Procesní lhůty

Řecko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy lhůt se uplatňují v občanskoprávních řízeních?

Lhůtami jsou časová období, ve kterých je nutno provést určitý úkon nebo která musí uplynout před projednáním dané věci nebo před provedením úkonu. Zavedení lhůt má zajistit rychlý výkon spravedlnosti a zaručit právo být vyslechnut. Procesními lhůtami jsou lhůty, jejichž dodržení či nedodržení má procesní důsledky. Rozlišují se dvě hlavní kategorie: 1. stanovenou lhůtou pro provedení ÚKONU je lhůta, ve které je nutno provést daný procesní úkon, například zákonná lhůta pro podání opravného prostředku (viz čl. 318 odst. 1 OSŘ), a 2. PŘÍPRAVNÝMI lhůtami jsou lhůty, po jejichž uplynutí musí být procesní úkon proveden. Tyto lhůty, například lhůta pro předvolání žalovaného (viz článek 228 OSŘ), jsou obvykle stanoveny ve prospěch žalovaných, jelikož poskytují čas na přípravu. Toto rozlišení je důležité, jelikož lhůty pro provedení úkonu mohou být na základě vzájemné dohody účastníků prodlouženy, zatímco přípravné lhůty prodloužit nelze. Lhůty pro provedení úkonu vyprší následující pracovní den, připadá-li den vypršení lhůty na den pracovního klidu, zatímco přípravné lhůty uplynou ke dni jejich vypršení bez ohledu na to, zda je tento den svátkem či dnem pracovního klidu. Důležitými procesními lhůtami podle občanského soudního řádu (OSŘ) jsou orientačně tyto lhůty:

  1. Lhůta pro předvolání účastníků po podání žaloby (šedesát [60] dní před soudním jednáním, ledaže účastník má bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta devadesát [90] dní před soudním jednáním – viz článek 228 OSŘ).
  2. Lhůta pro podání návrhu na zrušení rozsudku (patnáct [15] dní ode dne doručení rozhodnutí, má-li účastník souzený v nepřítomnosti bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který se nedostavil k soudu, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta šedesát [60] dní od doručení rozsudku – viz článek 503 OSŘ).
  3. Lhůty pro podání opravného prostředku (třicet [30] dní od doručení pravomocného rozsudku, má-li účastník, který opravný prostředek podává, bydliště v Řecku, pokud má účastník, který opravný prostředek podává, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, činí lhůta šedesát [60] dní od doručení pravomocného rozsudku. Není-li pravomocný rozsudek doručen, činí lhůta pro podání opravného prostředku tři [3] roky ode dne zveřejnění rozsudku – viz článek 518 OSŘ).
  4. Lhůta pro obnovu řízení (šedesát [60] dní, má-li účastník, který podává návrh na obnovu řízení, bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který podává návrh na zahájení řízení, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta sto dvacet [120] dní – viz článek  545 OSŘ).
  5. Lhůta pro podání dalšího opravného prostředku (třicet [30] dní od doručení rozsudku, má-li odvolatel bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který opravný prostředek podává, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta devadesát [90] dní od doručení rozsudku. Není-li rozsudek doručen, činí lhůta pro podání dalšího opravného prostředku tři [3] roky od zveřejnění rozsudku – viz článek 564 OSŘ).

OSŘ stanoví rovněž procesní lhůty pro jiná řízení, jako je řízení ve věcech manželských (rozvod, prohlášení manželství za neplatné atd.), řízení o návrhu na vydání platebního rozkazu a odporu proti tomuto návrhu (viz článek  632 OSŘ), řízení ve sporech v souvislosti s nájmem, pracovněprávní spory, řízení týkající se předběžných opatření, exekuční řízení a řízení o námitce proti exekučnímu řízení.

2 Seznam dnů pracovního klidu podle nařízení (ES/Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971.

V Řecku jsou svátky stanoveny v zákoně č. 1157/1981, přičemž tento seznam není úplný. Kritériem pro zjištění existence svátku je neprovádění transakcí obecně, a tudíž svátky týkající se zvláštních povolání či služeb nejsou podstatné. Může se jednat o státní, náboženské či jiné svátky, a to i svátky místní nebo svátky, které nemají trvalou povahu. Svátky pro veřejné služby jsou dny pracovního klidu. Za svátky se považují tyto dny: 25. březen (státní svátek), 28. říjen (státní svátek), Nový rok, Tři králové (6. leden), Velký pátek, Bílá sobota, 1. květen, 15. srpen, 1. a 2. svátek vánoční, Svatodušní pondělí, Čisté pondělí (první den půstu před Velikonocemi), Velikonoční pondělí a všechny neděle.

