato pětiměsíční lhůta pak nahrazuje doručení. Podobné pravidlo je obsaženo v § 544 odst. 3 bod 1 občanského soudního řádu, kde se týká stížnosti na nepřípustnost dovolání, doručení je však v tomto případě z hlediska právní účinků nahrazeno uplynutím šesti měsíců.

Jiný začátek mají lhůty pro uplatnění opravných prostředků, jejichž prostřednictvím lze ve zvláštních případech prolomit právní moc rozsudku:

  • lhůta pro podání žádosti o vrácení řízení do předchozího stavu (Wiedereinsetzung in den vorigen Stand) začíná běžet ode dne, kdy byla odstraněna příslušná překážka (§ 234 odst. 2 občanského soudního řádu),
  • lhůta pro podání stížnosti na porušení práva na slyšení (Anhörungsrüge) podle § 321a občanského soudního řádu začíná běžet od okamžiku, kdy se účastník sporu o porušení práva na slyšení dozví (§ 321a odst. 2 bod 1 občanského soudního řádu),
  • lhůta pro podání žaloby na neplatnost (Nichtigkeitsklage) a návrhu na obnovu řízení (Restitutionsklage, § 578 a násl. občanského soudního řádu) začíná běžet ode dne, kdy se účastník dozvěděl důvod neplatnosti, nikoli však předtím, než rozsudek nabude právní moci (§ 586 odst. 2 bod 1 občanského soudního řádu).

Týká-li se výše uvedená otázka toho, kdy je určitý úkon proveden v dané lhůtě, platí následující pravidla:

Procesní lhůta je dodržena tehdy, když je procesní úkon uskutečněn před uplynutím posledního dne této lhůty, což zpravidla znamená, že soud toho dne obdrží písemnost, na jejíž doručení se tato lhůta vztahuje. Rozhodující tudíž není okamžik odeslání, nýbrž vždy okamžik doručení soudu. Lhůtu lze nicméně využít až do poslední chvíle jejího trvání, tzn. do 24. hodiny posledního dne, ačkoli v takovém případě pak již nelze počítat s tím, že by se o doručení dané písemnosti někdo na soudě dozvěděl.

Pokud by se tato otázka týkala toho, jak se stanoví začátek lhůty, pak platí následující pravidlo:

Je-li pro začátek lhůty určující určitá událost nebo určitý časový okamžik v průběhu dne, stanoví § 187 odst. 1 občanského zákoníku, že tento den se do doby trvání lhůty nezapočítává.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Je-li pro stanovení začátku určité lhůty určující okamžik doručení (viz odpověď na otázku 4), nemá způsob doručení žádný význam. K doručení dojde ve chvíli, kdy je doručovaná písemnost předána příjemci (§ 177 občanského soudního řádu), nebo byla doručena některým z náhradních způsobů doručování uvedených v § 178, § 180 nebo § 181 občanského soudního řádu (např. byla předána některému z dospělých rodinných příslušníků, vhozena do poštovní schránky).

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li pro začátek lhůty určující určitá událost nebo určitý časový okamžik v průběhu dne, stanoví § 187 odst. 1 občanského zákoníku, že tento den se do doby trvání lhůty nezapočítává.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Lhůta se počítá podle kalendářních, nikoli pracovních dní. Pokud by však konec lhůty připadl na neděli, sobotu nebo všeobecně uznávaný státní svátek, prodlužuje se lhůta do následujícího pracovního dne (§ 222 odst. 1 občanského soudního řádu a § 193 občanského zákoníku).

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůta, která je vyjádřena v týdnech, měsících či jako delší období (rok, půl roku, čtvrt roku), končí v případě, že se do ní nezapočítává den, na který připadá určující událost nebo určující časový okamžik, uplynutím dne posledního týdne nebo posledního měsíce, který svým názvem nebo svým pořadím odpovídá dni, na který připadá určující událost nebo určující časový okamžik. V případě, že jako začátek lhůty platí začátek dne, na který připadá určující časový okamžik, končí tato lhůta naopak uplynutím dne posledního týdne nebo posledního měsíce, který předchází dni, který svým názvem nebo pořadím odpovídá dni, kdy tato lhůta začala běžet (§ 222 odst. 1 občanského soudního řádu, § 188 odst. 2 občanského zákoníku)

Pokud v případě lhůty vyjádřené v měsících v daném měsíci chybí den určující pro její uplynutí, končí tato lhůta posledního dne měsíce (např. začátek lhůty připadne na 30. leden., konec lhůty na 28. únor.) (§ 188 odst. 3 občanského zákoníku).

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Viz otázka 8.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Pokud by lhůta uplynula v sobotu, neděli nebo ve svátek, tento den se nezapočítá a lhůta uplyne následující pracovní den v souladu s § 222 odst. 1 občanského soudního řádu a § 193 občanského zákoníku.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Prodloužení stanovených lhůt je vždy na uvážení soudce. Nezměnitelné procesní lhůty ovšem prodlužovat nelze. Za určitých okolností je nezbytný také souhlas druhého účastníka.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

  1. Nezměnitelná procesní lhůta pro podání odvolání (Berufung) činí podle § 517 občanského soudního řádu jeden měsíc, lhůta pro odůvodnění odvolání pak činí podle § 520 odst. 2 občanského soudního řádu dva měsíce. Obě lhůty začínají běžet dnem doručení rozsudku v úplném znění, nejpozději však začínají běžet uplynutím pěti měsíců od jeho vyhlášení. Na odpověď na odvolání je stanovena soudní lhůta v délce nejméně dvou týdnů (§ 521 odst. 2 a § 277 odst. 3 občanského soudního řádu).
  2. Pakliže rozsudek odvolacího soudu (Berufungsgericht) stanoví, že není přípustné dovolání (Revision), lze v nezměnitelné procesní lhůtě jednoho měsíce běžící od doručení úplného rozsudku proti němu podat stížnost na nepřípustnost dovolání (viz § 544 odst. 1 a 3 bod 1 občanského soudního řádu). V souladu s § 544 občanského soudního řádu je tuto stížnost nutné zdůvodnit do dvou měsíců od doručení úplného rozsudku, nejpozději však před uplynutím sedmi měsíců od vyhlášení rozsudku.
  3. Rovněž dovolací lhůta je nezměnitelnou procesní lhůtou a podle § 548 občanského soudního řádu činí jeden měsíc, lhůta pro odůvodnění dovolání činí pak podle § 551 odst. 2 bodu 2 občanského soudního řádu dva měsíce. Obě lhůty začínají běžet dnem doručení rozsudku v úplném znění, nejpozději však začínají běžet uplynutím pěti měsíců od jeho vyhlášení.
  4. Okamžité odvolání (sofortige Beschwerde) proti rozhodnutí vydanému usnesením (Beschluss) musí být podána v nezměnitelné procesní lhůtě dvou týdnů (§ 569 odst. 1 občanského soudního řádu). Nezměnitelná procesní lhůta začíná běžet dnem doručení, nebo nejpozději pět měsíců po jejím vyhlášení. Opravný prostředek, který namítá pouze porušení práva (Rechtsbeschwerde), lze podle § 575 odst. 1 bodu 1 občanského soudního řádu podat v nezměnitelné procesní lhůtě jednoho měsíce po doručení usnesení, přičemž tento opravný prostředek musí být podle § 575 odst. 2 občanského soudního řádu ve lhůtě dalšího měsíce odůvodněn.
  5. Pokud jeden z účastníků bez vlastního zavinění zmešká některý z procesních úkonů uvedených v § 233 občanského soudního řádu (např. nezměnitelnou procesní lhůtu nebo lhůtu pro zdůvodnění návrhu na uplatnění opravného prostředku), může požádat o její obnovení. Tento návrh musí být podle § 234 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu podán ve lhůtě dvou týdnů po odstranění dané překážky.

Vedle toho stanoví německé občanské právo a německý občanský soudní řád například i tyto zvláštní lhůty:

  1. V rozhodčím řízení může být podle § 1059 odst. 3 bod 1 a 2 občanského soudního řádu rozhodčí nález ve lhůtě tří měsíců ode dne zpřístupnění tohoto rozhodčího nálezu, pakliže mezi účastníky nedošlo k žádnému jinému ujednání, napaden u soudu podáním návrhu na jeho zrušení.
  2. Řízení, které bylo ukončeno vynesením pravomocného konečného rozsudku, může být podle § 586 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu obnoveno podáním žaloby na neplatnost (Nichtigkeitsklage) nebo žaloby na obnovu řízení (Restitutionsklage) v nezměnitelné procesní lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se účastník dozvěděl důvod neplatnosti řízení.
  3. Soud může dále v případech uvedených v § 494a odst. 1 občanského soudního řádu – nezávislý postup pro dokazování (selbständiges Beweisverfahren) a § 926 odst. 1 občanského soudního řádu – zabavení (Arrest) stanovit dotyčnému účastníkovi lhůtu pro podání žaloby.
  4. Pokud nájemník nevyjádří svůj souhlas s požadavkem pronajímatele o zvýšení nájemného do výše obvyklého porovnatelného nájemného v dané lokalitě do dvou kalendářních měsíců ode dne obdržení tohoto požadavku, může pronajímatel podle § 558b odst. 2 občanského zákoníku během dalších tří měsíců vymáhat udělení tohoto souhlasu soudní cestou.
  5. Chce-li si zaměstnanec zrušit účinnost výpovědi, musí ve lhůtě tří týdnů od doručení písemné výpovědi podle § 4 bodu 1 zákona na ochranu proti propouštění (Kündigungsschutzgesetz) podat stížnost u soudu pro pracovněprávní věci. Pokud tuto lhůtu promešká, považuje se výpověď za účinnou.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Stanovení hodiny a dne soudního jednání závisí v zásadě na uvážení soudu, přičemž je vázán povinností zajistit řádný průběh řízení a zásadou, že termíny jednání by až na výjimečné případy neměly být stanoveny na neděle, státem uznané svátky nebo soboty.

Při stanovení termínu předvolání je soud povinen respektovat minimální lhůtu, která je v případě řízení s povinným právním zastoupením jeden týden, v ostatních případech činí lhůta tři dny. Tyto lhůty mohou být zkráceny pouze v případě, že se strany dohodnou, a to na žádost jedné ze stran.

Soud v případě jednání nařídí podle § 141 odst. 1 občanského soudního řádu, aby se dostavili oba účastníci, jeví-li se to nezbytné pro objasnění skutkového stavu. Soud nicméně v případě velkých vzdáleností nevyžaduje osobní přítomnost, pokud od účastníka nelze požadovat, aby se v daném termínu dostavil, z důvodu velké vzdálenosti (viz otázka 8) nebo z jiného vážného důvodu. Za „jiný vážný důvod“ (sonstiger wichtiger Grund) ve smyslu § 141 odst. 1 bod 2 občanského soudního řádu se považuje jakýkoli důvod, který je pro účastníka sporu naléhavý, například nemoc, již naplánovaná dovolená, velké pracovní vytížení nebo očekávatelné psychické zatížení při setkání s protistranou.

Občanský soudní řád v § 227 odst. 1 bod 1 rovněž stanoví, že pokud k tomu existují „významné důvody“ (erhebliche Gründe) a pokud tím nebude narušen průběh řízení, může soud na žádost jednoho z účastníků termín jednání zrušit nebo odročit. Za významné důvody ve smyslu tohoto ustanovení se nepovažuje to, že se některý z účastníků vlastním zaviněním nedostaví nebo že se neomluví. Považuje se za ně především nedodržení lhůt pro předvolání nebo na přípravu obhajoby, nezbytná změna právního zastoupení, onemocnění svědka, právního zástupce, účastníků sporu nebo jejich neúčast v důsledku úmrtí blízkého příbuzného. Soud může požadovat doklad o důvodech žádosti o odročení a tyto důvody jsou posuzovány o to kritičtěji, čím blíže stanovenému datu je žádost podána. Ustanovení § 227 odst. 3 občanského soudního řádu kromě toho umožňuje také po zrušení dřívějších soudních prázdnin jednodušší změny termínů v době od 1. července do 31. srpna, pakliže o odročení některý účastník požádá.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Území Spolkové republiky Německo žádné takovéto zeměpisné zvláštnosti nevykazuje, není tedy důvod k právní úpravě takové situace. Německý občanský soudní řád proto obecně platnou možnost prodloužení lhůty pro osoby, jejichž bydliště se nachází ve velké vzdálenosti od příslušného soudu, nestanoví. Ustanovení § 141 odst. 1 bod 2 občanského soudního řádu nicméně obsahuje ustanovení, že v konkrétním případě, kdy od účastníka sporu nelze žádat v důsledku „velké vzdálenosti“ (große Entfernung) jeho bydliště od soudu, aby se osobně dostavil, soud na jeho osobní přítomnosti netrvá. Avšak vzhledem k dopravním možnostem, které jsou dnes většinou dobré, se vzdálenost několika stovek kilometrů nepovažuje za „velkou“. Záleží ovšem vždy na celkových okolnostech jednotlivého případu,m jakož i na například na zdravotním stavu účastníka řízení.

Vzhledem k tomu, že v německém právním řádu neexistují zvláštní pravidla upravující prodlužování lhůt pro účastníky řízení, kteří mají bydliště v odlehlých oblastech, neexistuje v něm ani problém jejich uznávání na jiných místech.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Promeškání lhůty může mít různé právní následky. Zde jsou příklady:

  1. § 296 odst. 1 občanského soudního řádu stanoví, že žalobní tvrzení a tvrzení obhajoby, které jsou předneseny až po uplynutí pro ně stanovené lhůty, jsou považovány za přípustné jen tehdy, když podle svobodného uvážení soudu jejich připuštění nezpůsobí průtahy v řízení nebo když příslušný účastník své zpoždění dostatečným způsobem omluví. Oprávněně odmítnuté žalobní tvrzení a tvrzení obhajoby nelze uplatnit ani u odvolacího soudu (§ 531 odst. 1 občanského soudního řádu).
  2. Neoznámí-li žalovaný v rámci předběžného písemného řízení podle § 276 občanského soudního řádu do dvou týdnů od doručení žaloby, že je připraven se bránit, může být na návrh žalobce vynesen kontumační rozsudek (§ 276 odst. 1 bod 1, odst. 2, § 331 odst. 3 občanského soudního řádu).
  3. Nechá-li dlužník v rámci řízení o platebním rozkazu marně uplynout lhůtu pro podání odporu (§ 692 odst. 1 bod 3, § 694 občanského soudního řádu), je na žádost věřitele nařízen výkon rozhodnutí (§ 699 odst. 1 bod 1 občanského soudního řádu).
  4. Promeškání lhůty pro podání opravného prostředku má za následek to, že rozhodnutí nabude právní moci (§ 705 občanského soudního řádu). Totéž platí, je-li promeškána lhůta pro vznesení námitky proti kontumačnímu rozsudku nebo nařízení výkonu rozhodnutí. (V případě námitky (Einspruch) se nejedná v technickém smyslu o „opravný prostředek“, protože o ní rozhoduje nikoli soud vyššího stupně, nýbrž stále soud téhož stupně.) Promeškání lhůty pro zdůvodnění odvolání, dovolání nebo námitky má za následek to, že opravný prostředek je odmítnut jako nepřípustný (srov. § 522 odst. 1, 552 odst. 1, § 577 odst. 1 občanského soudního řádu).
  5. Obdobné pravidlo se vztahuje i na lhůtu pro zdůvodnění stížnosti na nepřípustnost dovolání (§ 544 odst. 4 občanského soudního řádu).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Dojde-li k promeškání určité lhůty, mohou se účastníci následkům uvedeným v bodě 15 bránit takto:

  1. V případě § 296 odst. 1 občanského soudního řádu má účastník možnost své zpoždění omluvit (viz výše). V takovém případě musí prohlásit a na žádost soudu věrohodně doložit, že na promeškání lhůty nenese žádnou vinu. Pokud se mu to podaří prokázat, musí soud i jeho opožděné podání zohlednit.
  2. Účastník, proti němuž byl vynesen kontumační rozsudek, může proti tomuto rozsudku vznést námitku (§ 338 občanského soudního řádu). Je-li tato námitka uznána za přípustnou, což znamená především to, že byla podána řádným způsobem a ve stanovené lhůtě (§ 339, § 340 občanského soudního řádu), je v případě přijetí této námitky řízení vráceno do stavu, v němž se nacházelo před promeškáním lhůty (§ 342 občanského soudního řádu).
  3. Také proti nařízení výkonu rozhodnutí v rámci řízení o platebním rozkazu je možné vznést námitku, neboť podle § 700 občanského soudního řádu je ekvivalentem kontumačního rozsudku.
  4. Lhůty pro podání opravného prostředku i lhůty pro vznesení námitky jsou tzv. nezměnitelné procesní lhůty. Pakliže účastník sporu bez vlastního zavinění nemohl tuto nezměnitelnou procesní lhůtu dodržet, může požádat o obnovení předchozího stavu řízení (§ 233 a násl. občanského soudního řádu). Musí přitom dbát o dodržení zákonem stanovené lhůty a formy (§ 234, § 236 odst. 1 občanského soudního řádu). Skutečnosti, jimiž lze promeškání lhůty omluvit, musí být vyloženy a věrohodně zdůvodněny (§ 236 odst. 2 občanského soudního řádu). Během lhůty pro podání žádosti je nutno provést zmeškaný procesní úkon, například tedy podat odvolání.
  5. Možnost obnovení předchozího stavu řízení existuje mj. i v případě promeškání lhůty pro zdůvodnění odvolání, dovolání nebo stížnosti.
Poslední aktualizace: 18/01/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Estonsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Při počítání procesních lhůt se použijí ustanovení Odkaz se otevře v novém okně.obecné části občanského zákoníku (tsiviilseadustiku üldosa seadus) týkající se dob a lhůt, pokud zákon nestanoví jinak. Podle § 134 odst. 2 obecné části občanského zákoníku se lhůty stanovují v letech, měsících, týdnech, dnech, hodinách či kratších jednotkách času nebo s odkazem na určitou událost, která s jistotou nastane. Lhůta začíná běžet od následujícího kalendářního dne nebo ode dne, k němuž nastala událost, která byla stanovena jako začátek běhu lhůty, a končí stanovený den. Je-li tento den určen na základě lhůty vypočítané ve dnech nebo delších jednotkách času, uplyne lhůta ve 24:00 h příslušného dne, nestanoví-li zákon jinak. Projev vůle nebo určité úkony osoby vykonávající hospodářskou nebo profesní činnost, které mají být v konkrétní lhůtě touto osobu učiněny, musí být provedeny nejpozději ve stanovený den, v řádném místě, a to do konce běžné pracovní doby. Má-li být procesní úkon učiněn v prostorách soudu, považuje se za konec lhůty konec pracovního dne soudu.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Dny pracovního klidu jsou stanoveny v zákoně o státních svátcích a významných dnech (pühade ja tähtpäevade seadus) (ten vstoupil v platnost dne 23. února 1998). Jedná se o tyto dny:

  1. 24. února – Den nezávislosti a výročí vzniku Estonské republiky;
  2. 1. ledna – Nový rok;
  3. – Velký pátek;
  4. – Velikonoční neděle;
  5. 1. května – Svátek práce;
  6. – Svatodušní svátky;
  7. 23. června – Den vítězství;
  8. 24. června – Letní slunovrat;
  9. 20. srpna – Den obnovení nezávislosti;
  10. 24. prosince – Štědrý den;
  11. 25. prosince – 1. svátek vánoční;
  12. 26. prosince – 2. svátek vánoční.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Podle § 65 odst. 1 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik) se při výpočtu procesních lhůt použijí ustanovení obecné části občanského zákoníku, která se týkají lhůt, nestanoví-li zákon jinak.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Obecné pravidlo je stanoveno v § 135 odst. 1 obecné části občanského zákoníku, přičemž podle něj začíná lhůta běžet následujícího kalendářního dne nebo dne, v němž nastala událost, která byla stanovena jako začátek běhu lhůty, nestanoví-li zákon nebo smlouva jinak. Lhůta stanovená soudem začíná běžet následujícího dne po dni, v němž je doručena písemnost, v níž je lhůta stanovena, není-li při stanovení lhůty určeno jinak. Není-li doručení písemnosti nutné, začíná lhůta běžet po obdržení oznámení o stanovení lhůty (§ 63 občanského soudního řádu).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Nikoli. V občanském soudním řádu se uvádí, že lhůta stanovená soudem začíná běžet dne následujícího po dni, v němž byla doručena procesní písemnost. To platí pro všechny způsoby doručování písemností.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Ne. Podle § 135 odst. 1 obecné části občanského zákoníku začíná lhůta běžet následujícího kalendářního dne nebo dne, v němž nastala událost, která byla stanovena jako začátek lhůty, nestanoví-li zákon nebo smlouva jinak.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Podle § 136 odst. 9 obecné části občanského zákoníku se pro účely stanovení lhůty za den považuje časové období od půlnoci do půlnoci. Je-li proto lhůta vyjádřena ve dnech, počet dnů odkazuje na kalendářní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Procesní lhůty se zpravidla udávají ve dnech.

Lhůta je vyjádřena v měsících například tehdy, pokud po jejím uplynutí nelze podat opravný prostředek. Podle § 632 občanského soudního řádu lze opravný prostředek podat do 30 dnů ode dne doručení rozsudku účastníkovi řízení, nejpozději však do pěti měsíců ode dne vynesení rozsudku soudu prvního stupně. Po uplynutí pěti měsíců ode dne vynesení rozsudku nelze opravný prostředek podat, a to ani v případě, že po doručení rozsudku zbývá do konce pětiměsíčního období od jeho vynesení méně než 30 dnů. Toto absolutní omezení bylo zavedeno za účelem zajištění právní jistoty. Podobná pětiměsíční absolutní lhůta byla například zavedena i pro podání odvolání proti usnesení nebo podání kasačního opravného prostředku.

Příkladem lhůty vyjádřené v letech je lhůta pro zánik nároku na vrácení státního poplatku nebo jistoty – nárok zaniká po uplynutí dvou let od konce roku, během něhož byla jistota složena nebo státní poplatek uhrazen, nikoli však před ukončením řízení vynesením pravomocného rozsudku. Jde o lhůtu pro zánik nároku, a nikoli o procesní lhůtu – tuto lhůtu tedy nelze prodloužit ani obnovit.

Rovněž lhůta pro promlčení nároku je vyjádřena v letech. Ani v tomto případě se nejedná o procesní lhůtu. Podle § 143 obecné části občanského zákoníku přihlédne soud k promlčení nároku pouze na námitku povinné strany.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta končí stanoveného dne. Je-li tento den určen na základě časového období vypočítaného v týdnech, je příslušným datem odpovídající den posledního týdne daného období. Je-li určen na základě lhůty vypočítané v měsících, je příslušným datem odpovídající den posledního měsíce. Je-li určen na základě lhůty vypočítané v letech, je příslušným datem odpovídající den a měsíc posledního roku. Jestliže je určen na základě lhůty vypočítané v měsících nebo letech a příslušné datum spadá do určitého měsíce, který nemá tento konkrétní den, považuje se za příslušné datum poslední den měsíce (§ 136 odst. 2–5 obecné části občanského zákoníku).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano. V § 136 odst. 8 obecné části občanského zákoníku je stanoveno, že pokud stanovené datum pro projev vůle nebo splnění povinnosti připadá na státní svátek nebo jiný den pracovního klidu, má se za to, že příslušným datem je první pracovní den následující po dni pracovního klidu.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Podle § 64 odst. 1 občanského soudního řádu může soud na základě odůvodněného návrhu nebo z vlastního podnětu procesní lhůtu, kterou stanovil, prodloužit, pokud k tomu existuje oprávněný důvod. Lhůtu lze vícekrát než jednou prodloužit pouze se souhlasem protistrany.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Opravný prostředek je nutno podat do 30 dnů ode dne doručení rozsudku, nejpozději však do pěti měsíců ode dne vynesení rozsudku soudu prvního stupně (esimese astme kohus) (§ 632 odst. 1 občanského soudního řádu). Z tohoto obecného pravidla však existují výjimky:

1) Pokud okresní soud (maakohus) při rozhodování v dané věci ve výroku uvede, že příslušný obecně použitelný právní předpis je v rozporu s ústavou (põhiseadus), a odmítne jej použít, lhůta pro podání opravného prostředku nezačne běžet, dokud není v ústavním přezkumu prováděném Nejvyšším soudem (Riigikohus) rozhodnuto o ústavnosti daného obecně použitelného právního předpisu;

2) je-li v dané věci vynesen ve lhůtě pro podání opravného prostředku doplňující rozsudek, začíná lhůta pro podání opravného prostředek běžet od okamžiku vynesení doplňujícího rozsudku, a to i pro odvolání proti původnímu rozsudku. V případech, kdy je k rozsudku vynesenému bez popisné části nebo bez odůvodnění doplněna vynechaná část, začíná lhůta pro podání opravného prostředku běžet znovu ode dne, k němuž byl vynesen rozsudek v úplném znění.

Pokud účastníci řízení dospějí k dohodě a vyrozumí o tom soud, lze lhůtu pro podání opravného prostředku zkrátit, nebo ji prodloužit až na pět měsíců ode dne zveřejnění rozsudku.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Podle občanského soudního řádu určí soud datum konání soudního jednání neprodleně po obdržení žalobního návrhu nebo žalobní odpovědi na ně nebo po uplynutí lhůty stanovené pro odpověď. Soud může soudní jednání naplánovat rovněž před obdržením odpovědi nebo uplynutím lhůty pro odpověď, pokud lze předpokládat, že k rozhodnutí v dané věci bude bez ohledu na odpověď nutné soudní jednání, nebo je-li vhodné naplánovat soudní jednání ihned z jiných důvodů. Jestliže soud odpověď nevyžaduje, naplánuje soudní jednání neprodleně po obdržení žalobního návrhu. Při plánování soudního jednání si soud pokud možno vyžádá a uváží stanovisko účastníků řízení.

Soud může nařízené soudní jednání zrušit, změnit čas jeho konání nebo je odročit pouze z oprávněného důvodu (§ 352 odst. 1 občanského soudního řádu).

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Je-li soudní řízení vedeno podle estonského procesního práva, nepozbývá určitá osoba práva na prodloužení procesní lhůty pouze na základě skutečnosti, zda lhůtu lze či nelze prodloužit v místě, kde jí byla předmětná písemnost doručena.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Není-li procesní úkon učiněn ve lhůtě, nemůže účastník řízení tento úkon provést později, pokud soud neobnoví lhůtu stanovenou zákonem, neprodlouží lhůtu, kterou stanovil, nebo neprojedná návrh, žádost, důkazy nebo námitky podané účastníkem řízení. To platí bez ohledu na to, zda byl účastník řízení na tyto důsledky předem upozorněn, či nikoli.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Pokud soud vynesl rozsudek pro zmeškání, může žalovaný podat návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání (§ 415 občanského soudního řádu). Rozsudek pro zmeškání je soudem zrušen, pokud pro nečinnost žalovaného, která vedla k vynesení kontumačního rozsudku, existoval oprávněný důvod. Oprávněným důvodem pro nepodání žalobní odpovědi nebo nedostavení se k nařízenému soudnímu jednání a neinformování soudu je především dopravní výluka, náhlá nemoc účastníka řízení nebo osoby jí blízké, kvůli němuž nebylo možné předložit žalobní odpověď nebo se dostavit k soudu či vyslat k soudu svého zástupce (§ 422 odst. 1).

Návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání lze podat bez ohledu na to, zda existuje oprávněný důvod, pokud:

  1. byla v případě nepředložení žalobní odpovědi žaloba žalovanému nebo jeho zástupci doručena jinak než osobně proti podpisu nebo elektronicky;
  2. bylo v případě nedostavení se k nařízenému soudnímu jednání předvolání žalovanému nebo jeho zástupci doručeno jinak než osobně proti podpisu nebo doručením při soudním jednání nebo v elektronické podobě;
  3. rozsudek pro zmeškání nebylo možné právoplatně vynést.

Návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání lze podat do 30 dnů ode dne jeho doručení. Byl-li rozsudek pro zmeškání doručen veřejným oznámením, lze návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání podat do 30 dnů ode dne, k němuž se žalovaný dozvěděl o rozsudku pro zmeškání nebo o zahájení řízení o výkonu rozsudku pro zmeškání. Pokud byl po obnovení soudního řízení proti žalovanému vynesen další rozsudek pro zmeškání, může žalovaný podat opravný prostředek proti tomuto rozsudku, pouze pokud nebyly ověřeny potřebné podmínky pro vynesení rozsudku pro zmeškání.

Poslední aktualizace: 12/12/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí angličtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Procesní lhůty - Irsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Hlavní druhy lhůt jsou tyto:

Lhůta pro vyjádření k žalobě: Poté, co byla žalovanému doručena žaloba podaná k vrchnímu soudu (High Court), má osm dní na uznání doručení, označované jako „prohlášení o úmyslu hájit se“. Tato osmidenní lhůta však neplatí pro „zvláštní předvolání“ dle ustanovení pokynu 12 čl. 2 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu soudů vyššího stupně, které umožňuje podat prohlášení o úmyslu hájit se kdykoliv.

Do této obecné osmidenní lhůty „se nepočítá“ den doručení, nenařídí-li soud jinak. Žalovanému je poté poskytnuta dodatečná lhůta pro doručení žalobní odpovědi v délce 28 dní ode dne doručení žalobního návrhu nebo od uplynutí lhůty pro prohlášení o úmyslu hájit se, dle toho, který z uvedených dnů nastal později [pokyn 21 čl. 1 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu soudů vyššího stupně].

V občanskoprávním řízení u obvodního soudu (Circuit Court) je žalovaný povinen žalobci doručit svou žalobní odpověď do deseti dnů od prohlášení o úmyslu hájit se [pokyn 15 čl. 4 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu obvodních soudů z roku 2001]. U okresního soudu (District Court) musí být prohlášení o úmyslu hájit se a žalobní odpověď podány nejpozději 28 dnů po doručení oznámení o žalobě [pokyn 42 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu okresních soudů].

Lhůta pro výkon rozsudku: U vrchního soudu lze zahájit řízení o výkon rozsudku do šesti let ode dne, kdy se daný rozsudek stal vykonatelným [pokyn 42 čl. 23 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu soudů vyššího stupně ]. Pokud uplynulo šest let nebo došlo ke změně stran v důsledku úmrtí nebo z jiného důvodu, je nezbytné podat k soudu žádost o svolení zahájit výkon rozhodnutí. Úkony týkající se rozsudku se ze zákona promlčí po dvanácti letech ode dne, kdy se daný rozsudek stal vykonatelným [§ 11 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o promlčecích lhůtách z roku 1957].

Promlčecí lhůty: V případě smluv má smluvní strana na podání žaloby šest let ode dne, kdy vyvstal důvod k žalobě. V případech občanskoprávních deliktů má osoba na podání žaloby obecně šest let, ačkoliv pro případy tělesné újmy a ublížení na cti platí zvláštní pravidla

V případech tělesné újmy má osoba na podání žaloby dva roky ode dne vzniku újmy nebo ode dne, kdy se o příčině újmy dověděla, nastane-li tento den později [§ 7 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o občanskoprávní odpovědnosti a soudech z roku 2004].

V případech ublížení na cti má osoba na podání žaloby jeden rok, přičemž tuto lhůtu lze za výjimečných okolností prodloužit na dva roky.

U žalob týkajících se pozůstalosti po zesnulé osobě musí být žaloba podána do dvou let od úmrtí, nebo v běžné promlčecí lhůtě, podle toho, která z těchto lhůt je kratší [§ 9 odst. 2 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o občanskoprávní odpovědnosti z roku 1961].

Řízení mezi osobami v nesezdaném soužití dle části 15 zákona o registrovaném partnerství a některých právech a povinnostech osob v nesezdaném soužití z roku 2010 musí být zahájeno do dvou let od skončení daného vztahu.

V případech týkajících se navrácení pozemků je promlčecí lhůta dvanáct let.

U nároků na nesplacené běžné nájemné je promlčecí lhůta šest let. U splacení hypotéky činí lhůta dvanáct let. Pro nároky týkající se záchrany majetku platí promlčecí lhůta dva roky. U nároků na náhradu škody vzniklé porušením nepsaných podmínek ohledně vadného motorového vozidla má osoba na podání žaloby dva roky [§ 13 odst. 8 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o prodeji zboží a poskytování služeb z roku 1980]. U nároku na náhradu škody týkající se vadného výrobku je nutné zahájit řízení podáním žaloby do třech let [§ 7 odst. 1 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o odpovědnosti za vady výrobků z roku 1991].

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Pravidla upravující zasedání soudů a soudní prázdniny lze nalézt v odkazu na konci tohoto dokumentu.

Kromě sobot a nedělí jsou v Irsku dny pracovního klidu následující dny:

Nový rok (1. leden),

svátek svatého Patrika (17. březen),

Velikonoční pondělí,

Boží hod vánoční (25. prosince),

svátek svatého Štěpána (26. prosince),

první pondělí v měsíci květnu, červnu a srpnu,

poslední pondělí v měsíci říjnu.

Pokud Boží hod vánoční nebo svátek sv. Štěpána či Nový rok připadají na víkend, stane se dnem pracovního klidu následující pracovní den. Je třeba upozornit také na soudní prázdniny, během nichž soudy zasedají omezeně, například ve formě „prázdninových zasedání“ nebo v případě naléhavých žádostí. Například během dlouhých prázdnin v srpnu a září zasedají soudy vyššího stupně a obvodní soudy omezeně.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Odkaz se otevře v novém okně.Zákon o promlčecích lhůtách z roku 1957, ve znění pozdějších předpisů, uvádí konkrétní lhůty, v nichž je nutné zahájit soudní řízení. Přiznání nároku uplatněného po uplynutí promlčecí lhůty je znemožněno nebo vyloučeno pouze tehdy, pokud se žalovaný ve vyjádření k žalobě dovolává zákona o promlčecích lhůtách. Zákon o promlčecích lhůtách tudíž nemá vliv na právo žalobce podat žalobu, ale může mít vliv na úspěch jím uplatněného práva. Zajímavá je rovněž skutečnost, že i když je žaloba podána v příslušné lhůtě, je přesto součástí pravomoci vrchního soudu zamítnout nárok v zájmu spravedlnosti tehdy, je-li doba, která uplynula mezi dnem, kdy nastal důvod k žalobě, a dnem zahájení řízení nebo podání žaloby natolik dlouhá, že by mohla zapříčinit nespravedlnost vůči žalovanému. Viz také odpověď na otázku 1 výše.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Doba začíná běžet ode dne příslušné události nebo „dne, kdy se osoba o příslušné události dozví“ (např. zranění). Například je-li soudem stanovena týdenní lhůta, v níž je třeba něco vykonat, předmětný úkon musí být učiněn nebo příslušná písemnost předložena do týdne od vydání příkazu, dle něhož je třeba tak učinit. Podobně, má-li strana lhůtu šesti let, v níž je třeba vykonat rozsudek, znamená to šest let od data, kdy se rozsudek stal vykonatelným.

Kromě případů, kdy z ustanovení plyne opačný záměr, se do lhůty se začátkem určeným konkrétním dnem obecně zahrnuje i tento den [§ 18 písm. h) výkladového zákona z roku 2005]. Pokyn 122 čl. 10 jednacího řádu soudů vyššího stupně však stanoví, že je-li těmito pravidly předepsán určitý počet dnů (jiných než „konkrétní“ dny), je při počítání lhůty první z těchto dnů vyloučen.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Jestliže se písemnost má druhé procesní straně doručit v určitý den nebo během určitého počtu dnů, zpravidla se nařizuje doručení buď běžnou předplacenou zásilkou, nebo doporučenou zásilkou. Je-li písemnost doručována běžnou předplacenou zásilkou, považuje se za doručenou druhé straně okamžikem, kdy by obálka s písemností byla doručena běžným způsobem doručování, obvykle následující den po odeslání. [Pro pravidla upravující doručování občanskoprávní výzvy k zaplacení obvodním soudem viz pokyn 11 čl. 10 a pokyn 14 čl. 3 bod vi) Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu obvodních soudů z roku 2001; pro pravidla upravující doručování oznámení o žalobách okresním soudem viz pokyn 41 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu okresních soudů; pro pravidla upravující doručování předvolání vrchním soudem viz pokyn 9 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu soudů vyššího stupně].

Pokyn 122 jednacího řádu soudů vyššího stupně upravuje obecná pravidla v souvislosti s časem včetně určení, kdy se doručení považuje za uskutečněné [pokyn 122 čl. 9 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu soudů vyššího stupně].

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li stanoveno, že lhůta začíná určitým dnem nebo se od určitého dne počítá, například písemnost se má straně doručit „do sedmi dnů“, má se dle zákona či jednacího řádu soudu za to, že první den (například den, kdy je vydán příkaz) do této lhůty spadá. Pokyn 122 čl. 10 jednacího řádu soudů vyššího stupně však stanoví, že předepisuje-li tento řád určitý počet dnů (jiných než „konkrétní“ dny), je při počítání lhůty první z těchto dnů vyloučen. Je-li stanoveno, že lhůta končí určitým dnem nebo se do určitého dne počítá, má se za to, že tento den do dané lhůty spadá. Počítá-li se pro doručení jakékoli písemnosti nebo provedení jakéhokoli postupu méně než šest dní, pak se do této lhůty nezapočítávají soboty, neděle, Boží hod vánoční ani Velký pátek [pokyn 122 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu soudů vyššího stupně ].

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Kalendářní dny, není-li stanoveno jinak.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Pokud je lhůta pro učinění jakéhokoli úkonu nebo provedení jakéhokoli postupu omezena na měsíce nebo roky, počítá se tato doba v kalendářních měsících, není-li stanoveno jinak.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Kromě případů, kdy z ustanovení plyne opačný záměr, se do lhůty, která začíná konkrétním dnem nebo se od konkrétního dne počítá, obecně zahrnuje i tento den a do lhůty, která končí určitým dnem nebo se do určitého dne počítá, se tento den zahrnuje [§ 18 písm. h) výkladového zákona z roku 2005]. Pokyn 122 čl. 10 jednacího řádu soudů vyššího stupně však stanoví, že je-li tímto řádem předepsán určitý počet dnů (jiných než „konkrétní“ dny), je při počítání lhůty první z těchto dnů vyloučen.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, pokud doba pro učinění jakéhokoli úkonu nebo provedení jakéhokoli postupu uplyne v sobotu, neděli nebo v jiném dnu, kdy jsou soudní kanceláře uzavřeny, a proto nelze daný úkon v tento den provést, předmětná lhůta uplyne následující den, kdy jsou soudní kanceláře otevřeny. Toto pravidlo se použije vždy, jde-li o lhůtu, kterou vyprší nárok.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Pokud zákon stanoví promlčecí lhůtu, soudy nemají pravomoc tuto lhůtu prodloužit. Soudům je však přiznána diskreční pravomoc v určitých případech prodloužit nebo zkrátit lhůty stanovené jednacím řádem soudu nebo nařízeními soudu. Domnívá-li se žalobce, že k tomu existují výjimečné okolnosti, může požádat soud o okamžité zvážení žádosti, aniž by se čekalo na doručení jakýchkoli písemností žalovanému. Tento postup je znám jako žádost ex parte nebo „bez oznámení“. Je-li vydán příkaz ex parte, bude vydání příkazu druhé straně oznámeno a poté dostane příležitost dostavit se k soudu a domáhat se změny nebo zrušení daného příkazu. Obecně lze lhůtu pro podání jakékoli soudní písemnosti prodloužit vzájemným souhlasem obou stran. Pokud se procesní strana domáhá prodloužení lhůty pro odvolání, je povinna prokázat, že úmysl odvolat se pojala v rámci dané lhůty, že nepodání odvolání včas bylo způsobeno chyba a že k tomu má prokazatelný důvod. Jestliže tato prodleva druhou stranu jakýmkoli způsobem poškodila, může to představovat důležité hledisko a soud za těchto okolností může využít svou možnost uvážení a prodloužení lhůty zamítnout.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Odvolání proti rozhodnutí vrchního soudu je nutné podat do 28 dnů ode dne účinnosti nařízení, proti němuž odvolání směřuje.

Jestliže si osoba přeje odvolat se proti rozhodnutí obvodního soudu, je povinna odvolání podat do deseti dnů ode dne vyhlášení rozsudku nebo příkazu, proti němuž se odvolává [pokyn 61 čl. 3 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu soudů vyššího stupně].

Jestliže si osoba přeje odvolat se proti rozhodnutí okresního soudu, je povinna odvolání podat do čtrnácti dnů od rozhodnutí okresního soudu [pokyn 101 čl. 1 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu okresních soudů].

