Several Member States have specialised courts for administrative matters, i.e. disputes between public authorities and private persons or firms regarding decisions by the public administration, such as a dispute on a building license, an authorisation to run a business or a tax assessment note.

As regards disputes between private persons and/or businesses ("civil matters"), in some Member States there are specialised courts on employment matters.

Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

Specializované soudy

Informace o soudech, které se zaměřují na jednu oblast (pracovní právo, obchodní právo) najdete v části „Obecné soudy“.

Ústavní soud

Ústavní soud ověřuje soulad zákonů, vyhlášek a výnosů s ústavou. Rovněž dohlíží nad správným rozdělením pravomocí mezi federálními a nižšími subjekty.

Ústavní soud má 12 soudců, kteří dohlíží na to, aby belgičtí zákonodárci dodržovali ústavu. Může zrušit a pozastavit platnost zákonů, vyhlášek a výnosů. Ústavní soud byl ustaven jako specializovaný soud. Z důvodu svého zvláštního poslání je nezávislý na zákonodárné moci, stejně jako na moci výkonné a soudní.

Ústavní soud je nástupcem Arbitrážního soudu, který byl vytvořen v roce 1980 po postupné transformaci Belgie ve federální stát. Původní název dostal tento soud od ústavodárného shromáždění, a to z důvodu svého původního poslání arbitra mezi různými zákonodárci na úrovni federálního státu i na úrovni společenství a regionů. Jeho úkol se tedy omezoval na kontrolu toho, zda zákony, vyhlášky a výnosy odpovídají pravidlům o rozdělení pravomocí uvedeným v ústavě a v zákonech o institucionálních reformách.

Název Ústavní soud, který používá od 7. května 2007, více odpovídá jeho pravomocem, které byly rozšířeny i na kontrolu zákonů, vyhlášek a výnosů v souvislosti s hlavou II ústavy (články 8 až 32 týkající se práv a svobod belgických občanů) a články 170 a 172 (zákonnost a rovnost daní) a 191 (ochrana cizinců).

Šest soudců patří do francouzské jazykové skupiny, 6 do skupiny nizozemské. Jeden ze soudců musí umět dostatečně německy. V každé jazykové skupině mají 3 soudci minimálně pětiletou zkušenost členů parlamentního shromáždění a 3 soudci působili v oblasti práva (profesor práva na belgické univerzitě, soudce u Kasačního soudního dvora nebo u Státní rady, zpravodaj Ústavního soudu).

Zdroj: internetové stránky Ústavního soudu.

Správní soudy

Státní rada

Státní rada je současně poradní a soudní orgán, jenž stojí mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí a jenž za svou existenci vděčí hlavně vůli zákonodárců, kteří si přáli zajistit všem fyzickým a právnickým osobám účinný prostředek proti vadným správním aktům, jež by je mohly poškodit.

Mezi hlavní pravomoci Státní rady tedy patří pozastavovat a rušit správní akty (jednotlivé akty a nařízení), které odporují platným právním předpisům.

Ochrana před správní svévolí není nicméně jediným úkolem rady. Má rovněž funkci poradního orgánu ve věcech zákonů a předpisů.

Státní rada je rovněž kasačním soudem, který rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím nižších správních soudů.

O předložených žádostech rozhoduje Státní rada prostřednictvím rozsudků a usnesení.

Rada se skládá ze 44 doživotně jmenovaných členů, tj. prvního předsedy, předsedy, 14 předsedů senátů a 28 státních radů.

Členové zasedají v generálním shromáždění Státní rady a v jednom ze senátů v sekci správních sporů nebo v legislativní sekci.

Zdroj: Internetové stránky belgické Státní rady.

Právní databáze v těchto věcech

Internetové stránky Státní rady.

Internetové stránky Ústavního soudu.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Související odkazy

Federální veřejná služba Soudnictví

V Bulharské republice nepůsobí žádné pracovní, námořní, obchodní nebo obdobné specializované soudy.

Správní soudy

V Bulharské republice byla vytvořena soustava správních soudů v roce 2006, kdy byl přijat nový správní řád. Soustava správních soudů zahrnuje 28 okresních správních soudů a Nejvyšší správní soud (Varhoven administrativen sad).

Správní soudy

Správní soudy mají příslušnost přezkoumat všechny žaloby na:

• vydání, změnu, odvolání nebo zrušení správních aktů,
• zrušení dohod uzavřených podle správního řádu,
• nápravu nepřiměřeného jednání nebo nečinnosti správních orgánů,
• nápravu u výkonu rozhodnutí způsobem, který je v rozporu s právem;
• náhradu škody způsobené jakýmkoli protiprávním úkonem, jednáním nebo nečinností správních orgánů a úředníků,
• náhradu škody způsobené výkonem rozhodnutí,
• zrušení, zneplatnění nebo odvolání správních aktů,
• zpochybnění pravosti správních úkonů na základě správního řádu.

Kdokoli může podat žalobu na stanovení, zda existuje správní právo nebo právní vztah, podle kterého jsou navrhovatelé oprávněni podat žalobu a nemají k dispozici žádný jiný opravný prostředek.

Věci týkající se námitek proti jednotlivým správním aktům projednává správní soud s místní příslušností pro sídlo regionálního pracoviště úřadu, který napadený akt vydal, pokud se adresa trvalého nebo současného bydliště nebo sídlo navrhovatele nachází ve spádové oblasti daného regionálního pracoviště. Tyto věci projednává správní soud s místní příslušností pro sídlo úřadu, který vydal napadený jednotlivý správní akt, pokud:

1. napadený akt má několik adresátů, jejichž adresy trvalého nebo současného bydliště nejsou ve spádové oblasti regionálního pracoviště vydávajícího úřadu;
2. vedení úřadu, který vydal napadený akt, nemá regionální pracoviště.

Věci týkající se námitek proti všeobecným správním aktům se projednávají u správního soudu s místní příslušností pro sídlo úřadu, který napadený akt vydal.
Městský správní soud v Sofii (Administrativen sad – grad Sofia) projednává případy, pokud úřad, který napadený správní akt vydal, má sídlo v jiné zemi.
Žaloby o náhradu škody se také podávají u soudu příslušného pro adresu nebo sídlo navrhovatele, pokud jsou žaloby o náhradu škody spojeny ve sporu uvedeném v odstavcích 1–4.
Pokud příslušný soud nemůže věc projednat, nařídí Nejvyšší správní soud, aby byl případ postoupen správnímu soud stejného postavení.

Správní akty, jejichž prostřednictvím dochází k bezprostřednímu provádění zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky Bulharska, nepodléhají přezkumu, nestanoví-li zákon jinak.

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud je příslušný pro:

1. námitky proti právním předpisům, vyjma těch vydaných městskými radami;
2. námitky proti rozhodnutím Rady ministrů, předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů;
3. námitky proti rozhodnutím Nejvyšší soudní rady (Vissh sadeben savet);
4. námitky proti rozhodnutím Bulharské národní banky a jejích orgánů;
5. zmateční stížnosti a odvolání proti rozhodnutím procesní povahy u rozsudků vydaných soudy prvního stupně;
6. odvolání účastníků řízení proti rozhodnutím a příkazům;
7. návrhy na odvolání konečných soudních rozhodnutí ve správních případech;
8. návrhy napadající jiné akty stanovené zákonem.

Nejvyšší správní soud má kolegia, která zahrnují senáty. V čele kolegií stojí předseda (nebo místopředseda), který může rovněž předsedat v senátech v příslušném kolegiu.

Další specializované soudy

Vojenské soudy

Historie vojenských soudů sahá k 1. červenci 1879. V roce 1956 prošel systém vojenských soudů restrukturalizací na základě rozmístění armádních vojsk ve městech Sofie, Plovdiv, Sliven, Varna a Pleven. (Tato struktura vojenských soudů přetrvala do současnosti.)

Vojenský soud (Voenen sad)

Vojenské soudy jako soudy prvního stupně projednávají případy trestných činů spáchaných sloužícím vojenským personálem, generály a důstojníky, poddůstojníky a řadovými pracovníky z ostatních ministerstev a agentur, civilními zaměstnanci na ministerstvu obrany, v bulharské armádě, v jednotkách podřízených ministru obrany, v Národním úřadu pro ochranu a vnitrostátních zpravodajských službách. Vojenský odvolací soud (Voenno-apelativen sad) je pro tyto věci soudem druhého stupně. Příslušnost vojenských soudů definuje trestní řád. Tyto soudy mají stejné postavení jako soudy okresní. Vojenský odvolací soud (jediný soud) projednává odvolání (včetně odvolání proti rozhodnutím procesní povahy) proti rozhodnutím veškerých vojenských soudů v Bulharsku.

Zvláštní trestní soud (Specializiran nakazatelen sad)

Zvláštní trestní soud byl zřízen zákonem, kterým se mění a doplňuje zákon o soustavě soudů (vyhlášen v úředním věstníku č. 1 z roku 2011). Zvláštní trestní soud je v Bulharské republice jediný (sídlí v městě Sofie) a má postavení okresního soudu. Jeho příslušnost definuje zákon. (článek 411a trestního řádu obsahuje úplný seznam trestných činů, které spadají do příslušnosti zvláštního trestního soudu, většina z nich spáchaná skupinami organizované trestné činnosti nebo na jejich objednávku).

Zvláštní trestní soud sestává ze soudců a v jeho čele stojí předseda.

Zvláštní odvolací trestní soud (Apelativen specializiran nakazatelen sad) přezkoumává odvolání (včetně odvolání proti rozhodnutím procesní povahy) proti rozhodnutím zvláštního trestního soudu. Sídlí v Sofii.

Zvláštní odvolací trestní soud se skládá ze soudců a v jeho čele stojí předseda. Nejvyšší kasační soud (Varhoven kasatsionen sad) je nejvyšší trestní soud, který přezkoumává kasační rozhodnutí vydaná zvláštním odvolacím trestním soudem.

Rozhodčí soud Bulharské obchodní a průmyslové komory

Rozhodčí soud Bulharské obchodní a průmyslové komory řeší občanskoprávní spory, včetně sporů souvisejících s odstraňováním mezer ve smlouvách nebo změnou jejich podmínek, aby odrážely měnící se okolnosti, bez ohledu na to, zda jedna nebo obě strany sídlí či mají bydliště v Bulharské republice.

Rozhodčí soud Bulharské obchodní a průmyslové komory posílil své postavení jakožto nejdůležitější rozhodčí instituce v Bulharsku a díky své vysoce profesionální práci v oblasti řešení právních sporů se těší důvěře veřejnosti. Rozhodčí soud Bulharské obchodní a průmyslové komory každoročně řeší 250 až 300 mezinárodních a domácích sporů: 82% domácích případů je vyřešeno do 9 měsíců a 66 % mezinárodních případů je vyřešeno do 12 měsíců.)

Kromě toho se Rozhodčí soud aktivně podílí na zlepšování právních předpisů souvisejících s rozhodčím řízením. Jediné spory, které nepodléhají rozhodčímu řízení, se týkají věcných práv ve vztahu k nemovitému majetku, pohledávek výživného, práv odvozených z pracovněprávních vztahů a sporů týkající se osobnostních práv nebo rodinného práva.

Právní databáze

Internetové stránky soudů

Každý bulharský soud má internetové stránky, které poskytují informace o jeho struktuře a činnosti, včetně informací o probíhajících a již uzavřených případech, jakož i další užitečné informace dostupné veřejnosti.

Internetové stránky Nejvyšší soudní rady uvádějí podrobný seznam soudů v Bulharsku včetně jejich adres a odkazů na jejich internetové stránky (dostupné pouze v bulharštině).

Po vydání se soudní rozhodnutí zveřejňují na internetové stránce vydávajícího soudu v souladu s požadavky stanovenými v zákoně o ochraně osobních údajů a v zákoně o ochraně utajovaných skutečností.

Rozhodnutí ve věcech ovlivňujících osobní či zdravotní stav osob se zveřejňují bez odůvodnění.

Další informace jsou k dispozici na těchto internetových stránkách:

• Nejvyšší správní soud
• Vojenský soud (Voenen sad)
• Rozhodčí soud Bulharské obchodní a průmyslové komory
• Mezinárodní rozhodčí soud

Specializované soudy

Obecně platí, že v České republice nepůsobí žádné specializované soudy, byť existují specializované senáty u obecných soudů (pro pracovněprávní věci).

Další zvláštní soudy

Ústavní soud

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.

Ústavní soud projednává případy buď v plénu, nebo ve čtyřech senátech složených vždy ze tří soudců.

Jedině plénum je oprávněno přijímat rozhodnutí týkající se otázek zásadního národního nebo právního významu. Mezi takové otázky patří například rušení zákonů, projednávání žalob proti prezidentu republiky pro velezradu nebo rozhodování o nezpůsobilosti prezidenta vykonávat svou funkci, popřípadě o souladu rozhodnutí o zrušení politické strany se zákony ČR.

Plénum je složeno ze všech soudců, z nichž deset musí být přítomno v okamžiku vydávání rozhodnutí. Rozhodování o následujících věcech vyžaduje schválení většinou devíti soudců: zrušení zákona, rozhodnutí o žalobě proti prezidentu republiky pro velezradu nebo rozhodnutí o nezpůsobilosti prezidenta vykonávat svou funkci a rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od dřívějšího rozhodnutí soudu.

Všechny ostatní věci projednávají senáty složené ze tří soudců. Mezi tyto záležitosti patří například ústavní stížnosti osob nebo obcí, rozhodování ve sporech týkajících se voleb nebo splnění předpokladů k výkonu funkce poslance nebo senátora a spory o rozsah kompetencí ústředních státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

Ústavní soud tvoří 15 soudců. Soudci jsou jmenováni na dobu deseti let, přičemž jmenování provádí prezident republiky se souhlasem Senátu. Pro opětovné jmenování neplatí žádná omezení.

Správu soudu řídí předseda a dva místopředsedové. Každý soudce má k dispozici vlastní právní asistenty soudce a sekretariát.

Více informací lze nalézt na internetové stránce Ústavního soudu ČR.

Specializované soudy

Námořní a obchodní soud (Sø- og Handelsretten)

Od jeho zřízení v roce 1862 projednává Námořní a obchodní soud  věci týkající se námořních a obchodních záležitostí z celé země.

Pravomoc Námořního a obchodního soudu byla postupně rozšířena. Dnes tento soud projednává věci týkající se dánského zákona o ochranných známkách, zákona o vzorech, zákona o obchodních praktikách, zákona o hospodářské soutěži, podmínek mezinárodního obchodu a jiných obchodních záležitostí.

Konkursní úsek navíc projednává věci týkající se konkursu, pozastavení plateb, nuceného vyrovnání dluhu a úpravy splátkového kalendáře, které vzniknou ve Velké Kodani.

Katastrální soud (Tinglysningsretten)

Katastrální soud byl zřízen 1. ledna 2007. Jeho pravomoc se vztahuje na celé Dánsko.

Tento soud postupně převezme katastrální evidenci od okresních soudů. Bude se zabývat zápisem vlastnických práv k pozemkům, zástavních práv a jiných změn, rozdělováním společného jmění manželů atd.

Katastrální soud řeší spory vyplývající ze zápisu do evidence. Existuje právo na podání opravného prostředku k Vrchnímu soudu pro západní Dánsko.

Zvláštní soud pro kárné řízení a obnovu řízení v trestních věcech (Den Særlige Klageret)

Zvláštní soud pro kárné řízení a obnovu řízení v trestních věcech se zabývá disciplinárními záležitostmi týkajícími se soudců nebo jiného právního personálu zaměstnávaného soudy, včetně soudů Faerských ostrovů a Grónska a Rady pro udělování souhlasu s podáním opravného prostředku. Tento soud může navíc obnovit řízení v trestních věcech nebo vyloučit právního zástupce obhajoby v trestních věcech.

Zvláštní soud pro kárné řízení a obnovu řízení v trestních věcech se skládá ze soudce Nejvyššího soudu, soudce vrchního soudu, soudce okresního soudu, právníka a právníka s odbornou specializací

Správní soudy

Dánský soudní systém nezahrnuje správní soudy.

Pracovní soudnictví

Pracovní soudy řeší především pracovněprávní spory, které vznikají na základě smluvních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (individuální pracovní právo). Rovněž řeší spory mezi stranami kolektivní smlouvy, jako jsou organizace odborů a zaměstnavatelů (kolektivní pracovní právo), a mezi zaměstnavateli a podnikovou radou.

Pracovní soudy (jakožto zemské soudy) jsou soudy prvního stupně. Rozhodovacím tělesem pracovního soudu je senát tvořený jedním profesionálním soudcem jakožto předsedou a dvěma laickými soudci, kdy jeden z nich zastupuje zaměstnance a druhý zaměstnavatele. Určitá rozhodnutí mimo ústní jednání jsou přijímána předsedou bez spolupůsobení laických soudců.

O odvoláních a stížnostech proti rozhodnutím pracovních soudů rozhodují zemské pracovní soudy (rovněž soudy jednotlivých zemí). Senát se i v tomto případě skládá z jednoho profesionálního a dvou laických přísedících, kdy jeden z nich zastupuje zaměstnance a druhý zaměstnavatele.

V nejvyšším stupni rozhoduje na úrovni spolku Spolkový pracovní soud. Jeho senáty jsou složeny z jednoho předsedy, dvou dalších profesionálních soudců a dvou laických soudců, kdy jeden z nich zastupuje zaměstnance a druhý zaměstnavatele.

Správní soudnictví

Pro přezkum správních rozhodnutí jsou příslušná tři různá odvětví soudního systému: obecné správní soudnictví, sociální a finanční soudnictví. Důležitým rysem obecně správních, sociálních a finančních soudů je to, že všechny uplatňují zásadu ex officio (úřední moci). Soudy tedy musí zkoumat skutkový stav věci z vlastní iniciativy (tj. nikoli pouze na návrh některé strany nebo na základě důkazů předložených stranami). Je to odůvodněno tím, že věcná správnost soudních rozhodnutí se týká veřejného zájmu.

Obecné správní soudnictví

Obecné správní soudnictví má tři stupně.

1. první stupeň: správní soudy
2. druhý stupeň: vrchní správní soudy jednotlivých spolkových zemí (Oberverwaltungsgericht nebo Verwaltungsgerichtshof).
3. nejvyšší stupeň: Spolkový správní soud (Bundesverwaltungsgericht).

V prvním stupni jsou v zásadě příslušné správní soudy. Vrchní správní soudy jsou především odvolací soudy, které zkoumají rozhodnutí soudů prvního stupně z hlediska právního a věcného. Jen s velmi malým počtem výjimek platí, že spolkový správní soud je odvolací soud, který řeší pouze právní otázky (revize).

Obecné správní soudy jsou v zásadě příslušné pro veškeré spory mezi občany a správními orgány ohledně správného použití správních zákonů a aktů. Namísto správních soudů jsou příslušné obecné soudy v případě, že správní orgán nevystupoval ve sporu jako vrchnostenský orgán, ale jako soukromý podnik, což platí pro všechny spory vzniklé na základě takové činnosti. Mimoto jsou z působnosti obecného správního soudnictví vyňaty spory, které ze zákona spadají do příslušnosti jiného soudu (například finančního soudu, sociálního soudu nebo obecných soudů).

V oblasti správní jurisdikce rozhodují senáty, které jsou zpravidla složeny ze tří profesionálních soudců a dvou laických soudců. Senáty vrchního správního soudu jsou zpravidla složeny ze tří profesionálních soudců. Senát spolkového správního soudu sestává v zásadě z pěti profesionálních soudců. U správních soudů mohou být věci přiděleny také samosoudci.

Sociální soudnictví

Sociální soudnictví se stejně jako obecné správní soudnictví dělí do tří stupňů, které zajišťují odpovídající rozdělení úkolů. Sociální soudy jsou v zásadě příslušné v řízení v prvním stupni. 14 zemských sociálních soudů (Landessozialgericht) působí jako odvolací soudy a spolkový sociální soud (Bundessozialgericht) má kromě několika málo výjimek funkci odvolacího soudu (revize).

Sociální soudy projednávají především spory v oblasti sociálního zabezpečení (penze, úrazové a nemocenské pojištění a pojištění pro případ odkázanosti), pojištění v nezaměstnanosti, základních ustanovení pro uchazeče o zaměstnání a sociální podpory (zejména sociální pomoc, dávky podle zákona o žadatelích o azyl, určité záležitosti práva těžce postižených osob). Senáty v rámci sociálních soudů jsou zpravidla složeny z jednoho profesionálního soudce a dvou laických soudců. V rámci zemských sociálních soudů a spolkového sociálního soudu rozhodují senáty, které jsou zpravidla složeny ze tří profesionálních soudce a dvou laických soudců.

Finanční soudnictví

Finanční soudnictví sestává z finančních soudů prvního stupně a Spolkového finančního dvora který má funkci odvolacího soudu (revize). Do příslušnosti finančních soudů spadají především spory ohledně spolkových poplatků, daní a cel. Senáty finančních soudů jsou složeny ze tří profesionálních soudců a dvou laických soudců; u Spolkového finančního dvora jsou v zásadě složeny z pěti profesionálních soudců. U finančních soudů mohou být věci přiděleny samosoudci.

Další specializované soudy

Spolkový ústavní soud

Spolkový ústavní soud vykonává kontrolu nad dodržováním ústavy (Grundgesetz) na spolkové úrovni. Jeho rozhodnutí vycházejí pouze z ústavy. Zdaleka největší počet řízení u Spolkového ústavního soudu se zabývá ústavními stížnostmi. Ty podávají občané, kteří uplatňují porušení svých základních práv v souvislosti s rozhodnutím soudu, opatřením správního orgánu či ze zákona. Obecně je ústavní stížnost přípustná pouze v případě, kdy byla věc bez úspěchu projednána všemi ostatními příslušnými soudy, tj. proti rozhodnutím poslední instance. Je ve výjimečných případech může být ústavní stížnost podána přímo proti zákonu.

Existuje několik dalších druhů řízení. Patří k nim zejména abstraktní a konkrétní přezkum ústavnosti zákonů a postupy ověřování, zda spolkové ústavní orgány nepřekračují hranice svých kompetencí. Některá rozhodnutí Spolkového ústavního soudu mohou být právně závazná. Soud sestává ze dvou senátů, které jsou složeny každý z osmi soudců. Soud rozhoduje v neveřejném řízení ve složení tří soudců, nebo v senátu, většinou bez ústního jednání.

