Procesní lhůty

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

a) zákonné – jejich doba trvání je stanovena zákonem;

b) soudcovské – soud může na žádost dotčeného subjektu lhůtu prodloužit.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

Dny pracovního klidu jsou dny, na něž připadá nepřetržitý odpočinek pracujících v týdnu, a svátky.

a) Dny pracovního klidu ve Slovenské republice: 6. leden, Velký pátek, Velikonoční neděle, Velikonoční pondělí, 1. květen, 8. květen, 15. září, 1. listopad, 24. prosinec, 25. prosinec, 26. prosinec.

b) Státní svátky ve Slovenské republice: 1. leden, 5. červenec, 29. srpen, 1. září, 17. listopad.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

a) Podle zákona č. 160/2015, občanský soudní řád (zákon č. 160/2015 Civilný sporový poriadok) (dále jen „OSŘ“) určí lhůtu pro provedení úkonu soud, není-li stanoveno jinak. Do běhu lhůty určené ve dnech se nezapočítává den, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty.

b) Lhůta neplyne tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo jednat u soudu (§ 119 OSŘ).

c) Pokud do řízení vstoupí nový účastník, právní zástupce nebo opatrovník účastníka, začíná jim běžet nová lhůta od okamžiku, kdy do řízení vstoupili (§ 120 OSŘ).

d) Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon na soudu nebo podání předáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 121 odst. 5 OSŘ).

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty.

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Nikoli.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Nikoli.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Při počítání běhu lhůty se používají kalendářní dny.

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Lhůty určené v týdnech, měsících a rocích se rovněž počítají podle kalendářních dnů.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Lhůty určené v týdnech, měsících nebo rocích končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadá-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den (§ 121°OSŘ).

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Ano.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Nestanoví-li lhůtu pro provedení úkonu zákon, určí ji v případě potřeby soud. Soud může lhůtu, kterou stanovil, rovněž prodloužit (§ 118 odst. 2 OSŘ)

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

Opravný prostředek (odvolání) se podává do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 362 OSŘ).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Ano, avšak pouze lhůtu týkající se informativního výslechu.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Důsledkem nedodržení lhůty je její zmeškání.

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Soud může zmeškání lhůty prominout, pokud ji účastník nebo jeho zástupce zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, k jehož provedení byl oprávněn. Návrh je třeba podat do 15 dnů od odpadnutí překážky a současně je třeba zmeškaný úkon provést (§ 122 OSŘ). Posouzení omluvitelnosti důvodu, kvůli němuž účastník nebo jeho zástupce zmeškal zákonnou lhůtu, je plně na uvážení soudu.