Za účelem soudního přezkumu rozhodnutí soudce nebo správního orgánu je nutné podat žádost neprodleně a do třech měsíců ode dne, kdy nastal důvod této žádosti, ledaže soud je toho názoru, že existují dobré důvody pro prodloužení této lhůty. [pokyn 84 čl. 21 odst. 1 Odkaz se otevře v novém okně.jednacího řádu soudů vyššího stupně].

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Pokud zákon stanoví promlčecí lhůtu, soudy nemají pravomoc tuto lhůtu prodloužit nebo zkrátit. Nicméně za podmínek daných všemi příslušnými ustanoveními zákona má soud diskreční pravomoc prodloužit nebo zkrátit lhůtu pro provedení určitých úkonů. Jednací řád soudů vyššího stupně i jednací řád obvodních soudů stanoví, že tyto soudy mají pravomoc prodloužit či zkrátit lhůtu určenou uvedenými řády nebo vymezenou kterýmkoli soudem.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Ne, tato strana o výhodu prodloužené lhůty nepřichází.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Každá strana, která nedodrží lhůty uložené soudem nebo stanovené jednacím řádem soudu či právními předpisy, nese odpovědnost za svůj neúspěch ve věci. Například pokud žalovaný nepodá prohlášení o úmyslu hájit se proti žalobě nebo se k žalobě nevyjádří, může žalobce podat žádost o vydání rozsudku pro zmeškání v neprospěch žalované strany.

Je-li za těchto okolností vydán rozsudek v neprospěch žalované strany, může se tato strana domáhat zrušení rozsudku nebo se může odvolat k vyššímu soudu. Jestliže žalobce k žalobě včas nepředloží podrobnější skutečnosti, může žalovaný podat žádost, aby žaloba byla zamítnuta z důvodu zmeškání. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí může odvolat k vyššímu soudu. Soud také může využít svého uvážení, co se týká nákladů řízení, a to způsobem postihujícím stranu, která způsobila jakékoli nedůvodné prodlení či nedodržela příslušné lhůty.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Strana, která zmeškala lhůtu, se může domáhat nařízení, jímž soud dané lhůty prodlouží. Jestliže uplynutí lhůty vedlo k rozsudku pro zmeškání, může tato strana žádat o zrušení daného rozsudku, a je-li tato žádost neúspěšná, může se odvolat k vyššímu soudu.

Poslední aktualizace: 17/10/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Řecko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůtami jsou časová období, ve kterých je nutno provést určitý úkon nebo která musí uplynout před projednáním dané věci nebo před provedením úkonu. Zavedení lhůt má zajistit rychlý výkon spravedlnosti a zaručit právo být vyslechnut. Procesními lhůtami jsou lhůty, jejichž dodržení či nedodržení má procesní důsledky. Rozlišují se dvě hlavní kategorie: 1. stanovenou lhůtou pro provedení ÚKONU je lhůta, ve které je nutno provést daný procesní úkon, například zákonná lhůta pro podání opravného prostředku (viz čl. 318 odst. 1 OSŘ), a 2. PŘÍPRAVNÝMI lhůtami jsou lhůty, po jejichž uplynutí musí být procesní úkon proveden. Tyto lhůty, například lhůta pro předvolání žalovaného (viz článek 228 OSŘ), jsou obvykle stanoveny ve prospěch žalovaných, jelikož poskytují čas na přípravu. Toto rozlišení je důležité, jelikož lhůty pro provedení úkonu mohou být na základě vzájemné dohody účastníků prodlouženy, zatímco přípravné lhůty prodloužit nelze. Lhůty pro provedení úkonu vyprší následující pracovní den, připadá-li den vypršení lhůty na den pracovního klidu, zatímco přípravné lhůty uplynou ke dni jejich vypršení bez ohledu na to, zda je tento den svátkem či dnem pracovního klidu. Důležitými procesními lhůtami podle občanského soudního řádu (OSŘ) jsou orientačně tyto lhůty:

  1. Lhůta pro předvolání účastníků po podání žaloby (šedesát [60] dní před soudním jednáním, ledaže účastník má bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta devadesát [90] dní před soudním jednáním – viz článek 228 OSŘ).
  2. Lhůta pro podání návrhu na zrušení rozsudku (patnáct [15] dní ode dne doručení rozhodnutí, má-li účastník souzený v nepřítomnosti bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který se nedostavil k soudu, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta šedesát [60] dní od doručení rozsudku – viz článek 503 OSŘ).
  3. Lhůty pro podání opravného prostředku (třicet [30] dní od doručení pravomocného rozsudku, má-li účastník, který opravný prostředek podává, bydliště v Řecku, pokud má účastník, který opravný prostředek podává, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, činí lhůta šedesát [60] dní od doručení pravomocného rozsudku. Není-li pravomocný rozsudek doručen, činí lhůta pro podání opravného prostředku tři [3] roky ode dne zveřejnění rozsudku – viz článek 518 OSŘ).
  4. Lhůta pro obnovu řízení (šedesát [60] dní, má-li účastník, který podává návrh na obnovu řízení, bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který podává návrh na zahájení řízení, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta sto dvacet [120] dní – viz článek  545 OSŘ).
  5. Lhůta pro podání dalšího opravného prostředku (třicet [30] dní od doručení rozsudku, má-li odvolatel bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který opravný prostředek podává, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta devadesát [90] dní od doručení rozsudku. Není-li rozsudek doručen, činí lhůta pro podání dalšího opravného prostředku tři [3] roky od zveřejnění rozsudku – viz článek 564 OSŘ).

OSŘ stanoví rovněž procesní lhůty pro jiná řízení, jako je řízení ve věcech manželských (rozvod, prohlášení manželství za neplatné atd.), řízení o návrhu na vydání platebního rozkazu a odporu proti tomuto návrhu (viz článek  632 OSŘ), řízení ve sporech v souvislosti s nájmem, pracovněprávní spory, řízení týkající se předběžných opatření, exekuční řízení a řízení o námitce proti exekučnímu řízení.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

V Řecku jsou svátky stanoveny v zákoně č. 1157/1981, přičemž tento seznam není úplný. Kritériem pro zjištění existence svátku je neprovádění transakcí obecně, a tudíž svátky týkající se zvláštních povolání či služeb nejsou podstatné. Může se jednat o státní, náboženské či jiné svátky, a to i svátky místní nebo svátky, které nemají trvalou povahu. Svátky pro veřejné služby jsou dny pracovního klidu. Za svátky se považují tyto dny: 25. březen (státní svátek), 28. říjen (státní svátek), Nový rok, Tři králové (6. leden), Velký pátek, Bílá sobota, 1. květen, 15. srpen, 1. a 2. svátek vánoční, Svatodušní pondělí, Čisté pondělí (první den půstu před Velikonocemi), Velikonoční pondělí a všechny neděle.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Procesní lhůty jsou uvedeny v článcích 144–151 OSŘ. V závislosti na zdroji, který určuje jejich dobu trvání, se rozlišují lhůty zákonné (stanovené v právních předpisech, jako jsou například lhůty pro podání žaloby), soudcovské (lhůty, které stanoví soud projednávající danou věc, jako je například lhůta pro dostavení se účastníků k soudu – viz článek 245 OSŘ), odkladné (jejichž nedodržení je sankcionováno odročením jednání) a prekluzivní lhůty (jejichž nedodržení může být sankcionováno zánikem daného práva). Počátek a konec lhůt budou zmíněny níže. Běh lhůty je přerušen, pokud účastník během doby jejího trvání zemře. Začíná-li běh lhůty doručením písemnosti, počíná ode dne opětovného doručení písemnosti právním nástupcům zesnulé osoby běžet nová lhůta. Pokud počátek běhu lhůty určuje jiná skutečnost, začíná nová lhůta běžet ode dne doručení příslušného prohlášení výše zmíněným osobám. Přerušení soudního řízení během doby trvání lhůty přerušuje běh lhůty a ode dne obnovy řízení běží nová lhůta. Období od 1. do 31. srpna se do lhůt pro provedení úkonů uvedených v čl. 147 odst. 7 OSŘ nezapočítává. Jedná se o lhůty pro podání žaloby a lhůty pro podání odporu.

Zákon připouští prodloužení lhůty nejen po vzájemné dohodě účastníků, nýbrž také se souhlasem soudce. Zákonné i soudcovské lhůty mohou být prodlouženy s tím omezením, že tímto nejsou dotčena práva třetích stran. Soudce není návrhem na prodloužení lhůty na základě dohody vázán a po posouzení okolností jednotlivého případu jej může potvrdit částečně, nebo jej zamítnout. To znamená, že účastníci musí vždy uvést důvody, které prodloužení lhůty odůvodňují. Lhůta může být soudním rozhodnutím se souhlasem účastníků zkrácena. Zkrátit lze všechny zákonné lhůty s výjimkou lhůty pro podání žaloby.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta běží ode dne následujícího po dni, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty (a momento ad momentum).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Občanský soudní řád nestanoví možnost prodloužení nebo zkrácení lhůty v případě, jsou-li písemnosti předány nebo zaslány poštou či jiným druhem dopravy.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Den, kdy nastala skutečnost určující počátek běhu lhůty, může být do běhu lhůty započítán pouze tehdy, je-li tak výslovně stanoveno v zákoně, rozsudku nebo smlouvě. Ustanovení, že určitá lhůta běží ode dne doručení, takovýto případ nepředstavuje. Rozhodující lhůty pro podání odvolání, dalšího opravného prostředku nebo odporu proto běží ode dne následujícího po dni doručení nebo zveřejnění rozsudku. Je-li však stanoveno, že lhůta běží od určitého dne, bere se tento den při počítání lhůty v potaz. Je-li skutečností, která určuje počátek běhu lhůty, doručení písemnosti, není jakýkoli jiný způsob obdržení oznámení o obsahu písemnosti, která má být doručena, pro počítání lhůty podstatný.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Skutečnost, že mezitím jsou svátky, není podstatná. Při počítání lhůt se berou v úvahu pracovní dny pouze tehdy, je-li to výslovně stanoveno (například v případě lhůty pro podání opravného prostředku proti platebnímu rozkazu).

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Stejně tak není v případě, je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích, podstatné, zda jsou mezitím svátky, či nikoli, ledaže zákon výslovně stanoví, že se lhůta týká pracovních dnů.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Je-li lhůta vyjádřena v rocích, vyprší uplynutím příslušného dne posledního roku. Upozorňuje se, že pro počítání lhůt není podstatné, zda se mezitím vyskytuje přestupný rok, či nikoli.

Je-li lhůta vyjádřena v měsících, vyprší uplynutím dne posledního měsíce, který se shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá. Není-li takový den, použije se poslední den měsíce. Upozorňuje se, že počet dnů v jednotlivých měsících není podstatný.

Lhůta v délce poloviny roku se použije jako lhůta v délce šesti (6) měsíců a lhůta v délce poloviny měsíce se použije jako lhůta v délce patnácti (15) dnů.

Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, vyprší uplynutím odpovídajícího dne týdne, který se shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá; pokud určitá skutečnost nastala konkrétně v pondělí, vyprší týdenní lhůta následující pondělí.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek či den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do následujícího pracovního dne.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Zákon připouští prodloužení lhůty nejen na základě vzájemné dohody účastníků, nýbrž také se souhlasem soudce. Prodloužit lze zákonné i soudcovské lhůty s tím omezením, že tím nejsou dotčena práva třetích stran. Soudce není návrhem na prodloužení lhůty na základě dohody vázán a po posouzení okolností jednotlivého případu jej může potvrdit částečně, nebo jej zamítnout.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

  1. Lhůta pro podání návrhu na zrušení rozsudku [patnáct [15] dní od doručení rozsudku, má-li účastník souzený v nepřítomnosti bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který se nedostavil k soudu, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta šedesát [60] dní od doručení rozsudku – viz článek 503 OSŘ).
  2. Lhůta pro podání opravného prostředku (odvolání) je stanovena v čl. 518 odst. 1 OSŘ. Pokud má odvolatel bydliště v Řecku, činí tato lhůta třicet (30) dní, a má-li bydliště v zahraničí nebo není-li jeho bydliště známo, činí šedesát (60) dní. Lhůta v délce šedesáti (60) dní se netýká osob, které pobývají v zahraničí dočasně (dovolená, několikadenní nepřítomnost kvůli zvláštnímu účelu), nýbrž se jedná o pobyt určité délky, který souvisí s jejich povoláním nebo rodinným stavem.
  3. Lhůta pro obnovu řízení (šedesát [60] dní, má-li účastník podávající návrh na obnovu řízení bydliště v Řecku, pokud má účastník podávající návrh na obnovu řízení bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, činí lhůta sto dvacet [120] dní – viz článek 545 OSŘ).
  4. Lhůta pro podání dalšího opravného prostředku (třicet [30] dní od doručení rozsudku, má-li odvolatel bydliště v Řecku, pokud má účastník podávající opravný prostředek bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, činí lhůta devadesát [90] dní od doručení rozsudku. Nebyl-li rozsudek doručen, činí lhůta pro podání dalšího opravného prostředku tři [3] roky od zveřejnění rozsudku – viz článek 564 OSŘ).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Nárok na soudní ochranu podle řeckých právních předpisů zahrnuje bez ohledu na povahu sporu trvalou i předběžnou soudní ochranu. Případy, kdy soudy mohou vzhledem k naléhavosti dané věci nebo za účelem zabránění bezprostřednímu ohrožení nařídit opatření k zajištění nebo ochraně práva nebo k úpravě situace, tato opatření změnit nebo zrušit, se projednávají ve zkráceném řízení (podle článků 682–738 OSŘ). Vzhledem k jejich naléhavosti má soudce, který jedná s cílem zajistit rychlé vyřešení a přihlíží k právu účastníků být vyslechnut, pravomoc stanovit dobu a místo projednání návrhu na předběžná opatření. Soudce může tudíž dle svého uvážení zvolit způsob vydání předvolání a lhůtu pro dostavení se k soudu i pro osoby pobývající v zahraničí nebo osoby, jejichž bydliště není známo. Datum soudního jednání může být stanoveno rovněž na neděli nebo ve svátek. Výše uvedené lhůty se vztahují na veškerá občanskoprávní řízení kromě předběžných opatření, aniž by bylo možné jejich prodloužení.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

V řeckých právních předpisech takové ustanovení neexistuje.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Nedodržení lhůt týkajících se činnosti soudu nemá procesní důsledky. Překročení lhůty pro podání žaloby proti úkonům účastníků má za následek zánik práva, zatímco v případě přípravných lhůt vznikají jiné druhy důsledků, jako je nepřípustnost projednání (viz čl. 271 odst. 1 OSŘ).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Restitutio in integrum je prostředek nápravy stanovený v ústavě, jehož prostřednictvím může účastník, který nedodržel lhůtu z důvodu vyšší moci nebo kvůli podvodnému úmyslu druhého účastníka, požádat o navrácení v předešlý stav, který existoval před vypršením lhůty.

Výjimečně však takovýto návrh nelze podat, pokud zmeškání lhůty závisí na a) chybě zmocněnce či právního zástupce navrhovatele, b) skutečnostech, které soudce posoudil během projednávání návrhu na prodloužení nebo odklad lhůty za účelem povolení příslušného prodloužení nebo odkladu. V návrhu musí být uvedeny důvody nedodržení lhůty, důkazy pro zjištění pravdy a zmeškaný úkon, nebo se v něm musí uvádět, že dotyčný úkon byl proveden. Návrh na restitutio in integrum musí být projednán do třiceti (30) dní ode dne, kdy odpadla překážka, která představuje vyšší moc, nebo k němuž byl oznámen podvodný úmysl, přičemž novou lhůtu nelze uplatnit, není-li z jakéhokoli důvodu dodržena výše uvedená lhůta (viz články 152–158 OSŘ).

Výjimečně však takovýto návrh nelze podat, pokud zmeškání lhůty závisí na a) chybě zmocněnce či právního zástupce navrhovatele, b) skutečnostech, které soudce posoudil během projednávání návrhu na prodloužení nebo odklad lhůty za účelem povolení příslušného prodloužení nebo odkladu. V návrhu musí být uvedeny důvody nedodržení lhůty, důkazy pro zjištění pravdy a zmeškaný úkon, nebo se v něm musí uvádět, že dotyčný úkon byl proveden. Návrh na restitutio in integrum musí být projednán do třiceti (30) dní ode dne, k němuž odpadla překážka, která představuje vyšší moc, nebo k němuž byl oznámen podvodný úmysl, přičemž novou lhůtu nelze uplatnit, není-li z jakéhokoli důvodu dodržena výše uvedená lhůta (viz články 152–158 OSŘ).

Poslední aktualizace: 27/06/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí španělština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina

Procesní lhůty - Španělsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Procesní úkony musí být provedeny v určitých termínech (términos) nebo lhůtách (plazos) stanovených zákonem.

Termín upřesňuje okamžik, k němuž musí být daný procesní úkon proveden.

Lhůta stanoví časový úsek, který je k dispozici pro provedení určitého postupu. Lhůty mohou být vyjádřeny ve dnech, týdnech, měsících nebo rocích.

Nejsou-li lhůta nebo termín stanoveny zákonem, má se za to, že dotyčný úkon musí být proveden bezodkladně.

Podle judikatury Ústavního soudu (Tribunal Constitucional) může jakákoli prodleva v soudním řízení vést k porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů. Je však třeba uplatňovat kritérium přiměřenosti a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla podepsaná v Římě dne 4. listopadu 1950, a judikatura Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) zavádějí pojem „přiměřená lhůta“ (který přihlíží k faktorům, jako je složitost dané věci, obvyklá délka dotyčného druhu řízení, zájmy sporné strany a její procesní jednání, jednání orgánů nebo uvážení dostupných zdrojů). Jestliže však soud pojem „přiměřená lhůta“ nerespektuje, dotkne se to nepříznivě práva zakotveného v čl. 24 odst. 2 španělské ústavy.

Nedodržení termínů a lhůt ze strany soudů a soudních úředníků bez řádného důvodu má mimoto za následek disciplinární řízení podle základního zákona o soudní moci (Ley Orgánica del Poder Judicial). Tímto není dotčeno právo poškozené strany na náhradu škody, která jí případně vznikla.

Kromě procesních lhůt existuje samostatná otázka lhůt pro uplatnění hmotněprávních práv (promlčení a prekluze).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971

Co se týká úpravy správních řízení, nařízení č. 1182/71 je v současnosti ve vnitrostátním právu provedeno článkem 48 zákona o právní úpravě orgánů veřejné správy a společných správních postupů (Ley de Régimen Jurídico de las Administraciones Públicas y del Procedimiento Administrativo Común).

  1. V článku 48 je stanoveno: Není-li ve španělských právních předpisech či právních předpisech EU stanoveno jinak, má se za to, že jsou-li lhůty vyjádřeny ve dnech, odkazují na pracovní dny s vyloučením neděl a státních svátků. Je-li lhůta vyjádřena v kalendářních dnech, uvede se to v souvisejících oznámeních.
  2. Je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích, začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy byl daný akt oznámen nebo zveřejněn, nebo ode dne následujícího po dni, k němuž se návrh považuje za přijatý nebo zamítnutý v případě neposkytnutí odpovědi příslušnými orgány. Není-li v posledním měsíci lhůty den shodný se dnem, od něhož se běh lhůty počítá, považuje se den uplynutí lhůty poslední den v měsíci.
  3. Je-li posledním dnem lhůty den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do následujícího pracovního dne.
  4. Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, počítají se dny ode dne následujícího po dni, kdy byl dotyčný akt oznámen nebo zveřejněn, nebo ode dne následujícího po dni, k němuž se návrh považuje za přijatý nebo zamítnutý v případě neposkytnutí odpovědi příslušnými orgány.
  5. Je-li v obci či autonomní oblasti, v níž má dotčený účastník bydliště, příslušný den pracovním dnem a v místě, kde se nachází správní orgán, dnem pracovního klidu či naopak, považuje se ve všech případech za den pracovního klidu.
  6. Skutečnost, že za účelem počítání lhůt byl určitý den prohlášen za pracovní den či den pracovního klidu, sama o sobě neurčuje způsob fungování úřadů veřejné správy, způsob organizace pracovní doby ani přístup veřejnosti k rejstříkům.
  7. Za účelem počítání lhůt stanoví ústřední vláda a správní orgány jednotlivých autonomních oblastí pro své příslušné oblasti odpovědnosti kalendář dnů pracovního klidu podle oficiálního kalendáře pracovních dnů. Kalendář schválený autonomními oblastmi bude zahrnovat dny pracovního klidu pro různé orgány místní samosprávy v dotyčné zeměpisné oblasti, ve které se bude kalendář uplatňovat.

Kalendář musí být před začátkem každého roku zveřejněn v příslušném úředním věstníku a jiných médiích, aby bylo zajištěno, že je o něm veřejnost informována.

Odkaz se otevře v novém okně.INTERNETOVÝ ODKAZ na kalendář dnů pracovního klidu v roce 2022.

Dny pracovního klidu pro účely soudního řízení jsou stanoveny v článku 182 základního zákona o soudní moci. V tomto článku se stanovuje:

  1. Tyto dny jsou pro procesní účely dny pracovního klidu: soboty a neděle; 24. a 31. prosinec; národní, regionální a místní svátky. Generální rada soudní moci může nařízením povolit konání soudních řízení v těchto dnech v případech, které nejsou výslovně stanoveny v zákoně.
  2. Pracovní den trvá od 8:00 do 20:00 h, nestanoví-li zákon jinak.

Podle článku 183 základního zákona o soudní moci jsou dny v srpnu s ohledem na všechna soudní řízení dny pracovního klidu s výjimkou řízení, která jsou v procesních právních předpisech prohlášena za naléhavá.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Pravidla jsou stanovena v článcích 130 až 136 kapitoly II hlavy V svazku I zákona o občanském soudním řádu (Ley de Enjuiciamiento Civil) 1/2000 ve znění zákona 42/2015 ze dne 5. října 2015.

K hlavním rysům stávajících pravidel patří toto:

a) Veškerá soudní řízení se musí konat v pracovních dnech a během pracovní doby.

Pracovními dny jsou všechny dny v roce kromě sobot a nedělí a národních, regionálních a místních svátků. Dny pracovního klidu jsou i dny v měsíci srpnu a soudy nebudou v tyto dny zasílat právníkům elektronická oznámení, ledaže se má za to, že pro účely dotyčných formalit jsou pracovními dny.

Pracovní doba trvá od 8:00 do 20:00 h, nestanoví-li zákon u konkrétního postupu jinak. Pro účely oznámení a výkonu rozhodnutí se za pracovní dobu považuje i doba od 20:00 do 22:00 h.

Výjimečně je u některých postupů, například podávání nabídek v elektronické dražbě, lhůta stanovena v kalendářních dnech a mimopracovní doba neexistuje. Článek 649 občanského soudního řádu stanoví lhůtu v délce dvaceti kalendářních dnů od zahájení dražby a dražba neskončí dříve než jednu hodinu po podání poslední nabídky, je-li tato vyšší než předchozí nejvyšší nabídka, a to i v případě, že to znamená prodloužení původní dvacetidenní lhůty až o 24 hodin.

b) Dny a hodiny se mohou považovat za pracovní dny a pracovní dobu pro účely postupů, které se pokládají za naléhavé, tj. v případě, že by případná prodleva mohla vážně poškodit dotčené účastníky nebo řádný výkon spravedlnosti nebo by mohla mít za následek neúčinnost soudního rozhodnutí. (K příkladům patří nedobrovolné přijetí na psychiatrickou kliniku a soudní opatření přijatá v nejlepším zájmu nezletilých osob v případě sporů vyplývajících z občanskoprávního řízení.) Může být uskutečněny z podnětu soudu nebo na návrh dotčeného účastníka a nařídit je může soudní tajemník nebo případně samotný soud.

Naléhavá opatření lze každopádně přijmout i v srpnu, aniž by bylo zapotřebí výslovné povolení. Povolení se obdobně nevyžaduje v případě, musí-li naléhavá opatření, která byla iniciována v pracovní době, nutně pokračovat i mimo pracovní dobu.

c) Co se týká počítání lhůt, lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni právního oznámení počátku lhůty, a zahrnuje poslední den lhůty, který končí o půlnoci.

Pokud však zákon stanoví, že lhůta začíná běžet hned po uplynutí jiné lhůty, začíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni vypršení předchozí lhůty, aniž by bylo zapotřebí nové oznámení.

d) S ohledem na podání žaloby (článek 135 občanského soudního řádu) existují dva způsoby komunikace mezi soudem a spornými stranami:

  1. Prostřednictvím dokumentů v tištěné podobě v případě fyzických osob, které nejsou zastoupeny procesním zástupcem (procurador) (což obvykle platí v případě nároku s částkou nižší než 2 000 eur), nebo v případě, že dokument nelze podat v digitální podobě.
  2. Prostřednictvím on-line a elektronických systémů soudů. To je povinné pro právníky a některé sporné strany i v případě, že nejsou zastoupeny procesním zástupcem (jako jsou právnické osoby, notáři a soudní úředníci: viz článek 273 občanského soudního řádu). Účastníci se mohou rovněž rozhodnout, že tyto systémy využijí i v případě, že se to nevyžaduje. Jsou-li dokumenty podány elektronicky, je doklad poskytnut ve formě elektronického potvrzení přijetí, které je vydáno automaticky. Potvrzení přijetí obsahuje evidenční číslo a datum a čas podání, což je okamžik, k němuž se pro všechny účely má za to, že dotyčný dokument byl předložen. Právníci mohou podávat procesní písemnosti a jiné dokumenty elektronicky 24 hodin denně, každý den v roce. Je-li písemnost podána v den pracovního klidu nebo mimo pracovní dobu, má se za to, že byla podána na počátku následujícího pracovního dne. Existuje rovněž ustanovení o prodloužení lhůt, které mají vypršet, pokud povinnou písemnost nelze podat ve stanovené lhůtě kvůli neplánovanému přerušení on-line služby pro podávání písemností.

Bez ohledu na použitý způsob podání mohou být písemnosti, na něž se vztahuje určitá lhůta, podány do 15:00 h pracovního dne následujícího po dni, k němuž daná lhůta vyprší.

V řízeních u civilních soudů nelze žaloby podat soudu vykonávajícímu služební pohotovost.

e) Lhůty nelze prodloužit: pokud účastník nedodrží lhůtu, ztrácí možnost provést dotyčný procesní úkon.

Internetový odkaz:

Odkaz se otevře v novém okně.OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Obecným pravidlem stanoveným v článku 151 občanského soudního řádu je, že oznámení o všech rozhodnutích vydaných soudy nebo soudními tajemníky musí být doručeno do tří dnů ode dne vydání rozhodnutí nebo ode dne jeho zveřejnění.

V čl. 151 odst. 2 je uvedeno, že je-li oznámení doručeno státnímu zástupci, právní službě vlády, právnímu zástupci Cortes Generales a zákonodárných shromáždění nebo právnímu zástupci právní služby správy sociálního zabezpečení či jiných orgánů autonomních oblastí nebo orgánů místní samosprávy a je-li oznámení doručeno prostřednictvím profesních organizací zastupujících soudní procesní zástupce, má se za to, že bylo doručeno následující pracovní den po dni přijetí, který je zaznamenán v úředním záznamu nebo v potvrzení o přijetí, bylo-li oznámení doručeno elektronicky či on-line. Je-li oznámení odesláno po 15:00 hodin, má se za to, že bylo obdrženo následující pracovní den.

V čl. 151 odst. 3 se doplňuje, že pokud se doručení dokumentu nebo příkazu, jež mají být přiloženy k oznámení, uskuteční až po datu, kdy bylo oznámení obdrženo, má se za to, že k předání došlo v okamžiku zaevidovaného doručení písemnosti, jsou-li účinky oznámení spojeny s tímto dokumentem.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Je-li oznámení o rozhodnutí doručeno soudním vykonavatelem (soudním doručovatelem) nebo poštou, je rozhodujícím dnem den, kdy je písemnost doručena soudním vykonavatelem nebo poštou a potvrzeno její přijetí.

Je-li oznámení doručeno zveřejněním podle článku 164 občanského soudního řádu, jelikož adresa žalovaného není známa, začíná lhůta běžet ode dne následujícího po dni, kdy byla písemnost vyvěšena na úřední desce soudu nebo zveřejněna ve státním úředním věstníku, nebo případně elektronicky.

Je-li nutné předat kopie písemností podaných procesními zástupci procesním zástupcům ostatních účastníků, je v článku 278 občanského soudního řádu stanoveno, že pokud podle zákona určuje předaná písemnost počátek běhu lhůty, v níž je třeba provést určitý procesní úkon, začíná tato lhůta běžet bez účasti soudu a počítá se ode dne následujícího po dni, který je zaznamenán na předaných kopiích, nebo v případě elektronického doručení ke dni, který se považuje za den doručení.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Počítání lhůty začíná ode dne následujícího po dni, kdy nastala událost, která podle zákona způsobila počátek lhůty.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Dny pracovního klidu jsou z počítání lhůt vyloučeny, s výjimkou nabídek v elektronických dražbách (jak bylo objasněno výše), kdy je lhůta vyjádřena v kalendářních dnech.

Při počítání lhůt pro naléhavé úkony se dny v srpnu nepovažují za dny pracovního klidu: z počítání lhůt jsou vyloučeny pouze soboty, neděle a svátky.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty vyjádřené v měsících nebo rocích se počítají od jednoho dne k druhému. Španělské právní předpisy nestanoví lhůty vyjádřené v týdnech.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Není-li v posledním měsíci lhůty den, který se shoduje s počátečním dnem lhůty, považuje se za den uplynutí lhůty poslední den v měsíci.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Pokud lhůta vyprší v sobotu, neděli či jiný den pracovního klidu, považuje se za prodlouženou do následujícího pracovního dne.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Lhůty nelze prodloužit. Lhůty však lze přerušit. Termíny, které dodržet z důvodů vyšší moci, lze prodloužit. V těchto případech začíná čas opět plynout, jakmile pominul důvod přerušení nebo prodloužení. Soud musí z vlastního podnětu nebo na návrh účastníka, jehož se situace týká, zjistit důkazy o situaci zapříčiněnou vyšší mocí během jednání, k němuž se dostaví ostatní účastníci (viz odpověď na otázku č. 13).

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůty pro různé druhy opravných prostředků jsou stanoveny zákonem a nelze je prodloužit. Lhůta na podání odvolání soudu vyššího stupně (recursos de apelación) a Nejvyššímu soudu (recursos de casación) činí 20 dní ode dne následujícího po dni oznámení soudního rozhodnutí (články 458 a 479 občanského soudního řádu).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Zákonné lhůty nelze prodloužit. V některých případech zákon vyžaduje, aby soud stanovil pro provedení určitého úkonu konkrétní datum a čas.

Výjimečně je v případě vyšší moci možné lhůty přerušit a termíny prodloužit:

  1. Obecné ustanovení je obsaženo v čl. 134 odst. 2 občanského soudního řádu. Soudní tajemník musí z vlastního podnětu nebo na návrh účastníka, jehož se situace týká, zjistit důkazy o této situaci vyšší moci během jednání, k němuž se dostaví ostatní účastníci. Soudu lze podat návrh na přezkum rozhodnutí soudního tajemníka.
  2. Jakmile bylo stanoveno datum soudního jednání, musí předvolaná osoba v případě, že se nemůže k soudu dostavit z důvodu vyšší moci či podobných příčin, soud okamžitě informovat, předložit příslušné důkazy a požádat o nové jednání nebo rozhodnutí (čl. 183 odst. 1 a články 189 a 430 občanského soudního řádu). Nové soudní jednání je nařízeno v případě, jsou-li uznány důkazy o situaci a brání-li tato situace v účasti těmto osobám: právníkovi (čl. 183 odst. 2 a čl. 188 odst. 1, 5 a 6 občanského soudního řádu); účastníkovi, jehož přítomnost je nezbytná, jelikož mu není nápomocen advokát nebo musí být vyslechnut (čl. 183 odst. 3 a čl. 188 odst. 4 občanského soudního řádu), nebo svědkovi či znalci. V posledně uvedeném případě může být svědek nebo znalec přizván k posouzení důkazů mimo soudní jednání, jakmile byli vyslechnuti účastníci řízení (čl. 183 odst. 4 občanského soudního řádu).
  3. Lhůta, ve které může osoba obviněná z pohrdání soudem požádat o zrušení pravomocného rozsudku, může být v případě vyšší moci prodloužena (čl. 502 odst. 2 občanského soudního řádu).
  4. Pokud se důkazy přezkoumávají před konáním soudního řízení (což podle článku 293 a následujících článků občanského soudního řádu může soudce povolit v případě odůvodněné obavy, že v obvyklé fázi řízení nebude přezkoumání důkazů možné), je nutné podat žalobu do dvou měsíců od přezkoumání důkazů, není-li prokázáno, že soudní řízení nebylo možné v této lhůtě zahájit z důvodů vyšší moci či podobných příčin (čl. 295 odst. 3 občanského soudního řádu).

Oba účastníci mohou po vzájemné dohodě požádat o přerušení soudního řízení rovněž bez udání důvodů nebo s cílem pokusit se dospět k dohodě či urovnání nebo postoupit věc k mediaci či rozhodčímu řízení. Řízení lze přerušit nejvýše na 60 dní nebo do ukončení mediace (čl. 19 odst. 4 a článek 415 občanského soudního řádu).

V případě podání žádosti o bezplatnou právní pomoc mohou nastat dvě situace, které jsou popsány v článku 16 zákona o bezplatné právní pomoci č. 1/1996 ze dne 10. ledna 1996 (Ley de Asistencia Jurídica Gratuita) ve znění již citovaného zákona č. 42/2015:

  1. Je-li žádost podána již v průběhu řízení: aby se zabránilo tomu, že je promlčeno právo podat žalobu nebo že je některému z účastníků odepřeno právo na projednání věci kvůli vypršení lhůty, mohou soudní tajemník nebo správní orgán z vlastního podnětu nebo na návrh účastníků běh lhůty přerušit do doby vydání rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí právní pomoci nebo do předběžného ustanovení advokáta a procesního zástupce v případech, kdy je právní zastoupení povinné nebo se vyžaduje v zájmu spravedlnosti. Soud může vydat usnesení z vlastního podnětu nebo na návrh účastníků, pokud byl návrh podán ve lhůtách stanovených v občanském soudním řádu.
  2. Je-li žádost o poskytnutí bezplatné právní pomoci podána před zahájením řízení a hrozí uplynutí promlčecí nebo prekluzivní lhůty u určitého právního úkonu: běh těchto lhůt se přeruší nebo pozastaví až do předběžného přidělení advokáta a v případě potřeby procesního zástupce ex offo, kteří ve věci konají jménem žadatele, a pokud tyto osoby nelze přidělit, až do vydání konečného správního rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí bezplatné právní pomoci.

Promlčecí lhůta začne v každém případě znovu běžet v okamžiku, kdy advokátní komora (Colegio de Abogados) oznámí žadateli, že mu byl předběžně přidělen advokát, nebo kdy mu komise pro právní pomoc (Comisión de Asistencia Jurídica Gratuita) oznámí poskytnutí či zamítnutí právní pomoci, v každém případě však nejpozději do dvou měsíců od podání žádosti.

Je-li žádost o právní pomoc zamítnuta, je zřejmě zneužívající povahy a byla podána účelově s cílem prodloužit lhůty, může soud projednávající věc vypočítat lhůty v nejpřísnějších intencích zákona, se všemi důsledky, které z toho vyplývají.

V ústním řízení týkajícím se vyklizení z důvodu neplacení nájemného či uplynutí lhůty je v čl. 441 odst. 5 občanského soudního řádu stanoven jiný případ přerušení řízení, pokud sociální služby potvrdí, že se dotyčná domácnost nachází v nejisté sociální a/nebo ekonomické situaci. Soudní tajemník po obdržení oznámení přeruší řízení do doby přijetí opatření, která sociální služby považují za vhodné, nejvýše však na dobu jednoho měsíce poté, co soud obdrží oznámení sociálních služeb, nebo na dobu tří měsíců, je-li žalobcem právnická osoba. Jakmile byla opatření přijata nebo uplynula příslušná lhůta, je přerušení zrušeno a řízení pokračuje.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nepoužitelné.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Účastník, který nedodrží lhůtu nebo termín, obvykle ztrácí právo provést příslušný úkon (článek 136 občanského soudního řádu). Níže jsou uvedeny některé nejdůležitější příklady:

  • Co se týká nedostavení se žalovaného k soudnímu řízení, je prohlášeno, že pohrdá soudem (čl. 442 odst. 2 a čl. 496 odst. 1 občanského soudního řádu), a řízení pokračuje, aniž by byl žalovaný předvolán znovu. Žalovanému je pouze oznámeno toto rozhodnutí a pravomocné rozhodnutí, kterým se soudní řízení ukončuje (článek 497 občanského soudního řádu).
  • Jestliže se v řádném soudním řízení nedostaví k předsoudnímu jednání žalobce nebo jeho advokát a žalovaný se rovněž nedostaví, nebo se dostaví, avšak neuplatní oprávněný zájem na pokračování řízení, je věc odložena (článek 414).
  • Pokud se v ústním řízení žalobce nedostaví a žalovaný neuplatní oprávněný zájem na pokračování řízení, má se za to, že žalobce řízení ukončil. Žalobci bude nařízena úhrada nákladů a vyplacení náhrady škody žalovanému, pokud o to žalovaný požádá a předloží důkazy o škodě a ztrátě, která mu vznikla (čl. 442 odst. 1 občanského soudního řádu).
  • Bez ohledu na povinnost soudu aktivně vést jednotlivé věci, je řízení v případě nečinnosti ukončeno a všechny formy žalob a opravných prostředků ve všech stupních (článek 237 občanského soudního řádu) se považují za stažené. Řízení v prvním stupni zanikne po dvou letech nečinnosti a považuje se za zrušené, což znamená, že je možné podat novou žalobu. Řízení ve druhém stupni nebo řízení o mimořádném opravném prostředku z důvodu procesní vady nebo o opravném prostředku u Nejvyššího soudu zanikne po jednom roce nečinnosti a účastník se považuje za stranu, která upustila od veškerých forem opravných prostředků. Lhůty se počítají ode dne posledního doručení oznámení účastníkům. Řízení nezanikne, je-li zastaveno kvůli vyšší moci či z jiných důvodů, které jsou mimo kontrolu účastníků.
  • Exekuční řízení nezanikne a může pokračovat do vykonání rozsudku, a to i v případě nečinnosti po výše uvedené doby. Aby to však platilo, je nutné, aby bylo exekuční řízení zahájeno, jelikož článek 518 občanského soudního řádu stanoví u jakéhokoli opatření k výkonu rozhodnutí uvedeného v rozsudku, soudním rozhodnutí nebo mediační dohodě promlčecí lhůtu v délce pěti let. Pětiletá lhůta začíná běžet, jakmile se rozhodnutí stane pravomocným a nelze se proti němu odvolat. Není-li proto návrh na výkon rozhodnutí (zahájení exekučního řízení) podán v této lhůtě, lhůta vyprší a právo na výkon rozhodnutí prostřednictvím soudů zaniká.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Je-li účastník informován o tom, že termín pro provedení určitého úkonu vypršel, což znamená zahájení další fáze řízení, nebo jsou-li podání či návrh účastníka odmítnuty z toho důvodu, že byly podány opožděně, může účastník podat proti rozhodnutí opravný prostředek. Tak je tomu například v případě, je-li žalobní odpověď odmítnuta z toho důvodu, že byla podána pozdě.

Osoba, která byla odsouzena v nepřítomnosti a které bylo rozhodnutí doručeno osobně, se proti němu může odvolat pouze podáním opravného prostředku (odvolání) soudu vyššího stupně (recurso de apelación) nebo Nejvyššímu soudu (recurso de casación). Tyto možnosti odvolání jsou dostupné i v případě, je-li oznámení doručeno zveřejněním v úředním věstníku nebo elektronicky. V obou případech je nutno podat opravný prostředek ve lhůtě stanovené zákonem (článek 500 občanského soudního řádu).

Pokud se někdo nedostavoval k soudu soustavně, může o zrušení pravomocného rozsudku požádat tehdy, jestliže se k soudu dostavit nemohl nebo si nebyl soudního řízení vědom z důvodů vyšší moci (článek 501 a následující články občanského soudního řádu).

Poslední aktualizace: 23/03/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Francie

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Francouzské právo stanoví „promlčecí lhůty“ (délais de prescription), „prekluzivní lhůty“ (délais de forclusion) a procesní lhůty (délais de procédure).

Promlčecí lhůta je časová lhůta, po jejímž uplynutí osoba nabude věcné právo na základě držby (délai de prescription acquisitive) nebo, v důsledku nevyužívání práva, jej pozbude nebo je na něj pohlíženo jako na neplatné, označovaná též jako extinkční promlčecí doba (délai de prescription extinctive). Běh promlčecí lhůty se může pozastavit (suspendu) nebo přerušit (interrompu).