Zemské ústavní soudy (Landesverfassungsgerichte) / nejvyšší soudy spolkových zemí (Staatsgerichtshöfe)

Zemské ústavní soudy neboli nejvyšší soudy spolkových zemí jsou ústavními soudy jednotlivých spolkových zemí. Rozhodují především o ústavních sporech podle zemského práva (Landesrecht), které rovněž řídí jejich zřízení, správu a kompetence.

Související odkazy

Spolkový pracovní soud

Spolkový správní soud

Spolkový sociální soud

Spolkový finanční dvůr

Spolkový ústavní soud

Specializované soudy

Estonská ústava stanoví, že vytváření specializovaných soudů se zvláštní působností lze upravit zákonem. Zřizování mimořádných soudů je zakázáno.

V Estonsku nebyly dosud vytvořeny žádné specializované soudy.

Ústavní soud

Nejvyšší soud (Riigikohus) jedná zároveň jako soud poslední instance a jako ústavní soud.

Ve funkci ústavního soudu Nejvyšší soud:

• posuzuje žádosti o prověření, zda jsou obecně závazné právní předpisy, případně odmítnutí takové právní předpisy vydat, v souladu s ústavou,
• posuzuje žádosti o prověření souladu mezinárodních smluv s ústavou,
• posuzuje žádosti o vyjádření k výkladu ústavy ve vztahu k právu Evropské unie,
• posuzuje žádosti a stížnosti týkající se rozhodnutí Riigikogu (estonského parlamentu), předsednictví Riigikogu a prezidenta republiky,
• posuzuje žádosti o prohlášení poslance Riigikogu, prezidenta republiky, veřejného ochránce práv nebo předsedy nejvyššího kontrolního úřadu za nezpůsobilé dlouhodobě vykonávat svoje povinnosti,
• posuzuje žádosti o ukončení mandátu poslance Riigikogu,
• rozhoduje o udělení souhlasu předsedovi Riigikogu, vystupujícímu jako prezident republiky, k vyhlášení mimořádných voleb do Riigikogu nebo k odmítnutí vyhlášení zákona,
• posuzuje žádosti o ukončení činnosti politické strany,
• posuzuje stížnosti nebo námitky proti jednání volebních orgánů a proti rozhodnutím a jednání volebních komisí.

Jednotlivci nemohou podat žádost o ústavní přezkum.

Kontaktní údaje Nejvyššího soudu naleznete na internetových stránkách Nejvyššího soudu.

Ústavní přezkum je upraven zákonem o soudním řízení ve věci přezkumu ústavnosti (põhiseaduslikkuse järelevalve kohtumenetluse seadus).

Správní soudy

Správní soudy jsou soudy prvního stupně příslušné pro projednávají správních věcí. V Estonsku působí jako nezávislé justiční orgány pouze v prvním stupni.

Přezkum rozhodnutí správních soudů provádí na základě odvolání okresní soudy, jakožto soudy druhého stupně.

Příslušnost správních soudů, postup pro zahájení řízení u správního soudu a pravidla pro správní řízení stanoví jednací řád správního soudu (halduskohtumenetluse seadustikus).

Správní soudy

V Estonsku jsou dva správní soudy: správní soud v Tallinu a správní soud v Tartu.

Správní soudy se dělí na jednotlivá soudní pracoviště.

Správní soud v Tallinu tvoří:

• soudní pracoviště v Tallinu,
• soudní pracoviště v Pärnu.

Správní soud v Tartu tvoří:

• soudní pracoviště v Tartu,
• soudní pracoviště v Jõhvi.

Okresní soudy:

V Estonsku jsou dva okresní soudy jednající jako soudy druhého stupně.

• okresní soud v Tallinu (Tallinna Ringakonnakohus),
• okresní soud v Tartu (Tartu Ringakonnakohus).

Kontaktní údaje estonských soudů naleznete na internetových stránkách soudů. Uvedené kontaktní údaje jsou přístupné zdarma.

Specializované soudy

Soud pro drobné nároky (Small Claims Court)

Řízení o drobných nárocích je nenákladným a neformálním prostředkem pro řešení nároků spotřebitelů, ve kterém není nutné právní zastoupení účastníků řízení. Soud pro drobné nároky působí v rámci okresního soudu. Toto řízení je k dispozici pro nároky nepřesahující hodnotu 2 000 EUR, kdy spotřebitel kupuje zboží nebo služby a vznikne mu drobná majetková škoda nebo usiluje o vrácení zálohy za nájem. U nesporných nároků se nevyžaduje osobní účast u soudu. Jestliže je nárok sporný a nelze dosáhnout řešení sporu mimo soud, rozhoduje o věci soudce okresního soudu, proti jehož rozsudku se lze odvolat k obvodnímu soudu (Circuit Court).

Obchodní soud (Commercial Court)

Obchodní soud je fakticky specializovaným úsekem Vrchního soudu. Jednou z jeho hlavních charakteristik je to, že může věci projednávat okamžitě. Aby to bylo možné, má soud své vlastní postupy pro urychlení záležitostí, které se v jeho pořadníku objeví. Tyto postupy se řídí Pravidlem 63A Pravidel o vrchních soudech.

Soud se zabývá záležitostmi, které spadají do kategorie „obchodních řízení“ podle pravidla 63A, 1 (Order 63A, r1). Patří sem věci, které se týkají práva obchodních společností, insolvenčního práva, duševního vlastnictví, staveb, správního a ústavního práva. Aby mohl být žalobní nárok nebo protinárok připuštěn k soudu podle pravidla 1(a), musí mít hodnotu alespoň 1 000 000 EUR. U případů připuštěných podle pravidla 1(b), které dává soudci obchodního soudu diskreční právo, žádná hranice neexistuje.

Soud pro drogové delikty (The Drug Treatment Court)

Program Soudu pro drogové delikty (DTC) funguje v rámci okresního soudu (District Court). Nabízí drogově závislým, kteří byli odsouzeni pro nenásilné trestné činy, možnost úniku z kruhu drogové závislosti, páchání trestných činů a vězení. Vhodní kandidáti jsou posuzováni podle motivace zapojit se do programu.

Ostatní tribunály

Řada specializovaných tribunálů projednává odvolání proti rozhodnutím o dani z příjmu, rozhoduje o nárocích na sociální zabezpečení, projednává žaloby podle právních předpisů o rovnosti a rozhoduje o imigračních žádostech a v záležitostech týkajících se územního plánování a zaměstnanosti. Těmto tribunálům nepředsedají soudci, ale kvalifikovaní odborníci a jejich rozhodnutí podléhají odvolání nebo přezkumu u obvodního nebo Vrchního soudu (Circuit Court, High Court).

Účetní dvůr

Účetní dvůr (Ελεγκτικό Συνέδριο) je ustaven na základě článku 98 Ústavy a je jedním nejvyšších soudů; má dvojí povahu se soudními i správními úkoly. Při výkonu správních pravomocí si zachovává svou soudní povahu. Složení Účetního dvora odpovídá složení Státní rady. Účetní dvůr vykonává své povinnosti v kolegiu (Ολομέλεια), ve třech senátech (τμήματα) a sekcích (κλιμάκια).

Jeho hlavní pravomoci jsou následující:

• Kontrola výdajů orgánů státní moci a místní samosprávy a dalších subjektů veřejného práva.
• Kontrola zakázek značné hospodářské hodnoty, jejichž protistranou je stát nebo obdobná osoba.
• Kontrola účetnictví vedeného účetními státní správy a účetnictví místní samosprávy nebo dalších subjektů veřejného práva.
• Vydávání stanovisek k legislativním návrhům týkajícím se důchodového zabezpečení nebo uznávání doby služebního poměru v souvislosti s nárokem na důchod.
• Sestavování zpráv o státním závěrečném účtu a rozvaze a jejich předkládání parlamentu.
• Rozhodování sporů o nárocích na důchodové zabezpečení.
• Rozhodování případů, ve kterých se stanoví odpovědnost úředníků státní správy nebo státních zaměstnanců armády za škodu způsobenou státu, ať už úmyslně, nebo z nedbalosti.

Usnesení Účetního dvora nepodléhají soudní pravomoci Státní rady.

Další specializované soudy

Vojenské soudy pozemního vojska (στρατοδικεία), námořnictva (ναυτοδικεία) a letectva (αεροδικεία)

Jedná se o specializované trestní soudy. Všechny trestné činy spáchané vojenským personálem v armádních, námořních nebo leteckých silách podléhají (bez výjimky) pravomoci výše zmíněných soudů.

Nejvyšší zvláštní soud

Nejvyšší zvláštní soud (Ανώτατο Ειδικό Δικαστήριο) je specializovaný soud, který je obdobou Ústavního soudu v tom smyslu, že většina sporů podléhajících jeho pravomoci je ústavní povahy. Je ustaven na základě článku 100 řecké ústavy a má výlučnou rozhodovací pravomoc ve věcech platnosti parlamentních voleb, zbavení poslance poslaneckého mandátu a sporů mezi třemi nejvyššími soudy země. Jeho rozhodnutí jsou konečná a nepodléhají žádným opravným prostředkům.

Tvoří jej předseda Státní rady, předseda Nejvyššího soudu (Άρειος Πάγος), předseda Účetního dvora, čtyři členové Státní rady a čtyři členové Nejvyššího soudu (kteří jsou každé dva roky jmenováni na základě losování).

Soudu předsedá služebně starší z předsedů Státní rady a Nejvyššího soudu. Pokud soud projednává případy týkající se urovnání sporů a pří ústavní podstaty nebo významu ustanovení formálního práva, přistupují do této sestavy ještě dva řádní profesoři z právnických fakult řeckých univerzit.

Zvláštní soud pro soudní spory o protiprávních rozsudcích

Tento soud (Ειδικό Δικαστήριο Αγωγών Κακοδικίας) je ustaven na základě článku 99 ústavy a zákona č. 693/1977 a rozhoduje ve věcech žalob pro nesprávný rozsudek podaných proti soudcům. Tvoří jen předseda Státní rady, který mu předsedá, jeden člen Státní rady, jeden člen Nejvyššího soudu, jeden člen Účetního dvora, dva řádní profesoři právnických fakult řeckých univerzit a dva právníci (členové Vysoké disciplinární rady, jmenovaní na základě losování).

Zvláštní soud zabývající se odpovědností ministrů

Tento soud (Ειδικό Δικαστήριο Ευθύνης Υπουργών) je ustaven na základě článku 86 ústavy.

Zřizuje se pro konkrétní věci a skládá se ze šesti členů Státní rady a sedmi členů Nejvyššího soudu, které vylosuje předseda parlamentu po zahájení soudního řízení. Jednání soudu má formu veřejného zasedání parlamentu a předsedají jim členové výše uvedených dvou vrchních soudů. Tito členové musí být jmenováni nebo povýšeni do své současné funkce před podáním návrhu na zahájení soudního řízení. Soudu předsedá z losování vzešlý nejvýše postavený člen Nejvyššího soudu. V případě stejného postavení dvou nebo více vylosovaných členů předsedá ten, který je z nich služebně nejstarší. Jako státní zástupce jedná člen úřadu státního zastupitelství při Nejvyšším soudu nebo jeho zástupce, oba jmenovaní na základě losování.

Tento soud má pravomoc projednávat trestné činy spáchané ministry vlády nebo náměstky ministrů vlády při výkonu jejich funkce za předpokladu, že byli tomuto soudu vydáni parlamentem.

Zvláštní soud zabývající se spory o odměňování soudců

Tento soud (Ειδικό Δικαστήριο Μισθολογικών Διαφορών Δικαστικών Λειτουργών) je ustaven na základě článku 88 ústavy.

Tvoří jej členové zvláštního soudu podle ustanovení článku 99 ústavy, které doplňuje další řádný profesor a jeden právník.

Má pravomoc projednávat spory o odměnách (všech typů) a důchodech soudců, pokud je pravděpodobné, že urovnání právních otázek ovlivní platové, důchodové nebo daňové postavení širšího okruhu osob.

Právní databáze

Související odkazy

Účetní dvůr

Článek 117 španělské ústavy z roku 1978 stanoví zásadu jurisdikční jednoty, která je základem organizace a činnosti soudů v zemi.

V rámci španělského právního systému se obecná příslušnost člení na čtyři oblasti práva: občanské, trestní, sporné správní a sociální nebo pracovněprávní.

Kromě uvedených čtyř oblastí práva, které podléhají pravomoci obecných soudů, rozlišuje španělský právní systém příslušnost vojenských soudů, která je nedílnou součástí státního systému soudní moci (Poder Judicial del Estado) a je svěřena výhradně vojenským soudům, které jsou zřízeny zákonem.

Kompetenční spory mezi soudy v kterékoli oblasti práva v rámci soudní příslušnosti obecných soudů a vojenských soudů rozhoduje zvláštní senát Nejvyššího soudu (Tribunal Supremo) – senát pro kompetenční spory (Sala de Conflictos de Jurisdicción), který je složen z předsedy Nejvyššího soudu, dvou soudců ze senátu Nejvyššího soudu pro oblast práva, v níž existuje daný spor, a dvou soudců ze senátu pro vojenské záležitosti (Sala de lo Militar). Všechny tyto soudce jmenuje plenární zasedání Generální rady soudní moci (Consejo General del Poder Judicial).

V oblastech práva podléhajících pravomoci obecných soudů se některé soudy mohou specializovat na konkrétní oblast. K příkladům patří soudy zabývající se násilím na ženách, obchodní soudy, soudy pro dozor nad výkonem trestů a soudy pro mladistvé.

Organický zákon o soudní moci (Ley Orgánica del Poder Judicial – LOPJ) stanoví existenci těchto specializovaných soudů:

OBCHODNÍ SOUDY

Obchodní soudy (Juzgados de lo Mercantil), které působí od 1. září 2004, jsou specializovanými soudy. Jsou součástí systému občanskoprávního soudnictví.

MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST

Obecně lze říci, že každá provincie má alespoň jeden obchodní soud s jurisdikcí v celé provincii, který má sídlo v hlavním městě provincie.

Kromě hlavního města provincie mohou být obchodní soudy zřizovány i v dalších městech, kde je jejich zřízení odůvodněno počtem obyvatel, existencí průmyslových nebo obchodních center nebo hospodářskou činností. Rozsah jurisdikce těchto soudů je stanoven podle požadavků v každém konkrétním případě.

Mohou být zřízeny i obchodní soudy s jurisdikcí zahrnující dvě nebo více provincií téhož autonomního společenství.

VĚCNÁ PŘÍSLUŠNOST

Obchodní soudy projednávají věci vzniklé v souvislosti s úpadkovým řízením, a to za podmínek stanovených příslušným právním předpisem.

Obchodní soudy projednávají i záležitosti, které přísluší systému občanskoprávního soudnictví, včetně nároků, v jejichž souvislosti se uplatňuje žalobní právo týkající se nekalé hospodářské soutěže, průmyslového vlastnictví, duševního vlastnictví a reklamy, jakož i veškeré žaloby, které jsou v rámci tohoto systému soudní příslušnosti podávány podle předpisů upravujících obchodní společnosti a družstva.

Obchodní soudy jsou příslušné uznávat a vykonávat soudní rozhodnutí vydaná v zahraničí a jiné soudní a rozhodčí výroky, pokud se týkají záležitostí v oblasti jejich působnosti, ledaže by je měl podle mezinárodních smluv a jiných pravidel projednat jiný soud.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Provinční soudy projednávají zákonem stanovené opravné prostředky proti rozhodnutím obchodních soudů prvního stupně, kromě rozhodnutí vydaných v souvislosti s případy úpadku, která se týkají otázek pracovního práva, na něž se podle ustanovení organického zákona o soudní moci musí specializovat jedno nebo více oddělení soudu.

Ostatní opravné prostředky lze podle ustanovení organického zákona o soudní moci podávat v případech stanovených tímto zákonem.

SOUDY PRO OCHRANNÉ ZNÁMKY SPOLEČENSTVÍ

„Soudy pro ochranné známky Společenství“ (Juzgados de Marca Comunitaria) jsou obchodní soudy v Alicante, které jsou výlučně příslušné projednávat v prvním stupni veškeré věci předložené podle ustanovení nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství a nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství.

Při výkonu této soudní pravomoci zahrnuje jurisdikce těchto soudů celé území španělského státu a pouze za tímto účelem jsou označovány jako soudy pro ochranné známky Společenství.

Jsou součástí systému občanskoprávního soudnictví.

Kromě toho má jedno nebo několik specializovaných oddělení provinčního soudu v Alicante výlučnou pravomoc projednávat ve druhém stupni veškeré opravné prostředky podle článku 101 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství a nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství. Při výkonu této soudní pravomoci zahrnuje jurisdikce těchto soudů celé území španělského státu a pouze za tímto účelem jsou označovány jako soudy pro ochranné známky Společenství.

SOUDY PRO DOZOR NAD VÝKONEM TRESTŮ

Soudy pro dozor nad výkonem trestů (Juzgados de Vigilancia Penitenciaria) plní soudní funkce stanovené v obecném zákoně o výkonu trestů (Ley General Penitenciaria) v oblasti vymáhání trestů odnětí svobody a ochranných opatření, výkonu soudního dohledu nad uplatňováním disciplinární pravomoci vězeňských orgánů, ochrany práv a výhod vězňů ve vězeňských zařízeních a jiných zákonem stanovených záležitostí. Jsou součástí systému trestního soudnictví.

MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST

V rámci systému trestního soudnictví má každá provincie jeden nebo více soudů pro dozor nad výkonem trestů.

Město Madrid má jeden nebo více ústředních soudů pro dozor nad výkonem trestů s jurisdikcí pro celé území Španělska.

VĚCNÁ PŘÍSLUŠNOST

Soudy pro dozor nad výkonem trestů plní soudní funkce stanovené v obecném zákoně o výkonu trestů v oblasti vymáhání trestů odnětí svobody a ochranných opatření, výkonu soudního dohledu nad uplatňováním disciplinární pravomoci vězeňských orgánů, ochrany práv a výhod vězňů ve vězeňských zařízeních a jiných zákonem stanovených záležitostí.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Zákonem stanovené opravné prostředky proti rozhodnutím provinčních soudů pro dozor nad výkonem trestů projednávají provinční soudy.

Ostatní opravné prostředky lze podle ustanovení organického zákona o soudní moci podávat v případech stanovených tímto zákonem.

SOUDY PRO MLADISTVÉ

MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST

Každá provincie má alespoň jeden soud pro mladistvé (Juzgado de Menores) s jurisdikcí v celé provincii, který má sídlo v hlavním městě provincie.

Město Madrid má ústřední soud pro mladistvé s jurisdikcí pro celé území Španělska, který projednává případy, které mu přísluší podle právních předpisů upravujících trestní odpovědnost nezletilých.

VĚCNÁ PŘÍSLUŠNOST

Soudy pro mladistvé jsou příslušné projednávat věci týkající se údajných trestných činů spáchaných osobami ve věku od čtrnácti do osmnácti let.

Soudci soudů pro mladistvé plní funkce stanovené v právních předpisech týkajících se nezletilých, kteří se dopustili jednání klasifikovaného jako trestný čin, jakož i funkce, které jim ve vztahu k nezletilým osobám přísluší ze zákona.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Opravné prostředky proti rozhodnutím provinčních soudů pro mladistvé projednávají provinční soudy.

Ostatní opravné prostředky lze podle ustanovení organického zákona o soudní moci podávat v případech stanovených tímto zákonem.

SOUDY PRO NÁSILÍ NA ŽENÁCH

MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST

Každý okres má alespoň jeden soud zabývající se násilím na ženách (Juzgado de Violencia sobre la Mujer) s jurisdikcí v celé provincii, který má sídlo v hlavním městě provincie. Tyto soudy nesou název obce, v níž mají sídlo.

Na návrh Generální rady soudní moci a případně na základě zprávy vlády autonomního společenství v případech, kdy byl výkon spravedlnosti přenesen na toto autonomní společenství, může vláda královskou vyhláškou rozšířit jurisdikci konkrétních soudů pro násilí na ženách na dva nebo více okresů téže provincie.

Generální rada soudní moci může s výhradou zprávy správních senátů (Salas de Gobierno) schválit, aby v jurisdikcích, kde je to vyžadováno, a na základě množství projednávaných věcí mohl věci projednávané těmito soudy řešit soud prvního stupně pro předběžné vyšetřování (Juzgado de Primera Instancia e Instrucción), resp. místní trestní soud (Juzgado de Instrucción).

V obvodech, kde se nachází pouze jeden soud prvního stupně pro předběžné vyšetřování, bude věci, které náleží do jurisdikce soudů pro násilí na ženách, projednávat tento soud.

Uvedené soudy jsou součástí systému trestního soudnictví.

VĚCNÁ PŘÍSLUŠNOST

Soudy pro násilí na ženách projednávají v rámci trestního systému a vždy v souladu s postupy a opravnými prostředky, které stanoví trestní řád (Ley de Enjuiciamiento Criminal), mimo jiné:

• Šetření trestní odpovědnosti na základě trestných činů stanovených v jednotlivých hlavách trestního zákoníku (Código Penal), které se týkají vraždy a zabití, potratu, ublížení na zdraví, ublížení na zdraví nenarozeného plodu, zbavení svobody, trestných činů proti mravní integritě, proti sexuální svobodě, proti právu na soukromí a ochraně osobnosti a pověsti nebo jakéhokoli jiného trestného činu spáchaného za použití násilí nebo zastrašování, pokud byly tyto trestné činy spáchány na současné nebo bývalé manželce nebo na ženě, která je nebo byla s pachatelem ve srovnatelném blízkém vztahu, bez ohledu na to, zda osoby sdílely společnou domácnost či nikoliv, jakož i trestných činů spáchaných na potomcích pachatele nebo manželky nebo družky nebo na nezletilých nebo zákonem uznaných osobách se zdravotním postižením, které žijí s pachatelem nebo za které nese odpovědnost manželka či družka pachatele trestného činu, nebo jí tyto osoby byly svěřeny do ochranné, poručnické, opatrovnické nebo náhradní péče, a to i v případech, kdy došlo ke genderovému násilí.
• Šetření trestní odpovědnosti za jakýkoliv trestný čin proti rodinným právům a povinnostem, je-li obětí trestného činu některá z osob uvedených v předchozím odstavci.
• Vydávání příslušných ochranných příkazů týkajících se obětí, aniž je dotčena pravomoc dozorujícího soudce (Juez de Guardia).
• Projednávání a rozhodování týkající se méně závažných trestných činů, pro které jsou tyto soudy ze zákona příslušné, pokud je oběť jednou z osob uvedených v odstavci výše.
• Vydávání a vymáhání nástrojů vzájemného uznávání vztahujících se k rozsudkům v trestních věcech v rámci Evropské unie, pro které jsou tyto soudy příslušné.
• Šetření trestní odpovědnosti vyplývající z porušení trestu podle článku 468 trestního zákoníku, je-li osobou, která je poškozena trestným činem, u něhož došlo k porušení trestu, předběžného nebo ochranného opatření, současná nebo bývalá manželka nebo žena, která je nebo byla s pachatelem ve srovnatelném blízkém vztahu, bez ohledu na to, zda osoby sdílely společnou domácnost či nikoliv, jakož i potomci pachatele nebo manželky nebo družky nebo nezletilé nebo zákonem uznané osoby se zdravotním postižením, které žijí s pachatelem nebo za které nese odpovědnost manželka či družka pachatele trestného činu, nebo jí tyto osoby byly svěřeny do ochranné, poručnické, nebo opatrovnické péče.