3 Jaká jsou obecná pravidla pro počítání lhůt v různých řízeních ve věcech občanských a obchodních?

Procesní lhůty jsou uvedeny v článcích 144–151 OSŘ. V závislosti na zdroji, který určuje jejich dobu trvání, se rozlišují lhůty zákonné (stanovené v právních předpisech, jako jsou například lhůty pro podání žaloby), soudcovské (lhůty, které stanoví soud projednávající danou věc, jako je například lhůta pro dostavení se účastníků k soudu – viz článek 245 OSŘ), odkladné (jejichž nedodržení je sankcionováno odročením jednání) a prekluzivní lhůty (jejichž nedodržení může být sankcionováno zánikem daného práva). Počátek a konec lhůt budou zmíněny níže. Běh lhůty je přerušen, pokud účastník během doby jejího trvání zemře. Začíná-li běh lhůty doručením písemnosti, počíná ode dne opětovného doručení písemnosti právním nástupcům zesnulé osoby běžet nová lhůta. Pokud počátek běhu lhůty určuje jiná skutečnost, začíná nová lhůta běžet ode dne doručení příslušného prohlášení výše zmíněným osobám. Přerušení soudního řízení během doby trvání lhůty přerušuje běh lhůty a ode dne obnovy řízení běží nová lhůta. Období od 1. do 31. srpna se do lhůt pro provedení úkonů uvedených v čl. 147 odst. 7 OSŘ nezapočítává. Jedná se o lhůty pro podání žaloby a lhůty pro podání odporu.

Zákon připouští prodloužení lhůty nejen po vzájemné dohodě účastníků, nýbrž také se souhlasem soudce. Zákonné i soudcovské lhůty mohou být prodlouženy s tím omezením, že tímto nejsou dotčena práva třetích stran. Soudce není návrhem na prodloužení lhůty na základě dohody vázán a po posouzení okolností jednotlivého případu jej může potvrdit částečně, nebo jej zamítnout. To znamená, že účastníci musí vždy uvést důvody, které prodloužení lhůty odůvodňují. Lhůta může být soudním rozhodnutím se souhlasem účastníků zkrácena. Zkrátit lze všechny zákonné lhůty s výjimkou lhůty pro podání žaloby.

4 Pokud musí být určitý úkon nebo formalita vykonány v dané lhůtě, kdy tato lhůta začíná?

Lhůta běží ode dne následujícího po dni, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty (a momento ad momentum).

5 Může být počátek běhu lhůty ovlivněn nebo změněn způsobem předání nebo doručení písemností (osobní doručení soudním doručovatelem nebo doručení poštou)?

Občanský soudní řád nestanoví možnost prodloužení nebo zkrácení lhůty v případě, jsou-li písemnosti předány nebo zaslány poštou či jiným druhem dopravy.

6 Pokud výskytem události počíná lhůta běžet, započítává se den, kdy k události došlo, do výpočtu lhůty?

Den, kdy nastala skutečnost určující počátek běhu lhůty, může být do běhu lhůty započítán pouze tehdy, je-li tak výslovně stanoveno v zákoně, rozsudku nebo smlouvě. Ustanovení, že určitá lhůta běží ode dne doručení, takovýto případ nepředstavuje. Rozhodující lhůty pro podání odvolání, dalšího opravného prostředku nebo odporu proto běží ode dne následujícího po dni doručení nebo zveřejnění rozsudku. Je-li však stanoveno, že lhůta běží od určitého dne, bere se tento den při počítání lhůty v potaz. Je-li skutečností, která určuje počátek běhu lhůty, doručení písemnosti, není jakýkoli jiný způsob obdržení oznámení o obsahu písemnosti, která má být doručena, pro počítání lhůty podstatný.