Prekluzivní lhůty jsou obzvláště přísné a jsou obecně stanoveny zákonem pro účely podání žaloby. Po jejich uplynutí se má za to, že nárok skončil. Prekluzivní lhůty nemohou být pozastaveny. Obecně platí, že je také nelze přerušit: nicméně na základě článků 2241 a 2244 občanského zákoníku určité úkony, jako je zahájení soudního řízení, zajištění majetku nebo jiný výkon rozhodnutí, tyto lhůty přerušují.

Procesní lhůty (délais de procédure) jsou lhůty, které se uplatňují na úkony v rámci řízení, jakmile bylo řízení zahájeno. Mohou být stanoveny zákonem nebo uloženy soudem. Na rozdíl od prekluzivních lhůt neomezují lhůty stanovené pro soudní řízení možnost podání žaloby. Tyto lhůty nelze pozastavit ani přerušit.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Na základě současně platného znění zákona jsou dny pracovního klidu:

  • 1. ledna;
  • Velikonoční pondělí;
  • 1. května;
  • 8. května;
  • svátek Nanebevstoupení Páně;
  • Svatodušní pondělí;
  • 14. července;
  • svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna);
  • svátek Všech svatých (1. listopadu);
  • 11. listopadu;
  • Boží hod vánoční (25. prosince).

V určitých departmentech (départements) a územně správních celcích (communautés territoriales) byly ustanoveny dny pracovního klidu jako připomenutí zrušení otroctví: 27. květen na Guadeloupu, 10. červen na Guyaně, 22. květen na Martiniku, 20. prosinec na Réunionu a 27. duben na Mayotte.

V departmentech Alsasko-Moselle jsou dny pracovního klidu 26. prosince a Velký pátek.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Od doby, kdy vstoupil v platnost zákon č. 2008-561 ze dne 17. června 2008 (který obsahuje přechodná ustanovení), činí obecná promlčecí lhůta 5 let (dříve byla 30 let).

Nicméně existují četné výjimky, zejména u žalob na určení občanskoprávní odpovědnosti vzniklé na základě události, která měla za následek újmu na zdraví, u nichž je promlčecí lhůta stanovena na 10 let.

Doba trvání prekluzivních lhůt a procesních lhůt se mění v závislosti na předmětu vztahu a řízeních.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

U procesních lhůt na základě článku 640 občanského soudního řádu, pokud musí být vykonán nějaký úkon či splněna formalita do skončení platnosti lhůty, začíná lhůta běžet od data listiny, události, rozhodnutí nebo doručení poštou.

Počátek běhu extinkční promlčecí lhůty podle obecného práva je u žalob proti osobám nebo žalob týkajících se movitého majetku stanoven na „okamžik, kdy si nositel práva byl nebo měl být vědom skutečností, které ho opravňují k výkonu práva“. Pro některé oblasti je stanoven zvláštní počátek běhu lhůty, například u žalob na určení občanskoprávní odpovědnosti vzniklé na základě události, která měla za následek újmu na zdraví. Podle článku 2226 občanského zákoníku počíná desetiletá promlčecí lhůta běžet dnem, kdy došlo ke zlepšení stavu způsobeného újmou nebo zvlášť závažnou újmou.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Na základě článku 664-1 občanského soudního řádu, pokud je doručení vykonáno úkonem soudního vykonavatele (huissier), je okamžik doručení den, kdy došlo k doručení osobě do bydliště, do místa pobytu nebo do zařízení uvedeného v protokole, kterým soudní vykonavatel popisuje úsilí vynaložené k vyhledání adresáta písemnosti, pokud adresát nemá bydliště nebo místo pobytu a není známo ani jeho pracoviště. Okamžik doručení elektronickou cestou jsou datum a hodina zaslání listiny jejímu adresátovi.

Na základě článků 668 a 669 občanského soudního řádu je okamžik doručení poštou pro osobu, jež jej provádí, datum zaslání, a pro osobu, jíž se doručuje, je to datum přijetí dopisu. Datum zaslání doručované listiny prováděné poštou je datum uvedené na razítku odesílacího úřadu. Datum přijetí je datum na podepsané doručence (récipissé) nebo podepsané adresátem (émargement). Datem přijetí při doručování doporučeným dopisem se žádostí o potvrzení přijetí (avis de réception) je datum, které je vyznačeno poštovním doručovatelem při předávání dopisu jeho adresátovi.

Odchylně článek 647-1 občanského soudního řádu uvádí, že datum doručení soudní nebo mimosoudního písemnosti ve Francouzské Polynésii, na ostrovech Wallis a Futuna, v Nové Kaledonii, ve Francouzských jižních a antarktických zemích nebo v zahraničí je pro osobu, jež jej provádí, datum odeslání listiny soudním vykonavatelem nebo soudním úředníkem (greffe) nebo, chybí-li, datum přijetí příslušným státním zastupitelstvím (parquet).

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Na základě článku 641 občanského soudního řádu se do lhůty nezapočítává datum písemnosti, události, rozhodnutí nebo doručení, které běh lhůty spouští, pokud je lhůta vyjádřena ve dnech. Toto pravidlo se vztahuje na procesní lhůty.

Extinkční promlčecí lhůta je rovněž vyjádřena ve dnech, takže se do ní nezapočítává den, kdy došlo k události, která způsobila počátek běhu lhůty. Pokud jde o lhůtu pro podání, nebyla-li písemnost odevzdána přímo dané osobě, určitá ustanovení umožňují časově odlišit počátek lhůty od lhůty doručení listiny přímo dané osobě nebo od přijetí opatření nuceného výkonu rozhodnutí na základě písemnosti.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Na základě článku 642 občanského soudního řádu se lhůta, která by normálně uplynula v sobotu, v neděli nebo v den pracovního volna nebo klidu, prodlužuje až do následujícího prvního pracovního dne.

Z toho vyplývá, že lhůta dále běží o nedělích a ve dnech pracovního klidu, ale je prodloužena do prvního následujícího pracovního dne, pokud by její normální konec připadl na sobotu, neděli, den pracovního volna nebo den pracovního klidu.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Na základě článku 641 občanského soudního řádu, je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo v rocích, pak tato lhůta uplyne v den posledního měsíce nebo posledního roku, který má totéž označení dne v měsíci jako den písemnosti, události, rozhodnutí nebo doručení, jímž lhůta počíná běžet. Není-li označení dne v měsíci totožné, pak lhůta uplyne poslední den měsíce.

Pokud je lhůta vyjádřena v měsících a dnech, jsou nejdříve odečteny měsíce a pak dny.

Pravidlo dané článkem 642 občanského soudního řádu (viz předchozí otázka) se vztahuje na každou lhůtu, ať už je vyjádřena ve dnech, v měsících nebo v rocích.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Na základě článku 641 občanského soudního řádu, je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo v rocích, pak tato lhůta uplyne v den posledního měsíce nebo posledního roku, který má totéž označení dne v měsíci jako den písemnosti, události, rozhodnutí nebo doručení, jímž lhůta počíná běžet. Není-li označení dne v měsíci totožné, pak lhůta uplyne poslední den měsíce.

Pokud je lhůta vyjádřena v měsících a dnech, jsou nejdříve odečteny měsíce a pak dny.

Pravidlo dané článkem 642 občanského soudního řádu (viz předchozí otázka) se vztahuje na každou lhůtu, ať už je vyjádřena ve dnech, v měsících nebo v rocích.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Jak bylo výše vysvětleno, lhůta, která by normálně uplynula v sobotu, v neděli nebo v den pracovního volna nebo pracovního klidu, je prodloužena až do následujícího prvního pracovního dne.

Tudíž prodloužení lhůty na následující první pracovní den se vztahuje na všechny záležitosti a na všechna řízení.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Na základě článku 643 občanského soudního řádu, pokud je žaloba podána k soudu, který má sídlo v metropolitní Francii, pak se lhůty pro dostavení se k soudu (comparution), podání odvolání (appel), odporu (opposition), návrhu na obnovu řízení (révision) a dovolání (pourvoi en cassation) prodlužují o:

  • jeden měsíc pro osoby žijící na Guadeloupe, ve Francouzské Guyaně, na Martiniku, Réunionu, Mayotte, Svatém Bartoloměji, Svatém Martinu, Saint-Pierre a Miquelon, ve Francouzské Polynésii, na ostrovech Wallis a Futuna, v Nové Kaledonii nebo ve Francouzských jižních a antarktických zemích;
  • o dva měsíce pro osoby, které pobývají v zahraničí.

Na základě článku 644 občanského soudního řádu, pokud je žaloba podána u soudu, který má sídlo na Guadeloupe, ve Francouzské Guyaně, na Martiniku, Réunionu, Mayotte, Svatém Bartoloměji, Svatém Martinu, Saint-Pierre a Miquelon nebo na ostrovech Wallis a Futuna, pak se lhůty pro dostavení se k soudu, podání odvolání, odporu, návrhu na obnovu řízení a dovolání prodlužují o:

  • o jeden měsíc pro osoby, které nepobývají v zámořském územním celku v obvodu, kde má soudní orgán své sídlo;
  • o dva měsíce pro osoby, které pobývají v zahraničí.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

V zásadě na základě článku 538 občanského soudního řádu je odvolací lhůta jeden měsíc ve sporných věcech a patnáct dnů v nesporných věcech. Avšak několik právních předpisů se odchyluje od této zásady. Odvolací lhůta tudíž činí patnáct dnů, jedná-li se o usnesení o předběžném opatření, rozhodnutí exekučního soudce, usnesení soudce pro rodinné věci, rozhodnutí soudce pro děti ve věci výchovné pomoci atd.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Obecně platí, že lhůty pro dostavení se a doručení předvolání k civilním soudům mohou být v naléhavých případech zkráceny na základě povolení soudu. Tyto lhůty mohou být také zkráceny na základě zákona nebo nařízení.

Strany mohou být například oprávněny doručit předvolání ke konkrétně uvedenému datu v řízeních o předběžných opatřeních / zkrácených řízeních, ale také v rámci zrychleného řízení.

Obecně platí, že soudci mohou také odložit posouzení případu na pozdější datum, aby zajistili, že se účastníci dostaví.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Na základě článku 647 občanského soudního řádu, pokud je písemnost určená jednomu z účastníků, který bydlí na místě, kde může požívat výhody prodloužené lhůty, doručena přímo jemu na místě, kde ti, kteří tam bydlí, by nemohli prodloužení v žádném případě využít, pak se při tomto doručení uplatní lhůty platné pro osoby, které nemohou prodloužení využít.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Po uplynutí promlčecí nebo prekluzivní lhůty je jakékoli řízení postiženo námitkou nepřípustnosti; žaloba je prohlášena za nepřípustnou, aniž by byla zkoumána věc sama.

Důsledky nedodržení procesní lhůty stanovené zákonem nebo soudcem se mění podle úlohy, kterou má lhůta, a podle úkonu, který je třeba vykonat. Právní předpisy neobsahují žádné sankce za nedodržení lhůty k zaslání předvolání: nedodržení lhůty k zaslání předvolání ruší rozsudek vynesený před jejím uplynutím, pokud se žalovaný nedostavil.

Nedostatek náležité péče ze strany účastníků, pokud byla za tímto účelem stanovena lhůta, má obecně za následek výmaz ze soudního rejstříku. Neprovedení procesního kroku úkonu může mít také za následek neplatnost (například pokud není předvolání doručeno soudním úředníkem ve stanovené lhůtě) nebo ukončení dokazování v souvislosti s přípravou spisu (u běžného písemného řízení).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Žádné ustanovení neumožňuje zvrátit zánik nároku podat žalobu, který je právním účinkem vzniku promlčení nebo prekluze.

Nicméně pokud to znění předpisu předpokládá, má soudce možnost zrušit účastníkovi prekluzi, která vyplývá z uplynutí lhůty. Takže článek 540 občanského soudního řádu stanoví možnost, že vůči účastníkovi budou zrušeny účinky prekluze, které vyplývají z uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku proti rozsudku vynesenému pro zmeškání nebo rozsudku, který byl vyhlášen jako kontradiktorní, pokud účastník, aniž by to jím bylo zaviněno, nevěděl o rozsudku včas, aby mohl uplatnit svůj opravný prostředek, nebo pokud nemohl jednat.

Proti rozhodnutí soudu, kterým se procesní úkon prohlašuje za neplatný, lze podat žádost o prominutí zmeškání úkonu. Navíc propadnutí lhůty ukončuje dané řízení, ale ponechává právo na podání další žaloby. Může být tedy podána nová žaloba, pokud nenastal žádný důvod pro zánik nároku, zejména promlčení.

Proti rozhodnutí o výmazu ze soudního rejstříku není možné podat opravný prostředek. Avšak výmaz ponechá dále v platnosti řízení. V důsledku toho přetrvávají účinky přerušení běhu promlčení nebo prekluze vyplývající z předvolání soudním vykonavatelem. Přerušení lze ukončit na základě podání žádosti o opětovný zápis případu do soudního rejstříku, v níž budou uvedeny důvody pro výmaz.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Internetové stránky Legifrance – občanský soudní řád (ve francouzštině)

Odkaz se otevře v novém okně.Internetové stránky Legifrance – občanský soudní řád v angličtině a ve španělštině

Odkaz se otevře v novém okně.Internetové stránky Legifrance – dny pracovního klidu

Poslední aktualizace: 12/01/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Chorvatsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

V Chorvatské republice jsou lhůty v občanskoprávním řízení upraveny v ustanoveních článků 111–114 zákona o občanském právu procesním (Zakon o parničnom postupku) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 53/91, 91/92, 112/99, 129/00, 88/01, 117/03, 88/05, 2/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 25/13, 89/14 a 70/19 dále jen „ZPP“).

Lhůtou je určitý časový úsek, během nějž lze provést procesní úkon, nebo před jehož uplynutím nelze úkon provést.

Chorvatské procesní právo rozeznává několik druhů lhůt:

  • zákonné (zakonski) a soudcovské (sudski) lhůty – doba trvání zákonných lhůt je stanovena zákonem a soud ani účastníci ji nemohou změnit, a doba trvání soudcovských lhůt je stanovena soudem v každém jednotlivém případě podle jeho uvážení, a to na základě zákonného zmocnění,
  • prodloužitelné (produživi) a neprodloužitelné (neproduživi) lhůty – zákonné lhůty jsou neprodloužitelné, zatímco soudcovské lhůty prodloužit lze, o čemž rozhoduje soud, avšak pouze na návrh dotčené osoby, pokud k tomu existují oprávněné důvody (čl. 111 odst. 2 ZPP),
  • subjektivní (subjektivni) a objektivní (objektivni) lhůty – subjektivními lhůtami jsou lhůty, jejichž počátek závisí na tom, že se oprávněná osoba dozví o skutečnosti, která je důležitá pro výpočet lhůty, a objektivní lhůty se počítají ode dne, kdy nastala příslušná skutečnost, bez ohledu na to, zda se o ní oprávněná osoba dověděla,
  • prekluzivní (prekluzivni) a pořádkové (instruktivni) lhůty – nedodržení prekluzivní lhůty má za následek ztrátu práva provést procesní úkon později, zatímco nedodržení pořádkové lhůty nevede k takovýmto nepříznivým důsledkům a procesní úkon je možné provést dodatečně,
  • minimální (dilatorni) a prováděcí (paricijski) lhůty – minimální lhůta znamená, že procesní úkon nelze provést před uplynutím určité doby, zatímco lhůty pro provedení znamenají, že soud nemůže určitou činnost provést před uplynutím prováděcí lhůty,
  • občanskoprávní (građanskopravni) a procesní (procesnopravni) lhůty – občanskoprávními lhůtami jsou lhůty, které stanoví dobu pro získání povolení či splnění povinností vyplývajících z občanského práva hmotného, zatímco procesní lhůty stanoví dobu pro získání povolení či splnění povinností vyplývajících z (občanského) práva procesního.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

V Chorvatské republice je seznam dnů pracovního klidu upraven v zákoně o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu v Chorvatské republice (Zakon o blagdanima, spomendanima i neradnim danima u Republici Hrvatskoj) (NN č. 110/19).

Státní svátky jsou v Chorvatské republice tyto:

  • 1. leden – Nový rok
  • 6. leden – Tři králové (Zjevení Páně)
  • Velikonoční neděle a pondělí
  • Boží tělo
  • 1. květen – Svátek práce
  • 30. květen –Den státnosti
  • 22. červen – Den boje proti fašismu
  • 5. srpen – Den vítězství a díkůvzdání a Den válečných veteránů
  • 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie
  • 1. listopad – svátek Všech svatých
  • 18. listopad – Den památky obětí občanské války a Den památky obětí ve Vukovaru a Škabrnje
  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční
  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční / den sv. Štěpána

V Chorvatské republice jsou státní svátky dny pracovního klidu.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Lhůty se počítají ve dnech, měsících a rocích.

Pravidla pro počítání lhůt se vztahují na všechny lhůty. Lhůty se počítají v celých dnech, od půlnoci do půlnoci (computatio civilis, a die ad diem), a nikoli od určitého okamžiku počítáním hodin a minut (computation naturalis, a momento ad momentum). Více informací o obecných pravidlech viz odpověď v bodě 1.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Počátkem lhůty je datum zahájení řízení nebo provedení některého jiného úkonu (např. doručení, oznámení) a od tohoto okamžiku je nutno počítat dobu trvání lhůty. Počáteční den se do lhůt vyjádřených ve dnech nezapočítává. Za počátek lhůty se považuje první následující den.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Obecným pravidlem pro doručování je to, že doručení je nutno uskutečnit v pracovní den a konkrétně od sedmé do dvacáté hodiny v místě bydliště nebo pracoviště osoby, jíž má být písemnost doručena, nebo na soudu, pokud se tam dotčená osoba nachází. Výjimkou z výše uvedeného pravidla je to, že se požadavek na doručení v pracovní den a konkrétně od sedmé do dvacáté hodiny nevztahuje na doručování poštou nebo notářem.

Se souhlasem osoby, jíž má být písemnost doručena, se doručení může uskutečnit i v jiném čase a na jiném místě.

Pokládá-li to soud za nutné, vydá příkaz k doručení na jiném místě nebo v jiném čase. V případě této formy doručování musí být osobě, jíž je písemnost doručena, předána kopie soudního usnesení, kterým bylo toto nařízeno. Toto usnesení nemusí být odůvodněno.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li lhůta počítána ve dnech, nezapočítává se do běhu této lhůty den, kdy se uskutečnilo doručení nebo oznámení, ani den, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá. Lhůta začíná běžet první následující pracovní den.

Nastane-li například skutečnost, od níž se počítá 15denní lhůta, 5. února, vyprší 15denní lhůta 20. února o půlnoci.

Počítání lhůty tudíž nezačíná dnem, kdy dotyčná skutečnost nastala (dies a quo), nýbrž následující den.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, udaný počet dnů odkazuje na kalendářní dny. Připadá-li však poslední den lhůty na státní svátek nebo neděli či jiný den, kdy soud neúřaduje, vyprší tato lhůta na konci prvního následujícího pracovního dne.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty počítané v měsících nebo rocích končí na konci dne posledního měsíce nebo roku, který se číslem shoduje se dnem, k němuž lhůta začala běžet.

Není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den tohoto měsíce.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Viz bod 8.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Lhůtu stanovenou soudem lze prodloužit pouze jednou na návrh dotčené osoby, existují-li k tomu oprávněné důvody.

Návrh je nutno podat před vypršením lhůty, o jejíž prodloužení se žádá.

Proti usnesení o prodloužení lhůty nelze podat opravný prostředek.

Prodloužená lhůta začíná běžet první následující den po vypršení lhůty, jejíž prodloužení se požadovalo.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Účastníci mohou podat opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku vynesenému soudem prvního stupně do patnácti dnů ode dne, k němuž je doručena kopie rozsudku, nestanoví-li zákon jinou lhůtu. Ve sporech týkajících se šeků a směnek činí tato lhůta osm dní.

Lhůty pro podání odvolání se pozastavují mezi 1. a 15. srpnem.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Lhůtu stanovenou soudem lze prodloužit pouze jednou na návrh dotčené osoby, existují-li k tomu oprávněné důvody.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Pravidla občanského soudního řízení v Chorvatské republice neumožňují prodloužení lhůty z důvodu místa bydliště účastníků.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Důsledky závisejí na právní povaze lhůt, tj. v případě zákonných lhůt, které nelze prodloužit, má neprovedení procesního úkonu ze strany účastníka ve stanovené lhůtě za následek ztrátu práva provést dotyčný procesní úkon později.

Na druhé straně existují lhůty, jejichž nedodržení nevede ke ztrátě práva na pozdější provedení úkonu, a tyto lhůty se označují jako pořádkové.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Pokud se účastník nedostaví k soudnímu jednání nebo nedodrží lhůtu pro provedení úkonu v řízení a z tohoto důvodu ztrácí právo provést dotyčný úkon, může soud tomuto účastníkovi na jeho návrh povolit, aby provedl tento úkon později (návrh na navrácení v předešlý stav), pakliže se domnívá, že pro zmeškání lhůty existovaly oprávněné důvody.

Návrh je třeba podat do osmi dnů ode dne, k němuž pominul důvod zmeškání lhůty; pokud se účastník dozvěděl o zmeškání později, začíná výše uvedená lhůta běžet ode dne, kdy se o něm dozvěděl. Po uplynutí dvou měsíců ode dne zmeškání lhůty nelze návrh na navrácení v předešlý stav podat.

Poslední aktualizace: 06/02/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Itálie

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Procesní lhůty, tj. období, v němž je nutno učinit určité úkony, mohou být a) závazné (perentorio), což znamená, že jejich nedodržení vede k tomu, že daný úkon je neplatný; b) pořádkové (ordinatorio), což znamená, že jejich nedodržení nemá za následek neplatnost nebo zrušení; c) minimální (dilatorio), což znamená, že daný úkon je neplatný, je-li učiněn před dotyčným datem (občanský soudní řád, články 152 až 155, viz níže uvedená příloha).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Za dny pracovního klidu se považují tyto dny: všechny neděle, 1. leden, 6. leden, 25. duben, velikonoční pondělí, 1. květen, 2. červen, 15. srpen, 1. listopad, 18. prosinec a 25. a 26. prosinec.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Při výpočtu procesních lhůt se nebere v úvahu počáteční den (dies a quo). Je-li poslední den (dies ad quem) dnem pracovního klidu, prodlužuje se lhůta automaticky do následujícího pracovního dne. Pokud zákon odkazuje na pojem „celé dny“ (giorni liberi), počáteční a poslední den se nezapočítává.

Není-li v zákoně výslovně stanoveno, že lhůta je závazná, má se za to, že se jedná o pořádkovou lhůtu.

Při počítání lhůt vyjádřených v měsících nebo rocích se používá běžný kalendář; lhůta tudíž vyprší po uplynutí posledního okamžiku dne v měsíci, který odpovídá počátečnímu dni, nebo v případě lhůt vyjádřených v rocích posledního okamžiku dne v měsíci a (následujícím) roce, který odpovídá počátečnímu dni a měsíci, přičemž není důležité, zda má měsíc 31 nebo 28 dnů nebo zda do počítání patří únor v přestupném roce.

Závazné lhůty nelze prodloužit.

Běh procesních lhůt u běžných a správních soudů se automaticky pozastavuje (kromě věcí týkajících se pracovního práva) během justičních prázdnin od 1. do 31. srpna každého roku v souladu reformou zavedenou legislativním nařízením č. 132/2014 (dříve byl běh procesních lhůt pozastaven do 15. září) a počítání lhůty pokračuje nebo začíná od konce tohoto období zastavení běhu lhůt.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Pokud počátek lhůty neurčí soudce, obvykle začíná běžet okamžikem, kdy je strana skutečně či právně uvědomena o existenci povinnosti vykonat určitý úkol nebo formalitu (například lhůta pro odvolání počíná běžet okamžikem, kdy je oznámen (případně zveřejněn) rozsudek.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

K tomu může dojít v těchto dvou případech:

a) V případě lhůt, které začínají běžet ode dne doručení nebo oznámení určité písemnosti (např. lhůty pro podání odvolání proti rozsudku):

V těchto případech je pro účely podání opravného prostředku v krátké lhůtě stanovené v článku 325 občanského soudního řádu (30 dnů pro podání odvolání nebo 60 dnů pro dovolání ke kasačnímu soudu) důležitý okamžik obdržení opisu rozsudku adresátem. Okamžik, od něhož začíná lhůta běžet, se proto může lišit v závislosti na způsobu doručení, jelikož zaslání poštou může být pomalejší než doručení soudním exekutorem.

b) Co se týká zaslání poštou, Ústavní soud (rozsudek č. 477 z roku 2002 a rozsudek č. 28 z roku 2004) rozhodl, že doručení soudní písemnosti je na straně odesílatele dokončeno v okamžiku, kdy je písemnost předána soudnímu exekutorovi, bez ohledu na způsob předání posléze (poštou nebo doručení soudním exekutorem), zatímco na straně příjemce je dokončeno ke dni obdržení písemnosti.

Tato zásada znamená, že se okamžik odeslání písemnosti odesílatelem liší od okamžiku jejího přijetí adresátem, přičemž tato zásada je uznána rovněž v nařízení Rady (ES) č. 1348/2000. Tato zásada se zabývá pouze včasností doručení písemnosti, přičemž se má za to, že doručující strana dodržela zákonnou lhůtu, je-li písemnost předána soudnímu exekutorovi před uplynutím platné lhůty. Nemá vliv na začátek běhu ostatních lhůt, kterým je okamžik oznámení nebo doručení písemnosti adresátovi nebo vyhlášení rozsudku nebo jiná událost, jak je podrobněji objasněno výše.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Nikoli, den, k němuž událost nastala, se nebere v úvahu.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Počítají se všechny dny; pouze v případě, připadá-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do příštího pracovního dne.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích, rozumí se tím kalendářní měsíce a roky.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

V těchto případech lhůta vyprší po uplynutí posledního okamžiku dne v měsíci, který odpovídá počátečnímu dni, nebo v případě lhůt vyjádřených v rocích posledního okamžiku dne v měsíci a (následujícím) roce, který odpovídá počátečnímu dni a měsíci, přičemž není důležité, zda má měsíc 31 nebo 28 dnů nebo zda do počítání patří únor v přestupném roce.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, je.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Závazné lhůty nelze prodloužit. Strany však mohou soud požádat o prodloužení lhůty, mohou-li prokázat, že lhůty nedodržely z důvodů, které byly mimo jejich kontrolu.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Nejprve je třeba rozlišovat mezi dlouhými a krátkými lhůtami.

Dlouhá lhůta činí šest měsíců od zveřejnění rozsudku. Krátká lhůta, která začíná běžet od okamžiku oznámení rozsudku, činí 30 dnů pro podání odvolání odvolacímu soudu a 60 dnů pro podání kasačního opravného prostředku kasačnímu soudu. Návrhy v odporu třetí strany (opposizione di terzo revocatoria) a návrhy na přezkum (revocazione) je nutno podat do 30 dnů ode dne zjištění omylu nebo chyby, na nichž se návrh zakládá. Opravné prostředky pro nepříslušnost je nutno podat do 30 dnů.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Soud může zpravidla stanovit lhůty libovolně v intervalu určeném zákonem. Lhůty pro předvolání stran k soudu jsou však stanoveny zákonem, a nikoli soudem. V souladu s článkem 168a občanského soudního řádu může soud odložit datum prvního slyšení až o 45 dní.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

V Itálii neexistuje obecné pravidlo pro povolení prodloužení lhůty. V určitých případech však byl běh lhůt zastaven z důvodu přírodních katastrof. Prodloužení se proto zpravidla vztahuje pouze na osoby nebo oblasti, kterých se týká opatření nebo ministerská vyhláška.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Nedodržení závazné lhůty má za následek ztrátu způsobilosti k provedení úkonu, jehož se lhůta týkala.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Strany, které zmeškaly lhůtu, mohou požádat o její prodloužení nebo obnovení, mohou-li prokázat, že lhůtu nedodržely z důvodů, které byly mimo jejich kontrolu.

Související přílohy

Procesní lhůty: občanský soudní řád, články 323–338 PDF(72 Kb)it

Procesní lhůty: občanský soudní řád, články 152–155 PDF(41 Kb)it

Poslední aktualizace: 21/12/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Kypr

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Níže jsou uvedeny nejdůležitější lhůty podle občanského soudního řádu:

Lhůta pro registraci soudních písemností:

V případě obecně schváleného návrhu na zahájení řízení musí navrhovatel podat soudu žalobu a doručit ji žalovanému do 10 dnů ode dne, k němuž žalovaný vyjádřil svůj souhlas s účastí na řízení (memorandum of appearance), nestanoví-li soud jinak.

Žalobní odpověď v případě žalovaného, který již vyjádřil svůj souhlas s účastí na řízení, musí být podána do 14 dnů ode dne obdržení žaloby, pokud soud tuto lhůtu neprodlouží.

Lhůta pro výkon rozsudku soudu:

Rozsudek soudu lze vykonat do 6 let ode dne, k němuž se stal vykonatelným. Není-li možné rozsudek vykonat ve stanovené lhůtě, může navrhovatel požádat o obnovení jeho platnosti (což představuje nepřímé prodloužení lhůty).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Kromě sobot a nedělí patří na Kypru ke dnům pracovního volna tyto dny:

  • Nový rok: 1. leden
  • Svátek Tří králů: 6. leden
  • Zelené pondělí (pohyblivý svátek)
  • Státní svátek: 25. březen (zahájení revoluce v roce 1821)
  • Státní svátek: 1. duben (zahájení boje za nezávislost Kypru v letech 1955–1959)
  • Svátek práce: 1. květen
  • Velký pátek: pátek před Velikonocemi
  • Velikonoční pondělí: pondělí po Velikonocích
  • Svatodušní svátky (pohyblivý svátek)
  • Nanebevzetí Panny Marie: 15. srpen
  • Den nezávislosti: 1. říjen
  • Státní svátek: 28. říjen (výročí odmítnutí v roce 1940 – „Ne“ den)
  • Štědrý den: 24. prosinec
  • 1. svátek vánoční: 25. prosinec
  • 2. svátek vánoční: 26. prosinec

Podle pravidla č. 62 občanského soudního řízení jsou pro právní systém oficiálními dny pracovního volna tyto dny:

  • období od 10. července do 9. září včetně (letní prázdniny)
  • období od 24. prosince do 6. ledna včetně (vánoční prázdniny)
  • období od čtvrtku před Velikonocemi do neděle sv. Tomáše (velikonoční prázdniny).

Soudní jednání či jiná řízení se mohou ve výše uvedených lhůtách konat pouze na příkaz Nejvyššího soudu nebo soudce v případě řízení, které spadá do jeho působnosti.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

  • Na jednotlivá občanskoprávní řízení se vztahují pravidla občanského soudní řádu.
  • Na lhůty pro podání žaloby se vztahují ustanovení zákona č. 165(I)/2002 o promlčecích lhůtách.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po doručení, jelikož podle článku 2 výkladového zákona se „dny“ rozumějí „celé dny“.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Podle občanského soudního řádu jsou listiny v Kyperské republice doručovány osobně soudním úředníkem [doručitelem] (kromě výjimečných případů, kdy soud může na základě žádosti nařídit jinak). Datem doručení není dotčena příslušná lhůta.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Nikoli. Viz odpověď na otázku č. 4.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li lhůta uvedena ve dnech, označuje „kalendářní dny“, nestanoví-li soud v daném případě jinak. Soud může například stanovit, že námitka odpůrce musí být zaregistrována „do 3 pracovních dnů od dnešního dne“ nebo že soudní příkaz má být doručen (např. žalovanému v řízení ex parte nebo bankovní instituci v řízení o zmrazení účtu) „do 5 pracovních dnů od jeho vyhotovení“.

Podle výkladového zákona se „dny“ vždy rozumějí „celé dny“.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůta se vztahuje na kalendářní týdny nebo měsíce.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

V těchto případech lhůta vyprší uplynutím poslední hodiny posledního dne příslušného týdne, měsíce nebo roku.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, v těchto případech je lhůta prodloužena do prvního následujícího pracovního dne.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Podle pravidla č. 57 občanského soudního řízení, nařízení 2, může soud veškeré lhůty stanovené ve výše uvedených pravidlech nebo v příslušném soudním příkazu prodloužit nebo zkrátit bez uložení podmínek nebo s výhradou podmínek, které jsou v zájmu spravedlnosti.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Opravný prostředek proti dočasnému nebo konečnému soudnímu příkazu (předběžnému opatření) a proti zamítnutí předběžného návrhu lze podat do 14 dnů ode dne, k němuž se soudní příkaz stane závazným, nebo ode dne zamítnutí návrhu.

Ve všech ostatních případech (např. rozsudek v občanskoprávním řízení) je třeba opravný prostředek podat do 6 týdnů ode dne, k němuž se rozsudek stal závazným.

Lhůtu lze prodloužit pouze v ojedinělých a výjimečných případech.

Lhůty pro podání žaloby jsou stanoveny v zákoně č. 165(I)/2002 o promlčecích lhůtách.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Po doručení žaloby běží desetidenní lhůta, v níž žalovaný může vyjádřit svůj souhlas s účastí na řízení.

Co se týká ostatních lhůt, data, k nimž jsou účastníci řízení předvolání k soudu, stanoví samotný soud.

První lhůtu pro předvolání k soudu v případě návrhu stanoví registrační oddělení soudu po podání návrhu, pokud neexistuje zvláštní důvod pro stanovení konkrétního data pro předvolání k soudu. V tomto případě je konkrétní datum stanoveno až poté, co soud, který danou věc projednává, vyjádří souhlas.

Co se týká změn ostatních lhůt, viz odpověď na otázku č. 11.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Je-li rozhodným právem kyperské právo, použijí se stejná pravidla a stejné lhůty bez ohledu na místo bydliště účastníka řízení, jemuž je listina doručována.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Pokud žalovaný ve stanovených lhůtách nevyjádří svůj souhlas s účastí na řízení nebo pokud posléze nepodá žalobní odpověď, může žalobce podat návrh na rozhodnutí vydané v jeho prospěch.

Stejně tak může žalovaný podat návrh na zamítnutí žaloby, pokud v případě obecně schváleného návrhu na zahájení řízení nepodal žalobce žalobu ve stanovené lhůtě.

K námitce proti návrhu podané po uplynutí příslušné lhůty nemusí soud navíc přihlížet, a žalovaný, který zmeškal lhůtu, proto může přijít o právo být vyslechnut během řízení.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Žalobce, který zmeškal lhůtu a jehož žaloba byla zamítnuta, může požádat o obnovení předešlého stavu a prominutí lhůty.

Žalovaný, který zmeškal lhůtu a v jehož neprospěch je rozsudek vynesen, může požádat o zrušení rozsudku.

Těmto žádostem je vyhověno pomocí derogace.

Poslední aktualizace: 07/12/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Lotyšsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Procesní lhůty jsou časové úseky, v nichž musí být proveden určitý procesní úkon.

Lhůty lze rozdělit podle toho, kdo je jimi vázán:

- lhůty, které musí soud, soudce nebo exekutor dodržet, jsou stanoveny zákonem a bývají zpravidla krátké. V občanskoprávních řízeních tyto lhůty trvají od jednoho do 30 dnů (např. podle § 102 odst. 2 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums) 15 dnů; podle § 140 odst. 9 30 dnů; podle § 341.6 odst. 2 15 dnů). O tom, zda žalobu přijme, musí soudce rozhodnout do sedmi dnů od jejího obdržení, ale pokud jde o žalobu o navrácení dítěte do Lotyšska, kterou je nutné předat do cizí země, musí být rozhodnutí přijato během soudního jednání do 15 dnů od zahájení řízení. Rozhodnutí o opatřeních k zajištění nároku musí být přijato nejpozději den následující po zahájení řízení. Rozhodnutí o prozatímní ochraně před násilným jednáním musí být vydáno nejpozději následující pracovní den po obdržení návrhu, pokud není třeba vyžádat další důkazy nebo pokud by prodlení mohlo významně ohrozit práva navrhovatele; v ostatních případech musí být rozhodnutí přijato do 20 dnů od obdržení návrhu. Pro některé kategorie věcí je stanovena lhůta, během níž musí být zahájeno prošetření věci nebo provedeno její přezkoumání a na základě toho přijato rozhodnutí. Stejnopis rozsudku nebo rozhodnutí se zasílá nejpozději do tří dnů po vynesení rozsudku či rozhodnutí nebo v případě vydání zkráceného rozsudku do tří dnů od vyhotovení úplného rozsudku. Právní předpisy stanoví také další lhůty. Někdy je třeba, aby soud nebo exekutor provedli určité úkony okamžitě. V některých zákonem stanovených případech existují určité obecné lhůty, z nichž může soud nebo soudce učinit lhůtu zvláštní, a může tudíž sám stanovit lhůtu, během níž musí být určitý úkon proveden. Ve složitějších případech může soud vydat zkrácený rozsudek, který obsahuje pouze úvodní část a výrok. Do 14 dnů pak vyhotoví úplný rozsudek a určí datum, kdy bude úplný rozsudek dokončen. Občanský soudní řád nestanoví lhůty, během nichž je soud povinen projednat a rozhodnout určitou občanskoprávní věc. Nicméně § 28 zákona o pravomoci soudů (Likums par tiesu varu) stanoví, že za účelem zaručení ochrany práv jednotlivců, která byla porušena, soud musí věc projednat „včas“, což znamená, že v dané věci musí být rozhodnutí učiněno co nejrychleji. Občanský soudní řád zároveň stanoví jako výjimku z řádného soudního řízení zvláštní lhůty pro prošetření žalobních návrhů v určitých kategoriích občanskoprávních věcí, které jsou předmětem zvláštního řízení: například ve věci návrhu na nesporný výkon pohledávek musí soudce přijmout rozhodnutí do sedmi dnů od obdržení návrhu. Zvláštní právní předpisy navíc obsahují ustanovení, jež určují, které záležitosti mají být rozhodnuty v rámci mimořádného řízení (např. je třeba upřednostnit žalobu týkající se zajištění práv a zájmů dítěte, jak stanoví zákon o ochraně práv dítěte (Bērnu tiesību aizsardzības likums)).

- Lhůty pro procesní úkony, které musejí učinit účastníci řízení, stanoví občanský soudní řád: 14 dnů před soudním jednáním pro předložení důkazů, pokud soudce nestanovil jinou lhůtu (7 dnů v případě písemného řízení); 10 dnů pro předložení doplňkové námitky (blakus sūdzība); 20 dnů pro podání odvolání (apelācija) atd. Ve většině případů však lhůty platné pro účastníky řízení či pro jiné zúčastněné strany určí soud, soudce nebo exekutor, kteří také stanoví konkrétní datum uplynutí lhůty, jež je v právních předpisech stanoveno pouze obecně, nebo stanoví datum nezávisle s náležitým ohledem na druh procesního úkonu, vzdálenost bydliště dané osoby nebo místa, kde tato osoba pobývá, a na další okolnosti.

Lhůty platné pro osoby, které nejsou účastníky řízení v dané věci, stanoví pouze soud nebo soudce.