Soudy pro násilí na ženách mohou v rámci systému občanskoprávního soudnictví a vždy v souladu s postupy a opravnými prostředky, které stanoví Občanský soudní řád (Ley de Enjuiciamiento Civiles) projednávat mimo jiné:

• věci týkající se rodičovství, mateřství a otcovství,
• věci týkající zrušení manželství, rozluky a rozvodu,
• věci týkající se vztahů otce a dítěte,
• věci týkající se přijetí nebo úpravy opatření v rodinných věcech,
• věci týkající se výhradně práva péče o dítě nebo plateb výživného, které v zastoupení dítěte nárokuje jeden rodič vůči druhému,
• věci týkají se nutnosti souhlasu k osvojení dítěte,
• věci týkající se napadení správních rozhodnutí v oblasti ochrany mladistvých.

Soudy pro násilí na ženách mají v systému občanskoprávních soudů výlučnou a výhradní příslušnost, pokud jsou současně splněny tyto podmínky:

• jedná-li se o občanskoprávní řízení, jehož předmětem je kterákoli ze záležitostí uvedených v předchozím odstavci,
• je-li některá ze stran občanskoprávního řízení obětí genderového násilí,
• je-li některá ze stran občanskoprávního řízení pachatelem, iniciátorem nebo spolupachatelem genderového násilí,
• pokud byla trestná činnost předložena soudům pro násilí na ženách z důvodu trestných činů nebo méně závažných trestných činů na základě aktu násilí na ženě, nebo pokud byl vydán ochranný příkaz ve vztahu k oběti násilného genderového násilí.

Pokud soudce dojde k závěru, že činy, které byly soudu předloženy k projednání, nepředstavují bez jakýchkoli pochyb projev genderového násilí, může návrh zamítnout a postoupit jej příslušnému soudu.

V žádném z výše uvedených případů není povolena mediace.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Zákonem stanovené opravné prostředky proti rozhodnutím provinčních soudů pro násilí na ženách projednávají provinční soudy.

Ostatní opravné prostředky lze podle ustanovení organického zákona o soudní moci podávat v případech stanovených tímto zákonem.

SPECIALIZOVANÉ SOUDY ZŘÍZENÉ USNESENÍM GENERÁLNÍ RADY SOUDNÍ MOCI

Aniž je dotčena zásada jurisdikční jednoty, neboť tyto soudy jsou součástí pěti systémů soudní příslušnosti, nemusí být ve Španělsku specializované soudy zřizovány jen na základě organického zákona o soudní moci jako obchodní soudy, soudy pro mladistvé nebo soudy pro násilí na ženách, ale může je zřizovat i Generální rada soudní moci podle článku 98 uvedeného zákona, jako v případě rodinných soudů (Juzgados de Familia), soudů pro vymáhání hypotečních pohledávek (Juzgados de Ejecución Hipotecaria) a exekučních soudů (Juzgados de Ejecutorias).

Jiné specializované soudy

Hlava VI španělské ústavy z roku 1978, která se týká soudní moci, v článku 117 stanoví zásadu jurisdikční jednoty, která je základem organizace a činnosti soudů v zemi.

Uvedenou zásadu odráží existence jediné jurisdikce složené z jediného soudcovského sboru, jehož členové představují jurisdikci obecných soudů.

Španělská ústava stanoví, že spravedlnost vychází z lidu a jménem krále ji zajišťují soudci soudů různého stupně, kteří jsou nezávislí, neodvolatelní, nesou odpovědnost za své činy a podléhají pouze zásadám právního státu.

Soudci soudů různého stupně mohou být propuštěni, suspendováni, převedeni nebo propuštěni do důchodu pouze z důvodů a za podmínek stanovených zákonem.

Výkon soudní moci v jakémkoli druhu činnosti, a to jak při rozhodování, tak při výkonu soudních rozhodnutí, je svěřen výhradně zákonem stanoveným soudům, a to v souladu s pravidly soudní příslušnosti a řízení, která zákon stanoví.

Soudy nevykonávají žádné jiné pravomoci, než ty, které jsou uvedeny v předchozím pododstavci, a pravomoci, které jim výslovně přiznává zákon jako záruku práva.

Mimo systém soudnictví samotná ústava v různých hlavách stanoví existenci dvou ústavních soudů. Ty jsou plně nezávislé a nestranné a podléhají pouze zásadám právního státu.

Jedná se o Ústavní soud (Tribunal Constitucional) a Účetní soud (Tribunal de Cuentas).

ÚSTAVNÍ SOUD

Španělský ústavní soud stojí mimo soustavu soudnictví.

Je nejvyšším orgánem pro výklad ústavy, je nezávislý na ostatních ústavních orgánech a řídí se výhradně ústavou a příslušným organickým zákonem.

Je jedinečný z hlediska své jurisdikce, která zahrnuje celé území Španělska.

SLOŽENÍ

Soud se skládá z dvanácti soudců jmenovaných králem. Čtyři z těchto soudců navrhuje Kongres poslanců (Congreso de los Diputados), přičemž s návrhem musí souhlasit třípětinová většina jeho poslanců, čtyři soudce navrhuje Senát (Senado) a návrh vyžaduje tutéž většinu; dva soudce navrhuje vláda a dva navrhuje Generální rada soudní moci. Tito jmenovaní soudci ze svých řad volí předsedu a místopředsedu Ústavního soudu.

VĚCNÁ PŘÍSLUŠNOST

Ústavní soud projednává věci a jedná tak, jak stanoví zákon, a to včetně těchto záležitostí:

• stížnosti na neústavnost zákonů, normativních legislativních předpisů nebo aktů s mocí zákona,
• stížnosti týkající se porušení občanských práv a svobod vymezených v čl. 53 odst. 2 ústavy,
• ústavní kompetenční spory mezi státem a autonomními společenstvími nebo mezi autonomními společenstvími navzájem,
• spory mezi ústavními orgány státu,
• prohlášení ústavnosti mezinárodních smluv.

Další informace viz: Ústavní soud

ÚČETNÍ SOUD

Účetní soud je nejvyšším kontrolním orgánem pro oblast účetnictví a hospodářského řízení státu a veřejného sektoru.

Aniž je dotčena jeho vlastní soudní příslušnost, tvoří Účetní soud součást zákonodárného sboru a je odpovědný přímo španělskému parlamentu (Cortes Generales).

SLOŽENÍ

Účetní soud je složen z dvanácti členů označovaných jako auditoři (Consejeros de Cuentas), z nichž šest jmenuje Kongres poslanců a šest Senát. Auditoři jsou stejně nezávislí a neodvolatelní a podléhají stejným pravidlům neslučitelnosti funkcí jako soudci.

FUNKCE

Účetní soud má dvě funkce:

• funkci auditní, která je externí, trvalá a konzultativní a spočívá v kontrole souladu hospodářské a finanční činnosti veřejného sektoru se zásadami zákonnosti, efektivnosti a hospodárnosti,
• funkci soudní, která spočívá v projednávání případů fiskální odpovědnosti osob pověřených správou veřejného majetku, příjmů nebo prostředků a jejímž cílem je získání náhrady škod na veřejných prostředcích, u nichž došlo k újmě v důsledku zpronevěry, neuvedení plného nebo řádného odůvodnění nebo v důsledku jakékoli jiné příčiny nebo jednání.

Další informace viz: Účetní soud.

SOUDY PODLE OBYČEJOVÉHO PRÁVA

Článek 125 ústavy uznává soudy podle obyčejového práva jako jednu z forem veřejné účasti na výkonu spravedlnosti.

Článek 19 organického zákona o soudní moci uznává jako soudy podle obyčejového práva (tribunales consuetudinarios) Vodní soud Valencijské nížiny (Tribunal de las Aguas de la Vega Valencia) a Radu moudrých Murcie (Consejo de Hombres Buenos de Murcia). Oba soudy jsou instituce podle obyčejového práva zabývající se vodohospodářskými otázkami.

Od roku 2009 jsou tyto dva španělské soudy podle obyčejového práva zařazeny na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva a jsou živým důkazem schopnosti lidských skupin demokraticky vytvářet komplexní instituce volené z řad jejich vlastních příslušníků.

VODNÍ SOUD VALENCIJSKÉ NÍŽINY

Je nejstarší soudní institucí v Evropě.

Působí na území Valencie.

Je složen z osmi členů demokraticky zvolených zemědělci oblasti Huerta Valenciana (úrodný valencijský region). Oblast jeho pravomoci se týká spravedlivého rozdělování vody mezi různé vlastníky půdy, řešení sporů mezi zemědělci a ukládání sankcí za porušení předpisů o zavlažování.

RADA MOUDRÝCH MURCIE

Historie Rady moudrých Murcie sahá až do středověku. Od roku 1849 je rada institucionalizována a regulována jako nejvyšší soud pro oblast Huerta de Murcia (úrodný murcijský region). Radu tvoří předseda, tajemník a pět členů.

Rada moudrých Murcie zasedá veřejně každý čtvrtek v zasedací síni místního úřadu a všechna rozhodnutí vynáší během zasedání téhož dne nebo nejpozději na následujícím jednání. Rozhodnutí jsou přijímána na místě, a to většinou hlasů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Sankce vyplývající z rozhodnutí Rady moudrých Murcie jsou výhradně peněžní povahy. Rozsudky vynesené tímto soudem jsou konečné, neměnné a vykonatelné.

Další informace viz: Rada moudrých.

Související odkazy

ŠPANĚLSKÁ GENERÁLNÍ RADA SOUDNÍ MOCI

ŠPANĚLSKÝ ÚSTAVNÍ SOUD

ŠPANĚLSKÝ ÚČETNÍ SOUD

ŠPANĚLSKÉ OBYČEJOVÉ SOUDY

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní specializované soudy - Francie

V této části naleznete přehled ústavních a správních soudů ve Francii.

Ústavní rada

Ústavní rada (Conseil constitutionnel) zřízená Ústavou páté republiky dne 4. října 1958 nezastřešuje žádnou hierarchickou strukturu soudů ani obecných ani správních. V tomto smyslu nejde o nejvyšší soud.

Tvoří ji devět členů a jednou za tři roky dochází k obměně jedné třetiny členů. Členové jsou jmenováni na devítileté funkční období, které nelze prodloužit, přičemž tři členy jmenuje prezident republiky a po třech členech jmenují předsedové obou komor Parlamentu (Senátu a Národního shromáždění). Bývalí prezidenti republiky zasedají ex officio jako doživotní členové Ústavní rady, pokud nezastávají funkci, která je s mandátem člena Ústavní rady neslučitelná, protože v takovém případě nemohou v Ústavní radě zasedat.

Předsedu Ústavní rady jmenuje prezident republiky z řad jejích členů.

Pro získání mandátu člena Ústavní rady nejsou stanoveny žádné kvalifikační požadavky spojené s věkem nebo povoláním. Funkce člena (Conseiller) je nicméně neslučitelná s funkcí člena vlády, Hospodářské a sociální rady nebo s jakoukoli volenou funkcí. Na členy Ústavní rady se kromě jiného vztahují stejná pravidla o neslučitelnosti povolání jako na členy Národního shromáždění a Senátu.

Ústavní rada je stálý orgán, který se schází častěji či méně často v závislosti na tempu projednávaných záležitostí. Zasedá a rozhoduje vždy v plénu. Rozhodování se řídí pravidlem usnášeníschopnosti, které vyžaduje, aby bylo přítomno sedm soudců. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Separátní vótum není možné.

Řízení je písemné a kontradiktorní. Nicméně v případě sporu ve volebních věcech mohou účastníci řízení požádat o slyšení. Kromě toho mohou účastníci řízení nebo jejich zástupci při projednávání předběžných otázek týkajících se ústavnosti činit ústní podání.

Z hlediska věcné příslušnosti lze příslušnost Ústavní rady rozdělit do dvou kategorií:

Soudní příslušnost ve dvou typech sporů:

Legislativní spor

Rada vydává rozhodnutí o ústavnosti ex ante (contrôle de constitutionnalité préventif), odděleně od posuzování skutečných případů. Tento postup je fakultativní v případě běžných zákonů nebo mezinárodních závazků, povinný v případě ústavních zákonů (lois organiques) a jednacích řádů obou komor Parlamentu. Vykonává se na základě stížnosti po hlasování v Parlamentu, ale ještě před vyhlášením nebo schválením zákona, schválením mezinárodního závazku nebo vstupem jednacích řádů jedné z komor Parlamentu v platnost. Fakultativní podání stížnosti k Ústavní radě (saisine) může být iniciováno buď politickým orgánem (prezidentem republiky, předsedou vlády, předsedou Národního shromáždění nebo Senátu), nebo 60 poslanci nebo 60 senátory.

Kontrola ústavnosti prostřednictvím námitky byla zavedena dne 1. března 2010 společně se vstupem v platnost „předběžné otázky týkající se ústavnosti“ (question prioritaire de constitutionnalité). Počínaje tímto datem může každý žalobce i žalovaný v řízení před soudem napadnout soulad zákonného ustanovení s právy a svobodami zaručenými ústavou. Věc může být postoupena k projednání Ústavní radě pouze v případě, že postoupení schválí Státní rada nebo Kasační soud, který musí vydat své stanovisko do tří měsíců.

Ústavní rada rozhoduje o rozdělení působnosti mezi zákonem a nařízením. V průběhu legislativního procesu jí může být věc postoupena buď předsedou jedné z komor (Národního shromáždění nebo Senátu), která o věci rozhoduje, případně vládou, nebo po ukončení procesu předsedou vlády s cílem přeřadit určité opatření legislativní povahy do nižší kategorie právních norem.

Spory ve věcech voleb nebo referenda

Ústavní rada rozhoduje o zákonnosti volby prezidenta republiky a organizování referenda a vyhlašuje jejich výsledky. Dále rozhoduje o zákonnosti volby, režimech volitelnosti a neslučitelnosti funkcí členů Parlamentu.

Stížnosti ve věci voleb mohou Ústavní radě podat přímo samotní voliči a jejich počet se značně zvýšil po přijetí zákona upravujícího financování volebních nákladů a jeho kontrolu, přičemž je Ústavní rada odvolacím soudem pro kandidáty v parlamentních a prezidentských volbách.

Poradní pravomoc

Ústavní rada vydává stanovisko na základě oficiální žádosti hlavy státu, aby se vyjádřila k použití článku 16 ústavy (o plných pravomocích prezidenta republiky v krizovém období) a následně k rozhodnutím přijatým v této souvislosti.

Vláda dále konzultuje s Ústavní radou znění právních předpisů týkajících se organizace hlasování při volbě prezidenta republiky a při referendu.

Veškerá rozhodnutí mají stejnou formální strukturu, kterou tvoří:

• citace příslušných textů a procesních kroků,
• důvody uvedené v jednotlivých bodech zároveň s analýzou argumentů, o které se opírají, a které upřesňují použitelné zásady v reakci na stížnost, a
• výroková část rozdělená na články s uvedením přijatelného řešení.

Rozhodnutí jsou závazná pro všechny orgány státní a veřejné správy a soudní orgány. Nelze proti nim použít žádný opravný prostředek. Překážka věci pravomocně rozhodnuté res iudicata se netýká pouze výroku, ale i odůvodnění, o něž se výrok nezbytně opírá. Ústavní rada nicméně připouští podání opravného prostředku směřujícího k opravě věcné chyby.

Ustanovení, které bylo v rámci rozhodnutí ex ante prohlášeno za protiústavní, nemůže být vyhlášeno ani použito.

Ustanovení, které bylo na základě předběžné otázky týkající se ústavnosti prohlášeno za protiústavní, se zrušuje s účinností ode dne zveřejnění rozhodnutí Ústavní rady nebo od pozdějšího data stanoveného tímto rozhodnutím. Ústavní rada stanoví podmínky a omezení, za nichž lze zpochybnit účinky, které dané ustanovení založilo.

Účinek rozhodnutí o sporu ve volebních věcech je různý, od zrušení platnosti hlasovacích lístků až po zrušení samotných voleb a může zahrnovat i prohlášení o nevolitelnosti určitého kandidáta a/nebo prohlášení, že zvolená osoba musí z funkce odstoupit.

Rozhodnutí se doručují účastníkům řízení a zveřejňují se v úředním věstníku (Journal officiel de la République française); v případě rozhodnutí ex ante se zveřejňují také všechny stížnosti Parlamentu a připomínky vlády.

Veškerá rozhodnutí přijatá od zřízení Ústavní rady jsou dostupná na internetových stránkách francouzské Ústavní rady.

Správní soudy

Úkoly správních soudů

Kontrolu správy zajišťují správní soudy, které jsou na správě nezávislé (oddělení funkce správní a soudní) a jsou odlišné od obecných soudů (soudní dualismus, dualisme judiciaire). Přezkumy mohou provádět také správní orgány, ale rozhodnutí těchto orgánů pak podléhají soudnímu přezkumu.

Správní soudy (tribunaux administratifs) jsou správní soudy prvního stupně s obecnou příslušností. Existuje velký počet různých specializovaných správních soudů, například:

• finanční soudy (krajská účetní komora [chambre régionale des comptes]) a Účetní dvůr (Cour des comptes),
• Národní soud pro azylové právo (Cour nationale du droit d’asile),
• profesní disciplinární soudy (soud pro rozpočtovou a finanční disciplínu, Nejvyšší soudní rada, profesní disciplinární orgány, univerzitní tribunály atd.).

Odvolání proti jejich rozhodnutí se v zásadě podává správním odvolacím soudům (cours administratifs d’appel), proti jejichž rozhodnutí lze podat dovolání ke Státní radě (Conseil d’État). V této roli Státní rada pouze přezkoumává správné uplatňování procesních a právních předpisů v soudních rozhodnutích, která jsou jí napadena, stejně jako kasační soud, ale Státní rada je také soudem první a poslední instance pro některé spory, například spory týkající se regulačních opatření ministrů.

Kompetenční spory mezi dvěma větvemi soudnictví řeší kompetenční soud (Tribunal des conflits), který tvoří členové kasačního soudu a Státní rady.

Ústavní rada dohlíží na to, aby zákony byly v souladu s ústavou; nerozhoduje o aktech nebo činnosti veřejné správy.

Vnitřní struktura správních soudů

Správní soudy (v počtu 42) a správní odvolací soudy (v současnosti v počtu 8, brzy v počtu 9) jsou rozděleny do sekcí. Jejich počet a specializace závisí na počtu zaměstnanců soudu a vnitřní organizační struktuře stanovené předsedou soudu. Státní rada má pouze jednu sekci (Sekce pro sporná řízení – Section du contentieux), která je pověřena soudní agendou; ostatní, tzv. „správní“ sekce, zajišťují poradní funkci Státní rady.

Sekci pro sporná řízení tvoří 10 podsekcí specializovaných na různé oblasti sporných řízení. V běžných správních věcech se rozhoduje formou zasedání dvou z těchto podsekcí (9 členů); je-li věc složitější nebo citlivější, může být rozhodována v sekci pro sporná řízení (za účasti předsedů podsekcí, předsedy sekce a jeho zástupců; 17 členů) nebo v kolegiu pro sporná řízení (Assemblée du contentieux) (zasedání předsedů sekcí, kterému předsedá místopředseda Státní rady; 13 členů).

Postavení členů správních soudů

Členové správních soudů nejsou tradičně označováni jako soudci (magistrats) ve smyslu francouzské ústavy, neboť tento pojem je vyhrazen členům obecných soudů. Členové správních soudů se řídili obecnými pravidly pro státní zaměstnance. Z tohoto důvodu právní předpisy týkající se členů správních soudů dlouho neobsahovaly žádná zvláštní pravidla v porovnání s právními předpisy, které se uplatňují na jiné kategorie státních úředníků. V průběhu 80. let se však podmínky jmenování členů správních soudů vyvíjely tak, aby se posílila jejich nezávislost.

Ústavní rada svým rozhodnutím ze dne 22. července 1980 potvrdila existenci a nezávislost správních soudů, které jsou nyní zařazeny mezi základní principy uznávané zákony republiky. Správní soudci tak mají zvláštní postavení, které zaručuje jejich nezávislost, zejména tím, že nemohou být odvoláni z funkce.

Od přijetí zákona č. 2016-483 ze dne 20. dubna 2016 o chování, právech a povinnostech úředníků jsou kromě toho členové správních soudů a odvolacích správních soudů nyní uznáváni jako samostatní soudci (magistrats) (článek L. 231-1 soudního řádu správního (code de justice administrative).

Zatímco soudci obecných soudů tvoří jeden jediný sbor (corps), správní soudci patří do dvou různých sborů: sboru členů Státní rady a sboru členů správních soudů a správních odvolacích soudů.

Pravidla, která se na ně vztahovala, byla sice dlouhou dobu obsažena v různých právních předpisech, nyní byla shromážděna v soudním řádu správním.

Právní databáze v těchto oblastech

Právní databáze Francie jsou dostupné na internetu jako veřejná služba. Internetové stránky https://www.legifrance.gouv.fr/ obsahují:

• rozhodnutí Státní rady, kompetenčního soudu, odvolacích správních soudů a vybraná rozhodnutí správních soudů v databázi JADE a
• rozhodnutí Ústavní rady v databázi CONSTIT.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano, přístup do této databáze je bezplatný.

Stručný popis obsahu

Databáze JADE obsahuje 230 000 rozhodnutí a ročně jich přibývá 12 000, zatímco databáze CONSTIT obsahuje 3 500 rozhodnutí a ročně jich přibývá 150.