7 V případě, kdy je lhůta vyjádřena ve dnech, započítávají se do uvedeného počtu dní kalendářní, nebo pracovní dny?

Skutečnost, že mezitím jsou svátky, není podstatná. Při počítání lhůt se berou v úvahu pracovní dny pouze tehdy, je-li to výslovně stanoveno (například v případě lhůty pro podání opravného prostředku proti platebnímu rozkazu).

8 Kdy je tato lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích?

Stejně tak není v případě, je-li lhůta vyjádřena v měsících nebo rocích, podstatné, zda jsou mezitím svátky, či nikoli, ledaže zákon výslovně stanoví, že se lhůta týká pracovních dnů.

9 Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, měsících nebo rocích, kdy taková lhůta vyprší?

Je-li lhůta vyjádřena v rocích, vyprší uplynutím příslušného dne posledního roku. Upozorňuje se, že pro počítání lhůt není podstatné, zda se mezitím vyskytuje přestupný rok, či nikoli.

Je-li lhůta vyjádřena v měsících, vyprší uplynutím dne posledního měsíce, který se shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá. Není-li takový den, použije se poslední den měsíce. Upozorňuje se, že počet dnů v jednotlivých měsících není podstatný.

Lhůta v délce poloviny roku se použije jako lhůta v délce šesti (6) měsíců a lhůta v délce poloviny měsíce se použije jako lhůta v délce patnácti (15) dnů.

Je-li lhůta vyjádřena v týdnech, vyprší uplynutím odpovídajícího dne týdne, který se shoduje se dnem, od něhož se lhůta počítá; pokud určitá skutečnost nastala konkrétně v pondělí, vyprší týdenní lhůta následující pondělí.

10 Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, či den pracovního klidu je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den?

Připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek či den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do následujícího pracovního dne.

11 Existují zvláštní okolnosti, za kterých lze prodloužit lhůty? Jaké jsou podmínky pro získání takových prodloužení lhůty?

Zákon připouští prodloužení lhůty nejen na základě vzájemné dohody účastníků, nýbrž také se souhlasem soudce. Prodloužit lze zákonné i soudcovské lhůty s tím omezením, že tím nejsou dotčena práva třetích stran. Soudce není návrhem na prodloužení lhůty na základě dohody vázán a po posouzení okolností jednotlivého případu jej může potvrdit částečně, nebo jej zamítnout.

12 Jaké lhůty platí pro opravné prostředky (odvolání)?

  1. Lhůta pro podání návrhu na zrušení rozsudku [patnáct [15] dní od doručení rozsudku, má-li účastník souzený v nepřítomnosti bydliště v Řecku, ledaže má účastník, který se nedostavil k soudu, bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, v kterémžto případě činí lhůta šedesát [60] dní od doručení rozsudku – viz článek 503 OSŘ).
  2. Lhůta pro podání opravného prostředku (odvolání) je stanovena v čl. 518 odst. 1 OSŘ. Pokud má odvolatel bydliště v Řecku, činí tato lhůta třicet (30) dní, a má-li bydliště v zahraničí nebo není-li jeho bydliště známo, činí šedesát (60) dní. Lhůta v délce šedesáti (60) dní se netýká osob, které pobývají v zahraničí dočasně (dovolená, několikadenní nepřítomnost kvůli zvláštnímu účelu), nýbrž se jedná o pobyt určité délky, který souvisí s jejich povoláním nebo rodinným stavem.
  3. Lhůta pro obnovu řízení (šedesát [60] dní, má-li účastník podávající návrh na obnovu řízení bydliště v Řecku, pokud má účastník podávající návrh na obnovu řízení bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, činí lhůta sto dvacet [120] dní – viz článek 545 OSŘ).
  4. Lhůta pro podání dalšího opravného prostředku (třicet [30] dní od doručení rozsudku, má-li odvolatel bydliště v Řecku, pokud má účastník podávající opravný prostředek bydliště v zahraničí nebo jeho bydliště není známo, činí lhůta devadesát [90] dní od doručení rozsudku. Nebyl-li rozsudek doručen, činí lhůta pro podání dalšího opravného prostředku tři [3] roky od zveřejnění rozsudku – viz článek 564 OSŘ).