Níže jsou uvedeny hlavní lhůty:

• lhůta pro předložení důkazů: pokud soudce nestanoví jinak, musí být důkazy předloženy nejpozději do 14 dnů před soudním jednáním (sedm dní před zahájením řízení v rámci písemného řízení). Při projednávání věci lze důkazy předkládat na odůvodněný návrh strany sporu nebo třetí strany, pokud se tím neoddálí rozhodnutí věci nebo pokud soud souhlasí s tím, že existují pádné důvody, proč důkazy nebyly předloženy včas, nebo pokud se důkazy týkají skutečností, které vyšly najevo v průběhu řízení. Rozhodnutí soudu odmítnout určitý důkaz nelze napadnout, ale námitky vůči rozhodnutí je možné vznést v rámci úplného odvolání (apelācija) nebo dovolání (kasācija),

• lhůta pro podání vyjádření žalované strany: jakmile bylo zahájeno řízení, žalobní návrh musí být neprodleně zaslán žalované straně na její oficiálně uvedenou elektronickou adresu nebo doporučenou poštou, přičemž musí být stanovena lhůta pro písemné vyjádření žalované strany, která může trvat od 15 až 30 dnů ode dne odeslání žalobního návrhu,

• lhůta pro nápravu nedostatků žalobního návrhu pro účely znovuotevření řízení a nového projednání věci: je-li vynesen kontumační rozsudek, má žalovaná strana 20 dnů ode dne zaslání rozsudku na to, aby soud požádala o znovuotevření řízení a o nové projednání věci,

Lhůta pro zastavení řízení:

  • pokud zemřela fyzická osoba nebo zanikla právnická osoba, které jsou účastníkem řízení nebo třetí stranou uplatňující nezávislý nárok, a pokud právní vztah ve sporu dovoluje převod práv, je příslušnou lhůtou doba do určení právního nástupce nebo jmenování právního zástupce,
  • pokud soud rozhodl, že jednání účastníka řízení nebo třetí osoby podléhá omezení, které jim neumožňuje nezávislý výkon procedurálních práv a povinností v občanskoprávním řízení, lhůta trvá až do jmenování právního zástupce,
  • – pokud se účastník řízení nebo třetí strana nemohou řízení zúčastnit kvůli vážné nemoci, věku či zdravotnímu postižení, je příslušnou lhůtou doba trvající do soudem stanoveného termínu pro jmenování zástupce,
  • pokud soud rozhodne o podání žalobního návrhu k ústavnímu soudu nebo pokud ústavní soud zahájil řízení týkající se ústavní žaloby podané žalobcem či navrhovatelem, pokud soud rozhodne, že věc postoupí Soudnímu dvoru Evropské unie k rozhodnutí o předběžné otázce, pokud není možné danou věc rozhodnout, dokud nebude přijato rozhodnutí v jiné občanskoprávní, trestní či správní věci, je příslušnou lhůtou doba trvající do okamžiku, kdy rozhodnutí ústavního soudu nebo Soudního dvora Evropské unie či občanského, trestního či správního soudu nabude právní moci,
  • jsou-li účastník řízení nebo třetí strana uplatňující nezávislý nárok na dlouhodobé misi nebo na služební cestě za hranicemi Lotyšska, je příslušnou lhůtou doba trvající do okamžiku vydání příkazu k předvedení žalované strany, pokud se účastník řízení nebo třetí osoba uplatňující nezávislý nárok nemůže účastnit rozhodování věci z důvodu nemoci nebo pokud soud nařídí vypracování znaleckého posudku, je příslušnou lhůtou doba trvající do okamžiku, kdy tyto okolnosti pominou,
  • pokud se strany dohodnou, že řízení zastaví, a žádná třetí strana uplatňující nezávislý nárok proti tomu nemá námitky, je příslušnou lhůtou doba trvající do termínu stanoveného v rozhodnutí soudu,
  • pokud bylo v souvislosti s nároky finanční povahy vyhlášeno úpadkové řízení vůči právnické osobě nebo fyzické osobě vztahující se k žalované straně, je příslušnou lhůtou doba trvající do ukončení úpadkového řízení.

Lhůta pro podání odvolání – odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně lze podat do 20 dnů od vynesení rozsudku. Je-li vynesen zkrácený rozsudek, lhůta pro podání odvolání plyne od data, které soud stanoví pro vyhotovení úplného rozsudku. Byl-li rozsudek vyhotoven po uvedeném datu, začíná lhůta pro podání odvolání proti tomuto rozsudku běžet ode dne skutečného vyhotovení rozsudku. Odvolání podané po uplynutí lhůty není přípustné a bude zamítnuto.

Doplňkovou námitku lze podat do 10 dnů ode dne, kdy soud přijal napadené rozhodnutí, nestanoví-li občanský soudní řád jinak. Doplňková námitka podaná po uplynutí lhůty není přípustná a bude zamítnuta.

Lhůta pro podání návrhu na zohlednění nově objevených skutečností – lhůta pro podání takovéto návrhu plyne:

  • – pokud jde o okolnosti, které jsou pro danou věc podstatné a které sice existovaly již v době řízení, ale nebyly a nemohly být navrhovateli známy: ode dne, kdy tyto skutečnosti vyšly najevo,
  • – pokud jde o záměrně nepravdivé svědecké výpovědi, stanoviska znalců či překlady nebo padělané písemné či hmotné důkazy, které vyjdou najevo v souvislosti s pravomocným rozsudkem soudu vyneseným v trestní věci a na jejichž základě byl tento rozsudek vydán, nebo pokud jde o trestnou činnost, která vyjde najevo v souvislosti s pravomocným rozsudkem soudu vyneseným v trestní věci a na jejímž základě byl vynesen protiprávní či neopodstatněný rozsudek nebo přijato protiprávní či neopodstatněné rozhodnutí: ode dne, kdy rozsudek v trestní věci nabyl právní moci,
  • pokud jde o zrušení rozsudku soudu nebo rozhodnutí jiného orgánu, které bylo základem pro rozsudek soudu či rozhodnutí soudu v dané věci: ode dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí soudu, jímž byl zrušen rozsudek v občanskoprávní či trestní věci, nebo ode dne zrušení rozhodnutí jiného orgánu, které bylo základem pro daný rozsudek či rozhodnutí, o jejichž zrušení se na základě nově zjištěných skutečností žádá,
  • pokud bylo uznáno, že právní norma uplatněná při rozhodování dané věci není v souladu s právní normou větší právní síly: ode dne, kdy nabude právní moci rozsudek nebo jiné rozhodnutí, jímž uplatněná právní norma pozbývá platnost, neboť není v souladu s právní normou větší právní síly.

Lhůty pro předložení exekučních titulů: exekuční titul lze předložit do 10 let ode dne, kdy rozhodnutí soudu nebo soudce nabylo právní moci, nestanoví-li zákon jiné promlčecí lhůty.

Pokud je rozsudkem soudu nařízeno splácení dluhu v pravidelných splátkách, exekuční titul zůstává účinný po celou dobu splácení; výše zmíněná desetiletá lhůta začíná plynout poslední den stanovený pro každou splátku.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Zákon o dnech pracovního klidu, výročích a státních svátcích stanoví dny pracovního klidu k následujícím datům:

  • 1. leden: Nový rok,
  • Velký pátek, Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí,
  • 1. květen: 1. květen: Svátek práce, výročí vzniku Ústavodárného shromáždění Lotyšské republiky,
  • 4. květen: výročí Vyhlášení obnovení nezávislosti Lotyšské republiky,
  • druhá květnová neděle: Den matek,
  • Svatodušní neděle,
  • 23. červen: předvečer Svatého Jana,
  • 24. června: Svatý Jan, letní slunovrat,
  • poslední den Lotyšského národního festivalu písní a tanců,
  • 18. listopad: výročí vyhlášení Lotyšské republiky,
  • 24., 25. a 26. prosince: Vánoce (zimní slunovrat),
  • 31. prosince: předvečer Nového roku.

Pravoslavní věřící, starověrci a věřící hlásící se k jiným náboženským vyznáním slaví Velikonoce, Svatodušní neděli a Vánoce ve dnech stanovených podle příslušné církve.

Jestliže 4. květen, poslední den Lotyšského národního festivalu písní a tanců, nebo 18. listopad připadnou na sobotu či neděli, je svátkem nejbližší pracovní den.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Pro procesní úkony platí lhůty stanovené v právních předpisech. Pokud právní předpisy žádnou lhůtu nestanoví, stanoví ji soud nebo soudce. Lhůta stanovená soudem nebo soudcem musí být dostatečně dlouhá, aby v ní bylo možné daný procesní úkon provést.

Lhůtou může být přesné datum nebo období, které končí ve stanovené datum, nebo období vyjádřené v letech, měsících, dnech či hodinách. Pokud určitý procesní úkon nemusí být proveden ve stanovený den, lze jej provést kdykoli v průběhu uvedeného období. Období lze určit odkazem na určitou událost, která s jistotou nastane.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Procesní lhůta vypočtená v letech, měsících či dnech začíná plynout ode dne následujícího po dni či události, které označují její začátek.

Procesní lhůta vypočtená v hodinách začíná plynout hodinu po události označující její začátek.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Soudní písemnosti se zasílají osobám především elektronickými prostředky prostřednictvím online systému, pokud adresát oznámil soudu, že souhlasí s komunikací se soudem prostřednictvím online systému; na elektronickou adresu poskytnutou adresátem, pokud adresát informoval soud, že souhlasí s používáním elektronické pošty pro korespondenci se soudem; na oficiální elektronickou adresu adresáta. Jsou-li písemnosti předány elektronicky, považují se za doručené třetí den po jejich odeslání.

Pokud není možné předat soudní písemnosti fyzické osobě elektronicky, zasílají se na adresu nahlášeného pobytu nebo bydliště fyzické osoby. Soudní písemnosti mohou být doručeny také na pracoviště. Pokud není možné předat soudní písemnosti právnické osobě elektronicky, zasílají se na adresu jejího sídla. Jsou-li písemnosti zasílány poštou, považují se za doručené sedmý den po odeslání.

Soudní písemnosti lze doručit adresátovi osobně nebo kterémukoli dospělému rodinnému příslušníkovi, který s adresátem bydlí. V takovém případě se písemnosti považují za doručené dnem, kdy je převzal adresát nebo jiná osoba.

O tom, zda byly soudní písemnosti oznámeny, nerozhoduje samo o sobě, zda byly doručeny na místo nahlášeného bydliště fyzické osoby, na další adresu, kterou tato osoba při ohlášení svého bydliště uvedla, na adresu, kterou uvedla pro účely korespondence se soudem, nebo na adresu sídla právnické osoby, zda bylo doručeno oznámení pošty o doručení zásilky nebo zda se písemnosti vracejí. Adresát může odmítnout domněnku doručení písemností sedmého dne od data odeslání, jsou-li písemnosti zasílány poštou, nebo třetího dne od odeslání, jsou-li zasílány e-mailem nebo oznamovány on-line, s tím, že uvede objektivní okolnosti, které nemohl ovlivnit a které mu zabránily v přijetí písemností na uvedené adrese. Pokud adresát odmítne soudní písemnosti převzít, považují se písemnosti za doručené dnem, kdy je adresát odmítl převzít.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Nikoli. Je-li za počátek lhůty považován výskyt určité události, začíná lhůta běžet následující den, kdy k této události určující počátek lhůty došlo.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, počet dnů zahrnuje všechny kalendářní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty vyjádřené v letech, měsících či dnech zahrnují kalendářní dny.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v letech uplyne v příslušný měsíc a k příslušnému dni závěrečného roku lhůty.

Lhůta vyjádřená v měsících uplyne k příslušnému dni závěrečného měsíce lhůty. Pokud lhůta vyjádřená v měsících končí měsícem, který neobsahuje příslušné datum, skončí posledním dnem tohoto měsíce

Lhůta, která končí v určitý den, uplyne k tomuto datu.

  • Procesní úkon, jehož lhůta se chýlí ke konci, je možné provést do 24:00 posledního dne lhůty.
  • Má-li být procesní úkon proveden u soudu, lhůta uplyne, když soud v daný den ukončí svoji činnost. Jsou-li návrh, opravný prostředek či jiná písemnost doručeny komunikačnímu operátorovi do 24:00 v poslední den lhůty, má se za to, že byly doručeny včas.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Jestliže poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo zákonem stanovený státní svátek, stává se posledním dnem lhůty příští pracovní den.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Na žádost účastníka řízení lze prodloužit pouze lhůty stanovené soudem nebo soudcem. Lhůty stanovené zákonem však soud může na žádost některé ze stran obnovit. Žádost o prodloužení lhůty nebo obnovení lhůty, která byla promeškána, by měla být podána k soudu, u nějž měl být promeškaný úkon proveden; soud rozhodne v písemném řízení. Účastníci řízení jsou o přezkoumání žádosti písemně vyrozuměni před tímto přezkoumáním a současně je jim zaslána žádost o prodloužení lhůty nebo o obnovení lhůty, která byla promeškána. K žádosti o obnovení procesní lhůty musí být přiloženy písemnosti, které jsou nutné k provedení procesního úkonu, a důvody pro obnovení lhůty.

Lhůtu stanovenou soudcem může prodloužit samosoudce. Proti odmítnutí soudu či soudce prodloužit nebo obnovit lhůtu lze podat doplňkovou námitku.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Doplňkovou námitku lze podat do 10 dnů ode dne, kdy soud přijal příslušné rozhodnutí.

Je-li rozhodnutí přijato v písemném řízení, běží lhůta pro podání doplňkové námitky ode dne, kdy je rozhodnutí doručeno.

Je-li rozhodnutí přijato v nepřítomnosti strany (např. rozhodnutí nařizující provedení důkazů nebo prozatímní ochranné opatření), běží lhůta pro podání doplňkové námitky ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno nebo odesláno.

Bylo-li rozhodnutí soudu zasláno osobě, jejíž bydliště, místo pobytu či sídlo se nenachází v Lotyšsku, ale její adresa je známa v souladu s právními předpisy EU nebo mezinárodními dohodami, které jsou pro Lotyšsko závazné, může daná osoba podat doplňkovou námitku do 15 dnů ode dne doručení stejnopisu rozhodnutí nebo v případě, že soud vydal zkrácené rozhodnutí, ode dne doručení stejnopisu úplného znění rozhodnutí.

Každé odvolání (apelācija) musí být podáno do 20 dnů ode dne vynesení rozsudku nebo v případě, že je vynesen zkrácený rozsudek, ode dne, který soud stanovil pro vyhotovení úplného rozsudku. Je-li úplný rozsudek vyhotoven po stanoveném datu, lhůta pro podání dovolání proti tomuto rozsudku plyne od data, kdy je rozsudek skutečně vyhotoven.

Byl-li stejnopis rozsudku soudu zaslán osobě, jejíž bydliště, místo pobytu či sídlo se nenachází v Lotyšsku, ale její adresa je známa v souladu s právními předpisy EU nebo mezinárodními dohodami, které jsou pro Lotyšsko závazné, může daná osoba podat odvolání v plném rozsahu do 20 dnů ode dne doručení stejnopisu rozsudku.

Kasační opravný prostředek, tj. dovolání (kasācija), musí být podáno do 30 dnů ode dne vynesení rozsudku nebo v případě, že je vynesen zkrácený rozsudek, ode dne, který soud stanovil pro vyhotovení úplného rozsudku. Je-li úplný rozsudek vyhotoven po stanoveném datu, lhůta pro podání dovolání proti tomuto rozsudku plyne od data, kdy je rozsudek skutečně vyhotoven.

Byl-li stejnopis rozsudku soudu zaslán osobě, jejíž bydliště, místo pobytu či sídlo se nenachází v Lotyšsku, ale její adresa je známa v souladu s právními předpisy EU nebo mezinárodními dohodami, které jsou pro Lotyšsko závazné, může daná osoba podat dovolání do 30 dnů ode dne doručení stejnopisu rozsudku.

Opravný prostředek podaný po uplynutí lhůty, ať už se jedná o odvolání v plném rozsahu, nebo pouze o dovolání, je nepřípustný a bude odmítnut. Proti rozhodnutí soudce odmítnout opravný prostředek (odvolání v plném rozsahu nebo dovolání) lze do 10 dnů ode dne, kdy soud toto rozhodnutí přijal, podat doplňkovou námitku.

U některých druhů sporů, např. sporů týkajících se uznání rozhodnutí zahraničního soudu, mohou být stanoveny zvláštní lhůty pro podání opravného prostředku, které se určí v jednotlivých případech zvlášť na základě pravidel občanskoprávního řízení.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Soud musí projednání určité věci odročit a stanovit jiné datum jednání, pokud:

  • kterýkoli z účastníků řízení není při jednání přítomen a nebylo mu řádně oznámeno místo a čas konání jednání,
  • kterýkoli z účastníků řízení, jemuž bylo řádně oznámeno místo a čas konání jednání, se k jednání nedostavil z důvodů, které soud považuje za pádné,
  • žalovanému nebyl doručen stejnopis žaloby a žalovaný z tohoto důvodu žádá, aby rozhodnutí v dané věci bylo odloženo,
  • je nutné, aby jako jedna ze stran byla předvolána osoba, jejíž práva nebo zákonné zájmy mohou být rozsudkem soudu dotčeny,
  • může-li odročení pomoci obnovit soužití manželů nebo přispět ke smírnému urovnání sporu, může soud jednání odročit z vlastního podnětu. Na žádost účastníka řízení může být posouzení dané věci za tímto účelem odročeno i opakovaně,
  • pokud se místo bydliště nebo pobytu žalovaného nenachází v Lotyšsku a žalovanému bylo zasláno oznámení o času a místě jednání a soud obdržel potvrzení o doručení listin, žalovaný však toto oznámení neobdržel včas a k jednání se nedostavil,
  • pokud se místo bydliště nebo pobytu žalovaného nenachází v Lotyšsku a žalovanému bylo zasláno oznámení o času a místě jednání nebo stejnopis návrhu, ale soud neobdržel potvrzení o doručení a žalovaný se k jednání nedostavil,
  • pokud soud obdržel souhlas účastníků řízení s mediací.

Soud může jednání ve věci odročit také za jiných okolností.

Soud může jednání ve věci odročit:

  • pokud se žalobce, kterému byl oznámen čas a místo jednání, k jednání z neznámých důvodů nedostavil,
  • pokud se žalovaný, kterému byl oznámen čas a místo jednání, k jednání z neznámých důvodů nedostavil,
  • pokud se soud domnívá, že není možné danou věc rozhodnout, protože se k jednání nedostavil účastník, jehož přítomnost je podle zákona povinná, nebo svědek, znalec či soudem zajištěný tlumočník,
  • na žádost účastníka řízení, který požádal, aby mu bylo umožněno předložit dodatečné důkazy,
  • pokud se některá z osob nemůže jednání probíhajícího formou videokonference účastnit z technických nebo jiných důvodů, které soud není schopen ovlivnit,
  • pokud se k jednání nedostavil tlumočník z důvodů, které soud považuje za pádné.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nikoli. Podle pravidel občanskoprávního řízení se zasílání a doručování soudních písemností osobě, jejíž bydliště či místo pobytu se nachází mimo Lotyšsko, řídí jinými pravidly a procesní lhůty, které začínají plynout okamžikem přijetí soudních písemností, se počítají jinak.

Platí například obecné pravidlo, že odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně lze podat do 20 dnů ode dne vynesení rozsudku. Je-li rozsudek zaslán účastníkovi řízení, jehož bydliště či místo pobytu se nachází mimo Lotyšsko, může tato osoba podat odvolání do 20 dnů ode dne, kdy jí byl doručen stejnopis soudního rozsudku. Jsou-li pro různé účastníky řízení stanoveny různé lhůty pro podání opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, nabývá rozsudek právní moci tehdy, když není ve lhůtě pro podání opravného prostředku, která se počítá ode dne doručení posledního stejnopisu rozsudku, nebyl podán žádný opravný prostředek, není-li podáno odvolání.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Možnost úspěšného provedení určitého procesního úkonu zaniká uplynutím lhůty stanovené zákonem nebo soudem. Výzvy a písemnosti doručené po uplynutí lhůty nebudou přijaty.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Na žádost některého z účastníků může soud lhůtu, která byla promeškána, obnovit, má-li za to, že k jejímu promeškání existoval pádný důvod.

Např. není možné obnovit lhůtu pro vykonání exekučního titulu po uplynutí 10leté promlčecí lhůty, která začala plynout v den, kdy příslušné rozhodnutí soudu nebo soudce nabylo právní moci.

Pokud soud obnoví lhůtu, která byla promeškána, povoluje zároveň s tím i zmeškaný procesní úkon, který měl být proveden.

Procesní lhůty stanovené soudem, soudcem nebo exekutorem mohou být na žádost účastníka řízení prodlouženy před jejich uplynutím. Lhůty stanovené zákonem nelze prodloužit. Pokud byla lhůta stanovená soudem, soudcem nebo soudním úředníkem zmeškána, osoba, která je touto lhůtou vázána, může požádat o stanovení nové lhůty, aby mohla provést daný procesní úkon.

Žádost o prodloužení lhůty nebo obnovení lhůty, která byla promeškána, by měla být podána k soudu, u nějž měl být promeškaný úkon proveden. O žádosti se rozhodne při jednání, přičemž čas a místo jednání jsou účastníkům řízení oznámeny předem. Pokud se jedna ze stran na jednání nedostaví, nebrání to přijetí rozhodnutí o žádosti.

K žádosti o obnovení procesní lhůty musí být přiloženy písemnosti, které jsou nutné k provedení procesního úkonu, a důvody pro obnovení lhůty.

Lhůtu stanovenou soudcem může prodloužit samosoudce.

Proti odmítnutí soudu či soudce prodloužit nebo obnovit lhůtu lze podat doplňkovou námitku.

Poslední aktualizace: 10/01/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Litva

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Občanský zákoník (Civilinis kodeksas) stanoví obecné promlčecí lhůty a kratší promlčecí lhůty. Promlčecí lhůty mohou být obnovitelné, nabývající nebo rozvazující.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Neděle,

1. leden: Nový rok,

16. únor: Den obnovení Litevského státu,

11. březen: Den obnovení nezávislosti Litvy,

Velikonoční neděle a pondělí (podle západní tradice),

1. květen: Mezinárodní svátek práce,

první neděle v květnu: Svátek matek,

první neděle v červnu: Den otců,

24. červen: letní slunovrat, svátek sv. Jana,

6. červenec: Den státu (korunovace velkoknížete Mindaugase),

15. srpen: Nanebevzetí Panny Marie,

1. listopad: svátek Všech svatých,

24. prosinec: Štědrý den,

25. a 26. prosinec: vánoční svátky.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Promlčecí lhůta stanovená zákonem, smlouvou nebo soudním orgánem je vyjádřena kalendářním datem nebo počtem roků, měsíců, týdnů, dnů nebo hodin.

Promlčecí lhůta může být vymezené rovněž událostí, která musí nevyhnutelně nastat. Lhůta může být obnovitelná nabývající nebo rozvazující. Obnovitelnou lhůtou je lhůta, kterou může soud po jejím vypršení obnovit, jestliže byla lhůta zmeškána ze závažných důvodů. Nabývající promlčecí lhůtou je lhůta, na jejímž konci vzniká (je získán) určité právo nebo povinnost. Rozvazující promlčecí lhůtou je lhůta, na jejímž konci určité právo nebo povinnost zanikají. Rozvazující promlčecí lhůty nelze v soudním ani rozhodčím řízení obnovit.

Obecná promlčecí lhůta činí deset let.

Litevské právní předpisy stanoví u určitých druhů nároků kratší lhůty.

Kratší promlčecí lhůta v délce jednoho měsíce se vztahuje na nároky vyplývající ze zadávání veřejných zakázek.

Kratší tříměsíční promlčecí lhůta se vztahuje na nároky týkající se možnosti nechat prohlásit rozhodnutí orgánů právnické osoby za neplatná.

Kratší šestiměsíční promlčecí lhůta se vztahuje na:

  1. nároky týkající se vymáhání sankcí (pokuta, úroky z prodlení),
  2. nároky týkající se vad prodaných věcí.

Kratší šestiměsíční promlčecí lhůta se vztahuje na nároky vyplývající ze vztahů mezi zasílateli a jejich zákazníky, co se týká zásilek přepravovaných v rámci Litvy, zatímco na zahraniční zásilky se vztahuje promlčecí lhůta v délce jednoho roku.

Kratší promlčecí lhůta v délce jednoho roku se vztahuje na pojistné nároky.

Kratší tříletá promlčecí lhůta se vztahuje na nároky na náhradu škody, včetně nároků na náhradu škody vyplývajících z nevyhovující jakosti výrobků.

Kratší pětiletá promlčecí lhůta se vztahuje na nároky týkající se vymáhání úroků a jiných pravidelných plateb.

10. Nároky týkající se vad provedených stavebních prací podléhají kratším promlčecím lhůtám.

Nároky vyplývající z přepravy nákladu, osob a zavazadel podléhají promlčecím lhůtám stanoveným v předpisech (zákonech) vztahujících se na konkrétní druhy dopravy.

Promlčecí lhůtu nebo pravidla pro počítání této lhůty nelze měnit dohodou stran.

Promlčecí lhůta se neuplatňuje na:

1. nároky plynoucí z porušení osobních nemajetkových práv s výjimkou případů stanovených zákonem;

2. nároky vkladatelů na vrácení vkladů uložených v bance nebo jiné úvěrové instituci;

3. ostatní nároky na náhradu škody vyplývající z níže uvedených trestných činů stanovených v Odkaz se otevře v novém okně.trestním zákoníku (Baudžiamasis kodeksas):

1. genocida (článek 99);

2. zacházení s lidmi, které je zakázáno podle mezinárodního práva (článek 100);

3. zabití osob, na které se vztahuje ochrana podle mezinárodního humanitárního práva (článek 101);

4. deportace nebo odsun civilistů (článek 102);

5. ublížení na těle, mučení či jiné nelidské zacházení s osobami, na které se vztahuje ochrana podle mezinárodního humanitárního práva (článek 103);

6. nucené nasazení civilistů nebo válečných zajatců v ozbrojených silách nepřítele (článek 105);

7. ničení chráněných předmětů nebo plenění národních kulturních pokladů (článek 106);

8. agrese (článek 110);

9. zakázané vojenské útoky (článek 111);

10. použití zakázaných způsobů vedení boje (článek 112);

11. nedbalé plnění povinností velitele.

4. případy uvedené v jiných právních předpisech a ostatní nároky.

Lhůty vztahující se na projednávání občanských věcí. Soud musí usilovat o projednání občanské věci co nejrychleji, zabránit prodlevám a zajistit, aby se ve věci rozhodlo na jediném soudním jednání.

Pro určité kategorie občanských věcí mohou právní předpisy stanovit zvláštní lhůty. Jestliže soud prvního stupně neprovede procesní úkon, který se vyžaduje podle občanského zákoníku, může účastník řízení, v jehož zájmu je provedení tohoto úkonu, požádat odvolací soud o stanovení lhůty pro jeho provedení. Žádost je nutno podat prostřednictvím soudu, který danou věc projednává, a tento soud musí rozhodnout o její přípustnosti nejpozději následující pracovní den po jejím obdržení. Pokud soud, který neprovedl procesní úkon vedoucí k podání žádosti, učiní dotyčné úkony do sedmi pracovních dnů od obdržení žádosti, má se za to, že dotyčný účastník od žádosti upustil. V opačném případě je žádost postoupena odvolacímu soudu do sedmi pracovních dnů ode dne jejího obdržení. Tyto žádosti jsou obvykle přezkoumány písemným postupem, aniž by byli účastníci vyrozuměni o času a místě konání jednání nebo aniž by byli k němu předvoláni. Žádost musí odvolací soud posoudit do sedmi pracovních dnů od jejího obdržení. Žádost musí posoudit a rozhodnutí přijmout předseda odvolacího soudu, předseda občanskoprávního úseku nebo jimi určený soudce. Vydané usnesení nelze napadnout podáním samostatného opravného prostředku.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta začíná běžet v 0 h 00 min dne následujícího po kalendářním dni nebo události určující její počátek, není-li ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Má se za to, že písemné návrhy a oznámení zaslané poštou, telegraficky nebo jinými komunikačními prostředky před půlnocí posledního dne lhůty byly odeslány včas (článek 1.122 občanského zákoníku).

V čl. 123 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas) je stanoveno, že pokud osoba doručující procesní písemnost nezastihne adresáta v místě bydliště či pracoviště, musí být písemnost doručena dospělému rodinnému příslušníkovi, který s ním žije ve společné domácnosti (dětem (dětem v pěstounské péči), rodičům (pěstounům), manželovi atd.), nemají-li rodinní příslušníci na výsledku řízení opačný právní zájem, nebo pokud nejsou rovněž zastiženi, vedení pracoviště.

Pokud osoba doručující procesní písemnost nezastihne adresáta v sídle právnické osoby či na jiném místě, které právnická osoba uvede, musí být procesní písemnost doručena kterémukoli zaměstnanci právnické osoby, který je přítomen v místě doručení. Není-li procesní písemnost doručena způsobem popsaným v tomto odstavci, musí být zaslána na adresu sídla právnické osoby poštou, a má se za to, že byla doručena deset dnů ode dne odeslání.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Lhůta začíná běžet v 0 h 00 min dne následujícího po události určující její počátek, není-li ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak (článek 73 občanského soudního řádu).

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Promlčecí lhůta se počítá v kalendářních dnech. Lhůta začíná běžet v 0 h 00 min dne následujícího po kalendářním dni nebo události určující její počátek, není-li ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Procesní lhůta vyjádřena v rocích, měsících, týdnech nebo dnech začíná běžet v 0 h 00 min dne následujícího po kalendářním dni nebo události určující její počátek, není-li ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v týdnech vyprší ve 24 h 00 min příslušného dne posledního týdne započítaného ve lhůtě. Lhůta vyjádřená v měsících vyprší ve 24 h 00 min příslušného dne posledního měsíce započítaného ve lhůtě. Lhůta vyjádřená v rocích vyprší ve 24 h 00 min příslušného dne příslušného měsíce posledního roku započítaného ve lhůtě. Vyprší-li lhůta vyjádřená v rocích nebo měsících v měsíci, který dotyčné datum neobsahuje, vyprší lhůta poslední den tohoto měsíce.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Do běhu lhůty se započítávají státní svátky a dny pracovního klidu. Je-li posledním dnem lhůty den pracovního klidu nebo státní svátek, má se za to, že lhůta vyprší následující pracovní den.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Obnovení procesních lhůt. Osobám, které zmeškají lhůtu stanovenou zákonem nebo soudem z důvodů, které soud uzná jako závažné, lze dotyčnou lhůtu obnovit. Soud má právo lhůtu obnovit z vlastního podnětu, pokud ze spisu vyplývá, že dotyčná lhůta byla zmeškána ze závažných důvodů.

Žádost o obnovení lhůty je nutno podat soudu, u něhož měl být procesní úkon proveden. Žádost bude posouzena písemným postupem. Současně s podáním žádosti musí být proveden procesní úkon (podání žaloby, předložení písemností nebo provedení jiných úkonů), s ohledem na nějž byla lhůta zmeškána. Žádost o obnovení lhůty je třeba odůvodnit. Je nutné k ní připojit důkazy dokládající potřebu jejího obnovení.

Procesní lhůtu lze obnovit soudním rozhodnutím. Žádost o obnovení procesní lhůty je zamítnuta formou odůvodněného soudního rozhodnutí. Soudní rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovení zmeškané procesní lhůty lze napadnout podáním samostatného opravného prostředku.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku krajského soudu lze podat do 30 dnů od vynesení dotyčného rozsudku soudem prvního stupně.

Samostatné odvolání proti rozhodnutí krajského soudu lze podat:

  • do 7 dní ode dne vydání rozhodnutí v případech, kdy bylo rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž odvolání směřuje, vydáno na jednání,
  • do 7 dní ode dne doručení ověřené kopie rozhodnutí v případech, kdy bylo rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž odvolání směřuje, vydáno v písemném řízení.

Odvolání lze podat proti rozsudkům krajských soudů v řízeních ve věci samé, zatímco samostatné opravné prostředky je možné podat proti rozhodnutím krajských soudů o předběžných opatřeních, jež jsou výslovně uvedena v občanském soudním řádu (např. proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu procesní lhůty (čl. 78 odst. 6 občanského soudního řádu), proti rozhodnutí o nákladech řízení (článek 100 občanského soudního řádu) nebo rozhodnutí, které brání dalšímu řízení).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Soud jednání se musí v každém případě vést nepřetržitě s výjimkou případu, že se oznámí odročení, a to nejvýše o pět pracovních dní. Odročení může být oznámeno z toho důvodu, aby si soud a účastníci řízení mohli odpočinout od zdlouhavého soudního jednání a získat případné chybějící důkazy, aby bylo tudíž zaručeno, že daná věc je vyřešena co nejrychleji.

Pokud soud jednání odročí, musí stanovit datum dalšího jednání a oznámit je účastníkům, kteří přijetí oznámení musí potvrdit podpisem. Osoby, které se k soudu nedostaví nebo které jsou novými účastníky řízení, jsou o době konání příštího soudního jednání vyrozuměny v souladu s občanským soudním řádem.

V určitých situacích může soud projednávání přerušit. Toto přerušení znamená, že procesní úkony, které mají být provedeny s cílem rozhodnout ve věci samé, jsou dočasně odloženy na dobu neurčitou. Řízení lze přerušit z objektivních důvodů uvedených ve zvláštních právních předpisech, které brání projednání občanské věci a které nepodléhají uvážení ze strany účastníků řízení ani soudu, nebo v případě situace, která není ve zvláštních právních předpisech stanovena, brání však soudu v projednání věci samé.

Soud musí projednávání přerušit za těchto okolností:

  • v případě úmrtí fyzické osoby nebo likvidace právnické osoby, která byla účastníkem řízení, je-li vzhledem k právním vztahům, jichž se spor týká, přípustné právní nástupnictví; ztratí-li jeden z účastníků právní způsobilost, musí být řízení přerušeno do doby, než je určen nástupce zesnulé fyzické osoby nebo zrušené právnické osoby nebo objasněny okolnosti mající za následek neexistenci právního nástupnictví, nebo než je určen zákonný zástupce fyzické osoby, která byla zbavena právní způsobilosti;
  • nelze-li určitou věc projednat do doby, než bude rozhodnuto v jiné věci, bude občanskoprávní, trestní nebo správní řízení přerušeno do doby, než soudní rozhodnutí, rozsudek, nařízení nebo usnesení nabude účinnosti, nebo než bude vydáno rozhodnutí ve správním řízení;
  • vyjde-li v řízení týkajícím se majetkových nároků vůči žalovanému najevo, že uspokojení těchto majetkových nároků souvisí s projednáním trestní věci, bude řízení přerušeno do doby ukončení trestního řízení nebo zrušení dočasného omezení vlastnických práv; ve zvláštních právních předpisech jsou uvedeny i jiné okolnosti.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nepoužitelné.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Pokud promlčecí lhůta uplyne před podáním žaloby, žaloba se zamítne.

Jestliže soud uzná, že lhůta byla zmeškána ze závažného důvodu, musí být porušené právo chráněno a dotyčná promlčecí lhůta musí být obnovena.

Majetkoprávní otázky související s majetkem, na jehož vymáhání se vztahuje promlčecí lhůta, která již uplynula, se řeší v souladu s ustanoveními svazku IV občanského zákoníku.

Právo vykonat procesní úkon zaniká vypršením lhůty stanovené zákonem nebo soudem. Všechny procesní písemnosti podané po vypršení lhůty se vracejí navrhovatelům. Nedodržení lhůty na vykonání určité procesní povinnosti dotyčnou osobu této povinnosti neosvobozuje.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Pokud byly lhůty zmeškány ze závažných důvodů a od vynesení soudního rozsudku neuplynulo více než tři měsíce, může soud na návrh odvolatele příslušnou lhůtu obnovit. Lhůtu pro podání odvolání lze obnovit, pokud soud uzná, že příslušná lhůta byla zmeškána ze závažných důvodů. Soudní rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o obnovení lhůty pro podání odvolání, lze napadnout podáním samostatným odvoláním. Pokud odvolací soud samostatnému odvolání vyhoví a lhůtu pro podání odvolání obnoví, musí předseda občanskoprávního úseku odvolacího soudu předat odvolání spolu se spisem senátu odvolacího soudu, nebo postoupit otázku přípustnosti odvolání zpět soudu prvního stupně, aby vydal rozhodnutí. Je-li za této situace soudní spis předán senátu odvolacího soudu, musí odvolací soud zaslat kopie odvolání a jeho přílohy účastníkům řízení do tří pracovních dnů ode dne, kdy bylo rozhodnuto, že odvolání je přípustné. Po uplynutí lhůty pro napadení rozsudku nebo pro odpověď na odvolání, zašle soud prvního stupně věc odvolacímu soudu do sedmi dnů a vyrozumí o tom účastníky řízení. Když je věc postoupena odvolacímu soudu a ten rozhodne, že lhůta pro podání odvolání nebyla dodržena, může soud lhůtu obnovit z vlastního podnětu (ex officio) za předpokladu, že v soudním spisu je jednoznačně uvedeno, že lhůta byla zmeškána ze závažných důvodů, nebo může účastníkovi řízení navrhnout, aby podal žádost o obnovení lhůty pro podání odvolání (čl. 307 odst. 2 a 3, články 338 a 78 občanského soudního řádu). Rozhodnutí o zamítnutí žádosti odvolatele o obnovení lhůty lze napadnout podáním samostatného odvolání (čl. 78 odst. 6 občanského soudního řádu).

Poslední aktualizace: 21/10/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Lucembursko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Mezi procesní lhůty patří podle lucemburského práva lhůty pro podání opravného prostředku, lhůty pro splnění procesních náležitostí, lhůty pro zaslání předvolání, lhůty z důvodu vzdálenosti atd.

Do tohoto přehledu nespadají promlčecí a prekluzivní lhůty, neboť se jedná o lhůty, které nemají čistě procesní povahu.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Za dny pracovního klidu se kromě sobot a nedělí považují následující zákonem stanovené svátky:

  • Nový rok, Velikonoční pondělí, 1. května, 9. května, Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, státní svátek stanovený na 23. června,
  • Nanebevzetí Panny Marie, svátek Všech svatých a 1. a 2. svátek vánoční.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Procesní lhůty se mohou lišit podle předmětné věci a podle druhu řízení.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta běží od půlnoci dne, v němž došlo k vydání písemnosti, k rozhodné události, k přijetí rozhodnutí nebo k doručení písemnosti.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ano, a sice v případech, kdy zákon ukládá, že písemnost musí být doručena soudním doručovatelem nebo vedoucím soudní kanceláře, takže lze mít za to, že k doručení došlo jiného dne, než kdy byla písemnost skutečně předána dotyčné osobě do vlastních rukou (např. v případě odmítnutí písemnosti nebo v případě doručení do místa bydliště atd.).

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Všechny procesní lhůty se počítají od půlnoci dne, v němž došlo k vydání písemnosti, k rozhodné události, k přijetí rozhodnutí nebo k doručení, které jsou rozhodující pro běh lhůty.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Do běhu lhůty se zahrnují i zákonem stanovené svátky, soboty a neděle.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Do běhu lhůty se zahrnují i zákonem stanovené svátky, soboty a neděle.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Všechny procesní lhůty končí posledního dne o půlnoci.

Lhůta určená podle týdnů skončí v den, který se v posledním týdnu shoduje jménem se dnem, v němž došlo k vydání písemnosti, k rozhodné události, k přijetí rozhodnutí nebo k doručení, které byly rozhodující pro běh lhůty.

Lhůta určená podle měsíců či let skončí v den, který se v posledním měsíci či v posledním roku shoduje číslem se dnem, v němž došlo k vydání písemnosti, k rozhodné události, k přijetí rozhodnutí nebo k doručení, které byly rozhodující pro běh lhůty. Pokud takového dne není, lhůta skončí v poslední den měsíce.

Pokud je lhůta určena podle měsíců a dnů nebo částí měsíců, počítají se nejprve celé měsíce a poté dny nebo části měsíce; pro výpočet částí měsíce se použije měsíc dlouhý třicet dnů.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Veškeré lhůty, které mají skončit v sobotu, v neděli, v zákonem stanovený svátek nebo v náhradní svátek, se prodlužují do prvního následujícího pracovního dne. Stejně je tomu i v případě doručování prostřednictvím vyvěšení na úřední desce v budově místního úřadu, v případě, že jsou jeho oddělení v poslední den lhůty zavřena pro veřejnost.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Pokud je k lucemburskému soudu podána žaloba na osoby pobývající v zahraničí, tyto osoby mohou využít lhůtu z důvodu vzdálenosti. Délka této lhůty je od patnácti do třiceti pěti dnů, podle místa bydliště obeslané osoby.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta k podání odvolání trvá zpravidla čtyřicet dnů a osobám pobývajícím v zahraničí může být prodloužena o lhůtu z důvodu vzdálenosti. Odvolání proti rozsudku, který není předběžně vykonatelný, lze však podat až po uplynutí jednoho týdne.

Lhůta pro podání opravného prostředku proti rozsudku pro zmeškání činí patnáct dnů a běží ode dne doručení (signification/notification) rozsudku.