Související internetové odkazy

Jurisdikce – Francie

Specializované soudy jsou obchodní soudy a správní soudy jakožto soudy prvního stupně a Nejvyšší trestní soud Chorvatské republiky, Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky a Nejvyšší správní soud Chorvatské republiky jakožto odvolací soudy.

Podle věcné příslušnosti:

Obchodní soudy

V Chorvatské republice je zřízeno devět obchodních soudů (v Záhřebu, Splitu, Rijece, Osijeku, Bjelovaru, Varaždinu, Zadru, Pazinu, Dubrovníku),

které:

1. rozhodují ve sporných a v nesporných věcech v případech, kdy to předepisuje zvláštní zákon,
2. provádějí registrační činnosti a vedou soudní rejstříky,
3. rozhodují o návrzích týkajících se zakládání, činnosti a zrušení společností,
4. rozhodují o návrzích na zahájení konkurzního řízení a vedou předinsolvenční a konkurzní řízení,
5. rozhodují o zápisech v registru lodí a jachet ve věcech, jež na základě námořního zákoníku (Pomorski zakonik) náleží do příslušnosti obchodního soudu, o vymezení odpovědnosti provozovatelů lodí, o stížnostech proti konečnému rozdělení základu pro likvidaci společné havárie, není-li pro každý druh věci zákonem stanoveno jinak,
6. vedou řízení o uznání zahraničních soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů v obchodních sporech,
7. zajišťují důkazy pro postupy, jež za normálních okolností spadají do jejich příslušnosti,
8. nařizují ochranná opatření při postupech a v rámci řízení, jež za normálních okolností spadají do jejich příslušnosti,
9. uskutečňují mezinárodní právní pomoc při dokazování v obchodních věcech,
10. provádějí další zákonem stanovené činnosti.

Obchodní soudy v Chorvatské republice

Správní soudy

V Chorvatské republice jsou zřízeny čtyři správní soudy, a to v Záhřebu, Splitu, Rijece a Osijeku, které:

1. rozhodují o žalobách proti individuálním rozhodnutím veřejnoprávních subjektů,
2. rozhodují o žalobách proti postupu veřejnoprávních subjektů,
3. rozhodují o žalobách kvůli neprovedení individuálních rozhodnutí nebo postupu veřejnoprávních subjektů v zákonem stanovené lhůtě,
4. rozhodují o žalobách proti správním dohodám a výkonu správních dohod,
5. rozhodují v dalších zákonem předepsaných případech.

Správní soudy v Chorvatské republice

Nejvyšší trestní soud Chorvatské republiky

1. rozhoduje o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím městských soudů v trestních věcech a proti rozhodnutím veřejnoprávních subjektů, jež vedou prvostupňové přestupkové řízení, v případech, kdy to předepisuje zvláštní zákon,
2. řeší střet pravomocí mezi městskými soudy v trestních věcech,
3. rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti pravomocným rozhodnutím o přestupku v případech, kdy to předepisuje zvláštní zákon,
4. rozhoduje o odvoláních ve věcech mezinárodní soudní spolupráce s členskými státy Evropské unie v přestupkovém řízení v rámci jejich příslušnosti,
5. dohlíží na řádné provádění úkonů soudci, kteří pracují na trestních věcech,
6. provádí další zákonem stanovené činnosti.

Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske
Ulica Augusta Šenoe 30
10 000 Zagreb

telefon: +385 1 480 75 10
fax: +385 1 461 12 91

e-mail: predsjednik@vpsrh.pravosudje.hr
http://sudovi.pravosudje.hr/VPSRH/

Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky

1. rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím, jež přijaly obchodní soudy v prvním stupni,
2. řeší střet místní působnosti mezi obchodními soudy a rozhoduje o přenesení pravomocí mezi obchodními soudy
3. provádí další zákonem stanovené činnosti.

Visoki trgovački sud Republike Hrvatske
Berislavićeva 11
10 000 Zagreb

telefon: +385 1 489 68 88
fax: +385 1 487 23 29

http://www.vtsrh.hr/

Nejvyšší správní soud Chorvatské republiky

1. rozhoduje o odvoláních proti rozsudkům správních soudů a rozhodnutím, proti kterým je umožněno odvolání,
2. rozhoduje o zákonnosti aktů s obecnou působností,
3. rozhoduje o střetu pravomocí mezi správními soudy,
4. rozhoduje v dalších zákonem předepsaných případech.

Visoki upravni sud Republike Hrvatske
Frankopanska 16
10 000 Zagreb

telefon: +385 1 480 78 00
fax: +385 1 480 79 28

http://www.upravnisudrh.hr/

Specializované soudy – úvod

Italské soudnictví je spravováno jménem italských občanů a podle italské ústavy jsou soudy vázány pouze zákonem. Podle článku 102 ústavy vykonávají soudní moc řádné soudy, které jsou zřízeny v souladu s pravidly systému soudnictví a těmito pravidly se řídí, což znamená, že nemohou být zřízeny žádné mimořádné nebo zvláštní soudy (vyjma těch, jež jsou přímo stanoveny). Mohou být zřizovány pouze zvláštní sekce řádných soudů, a to i za účasti způsobilých občanů, kteří nejsou členy soudcovského stavu. Ústava nicméně počítá i se soudy, které nejsou součástí soudního systému (řádných soudů).

Specializované soudy

Pokud jde o záležitosti občanského práva (v nejširším smyslu tohoto slova), italské soudy se dělí na „řádné“ a „správní“. Do pravomoci správních soudů spadá ochrana oprávněných zájmů a – v konkrétních oblastech stanovených zákonem – práv jednotlivců ve vztahu k orgánům veřejné správy. Těmito správními soudy jsou regionální správní soudy (Tribunale Amministrativo Regionale – TAR), což jsou soudy prvního stupně, a Státní rada (Consiglio di Stato), což je soud druhého stupně. Do jurisdikce řádných soudů náleží věci, které se týkají „práv jednotlivců“, kdežto správní soudy mají pravomoc rozhodovat o věcech zahrnujících „oprávněné zájmy“. Kodex správního soudnictví (codice di giustizia amministrativa), v němž je rovněž uveden přehled druhů soudů, je obsažen v legislativním výnosu č. 104/2010 (decreto legislativo n. 104 del 2010). Kodex správního soudnictví je bezplatně k dispozici ve francouzštině, angličtině a němčině.

Dalším soudním orgánem je Účetní dvůr (Corte dei conti). Ten má pravomoc rozhodovat v záležitostech, které se týkají veřejných financí, a v dalších oblastech stanovených zákonem. Kodex finančního soudnictví (codice di giustizia contabile) je obsažen v legislativním výnosu č. 174/2016 (decreto legislativo n. 174 del 2016).

V Itálii existují také daňové soudy, jejichž jednací řád je stanoven v legislativním výnosu č. 546/1992 (decreto legislativo n. 546 del 1992). Rozhodovací pravomoci v daňových záležitostech vykonávají provinční daňové soudy (Commissioni Tributarie Provinciali – CTP), což jsou soudy prvního stupně, a regionální daňové soudy (Commissioni Tributarie Regionali – CTR), což jsou soudy druhého stupně. Do jurisdikce daňových soudů spadají veškeré spory, které se týkají všech druhů daní, ať jsou vymezeny či nazývány jakkoli, včetně regionálních, provinčních a městských daní a příspěvků placených italské Národní zdravotní službě (Servizio sanitario nazionale), doplňkových a dodatečných daní, souvisejících sankcí a úroků a dalších dodatečných poplatků.

Vůči rozsudkům specializovaných soudů lze z právních důvodů (článek 111 ústavy) podat opravný prostředek k Nejvyššímu kasačnímu soudu (Corte Suprema di Cassazione).

V Kyperské republice působí tyto specializované soudy:

• správní soud (Διοικητικό Δικαστήριο)
• rodinný soud (Οικογενειακό Δικαστήριο)
• soud pro pracovněprávní spory (Δικαστήριο Εργατικών Διαφορών)
• soud pro věci regulovaného nájemného (Δικαστήριο Ελέγχου Ενοικιάσεων)
• správní soud pro věci mezinárodní ochrany (Διοικητικό Δικαστήριο Διεθνούς Προστασίας)
• vojenský soud (Στρατιωτικό Δικαστήριο)

Specializované soudy

• Správní soud (Διοικητικό Δικαστήριο)

Správní soud má výlučnou příslušnost projednávat odvolání v prvním stupni podle článku 146 Ústavy, pokud jde o jakéhokoliv rozhodnutí, jednání nebo opomenutí ze strany osob nebo orgánů vykonávajících veřejnou moc. Správní soud může zrušit jakýkoli vykonatelný správní akt, který je postižen porušením nebo zneužitím pravomoci nebo je v rozporu se zákonem či Ústavou. Pokud se odvolání týká řízení o daňových záležitostech nebo mezinárodní ochraně, může soud rozhodnutí nebo akt částečně či zcela změnit.

• Rodinný soud (Οικογενειακό Δικαστήριο)

Rodinný soud má výlučnou příslušnost projednávat návrhy na rozvod, péči o děti, spory o výživné a majetkové spory mezi manžely, kteří jsou členy řecké pravoslavné církve.

Pokud strany sporu patří k jiným náboženským skupinám na Kypru, tj. arménům, maronitům nebo římským katolíkům, je ve výše uvedených věcech příslušný rodinný soud pro náboženské skupiny.

Na Kypru jsou tři rodinné soudy, jeden pro Nikósii a Kyrenii, jeden pro Limassol a Pafos a jeden pro Larnaku a Famagustu. Pro celý Kypr je zde rovněž jeden rodinný soud pro náboženské skupiny se sídlem v Nikósii.

Věci u rodinného soudu rozhoduje samosoudce, s výjimkou návrhů na rozvod, o kterých rozhoduje senát složený ze tří soudců.

• Soud pro pracovněprávní spory (Δικαστήριο Εργατικών Διαφορών)

Soud pro pracovněprávní spory má výlučnou příslušnost projednávat veškeré pracovněprávní spory, které vznikly na základě ukončení pracovního poměru, jako je náhrada škody za neoprávněné propuštění (vyjma případů, kdy požadovaná částka je vyšší než celková výše mzdy za dva roky s tím, že v takovém případě připadá příslušnost okresnímu soudu), odstupné, odškodnění za propuštění a nároky vyplývající z pracovní smlouvy, jako jsou doposud nevyplacené mzdy, roční dovolená, 13. plat nebo prémie. Je rovněž příslušný projednávat jakoukoli občanskoprávní žalobu na základě zákona o ochraně mateřství (Ο περί Προστασίας της Μητρότητας Νόμος), případy nerovného zacházení a sexuálního obtěžování na pracovišti a spory mezi penzijními fondy (Ταμεία Πρόνοιας) a jejich členy.

Soud pro pracovněprávní spory sestává z předsedy nebo soudce, který je členem soudní služby republiky (Δικαστική Υπηρεσία της Δημοκρατίας), a dvou laických členů jmenovaných na základě doporučení zaměstnavatele a zástupců zaměstnanců. Laičtí členové plní výhradně poradní roli.

V současné době existují v Kyperské republice tři soudy pro pracovněprávní spory se sídlem v Nikósii, Limassolu a Larnace.

• Soud pro věci regulovaného nájemného (Δικαστήριο Ελέγχου Ενοικιάσεων)

Soud pro věci regulovaného nájemného je příslušný pro projednávání záležitostí týkajících se obnovení držby pronajatého majetku, stanovení přiměřeného nájemného a jakýchkoli dalších souvisejících nebo dodatečných věcí.

Každý soud pro věci regulovaného nájemného se skládá z předsedy, který je soudcem, a dvou dalších členů navržených zástupci nájemníka a pronajímatele. Tito členové plní výhradně poradní roli. Soud má dva senáty.

• Správní soud pro věci mezinárodní ochrany (Διοικητικό Δικαστήριο Διεθνούς Προστασίας)

Správní soud pro věci mezinárodní ochrany má výlučnou příslušnost rozhodovat v prvním stupni o žádostech o azyl v souladu se zákonem o uprchlících přijatým podle článku 146 ústavy, nebo o opomenutích konat podle uvedeného zákona.

• Vojenský soud (Στρατιωτικό Δικαστήριο)

Vojenský soud má příslušnost rozhodovat ve věci trestných činů spáchaných vojenským personálem, jež jsou v rozporu s vojenským trestním zákoníkem (Στρατιωτικός Ποινικός Κώδικας), zákonem o národní gardě (Ο περί Εθνικής Φρουράς Νόμος), trestním zákoníkem (Ποινικός Κώδικας) nebo jakýmkoli jiným zákonem bez ohledu na uložený trest. Před vojenským soudem mohou výjimečně stanout rovněž soukromé osoby, je-li tak stanoveno ve vojenském trestním zákoníku nebo jakémkoli jiném zákoně.

Pokud má obžalovaný hodnost plukovníka nebo vyšší, je vojenský soud ustaven stejným způsobem jako porotní soud.

Předsedou soudu je soudce, který je členem soudní služby republiky. Dále jsou tam dva přísedící soudci, kteří jsou z armády a jmenuje je Nejvyšší soudní rada.

Právní databáze

Oficiální právní databáze dosud neexistuje. Existuje řada soukromých právních databází, z nichž některé poskytují služby svým předplatitelům a některé nabízejí bezplatný přístup.

Obsahují informace o soudních rozhodnutích a primární právní předpisy.

Specializované soudy

Ústavní soud Lotyšské republiky

Podle Ústavy Lotyšské republiky (Latvijas Republikas Satversme dále jen „ústava“) má Lotyšská republika Ústavní soud (Satversmes tiesa), který je nezávislým soudním orgánem posuzujícím, zda byly právní předpisy ve věcech spadajících do jeho působnosti v souladu s ústavou, a rovněž rozhoduje v jiných věcech na základě zákonem stanovené příslušnosti. Ústavní soud může prohlásit zákony a jiné právní akty nebo jejich části za neplatné.

Podle článku 16 zákona o Ústavním soudu (Satversmes tiesas likums) Ústavní soud projednává věci týkající se:

1. ústavnosti zákonů;
2. ústavnosti mezinárodních smluv, které jsou podepsány nebo uzavřeny Lotyšskem (ještě před schválením těchto smluv Parlamentem Lotyšské republiky (Saeima));
3. souladu zákonů a jiných právních předpisů nebo jejich částí s právními předpisy vyšší právní síly;
4. souladu dalších právních aktů (vyjma správních aktů) parlamentu, vlády, prezidenta, předsedy parlamentu nebo předsedy vlády se zákonem;
5. souladu jakéhokoliv nařízení, kterým ministr pověřený vládou pozastavil vykonatelnost rozhodnutí rady místního zastupitelstva, se zákonem;
6. souladu ustanovení lotyšských právních předpisů s mezinárodními smlouvami uzavřenými Lotyšskem, které nejsou neslučitelné s ústavou.

Ústavní soud má sedm soudců, kteří se funkce ujímají po schválení většinou poslanců parlamentu, tj. alespoň 51 hlasy. Tři soudci jsou jmenováni na návrh nejméně deseti poslanců parlamentu; dva na návrh vlády a další dva na návrh Nejvyššího soudu zasedajícího v plénu. Kandidáti na funkci soudce Ústavního soudu navrhovaní Nejvyšším soudem musí být vybráni z řad lotyšských soudců.

Ústavní soud nemůže zahájit řízení ze své vlastní iniciativy; rozhoduje pouze na návrh osob, jež jsou k jeho podání oprávněny ze zákona.

Právo podat návrh na zahájení řízení ve věci ústavnosti zákonů a mezinárodních smluv, které jsou podepsány nebo uzavřeny Lotyšskem (ještě před schválením těchto smluv Parlamentem Lotyšské republiky), souladu zákonů či právních předpisů či jejich částí s právními předpisy vyšší právní síly nebo souladu ustanovení vnitrostátních lotyšských právních předpisů s mezinárodními smlouvami uzavřenými Lotyšskem, které nejsou neslučitelné s ústavou, mají:

1. prezident;
2. parlament;
3. skupina nejméně dvaceti poslanců parlamentu;
4. vláda;
5. nejvyšší státní zástupce;
6. Rada Státního kontrolního úřadu (Valsts kontroles padome),
7. místní orgány (rady);
8. veřejný ochránce práv (tiesībsargs), pokud orgán nebo úřední osoba, která vydala napadený akt, neodstranila nedostatky ve lhůtě stanovené ombudsmanem;
9. soud, který rozhoduje v občanských, trestních nebo správních věcech;
10. soudce pozemkového úřadu, který provádí zápis nemovitého majetku a práv s ním spojených do katastru nemovitostí;
11. jakákoliv osoba, jejíž ústavou zaručená základní práva jsou porušena;
12. Rada pro soudnictví v rámci své zákonné pravomoci.

Právo podat návrh na zahájení řízení ve věci souladu dalších právních aktů (vyjma správních aktů) parlamentu, vlády, prezidenta, předsedy parlamentu nebo předsedy vlády se zákonem mají:

1. prezident;
2. parlament;
3. skupina nejméně dvaceti poslanců parlamentu;
4. vláda;
5. Rada pro soudnictví v rámci své zákonné pravomoci.

Právo podat návrh na zahájení řízení ve věci souladu jakéhokoliv nařízení, kterým ministr pověřený vládou pozastavil vykonatelnost rozhodnutí rady místního zastupitelstva, se zákonem, má příslušný místní orgán.

Ve věcech, které se týkají ústavnosti zákonů a nařízení nebo jiných aktů vlády, souladu ustanovení vnitrostátních lotyšských právních předpisů s mezinárodními smlouvami uzavřenými Lotyšskem, které nejsou neslučitelné s ústavou, a ústavnosti mezinárodních smluv podepsaných nebo uzavřených Lotyšskem (ještě před schválením těchto smluv Parlamentem Lotyšské republiky) a zákonů či právních předpisů či jejich částí, rozhoduje Ústavní soud na zasedání v plénu. Ostatní věci jsou projednávány senátem tří soudců, nerozhodne-li Ústavní soud jinak.

Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná a nabývají účinku vyhlášením. Rozsudek Ústavního soudu a výklad sporného ustanovení, který je v rozsudku uveden, jsou závazné pro všechny orgány ústřední státní správy a místní samosprávy (včetně soudů) a úřední osoby, jakož i pro fyzické a právnické osoby.

Každé právní ustanovení, které je Ústavním soudem shledáno za neslučitelné s normou vyšší právní síly se považuje za zrušené ode dne, kdy je vyhlášeno rozhodnutí Ústavního soudu, neurčí-li Ústavní soud jinak. Pokud Ústavní soud shledá mezinárodní smlouvu podepsanou nebo uzavřenou Lotyšskem za protiústavní, je vláda povinna zajistit, aby byla smlouva změněna, vypovězena, její platnost pozastavena nebo aby bylo přistoupení k této smlouvě neprodleně zrušeno.

Hospodářský soud

V souladu s ustanoveními zákona o soudní moci (Likums par tiesu varu) byl pro posuzování případů uvedených v občanském soudním řádu (Civilprocesa likums) a v trestním řádu (Kriminālprocesa likums) zřízen Hospodářský soud (Ekonomisko lietu tiesa). Má sídlo v Rize s působností po celém území Lotyšska.

Podle občanského práva je hospodářský soud příslušný ve věcech:

1. žalob týkajících se zajišťovacích smluv;
2. žalob týkajících se smluv o investičních službách a doplňkových investičních službách;
3. žalob na ochranu investic podaných jinými členskými státy Evropské unie proti lotyšským orgánům;
4. žalob týkajících se právních vztahů skupin podniků;
5. žalob týkajících se právních vztahů mezi akcionáři akciových společností;
6. žalob týkajících se dohod o finančním zajištění;
7. žalob týkajících se kapitálových transakcí se spřízněnými osobami ve smyslu obchodního zákona (Komerclikums) a zákona o trhu finančních nástrojů (Finanšu instrument tirgus likums);
8. žalob týkajících se převodu podniků a restrukturalizace podniků, s výjimkou žalob týkajících se zaměstnanců;
9. žalob týkajících se smluvních závazků mezi stavebními podnikateli, včetně subdodavatelů, v souvislosti s výstavbou jakýchkoli budov druhé nebo třetí třídy, pro které je nutné stavební povolení, s výjimkou jedno- nebo dvoubytových obytných budov a funkčních staveb s nimi spojených;
10. žalob týkajících se porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;
11. žalob týkajících se rozhodnutí shromáždění akcionářů kapitálových struktur a
12. návrhů na likvidaci a insolvenci úvěrových institucí.

Současně je podle trestního práva hospodářský soud příslušný ve věcech:

1. financování výroby, skladování, přepravy, použití nebo distribuce zbraní hromadného ničení, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z čl. 73.1 odst. 2 trestního zákona (Krimināllikums);
2. terorismu, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z článku 79.2 odst. 2 trestního zákona;
3. praní výnosů z trestné činnosti (článek 195 trestního zákona);
4. neoprávněného pobírání dávek, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z druhého, třetího nebo čtvrtého odstavce článku 198 trestního zákona;
5. obchodního úplatkářství, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z článku 199 odst. 2 trestního zákona;
6. přijímání úplatků, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z odstavce třetího nebo čtvrtého článku 320 trestního zákona;
7. přisvojení si úplatku, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z druhého, třetího nebo čtvrtého odstavce článku 321 trestního zákona;
8. zprostředkování úplatku, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z článku 322 odst. 2 trestního zákona;
9. nabízení úplatku, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z druhého nebo třetího odstavce článku 323 trestního zákona;
10. obchodování s vlivem, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z článku 326.1 odst. 2 trestního zákona;
11. neoprávněného žádání a přijímání dávek, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z článku 326.2 odst. 2 trestního zákona, a
12. nezákonného přiznání dávek, pokud odpovědnost za takové jednání vyplývá z čl. 326 odst. 3 odst. 2 trestního zákona.

Odvolání proti rozhodnutím hospodářského soudu projednává Krajský soud v Rize (Rīgas apgabaltiesa).

Právní databáze

Název a URL databáze

Judikatura Ústavního soudu (vyhledávání)

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Stručný popis obsahu databází

Databáze obsahuje rozhodnutí Ústavního soudu Lotyšské republiky.

Souvislosti

Vyhledávací rozhraní databáze a rozhodnutí jsou k dispozici v lotyštině a angličtině.

