National specialised courts

In several Member States there are specialised courts, which deal with specific matters. Often such courts deal with disputes concerning administrative issues or in some cases with disputes between private persons or businesses.

Several Member States have specialised courts for administrative matters, i.e. disputes between public authorities and private persons or firms regarding decisions by the public administration, such as a dispute on a building license, an authorisation to run a business or a tax assessment note.

As regards disputes between private persons and/or businesses ("civil matters"), in some Member States there are specialised courts on employment matters.

Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

Last update: 18/01/2019

This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.

Specializované soudy - Belgie

V tomto oddíle najdete přehled specializovaných soudů v Belgii.

Specializované soudy

Informace o soudech, které se zaměřují na jednu oblast (pracovní právo, obchodní právo) najdete v části „Obecné soudy“.

Ústavní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Ústavní soud ověřuje soulad zákonů, vyhlášek a výnosů s ústavou. Rovněž dohlíží nad správným rozdělením pravomocí mezi federálními a nižšími subjekty.

Ústavní soud má 12 soudců, kteří dohlíží na to, aby belgičtí zákonodárci dodržovali ústavu. Může zrušit a pozastavit platnost zákonů, vyhlášek a výnosů. Ústavní soud byl ustaven jako specializovaný soud. Z důvodu svého zvláštního poslání je nezávislý na zákonodárné moci, stejně jako na moci výkonné a soudní.

Ústavní soud je nástupcem Arbitrážního soudu, který byl vytvořen v roce 1980 po postupné transformaci Belgie ve federální stát. Původní název dostal tento soud od ústavodárného shromáždění, a to z důvodu svého původního poslání arbitra mezi různými zákonodárci na úrovni federálního státu i na úrovni společenství a regionů. Jeho úkol se tedy omezoval na kontrolu toho, zda zákony, vyhlášky a výnosy odpovídají pravidlům o rozdělení pravomocí uvedeným v ústavě a v zákonech o institucionálních reformách.

Název Ústavní soud, který používá od 7. května 2007, více odpovídá jeho pravomocem, které byly rozšířeny i na kontrolu zákonů, vyhlášek a výnosů v souvislosti s hlavou II ústavy (články 8 až 32 týkající se práv a svobod belgických občanů) a články 170 a 172 (zákonnost a rovnost daní) a 191 (ochrana cizinců).

Šest soudců patří do francouzské jazykové skupiny, 6 do skupiny nizozemské. Jeden ze soudců musí umět dostatečně německy. V každé jazykové skupině mají 3 soudci minimálně pětiletou zkušenost členů parlamentního shromáždění a 3 soudci působili v oblasti práva (profesor práva na belgické univerzitě, soudce u Kasačního soudního dvora nebo u Státní rady, zpravodaj Ústavního soudu).

Zdroj: internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Ústavního soudu.

Správní soudy

Státní rada

Odkaz se otevře v novém okně.Státní rada je současně poradní a soudní orgán, jenž stojí mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí a jenž za svou existenci vděčí hlavně vůli zákonodárců, kteří si přáli zajistit všem fyzickým a právnickým osobám účinný prostředek proti vadným správním aktům, jež by je mohly poškodit.

Mezi hlavní pravomoci Státní rady tedy patří pozastavovat a rušit správní akty (jednotlivé akty a nařízení), které odporují platným právním předpisům.

Ochrana před správní svévolí není nicméně jediným úkolem rady. Má rovněž funkci poradního orgánu ve věcech zákonů a předpisů.

Státní rada je rovněž kasačním soudem, který rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím nižších správních soudů.

O předložených žádostech rozhoduje Státní rada prostřednictvím rozsudků a usnesení.

Rada se skládá ze 44 doživotně jmenovaných členů, tj. prvního předsedy, předsedy, 14 předsedů senátů a 28 státních radů.

Členové zasedají v generálním shromáždění Státní rady a v jednom ze senátů v sekci správních sporů nebo v legislativní sekci.

Zdroj: Odkaz se otevře v novém okně.Internetové stránky belgické Státní rady.

Právní databáze v těchto věcech

Internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Státní rady.

Internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Ústavního soudu.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Federální veřejná služba Soudnictví

 

Poslední aktualizace: 06/08/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Specializované soudy - Bulharsko

V této části naleznete informace o zvláštních soudech v rámci bulharského soudnictví.

Zvláštní soudy

V Bulharsku neexistují zvláštní pracovní, námořní, obchodní ani jiné zvláštní soudy. Při okresních soudech fungují zvláštní obchodní oddělení. Všechny soudy v rámci hierarchie zachovávají rozdělení na občanskoprávní a trestněprávní senáty, oddělení a kolegia.

Správní soudy

Systém správních soudů byl v Bulharské republice vytvořen přijetím správního řádu v roce 2006. Systém správního soudnictví se skládá z 28 správních soudů na úrovni okresů a z Nejvyššího správního soudu.

Správní soudy na úrovni okresů

Příslušnost správních soudů je dána u všech případů obsahujících návrhy na:

  • vydání, změnu, odvolání či prohlášení neplatnosti správních úkonů;
  • prohlášení o neplatnosti či zrušení platnosti dohod uzavřených na základě správního řádu;
  • opravné prostředky proti nedovolenému jednání a nečinnosti správních orgánů;
  • ochranu proti výkonu rozhodnutí způsobem, který je v rozporu s právem;
  • náhradu škody za újmu způsobenou protiprávními úkony, jednáním a nečinností správních orgánů a úředníků;
  • náhradu škody za újmu způsobenou výkonem rozhodnutí;
  • prohlášení neplatnosti, zbavení účinku či zrušení rozsudků vynesených správními soudy;
  • stanovení nepravosti správních úkonů na základě správního řádu.