Odvolání proti usnesení o předběžném opatření musí být podáno do patnácti dnů od jeho doručení. Pokud není podáno odvolání, lze proti tomuto usnesení podat námitky, a to do osmi dnů od jeho doručení. Lhůta pro podání námitek běží současně se lhůtou pro podání odvolání.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

U předběžných opatření jsou návrhy podávány formou předvolání k jednání, které se za tímto účelem koná v den a hodinu, které jsou vymezeny pro tento druh řízení. Vyžadují-li okolnosti rychlejší postup, může předseda nebo soudce, který jej zastupuje, povolit, aby byly osoby předvolány na určenou hodinu buď k jednání, nebo k přijetí, a to i ve svátky a v neúřední dny.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Pokud se písemnost zasílá osobě, která má bydliště mimo území Lucemburského velkovévodství, ale oznámení je učiněno přímo na území velkovévodství, uplatní se pouze řádné lhůty, ledaže by soud povolil v odůvodněných případech jejich prodloužení.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Důsledkem uplynutí lhůty k podání opravného prostředku je prekluze, propadnutí práv. Důsledkem uplynutí lhůty ke splnění procesních náležitostí bývá zpravidla promlčení či výmaz (radiation du rôle).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Jestliže osoba nereaguje ve stanovené lhůtě, je vždy přípustné, aby došlo k prominutí nemožnosti uplatnit práva v důsledku zmeškání lhůty, pokud se daná osoba bez vlastního zavinění nedozvěděla včas o existenci písemnosti, která byla rozhodující pro běh lhůty, nebo pokud byla nezpůsobilá k jednání. Žádost o navrácení lhůty je nutné podat do patnácti dnů od okamžiku, kdy se dotyčná osoba dozvěděla o existenci písemnosti, která byla rozhodující pro běh lhůty, nebo od okamžiku, kdy pominula nezpůsobilost k jednání. Po uplynutí více než jednoho roku od uplynutí lhůty, která by měla za normálních okolností na základě dané písemnosti běžet, již není žádost o navrácení lhůty přípustná. Uvedené lhůty nemají odkladný účinek.

V případě, že v řízení není během tří let učiněn žádný procesní úkon, je řízení zrušeno. Tuto lhůtu lze prodloužit o šest měsíců, je-li podán návrh na obnovení řízení nebo na ustanovení nového právního zástupce. Nezaniká tím samotný nárok, nýbrž pouze možnost uplatňovat jej v předmětném řízení. Osoba, která hodlá nárok dále uplatňovat, musí podat novou žalobu, není-li právo uplatňovat daný nárok již promlčeno.

Proti nařízení výmazu na základě nedodržení určených lhůt ze strany advokátů nelze podat opravný prostředek.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.legilux.lu/

Poslední aktualizace: 11/01/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Maďarsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Procesní opatření a úkony je nutné obvykle vykonat v zákoně stanovené lhůtě, aby měly požadovaný právní účinek. Lhůty jsou upraveny jak právu hmotném, tak procesním.

Příslušné podmínky týkající se hmotného práva jsou zčásti stanoveny v pravidlech pro řízení před soudy a zčásti úpravou promlčení, které vymezují lhůty pro zahájení řízení v občanskoprávních věcech. Zákon stanovuje výjimky z těchto omezení pouze tehdy, pokud chce zaručit bezpodmínečnost některých nároků (např. v souvislosti s majetkovými nároky). Některé procesní úkony lze zákonně provést pouze v určitém časovém období (lhůtě). Trvání této lhůty je v určitých případech jasně stanoveno zákonem, např. podání opravného prostředku (zákonná lhůta), zatímco v jiných případech – např. odstranění nedostatků žaloby – závisí na rozhodnutí soudu (soudcovská lhůta).

Způsob výpočtu používaný při stanovování lhůt v oblasti hmotného práva se zásadně liší od způsobu výpočtu v oblasti procesního práva, a stejně tak se liší právní následky nedodržení těchto dvou druhů lhůt. Nedodržení lhůty v hmotném právu má za následek zánik práva a nelze jej napravit poskytnutím odůvodnění. „Omluvu“ lze akceptovat pouze u promlčecí lhůty, a to pouze v souladu s příslušnými pravidly hmotného práva. U procesních lhůt je nutno rozlišovat lhůty subjektivní a lhůty objektivní. Mezi subjektivní lhůty patří ty lhůty, v jejichž případě začíná lhůta běžet, jakmile dotčená strana obdržela oznámení, a jejichž nedodržení lze obvykle napravit prostřednictvím žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum), zatímco objektivní lhůty nezávisí na přijetí oznámení dotčenou stranou a jejich nedodržení nelze napravit podáním žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

V souladu s článkem 102 odst. 1 zákona č. I z roku 2012 (zákoník práce) jsou za dny pracovního klidu považovány následující dny: 1. leden, 15. březen, Velikonoční pondělí, 1. květen, Svatodušní pondělí, 20. srpen, 23. říjen, 1. listopad a 25. a 26. prosinec.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Lhůty se počítají ve dnech, měsících nebo letech. Do běhu lhůt vyjádřených ve dnech se nezapočítává počáteční den. Počáteční dnem je den, kdy dojde k úkonu nebo jiné události (např. doručení, oznámení), který je rozhodný pro zahájení běhu lhůty. Lhůty vyjádřené v měsících nebo letech končí uplynutím toho dne v měsíci uplynutí lhůty, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo k počátku běhu lhůty, a jestliže v měsíci uplynutí lhůty takový den není, posledním dnem tohoto měsíce. Je-li poslední den lhůty dnem pracovního klidu, je posledním dnem lhůty až nejbližší následující pracovní den. Lhůta uplyne na konci posledního dne, nicméně lhůty stanovené pro podání k soudu nebo pro úkony, které mají být vykonány u soudu, uplynou již na konci úřední doby soudu. Obecná pravidla pro lhůty ve všech ostatních občanskoprávních řízeních jsou stanovena v článcích 103 až 112 zákona č. III z roku 1952 – občanského soudního řádu (dále jen „občanský soudní řád“).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Počátečním dnem lhůty je den, kdy dojde k úkonu nebo jiné události (např. doručení, oznámení), který je rozhodný pro zahájení běhu lhůty. Do běhu lhůt vyjádřených ve dnech se nezapočítává počáteční den.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Pokud jde o počítání lhůt, občanský soudní řád nijak nerozlišuje mezi různými způsoby doručování písemností. Při elektronické výměně dokumentů se však platí některá zvláštní ustanovení. Znalcům jsou některé dokumenty zasílány v tištěné podobě, i když znalec se soudem komunikuje elektronicky: soud znalci poskytne přílohy soudních písemností v listinné podobě nebo na jiném nosiči dat, pokud by jejich digitalizace vzhledem k velkému objemu příloh nebo povaze nosiče dat znamenala neúměrnou nebo nepřekonatelnou zátěž, nebo v případě pochybností o pravosti písemnosti. Pokud jsou z výše uvedených důvodů k elektronickým dokumentům, která zasílá soud, připojeny přílohy v listinné podobě, je základem pro výpočet lhůty datum přijetí této přílohy. K podáním v soudním řízení a k doručování soudních písemností v případech, které stanoví občanský soudní řád, již dochází elektronicky. Dny, v nichž je systém doručující dokumenty pro tyto účely mimo provoz po dobu nejméně čtyř hodin, se do lhůty stanovené zákonem nebo soudem nezapočítávají.

Probíhá-li komunikace v rámci řízení elektronicky, nelze uplatnit následky nedodržení lhůt, pokud bylo podání k soudu učiněno elektronicky nejpozději poslední den lhůty v souladu s požadavky v oblasti IT. Pokud jde o výpočet lhůty, považuje se podání za doručené poté, co IT systém soudu zašle potvrzení o přijetí v souladu s ustanoveními právních předpisů. Předseda Národního soudního úřadu stanoví formulář pro podání na úložných médiích. Úložné médium musí být soudu předáno osobně nebo poštou nejpozději tři pracovní dny poté, co kontaktní osoba pro elektronická podání obdržela potvrzení o přijetí formuláře soudem. Soud zašle prostřednictvím doručovacího systému automaticky kontaktní osobě pro elektronická podání potvrzení o přijetí úložného média. Podání se považuje za doručené soudu k datu uvedenému v potvrzení o přijetí formuláře soudem.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Do běhu lhůt vyjádřených ve dnech se nezapočítává počáteční den lhůty. Počátečním dnem je den, kdy dojde k úkonu nebo jiné události (např. doručení, oznámení), který je rozhodný pro zahájení lhůty.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, znamená uvedený počet dnů dny kalendářní. Jestliže je však poslední den lhůty dnem pracovního klidu, je posledním dnem této lhůty až nejbližší následující pracovní den.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty vyjádřené v měsících nebo letech končí uplynutím toho dne v měsíci uplynutí lhůty, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo k počátku běhu lhůty, a jestliže v měsíci uplynutí lhůty takový den není, posledním dnem tohoto měsíce.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty vyjádřené v měsících nebo letech končí uplynutím toho dne v měsíci uplynutí lhůty, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo k počátku běhu lhůty, a jestliže v měsíci uplynutí lhůty takový den není, posledním dnem tohoto měsíce.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Kromě výše uvedených případů může soud z jakéhokoli důležitého důvodu jím stanovenou lhůtu prodloužit, avšak pouze jednou; tato lhůta – včetně jejího prodloužení – nesmí přesáhnout čtyřicet pět dní, není-li nutné lhůtu prodloužit pro účely předložení znaleckého posudku. Zákonné lhůty lze prodloužit pouze v případech stanovených zákonem. Období od 15. července do 20. srpna každého roku se do lhůt vyjádřených ve dnech nezapočítává (z důvodu soudních prázdnin). Pokud by měla lhůta vyjádřená v měsících nebo letech uplynout v průběhu soudních prázdnin, uplyne toho dne následujícího měsíce, který se svým označením shoduje s počátkem běhu lhůty, případně pokud i tento den spadá do období soudních prázdnin, prvního dne následujícího po uplynutí soudních prázdnin. Zákon také stanoví výjimky ze soudních prázdnin. Soud musí strany sporu na tyto výjimky výslovně upozornit. V mimosoudních řízeních, která neupravuje občanský soudní řád, lze ustanovení o soudních prázdninách použít pouze v případě, že tak stanoví zvláštní zákon.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Platí obecné pravidlo, že odvolání je možné podat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, v případech týkajících se směnek do tří dnů.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Soud může z jakéhokoli důležitého důvodu jím stanovenou lhůtu prodloužit, avšak pouze jednou; tato lhůta – včetně jejího prodloužení – nesmí přesáhnout čtyřicet pět dní, není-li nutné lhůtu prodloužit pro účely předložení znaleckého posudku. Zákonné lhůty lze prodloužit pouze v případech stanovených zákonem.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Pravidla maďarského občanského soudního řízení nestanoví možnost prodloužit lhůtu z důvodu bydliště stran. Nedodržení lhůty však lze prominout v případě, že strany nebyly z omluvitelného důvodu dosažitelné na adrese uvedené v rejstříku osobních údajů a adres.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Nestanoví-li zákon jinak, nemohou účastníci řízení platně provést již zmeškané úkony. Následky neprovedení těchto úkonů – s výjimkou případů stanovených zákonem – nastávají automaticky bez předchozího oznámení. Jestliže podle zákona následky zmeškání nastávají pouze v případě předchozího oznámení nebo na základě žádosti protistrany, lze zmeškaný úkon provést během doby uvedené v oznámení, nebo do podání žádosti, případně pokud je tato žádost předložena při jednání, do doby, než je přijato příslušné rozhodnutí. Bude-li některému účastníku řízení bránit v provedení úkonu obecně známá přírodní událost nebo jiná překážka vyšší moci, nepovažuje se to za nedodržení lhůty. Lhůta je dodržena, pokud bylo podání zasláno soudu doporučeným dopisem nejpozději v poslední den lhůty.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Účastníci řízení mohou podat žádost o navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum), aby bylo prominuto nedodržení lhůty. Soud musí o této žádosti spravedlivě rozhodnout.

V případě, že se účastník řízení nebo jeho zástupce nedostaví daný den k jednání u soudu nebo pokud zmešká lhůtu z důvodu vyšší moci, lze následky nedostavení se – s výjimkou případů uvedených níže – napravit předložením řádných omluvných důvodů pro nedostavení se. Omluvit se není možné, pokud to zákon vylučuje, pokud lze následkům nedostavení se předejít bez nutnosti předložit omluvné důvody nebo v případě, že s nedostavením se není spojena žádná újma vyjádřená v rozhodnutí soudu, či v případě, že účastník řízení nedodrží novou lhůtu stanovenou na základě žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum).

Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum) lze podat do patnácti dnů. Tato lhůta počíná běžet od zmeškaného konečného data nebo posledního dne zmeškané lhůty. Pokud se však účastník řízení nebo jeho zástupce dozví o zmeškání lhůty později nebo pokud překážka zapříčiňující zmeškání lhůty odpadne později, začíná lhůta pro podání žádosti o navrácení do lhůty od okamžiku, kdy se účastník řízení o zmeškání lhůty dozvěděl, nebo od okamžiku odpadnutí překážky. Žádost o navrácení do lhůty nelze podat po uplynutí tří měsíců od data zmeškání lhůty.

Žádost o navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum) musí uvádět příčiny zmeškání a okolnosti, které prokazují důvodnost neúmyslnosti zmeškání. V případě zmeškání lhůty by měl být současně s podáním žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav proveden také zmeškaný úkon.

Pokud je možnost omluvit zmeškání lhůty vyloučena zákonem nebo v případě, že žádost navrácení lhůty v předešlý stav (restitutio in integrum) byla podána opožděně, musí být žádost odmítnuta, aniž bude posuzováno meritum věci. Totéž platí, pokud v případě nedodržení lhůty účastník řízení, který podává žádost o prodloužení, neprovedl při podání žádosti zmeškaný úkon.

Proti odmítnutí žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav je možné podat opravný prostředek.

Poslední aktualizace: 15/01/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Malta

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Obecný postup podle kapitoly 12 Sbírky zákonů Malty stanoví, že osoba má na předložení odpovědi dvacet dnů ode dne doručení žaloby. Existují však zvláštní právní předpisy, které určují jiné lhůty.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

1. ledna, 10. února, 19. března, 31. března, Velký pátek, 1. května, 7. června, 29. června, 15. srpna, 8. září, 21. září, 8. prosince, 13. prosince, 25. prosince.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Obecně platí, že osoba, proti níž byla podána občanskoprávní žaloba, má dvacet dnů na předložení své odpovědi u soudu. Existují však zvláštní právní předpisy, které případně stanoví kratší nebo delší lhůty.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Ode dne doručení.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ne, způsob předávání nemá vliv na počátek lhůty. V úvahu se bere den doručení.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Lhůta obecně začíná plynout od následujícího dne. Právní předpis nebo soud však mohou stanovit lhůtu tak, že se při jejím výpočtu zohlední den doručení.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Pokud není výslovně uvedeno, že právní předpis odkazuje na pracovní dny, rozumí se v maltském právu dnem kalendářní den.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Při výpočtu lhůty se dnem rozumí 24hodinové období, zatímco měsíce a roky jsou počítány podle kalendáře.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Při výpočtu lhůty se dnem rozumí 24hodinové období, zatímco měsíce a roky jsou počítány podle kalendáře.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, pokud lhůta uplyne v den pracovního klidu (tj. sobota, neděle nebo státní svátek), prodlužuje se tato lhůta do dalšího pracovního dne v souladu s oddílem 108 hlavy 12 sbírky zákonů Malty.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Lhůtu je možné prodloužit (navrátit) pouze se schválením soudu a dotyčná osoba může předložit odpověď tehdy, pokud způsobem, který je pro soud uspokojivý, prokáže řádný důvod, proč zmeškala lhůtu.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Poté, co soud prvního stupně vynese rozsudek, lze se proti němu odvolat do dvaceti (kalendářních) dnů od data jeho doručení. Žalovaná strana má na odpověď lhůtu dvaceti dnů. Pokud byla v ústavních věcech žaloba podána prostřednictvím návrhu, je lhůta pro podání odvolání dvacet dnů od doručení rozsudku. Pokud je věc předána ústavnímu soudu jiným soudem, musí být opravný prostředek podán do osmi pracovních dnů. Protistrana v ústavní věci má osm pracovních dnů na odpověď. Pokud je proti rozhodnutí podán opravný prostředek před vynesením konečného rozsudku, musí být tento opravný prostředek podán do šesti dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí vyhlášeno na veřejném jednání. To je obecný postup. Je však třeba poznamenat, že existují zvláštní právní předpisy, které stanovují jiné lhůty pro opravné prostředky podávané k jiným soudům, než které jsou uvedeny výše.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

U všech obecných občanskoprávních věcí musí být jednání nařízeno do dvou měsíců a musí se konat každé dva měsíce. Soud se může rozhodnout neplánovat žádná jednání v období od 16. července do 15. září každého roku.

V ústavních věcech musí soud stanovit datum jednání, které spadá do období osmi pracovních dnů od data podání žaloby nebo od předložení žalobní odpovědi ve stanovené lhůtě, nebo v případě, že není předložena odpověď, od konce této lhůty.

V případě zkráceného nebo zvláštního řízení je žalovaný předvolán k soudu nejdříve patnáct dnů a nejpozději třicet dnů od doručení.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Na Maltě neexistuje žádné místo, kde by rezident mohl těžit z prodloužení lhůty.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Pokud lhůta není dodržena, má se za to, že dotčený účastník řízení pohrdá soudem a ztrácí právo předložit odpověď a důkazy. Před vynesením rozsudku nicméně soud poskytne žalovanému určité krátké období na předložení písemného nebo ústního podání vůči nároku žalobce. Účastníku řízení, který je v prodlení, zůstává právo podat opravný prostředek proti konečnému rozsudku, pokud tento rozsudek nebude vynesen v jeho prospěch.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Mají povinnost odůvodnit své zmeškání lhůty. Pokud soud rozhodne, že pro zmeškání lhůty existoval dostatečný důvod, může lhůtu navrátit a povolit předložení odpovědi.

Poslední aktualizace: 24/02/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí nizozemština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Procesní lhůty - Nizozemsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůty, které se používají v občanském právu procesním, lze obecně seskupit takto:

a. Minimální lhůty pro předvolání druhého účastníka řízení a případně třetích stran a svědků k soudnímu řízení. Tato lhůta činí zpravidla jeden týden. Lhůta v délce nejméně jednoho týdne se obvykle použije rovněž pro předvolání zúčastněných stran k řízení o návrhu, ledaže soud stanoví jinak (články 114–119 a 276 (předvolání účastníků řízení a třetích stran) a články 170 a  284 (předvolání svědků) občanského soudního řádu (Wetboek van Burgerlijke Rechtsvordering)). Je důležité uvést, že má-li žalovaný známou adresu mimo Nizozemsko nebo je-li známo, že žalovaný momentálně pobývá mimo Nizozemsko, činí lhůta pro předvolání tohoto účastníka nejméně 4 týdny (článek 115 občanského soudního řádu).

b. Maximální lhůty pro podání opravných prostředků. Opravný prostředek v podobě odporu (verzet) je obvykle nutno podat do 4 týdnů. Lhůty v délce 3 měsíců se obvykle vztahují na odvolání (hoger beroep), dovolání k Nejvyššímu soudu (cassatie) a žalobu na zrušení pravomocného rozsudku (herroeping) (viz článek 143 (odpor), články 339 a 358 (odvolání), články 402 a 426 (dovolání k Nejvyššímu soudu) a články 383 a  391 (zrušení pravomocného rozsudku) občanského soudního řádu).

c. Lhůty pro provedení procesních úkonů ze strany účastníků řízení a soudu. Tyto lhůty jsou obvykle v rozmezí od dvou do šesti týdnů. Za určitých okolností může soud povolit odklad provedení procesního úkonu.

d. Promlčecí lhůty pro zahájení soudního řízení a uplatnění práva na výkon rozhodnutí. Obecná promlčecí lhůta činí 20 let. V mnoha případech se však použije kratší promlčecí lhůta v délce 5 let. Platby rostoucího penále se promlčí po 6 měsících ode dne jejejich vzniku. Promlčecí lhůta, která již běží, může být přerušena, načež může začít běžet nová promlčecí lhůta. Například promlčecí lhůta, která se vztahuje na právo na výkon rozhodnutí, může být přerušena doručením rozsudku nebo jiným opatřením k výkonu rozhodnutí (články 306–325, svazek 3 občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek).

Na zákonné lhůty se vztahují rovněž pravidla stanovená v zákoně o obecném prodloužení lhůt (Odkaz se otevře v novém okně.Algemene Termijnenwet).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Kromě sobot a nedělí stanoví Odkaz se otevře v novém okně.zákon o obecném prodloužení lhůt tyto dny jako všeobecně uznávané státní svátky:

  • Nový rok: 1. leden
  • Velký pátek: pátek před Velikonocemi
  • Velikonoční pondělí: pondělí po Velikonocích
  • Nanebevstoupení Páně: čtvrtek 40 dní po Velikonocích
  • Den panovníka: 27. duben
  • Den osvobození: 5. květen
  • Svatodušní pondělí: pondělí po Svatodušní neděli
  • 1. a 2. svátek vánoční: 25. a 26. prosinec.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Na zákonné lhůty se vztahují pravidla stanovená v zákoně o obecném prodloužení lhůt. Tento zákon stanoví, že lhůta uvedená v určité písemnosti, která končí v sobotu, neděli nebo všeobecně uznávaný státní svátek, se prodlužuje do konce následujícího dne, kterým není sobota, neděle nebo všeobecně uznávaný státní svátek. V případě potřeby se lhůta zahrnující nejméně 3 dny prodlužuje tak, aby zahrnovala nejméně 2 dny, kterými není sobota, neděle nebo všeobecně uznávaný státní svátek.

Ve vnitrostátních procesních pravidlech pro občanskoprávní řízení zahájená předvoláním k soudu (Landelijk procesreglement voor civiele dagvaardingen bij de rechtbanken) se lhůta 6 týdnů bere jako počátek pro provedení procesních úkonů účastníky řízení a vyhlášení rozsudku. V souladu s pravidly občanskoprávního řízení pro okresní soudní oblasti (Landelijk reglement voor de civiele rol van de kantonsectoren) uplatňují okresní soudy v zásadě lhůty v délce 4 týdnů (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.rechtspraak.nl/).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Počátkem lhůty je vždy první den následující po rozhodné skutečnosti.

Předvolání

Není použitelné.

Opravné prostředky

Lhůta pro podání opravného prostředku ve formě odporu (což je možné pouze proti rozsudkům v nepřítomnosti) má tři různé počáteční doby:

  1. okamžik, k němuž je rozsudek osobně doručen odsouzenému;
  2. v případě, že se použije jiný způsob doručení: okamžik, k němuž odsouzený provede úkon prokazující, že si je rozsudku vědom, nebo zahájení výkonu rozhodnutí, a
  3. v ostatních případech: okamžik, k němuž je výkon rozhodnutí ukončen.

Běh lhůty pro podání odvolání a dovolání k Nejvyššímu soudu proti rozsudkům se počítá ode dne, k němuž je rozsudek doručen. Prvním dnem této lhůty je den následující po dni doručení rozsudku. Viz rovněž odpověď na otázku č. 12.

Lhůta pro odvolání a dovolání k Nejvyššímu soudu proti rozhodnutím se počítá:

  • ode dne, k němuž bylo rozhodnutí doručeno, v případě žalobce a zúčastněných stran, kteří se dostavili na jednání, a
  • doručení či jiného oznámení v případě ostatních zúčastněných stran.

Lhůta pro podání žaloby na zrušení rozsudku nebo rozhodnutí, které nabylo právní moci, začíná běžet ode dne, kdy nastal důvod pro zrušení a žalobce nebo navrhovatel se o něm dověděl, každopádně však nikoli dříve, než rozsudek nebo rozhodnutí nabude právní moci, tj. již je nelze zrušit podáním odporu, odvolání nebo dovolání k Nejvyššímu soudu.

Procesní úkony

Lhůty stanovené pro provedení procesních úkonů se obvykle počítají od předchozího dne v rozvrhu projednávání v celých týdnech. Příklad: podle rozvrhu projednávání je soudní jednání, které se konalo ve středu, uvedeno v rozvrhu projednávání znovu ve středu o 4 týdny později a lhůta pro podání je stanovena na 10 h. Je-li například určitá věc z rozvrhu projednávání vyškrtnuta, určí soud datum, k němuž bude do rozvrhu projednávání opět zařazena.

Promlčecí lhůty

Počátek promlčecích lhůt, které se vztahují na podání žalob, závisí na povaze žaloby. Například právo podat žalobu, kterou se vymáhá splnění smluvní povinnosti něco poskytnout nebo učinit, vyprší 5 let od začátku dne následujícího po dni, kdy se nárok stal vymahatelným. Příklad: právo podat žalobu na ukončení nezákonného stavu zaniká 5 let od začátku dne následujícího po dni, k němuž lze požadovat okamžité ukončení daného stavu.

Výkon rozhodnutí

Právo na výkon rozhodnutí zaniká zpravidla 20 let od začátku dne následujícího po dni, kdy byl rozsudek vynesen.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Nikoli. V některých případech však způsob, jakým se účastník o rozsudku dozvěděl, ovlivňuje počátek běhu lhůty pro podání opravného prostředku, např. pro podání odporu. Viz rovněž otázka č. 4.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Nikoli. Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy daná skutečnost nastala.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Není-li uvedeno jinak, používají se v nizozemském právním řádu kalendářní dny. Zákon o obecném prodloužení lhůt stanoví, že lhůta, která končí v sobotu, neděli nebo všeobecně uznávaný státní svátek, se prodlužuje do konce následujícího dne, kterým není sobota, neděle nebo všeobecně uznávaný státní svátek.

V případě potřeby se lhůta zahrnující nejméně 3 dny prodlužuje tak, aby zahrnovala nejméně 2 dny, kterými není sobota, neděle nebo všeobecně uznávaný svátek.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Ty se vztahují rovněž na kalendářní měsíce a kalendářní roky.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Předvolání

Není použitelné.

Opravné prostředky

V řízení na základě předvolání se opravné prostředky uplatňují vydáním předvolání. Pokud to nepovolí soud, k němuž se má předvolaný účastník dostavit, nemůže soudní vykonavatel vydat oznámení po 20.00 hod. Lhůta proto ve skutečnosti končí poslední den ve 20.00 hod. V těchto řízeních je třeba mít rovněž na paměti, že se do běhu lhůty pro předvolání nezapočítává den vydání předvolání ani den, k němuž je účastník předvolán, aby se dostavil k soudu (první den v rozvrhu projednávání). Minimální lhůta je proto v rozmezí mezi těmito dvěma daty.

V řízení o návrhu se opravné prostředky uplatňují podáním návrhu na podatelně soudu. To lze učinit poštou nebo osobně během úředních hodin podatelny, nebo faxem do půlnoci posledního dne lhůty.

U opravných prostředků v rodinných věcech se počátek lhůty mírně liší od lhůty vztahující se na opravné prostředky v ostatních řízeních o návrhu (viz rovněž otázka č. 4 „Opravné prostředky“). Navrhovatel může podat opravný prostředek do 3 měsíců ode dne vynesení rozsudku. Ostatní zúčastněné strany mohou opravný prostředek podat do 3 měsíců ode dne, kdy jim bylo rozhodnutí doručeno nebo jinak oznámeno.

Procesní úkony

Je-li věc uvedena v rozvrhu projednávání, vztahuje se na podání písemností níže uvedené. Písemnost určená pro den v rozvrhu projednávání se podává podatelně soudu ve lhůtě pro předložení. To je nejzazší termín, k němuž musí být veškeré písemnosti s výjimkou předvolání a zpráv k dispozici soudu. V souladu s vnitrostátními procesními pravidly je příslušným dnem a časem pro předložení písemností: středa v 10.00 hod. Nekoná-li se soudní jednání, jelikož věc je projednávána písemně, jsou písemnosti předloženy podatelně soudu v den uvedený v rozvrhu projednávání nebo před tímto dnem. U okresního soudu se vždy koná soudní jednání, přičemž v tomto případě mohou být procesní úkony učiněny i ústně. Písemnosti musí být předloženy podatelně soudu nejpozději v den, který předchází dni uvedenému v rozvrhu projednávání. To lze učinit poštou nebo osobně během úředních hodin podatelny, nebo faxem do půlnoci dotyčného dne.

Promlčecí lhůty

Viz rovněž „Promlčecí lhůty“ v otázce č. 4. U některých práv na podání žaloby je důležitý okamžik, kdy se účastník dozví o určité skutečnosti. Příklad: právo podat žalobu k vymáhání splatné platby zaniká 5 let od začátku dne následujícího po dni, kdy se věřitel dozvěděl o existenci pohledávky a o totožnosti příjemce, v každém případě 20 let po vzniku nároku.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, lhůta, která vyprší v sobotu, neděli nebo všeobecně uznávaný státní svátek, se prodlužuje do konce následujícího dne, kterým není sobota, neděle nebo všeobecně uznávaný státní svátek. Podle zákona o obecném prodloužení lhůt se to však nevztahuje na lhůty stanovené zpětným počítáním od určitého okamžiku nebo skutečnosti. Jinými slovy, toto pravidlo platí pro maximální lhůty, a nikoli pro minimální lhůty.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

V některých případech umožňuje zákon prodloužení lhůty. Pokud například strana, která neměla ve věci úspěch, během lhůty pro podání opravného prostředku zemře a její dědicové chtějí být jejím nástupcem v odvolacím řízení, uplatní se nová tříměsíční lhůta.

Pravidla týkající se lhůt se obvykle striktně prosazují, ačkoliv nizozemský Nejvyšší soud (Hoge Raad der Nederlanden) stanovil výjimku pro případy, kdy odvolateli nebyl bezodkladně oznámen rozsudek z důvodu chyby či opomenutí na straně soudu. V tomto případě dotyčná strana zmeškala lhůtu nikoli vlastní vinou a udělí se mu krátké prodloužení lhůty.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta pro podání opravného prostředku (odvolání) činí obvykle 3 měsíce. V určitých občanskoprávních řízeních, jako je řízení o předběžném opatření (zrychlené řízení), se na odvolání a dovolání k Nejvyššímu soudu vztahují kratší lhůty, a to 4 týdny resp. 8 týdnů.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Všechny lhůty týkající se dostavení k soudu jsou minimálními lhůtami. Maximální lhůta není stanovena.

Předvolání

Lhůty pro předvolání účastníka může soud na návrh žalobce zkrátit, je-li to nezbytné, s výhradou určitých podmínek. V řízení o předběžném opatření je předvolání vydáno až poté, co soudce stanovil datum a čas soudního jednání, které se může konat i v neděli. V případě potřeby lze účastníka předvolat ve velmi krátké lhůtě. Soud může stanovit kratší lhůtu pro předvolání účastníka rovněž v řízení o návrhu (žalobě).

Soud nemůže lhůtu pro předvolání účastníka prodloužit, ačkoli v řízení o návrhu (žalobě) může stanovit delší lhůtu pro dostavení se k soudu (viz otázky č. 7 a 8).

Procesní úkony

Soud může prodloužit lhůty, v nichž musí účastníci provést procesní úkony, pokud o to společně požádají. Je-li žádost podána jednostranně, odklad je povolen pouze na základě pádných důvodů či vyšší moci. K pádným důvodům patří například skutková nebo právní složitost dané věci, potřeba vyčkat na rozsudek v jiném souvisejícím řízení nebo situace, kdy jsou účastník nebo jeho právní zástupce nemocní či na dovolené.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nizozemský právní řád neobsahuje ustanovení pro takovou situaci.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Předvolání

Je-li účastník předvolán v nedostatečné lhůtě, je předvolání neplatné, pokud se žalovaný nedostaví k soudu, a za neplatné je prohlásí soud. Neplatným se nestává automaticky. Žalobce může tuto vadu napravit vydáním pozměněného oznámení soudního vykonavatele před prvním datem v rozvrhu projednávání.

Jestliže se žalovaný nedostaví k soudu první den podle rozvrhu projednávání, zkontroluje se, zda předvolání nemá vady, které mohou vést k jeho neplatnosti. Je-li předvolání v pořádku, žalovaný je prohlášen za nepřítomného kvůli nedostavení se k soudu a žalobě je obvykle vyhověno pro zmeškání. Pokud se žalovaný nedostaví a je pravděpodobné, že oznámení soudního vykonavatele neobdržel v důsledku vady, prohlásí soud oznámení za neplatné.

Jestliže se žalovaný nedostaví k soudu ani nepověří právního zástupce, ačkoliv byl v předvolání k tomu vyzván, a pokud se ukáže, že oznámení soudního vykonavatele obsahovalo vadu, která má za následek jeho neplatnost, není žalovaný prohlášen za nepřítomného kvůli nedostavení se k soudu. Soud stanoví v rozvrhu projednávání nové datum a nařídí, aby byla vada odstraněna na náklady žalobce. Pokud se žalovaný dostaví k soudu a nedovolává se vady, považuje se předvolání za správné.

Opravné prostředky

Je-li překročena lhůta pro podání opravného prostředku, je příslušnou sankcí odmítnutí odvolání. Příslušné soudní rozhodnutí se poté stává pravomocným, tj. nelze je zrušit podáním odporu, odvolání či dovolání k Nejvyššímu soudu.

Procesní úkony

Není-li procesní úkon proveden ve stanovené lhůtě, lze za určitých podmínek dosáhnout odkladu (viz otázka č. 10). Není-li možné odklad získat, právo na provedení procesního úkonu zaniká.

Promlčecí lhůty

Pokud zúčastněná strana nechala uplynout lhůtu pro zahájení soudního řízení, existuje právo, jehož se žaloba týkala, i nadále. Nelze je však již uplatnit u soudů.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Účastníci, kteří zmeškali lhůty, mají k dispozici tyto opravné prostředky.

Předvolání

Žalovaný, který se nedostaví k soudu první den podle rozvrhu projednávání, je obvykle odsouzen v nepřítomnosti. Dokud nebyl vynesen pravomocný rozsudek, může žalovaný zabránit rozsudku pro zmeškání tím, že se dostaví k soudu jako účastník řízení. Po vynesení pravomocného rozsudku může účastník, který byl odsouzen v nepřítomnosti, podat opravný prostředek ve formě odporu. V řízení o návrhu se rozsudek pro zmeškání, zabránění rozsudku pro zmeškání dostavením se k soudu a odpor nepoužijí. V těchto případech může zúčastněná strana, která se nedostavila k soudu, podat odvolání.

Opravné prostředky

Lhůty pro podání opravného prostředku prosazuje soud bez návrhu. Lhůty pro podání odvolání a dovolání k Nejvyššímu soudu jsou závazné. Soudy postupují při uplatňování těchto lhůt v zájmu právní jistoty velmi striktně. Nizozemský Nejvyšší soud však zavedl určitou flexibilitu s ohledem na odvolání v řízení o návrhu. V oznámení o odvolání musí být uvedeny důvody odvolání, v případech, kdy bylo rozhodnutí vydáno, dosud však nebylo zasláno, a odvolatel proto nemá k odůvodnění přístup, je však přípustné uvést důvody odvolání v následném, doplňujícím oznámení o odvolání. Samotné odvolání je však třeba podat ve stanovené lhůtě. Pouze ve výjimečných případech, kdy se soud dopustil dvojí chyby, se lhůta prodlužuje o 14 dní od obdržení rozhodnutí. Tak je tomu v případě, že účastník podávající odvolání nevěděl a nemohl vědět, kdy bude rozhodnutí vyneseno, v důsledku chyby na straně soudu (nebo soudního tajemníka) a rozhodnutí bylo zasláno nebo vydáno až poté, co vypršela lhůta pro odvolání, v důsledku chyby, kterou nelze přičíst odvolateli. V řízení na základě předvolání nemusí být v oznámení o odvolání uvedeny jeho důvody. Ty jsou uvedeny teprve v pozdější fázi řízení.

Procesní úkony

Za určitých okolností lze požádat o odklad provedení procesních úkonů (viz otázka č. 13). Není-li odklad získán, právo na provedení procesního úkonu zaniká.

Promlčecí lhůty

S ohledem na vypršení promlčecích lhůt není k dispozici jiný opravný prostředek než jejich včasné přerušení (viz otázka č. 1 písm. d.). Ve velmi výjimečných případech však může soud rozhodnout, že promlčení je v rozporu se zásadami přiměřenosti a spravedlnosti.

Poslední aktualizace: 09/02/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Rakousko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Podle rakouského práva existují různé druhy lhůt.

Rozlišuje se mezi procesními lhůtami (tedy lhůtami, do jejichž uplynutí strana nebo jiný účastník řízení může nebo musí provést určitý procesní úkon) a hmotněprávními lhůtami (tedy lhůtami, ve kterých musí nastat určitá událost, aby s ní právní řád mohl spojovat určité hmotněprávní následky, např. lhůta pro podání žaloby na rušení práv z držby podle § 454 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung, ZPO) nebo lhůty pro podání výpovědi v nájemních vztazích podle § 560 ZPO). Důležité je, že doba, po kterou je poštovní zásilka doručována, se do procesních lhůt nezahrnuje, zatímco v případě hmotněprávních lhůt je situace opačná. To znamená, že pokud se jedná o procesní lhůtu, je žaloba podána včas i tehdy, pokud je podání odevzdáno na poště poslední den stanovené lhůty (datum je uvedeno na poštovním razítku), i když je soudu doručeno až po uplynutí lhůty.

Podle rakouského práva se rozlišuje také mezi lhůtou, která je stanovena přímo zákonem (např. lhůty pro podání opravného prostředku), a mezi lhůtou stanovenou soudcem podle potřeby jednotlivých případů (např. lhůta pro složení žalobní jistoty). Vyšetřovací lhůty představují kombinaci obou situací. V tomto případě zákon pouze stanoví určitý rámec (minimální nebo maximální délku, resp. přibližnou délku, např. v § 257 odst. 1 ZPO pro stanovení data přípravného jednání).

Absolutní lhůty jsou vymezeny dobou, ve které končí (obvykle kalendářní den), zatímco v případě relativních lhůt je stanovena doba trvání; začátek je stanoven dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty

Lhůty mohou být zpravidla prodlouženy soudcem (prodloužitelné lhůty). Jestliže zákon ve výjimečných případech prodloužení lhůty zakazuje, jedná se o neprodloužitelné nebo povinné lhůty.

Rozlišování mezi obnovitelnými a neobnovitelnými lhůtami vychází z toho, zda je v případě nedodržení lhůty možné uvedení věci do předešlého stavu. Obecně platí, že lhůty navrátit lze; pokud však je uvedení do předešlého stavu výjimečně zakázáno, označuje se lhůta jako prekluzívní nebo propadná. Procesní prekluzívní lhůty zahrnují například absolutní lhůtu pro podání žaloby na neplatnost nebo pro podání žaloby na obnovu řízení (§ 534 odst. 3 ZPO).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Dnem pracovního klidu se v Rakousku rozumí sobota, neděle, Velký pátek a zákonem stanovené svátky. Zákonem stanoveným svátkem je v Rakousku 1. leden (Nový rok), 6. leden (Tři králové), Velikonoční pondělí, 1. květen (Státní svátek), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, Boží tělo, 15. srpen (Nanebevzetí Panny Marie), 26. říjen (Den státnosti Rakouska), 1. listopad (Den všech svatých), 8. prosinec (svátek Neposkvrněného početí), 25. prosinec (Boží hod vánoční) a 26. prosinec (svátek sv. Štěpána).

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Většina ustanovení týkající se lhůt se nachází v § 123 až § 129 a § 140 až § 143 ZPO, § 222 ZPO a v § 89 zákona o organizaci soudů (Gerichtsorganisationsgesetz, GOG).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta začíná běžet obvykle okamžikem, kdy je doručeno rozhodnutí stanovující lhůtu nebo znamenající počátek běhu lhůty. V ostatních případech jde o okamžik, kdy je vyhlášeno rozhodnutí (§ 124 ZPO).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ano, odchylně od obecného pravidla, podle kterého se za okamžik doručení v zásadě považuje datum doručení nebo oznámení rozhodnutí stanovujícího lhůtu nebo znamenající počátek běhu lhůty, se elektronicky doručovaná soudní usnesení a podání (§ 89a odst. 2 zákona o organizaci soudů) (Gerichtsorganisationsgesetz – GOG) považují za doručená v pracovní den bezprostředně následující po jejich doručení do elektronické domény adresáta, přičemž sobota se za tímto účelem nepovažuje za pracovní den (§ 89d odst. 2 GOG).

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Při výpočtu lhůty, která je vyjádřena ve dnech, se nezapočítává den, na který připadá okamžik nebo událost, podle nichž se má stanovit začátek lhůty.

Oproti tomu u lhůt vyjádřených v týdnech, měsících nebo letech končí lhůta uplynutím dne, který se v posledním týdnu nebo měsíci svým označením nebo číslem shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá. Pokud žádný takový den v posledním měsíci dané lhůty není, končí lhůta uplynutím posledního dne uvedeného měsíce.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

U lhůt vyjádřených ve dnech se počítají kalendářní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Pokud se lhůty počítají v týdnech, měsících nebo letech (viz body 6 a 9), tato otázka se nepokládá.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty počítané v týdnech, měsících nebo letech končí uplynutím dne, který se v posledním týdnu, měsíci nebo roce svým označením nebo číslem shoduje se dnem, kdy lhůta začala běžet. Pokud žádný takový den v posledním měsíci dotčené lhůty není (pokud např. jednoměsíční lhůta počíná běžet dnem 31. ledna), skončí lhůta posledním dnem příslušného měsíce (v tomto případě 28. nebo 29. února). Soboty, neděle, státní svátky nebo Velký pátek nemají žádný vliv na počátek a dobu trvání lhůt.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano. Pokud připadá konec lhůty na sobotu, neděli, státní svátek nebo na Velký pátek, skončí lhůta až následující pracovní den (který není jedním z výše uvedených dní).