Odkazy

Ústavní soud Lotyšské republiky

Specializované soudy

Ústavní soud Litevské republiky (Lietuvos Respublikos Konstitucinis Teismas) zajišťuje nadřazenost Ústavy v rámci právního systému. Rozhoduje o otázkách ústavního soudnictví tak, že posuzuje, zda jsou zákony a jiné právní akty přijaté parlamentem v souladu s Ústavou a zda akty přijaté prezidentem nebo vládou republiky jsou v souladu s Ústavou a právními předpisy.

Správní soudy

V Litvě existuje šest správních soudů:

• Nejvyšší správní soud Litvy (Lietuvos Vyriausiasis administracinis teismas),
• pět krajských správních soudů.

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud Litvy (Vyriausiasis administracinis teismas) je soudem prvního a posledního stupně pro správní věci spadající do jeho pravomoci ze zákona. Projednává opravné prostředky proti rozhodnutím, nálezům a příkazům okresních správních soudů a proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech týkajících se správních přestupků.

Nejvyšší správní soud také projednává návrhy na obnovení ukončených správních řízení, včetně věcí týkajících se správních přestupků v oblastech stanovených zákonem. Nejvyšší správní soud vypracoval jednotné postupy pro výklad a používání zákonů a jiných právních aktů.

Krajské správní soudy (apygardų administraciniai teismai)

Krajské správní soudy jsou soudy se zvláštní pravomocí. Jejich funkcí je projednávat stížnosti (návrhy) týkající se správních opatření a činnosti či opomenutí (neplnění povinností) subjektů veřejné a státní správy.

Regionální správní soudy řeší spory v oblasti veřejné správy a zabývají se záležitostmi týkajícími se zákonnosti regulační správních aktů, daňové spory atd.

Než se obrátíte na správní soud, lze jednotlivé právní akty nebo opatření přijaté subjekty veřejné správy projednat v předsoudní fázi. V takovém případě spory šetří obecní veřejné komise pro správní spory, okresní komise pro správní spory a Vrchní komise pro správní spory (Vyriausioji administracinių ginčų komisija).

Obecné soudy

Rozhodčí rada sociálního zabezpečení (Conseil arbitral de la sécurité sociale) a Nejvyšší rada sociálního zabezpečení (Conseil supérieur de la sécurité sociale)

O veškerých sporech v oblasti sociálního zabezpečení, které se týkají dobrovolné nebo povinné účasti na pojištění, příspěvků, správních pokut a dávek, s výjimkou sporů uvedených v článku 317 nebo sporů týkajících se článků 147 a 148 zákoníku sociálního zabezpečení (Code des assurances sociales), rozhoduje Rozhodčí rada sociálního zabezpečení a v případě odvolání Nejvyšší rada sociálního zabezpečení. Proti konečným rozhodnutím Rozhodčí rady sociálního zabezpečení a proti rozsudkům Nejvyšší rady sociálního zabezpečení je možné podat kasační opravný prostředek.

Správní soudy

Nejvyšší správní soud (Cour Administrative)

Není-li ze zákona stanoveno jinak, lze k Nejvyššímu správnímu soudu (Cour Administrative), zasedajícímu v Lucemburku, podat odvolání proti rozhodnutím správního soudu prvního stupně (tribunal administratif), který rozhodoval ve věci návrhu na zrušení, proti individuálním správním rozhodnutím a rozhodnutím vydaným v souvislosti se správními akty regulační povahy. Nejvyšší správní soud dále vystupuje jako odvolací soud a jako soud rozhodující ve věci samé příslušný v řízeních proti rozhodnutím jiných správních soudů, které rozhodovaly o žalobě na změnu rozhodnutí správního orgánu, pokud jim k tomu byla udělena příslušnost na základě zvláštních právních předpisů.

Všichni advokáti, kteří jsou oprávněni vystupovat před soudy Lucemburského velkovévodství, jsou rovněž oprávněni vystupovat před Nejvyšším správním soudem; avšak přípravné či procesní úkony (povinné zastoupení advokátem) mohou činit pouze „advokáti uvedení na seznamu I“ v tabulkách, které každoročně vypracovávají rady advokátních komor (conseils des ordres des avocats).

Stát je před Nejvyšším správním soudem zastupován vládním zmocněncem nebo advokátem.

Správní soud prvního stupně (Tribunal administratif)

Správní soud prvního stupně, zasedající v Lucemburku, rozhoduje o žalobách podaných pro nedostatek pravomoci, překročení pravomoci, zneužití pravomoci nebo porušení právních předpisů nebo postupů určených k ochraně soukromých zájmů, proti veškerým správním rozhodnutím, u nichž právní či správní předpisy nestanoví jinou možnost nápravy, a proti správním opatřením, která mají regulační povahu bez ohledu na orgán, který je vydal. Zpravidla také projednává spory týkající se přímých daní a místních daní a poplatků.

Odvolání proti rozhodnutím správního soudu prvního stupně (Tribunal Administratif) lze podat u Nejvyššího správního soudu (Cour Administrative).

Správní soud prvního stupně je soudem, který rozhoduje ve věci samé o žalobách proti rozhodnutím ředitele lucemburské správy přímých daní (Administration des contributions directes) v případech, kdy jsou takové opravné prostředky stanoveny v příslušných právních předpisech.

Další specializované soudy

Ústavní soud (Cour Constitutionnelle)

Ústavní soud rozhoduje nálezem o slučitelnosti právních předpisů s ústavou, s výjimkou případů, kdy se právním předpisem ratifikuje smlouva.

Pokud účastník řízení vznese otázku týkající se slučitelnosti právního předpisu s ústavou u obecného soudu nebo u správního soudu, je tento soud povinen obrátit se na Ústavní soud, ledaže podle jeho názoru: a) není rozhodnutí v této věci nezbytné k vynesení rozsudku; b) otázka je zcela neopodstatněná; c) Ústavní soud již o stejné otázce rozhodl.

Ústavní soud se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, předsedy Nejvyššího správního soudu, dvou soudců kasačního soudu a pěti soudců jmenovaných velkovévodou na základě společného stanoviska Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Ústavní soud zasedá v senátu o pěti soudcích.

Právní databáze ve správních věcech

Viz oddíl týkající se soudů na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti.

Je přístup do databáze bezplatný?

Ano, přístup do databáze je zdarma.

Stručný popis obsahu

Viz internetové stránky Rozhodčí rady sociálního zabezpečení a Nejvyšší rady sociálního zabezpečení

Viz internetové stránky správních soudů

Viz internetové stránky Ústavního soudu

Související odkazy

Ministerstvo spravedlnosti

Specializované soudy

Správní a pracovní soudy

Maďarská ústava definuje soudní systém jako soustavu s více články a zřizuje specializované soudy pro určité druhy věcí. Jako specializované soudy v rámci soustavy soudů fungují správní a pracovní soudy (közigazgatási és munkaügyi bíróságo) .

Správní a pracovní soudy fungují od 1. ledna 2013. Před tímto datem plnily jejich úkoly pracovní soudy a obecné soudy.

Jako soudy prvního stupně správní a pracovní soudy projednávají věci související se soudním přezkumem správních rozhodnutí nebo s pracovněprávními či obdobnými právními vztahy, a rozhodují o dalších věcech, které jim svěřuje zákon. Jako soud druhého stupně rozhoduje obecný soud nebo Nejvyšší soud (Kúria) ve věcech soudního přezkumu.

Ústavní soud (Alkotmánybíróság)

Ústavní soud je nezávislý orgán oddělený od soustavy soudů.

Ústavní soud je základním orgánem pro ochranu ústavy a má sídlo v Budapešti.

Ústavní soud se skládá z 15 soudců zvolených dvoutřetinovou většinou poslanců maďarského parlamentu na funkční období 12 let. Dvoutřetinová většina poslanců maďarského parlamentu zvolí ze soudců Ústavního soudu jeho předsedu. Mandát předsedy trvá do konce jeho funkčního období soudce Ústavního soudu. Soudci Ústavního soudu mají zakázáno členství v politických stranách nebo účast na politických aktivitách. Podrobnosti o působnosti, organizaci a fungování Ústavního soudu jsou stanoveny v základních zákonech. Ústavní soud provádí:

a)      přezkum ústavnosti právních předpisů, které byly schváleny, avšak dosud nebyl vyhlášeny,

b)      na návrh soudce přezkum ústavnosti právních aktů, jež se mají v konkrétní věci uplatnit,

c)      po ústavní stížnosti přezkum ústavnosti právních aktů, jež se mají v konkrétní věci případě uplatnit,

d)     po ústavní stížnosti přezkum ústavnosti soudních rozhodnutí,

e)      přezkum ústavnosti legislativního návrhu vlády, jedné čtvrtiny poslanců parlamentu nebo komisaře pro lidská práva (alapvető jogok biztosa),

f)       přezkum souladu právních předpisů s mezinárodními smlouvami,

g)      výkon dalších pravomocí a plnění dalších povinností, které stanoví Ústava či jiné základní zákony.

V rámci pravomocí podle písmen b), c) a d) Ústavní soud zruší právní akty a jiná legislativní rozhodnutí, u kterých shledá, že odporuje ústavě.

V rámci pravomocí podle písmene d) Ústavní soud zruší soudní rozhodnutí, u kterého shledá, že odporuje ústavě.

V rámci pravomocí podle písmene f) může Ústavní soud zrušit právní akty a jiná legislativní rozhodnutí, u kterých shledá, že odporují ústavě,

nebo zakládá právní následky podle základního zákona.

Právní databáze

Další informace jsou k dispozici na internetové stránce Ústavního soudu Maďarska (Magyar Köztársaság Alkotmánybírósága).

Související odkazy

Oficiální stránka Ústavního soudu Maďarska

Oficiální stránka maďarských soudů

Specializované soudy

Správní soudy

Soudní přezkum je proces, při kterém soud může přezkoumávat rozhodnutí veřejnoprávního orgánu, úřadu nebo agentury a v konečném důsledku je i zrušit, pokud je shledá nezákonným.

Tento právní prostředek může využít každý, kdo byl poškozen rozhodnutím či opatřením veřejnoprávního orgánu, které se ho týká. Článek 469A kapitoly 12 sbírky zákonů Malty je prováděcím článkem, který svěřuje soudům pravomoc provádět přezkum. I kdyby neexistovalo toto výslovné legislativní ustanovení, bylo by možné na soudní přezkum nahlížet jako na inherentní pravomoc soudů vycházející z doktríny o dělbě moci, která je v demokratických státech všeobecně uznávána.

Příslušnost v těchto věcech mají obecné soudy, konkrétně první dvůr občanskoprávního soudu, a existuje právo odvolat se k odvolacímu soudu (Court of Appeal).

Tribunál pro správní přezkum byl zřízen zákonem o správním soudnictví (Administrative Justice Act), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2009. Tento nezávislý a nestranný tribunál přezkoumává správní akty předložené poškozenou osobou a zároveň rozhoduje ve sporech, které s těmito akty souvisí. Tribunálu předsedá osoba, která na Maltě zastává nebo zastávala úřad soudce či smírčího soudce (magistrate). Opravné prostředky proti rozhodnutím tribunálu lze podat k odvolacímu soudu.

Další zvláštní soudy

Místní tribunály

Místní tribunály tvoří na Maltě neoddělitelnou součást soustavy soudů. Lze je považovat za pobočky soudů a projednávají delikty, které mohou mít navzdory své nízké závažnosti výrazně škodlivý vliv na širokou veřejnost. Místním tribunálům předsedá komisař pro spravedlnost (Commissioner for Justice), jehož jmenování (na období dvou let) a odvolání z funkce se řídí stejnými pravidly, jaká platí pro ostatní smírčí soudce.  Tím je zaručeno, že každý občan má možnost domáhat se ochrany svých práv a zároveň jsou respektovány zásady spravedlivého procesu. Existuje devět místních tribunálů, které seskupují obvody několika místních rad.

Právní databáze

Na stránce „Organizace soudnictví v členských státech – Malta“ naleznete podrobné informace a odkazy na příslušné databáze.

Související internetové odkazy

Ministerstvo spravedlnosti, kultury a samosprávy

Soudní služby

Soudní služby – Sentenzi Online

Soudní služby – soudní řízení

Soudní služby – přehled soudních jednání

Soudní služby – statistika

Soudní služby – soudní dražby

Soudní služby – občanskoprávní formuláře (v maltštině)

Právní služby (sbírka zákonů Malty)

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Vnitrostátní specializované soudy - Nizozemsko

Tato část obsahuje informace o organizaci specializovaných soudů v Nizozemsku.

Správní soudy

Správními soudy v Nizozemku jsou:

• Okresní soud (Rechtbank): první instance ve všech správních věcech
• Odvolací soud (Gerechtshof): odvolací soud v daňových věcech
• Nejvyšší soud (Hoge Raad): Nejvyšší soud pro daňové věci
• Ústřední tribunál pro odvolání (Centrale Raad van Beroep): odvolací soud (a poslední instance) pro věci v oblasti sociálního zabezpečení
• Odvolací tribunál ve věcech obchodu a průmyslu (College van Beroep voor het bedrijfsleven): odvolací soud (a poslední instance) v oblasti sociálně-ekonomického správního práva
• Oddělení správního soudnictví Státní rady (Afdeling Bestuursrechtspraak van de Raad van State): odvolací soud (a poslední instance) ve všech správních věcech, které nejsou rozhodovány jinými odvolacími soudy

Právní databáze

Další informace lze nalézt na internetových stránkách uspořádání soudní moci v Nizozemsku.

Související odkazy

Informace o specializovaných soudech (v angličtině)

Specializované soudy

Každý obecný soud se v zásadě zabývá všemi občanskoprávními a trestními věcmi, které mu jsou v souladu s jeho organizačním stupněm přiděleny (okresní soud (Bezirksgericht) nebo soud prvního či druhého stupně).

V největších rakouských městech mají určité soudy zvláštní specializaci:

• je jich pět ve Vídni, a to Zemský trestní soud ve Vídni (Landesgericht für Strafsachen Wien), Zemský civilní soud ve Vídni (Landesgericht für Zivilrechtssachen Wien), Pracovní a sociální soud ve Vídni (Arbeits- und Sozialgericht Wien), Obchodní soud ve Vídni (Handelsgericht Wien) a Okresní soud pro obchodní věci ve Vídni (Bezirksgericht für Handelssachen Wien); a
• dva ve Štýrském Hradci: Zemský trestní soud ve Štýrském Hradci (Landesgericht für Strafsachen Graz) a Zemský civilní soud ve Štýrském Hradci (Landesgericht für Zivilrechtssachen Graz).

Věci z oblasti pracovního práva jsou v zásadě občanskoprávní spory uváděné v § 50 pracovního a sociálního zákona (Arbeits- und Sozialgerichtsgesetz (ASGG)) v souvislosti s pracovněprávními vztahy. Řídí se vlastními procesními pravidly, které jsou podobné pravidlům v občanském soudním řízení s určitými zvláštnostmi.

Věci z oblasti pracovního práva rozhodují v prvním stupni zemské soudy nebo ve Vídni soud v oblasti pracovního a sociálního práva; ve druhém stupni vrchní zemské soudy (Oberlandsgerichte)a v posledním stupni je to Nejvyšší soud (Oberster Gerichtshof). V řízení v oblasti pracovního práva rozhodují senáty (Senate), které se ve všech stupních skládají z jednoho nebo několika profesionálních soudců (Berufsrichter(innen)) vždy dvou laických soudců (Laienrichter(innen)), jednoho jmenovaného zaměstnavatelskými organizacemi a jednoho zaměstnaneckými organizacemi.

Řízení o opravném prostředku v pracovněprávních věcech je podobné řízení o opravném prostředku v rámci občanského soudního řízení, ale ve vztahu k opravným prostředků se zde nachází méně omezení. Například lze podat k Nejvyššímu soudu opravný prostředek (Revision) bez ohledu na hodnotu sporu, pokud má právní otázka značný význam.

Mezi obchodní věci v zásadě patří občanskoprávní spory uvedené v § 51 zákona o soudní příslušnosti (Jurisdiktionsnorm), v nichž je účastníkem obchodník. Projednávají se v běžném občanském soudním řízení s určitými zvláštními pravidly. V obchodních věcech, v nichž rozhodují senáty, se u soudů prvního a druhého stupně účastní přísedící z obchodních kruhů. (To však není případ projednávání u Nejvyššího soudu.)

Věci týkající se kartelových dohod, uvedené v zákoně o kartelových dohodách (Kartelgesetz) jsou rozhodovány vrchním zemským soudem ve Vídni, který působí jako kartelový soud (Kartellgericht) v prvním stupni. Je příslušný pro celou zemi. Odvolání proti rozsudkům kartelového soudu se podává ve druhém a posledním stupni k Nejvyššímu soudu, který působí jako vrchní kartelový soud (Kartellobergericht). Věci jsou rozhodovány v senátech, které v obou případech tvoří jeden nebo více profesionálních soudců a dva kvalifikovaní přísedící. Rakouská spolková hospodářská komora (Wirtschaftskammer Österreich) a – až na několik výjimek – Spolková komora pro pracovníky a zaměstnance (Bundeskammer für Arbeiter und Angestellte) vybírají po jednom přísedícím.

V nesporném řízení (Verfahren außer Streitsachen) rozhodují soudy určité soukromoprávní věci zvláštní povahy (některé smíry, otázky poručnictví či opatrovnictví a další věci, v nichž proti sobě obvykle nestojí dvě strany s protichůdnými zájmy). V těchto věcech se postupuje podle obdobných pravidel jako v případech nesporného řízení.

Většinu těchto věcí rozhodují v prvním stupni okresní soudy, v druhém stupni zemské soudy a v posledním stupni Nejvyšší soud. V řízení rozhodují obvykle na prvním stupni buď samosoudci (Einzelrichter(in)) nebo justiční úředníci se zvláštní kvalifikací (Rechtspfleger(in)). Na druhém a třetím stupni rozhodují senáty složené ze tří nebo pěti soudců z povolání.

Řízení o opravném prostředku v rámci nesporného řízení je také podobné spornému občanskému soudnímu řízení. Vzhledem ke zvláštní povaze tohoto řízení platí pro opravné prostředky méně omezení. Mimoto lze na druhém stupni v omezeném rozsahu rovněž předkládat nové skutečnosti nad rámec tvrzení a podání v řízení na prvním stupni.

Z důvodu rozmanitosti záležitostí projednávaných v tomto řízení existují často pro různé věci zvláštní pravidla.

Správní soudy

V Rakousku jsou následující správní soudy:

• devět zemských správních soudů (Landesverwaltungsgerichte), v každé spolkové zemi jeden;
• dva spolkové správní soudy: Spolkový správní soud (Bundesverwaltungsgericht) a Spolkový finanční soud (Bundesfinanzgericht);
• Nejvyšší správní soud (Verwaltungsgerichtshof).

Správní soudy rozhodují zejména o opravných prostředcích proti rozsudkům a správním aktům správních orgánů, které jsou přijímány bez projednání, jakož i o stížnostech proti nečinnosti správních orgánů ve stanovené lhůtě (Säumnisbeschwerden).

Spolkový finanční soud rozhoduje o opravných prostředcích ve věcech týkajících se veřejných daní a poplatků (až na několik výjimek) a trestního daňového práva, pokud jsou tyto věci řešeny přímo spolkovými finančními nebo daňovými úřady. Spolkový správní soud rozhoduje zejména o opravných prostředcích proti rozsudkům, které byly jinak vydány spolkovými orgány v rámci přímé spolkové správy. Jinak o opravných prostředcích ve správních věcech rozhodují obvykle zemské správní soudy.

Proti rozsudkům správních soudů lze za určitých okolností podat opravný prostředek k Nejvyššímu správnímu soudu. Na Ústavní soud (Verfassungsgerichtshof) se lze obrátit v případech porušení ústavy, zejména základních práv.

Další specializované soudy

Ústavní soud (Verfassungsgerichtshof)

Spolu s Nejvyšším soudem a Nejvyšším správním soudem je Ústavní soud třetím nejvyšším soudem v Rakousku. Stejně jako dva další nejvyšší soudy sídlí Ústavní soud ve Vídni a má pravomoc nad celou zemí.

Prvořadým úkolem Ústavního soudu je dohlížet na dodržování ústavnosti. To se týká i základních práv. Konkrétně je povolán, aby na návrh přezkoumal ústavnost následujících zákonů, nařízení a rozsudků:

• spolkových a zemských zákonů,
• vyhlášek správních orgánů,
• rozsudků správních soudů.

V případě nutnosti soud může tato opatření zrušit.

Na rozdíl od ostatních soudů se Ústavní soud neskládá z profesionálních soudců, ale ze soudců, kteří svou funkci vykonávají jako funkci čestnou (Honoratiorenrichter(innen)). Musí to být výjimečné osobnosti, které již dosáhly úspěšné právnické kariéry v jiné funkci. Většina soudců Ústavního soudu vykonává svoji funkci na částečný úvazek a může pokračovat ve výkonu své předchozí profese (např. jako soudci nebo univerzitní profesoři, nikoli však jako státní úředníci – v takovém případě musí být zproštěni výkonu svých úředních povinností). Ústavní soud se schází k „zasedáním“, která se obvykle konají čtyřikrát za rok.

Právní databáze

Internetové stránky rakouské justice (odkaz zde) poskytují všeobecné informace o rakouském justičním systému.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano.

Související odkazy

Soudní příslušnost – Rakousko

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Vnitrostátní specializované soudy - Polsko

Tento oddíl obsahuje informace o organizaci specializovaných soudů v Polsku.

Specializované soudy

V Polsku existuje několik specializovaných soudů a tribunálů.

Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy)

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem. Vykonává soudní dohled nad rozhodnutími všech ostatních soudů a zajišťuje tak jednotnost právního výkladu a soudní praxe.

Nejvyšší soud není obecným soudem. Provádí přezkum soudních rozhodnutí v kasačním řízení, projednává odvolání proti rozhodnutím a přijímá stanoviska určené k objasnění právních ustanovení, které vyvolávají pochybnosti nebo jejichž aplikace způsobuje nejednotnost soudního rozhodování. Rovněž přijímá usnesení, v rámci nichž řeší právní otázky, které mu byly předloženy v souvislosti s konkrétní věcí.

Polský Nejvyšší soud svá rozhodnutí společně s odůvodněním publikuje na svých internetových stránkách, polský Nejvyšší soud, které jsou rovněž k dispozici v anglickém jazyce.