13 Mohou soudy změnit lhůtu pro dostavení se k soudu nebo stanovit zvláštní datum pro dostavení se?

Nárok na soudní ochranu podle řeckých právních předpisů zahrnuje bez ohledu na povahu sporu trvalou i předběžnou soudní ochranu. Případy, kdy soudy mohou vzhledem k naléhavosti dané věci nebo za účelem zabránění bezprostřednímu ohrožení nařídit opatření k zajištění nebo ochraně práva nebo k úpravě situace, tato opatření změnit nebo zrušit, se projednávají ve zkráceném řízení (podle článků 682–738 OSŘ). Vzhledem k jejich naléhavosti má soudce, který jedná s cílem zajistit rychlé vyřešení a přihlíží k právu účastníků být vyslechnut, pravomoc stanovit dobu a místo projednání návrhu na předběžná opatření. Soudce může tudíž dle svého uvážení zvolit způsob vydání předvolání a lhůtu pro dostavení se k soudu i pro osoby pobývající v zahraničí nebo osoby, jejichž bydliště není známo. Datum soudního jednání může být stanoveno rovněž na neděli nebo ve svátek. Výše uvedené lhůty se vztahují na veškerá občanskoprávní řízení kromě předběžných opatření, aniž by bylo možné jejich prodloužení.

14 Pokud je písemnost zasílána osobě, která má bydliště v místě, kde se prodlužuje lhůta, ale oznámení je učiněno v místě, kde se tato výhoda neuplatní, přijde tato osoba o výhodu prodloužení lhůty?

V řeckých právních předpisech takové ustanovení neexistuje.

15 Jaké jsou důsledky nedodržení lhůt?

Nedodržení lhůt týkajících se činnosti soudu nemá procesní důsledky. Překročení lhůty pro podání žaloby proti úkonům účastníků má za následek zánik práva, zatímco v případě přípravných lhůt vznikají jiné druhy důsledků, jako je nepřípustnost projednání (viz čl. 271 odst. 1 OSŘ).

16 Pokud lhůta uběhne, jaké opravné prostředky mohou využít účastníci, kteří zmeškali lhůtu, tj. u rozsudku pro zmeškání?

Restitutio in integrum je prostředek nápravy stanovený v ústavě, jehož prostřednictvím může účastník, který nedodržel lhůtu z důvodu vyšší moci nebo kvůli podvodnému úmyslu druhého účastníka, požádat o navrácení v předešlý stav, který existoval před vypršením lhůty.

Výjimečně však takovýto návrh nelze podat, pokud zmeškání lhůty závisí na a) chybě zmocněnce či právního zástupce navrhovatele, b) skutečnostech, které soudce posoudil během projednávání návrhu na prodloužení nebo odklad lhůty za účelem povolení příslušného prodloužení nebo odkladu. V návrhu musí být uvedeny důvody nedodržení lhůty, důkazy pro zjištění pravdy a zmeškaný úkon, nebo se v něm musí uvádět, že dotyčný úkon byl proveden. Návrh na restitutio in integrum musí být projednán do třiceti (30) dní ode dne, kdy odpadla překážka, která představuje vyšší moc, nebo k němuž byl oznámen podvodný úmysl, přičemž novou lhůtu nelze uplatnit, není-li z jakéhokoli důvodu dodržena výše uvedená lhůta (viz články 152–158 OSŘ).

Výjimečně však takovýto návrh nelze podat, pokud zmeškání lhůty závisí na a) chybě zmocněnce či právního zástupce navrhovatele, b) skutečnostech, které soudce posoudil během projednávání návrhu na prodloužení nebo odklad lhůty za účelem povolení příslušného prodloužení nebo odkladu. V návrhu musí být uvedeny důvody nedodržení lhůty, důkazy pro zjištění pravdy a zmeškaný úkon, nebo se v něm musí uvádět, že dotyčný úkon byl proveden. Návrh na restitutio in integrum musí být projednán do třiceti (30) dní ode dne, k němuž odpadla překážka, která představuje vyšší moc, nebo k němuž byl oznámen podvodný úmysl, přičemž novou lhůtu nelze uplatnit, není-li z jakéhokoli důvodu dodržena výše uvedená lhůta (viz články 152–158 OSŘ).

Poslední aktualizace: 27/06/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.