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Od 15. července do 17. srpna a od 24. prosince do 6. ledna dochází k pozastavení povinných lhůt v řízeních o opravných prostředcích. V případě, že počátek tohoto období spadá do běhu takovéto povinné lhůty, nebo počátek takovéto povinné lhůty spadá do tohoto období, bude tato povinná lhůta prodloužena o celou dobu, nebo o zbývající část tohoto období.

Výše uvedené však neplatí v případě zvláštních řízení, především ve sporech týkajících se rušení práva držby, výživného, exekučních žalob, předběžných opatření a lhůt pro podání opravného prostředku proti rozsudkům pro zmeškání a rozsudku pro uznání.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůty pro podání opravného prostředku závisí zásadně na formě rozhodnutí (rozsudek nebo usnesení) a na povaze případu. V občanskoprávních sporech činí lhůta pro odvolání proti usnesení (Rekurs) obvykle 14 dní, zatímco lhůta pro odvolání proti rozsudku (Berufung) činí čtyři týdny.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Lhůty mohou být zpravidla prodlouženy soudcem (prodloužitelné lhůty). Jestliže zákon ve výjimečných případech prodloužení lhůty zakazuje, jedná se o neprodloužitelné nebo povinné lhůty (např. lhůty pro podání opravného prostředku).

Všechny lhůty mohou být zkráceny dohodou mezi účastníky řízení, přičemž tato dohoda musí být doložena listinou. Soud může rozhodnout o zkrácení lhůty na základě návrhu účastníka, pokud je věrohodně prokázáno, že takovéto zkrácení je nezbytné pro odvrácení hrozící značné újmy, a pokud je účastník, pro jehož jednání je tato lhůta stanovena, schopen bez obtíží provést procesní úkon ve zkrácené lhůtě (§ 129 ZPO).

Lhůtu lze prodloužit na návrh účastníka, pokud má účastník, kterému prodloužení svědčí, neodvratitelné nebo velmi závažné důvody, proč nemůže včas provést procesní úkon, na něž se lhůta vztahuje, a zejména pokud by utrpěl nenapravitelnou škodu v případě, že by lhůta nebyla prodloužena (§ 128 odst. 2 ZPO). Prodloužení lhůty na základě dohody mezi stranami je nepřípustné (§ 128 odst. 1 ZPO).

Předvolání se však zásadně vydávají na konkrétní termín, proto se otázka ohledně změny „lhůty pro předvolání“ nebo „zvláštních lhůt“ pro předvolání nepokládá.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Ne, protože se zde jedná o včasnost procesního úkonu ve vztahu k rakouskému soudu.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Obecně platí, že zmeškání některého procesního úkonu má pro účastníka ten následek, že již nemůže tento procesní úkon učinit (prekluzívní účinek, § 144 ZPO). Výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny například v ustanovení § 289 odst. 2 ZPO (následky nedostavení se k dokazování) a v § 491 ZPO (následky nedostavení se k jednání o odvolání).

Opožděně učiněné procesní úkony jsou obvykle ze zákona odmítnuty, v některých případech však mohou být odmítnuty pouze na návrh (protistrany).

Prodlení může mít kromě obecných důsledků také zvláštní důsledky, které v určitých případech přistupují k těm obecným. Zvláštní důsledky jsou velmi různorodé. Nejvýznamnějším zvláštním důsledkem prodlení je to, že jestliže je v občanskoprávním řízení účastník v prodlení, může druhý účastník za určitých okolností požádat o vydání rozsudku pro zmeškání (§ 396 a § 442 ZPO). Další příklady: Podle § 170 ZPO vede nedostavení se obou stran k soudu k přípravnému jednání ke klidu řízení (po dobu alespoň tří měsíců). Jestliže se žalobce nedostaví k soudu v řízení ve věcech manželských, prohlásí soud na návrh žalovaného žalobu za vzatou zpět bez zřeknutí se nároku (§ 460 bod 5 ZPO).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Následující opravné prostředky jsou k dispozici pro odstranění právních důsledků nedodržení lhůty nebo termínu:

Uvedení do předešlého stavu (§ 146 a násl. ZPO):

Uvedení do předešlého stavu (navrácení lhůty) je opravný prostředek proti následkům nedostavení se k soudu nebo neprovedení procesního úkonu podléhajícího lhůtě, který je přípustný v těch případech, kdy strana nebo její zástupce nesplnili svou povinnost z důvodu nepředvídatelné nebo neodvratitelné události, přičemž strana nebo její zástupce nenesou za prodlení žádnou odpovědnost nebo pouze v malé míře (lehká nedbalost). Tento opravný prostředek musí být podán do čtrnácti dnů od odpadnutí překážky.

Odpor (Widerspruch) (§ 397a a § 442a ZPO):

Odpor je opravný prostředek určený pro zrušení rozsudku pro zmeškání podle § 396, resp. podle § 442 ZPO. V zásadě je odpor třeba podat u soudu prvního stupně ve formě přípravného podání v neprodloužitelné lhůtě 14 dnů od doručení rozsudku pro zmeškání.

Odvolání (Berufung) (§ 461 a násl. ZPO):

Odvolání lze podat proti rozsudku pro zmeškání především z toho důvodu, že k žádnému zmeškání nedošlo, jelikož existuje jeden z důvodů zmatečnosti uvedených v § 477 odst. 1 bodu 4 a bodu 5 ZPO (nesprávné doručení, resp. nezastoupení účastníka řízení). Odvolání pro neplatnost se však nepodává proto, že účastník řízení nedodržel lhůtu, ale – stejně jako u všech odvolání – z důvodu pochybení soudu, v jehož důsledku zřejmě účastník řízení lhůtu nedodržel.

Poslední aktualizace: 05/06/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí polština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina

Procesní lhůty - Polsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

V polském občanskoprávním řízení existují 1. zákonné, soudcovské a smluvní lhůty pro procesní úkony, které mají provést účastníci, a 2. pořádkové lhůty pro procesní úkony, jež má provést soud.

Zákonné a soudcovské lhůty jsou konečné a nelze je prodloužit.

Zákonné lhůty, které jsou definovány jako prekluzivní lhůty (což znamená, že jejich nedodržení má za následek neplatnost daného procesního úkonu), jsou stanoveny v právních předpisech. Tyto lhůty nelze prodloužit ani zkrátit. Zákonné lhůty začínají běžet okamžikem, který je stanoven v zákoně. Existují dva druhy zákonných lhůt: lhůty, před jejichž vypršením musí být daný úkon proveden, a lhůty, po jejichž uplynutí je možné úkon provést. Zákonné lhůty zahrnují lhůty pro podání opravných prostředků, například lhůtu pro podání odvolání nebo stížnosti.

Soudcovské lhůty jsou rovněž definovány jako prekluzivní lhůty, stanoví je však soud nebo soudce. Soudcovské lhůty lze prodloužit nebo zkrátit, avšak pouze ze závažného důvodu a na návrh podaný před uplynutím lhůty, a to i bez vyslechnutí protistrany. Tyto lhůty začínají běžet od okamžiku vydání rozhodnutí nebo příkazu za tímto účelem; pokud občanský soudní řád stanoví automatické doručení, počíná jejich běh doručením rozhodnutí nebo příkazu. Soudcovské lhůty zahrnují lhůty na odstranění chyb týkajících se soudní nebo procesní nezpůsobilosti nebo odstranění formálních nedostatků odvolání či stížnosti.

Smluvní lhůty jsou stanoveny dohodou stran, jak vyplývá z jejich názvu. Klasickým příkladem je přerušení řízení na základě společného návrhu stran. Jestliže účastníci podají takovýto návrh, soud může (avšak nemusí) řízení přerušit. Uplatnění lhůty tohoto druhu závisí výlučně na vůli samotných účastníků.

Pořádkové lhůty jsou obvykle určeny soudním orgánům (soudům), nikoliv účastníkům. Jejich nedodržení nemá nepříznivé procesní důsledky. Jejich základním účelem je uplatnění zásady rychlého řízení. Příkladem takovéto lhůty je lhůta, ve které musí soud vyhotovit odůvodnění rozsudku.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Podle zákona ze dne 18. ledna 1951 o dnech pracovního klidu se uplatňují tyto zákonem stanovené dny pracovního klidu:

1. všechny neděle (soboty nejsou zákonem stanovenými dny pracovního klidu),

2. níže uvedené dny:

a) 1. leden – Nový rok;

b) 6. leden – Tři králové;

c) Velikonoční neděle;

d) Velikonoční pondělí;

e) 1. květen – Svátek práce;

f) 3. květen – Svátek ústavy;

g) Svatodušní neděle;

h) Boží tělo;

i) 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie;

j) 1. listopad – svátek Všech svatých;

k) 11. listopad – Den nezávislosti;

l) 25. prosinec – 1. svátek vánoční;

m) 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

V roce 2019 připadá Velikonoční neděle na 21. dubna, Velikonoční pondělí na 22. dubna, Svatodušní neděle na 9. června a Boží tělo na 20. června.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

V občanském právu může mít pojem „lhůta“ dva významy. Může se jednat o určitý okamžik (např. 5. dubna 2017), nebo o určitou dobu, která má svůj počátek a konec (např. 14 dnů).

Je-li stanovena konečná lhůta (den, do kterého je třeba něco učinit), je rozhodující přesný okamžik, kdy daná lhůta vyprší. Lhůta nemusí být stanovena jako určitý den, nýbrž může být určena událostí, která se vyskytne v konkrétní situaci určené smluvními stranami.

Procesní lhůty jsou stanoveny v jednotkách času jako den, týden, měsíc nebo rok. Podle článku 165 občanského soudního řádu je způsob počítání lhůt v občanskoprávním řízení upraven ustanoveními občanského zákoníku, která se týkají lhůt, pokud zákon, usnesení soudu či rozhodnutí jiného státního orgánu nebo právní akt stanoví lhůtu, aniž by byl upřesněn způsob jejího počítání (článek 110 občanského zákoníku). Podání procesní písemnosti na přepážce Polské pošty nebo na přepážce poskytovatele všeobecné poštovní služby v jiném členském státě Evropské unie se považuje za rovnocenné podání procesní písemnosti na soudu. Totéž platí pro podání písemnosti vojákem velitelství útvaru, osobou ve výkonu trestu správě věznice nebo členem posádky polského námořního plavidla veliteli tohoto plavidla.

Den má 24 hodin a začíná a končí ve 24.00 h. Lhůta stanovená ve dnech uplyne na konci posledního dne. Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích uplyne na konci dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje s prvním dnem lhůty, nebo není-li takový den v posledním měsíci, poslední den tohoto měsíce. Je-li lhůta vyjádřena jako začátek, střed nebo konec určitého měsíce, má se za to, že se jedná o první, patnáctý nebo poslední den měsíce, přičemž polovina měsíce odpovídá 15 dnům. Pokud je lhůta stanovena v měsících nebo rocích a nevyžaduje se kontinuita, má se za to, že měsíc má 30 dní a rok 365 dní. Připadá-li konec lhůty pro provedení určitého úkonu na zákonem stanovený den pracovního klidu nebo sobotu, vyprší lhůta nejbližší následující den, kterým není den pracovního klidu nebo sobota.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Představuje-li počátek lhůty stanovené ve dnech určitá skutečnost, nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy tato skutečnost nastala. Pokud například soud doručil účastníkovi řízení procesní předvolání, v němž byl vyzván k provedení určitého úkonu v sedmidenní lhůtě, dne 11. ledna 2017, vypršela tato lhůta o půlnoci (24:00) 18. ledna 2017.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Soud může doručit písemnost řadou způsobů: prostřednictvím pošty, soudního vykonavatele, soudního úředníka nebo soudní doručovací služby. Doručení adresátovi se může uskutečnit rovněž předáním písemnosti adresátovi na podatelně soudu. Byla-li písemnost řádně doručena, jsou všechny tyto způsoby stejně platné a volba jednoho z nich nemá na běh lhůt vliv.

Od 8. září 2016 umožňují předpisy soudům doručovat písemnosti prostřednictvím systému přenosu dat, pokud adresát podal písemnosti prostřednictvím tohoto systému nebo si zvolil tuto možnost. Adresát, který se rozhodl podat písemnosti prostřednictvím systému přenosu dat, si může zvolit elektronické doručení.

Písemnost doručená elektronickými prostředky se považuje za doručenou ke dni, který je uveden v elektronickém potvrzení o přijetí korespondence, a to i v případě, připadá-li tento den na zákonem stanovený den pracovního klidu. Na účinnost doručení nemá vliv skutečnost, že elektronická korespondence je přijata v noci. Není-li elektronické potvrzení o přijetí korespondence k dispozici, má se za to, že doručení nastalo 14 dní ode dne, kdy byl dokument nahrán do systému přenosu dat. Výše uvedená pravidla vyžadují, aby účastníci kontrolovali svůj elektronický účet nejméně každých 14 dnů.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Představuje-li počátek lhůty stanovené ve dnech určitá skutečnost, nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy tato skutečnost nastala.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Lhůty stanovené ve dnech jsou vyjádřeny v kalendářních dnech. Připadá-li konec lhůty pro provedení určitého úkonu na zákonem stanovený den pracovního klidu nebo sobotu, vyprší lhůta nejbližší následující den, kterým není den pracovního klidu nebo sobota.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích vyprší na konci dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje s prvním dnem lhůty, nebo není-li takový den v posledním měsíci, poslední den tohoto měsíce.

Je-li lhůta vyjádřena jako začátek, střed nebo konec určitého měsíce, má se za to, že se jedná o první, patnáctý nebo poslední den měsíce. Polovina měsíce odpovídá 15 dnům.

Pokud je lhůta stanovena v měsících nebo rocích a nevyžaduje se kontinuita, má se za to, že měsíc má 30 dní a rok 365 dní.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích vyprší na konci dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje s prvním dnem lhůty, nebo není-li takový den v posledním měsíci, poslední den tohoto měsíce.

Je-li lhůta vyjádřena jako začátek, střed nebo konec určitého měsíce, má se za to, že se jedná o první, patnáctý nebo poslední den měsíce. Polovina měsíce odpovídá 15 dnům.

Pokud je lhůta stanovena v měsících nebo rocích a nevyžaduje se kontinuita, má se za to, že měsíc má 30 dní a rok 365 dní.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Připadá-li konec lhůty pro provedení určitého úkonu na zákonem stanovený den pracovního klidu nebo sobotu, vyprší lhůta nejbližší následující den, kterým není den pracovního klidu nebo sobota.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Prodloužit nebo zkrátit lze pouze soudcovské lhůty, tj. lhůty stanovené soudem nebo předsedou senátu. Rozhodnutí o prodloužení nebo zkrácení lhůty může vydat předseda senátu nebo soud, avšak pouze ze závažných důvodů, přičemž posouzení důvodů je ponecháno na jejich uvážení.

Lhůtu lze prodloužit nebo zkrátit pouze na návrh strany, účastníka nesporného řízení, vedlejšího účastníka, státního zástupce, inspektora práce, veřejného ochránce práv spotřebitelů, nevládní organizace, soudem ustanoveného znalce nebo svědka, pokud se lhůta týká jejich úkonů. Toto rozhodnutí nemůže být přijato z vlastního podnětu soudu nebo soudce.

Návrh je třeba podat před vypršením lhůty.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Polský občanský soudní řád stanoví zákonné procesní lhůty pro podání opravných prostředků podle druhu soudního rozhodnutí (rozsudek (wyrok), rozhodnutí ve věci samé v nesporném řízení (postanowienie co do istoty sprawy w postępowaniu nieprocesowym), rozsudek pro zmeškání (wyrok zaoczny), platební rozkaz v upomínacím řízení (nakaz zapłaty w postępowaniu upominawczym), platební rozkaz v řízení o platebním rozkazu (nakaz zapłaty w postępowaniu nakazowym) a rozhodnutí (postanowienie)). Stanoveny jsou konkrétně tyto zákonné lhůty:

  • rozsudek a rozhodnutí ve věci samé v nesporném řízení: odůvodnění rozsudku musí být vyhotoveno písemně na návrh účastníka na doručení rozsudku a odůvodnění, který je podán do jednoho týdne ode dne vyhlášení výroku, a ve dvou případech (1. pokud účastník jednající bez advokáta, právního poradce nebo patentového zástupce nebyl přítomen vynesení rozsudku, neboť byl zbaven osobní svobody, a 2. pokud byl rozsudek vynesen na neveřejném zasedání) do jednoho týdne ode dne doručení výroku rozsudku. Odvolání lze podat soudu, který napadený rozsudek vydal, do dvou týdnů od doručení rozsudku a odůvodnění odvolateli. Jestliže účastník nepožádal do jednoho týdne ode dne vyhlášení výroku o doručení rozsudku a odůvodnění, běží lhůta pro podání odvolání ode dne, kdy vyprší lhůta pro podání návrhu,
  • rozhodnutí: lhůta pro podání stížnosti činí jeden týden a začíná plynout od doručení rozhodnutí, nebo pokud účastník ve stanovené lhůtě nepožádal o doručení rozhodnutí přijatého na jednání, od vyhlášení rozhodnutí,
  • rozsudek pro zmeškání ve vztahu k žalovanému: žalovaný, proti němuž byl rozsudek pro zmeškání vynesen, může podat odpor do dvou týdnů od doručení rozsudku,
  • rozsudek pro zmeškání ve vztahu k žalobci: soud uvede odůvodnění rozsudku pro zmeškání, pokud byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu nebo zčásti, a žalobce požádal o poskytnutí odůvodnění do jednoho týdne od doručení rozsudku, nebo pokud žalobce, který takovouto žádost nepředložil, podal ve stanovené lhůtě odvolání,
  • platební rozkaz v upomínacím řízení: žalovaný je v platebním rozkazu požádán, aby uspokojil pohledávku v plné výši spolu s náklady, nebo aby do dvou týdnů od doručení platebního rozkazu podal odpor,
  • platební rozkaz v řízení o platebním rozkazu: při vydávání platebního rozkazu soud rozhodne, že žalovaný musí uspokojit pohledávku v plné výši spolu s náklady do dvou týdnů od doručení platebního rozkazu, nebo podat v této lhůtě námitku.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Svědek nebo účastník řízení má absolutní povinnost dostavit se k soudu. Svědek se musí dostavit k soudu i tehdy, není-li mu o okolnostech případu nic známo, nebo pokud se již rozhodl uplatnit své právo na odepření svědecké výpovědi. Svědek musí svou nepřítomnost (nedostavení se k soudu) omluvit písemně přede dnem soudního jednání. Předložení omluvy pro nedostavení se soudu k pozdějšímu dni nebrání soudu v tom, aby svědkovi uložil během soudního jednání pokutu. Svědek by měl k písemné omluvě připojit doklad potvrzující důvod jeho nedostavení se k soudu. Nedostavení se svědka k soudu lze omluvit z důvodu nemoci, důležité služební cesty nebo vážné nepředvídané události. Je-li jako důvod pro nedostavení se na základě předvolání uplatněna nemoc, musí osvědčení potvrzující nezpůsobilost dostavit se k soudu vydat soudní lékař. V tomto případě stanoví soud jiné datum pro dostavení se k soudu.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Na účastníka nebo svědka se vztahují pravidla občanského soudního řádu uplatňovaná soudním orgánem (soudem).

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Procesní úkon, který účastník provede po vypršení lhůty, je neplatný. Tato zásada se vztahuje na zákonné i soudcovské lhůty. Neplatnost procesního úkonu znamená, že procesní úkon, který byl proveden pozdě, nemá právní účinky, jež jsou podle zákona s jeho provedením spojeny. Procesní úkon provedený po vypršení lhůty je neplatný i v případě, že soud dosud nevydal rozhodnutí v důsledku vypršení lhůty.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Je-li lhůta překročena, může účastník požádat o její obnovení, nebo podat návrh na obnovu řízení.

Pokud účastník zmeškal lhůtu pro provedení procesního úkonu bez svého zavinění, obnoví soud lhůtu na jeho návrh. Obnovení lhůty však není přípustné, nemá-li nedodržení lhůty pro účastníka nepříznivé procesní důsledky. Písemnost s návrhem na obnovení lhůty je nutno podat soudu, u něhož měl být úkon proveden, nejpozději jeden týden poté, co zanikl důvod pro nedodržení lhůty. V písemnosti je třeba doložit skutečnosti odůvodňující návrh. Účastník by měl provést procesní úkon současně s podáním návrhu. Po jednom roce od zmeškání lhůty ji lze obnovit pouze ve výjimečných případech. Obnovení lhůty pro podání opravného prostředku proti rozsudku o prohlášení manželství za neplatné nebo o rozvodu manželství či neexistenci manželství není přípustné v případě, že jeden z účastníků uzavřel poté, co rozsudek nabyl právní moci, nové manželství. Návrh na obnovení lhůty, který je podán pozdě nebo který je podle zákona nepřípustný, soud odmítne. Skutečnost, že byla podána žádost o obnovení lhůty, nemá za následek zastavení řízení nebo výkonu rozhodnutí. Soud však může podle okolností řízení nebo výkon rozhodnutí zastavit. Je-li návrhu vyhověno, může soud neprodleně přikročit k projednání dané věci.

Obnova řízení umožňuje projednat znovu věc, která byla ukončena pravomocným rozhodnutím. Návrh, v němž se požaduje obnova řízení, se často považuje za mimořádný opravný prostředek, který se používá k napadení pravomocných rozhodnutí, na rozdíl od řádných opravných prostředků (jež se uplatňují ve vztahu k rozhodnutím, která dosud nejsou pravomocná). O obnovu řízení lze požádat z toho důvodu, že se rozsudek zakládal na padělané nebo pozměněné listině nebo na odsouzení v trestním řízení, jež bylo následně zrušeno, nebo že rozsudku bylo dosaženo prostřednictvím trestného činu. O obnovu řízení lze požádat rovněž v těchto případech: je-li později odhaleno, že existuje pravomocný rozsudek týkající se téhož právního vztahu, nebo jsou-li zjištěny skutkové okolnosti či důkazy, které mohly ovlivnit výsledek řízení a které nemohl účastník uplatnit v předchozím řízení; pokud byl obsah rozsudku ovlivněn rozhodnutím, kterým nebylo ukončeno řízení ve věci samé a které bylo vydáno na základě normativního aktu uznaného Ústavním soudem za akt, který je v rozporu s Odkaz se otevře v novém okně.Ústavou, ratifikovanou mezinárodní smlouvou nebo zákonem (zrušeným nebo pozměněným v souladu s občanským soudním řádem).

O obnovu řízení nelze požádat po uplynutí více než deseti let ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci (vyjma případu, kdy účastník nemohl jednat nebo nebyl náležitě zastoupen).

Poslední aktualizace: 25/02/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Portugalsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Procesní lhůty mohou být závazné (peremptório), pokud jejich uplynutím zanikne právo provést úkon, nebo odkladné (dilatório), pokud se jimi na určitou dobu odkládá možnost provést úkon nebo okamžik, kdy začne běžet jiná lhůta.

Procesní lhůty podléhají pravidlům stanoveným v článcích 138 až 143 občanského soudního řádu.

Výpočet procesních lhůt nebo lhůt stanovených soudy se řídí pravidly stanovenými v článcích 278, 279 a 296 občanského zákoníku.

Pokud jde o lhůty v občanskoprávních věcech, jejich délku a účinek na právní vztahy upravují články 296 až 333 občanského zákoníku.

Zejména prekluzivní (prazos de prescrição) a promlčecí lhůty (prazos de caducidade) se řídí pravidly uvedenými v článcích 300 až 327 a také v článcích 328 až 333 občanského zákoníku.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Za tímto účelem oznámilo Portugalsko Evropské komisi následující dny pracovního klidu:

1. ledna, 7. dubna (Velký pátek), 9. dubna (Boží hod velikonoční), 25. dubna, 1. května, 8. června (Boží tělo), 10. června, 15. srpna, 5. října, 1. listopadu, 1., 8. a 25. prosince.

Komise tento seznam zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie, Úř. věst. C 39, 1.2.2023, s. 20, který je k dispozici na tomto Odkaz se otevře v novém okně.odkaze.

Členské státy předkládají tento seznam Komisi každý rok. Některé dny pracovního klidu jsou proměnlivé a ne vždy připadají na výše uvedené datum.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Obecným pravidlem v portugalském občanském právu procesním je to, že pokud neexistuje zvláštní ustanovení, mají strany 10denní lhůtu, aby provedly úkon nebo podaly návrh na zahájení soudního řízení, odvolaly se na neplatnost, podaly procesní námitku nebo uplatnily jiné procesní právo; strany mají rovněž lhůtu 10 dní, aby se vyjádřily k žalobě druhé strany (článek 149 občanského soudního řádu).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Obecným pravidlem je, že lhůta pro jakoukoli odpověď začíná vždy běžet od doručení dotyčného úkonu (čl. 149 odst. 2 občanského soudního řádu).

V průběhu řízení se doručuje právním zástupcům stran.

Doručuje-li se předvolání, aby se dotyčná strana osobně dostavila k soudu, doručí se toto předvolání zástupci a kromě toho se zašle doporučeným dopisem rovněž dotyčné straně s uvedením příslušného dne, místa a účelu předvolání k soudu.

Zástupcům se doručuje e-mailem (viz prováděcí nařízení (Portaria) č. 280/13 ze dne 26. srpna 2013, dostupné na tomto Odkaz se otevře v novém okně.odkaze) a datum provedení doručení ověří počítačový systém, přičemž se předpokládá, že oznámení se uskutečnilo třetí den následující po odeslání, nebo pokud tento den není pracovním dnem, první po něm následující pracovní den.

Předvolání doporučeným dopisem s doručenkou „se považuje za doručené ke dni, kdy byla doručenka podepsána, a za doručené předvolané osobě, i v případě, že doručenka byla podepsána třetí osobou, za předpokladu – neexistuje-li důkaz o opaku –, že dopis byl bezodkladně doručen příjemci“ (čl. 230 odst. 1 občanského soudního řádu).

Je-li předvolání uskutečněno prostřednictvím právního zástupce, soudního exekutora nebo soudního úředníka, kteří kontaktují předvolanou osobu, lhůta začíná plynout od okamžiku, kdy tato osoba podepíše záznam o doručení.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ano. Viz odpověď na předchozí otázku.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Vlastní den úkonu, události, rozhodnutí, předvolání nebo doručení se nezapočítává (čl. 279 písm. b) občanského zákoníku).

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Pokud lhůta pro provedení procesního úkonu skončí dnem, kdy jsou soudy uzavřeny, lhůta se prodlužuje o další pracovní den (čl. 138 odst. 2 občanského soudního řádu).

Soudní prázdniny trvají od 22. prosince do 3. ledna, od Květné neděle do Velikonočního pondělí a od 16. července do 31. srpna.

Soud může po vyslechnutí stran pozastavit procesní lhůtu usnesením s odůvodněním v souladu s čl. 269 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Výpočet jakékoli lhůty nezahrnuje v souladu s čl. 279 písm. b) občanského soudního řádu den ani hodinu, je-li lhůta vyjádřena v hodinách, kdy došlo k události, od níž lhůta začíná běžet.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo letech, která počíná určitým datem, končí o půlnoci odpovídajícího dne v posledním týdnu, měsíci nebo roce; pokud v příslušném měsíci neexistuje odpovídající den, lhůta skončí poslední den tohoto měsíce (čl. 279 písm. c) občanského zákoníku).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Vzhledem k tomu, že soudy jsou otevřeny pouze v pracovní dny a neděle a dny pracovního klidu jsou kvalifikovány jako soudní prázdniny, konec lhůt, které skončí v neděli nebo v den státního svátku, se prodlužuje do prvního pracovního dne, pokud má být daný úkon proveden před soudem.

Pravidlo pro výpočet všech procesních lhůt je takové, že konec lhůty pro provedení procesního úkonu se prodlužuje do následujícího pracovního dne, pokud tento den připadá na den, kdy jsou soudy uzavřeny (čl. 138 odst. 2 občanského soudního řádu).

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Procesní lhůty stanovené zákonem lze ve stanovených případech prodloužit.

Se souhlasem stran lze lhůtu prodloužit jednou, a to o stejnou dobu (článek 141 občanského soudního řádu).

V případech odůvodněné překážky zákon umožňuje prodloužení lhůty (článek 140 občanského soudního řádu).

Zákon rovněž umožňuje provedení úkonu během prvních tří pracovních dnů následujících po uplynutí lhůty za předpokladu, že je zaplacena pokuta (článek 139 občanského soudního řádu).

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta pro podání odvolání je 30 dnů, počítaných ode dne doručení rozhodnutí (článek 638 občanského soudního řádu), a patnáct dnů v naléhavých případech a v případech stanovených v Odkaz se otevře v novém okně.čl. 644 odst. 2 a v Odkaz se otevře v novém okně.článku 677 občanského soudního řádu.

V případech, kdy není oznámeno rozhodnutí, začíná lhůta plynout ode dne, ke kterému je dotyčná osoba s rozhodnutím obeznámena.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Zákonné procesní lhůty nelze zkrátit. Soud však může stanovit datum nebo lhůtu pro předvolání účastníků řízení.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Pokud se předvolání doručuje mimo oblast územní působnosti okresního soudu, který v dané věci rozhoduje, lhůta pro vyjádření k žalobě, v níž může odpůrce napadnout konkrétní občanskoprávní nárok, se prodlužuje (článek 245 občanského soudního řádu).

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Uplynutím závazné lhůty zaniká právo na provedení úkonu. Úkon je nicméně možno provést po uplynutí lhůty v případech odůvodněné překážky a bez ohledu na tuto skutečnost může být rovněž proveden během prvních tří pracovních dnů následujících po uplynutí lhůty za předpokladu, že je okamžitě zaplacena pokuta (článek 139 občanského soudního řádu).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Úkon lze provést po uplynutí lhůty v případech odůvodněné překážky.

V souladu s článkem 140 občanského soudního řádu se za odůvodněnou překážku považuje událost, kterou nelze přičíst straně nebo jejím zástupcům nebo pověřeným zástupcům a která brání včasnému provedení daného úkonu. V tom případě musí strana, která se dovolává odůvodněné překážky, předložit neprodleně podpůrné důkazy.

Bez ohledu na odůvodněnou překážku může být úkon proveden během prvních tří pracovních dnů následujících po uplynutí lhůty za předpokladu, že je zaplacena pokuta, jak je uvedeno výše, a soud může výjimečně rozhodnout o snížení nebo odpuštění pokuty v případě zjevných finančních potíží nebo v případech, kdy je výše pokuty považována za zjevně nepřiměřenou, zejména u soudních jednání, která nevyžadují ustanovení právního zástupce a kdy úkon provedly strany samy.

Související odkazy

Poslední aktualizace: 05/12/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí rumunština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina

Procesní lhůty - Rumunsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Z procesního hlediska je podle obecné definice procesní lhůtou časový úsek, během něhož musí být určité procesní úkony provedeny nebo jsou naopak zakázány. Lhůty jsou upraveny v článcích 180 až 186 zákona č. 134/2010 o občanském soudním řádu ve znění pozdějších změn a doplňků (který vstoupil v platnost dne 15. února 2013).

Co se týká různých druhů lhůt, které jsou použitelné v občanskoprávním řízení, všechny tyto lhůty jsou klasifikovány podle způsobu, jakým jsou stanoveny, a to jako zákonné, soudcovské nebo smluvní (bez ohledu na jejich povahu). Zákonnými lhůtami jsou lhůty výslovně stanovené v zákoně, které jsou v zásadě pevné, takže je soudce nebo účastníci nemohou zkrátit či prodloužit (například pětidenní lhůta pro doručení předvolání). Zákon výjimečně umožňuje prodloužení nebo zkrácení určitých zákonných lhůt. Soudcovskými lhůtami jsou lhůty, které soud stanoví během projednávání věci, a to pro dostavení se účastníků k soudu, výslech svědků, poskytnutí jiných důkazů, tj. písemností, znaleckých posudků atd. Smluvními lhůtami jsou lhůty, které mohou stanovit účastníci během projednávání sporů a které nevyžadují schválení soudního orgánu.

V závislosti na druhu jsou procesní lhůty závazné (prekluzivní) a prohibitivní (odkladné), přičemž prvními lhůtami jsou lhůty, během nichž musí být proveden určitý procesní úkon (např. lhůty pro podání opravného prostředku – odvolání, dovolání atd.), a druhými lhůtami lhůty, během nichž zákon procesní úkony zakazuje.

Další kritérium pro klasifikaci lhůt souvisí se sankcí, která je použitelná v případě jejich nedodržení, přičemž lhůty jsou absolutní a relativní. Nejsou-li dodrženy absolutní lhůty, má to nepříznivý dopad na platnost procesních úkonů, zatímco nedodržení relativních lhůt může mít i v případě, že nevede nutně k neplatnosti procesních úkonů, za následek uložení disciplinárních nebo finančních sankcí provinilým účastníkům (lhůta pro vydání rozhodnutí, přípravná lhůta atd.).

V souvislosti s dobou trvání mohou být lhůty vyjádřeny v hodinách, dnech, týdnech, měsících a rocích a tato klasifikace je stanovena rovněž v článku 181 občanského soudního řádu. Mimoto existují zvláštní případy, kdy zákon výslovně nestanoví určitý druh lhůty (v hodinách, dnech atd.), nýbrž okamžik pro provedení procesního úkonu (například v případě námitky proti výkonu rozhodnutí, kterou lze podat do doby provedení posledního opatření k výkonu rozhodnutí), nebo obsahuje ustanovení, která udávají, že úkon je třeba provést „neprodleně“ nebo „co nejdříve“ či „bezodkladně“.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Podle rumunského právního řádu jsou dny pracovního klidu všechny soboty a neděle, které jsou doplněny o státní svátky 1. a 2. ledna (Nový rok); 24. ledna (Den sjednocení rumunských knížectví); Velikonoce – dva dny v závislosti na kalendářních datech (včetně Velkého pátku); 1. května (Svátek práce); 1. června (den dětí); Svatodušní svátky – jeden den v závislosti na kalendářních datech; 15. srpna (Nanebevzetí Panny Marie); 30. listopadu (svátek sv. Ondřeje); 1. prosince (Národní den); 25. a 26. prosince (Vánoce).

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Platná pravidla týkající se lhůt jsou obsažena v článcích 180 až 186 občanského soudního řádu.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Každá lhůta má počátek a konec a dobu trvání mezi tím.

Co se týká počátku lhůty, v čl. 184 odst. 1 občanského soudního řádu je stanoveno, že lhůty začínají běžet ode dne doručení procesních písemností, nestanoví-li zákon jinak.

Existují však rovněž případy, kdy lze doručení procesní písemnosti, které je stanoveno jako počátek běhu lhůty, nahradit rovnocennými procesními úkony (případy rovnocennosti). Doručení procesní písemnosti, kterým začíná běh lhůty, je tudíž v některých případech nahrazeno jinými postupy, které určují počátek lhůty (např. žádost o doručení procesních písemností odpůrci, podání opravného prostředku nebo doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí).

Odchylně od obecného pravidla jsou upraveny také případy, kdy lhůty začínají běžet od jiných okamžiků než od doručení, konkrétně od rozhodnutí (zjištění uplynutí promlčecí doby, doplnění rozsudku); od uznání důkazů (pro předložení požadovaných částek nebo seznamu svědků do pěti dnů), od zveřejnění určitých písemností (pro reklamu na prodej budovy do pěti dnů).

Co se týká konce lhůty, ten je vymezen jako okamžik, kdy je dosaženo účinku lhůty, což je konec možnosti provést úkon, pro nějž byla lhůta stanovena (povinné lhůty), nebo naopak který určuje/označuje okamžik, kdy vzniká právo provést určité procesní úkony (u prohibitivních lhůt).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Mezi počátkem a koncem běží lhůty v zásadě nepřetržitě, aniž by bylo možné jejich přerušení nebo stavení. Důvodem pro přerušení procesních lhůt je však překážka způsobená okolností, která je mimo vůli účastníka, jak je stanoveno v článku 186 občanského soudního řádu. Kromě tohoto případu existují s ohledem na přerušení lhůty další zvláštní okolnosti: (například přerušení odvolací lhůty – článek 469 občanského soudního řádu). Zákon současně stanoví, že procesní lhůtu lze i stavět (například v případě promlčecí lhůty – článek 418 občanského soudního řádu). Je-li běh lhůty přerušen podle článku 186 občanského soudního řádu, začíná po odpadnutí překážky běžet neměnná lhůta v délce 15 dnů bez ohledu na dobu trvání přerušeného běhu lhůty. V případě stavení lhůty pokračuje běh lhůty od okamžiku, kdy bylo stavení ukončeno, a započítává se i doba, která uplynula před jejím stavením.

Podle článku 183 občanského soudního řádu se má za to, že procesní písemnost podaná v zákonné lhůtě doporučeně na poště nebo u expresní kurýrní služby či zvláštní doručovací služby byla podána ve stanovené lhůtě. Rovněž písemnost, kterou zúčastněná strana podá v zákonné lhůtě u vojenského útvaru nebo na správním úřadě v místě, kde je dotyčná osoba zadržena, se považuje za podanou ve stanovené lhůtě. Jako doklad o dni, kdy zúčastněná strana zahájila úkon, se uznává stvrzenka pošty a registrace nebo potvrzení expresní kurýrní služby, zvláštní doručovací služby, vojenského útvaru nebo případně správního úřadu v místě zadržení zúčastněné osoby na podané písemnosti.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Podle článku 181 občanského soudního řádu se lhůty vyjádřené ve dnech počítají podle výlučného systému, tj. podle volných dnů, nezapočítává se den, kdy lhůta začíná běžet (dies a quo), ani den, kdy končí (dies ad quem), a použitelnými pravidly jsou pravidla stanovená v souvislosti s počátkem lhůty, která jsou uvedena v bodě 4.

Lhůty vyjádřené ve dnech se počítají vždy v celých dnech, písemnost však lze podat pouze během úřední doby podatelny soudu. Toto zkrácení lhůty však lze eliminovat zasláním procesní písemnosti poštou, přičemž pracovník pošty uvede datum a způsob doručení písemnosti příjemci. Viz rovněž odpověď na otázku č. 4.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li například určité osobě doručena písemnost v pondělí 4. dubna 2005 a má-li tato odpovědět do 14 dní od doručení, znamená to, že dotyčná osoba musí odpovědět do:

  • úterý 19. dubna (kalendářní dny) nebo
  • pátku 22. dubna (pracovní dny)?

Správná odpověď je ta, že stanovený počet dnů zahrnuje kalendářní dny. Dotyčná osoba musí účinně jednat do 19. dubna včetně.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

V souladu s článkem 182 občanského soudního řadu končí lhůty vyjádřené v rocích, měsících nebo týdnech dnem roku, měsíce nebo týdne, který se shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá.

Má se za to, že pokud lhůta začínající 29., 30. nebo 31. den měsíce končí v měsíci bez takového dne, vyprší poslední den v měsíci.

Lhůta končící v zákonem stanovený svátek nebo v době, kdy služba není dostupná, se prodlužuje do konce prvního následujícího pracovního dne.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůta vyjádřená v týdnech, měsících nebo rocích vyprší příslušný den v posledním týdnu nebo měsíci či v posledním roce. Nemá-li poslední měsíc den, který se shoduje se dnem, kdy lhůta začala běžet, končí lhůta poslední den tohoto měsíce. Připadá-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do prvního následujícího pracovního dne.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano, připadá-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do prvního následujícího pracovního dne.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Článek 184 občanského soudního řádu stanoví, že procesní lhůta je přerušena a ode dne nového doručení začíná běžet nová lhůta v těchto případech:

  • pokud zemřel některý z účastníků; v tomto případě je nová písemnost doručena do místa posledního bydliště zesnulého účastníka jeho dědici, aniž by bylo uvedeno jméno a postavení každého dědice,
  • pokud zemřel zástupce některého z účastníků; v tomto případě je nová písemnost doručena dotčenému účastníkovi.