Ústavní soud (Trybunał Konstytucyjny)

Ústavní soud není v polském právním systému považován za obecný soud.

Ústavní soud rozhoduje o:

• ústavnosti vnitrostátních právních předpisů a mezinárodních smluv;
• souladu vnitrostátních právních předpisů s mezinárodními smlouvami, jejichž ratifikace se vyžaduje před schválením parlamentem;
• souladu právních předpisů vydaných ústředními státními orgány a ratifikovaných mezinárodních smluv s ústavou;
• ústavnosti cílů a činnosti politických stran;
• ústavních stížnostech.

Veškerá jeho rozhodnutí jsou společně s odůvodněním publikována na internetových stránkách Ústavního soudu Polské republiky, které jsou rovněž k dispozici v anglickém jazyce.

Státní tribunál (Trybunał Stanu)

Státní tribunál rozhoduje ve věcech obvinění osob, které zastávají (nebo zastávaly) nejvyšší státní funkce, z porušení Ústavy nebo jiných právních předpisů.

Více informací je k dispozici na internetových stránkách polského Státního tribunálu.

Správní soudy

Systém správních soudů zahrnuje Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny) a krajské správní soudy – vždy jeden v každém vojvodství neboli kraji (wojewódzkie sądy administracyjne).

Nejvyšší správní soud:

• rozhoduje o tom, zda jsou rozhodnutí orgánů místní správy a normativní akty orgánů místní státní správy v souladu se zákonem;
• rozhoduje o stížnostech směřujících proti správním rozhodnutím; o rozhodnutích vydaných ve správních řízeních zahájených na základě stížnosti (nebo taková řízení ukončuje); a o rozhodnutích, proti nimž lze podat odvolání ve věci;
• rozhoduje o některých rozhodnutích místních orgánů nebo sdružení takových orgánů;
• odpovídá na právní otázky, které mu byly předloženy k posouzení odvolacími orgány místní správy.

Nejvyšší správní soud publikuje veškerá svá rozhodnutí, společně s odůvodněním, která vydal od 1. října 2007. Dřívější rozhodnutí se postupně do databáze přidávají. Internetové stránky soudu jsou k dispozici pouze v polštině.

Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny) publikuje svá rozhodnutí společně s odůvodněním na svých internetových stránkách.

Soudy prvního stupně (Tribunais judiciais de 1.ª instância)

Soudy prvního stupně jsou zpravidla okresní soudy (tribunais de comarca). Zodpovídají za projednávání věcí ve všech záležitostech, které nespadají do soudní pravomoci jiných soudů. Okresní soudy mají obecnou i specializovanou příslušnost.

Okresní soudy jsou rozděleny do sekcí se specializovanou nebo obecnou příslušností a také místních sekcí. Sekce jsou pojmenovány v souladu s jejich příslušností a názvu obce, v níž se nacházejí.

Mohou existovat tyto sekce se specializovanou příslušností:

1. ústřední občanskoprávní (Central cível);
2. místní občanskoprávní (Local cível);
3. ústřední trestní (Central criminal);
4. místní trestní (Local criminal);
5. místní trestní pro mladistvé (Local de pequena criminalidade);
6. trestní vyšetřování (Instrução criminal);
7. rodina a mladiství (Família e menores);
8. pracovněprávní (Trabalho);
9. obchodní (Comércio);
10. výkon rozhodnutí (Execução).

Níže uvedené specializované soudy mají širší místní příslušnost:

1. soud pro otázky duševního vlastnictví (Tribunal da propriedade intelectual);
2. soud pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled (Tribunal da concorrência, regulação e supervisão);
3. námořní soud (Tribunais Marítimos);
4. soud pro výkon trestů (Tribunal de execução das penas);
5. ústřední soud pro trestní vyšetřování (tribunal central de instrução criminal).

Sekce se specifickou příslušností

Z těchto sekcí jsou důležité zejména tyto:

Ústřední občanskoprávní

Do pravomoci těchto sekcí patří:

• projednávání občanskoprávních určovacích žalob v rámci běžného řízení pro hodnoty vyšší než 50 000 eur,
• plnění povinností stanovených v občanském soudním řádu týkajících se zeměpisných oblastí, pro které neexistují příslušné sekce nebo soudy, a to v rámci občanskoprávních vykonávacích řízení pro hodnoty vyšší než 50 000 eur,
• projednávání naléhavých předběžných řízení ve věcech, které spadají do jejich pravomoci,
• plnění dalších povinností, které jim náleží ze zákona.
• Sekce pro rodinné věci a mladistvé

Ve věcech týkajících se občanského stavu osob a rodiny tyto sekce projednávají:

1. nesporná řízení mezi manželi;
2. nesporná řízení v situacích soužití bez manželského svazku nebo týkající se osob, kteří žijí společně ve sdílené domácnosti;
3. žaloby ve věcech rozluky osob a dělení majetku a rozvodu;
4. žaloby na prohlášení neplatnosti nebo zrušení občanského sňatku;
5. žaloby podané na základě článku 1647 a čl. 1648 odst. 2 občanského zákoníku, schváleného nařízením vlády č. 47344 ze dne 25. listopadu 1966;
6. žaloby týkající se plateb výživného a vymáhání výživného mezi manželi a mezi bývalými manželi;
7. jiné žaloby týkající se občanského stavu osob a rodiny.

Kromě pravomocí v této oblasti uvedené sekce vykonávají rovněž pravomoci, které zákon přisuzuje soudům v souvislosti s řízeními ve věcech soupisu majetku, jež vyplývají z rozluky osob a dělení majetku, rozvodu nebo prohlášení neplatnosti nebo zrušení občanského sňatku, jakož i v souvislosti se zvláštními případy dělení majetku, na které se vztahují odpovídající právní předpisy.

Pokud jde o nezletilé a dospělé děti, je v pravomoci těchto sekcí:

1. určovat opatrovnictví a správu majetku;
2. jmenovat osobu, která bude provádět právní transakce ve jménu nezletilého a také jmenovat obecného opatrovníka, který bude nezletilého, jenž je předmětem rodičovské odpovědnosti, zastupovat mimo soud;
3. schvalovat osvojení;
4. řídit výkon rodičovské odpovědnosti a projednávat s tím související záležitosti;
5. určovat platby výživného, které náleží nezletilým a dospělým dětem nebo dětem, kterým byla přiznána svéprávnost, podle článku 1880 občanského zákoníku, schváleného nařízením vlády č. 47344 ze dne 25. listopadu 1966, a projednávat žaloby týkající se vymáhání plateb výživného;
6. nařídit umístění nezletilých do péče po dobu čekání na osvojení;
7. rozhodnout o umístění u osoby vybrané pro osvojení nebo v ústavním zařízení za účelem budoucího osvojení v rámci opatření na prosazování a ochranu práv;
8. rozhodnout o svěření do péče (apadrinhamento civil) a takováto rozhodnutí rušit;
9. oprávnit právního zástupce nezletilého k provádění určitých úkonů, schvalovat úkony, které již byly provedeny bez oprávnění, a činit kroky související s přijímáním darů;
10. přijímat rozhodnutí o úhradě finanční jistoty, kterou musí provést rodiče ve prospěch svých nezletilých dětí;
11. rozhodovat o úplném nebo částečném zákazu výkonu rodičovské odpovědnosti nebo o jeho omezení podle článku 1920 občanského zákoníku, schváleného nařízením vlády č. 47344 ze dne 25. listopadu 1966;
12. provádět oficiální určování mateřství a otcovství a projednávat námitky a vyšetřování týkající se záležitostí mateřství a otcovství;
13. rozhodovat, pokud se rodiče nedohodnou, o křestním jméně a příjmení nezletilého.

Kromě pravomocí v této oblasti zodpovídají sekce také za tyto záležitosti:

1. pokud existuje opatrovnictví nebo správa majetku, stanovení odměny opatrovníka nebo správce, projednávání a rozhodování ve věci uvolnění, rezignace nebo odvolání opatrovníka, správce nebo člena rodinné rady; vyžádání a posouzení účtů, schvalování výměny právní zástavy a rozhodování o posílení a výměně poskytnutého zajištění; jmenování zvláštního opatrovníka pro zastupování nezletilého mimo soud;
2. jmenování zvláštního opatrovníka, který bude nezletilého zastupovat ve všech řízeních ve věci opatrovnictví;
3. změna, zrušení a přezkum osvojení; vyžádání a posouzení účtů osvojitele a stanovení výše peněžní částky z příjmu, která má být vynaložena na obživu osvojeného;
4. rozhodování o zvýšení nebo výměně zajištění poskytnutého ve prospěch nezletilých dětí;
5. vyžádání a posouzení účtů, které musí rodiče poskytnout;
6. rozhodování o jakýchkoli záležitostech týkajících se řízení podle předchozích odstavců [a) až m)].

Pokud jde o záležitosti opatrovnictví pro potřeby vzdělávání a ochrany, soudy rovněž zodpovídají za tyto oblasti:

• řízení ve věci prosazování a ochrany práv,
• uplatňování opatření v oblasti prosazování a ochrany práv a sledování jejich provádění, je-li požadováno, kdykoli se dítě nebo mladistvý dostane do rizikové situace a pokud nemůže zasáhnout výbor na ochranu dětí a mladistvých,
• provádění úkonů, které spadají do jejich pravomoci, v oblasti vyšetřování opatrovnictví pro potřeby vzdělávání,
• posuzování skutků, které jsou podle zákona kvalifikovány jako trestné činy, spáchaných nezletilými ve věku od dvanácti do šestnácti let za účelem uplatnění opatrovnických opatření;
• provádění a přezkum opatrovnických opatření,
• prohlášení opatrovnických opatření za ukončená nebo zrušená,
• projednávání odvolání proti rozhodnutím, kterými se ukládají disciplinární opatření nezletilým, vůči nimž bylo vydáno rozhodnutí o vazbě.

Pracovněprávní sekce

Tyto sekce projednávají v občanskoprávních řízeních mimo jiné věci vyplývající ze vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a ze vztahů vzniklých za účelem podpisu pracovních smluv, které se týkají pracovních úrazů a nemocí z povolání, smluv, které jsou podle zákona srovnatelné s pracovními smlouvami, a smluv týkajících se učňovské praxe a stáží, jakož i věci týkající se občanských záležitostí souvisejících se stávkami.

Obchodní sekce

Tyto sekce projednávají:

1. úpadková řízení a zvláštní restrukturalizační opatření;
2. žaloby na prohlášení neexistence, neplatnosti či zrušení společenské smlouvy a stanov;
3. žaloby týkající se výkonu práv společností;
4. žaloby na pozastavení či zrušení usnesení společnosti;
5. žaloby na soudní zrušení společností;
6. žaloby na zrušení společností, které vznikly se statutem evropské společnosti;
7. žaloby na zrušení holdingových společností;
8. žaloby uvedené v zákoně o registraci společností;
9. žaloby na zrušení úvěrových institucí a finančních společností.

Odpovídají rovněž za posuzování námitek proti rozhodnutím vedoucích rejstříků společností, jakož i námitek proti rozhodnutím vedoucích rejstříků v rámci správních řízení vedených za účelem zrušení nebo likvidace společností.

Sekce pro výkon rozhodnutí

Tyto sekce jsou odpovědné za občanská vykonávací řízení podle občanského soudního řádu, s výjimkou případů, které náleží do pravomoci soudu pro otázky duševního vlastnictví, soudu pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled, námořního soudu, sekcí pro rodinné věci a mladistvé, pracovněprávních sekcí a obchodních sekcí. Sekce pro výkon rozhodnutí se zabývají také výkonem rozsudků vynesených v trestních řízeních, které by podle trestního řádu neměl řešit civilní soud.

Soudy s širší místní příslušností

Soudy pro otázky duševního vlastnictví

projednávají záležitosti v těchto oblastech:

1. žaloby, kdy se žalobní důvod vztahuje k autorským právům a souvisejícím právům;
2. žaloby, kdy se žalobní důvod vztahuje k průmyslovému vlastnictví, jakýmkoli způsobem stanoveným právními předpisy;
3. žaloby na zneplatnění a zrušení patentů, dodatkových ochranných osvědčení, užitných vzorů a topografií polovodičových výrobků uvedených v zákoně o průmyslovém vlastnictví (Código da Propriedade Industrial) a dalších použitelných právních předpisech, jakož i žádosti o prohlášení neplatnosti nebo zrušení registrací výkresů nebo modelů, značek, logotypů, odměn, označení původu a zeměpisných označení, které jsou předmětem řízení o protinároku;
4. odvolání proti rozhodnutím vydaným Národním institutem pro průmyslové vlastnictví (Instituto Nacional da Propriedade Industrial, I. P. – INPI, I. P.), kterými se přiznává nebo zamítá jakýkoli druh práv průmyslového vlastnictví, nebo proti rozhodnutím, která se týkají převodů, licencí nebo prohlášení o zastaralosti, nebo proti jakýmkoli jiným úkonům, které ovlivňují, mění nebo anulují práva průmyslového vlastnictví;
5. odvolání a přezkum rozhodnutí nebo jakýchkoli jiných opatření, která lze zákonně napadnout, přijatých Národním institutem pro průmyslové vlastnictví ve věcech týkajících se porušení a pokut;
6. určovací žaloby, kdy se žalobní důvod týká názvů internetových domén;
7. odvolání proti rozhodnutím přijatým Nadací pro národní vědeckou analýzu (Fundação para a Computação Científica Nacional), která je příslušným orgánem odpovědným za registraci, zamítnutí žádosti o registraci nebo obnovení a prodloužení doménových jmen .pt;
8. žaloby, kdy se žalobní důvod týká společností nebo názvů společností;
9. odvolání proti rozhodnutím přijatým Institutem pro rejstříky a notáře (Instituto dos Registos e do Notariado, I. P. – IRN, I. P.), která se týkají přípustnosti názvů společností a obchodních názvů na základě právního rámce Národního rejstříku právnických osob (Registo Nacional de Pessoas Coletivas);
10. žaloby, kdy se žalobní důvod vztahuje k nekalé hospodářské soutěži nebo porušování obchodních tajemství v souvislosti s průmyslovým vlastnictvím;
11. opatření pro získání a uchování důkazu a pro poskytnutí informací, pokud je to zapotřebí pro ochranu práv duševního vlastnictví a autorských práv.

Soud pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled

Tento soud mimo jiné projednává otázky týkající se odvolání, přezkumu a výkonu rozhodnutí, příkazů a jiných opatření vyplývajících z případů porušení, které lze zákonně napadnout, vydaných několika regulačními orgány, konkrétně Úřadem pro hospodářskou soutěž (Autoridade da Concorrência), portugalským Úřadem pro civilní letectví (Autoridade Nacional da Aviação Civil), Portugalskou bankou (Banco de Portugal) a portugalskou Komisí pro trh s cennými papíry (Comissão do Mercado de Valores Mobiliários).

Námořní soudy

projednávají záležitosti v těchto oblastech:

1. náhrady škod, které způsobily nebo utrpěly lodě, čluny nebo jiná plavidla, nebo škod vyplývajících z jejich používání na moři, podle obecných ustanovení právních předpisů;
2. smlouvy o stavbě, opravě, nákupu či prodeji lodí, člunů a jiných plavidel, pokud jsou určeny k používání na moři;
3. smlouvy o přepravě po moři nebo smlouvy o kombinované či multimodální přepravě;
4. smlouvy o říční přepravě a přepravě přes kanál, v mezích stanovených v tabulce 1 připojené k obecnému nařízení pro přístavy (Regulamento Geral das Capitanias), schválenému nařízením vlády č. 265/72 ze dne 31. července 1972;
5. smlouvy o pronájmu nebo nájmu námořních lodí, člunů a jiných plavidel;
6. smlouvy o pojištění lodí, člunů a jiných plavidel určených k používání na moři a jejich nákladu;
7. zástavní a výhradní práva k lodím nebo člunům a jakékoli bankovní záruky ve vztahu k plavidlům a jejich nákladu;
8. zvláštní řízení týkající se lodí, člunů a jiných plavidel a jejich nákladu;
9. naléhavá předběžná řízení týkající se lodí, člunů a jiných plavidel, jejich příslušných nákladů a ropných paliv a jiných věcí náležejících k lodím, člunům a jiným plavidlům, jakož i předběžné žádosti na správce přístavu, aby poskytl podporu v souvislosti s odchozím pohybem věcí, které jsou předmětem těchto řízení;
10. záležitosti týkající se společné havárie nebo zvláštní havárie, včetně těch, které souvisejí s jinými plavidly pro používání na moři;
11. námořní pomoc a záchrana;
12. smlouvy o službách vlečných lodí a vedení plavidla;
13. odstraňování trosek;
14. občanskoprávní odpovědnost v souvislosti se znečištěním moří a jiných vod spadajících do jejich soudní pravomoci;
15. používání, ztráta, hledání nebo přivlastňování metod nebo zařízení pro rybaření nebo pro sběr mořských plodů, měkkýšů a mořských řas, harpun, vybavení, zbraní, potřeb a jiných předmětů používaných pro účely plavby nebo rybaření, jakož i škody, které tento materiál způsobí nebo utrpí;
16. škody způsobené na majetku, který náleží do veřejné námořní oblasti;
17. vlastnictví a držení trosek plavidel, které byly vyplaveny na břeh, a věcí nebo jakýchkoli existujících pozůstatků, které pocházejí nebo připlují z oceánu a které leží na půdě nebo půdním podloží nebo které pocházejí z vnitrozemských vod nebo se v nich nacházejí, pokud je to z námořního hlediska zajímavé;
18. zatčení,
19. všechny obecné otázky ve věcech obchodního námořního práva;
20. odvolání proti rozhodnutím přijatým správcem přístavu ve věcech porušení námořních pravidel.

Soud pro výkon trestů

Tento soud monitoruje výkon trestů a dohlíží na něj a přijímá rozhodnutí o změnách, nahrazení a ukončení trestu nebo vazebního opatření stanoveného v soudním rozhodnutí poté, co byl uložen trest. Soud má pravomoc:

• rozhodnout o výkonu doplňkového trestu vyhoštění a prohlásit, že se od výkonu trestu odnětí svobody upouští, a rozhodnout o brzkém provedení doplňkového trestu vyhoštění,
• prohlásit, že se upouští od výkonu trestu odnětí svobody, trestu bez právního časového omezení (pena relativamente indeterminada) nebo ochranného opatření spojeného s internací,
• vydávat zatýkací rozkazy, příkazy k zadržení nebo propuštění,
• vydat prohlášení o nedodržování podmínek a nařídit zajištění majetku spojeného s odsouzenou osobou, která se úmyslně, zcela nebo částečně, vyhýbá výkonu trestu odnětí svobody nebo vazebnímu opatření,
• rozhodnout o předběžném výmazu skutečností nebo rozhodnutí, které byly zapsány do trestního rejstříku.

Ústřední soud pro trestní vyšetřování

Tento soud provádí trestní vyšetřování, přijímá rozhodnutí o trestu a je příslušný k vyšetřování trestné činnosti, k níž dojde v okresech náležejících k různým odvolacím soudům (Tribunais da Relação), a kdykoli jsou spáchány tyto trestné činy:

1. trestné činy proti míru a lidskosti;
2. trestné činy teroristických organizací a terorismus;
3. trestné činy ohrožující bezpečnost státu, s výjimkou volebních trestných činů;
4. obchodování s narkotiky, psychotropními látkami a prekurzory drog, s výjimkou situací přímé distribuce spotřebiteli, a zločinecké spolčení za účelem nezákonného obchodování;
5. praní peněz;
6. korupce, zpronevěra a úplatkářství;
7. úmyslný úpadek;
8. špatné řízení ekonomicky nezávislých organizací veřejného sektoru;
9. podvod související se získáváním nebo zpronevěrou dotací, grantů nebo půjček;
10. hospodářské a finanční trestné činy spáchané organizovaně, zejména zahrnující použití informačních technologií;
11. hospodářské a finanční trestné činy, které jsou svým rozsahem mezinárodní nebo nadnárodní.

Specializované soudy

Tribunál pro věci nezletilých a rodinného práva v Brašově (Tribunalul pentru Minori şi Familie)

Tribunál pro věci nezletilých a rodinného práva v Brašově rozhoduje ve věcech, jež se týkají trestných činů spáchaných nezletilými nebo vůči nezletilým. Před zřízením specializovaného tribunálu spadaly tyto věci do působnosti tribunálu v Brašově (Tribunalul Brașov).

Specializované tribunály

Existují tři specializované tribunály (bývalé obchodní tribunály):

• Specializovaný tribunál v Kluži (Tribunalul Specializat Cluj),
• Specializovaný tribunál v Mureši (Tribunalul Specializat Mureș),
• Specializovaný tribunál v Argeši (Tribunalul Specializat Argeș).

Tyto tribunály rozhodují ve věcech týkajících se podnikatelů. Za podnikatele jsou považováni všichni, kdo provozují podnikatelskou činnost.

Vojenské soudy

Jurisdikce vojenských soudů je stanovena v trestním řádu. Každý vojenský soud má postavení vojenského útvaru.

Hierarchie vojenských soudů je následující:

• čtyři vojenské tribunály (ve městech Bukurešť, Kluž-Napoca, Iaşi a Temešvár),
• Vojenský tribunál v Bukurešti (Tribunalul Militar Teritorial București),
• Vojenský odvolací soud v Bukurešti (Curtea Militară de Apel București).

Vojenské soudy jsou složeny z vojenských soudců, úředníků, pracovníků spisové služby a dalšího personálu.

Vojenské tribunály

V Rumunsku jsou celkem čtyři vojenské tribunály, které sídlí v těchto městech:

• Bukurešť,
• Kluž-Napoca,
• Iași,
• Temešvár.

Jako nejvyšší soud prvního stupně rozhoduje vojenský tribunál ve věcech týkajících se trestných činů spáchaných vojenským personálem, a to až do hodnosti plukovníka včetně, jakož i o dalších případech, jež jsou stanoveny zákonem.