S ohledem na účastníka, který nemá způsobilost k právním úkonům nebo má omezenou způsobilost k právním úkonům, nezačne procesní lhůta běžet, a pokud již začala běžet, je přerušena do doby, než je ustanovena osoba, která dotyčného účastníka zastupuje, případně mu je nápomocna.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Ano, pro jednotlivé oblasti práva byly stanoveny zvláštní lhůty. Obecné lhůty pro odvolání a dovolání činí podle občanského soudního řádu 30 dní. V určitých věcech (zvláštní řízení), například v případě předběžného opatření soudu, činí lhůta pro odvolání pět dní, což je kratší lhůta než lhůta pro podání opravného prostředku podle obecného práva.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Odpověď je kladná, což znamená, že v určitých výjimečných případech zákon soudci umožňuje lhůtu prodloužit (např. o pět dní podle článků 469 a 490 občanského soudního řádu v případě odvolání, resp. dovolání) nebo zkrátit (např. podle článku 159 občanského soudního řádu v souvislosti s lhůtou pro doručení předvolání pět dní přede dnem soudního jednání).

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Podle článku 1088 občanského soudního řádu uplatní soud v občanskoprávním řízení s mezinárodním prvkem rumunské procesní právo s výhradou ustanovení, která výslovně stanoví jinak. Viz rovněž odpověď na otázky č. 5, 11 a 16.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Jak bylo uvedeno výše, nedodržení absolutní lhůty ovlivňuje nepříznivě platnost postupu, zatímco nedodržení relativních lhůt může mít i v případě, že nevede nutně k neplatnosti procesních úkonů, za následek uložení disciplinárních nebo finančních sankcí provinilým účastníkům (lhůty pro vydání rozhodnutí, přípravné lhůty atd.).

Nedodržení procesních lhůt povede pravděpodobně k uplatnění různých sankcí, například:

  • neplatnosti procesního úkonu,
  • ztrátě lhůty stanovené pro provedení procesního úkonu,
  • vypršení platnosti žádosti předložené soudu,
  • vypršení promlčecí lhůty s ohledem na nárok na nucený výkon rozhodnutí,
  • finančním sankcím,
  • disciplinárním sankcím,
  • povinnosti provést znovu nebo pozměnit úkon provedený bez právních náležitostí,
  • povinnosti poskytnout poškozené straně náhradu škody za porušení procesních náležitostí.

Článek 185 občanského soudního řádu stanoví, že musí-li být procesní právo uplatněno v určité lhůtě, vede nesplnění této povinnosti k zániku nároku, nestanoví-li zákon jinak. Procesní úkon, který byl proveden po vypršení lhůty, je neplatný. Pokud zákon stanoví odklad procesního úkonu o určitou dobu, úkon provedený před skončením lhůty může být na žádost zúčastněné strany prohlášen za neplatný.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

V článku 186 občanského soudního řádu je stanoveno, že účastníkovi, který zmeškal procesní lhůtu, bude stanovena nová lhůta, pokud prokáže, že prodlení je řádně odůvodněno. Dotyčný účastník provede procesní úkon nejpozději do 15 dní ode dne, kdy zanikl důvod zmeškání lhůty, a současně požádá o stanovení nové lhůty. Chce-li uplatnit opravné prostředky, je tato lhůta stejná jako lhůta stanovená pro podání odvolání. Žádost o novou lhůtu posoudí příslušný soud projednávající žádost týkající se práva, které nebylo uplatněno ve stanovené lhůtě. Je-li zavinění na straně účastníka, procesní prostředky nápravy nejsou dostupné.

Poslední aktualizace: 05/07/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Slovinsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Podle slovinského práva procesního je lhůtou časový úsek, který je vymezen dvěma okamžiky – počátkem a koncem lhůty – a v němž lze (a výjimečně nelze) provést určitý procesní úkon.

Slovinský právní řád rozeznává různé lhůty:

  • hmotněprávní a procesní lhůty: hmotněprávní lhůty jsou stanoveny v hmotném právu pro uplatnění práv a jsou rozděleny na prekluzivní lhůty, po jejichž vypršení právo ze zákona zaniká, a promlčecí lhůty, kdy právo nelze uplatnit, pokud proti tomu druhá strana vznese námitky. Procesní lhůty jsou stanoveny pro provedení procesních úkonů;
  • zákonné a soudcovské lhůty: zákonné lhůty a doba jejich trvání jsou stanoveny přímo v zákoně, zatímco soudcovské lhůty stanoví soud s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétní věci;
  • prodloužitelné a neprodloužitelné lhůty: soudcovské lhůty lze prodloužit, zatímco zákonné lhůty nikoli;
  • subjektivní a objektivní lhůty: subjektivní lhůty počínají běžet, jakmile se oprávněná osoba dozvěděla o určité skutečnosti nebo získala možnost provést určitý procesní úkon, zatímco objektivní lhůty začínají běžet, jakmile nastala určitá objektivní okolnost;
  • procesní prekluzivní a pořádkové lhůty: po vypršení procesní prekluzivní lhůty již nelze procesní úkon, na nějž se lhůta vztahuje, provést s platnými účinky, zatímco porušení pořádkové lhůty nemá přímé právní důsledky.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Podle nařízení č. 1182/71 se „pracovním dnem“ rozumí všechny dny jiné než státní svátky, neděle a soboty. Ve Slovinsku jsou v zákoně o státních svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko (Zakon o praznikih in dela prostih dnevih v Republiki Sloveniji; „ZPDPD“) jako dny pracovního klidu stanoveny tyto státní svátky:

  • 1. leden – Nový rok,
  • 8. únor – Prešernův den – slovinský kulturní svátek,
  • 27. duben – Den boje proti okupantům,
  • 1. a 2. květen – Svátek práce,
  • 25. červen – Den státnosti,
  • 1. listopad – svátek Všech svatých,
  • 26. prosinec – Den nezávislosti a jednoty.

Dny pracovního klidu ve Slovinsku zahrnují také:

  • Velikonoční neděli a pondělí,
  • 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie,
  • 31. říjen – Den reformace,
  • 25. prosinec – Vánoce.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Obecná pravidla týkající se procesních lhůt jsou ve slovinském právním řádu stanovena v zákoně o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku; dále jen „ZPP“). Články 110 až 112 a 116 až 120 ZPP jsou přímo použitelné ve sporném občanskoprávním řízení a obdobně i v nesporném řízení, řízení o výkonu rozhodnutí (exekučním) a předběžných opatřeních a řízení o nuceném vyrovnání nebo konkurzním řízení kvůli platební neschopnosti podniku nebo jeho likvidaci.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Slovinský právní řád uznává počítání lhůt v občanskoprávním řízení, což je počítání podle dnů. Lhůty se počítají ve dnech, měsících a rocích. Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, nezapočítává se do běhu lhůty den doručení soudní písemnosti nebo den, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá. Prvním dnem běhu lhůty je první následující den. Lhůty, které jsou vyjádřeny v měsících nebo rocích, vyprší na konci dne v posledním měsíci nebo roce, který se shoduje číslem se dnem, od něhož se lhůta počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den měsíce. Lhůty začínají v těchto případech běžet ke dni, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá (má-li být např. procesní úkon proveden do jednoho roku od doručení písemnosti a k doručení došlo dne 25. dubna 2005, vyprší lhůta 25. dubna 2006). Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, svátek či jiný den pracovního klidu vymezený jako takový v zákoně o svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko (viz bod 2 výše), vyprší lhůta první následující pracovní den. Výše uvedené dny nemají vliv na zahájení a průběh řízení, jelikož lhůta běží nepřetržitě i v těchto dnech. Výjimkou z tohoto pravidla jsou soudní prázdniny (od 15. července do 15. srpna), během nichž nemůže lhůta začít běžet, lhůta místo toho začíná běžet první den po skončení soudních prázdnin.

Skutečnostmi, od nichž začínají lhůty plynout, jsou nejčastěji doručení soudní písemnosti, úkon odpůrce nebo jiná než procesní událost.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Podle slovinského právního řádu se písemnosti doručují poštou, soudním vykonavatelem, na soudu nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Počíná-li lhůta běžet od doručení, nemá způsob doručení písemností žádný vliv na počátek běhu lhůty. Lhůta začíná běžet, jakmile k doručení skutečně dojde, nebo jakmile se má podle zákona za to, že se doručení uskutečnilo.

Doručování písemností je upraveno v článku 132 a následujících článcích ZPP. K formám doručování patří doručení nikoli do vlastních rukou (běžné), osobní doručení (do vlastních rukou) a doručení zabezpečenou elektronickou poštou, které je rovněž osobní a běžné.

Při doručování písemností nikoli do vlastních rukou (články 140 a 141 ZPP) se má za to, že k doručení došlo ke dni, kdy soudní doručovatel doručí písemnosti adresátovi v místě bydliště nebo pracoviště. Není-li adresát zastižen ve svém bydlišti, mohou být písemnosti předány dospělé osobě v jeho domácnosti. Jestliže soudní doručovatel doručí písemnosti na pracoviště adresáta, který není v době doručení přítomen, nebo dotyčnou osobu nelze zastihnout kvůli pracovním postupům na pracovišti, považuje se doručení za uskutečněné při předání písemností osobě, která je oprávněna přijímat poštovní zásilky, nebo osobě, která je na tomto pracovišti zaměstnána. Pokud adresát žije na ubytovně a soudní doručovatel jej nezastihne, jsou písemnosti předány osobě, která je oprávněna přijímat poštu pro obyvatele ubytovny. Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po doručení. Není-li doručení možné, může soudní doručovatel vhodit písemnosti do poštovní schránky na adrese bydliště dotyčné osoby, přičemž v tomto případě se má za to, že k doručení došlo ke dni, kdy byly písemnosti vhozeny do schránky. Pokud adresát poštovní schránku nemá nebo tato není použitelná, mohou být písemnosti předány soudu, který o doručení požádal, nebo místní poště, přičemž na domovních dveřích je zanecháno oznámení o doručení s uvedením místa, kde si lze písemnosti vyzvednout. Má se za to, že k doručení došlo ke dni vylepení oznámení na dveře. Na poště jsou písemnosti uloženy po dobu 30 dnů. Jestliže si adresát písemnosti v této lhůtě nevyzvedne, jsou vráceny soudu. Pokud musí být písemnosti doručeny právnímu subjektu zaregistrovanému v rejstříku nebo osobě samostatně výdělečně činné a doručení na adrese provozovny zaregistrované v rejstříku není možné, provede se doručení zanecháním písemností nebo oznámení o doručení na adrese zaregistrované v rejstříku, jestliže tato adresa skutečně existuje.

Osobní doručení (články 142 a 143 ZPP) se uskuteční, týká-li se doručení žaloby, soudního rozhodnutí, proti němuž lze podat odvolání nebo dovolání, platebního rozkazu k uhrazení soudního poplatku za podání podle článku 105.a zákona o občanském právu procesním, předvolání k smírčímu řízení nebo k prvnímu hlavnímu projednávání. Ostatní písemnosti se doručují prostřednictvím osobního doručení pouze v případě, vyžaduje-li to zákon, nebo pokládá-li to soud za nezbytné, jelikož se jedná o originály, či z jiného důvodu, který vyžaduje větší obezřetnost. Lhůta začíná běžet následující den po doručení. Lhůta může vypršet v den pracovního klidu, což znamená, že pokud lhůta vyprší v den pracovního klidu, neprodlužuje se do následujícího pracovního dne.

Vyžaduje-li se osobní doručení, není však možné, může soudní doručovatel vhodit písemnost do poštovní schránky nebo vylepit na vstupní dveře oznámení, v němž je stanovena 15denní lhůta, v níž si může adresát písemnosti vyzvednout na místní poště, pokud se mělo doručení uskutečnit poštou, nebo na soudu, který doručení nařídil. Má se za to, že k doručení došlo, jakmile si adresát vyzvedne písemnosti na poště, nebo po uplynutí 15 dní, pakliže si adresát písemnosti nevyzvedl. Lhůta počíná běžet ode dne následujícího po doručení, nebo ode dne, k němuž se má za to, že dokumenty byly doručeny, pakliže si je adresát nevyzvedne.

Elektronické doručování písemnosti lze provádět zabezpečenými elektronickými prostředky. Soudní informační systém automaticky zasílá písemnosti na doručovací adresu registrovanou v soudním informačním systému, nebo do zabezpečené elektronické schránky prostřednictvím právnické nebo fyzické osoby, která provádí doručování písemností zabezpečenými elektronickými prostředky jako registrovanou činnost na základě povolení ministra spravedlnosti. Adresát si musí písemnosti vyzvednout do 15 dní. Adresát vezme písemnost na vědomí a převezme ji z informačního systému poté, co předepsaným způsobem prokáže svou totožnost, elektronicky podepíše potvrzení o přijetí a takto podepsané je vrátí odesílateli zabezpečenými elektronickými prostředky. Doručení se považuje za uskutečněné ke dni, kdy adresát elektronické dokumenty přijme. Nejsou-li dokumenty přijaty do 15 dní, považuje se po uplynutí této lhůty doručení za uskutečněné. Adresát musí mít možnost seznámit se s obsahem písemnosti nejméně tři měsíce po uplynutí patnáctidenní lhůty po obdržení elektronické písemnosti. Lhůta počíná běžet ode dne následujícího po doručení, nebo ode dne, k němuž se má za to, že dokumenty byly doručeny, pakliže si je adresát nevyzvedne. Je třeba zdůraznit, že navzdory existujícímu právnímu základu není v soudních řízeních ve věcech občanských a obchodních elektronické doručování zatím vždy možné s výjimkou exekučního řízení, insolvenčního řízení a řízení týkajícího se katastru nemovitostí. Co se týká použití elektronických úkonů, viz téma „automatické zpracování“.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, nezapočítává se do běhu lhůty den doručení soudní písemnosti nebo den, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá; prvním dnem lhůty je místo toho den následující po doručení soudní písemnosti nebo den po výskytu dotyčné skutečnosti.

Lhůty, které jsou vyjádřeny v měsících nebo rocích, vyprší na konci dne v posledním měsíci nebo roce, který se shoduje číslem se dnem, od něhož se lhůta počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den měsíce. Lhůty začínají v těchto případech běžet ode dne, kdy nastala skutečnost, od níž se lhůta počítá (má-li být např. procesní úkon proveden do jednoho roku od doručení písemnosti a k doručení došlo dne 25. dubna 2005, vyprší lhůta 25. dubna 2006).

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, rozumí se tím kalendářní dny. Lhůty běží nepřetržitě, včetně sobot, nedělí a dnů pracovního klidu. Je-li například rozsudek doručen v pátek, začíná lhůta pro podání opravného prostředku běžet v sobotu. Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, státní svátek či jiný den pracovního klidu vymezený jako takový v zákoně o státních svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko, vyprší lhůta první následující pracovní den.

Při počítání lhůt je nutné použít i zvláštní pravidla stanovená v článku 83 zákona o soudech (Zakon o sodiščih), který upravuje soudní prázdniny. V období od 15. července do 15 srpna nařizují soudy jednání a rozhodují pouze v naléhavých záležitostech, které jsou jako takové stanoveny zákonem (soudní příkazy, opatrovnictví a péče o děti, vyživovací povinnosti atd.). S výjimkou naléhavých záležitostí procesní lhůty neběží. Uskutečnilo-li se doručení během soudních prázdnin (např. 20. července), začne procesní lhůta běžet ode dne následujícího po posledním dni soudních prázdnin, tj. 16. srpna. Procesní lhůty nesmí rovněž vypršet během soudních prázdnin. Jestliže k doručení došlo například 10. července, vyprší 15denní lhůta 26. srpna. Běh lhůt je v době soudních prázdnin přerušen.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Slovinský právní řád nevyjadřuje lhůty v týdnech. Lhůty se počítají ve dnech, měsících a rocích. Soboty, neděle a jiné dny pracovního klidu nemají na lhůtu vliv a lhůta nesmí vypršet v takovýto den. Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, státní svátek či jiný den pracovního klidu vymezený jako takový v zákoně o státních svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko, vyprší lhůta první následující pracovní den.

Ustanovení v zákoně o soudech týkající se lhůt během soudních prázdnin se nezabývají podrobně lhůtami vyjádřenými v měsících nebo rocích, s ohledem na něž čl. 111 odst. 3 ZPP stanoví, že vyprší ke dni, který se číslem shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá. Soudní prázdniny nemají vliv na běh lhůt vyjádřených v rocích. Podle judikatury lhůty vyjádřené v měsících během soudních prázdnin neběží, a prodlužují se tudíž o jeden měsíc (např. tříměsíční procesní lhůta, která počíná 20. června, vyprší 20. září, tříměsíční lhůta, která by vypršela během soudních prázdnin, například 5. srpna, se prodlužuje o jeden měsíc a vyprší 5. září).

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty, které jsou vyjádřeny v měsících nebo rocích, vyprší na konci dne v posledním měsíci nebo roce, který se shoduje číslem se dnem, od něhož se lhůta počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, vyprší lhůta poslední den tohoto měsíce (pokud má být např. určitý procesní úkon proveden ve lhůtě jednoho roku od doručení písemností a písemnosti byly doručeny 25. dubna 2005, vyprší lhůta 25. dubna 2006; má-li být určitý procesní úkon proveden do jednoho měsíce od doručení, k němuž došlo 31. května 2005, připadá poslední den lhůty na 30. června 2005).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Lhůty nevyprší v sobotu, neděli či jiný den pracovního klidu. Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, státní svátek či jiný den pracovního klidu vymezený jako takový v zákoně o státních svátcích a dnech pracovního klidu v Republice Slovinsko, vyprší lhůta první následující pracovní den.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Prodloužit lze pouze lhůty, které stanoví soud, tzv. soudcovské lhůty (článek 110 ZPP). Soudcovskou lhůtu může soud na návrh účastníka prodloužit, existují-li pro prodloužení oprávněné důvody. O prodloužení lhůty je třeba požádat před jejím vypršením. Lhůty stanovené zákonem prodloužit nelze. Ustanovení o neprodloužitelnosti zákonných lhůt má kogentní charakter.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Účastníci mohou podat opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku nebo rozhodnutí vydanému v prvním stupni v obecné odvolací lhůtě v délce 30 dnů od doručení kopie rozsudku nebo 15 dnů od doručení kopie rozhodnutí soudu vydaného v prvním stupni, nestanoví-li zákon o občanském právu procesním (článek 333, čl. 363 odst. 2 ZPP) jinak.

Patnáctidenní odvolací lhůta je stanovena ve sporech týkajících se směnek a šeků (článek 333 ZPP), osmidenní lhůta ve sporech týkajících se rušení práva držby (článek 428 ZPP), drobných nároků (článek 458 ZPP), pro oznámení o odvolání v obchodních sporech týkajících se drobných nároků a pro vydání platebního rozkazu. Kratší osmidenní lhůta se vztahuje i na podání opravných prostředků (odvolání a námitek) v exekučním řízení a předběžných opatřeních (článek 9 zákona o vymáhání a zajištění pohledávek (Zakon o izvršbi in zavarovanju)).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Soud nařídí jednání, pokud tak stanoví zákon nebo je-li to nezbytné v průběhu řízení (článek 113 ZPP). Jednáním je dostavení se na určité místo v určitém čase za účelem provedení procesního úkonu. Soud může jednání odročit na později, pokud k tomu existují oprávněné důvody (článek 115 ZPP).

Soud může rovněž prodloužit lhůtu, která byla účastníkovi stanovena pro provedení procesního úkonu (soudcovskou lhůtu), pokud pro její prodloužení existují oprávněné důvody a dotyčný účastník požádal o prodloužení lhůty před jejím vypršením.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Podle slovinského právního řádu nelze lhůtu prodloužit z toho důvodu, že účastník má bydliště na určitém místě nebo v určité oblasti.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Zmeškání lhůty obvykle znamená ztrátu práva. Účastník ztrácí právo podat opravný prostředek (prekluze) a opravný prostředek, který byl podán pozdě, bude odmítnut. Soud odmítne i návrh, který účastník ve stanovené lhůtě nepozměnil nebo nedoplnil.

Dojde-li k zmeškání lhůty, lze mít za to, že účastník žalobu stáhl (např. v případě, že účastník neuhradí soudní poplatek v zákonné lhůtě, má se za to, že žalobu stáhl a řízení je zastaveno; totéž platí v případě, že žádný z účastníků nepožádá o pokračování řízení do čtyř měsíců od jeho zastavení).

Nedostaví-li se účastník na jednání, má se v některých případech za to, že žalobu stáhl (pokud se například žádný z účastníků nedostaví na první jednání, usuzuje se, že žalobce žalobu stáhl).

Zmeškání lhůty může mít pro účastníka důsledky i v dokazovacím řízení. Zmeškání lhůty pro uhrazení zálohy k provedení navrhovaného důkazu znamená, že dokazování nebude provedeno.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Jestliže některý účastník zmešká lhůtu pro provedení určitého procesního úkonu, což má za následek prekluzi (to znamená, že účastník ztrácí právo procesní úkon provést), může soud vyhovět žádosti účastníka o provedení tohoto úkonu později (tj. navrácení v předešlý stav; články 116 až 121 ZPP).

Podmínky pro navrácení v předešlý stav:

  • účastník zmeškal lhůtu z oprávněného důvodu, jak soud zjistil vzhledem ke všem okolnostem daného případu,
  • k prekluzi došlo kvůli zmeškání lhůty,
  • účastník podá návrh na navrácení v předešlý stav soudu, u něhož měl být procesní úkon proveden, do 15 dnů poté, co zanikl důvod, který způsobil, že účastník lhůtu zmeškal, pokud se účastník dozvěděl o zmeškání lhůty později, do 15 dnů od okamžiku, kdy se o této skutečnosti dověděl, ve všech ostatních případech do tří měsíců nebo v obchodních sporech do 30 dnů ode dne zmeškání lhůty,
  • procesní úkon, který nebyl proveden, je učiněn současně s podáním návrhu na navrácení v předešlý stav.

Podání návrhu na navrácení v předešlý stav obvykle nemá na průběh řízení vliv, soud však může rozhodnout, že řízení bude přerušeno do doby, než rozhodnutí o návrhu nabude právní moci. Poté, co soud obdrží včas návrh na navrácení v předešlý stav, obvykle uskuteční jednání, na němž o návrhu rozhodne. Je-li navrácení v předešlý stav povoleno, vrací se řízení do fáze před prodlevou a rozhodnutí, která soud vydal kvůli prodlevě, se zruší.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/deloDZ/zakonodaja/preciscenaBesedilaZakonov

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.sodisce.si/

Odkaz se otevře v novém okně.https://www.uradni-list.si/glasilo-uradni-list-rs

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pisrs.si/Pis.web/

Poslední aktualizace: 24/02/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Slovensko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

a) zákonné – jejich doba trvání je stanovena zákonem;

b) soudcovské – soud může na žádost dotčeného subjektu lhůtu prodloužit.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Dny pracovního klidu jsou dny, na něž připadá nepřetržitý odpočinek pracujících v týdnu, a svátky.

a) Dny pracovního klidu ve Slovenské republice: 6. leden, Velký pátek, Velikonoční neděle, Velikonoční pondělí, 1. květen, 8. květen, 15. září, 1. listopad, 24. prosinec, 25. prosinec, 26. prosinec.

b) Státní svátky ve Slovenské republice: 1. leden, 5. červenec, 29. srpen, 1. září, 17. listopad.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

a) Podle zákona č. 160/2015, občanský soudní řád (zákon č. 160/2015 Civilný sporový poriadok) (dále jen „OSŘ“) určí lhůtu pro provedení úkonu soud, není-li stanoveno jinak. Do běhu lhůty určené ve dnech se nezapočítává den, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty.

b) Lhůta neplyne tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo jednat u soudu (§ 119 OSŘ).

c) Pokud do řízení vstoupí nový účastník, právní zástupce nebo opatrovník účastníka, začíná jim běžet nová lhůta od okamžiku, kdy do řízení vstoupili (§ 120 OSŘ).

d) Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon na soudu nebo podání předáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 121 odst. 5 OSŘ).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Nikoli.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Nikoli.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Při počítání běhu lhůty se používají kalendářní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty určené v týdnech, měsících a rocích se rovněž počítají podle kalendářních dnů.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty určené v týdnech, měsících nebo rocích končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadá-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den (§ 121°OSŘ).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Nestanoví-li lhůtu pro provedení úkonu zákon, určí ji v případě potřeby soud. Soud může lhůtu, kterou stanovil, rovněž prodloužit (§ 118 odst. 2 OSŘ)

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Opravný prostředek (odvolání) se podává do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 362 OSŘ).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Ano, avšak pouze lhůtu týkající se informativního výslechu.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Důsledkem nedodržení lhůty je její zmeškání.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Soud může zmeškání lhůty prominout, pokud ji účastník nebo jeho zástupce zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, k jehož provedení byl oprávněn. Návrh je třeba podat do 15 dnů od odpadnutí překážky a současně je třeba zmeškaný úkon provést (§ 122 OSŘ). Posouzení omluvitelnosti důvodu, kvůli němuž účastník nebo jeho zástupce zmeškal zákonnou lhůtu, je plně na uvážení soudu.

Poslední aktualizace: 22/04/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Finsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůtami se rozumí lhůty stanovené pro dokončení určité fáze řízení. Některé z lhůt jsou upraveny v právních předpisech, jiné stanoví soudy.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Vedle sobot a nedělí se ve Finsku za dny pracovního klidu považují i tyto dny:

  • Nový rok (1. leden);
  • svátek Tří králů (6. leden);
  • Velký pátek (pohyblivý svátek);
  • Velikonoční neděle (pohyblivý svátek);
  • Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek);
  • První máj (1. května);
  • Nanebevstoupení Páně (pohyblivý svátek);
  • Letnice (pohyblivý svátek);
  • Předvečer letního slunovratu (pohyblivý svátek);
  • Letní slunovrat (pohyblivý svátek);
  • svátek Všech svatých (pohyblivý svátek);
  • Den nezávislosti (6. prosinec);
  • Vánoce (25. prosinec);
  • svátek sv. Štěpána (26. prosinec).

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Pravidla pro počítání lhůt jsou obsažena v zákoně o lhůtách (määräaikalaki; č. 150/1930). Ustanovení o délce lhůt obsahuje rovněž občanský soudní řád (oikeudenkäymiskaari) a několik dalších předpisů.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůty se obecně počítají od počátku dne následujícího po dni, kdy nastala událost, jíž došlo k příslušnému úkonu či formalitě. Např. lhůta pro napadení závěti se počítá ode dne následujícího po dni, kdy proběhlo vyrozumění o závěti.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Způsob předání nebo doručování písemností na počátek běhu lhůty vliv nemá. Lhůta začíná běžet teprve ve chvíli, kdy byla příslušná písemnost doručena.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li lhůta vyjádřena jako počet dní od určitého dne, není tento den její součástí. Tedy např. den, kdy bylo doručeno, se nepočítá.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Uváděný počet dnů zahrnuje všechny kalendářní dny, nikoliv pouze dny pracovní. Pokud však poslední den lhůty připadá na jeden ze dnů uvedených v odpovědi na otázku č. 2, prodlužuje se lhůta na následující pracovní den.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty vyjádřené v týdnech, měsících nebo rocích od určitého data končí dnem týdne či měsíce, který co do jména či pořadí tomuto datu odpovídá. Pokud v měsíci, v němž má lhůta vypršet, odpovídající den neexistuje, končí lhůta posledním dnem tohoto měsíce.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Viz odpověď na otázku č. 8.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Viz odpověď na otázku č. 7.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Lhůty mohou být prodlouženy, je-li to opodstatněné. U probíhajících soudních věcí může například na návrh prodloužit lhůtu příslušný soud. O prodloužení lhůty přitom rozhoduje soudce, jemuž byla daná věc přidělena.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Účastník řízení, jež hodlá napadnout rozhodnutí okresního soudu (käräjäoikeus), musí svůj záměr oznámit nejpozději sedmý den ode dne jeho vynesení. Lhůta pro podání odvolání je 30 dní ode dne, kdy okresní soud rozhodnutí vynesl. Odvolatel musí své písemné odvolání podat v podatelně okresního soudu nejpozději poslední den této lhůty, a to během úředních hodin.

V případě rozhodnutí odvolacího soudu (hovioikeus) činí lhůta na podání žádosti o dovolání a vlastního písemného dovolání 60 dní ode dne, kdy odvolací soud vynesl rozhodnutí. Dovolatel musí nejpozději poslední den této lhůty v podatelně odvolacího soudu podat písemné dovolání, přičemž jeho adresátem je Nejvyšší soud (korkein oikeus) a v něm být obsažena žádost o připuštění dovolání a vlastní odvolání.

Pokud se odvolání týká věci, kterou se odvolací soud zabýval jako soud prvního stupně, činí lhůta na podání odvolání 30 dní ode dne, kdy odvolací soud vynesl rozhodnutí.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Žádná takováto místa ve Finsku neexistují, a proto k těmto situacím nedochází.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Obecně platí, že nedodržení lhůt má pro účastníka řízení, který lhůty nedodrží, nepříznivé následky a může vést k tomu, že tento účastník řízení pozbyde v dané věci svých práv.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

V případě zmeškání lhůty neexistuje všeobecný opravný prostředek. V některých případech lze podat návrh na vrácení lhůty. Jedná se však o jev velmi vzácný.

Poslední aktualizace: 10/05/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Švédsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

V občanskoprávních věcech existuje několik různých druhů lhůt. Mimo jiné existují lhůty, které jsou časově určeny ústavou. Jejich příkladem jsou lhůty pro odvolání, pro podání námitky nebo návrhu na zrušení kontumačního rozsudku a pokračování v řízení (lhůta, v níž je nutné učinit podání k soudu). Existují další ustanovení, která pouze předepisují, že konkrétní opatření je nutno přijmout, a je na soudu, aby stanovil, v jaké lhůtě to má k tomu dojít. Příkladem jsou lhůty pro doplnění podání, předložení důkazů nebo žalobní odpovědi.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Za dny pracovního klidu se považují soboty, neděle a státní svátky.

Podle zákona (1989:253) o státní svátcích (lagen om allmänna helgdagar) se ve Švédsku za státní svátky považují:

  • Nový rok (1. leden)
  • Svátek Tří králů (6. leden)
  • Velký pátek (poslední pátek před Velikonocemi)
  • Neděle velikonoční (první neděle po úplňku, který připadá na 21. března nebo nejdříve po něm)
  • Pondělí velikonoční (den po Neděli velikonoční)
  • Nanebevstoupení Páně (šestý čtvrtek po Neděli velikonoční)
  • Neděle svatodušní (sedmá neděle po Neděli velikonoční)
  • Švédský národní den (6. červen)
  • Letní slunovrat (sobota v období mezi 20. a 26. červnem)
  • Svátek Všech svatých (sobota v období mezi 31. říjnem a 6. listopadem)
  • První svátek vánoční (25. prosinec)
  • Druhý svátek vánoční (26. prosinec).

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Základní zásadou, která u lhůt platí, je to, požaduje-li soud, aby někdo v řízení provedl určitý úkon, musí mu být k tomu poskytnuta přiměřená lhůta (hlava 32 § 1 švédského soudního řádu; rättegångsbalken). Ve většině případů stanoví příslušnou lhůtu soud, který ji musí stanovit tak, aby bylo možné ji dodržet.

V malém počtu případů je ve švédském soudním řádu stanovena zvláštní lhůta. To se vztahuje zejména na lhůty pro podání odvolání proti soudnímu rozsudku nebo rozhodnutí, pro podání návrhu na obnovu řízení nebo v některých případech pro prodloužení lhůty.

Osoba, která se chce odvolat proti rozsudku okresního soudu (tingsrätt) v občanskoprávní věci, tak musí učinit do tří týdnů od vyhlášení rozsudku. Osoba, která se chce podat odvolat proti rozhodnutí okresního soudu v občanskoprávní věci, tak musí učinit ve stejné lhůtě. Pokud rozhodnutí vydané během řízení nebylo vyhlášeno při soudním jednání a při soudním jednání nebylo ani sděleno, kdy bude rozhodnutí vyhlášeno, počítá se lhůta pro odvolání ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno. Lhůta pro podání opravného prostředku proti rozsudku nebo rozhodnutí odvolacího soudu (hovrätt) činí čtyři týdny (hlava 50 § 1, hlava 52 § 1, hlava 55 § 1 a hlava 56 § 1 švédského soudního řádu).

Účastník, proti němuž byl okresním soudem vynesen rozsudek pro zmeškání, může do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl rozsudek doručen, podat návrh na jeho zrušení a požádat o pokračování v řízení (hlava 44 § 9 švédského soudního řádu).

Pokud bylo odvolání zamítnuto, protože se odvolatel nedostavil k jeho projednání u odvolacího soudu, může odvolatel do tří týdnů ode dne vydání rozhodnutí odvolací soud požádat o navrácení do původního řízení (hlava 50 § 22 švédského soudního řádu).

Pokud účastník zmeškal lhůtu pro podání odvolání nebo návrhu na navrácení do původního řízení či na pokračování v řízení, může požádat o navrácení lhůty. Návrh je nutno podat do tří týdnů od okamžiku, kdy pominuly omluvitelné důvody nejpozději však do jednoho roku od uplynutí dané lhůty (hlava 58 § 12 švédského soudního řádu).

Řada lhůt platí rovněž v řízení o vydání platebního rozkazu u Švédského exekučního orgánu (Kronofogdemyndigheten). Žalovanému bude nařízeno, aby se k návrhu vyjádřil v určité lhůtě ode dne jeho doručení. S výjimkou zvláštních případů nesmí být tato lhůta delší než dva týdny (§ 25 zákona (1990:746) o platebních rozkazech a opatřeních k poskytnutí pomoci; lagen om betalningsföreläggande och handräckning). Jestliže žalovaný podá proti návrhu odpor, má žalobce lhůtu v délce nejvýše čtyř týdnů ode dne doručení odporu na to požádat, aby byla věc předána okresnímu soudu (tingsrätt), který ji bude dále projednávat (§ 34). Pokud Švédský exekuční orgán vydá rozhodnutí o platebním rozkazu nebo poskytnutí pomoci, může žalovaný požádat, aby řízení ve věci bylo obnoveno do jednoho měsíce ode dne vydání rozhodnutí (§ 53). Odvolání proti ostatním druhům rozhodnutí a příkazů, které přijímá tento orgán, lze podat ve lhůtě tří týdnů ode jejich přijetí (§§ 55-57).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Je-li nutno provést úkon ve stanovené lhůtě, tato lhůta obvykle začíná běžet dnem vydání rozhodnutí nebo příkazu. V případech, kdy je nutno účastníkovi doručit určitou písemnost, však tato lhůta začíná běžet teprve poté, co účastník listinu obdržel (datum doručení).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

V případech, kdy je nutno účastníkovi doručit určitou písemnost, tato lhůta začíná běžet teprve poté, co účastník písemnost obdržel (datum doručení).

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Je-li počátečním dnem lhůty den vydání rozhodnutí nebo příkazu, lhůta je často vyjádřena ve formě konkrétního data, do kdy je nejpozději nutno provést úkon vyplývající z rozhodnutí nebo příkazu. Někdy je však lhůta určena tak, že je stanoveno, že úkon musí být proveden během určitého počtu dnů, týdnů, měsíců nebo let, tato lhůta začíná běžet vždy počátečním dnem. Je-li počátečním dnem den doručení, je vždy uvedeno, že úkon musí být proveden během určitého počtu dnů, týdnů, měsíců nebo let ode dne doručení, což je den, kdy účastník obdržel dokument.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Je-li lhůta vyjádřena ve dnech, zahrnuje stanovený počet dnů kalendářní dny, nikoli pouze pracovní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Pokud má být úkon proveden během určeného časového období, začíná lhůta obvykle běžet dnem vydání rozhodnutí nebo příkazu něco vykonat. V případech, kdy je nutno účastníkovi doručit určitou písemnost, tato lhůta začíná běžet teprve poté, co účastník písemnost obdržel (datum doručení).

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Ze zákona (1930:173) o počítání zákonných lhůt (lagen om beräkning av lagstadgad tid) vyplývá, že je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo letech, je posledním dnem den, který názvem dne v týdnu nebo pořadím v měsíci shoduje se dnem, kdy lhůta začala běžet. Pokud v posledním měsíci takový den neexistuje, považuje se za poslední den lhůty poslední den v měsíci.

Jestliže den, do kdy je nejpozději nutno provést určitý úkon, připadá na sobotu, neděli či jiný státní svátek (viz bod 2 výše), předvečer letního slunovratu (den před letním slunovratem), Štědrý den (24. prosince) nebo Silvestr (31. prosince), prodlužuje se lhůta pro provedení úkonu do dalšího pracovního dne, což znamená, že úkon nemusí být proveden až do dalšího pracovního dne. To platí rovněž v případě, kdy lhůta začíná běžet dnem doručení.

V případech, kdy je použitelné nařízení Rady č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny, platí místo výše uvedeného ustanovení tohoto nařízení.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Jestliže den, do kdy je nejpozději nutno provést určitý úkon, připadá na sobotu, neděli či jiný státní svátek (viz bod 2 výše), předvečer letního slunovratu (den před letním slunovratem), Štědrý den (24. prosince) nebo Silvestr (31. prosince), prodlužuje se lhůta pro provedení úkonu do dalšího pracovního dne, což znamená, že úkon nemusí být proveden až do dalšího pracovního dne. To platí rovněž v případě, kdy lhůta začíná běžet dnem doručení.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Neexistují žádná zvláštní pravidla pro prodloužení lhůt v případech, kdy má účastník bydliště nebo sídlo, či se jinak nachází mimo Švédsko nebo na obtížně dostupném místě. Jak však již bylo zmíněno, v mnoha případech bude soud sám rozhodovat, jak dlouhá lhůta bude, a tedy zajistí, aby účastníkovi bylo poskytnuto přiměřené množství času.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Obvykle jsou lhůty podání odvolání proti rozsudku nebo rozhodnutí vydanému soudem tři nebo čtyři týdny.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Je-li lhůta stanovena zákonem (např. lhůta pro podání odvolání), nelze tuto lhůtu zkrátit, ani prodloužit. Pokud bylo účastníkovi nařízeno dostavit se k soudnímu jednání či provést nějaký jiný úkon, může soud prodloužit lhůtu stanovením nové lhůty. V krajním případě soudu nic nebrání v tom, aby zrušil plánované jednání a určil jiné jednání k dřívějšímu datu. Předpokladem však je, aby účastníkům byla poskytnuta přiměřená lhůta na přípravu.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Ne, viz bod 11 výše.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Lhůty pro splnění příkazu aj.

Jestliže žalobce nesplní příkaz týkající se doplnění žaloby, nebo pokud existuje překážka pro projednání dané věci, žaloba je zamítnuta. Nepodá-li žalovaný žalobní odpověď, může být proti němu vynesen rozsudek pro zmeškání. Nesplnění příkazu včas může vést rovněž k tomu, že soud přesto o dané věci rozhodne.

Nedostavení se k soudnímu jednání

Ve věcech, které mohou být vyřešeny mimosoudním smírem (např. v obchodních sporech), může nedostavení se jednoho účastníka k okresnímu soudu (tingsrätt) vést k vynesení rozsudku pro zmeškání. Lze rovněž uložit pořádkovou pokutu. Avšak ve věcech, které nelze řešit mimosoudním smírem (např. spory v rodinných věcech), může nedostavení se žalobce k soudu mít za následek zastavení řízení, zatímco v případě, že se nedostaví protistrana, lze ji uložit pořádkovou pokutu nebo ji k soudu předvést. Jestliže se odvolatel nedostaví k řízení u odvolacího soudu, odvolání může být zamítnuto. Pokud se nedostaví protistrana, je možno uložit pořádkovou pokutu.

Lhůta pro podání odvolání

Podá-li účastník odvolání opožděně, bude odvolání odmítnuto.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Není-li lhůta stanovena zákonem, musí účastník před uplynutím lhůty soud požádat o odklad a o prodloužení lhůty. Pokud lhůta marně uplynula a soud následně přijal opatření, například rozhodl v dané věci, existuje řada řádných a mimořádných prostředků, které lze využít. Tyto prostředky mají za cíl obnovit řízení, které bylo uzavřeno, nebo v určitých případech navrácení lhůty (viz bod 3 výše).

Poslední aktualizace: 09/09/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Anglie a Wales

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Hlavní druhy lhůt jsou tyto:

Lhůta pro odpověď na žalobu – Po obdržení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby v případě, že je doručena odděleně, má žalovaný 14 dnů na podání žalobní odpovědi nebo předložení potvrzení o doručení. Po předložení potvrzení o doručení má žalovaný dalších 14 dnů na přípravu obhajoby. To znamená, že žalovaný může mít pro odpověď na žalobu až 28 dní, avšak v případě, že doručení potvrdí den po obdržení specifikace žaloby, má žalovaný na podání žalobní odpovědi pouze 15 dnů.

Lhůta pro výkon soudního rozhodnutí – Podle § 24 zákona o promlčení z roku 1980 (Limitation Act 1980) nelze po uplynutí šesti let ode dne, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným, učinit s ohledem na dotyčné rozhodnutí žádný úkon.