Vojenský odvolací soud v Bukurešti (Curtea Militară de Apel București)

Vojenský odvolací soud v Bukurešti rozhoduje:

• jako soud prvního stupně ve věcech týkajících se trestných činů proti národní bezpečnosti: vlastizrada, vlastizrada spáchaná předáním tajných státních informací, vlastizrada spáchaná napomáháním nepříteli, jednání proti ústavnímu pořádku, nepřátelské činnosti proti státu, špionáž, útok ohrožujícího národní bezpečnost, útok proti společenství, zneužití pravomoci, rozšiřování lživých informací, vojenská propaganda, poškozování státních zájmů, zveřejnění informací ohrožujících národní bezpečnost, trestné činy proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany, neoznámení trestných činů proti národní bezpečnosti, které byly spáchány vojenským personálem, trestné činy týkající se národní bezpečnosti Rumunska stanovené ve zvláštních zákonech, jež byly spáchány vojenským personálem, trestné činy spáchané soudci vojenských tribunálů a vojenskými prokurátory z vojenských prokuratur při těchto soudech, trestné činy spáchané generály, maršály a admirály a návrhy na postoupení věci jinému soudu, jak je stanoveno zákonem,
• jako odvolací soud o opravných prostředcích proti rozhodnutím vojenských tribunálů vyneseným v prvním stupni.
• o sporech o příslušnost mezi vojenskými tribunály v rámci své oblasti působnosti a o odvoláních proti rozsudkům vyneseným těmito tribunály, jak je stanoveno zákonem.

Správní soudy

V Rumunsku správní soudy neexistují. Rozhodování o správních věcech je v kompetenci zvláštních správních úseků soudů.

Další specializované soudy

Ústavní soud

Ústavní soud se skládá z devíti soudců jmenovaných na funkční období devíti let, které nelze prodloužit ani obnovit. Tři soudce jmenuje Poslanecká sněmovna, tři soudce Senát a tři soudce prezident Rumunska. Soudci Ústavního soudu si na tříleté funkční období zvolí v tajném hlasování předsedu soudu. Ústavní soud obměňuje každé tři roky jednu třetinu svých soudců.

Podle článku 146 Ústavy Rumunska jsou Ústavnímu soudu vyhrazeny následující pravomoci:

• rozhoduje o ústavnosti zákonů před jejich vyhlášením, a to na návrh rumunského prezidenta, předsedy jedné z komor parlamentu, vlády, Nejvyššího kasačního a soudního dvora (Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie), rumunského veřejného ochránce práv nebo alespoň 50 poslanců či alespoň 25 senátorů, popř. z moci úřední, v případě jakékoliv iniciativy, která navrhuje revizi ústavy,
• rozhoduje o ústavnosti mezinárodních smluv nebo jiných mezinárodních dohod na návrh předsedy jedné z komor parlamentu, alespoň 50 poslanců či alespoň 25 senátorů,
• rozhoduje o ústavnosti jednacího řádu parlamentu na návrh předsedy jedné z komor parlamentu, parlamentní skupiny, alespoň 50 poslanců nebo 25 senátorů,
• rozhoduje o námitkách proti neústavnosti zákonů a nařízení vlády podaných u soudů nebo orgánů obchodní arbitráže, námitky proti neústavnosti může vznášet i přímo veřejný ochránce práv,
• rozhoduje o právních sporech ústavní povahy mezi orgány veřejné správy, a to na žádost rumunského prezidenta, předsedy jedné z komor parlamentu, předsedy vlády nebo předsedy Nejvyšší rady soudců,
• dohlíží nad dodržováním postupu při volbě rumunského prezidenta a potvrzuje výsledky volby,
• poskytuje poradní stanoviska k návrhům na odvolání rumunského prezidenta z úřadu,
• potvrzuje existenci veškerých okolností, které mohou ospravedlnit přítomnost zástupce hlavy státu, a podává parlamentu a vládě zprávu o výsledcích,
• dohlíží nad dodržováním postupu při organizaci a realizaci referenda a potvrzuje jeho výsledky,
• ověřuje, zda jsou splněny podmínky pro to, aby občané mohli uplatňovat svou zákonodárnou iniciativu,
• rozhoduje o otázkách protiústavnosti politických stran,
• plní veškeré další funkce stanovené v organickém zákoně o soudech (zákon č. 47/1992, opětovně zveřejněný).

Právní databáze

K dispozici jsou následující on-line právní databáze:

• Nejvyšší kasační a soudní dvůr zveřejňuje svoji judikaturu na vlastních internetových stránkách;
• Soudy zveřejňují souhrny svých rozhodnutí na soudním portálu. Viz například souhrn rozhodnutí odvolacího soudu v Bukurešti,
• kompletní normativní akty rumunského práva (zákony, nařízení vlády, rozhodnutí vlády atd.) jsou shromážděny v rumunské právní databázi, kterou vlastní a vede rumunská Legislativní rada.

Je přístup do právní databáze zdarma?

Ano, přístup do právní databáze je zdarma.

Související odkazy

Jurisdikce soudů – Rumunsko

Soudy pro věci pracovní a soud pro věci sociálního zabezpečení prvního stupně

Podle platné právní úpravy je v působnosti soudů pro věci pracovní rozhodovat individuální nebo kolektivní pracovní spory a soudů pro věci sociálního zabezpečení rozhodovat spory v oblasti sociálního zabezpečení.

Soudy pro věci pracovní a soud pro věci sociálního zabezpečení rozhodují v prvním stupni. O opravných prostředcích proti rozhodnutím těchto soudů rozhoduje Vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení (Višje delovno in socialno sodišče). Opravné prostředky proti rozhodnutím Vrchního soudu pro věci pracovní a sociálního zabezpečení projednává Nejvyšší soud Republiky Slovinsko (Vrhovno sodišče Republike Slovenije), který provádí i přezkum těchto rozhodnutí.

V působnosti soudu pro věci pracovní je rozhodovat tyto individuální pracovněprávní spory:

• spory týkající se vzniku, existence, trvání a zániku pracovněprávních vztahů,
• spory týkající se práv, povinností a odpovědností vyplývajících z pracovních smluv uzavřených mezi zaměstnanci a zaměstnavateli nebo jejich právními nástupci,
• spory týkající se práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů mezi zaměstnancem a klientem, k němuž byl zaměstnanec přidělen k práci na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a klientem,
• spory související s postupy náboru zaměstnanců,
• spory týkající se práv a povinností vyplývajících z průmyslového vlastnictví, dohodnutých mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na základě pracovněprávních vztahů,
• spory týkající se práce vykonávané dětmi mladšími 15 let, učni, žáky a studenty,
• spory týkající se stipendií pro personál mezi zaměstnavateli a žáky nebo studenty,
• spory týkající se dobrovolného výkonu zkušební doby,
• spory, o nichž to stanoví zákon.

V působnosti soudu pro věci pracovní je rovněž rozhodovat o tom, zda bude pojišťovna jednou ze žalovaných stran ve sporu o náhradu škody, který rozhoduje soud pro věci pracovní.

V působnosti soudu pro věci pracovní je rozhodovat tyto kolektivní pracovněprávní spory:

• spory týkající se platnosti kolektivní smlouvy a jejího uplatňování mezi stranami této smlouvy nebo mezi stranami této smlouvy a třetími osobami,
• spory týkající se pravomoci vést kolektivní vyjednávání,
• spory týkající se souladu kolektivních smluv se zákonem, vzájemného souladu kolektivních smluv a souladu všeobecných právních aktů zaměstnavatele se zákonem a s kolektivními smlouvami,
• spory týkající se zákonnosti stávek a jiných protestních akcí,
• spory týkající se účasti zaměstnanců na řízení,
• spory týkající se pravomocí odborů v pracovněprávních vztazích,
• spory související se stanovením reprezentativnosti odborů,
• spory, o nichž to stanoví zákon.

V působnosti soudu pro věci sociálního zabezpečení je rozhodovat tyto spory v oblasti sociálního zabezpečení:

1. V oblasti důchodového a invalidního pojištění:

• spory týkající se práv na povinné důchodové a invalidní pojištění a nároků z nich vyplývajících,
• spory týkající se práv na povinné penzijní připojištění a nároků z něj vyplývajících,
• spory týkající se plateb pojistného na povinné důchodové a invalidní pojištění a povinné penzijní připojištění,
• spory týkající se specifikace nebo zrušení pracovních funkcí, pro které je zařazení do penzijního připojištění povinné,
• spory týkající se dobrovolného zařazení do povinného důchodového a invalidního pojištění a placení pojistného na toto pojištění,
• spory týkající se uznávání a odkoupení doby započitatelné na důchod,
• spory týkající se práva na státní důchod,
• spory související se záznamy sociálního zabezpečení.

2. V oblasti zdravotního pojištění:

• spory týkající se práva na povinné zdravotní pojištění a nároků z něho vyplývajících, jakož i placení příspěvků na toto pojištění.

3. V oblasti pojištění pro případ nezaměstnanosti a pracovního pojištění:

• spory týkající se povinného pojištění pro případ nezaměstnanosti a platby příspěvků na toto pojištění a nároků z něho vyplývajících,
• spory týkající se dobrovolného zařazení do povinného pojištění pro případ nezaměstnanosti a platby příspěvků na toto pojištění,
• spory týkající se stipendií, pro jejichž udělení je rozhodující majetkové přiznání, a stipendií pro nadané osoby,
• spory týkající se úvěrů na studium poskytnutých na základě záruk a dotovaných úrokových sazeb, pro jejichž poskytnutí je rozhodující majetkové přiznání.

4. V oblasti rodičovské ochrany a rodičovských dávek:

• spory týkající se práva na pojištění rodičovské ochrany a nároků z něho vyplývajících a platby příspěvků na toto pojištění,
• spory týkající se práva na rodičovské dávky.

5. V oblasti sociálních dávek:

• spory týkající se dávek sociálního zabezpečení,
• spory týkající se práva na sociální dávky z různých titulů, pokud je jejich účelem řešení sociálního zabezpečení žadatele a pokud je pro uznání práva na takový příspěvek rozhodující majetkové přiznání.

V působnosti soudu pro věci sociálního zabezpečení je rovněž rozhodovat tyto spory v oblasti sociálního zabezpečení:

• spory týkající se navrácení neoprávněně získaných peněžních prostředků,
• spory týkající se náhrady škody způsobené pojištěné osobě nebo žadateli o sociální dávky úředním postupem státního orgánu nebo představitele veřejné moci nebo škody, kterou způsobila pojištěná osoba instituci v souvislosti s pojišťovacím vztahem, případně v souvislosti s výkonem práv vyplývajících ze sociálního zabezpečení.

V působnosti soudu pro věci sociálního zabezpečení je rozhodovat spory v oblasti sociálního zabezpečení, o nichž to stanoví zákon.

V Republice Slovinsko působí následující soudy prvního stupně:

• Soud pro věci pracovní v Celje se sídlem v Cejle, který je místně příslušný pro území soudního obvodu Celje,
• Soud pro věci pracovní v Koperu se sídlem v Koperu, který je místně příslušný pro území soudních obvodů Koper a Nova Gorica,
• Soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení v Lublani se sídlem v Lublani, který je příslušný rozhodovat pracovněprávní spory v soudních obvodech Kranj, Krško, Ljubljana a Novo mesto, a v oblasti sociálního zabezpečení spory na území Republiky Slovinsko,
• Soud pro věci pracovní v Mariboru se sídlem v Mariboru, který je místně příslušný pro území soudních obvodů Maribor, Murska Sobota, Ptuj a Slovenj Gradec.

Soudy prvního stupně rozhodují pracovněprávní spory v sídle soudu, není-li stanoveno, že je musí rozhodovat na externích pracovištích.

Ve sporech pracovněprávních a v oblasti sociálního zabezpečení rozhoduje soud prvního stupně v senátu, který tvoří soudce ve funkci předsedy senátu a dva přísedící laičtí soudci jako členové senátu, z nichž jeden musí být vybrán ze seznamu kandidátů zaměstnanců nebo pojištěnců a druhý ze seznamu kandidátů zaměstnavatelů nebo institucí.

Samosoudce rozhoduje individuální spory pracovněprávní a v oblasti sociálního zabezpečení týkající se majetkových právních nároků, pokud hodnota předmětu sporu nepřevyšuje částku 40 000 eur. Bez ohledu na hodnotu předmětu sporu samosoudce rozhoduje o některých důležitých otázkách, a to např. individuální pracovněprávní spory týkající se ukončení pracovního poměru, práce ve zkušební době, práce přesčas, přestávek v práci, odpočinku, dovolené a jiné nepřítomnosti v zaměstnání, povinnosti vykonávat práci v důsledku mimořádných okolností, disciplinárních sankcí, dočasného přeložení v důsledku zahájení kárného řízení a dočasného opětovného přidělení k práci, dále pak spory v oblasti sociálního zabezpečení týkající se práva na příspěvek na pečovatelskou službu, práva na příspěvek pro případ invalidity způsobené pracovním úrazem a práva na lázeňskou péči.

Vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení (Višje delovno in socialno sodišče)

Vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů pro věci pracovní a pro věci sociálního zabezpečení prvního stupně. Opravné prostředky proti rozhodnutím Vrchního soudu pro věci pracovní a sociálního zabezpečení projednává Nejvyšší soud Republiky Slovinsko, který provádí i přezkum těchto rozhodnutí.

Vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení má sídlo v Lublani.

Vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení rozhoduje v senátu složeném ze tří soudců.

Správní soud Republiky Slovinsko (Upravno sodišče Republike Slovenije)

V působnosti Správního soudu Republiky Slovinsko je rozhodovat správní spory postupem uvedeným v zákoně o správních sporech.

Správní soudnictví zajišťuje podle zákona soudní ochranu práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob ve vztahu k rozhodnutím a úkonům státních orgánů, orgánů místní samosprávy a představitelů veřejné moci.

Ve správních sporech soud:

• rozhoduje o zákonnosti pravomocných správních aktů, které zasahují do právního postavení žalobce,
• rozhoduje o zákonnosti individuálních aktů a úkonů, které zasahují do lidských práv a základních svobod, neexistuje-li jiný prostředek právní ochrany,
• rozhoduje o zákonnosti aktů vydaných státními orgány, pokud byly vydány ve formě právního předpisu upravujícího individuální právní vztahy.
• rozhoduje o veřejnoprávních sporech mezi státem a místními společenstvími, mezi místními společenstvími nebo o sporech mezi nimi a představiteli veřejné moci, pokud tak stanoví zákon nebo pokud podle ústavy nebo ze zákona neexistuje jiný prostředek právní ochrany,
• rozhoduje o zákonnosti jiných aktů, pokud tak stanoví zákon.

Správní spory rozhoduje v prvním stupni Správní soud Republiky Slovinsko. O stížnosti proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve správním sporu nebo o revizi rozhodnutí vydaného v prvním stupni však rozhoduje Nejvyšší soud Republiky Slovinsko.

Správní soud má sídlo v Lublani.

Správní soud musí rozhodovat ve svém sídle nebo v následujících pobočkách:

• pobočka v Celje pro území, pro které je místně příslušný Vrchní soud v Celje,
• pobočka v Nové Gorici pro území, pro které je místně příslušný Vrchní soud v Koperu,
• pobočka v Mariboru pro území, pro které je místně příslušný Vrchní soud v Mariboru.

Správní soud rozhoduje v senátu složeném ze tří soudců, vyjma případů, kdy zákon stanoví rozhodování samosoudcem.

Nejvyšší soud rozhoduje o zastavení řízení jako samosoudce; o opravných prostředcích v senátu složeném ze tří soudců; o kompetenčních sporech mezi správním soudem a obecným soudem nebo specializovaným soudem v senátu složeném ze tří soudců; v kompetenčních sporech mezi správním soudem a Nejvyšším soudem v senátu složeném z pěti soudců.

Právní databáze

Více informací o soudech ve Slovinsku je dispozici na oficiální internetové stránce Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko.

Související odkazy

Soudy pro věci pracovní

Správní soud RS

Správní soudy

Záležitosti správního práva spadají primárně do pravomoci krajských soudů a Nejvyššího soudu Slovenské republiky.

Ve Slovenské republice nejsou zřízeny správní soudy, existují ale samostatné senáty složené ze soudců specializovaných na správní právo.

Specializované soudy

Ústavní soud

Ústavní soud Slovenské republiky je nezávislým soudním orgánem a v jeho pravomoci je rozhodovat o ústavnosti právních předpisů.

Ústavní soud má sídlo v Košicích, na adrese Hlavná 110, Košice 042 65 a detašované pracoviště Ústavního soudu Slovenské republiky se nachází v Bratislavě na Župném náměstí 12.

Kompetence

Podle Ústavy Slovenské republiky rozhoduje Ústavní soud o souladu:

• zákonů s ústavou, ústavními zákony a s mezinárodními smlouvami, s nimiž vyslovila souhlas Národní rada Slovenské republiky a které byly ratifikovány a vyhlášeny zákonem stanoveným způsobem,
• nařízení vlády, obecně závazných právních předpisů ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy s ústavou, ústavními zákony a s mezinárodními smlouvami, s nimiž vyslovila souhlas Národní rada Slovenské republiky a které byly ratifikovány a vyhlášeny zákonem stanoveným způsobem, a se zákony,
• obecně závazných nařízení s ústavou (článek 68), ústavními zákony a s mezinárodními smlouvami, s nimiž vyslovila souhlas Národní rada Slovenské republiky a které byly ratifikovány a vyhlášeny zákonem stanoveným způsobem, a se zákony, pokud o nich nerozhoduje jiný soud,
• obecně závazných právních předpisů místních orgánů státní správy a obecně závazných nařízení orgánů územní samosprávy (podle čl. 71 odst. 2) s ústavou, ústavními zákony, mezinárodními smlouvami vyhlášenými zákonem stanoveným způsobem, se zákony, s nařízeními vlády právními předpisy a obecně závaznými právními předpisy ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, pokud o nich nerozhoduje jiný soud.

Ústavní soud dále:

• rozhoduje o souladu sjednaných mezinárodních smluv, které vyžadují souhlas Národní rady Slovenské republiky a soulad s ústavou nebo ústavním zákonem,
• rozhoduje o tom, zda je předmět referenda, které se má vyhlásit na základě petice občanů nebo usnesení Národní rady Slovenské republiky (podle čl. 95 odst. 1), v souladu s ústavou nebo ústavním zákonem,
• rozhoduje kompetenční spory mezi ústředními orgány státní správy, pokud zákon nestanoví, že tyto spory rozhoduje jiný státní orgán,
• rozhoduje o stížnostech podaných fyzickými nebo právnickými osobami, které namítají porušení svých základních lidských práv nebo svobod vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou Slovenská republika ratifikovala a vyhlásila zákonem stanoveným způsobem, pokud o ochraně těchto práv a svobod nerozhoduje jiný soud,
• rozhoduje o stížnostech podaných orgány územní samosprávy proti neústavnímu nebo nezákonnému rozhodnutí nebo jinému neústavnímu nebo nezákonnému zásahu do věcí územní samosprávy, pokud o jejich ochraně nerozhoduje jiný soud,
• podává výklad ústavy nebo ústavního zákona, je-li věc sporná,
• rozhoduje o stížnostech podaných proti rozhodnutím o potvrzení nebo nepotvrzení mandátu poslance národní rady,
• rozhoduje o ústavnosti a zákonitosti voleb (prezidenta Slovenské republiky, do Národní rady Slovenské republiky, do orgánů územní samosprávy a do Evropského parlamentu),
• rozhoduje o stížnostech podaných proti výsledku referenda nebo výsledkům lidového hlasování o odvolání prezidenta Slovenské republiky,
• rozhoduje o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí je v souladu s ústavními a jinými zákony,
• rozhoduje o obžalobě podané národní radou na prezidenta Slovenské republiky ve věci úmyslného porušení ústavy nebo vlastizrady,
• rozhoduje o tom, zda rozhodnutí o vyhlášení výjimečného stavu nebo stavu nouze a jiná rozhodnutí spojená s tímto rozhodnutím byla vydána v souladu s ústavou nebo ústavním zákonem.

Složení soudu:

Ústavní soud se skládá z 13 soudců.

Soudci Ústavního soudu jsou jmenováni prezidentem Slovenské republiky na funkční období 12 let, a to na návrh Národní rady Slovenské republiky. Národní rada Slovenské republiky navrhuje dvojnásobný počet kandidátů na soudce, které má prezident Slovenské republiky jmenovat.

Další důležité informace

Ústavní soud rozhoduje v tříčlenných senátech nebo v plénu.

Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná: to znamená, že proti takovému rozhodnutí není možné podat opravný prostředek.

Ústavní soud je oprávněn zahájit řízení na základě návrhu podaného:

• alespoň jednou pětinou všech poslanců Národní rady Slovenské republiky,
• prezidentem Slovenské republiky,
• vládou Slovenské republiky,
• soudem,
• generálním prokurátorem,
• kýmkoli, o jehož právu se má rozhodovat podle článku 127 (stížnosti fyzických nebo právnických osob) a článku 127a (stížnosti orgánů územní samosprávy),
• Nejvyšším kontrolním úřadem Slovenské republiky v případech stanovených v čl. 126 odst. 2 (zda je daná kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenské republiky),
• předsedou Soudní rady Slovenské republiky ve věcech týkajících se souladu právních předpisů podle čl. 125 odst. 1, pokud jde o výkon spravedlnosti,
• veřejným ochráncem práv ve věcech souladu právních předpisů podle čl. 125 odst. 1, pokud jejich další uplatňování může ohrozit základní práva nebo svobody nebo lidská práva a základní svobody vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou Slovenská republika ratifikovala a která byla vyhlášena zákonem stanoveným způsobem,
• každým, kdo vznese námitky proti kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenské republiky v případě stanoveném v čl. 126 odst. 2.

Právní databáze

Na internetových stránkách Ústavního soudu Slovenské republiky jsou zdarma dostupné:

• rozhodnutí soudu
• zprávy o nálezech a rozhodnutí
• tiskové zprávy
• mezinárodní činnosti
• informace o soudě

Specializovaný trestní soud

Specializovaný trestní soud vznikl v roce 2009 jako nástupce zvláštního soudu. Trestní soud rozhoduje v trestních věcech a jiných věcech stanovených v zákoně o trestním řízení (trestní řád). Je soudem prvního stupně a má postavení krajského soudu. Působnost Specializovaného trestního soudu je upravená v § 14 č. 301/2005 Sb. trestního řádu.

Kontaktní údaje Specializovaného trestního soudu Slovenské republiky:

Působnost

Působnost Specializovaného trestního soudu se vztahuje na tyto trestné činy:

• trestný čin úkladné vraždy,
• trestný čin machinací při veřejných zakázkách a veřejných dražbách, § 266 odst. 3 trestního zákona,
• trestný čin padělání, pozměňování a neoprávněné výroby peněz a cenných papírů, § 270 odst. 4 trestního zákona,
• trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele, § 326 odst. 3 a 4 trestního zákona v souběhu s trestnými činy podle písmen b), c), e), f), g), h), i), l) nebo m),
• trestný čin přijímání úplatku, § 328 až 330 trestního zákona,
• trestný čin podplácení, § 332 až 334 trestního zákona,
• trestný čin nepřímého úplatkářství, § 336 trestního zákona,
• trestný čin volební korupce, § 336a trestního zákona,
• trestný čin sportovní korupce, § 336b trestního zákona,
• trestný čin založení, plánování a podpory zločinecké skupiny a zvláště závažné trestné činy spáchané zločineckou skupinou,
• trestné činy terorismu,
• trestné činy proti majetku podle čtvrté hlavy zvláštní části trestního zákona nebo hospodářské trestné činy podle páté hlavy zvláštní části trestního zákona, pokud byla tímto trestným činem způsobena škoda nebo získán prospěch dosahující nejméně 25 000násobku malé škody podle trestního zákona, nebo pokud byl takový čin spáchán v rozsahu dosahujícím výše nejméně 25 000násobku malé škody podle trestního zákona,
• trestný čin poškozování finančních zájmů Evropské unie,
• trestné činy související s trestnými činy uvedenými v písmenech a) až l) nebo m), jsou-li splněny podmínky pro společné řízení,
• trestné činy extremismu, § 140a trestního zákona.

Specializované soudy

Ve Finsku existují specializované soudy, jejichž povinnosti jsou stanoveny zvláštními zákony. Specializované soudy byly ustanoveny za účelem projednávání určitých druhů věcí, které nelze považovat za věci příslušející obecným nebo správním soudům, protože vyžadují zvláštní odborné znalosti. Složení specializovaných soudů obyčejně zohledňuje odborné znalosti související s danou oblastí. Specializovanými soudy jsou:

• pracovní soud,
• obchodní soud,
• pojišťovnický soud a
• Nejvyšší soud ve věcech ústavní obžaloby.

pracovní soud,

Pracovněprávní soud (työtuomioistuin) projednává a rozhoduje spory vyplývající z výkladu zákona o pracovních smlouvách, zákona o zaměstnancích ve státní správě, zákona o zaměstnancích v samosprávě a dále nařízení, jimiž se řídí pracovní smlouvy se zaměstnanci ve službách evangelicko-luteránské církve. Rozhoduje rovněž spory z kolektivních smluv se státními zaměstnanci a ostatními pracovníky.

Obchodní soud

Obchodní soud (markkinaoikeus) je příslušný ve věcech týkajících se hospodářské soutěže a dohledu nad trhem, duševního vlastnictví a veřejných zakázek.

Pojišťovnický soud

Pojišťovnický soud (vakuutusoikeus) je specializovaný soud ve věcech týkajících se záležitostí sociálního zabezpečení. Pojišťovnický soud projednává mimo jiné tyto věci: nárok osoby na dávky ze zaměstnaneckého a státního důchodového systému, vnitrostátní dávky v nezaměstnanosti, náhradu škody způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání, trestným činem, invaliditou vzniklou v důsledku vojenské služby nebo úrazem při výkonu vojenské služby.

Nejvyšší soud ve věcech ústavní obžaloby

Nejvyšší soud ve věcech ústavní obžaloby (valtakunnanoikeus) je specializovaným soudem, který projednává případy spojené s obviněním z nezákonného jednání v úřadu vzneseným proti členům finské vlády, soudcům nejvyššího soudu, soudcům nejvyššího správního soudu a některým vyšším státním úředníkům. Nejvyšší soud ve věcech ústavní obžaloby je svolán jen v případě potřeby.

Další informace

Internetové stránky finského soudnictví obsahují informace o systému soudnictví Finska. Jde o centralizovaný portál, kde lze najít informace o soudech, státních zástupcích, soudních vykonavatelích a právní pomoci.

Naleznete zde například nejnovější judikaturu odvolacích a správních soudů a odkazy na internetové stránky všech soudů.

Specializované soudy

Existují některé specializované soudy, které se zabývají spory v různých specializovaných oblastech.

• Soud pro pracovněprávní věci (Arbetsdomstolen) řeší pracovněprávní spory. Za pracovněprávní spory se považují všechny spory, které se týkají vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Soud pro pracovněprávní věci je obvykle první a jedinou příslušnou instancí v pracovněprávních věcech. Některé druhy pracovněprávních sporů však nejdříve zkoumá okresní soud (tingsrätt) a proti jeho rozsudku lze následně podat opravný prostředek k soudu pro pracovněprávní věci, který se tak v dané věci stane druhou a poslední instancí.
• Obchodní soud (Marknadsdomstolen) se zabývá mimo jiné spory na základě zákona o hospodářské soutěži a zákona o marketingových praktikách.
• Patentový odvolací soud (Patentbesvärsrätten) se zabývá opravnými prostředky proti rozhodnutí Úřadu pro patenty a ochranné známky (Patent- och registreringsverket), která se týkají patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů atd. Opravné prostředky proti rozhodnutím Patentového odvolacího soudu se podávají k Nejvyššímu správnímu soudu (Högsta förvaltningsdomstolen).

Soudy pro věci pozemkové a životního prostředí (Mark- och miljödomstolar) projednávají věci, jako je povolení pro nakládání s vodou a provozy nebezpečné pro životní prostředí, otázky týkající se ochrany veřejného zdraví, zachování přírodních zdrojů, sběr odpadů a nebezpečných látek, škody na životním prostředí a jejich odstraňování, stavební, demoliční a územní povolení podle stavebního zákona, pronájem areálů, opravné prostředky související se stavebním řízením, parcelace, věcná břemena pro základní služby a vyvlastnění. Existuje pět soudů pro věci pozemkové a životního prostředí, což jsou specializované soudy při okresních soudech ve městech Nacka, Vänersborg, Växjö, Umeå a Östersund. Odvolání proti rozsudkům a rozhodnutím těchto soudů lze podat k Odvolacímu soudu pro věci pozemkové a životního prostředí (Mark- och miljööverdomstolen), který je součástí odvolacího soudu Svea hovrätt. Opravné prostředky ve věcech projednávaných soudy pro věci pozemkové a životního prostředí, u kterých bylo podáno odvolání k Odvolacímu soudu pro věci pozemkové a životního prostředí, lze podat k Nejvyššímu soudu (Högsta domstolen).

Námořní soudy (Sjörättsdomstolar) se zabývají věcmi podle námořního zákoníku (1994:1009). Existuje sedm námořních soudů, které jsou součástí okresních soudů ve městech Luleå, Sundsvall, Stockholm, Kalmar, Malmö, Göteborg a v regionu Värmland.

Soudy pro migrační věci (Migrationsdomstolar) přezkoumávají rozhodnutí Migračního úřadu (Migrationsverket) ve věcech týkajících se cizinců a občanství. Soudy pro migrační věci jsou specializovanými soudy, které tvoří součást správních soudů ve městech Malmö, Göteborg, Stockholm a Luleå. Opravné prostředky proti rozsudkům a rozhodnutím soudů pro migrační věci lze podat k Odvolacímu soudu pro migrační věci (Migrationsöverdomstolen), který je součástí stockholmského správního odvolacího soudu (Kammarrätten).

Některé druhy sporů souvisejících s pronájmem a vlastnictvím projednávají regionální tribunály pro otázky pronájmu (hyres- och arrendenämnder). Jedná se o kvazisoudní orgány s podobnými pravomocemi, jako mají soudy.

Ostatní specializované soudy

Ve Švédsku neexistuje ústavní či jiný podobný soud.

Správní soudy

Zákon o tribunálech, soudech a výkonu rozhodnutí z roku 2007 (Tribunals, Courts and Enforcement Act 2007) vytvořil jedinou sjednocenou strukturu pro většinu tribunálů, které rozdělil na Tribunál prvního stupně (First-tier Tribunal) a Vrchní tribunál (Upper Tribunal). Tribunál prvního stupně i Vrchní tribunál mají oddělené komory, které se zabývají různými předměty řízení, jež dohromady spojuje podobná soudní příslušnost. Podrobnosti k tribunálům lze získat na internetových stránkách Soudní služby Jejího Veličenstva (Her Majesty's Courts and Tribunals service).

Tribunál prvního stupně (First-tier Tribunal)

Tribunál prvního stupně (First-tier Tribunal) je obecný tribunál, jehož hlavní funkcí je projednávat odvolání proti rozhodnutím vládních úřadů v oblastech, pro něž má tribunál pravomoci. V některých případech je působnost tribunálu po celém Spojeném království. Tribunál prvního stupně je v současnosti rozdělen do šesti komor:

• Komora pro uznávání nároků na sociální podporu (The Social Entitlement Chamber)
• Komora pro zdraví, vzdělání a sociální péči (The Health, Education and Social Care Chamber)
• Komora pro výplatu válečných důchodů a dávek ozbrojeným silám (The War Pensions and Armed Forces Compensation Chamber)
• Daňová komora (The Tax Chamber)
• Všeobecná regulační komora (General Regulatory Chamber)
• Komora pro imigraci a azylovou politiku (Immigration and Asylum Chamber)
• Komora pro nemovitosti (Property Chamber)

Vrchní tribunál (Upper Tribunal)

Vrchní tribunál rozhoduje zejména, nikoliv však výhradně, o odvoláních proti rozhodnutím Tribunálu prvního stupně. Je nejvyšším protokolovacím soudem (Court of Record) a za určitých okolností má i pravomoc vést řízení o soudních přezkumech.

Vrchní tribunál se skládá z následujících komor:

• Komora správních odvolání (Administrative Appeals Chamber)
• Zemská komora (Lands Chamber)
• Daňová a kancléřská komora (Tax and Chancery Chamber)
• Komora pro imigraci a azylovou politiku (Immigration and Asylum Chamber)

Charakteristickým rysem tribunálů je jejich odborné zaměření v oblasti odvolání. Skládají se ze soudců, kteří jsou právními odborníky ve své oblasti působnosti, a členů bez právního vzdělání, kteří jsou buď odborně kvalifikovaní, nebo je jejich kvalifikace dána zkušenostmi z oboru. Senáty u jednotlivých typů odvolání se různí v závislosti na předmětu odvolání.

Pracovní tribunál (Employment Tribunal) a Pracovní odvolací tribunál (Employment Appeal Tribunal)

Pracovní tribunál a Pracovní odvolací tribunál stojí mimo jednotnou strukturu tribunálů, ale mají podporu Soudní služby Jejího Veličenstva. Úlohou tribunálu je vykonávat správní úkoly nezbytné k tomu, aby bylo možné rozhodnout o žalobách podaných k pracovním tribunálům a následných odvoláních k Pracovnímu odvolacímu tribunálu.

Správní soud v Anglii a Walesu má jurisdikci nad správním právem v Anglii a Walesu, stejně jako pravomoc dohlížet na práci nižších soudů a tribunálů.

Specializované soudy

Dále je v Anglii a Walesu celá řada specializovaných soudů:

• U soudů pro úřední ohledání mrtvol (Coroners' Courts) soudní ohledávač (někdy s porotou) prošetřuje případy násilné, nepřirozené a podezřelé smrti nebo náhlého úmrtí, jehož příčina je neznámá.
• Soud pro ochranu (Court of Protection) přijímá rozhodnutí o majetkových záležitostech, o zdravotním a sociálním zabezpečení dospělých (a v některých případech i dětí), kteří nemají právní způsobilost. Soud má také pravomoc vystavovat prohlášení o způsobilosti osob přijímat určitá rozhodnutí. Jedná se o nejvyšší protokolovací soud, a je proto způsobilý vytvářet precedenty.
• U válečných soudů (Courts Martial) se projednávají případy, které podléhají vojenskému právu a jsou vedeny proti členům ozbrojených sil.
• Církevní soudy (Ecclesiastical Courts) rozhodují v záležitostech týkajících se Anglikánské církve a církevního práva.
• Obchodní soudy (Commercial/Mercantile Courts) se zabývají obchodními záležitostmi.
• Technologické a stavební soudy (Technology and Construction Courts) se zabývají záležitostmi týkajícími se stavebních prací nebo zakázek v oblasti informačních technologií.

Související odkazy

Soudní služba Jejího Veličenstva

Ministerstvo spravedlnosti (Department of Justice) odpovídá za správu několika tribunálů v Severním Irsku. V praxi tuto funkci plní Soudní služba Severního Irska, výkonná agentura ministerstva spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti má zákonnou odpovědnost za tyto tribunály:

• Tribunál pro věci péče (Care Tribunal)
• Tribunál pro věci charit (Charity Tribunal)
• Odvolací panel Severního Irska pro kompenzaci újmy utrpěné v důsledku trestného činu (Criminal Injuries Compensation Appeals Panel for Northern Ireland)
• Pozemkový tribunál (Lands Tribunal)
• Revizní tribunál pro duševní zdraví (Mental Health Review Tribunal)
• Tribunál Severního Irska pro zdraví a bezpečnost (Northern Ireland Health and Safety Tribunal)
• Tribunál Severního Irska pro dopravní přestupky (Northern Ireland Traffic Penalty Tribunal)
• Tribunál Severního Irska pro věci oceňování (Northern Ireland Valuation Tribunal)
• Komisaři pro sociálního zabezpečení a komisaři pro podporu dítěte (Social Security Commissioners and Child Support Commissioners)
• Tribunál pro zvláštní vzdělávací potřeby a zdravotní postižení (Special Educational Needs and Disability Tribunal)
• Tribunál podle přílohy 11 nařízení z roku 1972 o zdravotnických a osobních sociálních službách pro Severní Irsko (Tribunal under Schedule 11 to the Health and Personal Social Services (Northern Ireland) Order 1972)

V dubnu 2010 ministerstvo spravedlnosti rovněž přijalo odpovědnost za správu odvolací služby (Appeals Service) a panelu pro posuzování nájmů (Rent Assessment Panel), které spravuje na základě dohody o úrovni služeb s ministerstvem pro komunity (Department for Communities). Plánuje se, že odvolací služba a panel pro posuzování nájmů budou v rámci programu reformy soudnictví zákoně převedeny na ministerstvo spravedlnosti.

Podle dohody o úrovni služeb poskytuje Soudní služba Severního Irska správní podporu rovněž tribunálům s působností pro celém Spojeném království, které mají sídlo v Severním Irsku, a to včetně daňového senátu (Tax Chamber), senátu pro imigrační a azylové otázky (Immigration and Asylum Chamber), senátu pro všeobecnou regulaci soudu prvního stupně (General Regulatory Chamber of the First-tier Tribunal), pokud jde o příslušnost k rozhodování v otázkách práva na přístup k informacím, a senátu pro správní odvolání vrchního soudu (Administrative Appeals Chamber of the Upper Tribunal).

Více informací o činnostech tribunálů, které spravuje Soudní služba Severního Irska, včetně jejich kontaktních údajů, naleznete na internetové stránce Soudní služby Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service).

Související odkazy

Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service)

Správní soudy

Zákon o tribunálech, soudech a výkonu rozhodnutí z roku 2007 (The Tribunals, Courts and Enforcement Act 2007) vytvořil jedinou sjednocenou strukturu pro většinu tribunálů vyhrazených pro vládu Spojeného království, které byly rozděleny na Tribunál prvního stupně (First-tier Tribunal) a Vrchní tribunál (Upper Tribunal). Tribunál prvního stupně a Vrchní tribunál mají oddělené komory, které se zabývají různými předměty řízení, jež dohromady spojuje podobná soudní příslušnost. Podrobnosti k tribunálům lze získat na internetových stránkách Soudní služby Jejího Veličenstva (Her Majesty's Courts and Tribunals Service).

Skotský zákon o tribunálech z roku 2014 vytvořil jediný Tribunál prvního stupně (First-tier Tribunal) a Vrchní tribunál (Upper Tribunal) pro Skotsko. První tribunály byly převedeny do nové struktury dne 1. prosince 2016.

Článek 39 skotského zákona z roku 2016 umožňuje, aby řízení a provoz řady vyhrazených tribunálů byly převedeny na Skotsko.

Tribunál prvního stupně (First-tier Tribunal) Spojeného království

Tribunál prvního stupně (First-tier Tribunal)Spojeného království je obecný tribunál, jehož hlavní funkcí je projednávat odvolání proti rozhodnutím vládních úřadů v oblastech, pro něž má tribunál pravomoci. V některých případech je působnost tribunálu po celém Spojeném království včetně Skotska. Tribunál prvního stupně je v současnosti rozdělen do sedmi komor:

• Komora pro uznávání nároků na sociální podporu (The Social Entitlement Chamber)
• Komora pro zdraví, vzdělání a sociální péči (The Health, Education and Social Care Chamber)
• Komora pro výplatu válečných důchodů a dávek ozbrojeným silám (The War Pensions and Armed Forces Compensation Chamber)
• Daňová komora (The Tax Chamber)
• Všeobecná regulační komora (General Regulatory Chamber)
• Komora pro imigraci a azylovou politiku (Immigration and Asylum Chamber)
• Komora pro nemovitosti (Property Chamber)

Vrchní tribunál (Upper Tribunal) Spojeného království

Vrchní tribunál (Upper Tribunal) rozhoduje zejména, nikoliv však výhradně, o odvoláních proti rozhodnutím Tribunálu prvního stupně Spojeného království. Je nejvyšším protokolovacím soudem (Court of Record) a za určitých okolností má pravomoc vést řízení o soudních přezkumech.

Vrchní tribunál Spojeného království se skládá z následujících komor:

• Komora správních odvolání (Administrative Appeals Chamber)
• Zemská komora (Lands Chamber)
• Daňová a kancléřská komora (Tax and Chancery Chamber)
• Komora pro imigraci a azylovou politiku (Immigration and Asylum Chamber)

Charakteristickým rysem tribunálů je jejich odborné zaměření v oblasti odvolání. Skládají se ze soudců, kteří jsou právními odborníky ve své oblasti působnosti, a členů bez právního vzdělání, kteří jsou buď odborně kvalifikovaní, nebo je jejich kvalifikace dána zkušenostmi z oboru. Senáty u jednotlivých typů odvolání se různí v závislosti na předmětu odvolání.

Pracovní tribunál (Employment Tribunal) a Pracovní odvolací tribunál (Employment Appeal Tribunal)

Pracovní tribunál a Pracovní odvolací tribunál stojí mimo jednotnou strukturu tribunálů, ale mají podporu Soudní služby Jejího Veličenstva. Jejich úlohou je vykonávat správní úkoly nezbytné k tomu, aby bylo možné rozhodnout o žalobách podaných k Pracovnímu tribunálu a následných odvoláních k Pracovnímu odvolacímu tribunálu. Skotsko má samostatný Pracovní odvolací tribunál.

Skotské tribunály

Ve Skotsku je řada tribunálů. Většinu tribunálů vede samostatný předseda (president nebo chairperson) a každý z nich má jinou nařizovací pravomoc. Jejich jurisdikce sahají od odvolání proti pokutám za parkování až po soudem nařízenou léčbu a detenci pacientů se závažnými mentálními chorobami.

Odvolání proti rozhodnutím skotských tribunálů projednávají občanské soudy ve Skotsku a mohou je posoudit soudy hrabství a Nejvyšší civilní soud (Court of Session).

Reforma skotských tribunálů

Skotský zákon o tribunálech z roku 2014 vytvořil efektivní dvoustupňový systém skotských tribunálů. Skotský vrchní soudce (Lord President) stojí v čele nové struktury, podobné jako u výše popsaného modelu Spojeného království. Vrchní soudce delegoval řadu funkcí na Lady Smith, která byla jmenována jako předsedkyně skotského tribunálu.  Vrchní tribunál odpovídá za projednávání většiny odvolání proti rozhodnutím tribunálu prvního stupně, a tím je převezme z jurisdikce soudů. Správa Tribunálu prvního stupně a Vrchního tribunálu je vykonávána Soudní službou Skotska (Scottish Courts and Tribunals Service). Tribunály budou převedeny na skotské tribunály postupným procesem, přičemž první převod byl zahájen v prosinci 2016.

Praxe u tribunálů

Řízení před tribunály ve Spojeném království a ve Skotsku má obecně řečeno tendenci být méně formální než řízení před jinými soudy. Členy tribunálu mohou být specialisté nebo odborníci bez právního vzdělání, jako např. lékaři nebo laici, i když předsedou je téměř vždy osoba s právním vzděláním.

Otázky správního práva (soudní přezkum) projednává ve Skotsku Nejvyšší civilní soud (Court of Session). Další informace o skotských tribunálech lze nalézt na internetových stránkách skotských soudů a tribunálů.

Specializované soudy

V případě, že při určité (občanskoprávní nebo trestněprávní) věci vzniknou ve Skotsku ústavní otázky vyplývající z přenesení pravomocí ve Spojeném království (např. otázky lidských práv), pak tato věc může být rozhodována Nejvyšším soudem Spojeného království (Supreme Court of the United Kingdom).

Soud hrabství projednávající případy újmy na zdraví (Sheriff Personal Injury Court)

Tento soud byl zřízen dne 22. září 2015, aby působil jako národní středisko odborných znalostí v případech, kde došlo k újmě na zdraví. Případy, ve kterých došlo k újmě na zdraví, mohou být u tohoto soudu projednávány, pokud částka, pro kterou se vede spor, přesahuje 5 000 £. Strany mají rovněž volbu podat žalobu o náhradu újmy na zdraví v jakékoli hodnotě u místního soudu hrabství. Pro případy újmy na zdraví při výkonu práce bylo vytvořeno zvláštní ustanovení: Případy, kde náhrada újmy přesahuje 1 000 £, mohou být podány přímo u Soudu hrabství projednávající případy újmy na zdraví, zatímco případy újmy na zdraví při výkonu práce pod 1 000 £ mohou být na Soud postoupeny, pokud se místně příslušný soudce hrabství domnívá, že jsou dostatečně významné a obtížné. Počínaje 22. zářím 2015 Nejvyšší civilní soud již nadále nerozhoduje o žalobách o náhradu újmy na zdraví pod 100 000 £.

Dalšími soudy jsou:

• Soud Lorda Lyona (Court of the Lord Lyon), který se zabývá otázkami heraldiky
• Skotský pozemkový soud (Scottish Land Court), který se zabývá spory mezi pronajímatelem a nájemcem.

Související odkazy

Soudní služba Jejího Veličenstva

Soud Lorda Lyona

Skotský pozemkový soud