Promlčecí lhůty – obecně platí promlčecí lhůta v délce šesti let, která se vztahuje na:

  • lhůtu pro podání žaloby týkající se deliktní odpovědnosti (§ 2 zákona o promlčení z roku 1980)
  • lhůtu v případě postupného přechodu a zániku vlastnického titulu a práva k převedeným věcem (§ 3 zákona o promlčení z roku 1980)
  • lhůtu pro žaloby na částky, které jsou vymahatelné podle zákona (§ 9 zákona o promlčení z roku 1980)

U ostatních druhů případů se promlčecí lhůty liší. Například:

  • lhůta pro úkony týkající se smluv ve formě veřejné listiny činí dvanáct let (§ 8 zákona o promlčení z roku 1980) – například zvláštní pohledávky, jako jsou hypotéky
  • lhůta pro podání žaloby o náhradu újmy na zdraví činí tři roky (§ 11 zákona o promlčení z roku 1980).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Části 2.8 až 2.10 Odkaz se otevře v novém okně.občanského soudního řádu (Civil Procedure Rules) upravují použití a výklad pravidel při výpočtu lhůt.

Kromě sobot a nedělí patří v Anglii a Walesu ke dnům pracovního klidu tyto svátky:

  • Nový rok: 1. leden
  • Velký pátek: pátek před Velikonocemi
  • Velikonoční pondělí: pondělí po velikonoční neděli
  • Květnový svátek (Early May Bank Holiday): první pondělí v květnu
  • Jarní svátek (Spring Bank Holiday): poslední pondělí v květnu
  • Letní svátek (Summer Bank Holiday): poslední pondělí v srpnu
  • První svátek vánoční (Christmas Day): 25. prosinec
  • Druhý svátek vánoční (Boxing Day): 26. prosinec

Pokud první nebo druhý svátek vánoční či Nový rok připadají na víkend, stane se dnem pracovního klidu následující pracovní den. Připadne-li například 25. a 26. prosinec na sobotu a neděli, jsou dny pracovního klidu následující pondělí a úterý.

O Vánocích jsou mimoto všechny soudy uzavřeny o jeden den navíc.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Odkaz se otevře v novém okně.Zákon o promlčení z roku 1980 (Limitation Act 1980) Tento zákon stanoví několik lhůt pro zahájení řízení a uvádí další lhůty, během nichž je například nutné provést výkon soudního rozhodnutí nebo během nichž musí strany učinit jiné úkony. Další informace jsou uvedeny v odpovědi na otázku č. 1.

Odkaz se otevře v novém okně.Zákon o cizích promlčecích lhůtách z roku 1984 (Foreign Limitation Periods Act 1984) Tento zákon stanoví, že pro účely případů, kdy se provádí cizí právní předpisy nebo rozhodnutí zahraničních soudů, se s právními předpisy týkajícími se promlčecích lhůt zachází jako s věcnou záležitostí, nikoli procesní záležitostí. Vztahuje se jak na rozhodčí řízení, tak na soudní řízení u soudů v Anglii ve Walesu, pokud je třeba vzít v úvahu právo jiné země.

Odkaz se otevře v novém okně.Občanský soudní řád (Civil Procedure Rules) Jedná se o procesní pravidla pro civilní soudy v Anglii a Walesu a tato zahrnují lhůty pro různé úkony.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Dnem počátku běhu lhůty je obvykle datum rozhodné události. Například v případě 14denní lhůty pro odpověď na žalobu začíná lhůta běžet od dne obdržení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby, je-li doručena odděleně (s výhradou pravidel týkajících se fikce doručení – viz níže). Dnem zahájení běhu lhůty pro výkon soudního rozhodnutí v délce 6 let je den, k němuž se soudní rozhodnutí stalo vykonatelným.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Běžným způsobem doručování, který se používá pro předání písemností, jsou zásilky první třídy. Je-li písemnost zaslána zásilkou první třídy, má se za to, že byla doručena druhý den po odeslání.

Další informace o fikci doručení u ostatních způsobů jiného než osobního doručení, jako je výměna dokumentů, doručení písemnosti nebo její zanechání na povolené adrese, fax či jiné způsoby doručování elektronickou poštou, jsou uvedeny v Odkaz se otevře v novém okně.části 6 občanského soudního řádu.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Pokud je lhůta vyjádřena počtem dní, počítá se jako celé dny. Při výpočtu počtu „celých dnů“ se nezapočítává den zahájení běhu lhůty, a je-li konec lhůty stanoven odkazem na určitou událost, den, k němuž dotyčná událost nastane. Příklady výpočtu těchto lhůt jsou uvedeny v Odkaz se otevře v novém okně. části 2 občanského soudního řádu.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Jestliže soud vydá rozsudek, rozhodnutí nebo pokyn, kterým se stanoví lhůta pro provedení určitého úkonu, musí být poslední den pro jejich splnění stanoven jako kalendářní datum, je-li to možné, a uvádět denní dobu, do kdy musí být úkon proveden. Je-li v jakékoli písemnosti stanoveno datum pro provedení úkonu, musí být stanoveno jako kalendářní datum, je-li to možné.

Pokud je například určité osobě písemnost doručena 4. dubna a má odpovědět do 14 dnů od doručení, měla by odpovědět do 18. dubna.

Je-li však stanovená lhůta kratší než 5 dní, nezapočítávají se soboty, neděle a svátky.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Je-li v rozsudku, rozhodnutí, pokynu či jiné písemnosti uveden „měsíc“, rozumí se tím kalendářní měsíc.

Jestliže je lhůta vyjádřena v letech, je třeba obdobně použít část 2.10 občanského soudního řádu, ačkoli neexistuje výslovné pravidlo. Je-li tudíž v rozsudku, rozhodnutí, pokynu či jiné písemnosti uveden „rok“, je míněn kalendářní rok.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Je-li konec lhůty stanoven odkazem na určitou událost, nezapočítává se den, k němuž dotyčná událost nastane. Viz rovněž odpověď na otázku č. 6.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Pokud lhůta stanovená v občanském soudním řádu, praktickém pokynu, rozsudku nebo rozhodnutí pro provedení určitého úkonu v soudní kanceláři končí dnem, kdy je kancelář uzavřena, je úkon proveden včas, pokud k němu dojde následující den, kdy je soudní kancelář otevřena. Toto pravidlo se použije vždy, je-li stanoveno datum skončení platnosti.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Jestliže je žalobní formulář doručován mimo jurisdikci, použijí se zvláštní pravidla. Například v případě doručování do členského státu EU nebo smluvního státu Haagské úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních z roku 1965 činí lhůta pro předložení potvrzení 21 dnů ode dne doručení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby. Lhůta pro podání žalobní odpovědi činí 21 dnů ode dne doručení specifikace žaloby, nebo v případě, že žalovaný předloží potvrzení o doručení, 35 dnů ode dne doručení specifikace žaloby. V případě doručení na jiné území smluvního státu Haagské úmluvy z roku 1965 činí lhůta pro předložení potvrzení 31 dnů ode dne doručení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby. Lhůta pro podání žalobní odpovědi činí 31 dnů ode dne doručení specifikace žaloby, nebo v případě, že žalovaný předloží potvrzení o doručení, 45 dnů ode dne doručení specifikace žaloby. Další podrobnosti jsou uvedeny v Odkaz se otevře v novém okně.části 6 občanského soudního řádu.

V případě doručování do jakékoli jiné země činí lhůta pro předložení potvrzení o doručení nebo pro podání žalobní odpovědi počet dnů stanovený v tabulce (k dispozici na níže uvedeném odkazu) od doručení specifikace žaloby, nebo v případě, že žalovaný předložil potvrzení o doručení, počet dní uvedených v tabulce plus dalších 14 dnů od doručení specifikace žaloby. Tato tabulka je uvedena v Odkaz se otevře v novém okně.praktickém pokynu 6B občanského soudního řádu.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta pro odvolání proti rozsudkům činí 14 dnů. Lhůta pro podání žádosti o přezkum rozhodnutí orgánu, pokud tak lze podle zákona učinit, činí 28 dnů, nestanoví-li dotyčný zákon jinak.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Pokud se žalobce domnívá, že existují výjimečné důvody, může požádat soud, aby posoudil návrh neprodleně, aniž by byla žalovanému doručena jakákoli písemnost, tj. „ex parte“ neboli „bez oznámení“. Pokud soudce vydá rozhodnutí „ex parte“ nebo „bez oznámení“, je žalobci stanoveno datum další schůzky pro dostavení se k soudu. Žalovaný se může této schůzky zúčastnit, takže soudce může před vynesením dalšího rozhodnutí vyslechnout obě strany.

Další možnosti prodloužení lhůty jsou uvedeny v části II zákona o promlčení z roku 1980. Může se například jednat o prodloužení promlčecí lhůty v případech, kdy je žalobce zdravotně postižený (§ 28 zákona o promlčení z roku 1980).

Nestanoví-li občanský soudní řád nebo praktický pokyn jinak nebo nenařídí-li soud jinak, může být lhůta stanovená v předpisech nebo soudem pro provedení úkonu určitou stranou změněna písemnou dohodou stran. Soudci mají navíc s ohledem na změnu lhůt rozsáhlé pravomoci v rámci řízení případů.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nikoli. Žádná strana by takovou výhodu neztratila.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Pokud žalovaný ve stanovené lhůtě nepodá žalobní odpověď nebo nárok nepotvrdí, může žalobce podat žádost nebo návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný má však stále možnost podat proti tomuto rozhodnutí odvolání, nebo soud může rozsudek zrušit.

K dispozici jsou také další sankce související s vedením věci. Jestliže má například jedna ze stran předložit určitý dokument, tj. znalecký posudek, ve stanovené lhůtě a neučiní tak, může soud tento posudek prohlásit za nepřípustný.

Soud může uplatnit rovněž sankce jako v případě pohrdání soudem.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Strany, které jsou v prodlení, se mohou obrátit na soud a požádat o prodloužení lhůt. Pokud uplynutí lhůty vedlo k vynesení rozsudku pro zmeškání, mohou se odvolat nebo požádat o zrušení rozhodnutí.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti

Odkaz se otevře v novém okně.Občanský soudní řád

Poslední aktualizace: 03/03/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Severní Irsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůta pro odpověď na žalobu – V řízení u vrchního soudu (High Court) by se měl žalovaný, pokud má bydliště v Severním Irsku, dostavit do 14 dnů od doručení předvolání (článek 10) (včetně dne doručení), ačkoli dostavit se může i později, a to kdykoli před vynesením rozsudku. Dostavení se k soudu po vynesení rozsudku vyžaduje souhlas (nebo povolení) (článek 12 soudního řádu Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980 (Rules of the Court of Judicature (Northern Ireland) 1980). Žalovaný by měl žalobní odpověď doručit do 6 týdnů od doručení žalobního nároku, 6 týdnů od dostavení se k soudu nebo 6 týdnů od obdržení souhlasu s obhajobou, podle toho, co nastane později (článek 18). V řízení u soudu hrabství (County Court) by žalovaný měl doručit oznámení o svém záměru hájit se do 21 dnů od doručení občanskoprávní žaloby (článek 12 soudního řádu soudů hrabství v Severním Irsku z roku 1981 (County Court Rules (Northern Ireland) 1981).

Lhůta pro výkon soudního rozhodnutí – Podle § 16 vyhlášky Severního Irska o promlčení z roku 1989 (Limitation (Northern Ireland) Order 1989) nelze po uplynutí šesti let ode dne, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným, učinit s ohledem na dotyčné rozhodnutí žádný úkon.

Promlčecí lhůty – obecně platí promlčecí lhůta v délce šesti let, která se vztahuje například na:

  • lhůtu pro podání žaloby týkající se deliktní odpovědnosti (§ 6 vyhlášky Severního Irska o promlčení z roku 1989),
  • lhůtu v případě postupného přechodu a zániku vlastnického titulu a práva k převedeným věcem (§ 17 vyhlášky Severního Irska o promlčení z roku 1989).

U ostatních druhů případů se promlčecí lhůty liší. Například:

lhůta pro podání žaloby o náhradu újmy na zdraví činí tři roky (§ 7 vyhlášky Severního Irska o promlčení z roku 1989).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Článek 3 soudního řádu Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980 společně s § 5 interpretačního zákona z roku 1978 (Interpretation Act 1978) a článek 43 soudního řádu soudů hrabství v Severním Irsku z roku 1981 společně s § 39 interpretačního zákona Severního Irska z roku 1954 (Interpretation Act (Northern Ireland) 1954) se zabývají uplatňováním a výkladem soudního řádu Nejvyššího soudu, resp. soudního řádu soudů hrabství, pokud jde o počítání lhůt.

Kromě sobot a nedělí patří v Severním Irsku ke dnům pracovního klidu tyto svátky:

  • Nový rok: 1. leden
  • Den sv. Patrika: 17. březen
  • Velikonoční pondělí: pondělí po velikonoční neděli
  • Velikonoční úterý: úterý po velikonoční neděli
  • Květnový svátek (Early May Bank Holiday): první pondělí v květnu
  • Jarní svátek (Spring Bank Holiday): poslední pondělí v květnu
  • Červencové svátky (July Bank Holidays): 12. a 13. červenec
  • Letní svátek (Summer Bank Holiday): poslední pondělí v srpnu
  • První svátek vánoční (Christmas Day): 25. prosinec
  • Druhý svátek vánoční (Boxing Day): 26. prosinec

Pokud první nebo druhý svátek vánoční či Nový rok připadají na víkend, stane se dnem pracovního klidu následující pracovní den. Připadne-li například 25. a 26. prosinec na sobotu a neděli, jsou dny pracovního klidu následující pondělí a úterý.

Všechny soudy jsou mimoto uzavřeny jeden den navíc o Vánocích a také na Velký pátek.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Vyhláška Severního Irska o promlčení z roku 1989 (Limitation (Northern Ireland) Order 1989) – Tato vyhláška stanoví několik lhůt pro zahájení řízení a uvádí další lhůty, během nichž je například nutné provést výkon soudního rozhodnutí nebo během nichž musí strany učinit jiné úkony. Další informace jsou uvedeny v odpovědi na otázku č. 1.

Vyhláška Severního Irska o cizích promlčecích lhůtách z roku 1985 (Foreign Limitation Periods (Northern Ireland) 1985) – Tato vyhláška stanoví, že pro účely případů, kdy se provádí cizí právní předpisy nebo rozhodnutí zahraničních soudů, se s právními předpisy týkajícími se promlčecích lhůt zachází jako s věcnou záležitostí, nikoli procesní záležitostí. Vztahuje se jak na rozhodčí řízení, tak na soudní řízení u soudů v Severním Irsku, pokud je třeba vzít v úvahu právo jiné země.

Soudní řád Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980 a soudní řád soudů hrabství v Severním Irsku z roku 1981 – Jedná se o procesní pravidla pro civilní soudy v Severním Irsku a tato zahrnují lhůty pro různé úkony.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Dnem počátku běhu lhůty pro podání žalobní odpovědi je obvykle datum doručení oznámení o zahájení řízení – viz odpověď na otázku č. 1. Podle vyhlášky Severního Irska o promlčení z roku 1989 je dnem počátku běhu lhůty obvykle datum rozhodné události, například v případě lhůty pro výkon soudního rozhodnutí v délce šesti let je dnem zahájení běhu lhůty datum, k němuž se soudní rozhodnutí stalo vykonatelným.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Ano – pokud je příkaz doručen poštou nebo vhozením do poštovní schránky, má se za to, že byl doručen sedmý den (včetně víkendu) (článek 10 pravidlo č. 1 soudního řádu Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980), pokud byl však odeslán v neděli, bude se mít pravděpodobně za to, že byl doručen v pondělí osm dnů po odeslání. Obdobně platí, že je-li občanskoprávní žaloba doručena právním zástupcem zásilkou první třídy, má se za to, že byla doručena sedmý pracovní den po odeslání (bez dne odeslání), na rozdíl od soudního řádu vrchního soudu se však do sedmidenní lhůty nezapočítávají soboty, neděle a svátky (článek 43 pravidlo č. 19A soudního řádu soudů hrabství v Severním Irsku z roku 1981).

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Na jakoukoli lhůtu stanovenou předpisy nebo v rozsudku, rozhodnutí či pokynu pro provedení určitého úkonu se vztahuje článek 3 pravidlo č. 2 soudního řádu Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980. Má-li být úkon proveden ve stanovené lhůtě po nebo od určitého data, začíná lhůta obvykle běžet bezprostředně po tomto datu. Pokud má být úkon učiněn během určeného počtu celých dnů před stanoveným datem nebo posléze, musí mezi dnem provedení úkonu a stanoveným datem být nejméně tento počet dnů.

Na lhůty stanovené v předpisech se vztahuje článek 43 pravidlo č. 17 soudního řádu soudů hrabství v Severním Irsku z roku 1981. Pokud má být určitý úkon proveden ve stanovené lhůtě nebo poté, co nastala určitá událost, začíná lhůta běžet na konci dne, k němuž došlo k dotyčné události, není-li uvedeno, že se započítává i tento den.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

V článku 3 pravidlu č. 2 soudního řádu Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980 je stanoveno, že pokud by dotyčná lhůta, která činí 7 dní či méně, zahrnovala sobotu, neděli nebo svátek, první svátek vánoční nebo Velký pátek, tento den se nezapočítává. Článek 3 pravidlo č. 3 stanoví, že nerozhodne-li soud jinak, nezapočítává se při výpočtu lhůty stanovené v předpisech nebo v rozhodnutí či pokynu k doručení, podání nebo změně podání stran doba trvání hlavních prázdnin, tj. letních prázdnin. Článek 3 pravidlo č. 4 stanoví, že pokud lhůta stanovená v předpisech nebo rozsudku, rozhodnutí či pokynu pro provedení určitého úkonu v kanceláři Nejvyššího soudu končí dnem, kdy je kancelář uzavřena, přičemž z tohoto důvodu nelze úkon v tento den provést, je úkon proveden včas, dojde-li k němu následující den, kdy je kancelář otevřena.

V článku 43 pravidlu č. 17 soudního řádu soudů hrabství v Severním Irsku z roku 1981 je stanoveno, že pokud má být podle předpisů proveden určitý úkon ve lhůtě nepřesahující tři dny, nezapočítává se sobota, neděle či jiný den, kdy je kancelář zavřena. Jestliže lhůta pro provedení určitého úkonu uplyne v sobotu, neděli či jiný den, kdy je kancelář zavřena, lze úkon provést následující den, kdy je kancelář otevřena. Posledně zmíněné ustanovení se vztahuje rovněž na lhůty stanovené usnesením nebo rozhodnutím.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Článek 3 pravidlo č. 1 soudního řádu Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980 stanoví, že aniž je při jeho uplatňování dotčen § 5 interpretačního zákona z roku 1978, rozumí se výrazem „měsíc“ uvedeným v rozsudku, rozhodnutí, pokynu či jiné písemnosti kalendářní měsíc, nevyžaduje-li kontext jinak.

Jestliže je lhůta vyjádřena v letech, rozumí se obdobně výrazem „rok“ použitým v rozsudku, rozhodnutí, pokynu či jiné písemnosti kalendářní rok, třebaže neexistuje výslovné pravidlo.

Pokud jde o řízení u soudů hrabství, použije se § 39 interpretačního zákona Severního Irska z roku 1954, podle něhož se „rokem“ rozumí období 12 (kalendářních) měsíců a „měsícem“ kalendářní měsíc.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Článek 3 pravidlo č. 2 soudního řádu Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980 stanoví, že pokud má být úkon proveden během stanovené lhůty nebo nejpozději ve stanovené lhůtě, končí lhůta bezprostředně před tímto datem.

Podle soudního řádu soudů hrabství v Severním Irsku z roku 1981 zahrnuje podle § 39 interpretačního zákona Severního Irska z roku 1954 lhůta, která má skončit určitý den, nebo je vypočítána k určitému dni, i tento den.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

V článku 3 pravidlu č. 2 soudního řádu Nejvyššího soudu Severního Irska z roku 1980 je stanoveno, že pokud by dotyčná lhůta, která činí 7 dní či méně, zahrnovala sobotu, neděli nebo svátek, první svátek vánoční nebo Velký pátek, tento den se nezapočítává. Článek 3 pravidlo č. 3 stanoví, že nerozhodne-li soud jinak, nezapočítává se při výpočtu lhůty stanovené v předpisech nebo v rozhodnutí či pokynu k doručení, podání nebo změně podání stran doba trvání hlavních prázdnin, tj. letních prázdnin. Článek 3 pravidlo č. 4 stanoví, že pokud lhůta stanovená v předpisech nebo rozsudku, rozhodnutí či pokynu pro provedení určitého úkonu v kanceláři Nejvyššího soudu končí dnem, kdy je kancelář uzavřena, přičemž z tohoto důvodu nelze úkon v tento den provést, je úkon proveden včas, dojde-li k němu následující den, kdy je kancelář otevřena.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

-

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta pro odvolání proti rozsudkům vrchního soudu činí obvykle šest týdnů a u odvolání proti rozhodnutím soudu hrabství činí 21 dnů. Lhůta pro podání žádosti o přezkum rozhodnutí orgánu, pokud tak lze podle zákona učinit, činí 28 dnů, nestanoví-li dotyčný zákon jinak.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Pokud se žalobce domnívá, že existují výjimečné důvody, může požádat soud, aby posoudil návrh neprodleně, aniž by byla žalovanému doručena jakákoli písemnost, tj. „ex parte“ neboli „bez oznámení“. Pokud soudce vydá rozhodnutí „ex parte“ nebo „bez oznámení“, je žalobci stanoveno datum další schůzky pro dostavení se k soudu. Žalovaný se může této schůzky zúčastnit, takže soudce může před vynesením dalšího rozhodnutí vyslechnout obě strany.

Další možnosti prodloužení lhůty jsou uvedeny v části IV vyhlášky Severního Irska o promlčení z roku 1989. Může se například jednat o prodloužení promlčecí lhůty v případech, kdy je žalobce zdravotně postižený (§ 48 vyhlášky o promlčení z roku 1980).

Nestanoví-li soudní řád nebo nenařídí-li soud jinak, může být lhůta stanovená v předpisech nebo soudem pro provedení úkonu určitou stranou změněna písemnou dohodou stran. Soudci mají navíc s ohledem na změnu lhůt rozsáhlé pravomoci.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nikoli. Žádná strana neztrácí výhodu podle právních předpisů cizí země.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Pokud žalovaný ve stanovené lhůtě nepodá žalobní odpověď nebo nepotvrdí doručení oznámení o zahájení řízení, může žalobce požádat o vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný má však stále možnost podat proti tomuto rozhodnutí odvolání, nebo soud může rozsudek zrušit.

K dispozici jsou také další sankce související s řízením případů. Jestliže má například jedna ze stran předložit určitý dokument, tj. znalecký posudek, ve stanovené lhůtě a neučiní tak, může soud tento posudek prohlásit za nepřípustný.

Soud může uplatnit rovněž sankce jako v případě pohrdání soudem.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Strany, které jsou v prodlení, se mohou obrátit na soud a požádat o prodloužení lhůt. Pokud uplynutí lhůty vedlo k vynesení rozsudku pro zmeškání, mohou se odvolat nebo požádat o zrušení rozhodnutí.

Poslední aktualizace: 04/03/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Skotsko

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůta pro odpověď na žalobu

V řízeních u Court of Session při doručování v Evropě a mimo Evropu činí lhůta 21 dnů ode dne doručení. V některých případech, kdy není doručení uskutečněno způsobem stanoveným těmito předpisy, činí lhůta 42 dnů.

V řízeních u Sheriff Court činí lhůta při doručování v Evropě 21 dnů ode dne doručení. Ve všech řízeních, kdy se doručuje mimo Evropu, činí lhůta 42 dnů ode dne doručení.

Další informace jsou k dispozici v:

Při vymáhání částek do výše 5 000 GBP lze použít rovněž pravidla pro zjednodušené řízení a zkrácené řízení.

Promlčecí nebo prekluzivní lhůty

Ve skotském právu jsou lhůty, během nichž by měla být soudu podána žaloba, vymezeny právními pojmy „promlčení“ a „prekluze“. Promlčení je procesní pravidlo – obrana –, kdy se po uplynutí stanovené lhůty určitá práva a povinnosti (i když zůstanou v platnosti) stanou právně nevymahatelnými. Prekluze je normou hmotného práva, která působí tak, že právo osoby nebo její povinnost po uplynutí stanovené lhůty zaniká.

Platné předpisy jsou uvedeny ve skotském zákoně o promlčení z roku 1973 (Limitation (Scotland) Act 1973) (v platném znění).

Ustanovení týkající se prekluze se uplatní v okamžiku zániku smluvních práv a povinností. Lhůty se liší podle povahy povinnosti.

Zákon stanoví promlčecí lhůtu pro žaloby o náhradu škody, o náhradu újmy na zdraví, pro pomluvu a žaloby týkající odpovědností za vadné výrobky. Promlčecí lhůta činí tři roky ode dne získání poznatků o újmě, ačkoli soudy mají prostor pro uvážení a mohou povolit žalobu i po uplynutí této lhůty, pokud se domnívají, že by to bylo spravedlivé.

Existují rovněž různé promlčecí lhůty stanovené v různých jiných zákonech, například v souvislosti s omezením žalob týkajících se přepravy (osob nebo zboží) leteckou, silniční, námořní a železniční dopravou.

Informace o tom, zda konkrétní žaloba, kterou chcete podat, podléhá zvláštním lhůtám, vám může poskytnout právník nebo poradna pro občany.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Kromě sobot a nedělí patří ve Skotsku ke dnům pracovního klidu tyto svátky:

  • Nový rok: 1. leden
  • Novoroční prázdniny: 2. leden
  • Velký pátek: pátek před Velikonocemi
  • Květnový svátek (Early May Bank Holiday): první pondělí v květnu
  • Jarní svátek (Spring Bank Holiday): poslední pondělí v květnu
  • Letní svátek (Summer Bank Holiday): první pondělí v srpnu
  • První svátek vánoční (Christmas Day): 25. prosinec
  • Druhý svátek vánoční (Boxing Day): 26. prosinec

Pokud první nebo druhý svátek vánoční či Nový rok a 2. leden připadají na víkend, stane se dnem pracovního klidu následující pracovní den. Připadne-li například 25. a 26. prosinec na sobotu a neděli, jsou dny pracovního klidu následující pondělí a úterý.

Všechna data jsou stanovena v dodatku 1 zákona o bankách a finančních operacích z roku 1971 (Banking and Financial Dealing Act 1971) s výjimkou jarního svátku a druhého svátku vánočního, na něž se vztahuje královská proklamace.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Promlčení a prekluze

Skotský zákon o promlčecích a prekluzivních lhůtách z roku 1973 v platném znění obsahuje podrobná ustanovení o výpočtu různých prekluzivních a promlčecích lhůt, jak jsou popsány v odpovědi na otázku č. 1.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Den počátku běhu lhůty se určuje podle data doručení. V případě doručení poštou je dnem doručení následující den po odeslání příkazu/předvolání. Jestliže v případě předvolání dojde k tomu, že datum skončení platnosti připadne na víkend nebo svátek či den pracovního klidu, je datum skončení platnosti prodlouženo do dalšího dne, který není víkendem, nebo do dalšího pracovního dne.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Dnem počátku běhu lhůty je vždy datum doručení, bez ohledu na způsob doručení. Podrobnosti o stanovení data doručení viz odpověď na otázku č. 4.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Datum provedení úkonu. První den po dni uskutečnění doručení je prvním dnem, který se při výpočtu lhůty započítává (s výhradou informací uvedených v odpovědi na otázku č. 4 o svátcích).

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Kalendářní dny (viz však také odpověď na otázku č. 4 o svátcích atd.). Ačkoli lhůty nemohou skončit v den pracovního klidu, při výpočtu lhůty se započítávají všechny ostatní dny pracovního klidu.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Pokud se v soudních písemnostech uvádí výraz „měsíc“, rozumí se jím kalendářní měsíc.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty vyprší v souladu se zásadami uvedenými v předchozích otázkách, tj. v závislosti na stanoveném termínu, tj. poslední den, přičemž je třeba mít na paměti, že výpočet lhůty začíná následujícím dnem po dni doručení.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano. Viz odpověď na otázku č. 4.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Soud může lhůtu pro doručení v odůvodněných případech prodloužit, pokud se přesvědčí o tom, že je to nezbytné.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

U Court of Session má žalovaný 14 dnů ode dne oznámení konečného rozhodnutí nebo předběžného opatření na podání opravného prostředku proti rozhodnutí a na vyrozumění soudu o svém záměru.

Lhůta pro podání opravného prostředku proti některým rozhodnutím Sheriff Court se od 1. ledna 2016 prodlužuje ze 14 na 28 dnů. Tyto opravné prostředky se nyní podávají přímo u Sheriff Appeal Court.

Opravné prostředky v případě zkráceného řízení a zjednodušeného řízení se stále podávají u Sheriff Court a lhůta pro odvolání činí i nadále 14 dní.

Je třeba poznamenat, že pokud právní předpisy stanoví pro odvolání u konkrétních druhů opravných prostředků, například pro zákonné opravné prostředky, jinou lhůtu, než je stanoveno v pravidlech, použije se tato lhůta.

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Pouze za výjimečných okolností. V případě zkrácených lhůt by minimální lhůta činila 48 hodin. Pouze tehdy, jsou-li v řízeních týkajících se výživného na dítě nařízena předběžná opatření (příkazy), lze zcela upustit od požadavku na předchozí vyrozumění žalovaného. V takových případech může být datum konání soudního jednání samozřejmě stanoveno později, aby byl všem stranám umožněn řádný proces.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Nikoli.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Nepodá-li žalovaný žalobní odpověď, lze vydat rozsudek v nepřítomnosti, jestliže o to žalobce požádá. Proti tomu se může žalovaný odvolat, jak je uvedeno v odpovědi na otázku č. 12.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Žalovaný může soud požádat o prodloužení lhůty. Pokud již byl rozsudek vynesen (v nepřítomnosti), může se žalovaný obrátit na soud se žádostí o zrušení, s výhradou platného jednacího řádu soudu.

Poslední aktualizace: 04/03/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Procesní lhůty - Gibraltar

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Hlavní druhy lhůt jsou tyto:

Lhůta pro odpověď na žalobu – Po obdržení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby v případě, že je doručena odděleně, má žalovaný 14 dnů na podání žalobní odpovědi nebo předložení potvrzení o doručení. Po předložení potvrzení o doručení má žalovaný dalších 14 dnů na přípravu obhajoby. To znamená, že žalovaný může mít pro odpověď na žalobu až 28 dní, avšak v případě, že doručení potvrdí den po obdržení specifikace žaloby, má žalovaný na podání žalobní odpovědi pouze 15 dnů.

Lhůta pro výkon soudního rozhodnutí – Podle §4 odst. 4 zákona o promlčení z roku 1960 (Limitation Act 1960) nelze po uplynutí dvanácti let ode dne, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným, učinit s ohledem na dotyčné rozhodnutí žádný úkon.

Promlčecí lhůty – obecně platí promlčecí lhůta v délce šesti let, která se vztahuje na:

  • lhůtu pro podání žaloby týkající se deliktní odpovědnosti (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona o promlčení z roku 1960)
  • lhůtu v případě postupného přechodu a zániku vlastnického titulu a práva k převedeným věcem (§ 11 zákona o promlčení z roku 1960)
  • lhůtu pro žaloby na částky, které jsou vymahatelné podle zákona (§ 4 odst. 1 písm. d) zákona o promlčení z roku 1960)

U ostatních druhů případů se promlčecí lhůty liší. Například:

  • lhůta pro úkony týkající se smluv ve formě veřejné listiny činí dvanáct let (§ 4 odst. 3 zákona o promlčení z roku 1960) – například zvláštní pohledávky, jako jsou hypotéky
  • lhůta pro podání žaloby o náhradu újmy na zdraví činí tři roky (§ 4 odst. 1 zákona o promlčení z roku 1960).

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Části 2.8 až 2.10 občanského soudního řádu upravují použití a výklad pravidel při výpočtu lhůt.

Kromě sobot a nedělí patří na Gibraltaru ke dnům pracovního klidu tyto svátky:

  • Nový rok: 1. leden
  • Velký pátek: pátek před Velikonocemi
  • Velikonoční pondělí: pondělí po velikonoční neděli
  • Vzpomínkový den pracujících (Workers Memorial Day): 28. duben
  • První máj: 1. květen
  • Jarní svátek (Spring Bank Holiday): poslední pondělí v květnu
  • Narozeniny Královny: 2/3. pondělí v červnu
  • Letní svátek (Summer Bank Holiday): poslední pondělí v srpnu
  • Národní den: 10. září
  • První svátek vánoční (Christmas Day): 25. prosinec
  • Druhý svátek vánoční (Boxing Day): 26. prosinec

Pokud první svátek vánoční, druhý svátek vánoční, Nový rok nebo národní den připadají na víkend, stane se dnem pracovního klidu následující pracovní den. Připadne-li například 25. a 26. prosinec na sobotu a neděli, jsou dny pracovního klidu následující pondělí a úterý. Soudy jsou zavřené v období mezi Vánoci a Novým rokem.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Zákon o promlčení z roku 1960 – Tento zákon stanoví několik lhůt pro zahájení řízení a uvádí další lhůty, během nichž je například nutné provést výkon soudního rozhodnutí nebo během nichž musí strany učinit jiné úkony. Další informace jsou uvedeny v odpovědi na otázku č. 1.

Občanský soudní řád (Civil Procedure Rules) – Jedná se o procesní pravidla pro civilní soudy v Anglii a Walesu (která platí i pro Gibraltar) a tato zahrnují lhůty pro různé úkony.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Dnem počátku běhu lhůty je obvykle datum rozhodné události. Například v případě 14denní lhůty pro odpověď na žalobu začíná lhůta běžet od dne obdržení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby, je-li doručena odděleně (s výhradou pravidel týkajících se fikce doručení – viz níže). Dnem zahájení běhu lhůty pro výkon soudního rozhodnutí v délce 12 let je den, k němuž se soudní rozhodnutí stalo vykonatelným.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Běžným způsobem doručování písemností používaným na Gibraltaru je osobní doručení. V případě doručení doporučeným dopisem je v zákoně o výkladu a obecných ustanoveních (Interpretation and General Clauses Act) stanoveno, že se doručení považuje za uskutečněné „v okamžiku, kdy by byl dopis doručen běžnou poštou“.

Další informace o fikci doručení u ostatních způsobů jiného než osobního doručení, jako je výměna dokumentů, doručení písemnosti nebo její zanechání na povolené adrese, fax či jiné způsoby doručování elektronickou poštou, jsou uvedeny v části 6 občanského soudního řádu.

Pokud je písemnost doručena osobně, je považována za doručenou následující pracovní den, je-li doručena po 17:00 h v pracovní den nebo kdykoli v sobotu, v neděli nebo ve svátek.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Pokud je lhůta vyjádřena počtem dní, počítá se jako celé dny. Při výpočtu počtu „celých dnů“ se nezapočítává den zahájení běhu lhůty, a je-li konec lhůty stanoven odkazem na určitou událost, den, k němuž dotyčná událost nastane. Příklady výpočtu těchto dnů jsou uvedeny v části 2 občanského soudního řádu.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Jestliže soud vydá rozsudek, rozhodnutí nebo pokyn, kterým se stanoví lhůta pro provedení určitého úkonu, musí být poslední den pro jejich splnění stanoven jako kalendářní datum, je-li to možné, a uvádět denní dobu, do kdy musí být úkon proveden. Je-li v jakékoli písemnosti stanoveno datum pro provedení úkonu, musí být stanoveno jako kalendářní datum, je-li to možné.

Pokud je například určité osobě písemnost doručena 4. dubna a má odpovědět do 14 dnů od doručení, měla by odpovědět do 18. dubna.

Je-li však stanovená lhůta kratší než 5 dní, nezapočítávají se soboty, neděle a svátky.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Je-li v rozsudku, rozhodnutí, pokynu či jiné písemnosti uveden „měsíc“, rozumí se tím kalendářní měsíc.

Jestliže je lhůta vyjádřena v letech, je třeba obdobně použít část 2.10 občanského soudního řádu, ačkoli neexistuje výslovné pravidlo. Je-li tudíž v rozsudku, rozhodnutí, pokynu či jiné písemnosti uveden „rok“, je míněn kalendářní rok.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Je-li konec lhůty stanoven odkazem na určitou událost, nezapočítává se den, k němuž dotyčná událost nastane. Viz rovněž odpověď na otázku č. 6.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Pokud lhůta stanovená v občanském soudním řádu, praktickém pokynu, rozsudku nebo rozhodnutí pro provedení určitého úkonu v soudní kanceláři končí dnem, kdy je kancelář uzavřena, je úkon proveden včas, pokud k němu dojde následující den, kdy je soudní kancelář otevřena. Toto pravidlo se použije vždy, je-li stanoveno datum skončení platnosti.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Jestliže je žalobní formulář doručován mimo jurisdikci, použijí se zvláštní pravidla. Například v případě doručování do členského státu EU nebo smluvního státu Haagské úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních z roku 1965 činí lhůta pro předložení potvrzení 21 dnů ode dne doručení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby. Lhůta pro podání žalobní odpovědi činí 21 dnů ode dne doručení specifikace žaloby, nebo v případě, že žalovaný předloží potvrzení o doručení, 35 dnů ode dne doručení specifikace žaloby. V případě doručení na jiné území smluvního státu Haagské úmluvy z roku 1965 činí lhůta pro předložení potvrzení 31 dnů ode dne doručení žalobního formuláře nebo specifikace žaloby. Lhůta pro podání žalobní odpovědi činí 31 dnů ode dne doručení specifikace žaloby, nebo v případě, že žalovaný předloží potvrzení o doručení, 45 dnů ode dne doručení specifikace žaloby. Další podrobnosti jsou uvedeny v části 6 občanského soudního řádu.

V případě doručování do jakékoli jiné země činí lhůta pro předložení potvrzení o doručení nebo pro podání žalobní odpovědi počet dnů stanovený v tabulce uvedené v praktickém pokynu 6B občanského soudního řádu od doručení specifikace žaloby, nebo v případě, že žalovaný předložil potvrzení o doručení, počet dní uvedených v tabulce plus dalších 14 dnů od doručení specifikace žaloby.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Lhůta pro odvolání proti rozsudkům činí 14 dnů. Lhůta pro podání žádosti soudci o přezkum rozhodnutí orgánu, pokud tak lze podle zákona učinit, činí tři měsíce, nestanoví-li dotyčný zákon jinak (ačkoli žádosti o tyto soudní přezkumy musí být každopádně podány bezodkladně).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Pokud se žalobce domnívá, že existují výjimečné důvody, může požádat soud, aby posoudil návrh neprodleně, aniž by byla žalovanému doručena jakákoli písemnost, tj. „ex parte“ neboli „bez oznámení“. Pokud soudce vydá rozhodnutí „ex parte“ nebo „bez oznámení“, je žalobci stanoveno datum další schůzky pro dostavení se k soudu. Žalovaný se může této schůzky zúčastnit, takže soudce může před vynesením dalšího rozhodnutí vyslechnout obě strany.

Další možnosti prodloužení lhůty jsou uvedeny v zákoně o promlčení z roku 1960. Může se například jednat o prodloužení promlčecí lhůty v případech, kdy je žalobce zdravotně postižený (§ 28 zákona o promlčení).

Nestanoví-li občanský soudní řád nebo praktický pokyn jinak nebo nenařídí-li soud jinak, může být lhůta stanovená v předpisech nebo soudem pro provedení úkonu určitou stranou změněna písemnou dohodou stran. Soudci mají navíc s ohledem na změnu lhůt rozsáhlé pravomoci v rámci řízení případů.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

Žádná strana by takovou výhodu neztratila.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Pokud žalovaný ve stanovené lhůtě nepodá žalobní odpověď nebo nárok nepotvrdí, může žalobce podat žádost nebo návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný však může požádat soud o zrušení rozsudku.

K dispozici jsou také další sankce související s řízením případů. Jestliže má například jedna ze stran předložit určitý dokument, tj. znalecký posudek, ve stanovené lhůtě a neučiní tak, může soud tento posudek prohlásit za nepřípustný.

Soud může uplatnit rovněž sankce jako v případě pohrdání soudem.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Strany, které jsou v prodlení, se mohou obrátit na soud a požádat o prodloužení lhůt. Pokud uplynutí lhůty vedlo k vynesení rozsudku pro zmeškání, mohou se odvolat nebo požádat o zrušení rozhodnutí.

Poslední aktualizace: 05/03/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.