Kdokoli může podat žalobu na zjištění existence či neexistence správního oprávnění nebo právního vztahu, má-li na tom právní zájem a neexistuje-li žádný jiný opravný prostředek.

Uvedené případy posuzuje správní soud, v jehož obvodu se nachází sídlo úřadu, který učinil napadaný správní úkon, a v případě, že se toto sídlo nachází v zahraničí, rozhodne Městský správní soud v Sofii.

Proti správním úkonům, jejichž prostřednictvím dochází k bezprostřednímu provádění zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky na vnitrostátní úrovni, se není možné odvolat, nestanoví-li zákon jinak.

Nejvyšší správní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší správní soud se zabývá stížnostmi a námitkami proti úkonům rady ministrů, premiéra, vicepremiéra, ministrů, vedoucích institucí přímo podřízených radě ministrů, úkonům Nejvyšší soudní rady, Bulharské národní banky, úkonům okresních guvernérů a dalším úkonům stanoveným zákonem; rozhoduje o rozporech mezi právními předpisy sekundární legislativy; jako kasační instance přezkoumává úkony soudů, rozhoduje o správních případech a přezkoumává návrhy na zrušení pravomocných soudních rozhodnutí ve správních případech.

Nejvyšší správní soud se skládá ze dvou kolegií, která se skládají z oddělení. Kolegiím předsedají předseda soudu a místopředsedové.

Další zvláštní soudy

Vojenské soudy

Historie vojenských soudů sahá k 1. červenci 1879. V roce 1956 prošel systém vojenských soudů restrukturalizací v důsledku umístění vojsk ve městech Sofia, Plovdiv, Sliven, Varna a Pleven. Vojenské soudy nyní zachovávají tutéž strukturu.

Vojenský soud

Odkaz se otevře v novém okně.Vojenský soud

Vojenské soudy se jako soudy prvního stupně zabývají případy trestných činů spáchaných vojáky, generály, důstojníky, poddůstojníky ve vojenské službě a řadovými pracovníky z ostatních ministerstev a agentur, civilními zaměstnanci na ministerstvu obrany, v bulharské armádě, ve složkách podřízených ministerstvu obrany, v Agentuře pro národní bezpečnost a v Národní informační službě při výkonu jejich povinností. Případy, o kterých rozhodly vojenské soudy, při odvolání přezkoumává Vojenský odvolací soud. Příslušnost vojenských soudů upravuje trestní řád. Tyto soudy mají stejné postavení jako okresní soudy.

Rozhodčí soud při Bulharské obchodní a průmyslové komoře

Rozhodčí soud při Bulharské obchodní a průmyslové komoře řeší občanskoprávní majetkové spory a spory o vyplnění mezer ve smlouvách či přizpůsobení smluv novým podmínkám bez ohledu na to, zda jedna nebo obě strany sídlí či mají bydliště v Bulharské republice nebo v zahraničí.

Rozhodčí soud při Bulharské obchodní a průmyslové komoře potvrdil své postavení nejdůležitější rozhodčí instituce v Bulharsku, která si získala důvěru díky své vysoce profesionální činnosti v roli orgánu řešícího právní spory. Každý rok rozhodčí soud při Bulharské obchodní a průmyslové komoře vyřeší 250 až 300 sporů - jak mezinárodních tak domácích. 82% domácích případů je vyřešeno do 9 měsíců, 66% mezinárodních případů je vyřešeno do 12 měsíců.

Odkaz se otevře v novém okně.Rozhodčí soud se zároveň aktivně podílí na procesu zlepšování právních předpisů souvisejících s rozhodčím řízením. Rozhodčímu soudu není možné předkládat spory týkající se práv k nemovitému majetku, vyživovací povinnosti či práv odvozených z pracovněprávních vztahů nebo spory týkající se nehmotného majetku či rodinného práva.

Právní databáze

Webové stránky soudů

Každý bulharský soud má webové stránky, které obsahují informace o jeho struktuře a činnosti, informace o probíhajících a již uzavřených případech, jakož i další užitečné informace přístupné veřejnosti.

Webové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soudní rady uvádějí podrobný seznam soudů v Bulharsku včetně adres a odkazů na jejich webové stránky (pouze v bulharštině).

Úkony soudů jsou bezprostředně po přijetí zveřejněny na webových stránkách příslušného soudu, a to v souladu se Odkaz se otevře v novém okně.zákonem o ochraně osobních údajů a Odkaz se otevře v novém okně.zákonem o ochraně utajovaných skutečností.

Rozhodnutí o případech týkajících se osobního či zdravotního stavu fyzických osob se zveřejňují bez odůvodnění.

Další užitečné informace naleznete na těchto webových stránkách:

Poslední aktualizace: 17/12/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Česká republika

Specializované soudy

Obecně platí, že v České republice nepůsobí žádné specializované soudy, byť existují specializované senáty u obecných soudů (pro pracovněprávní věci).

Další zvláštní soudy

Ústavní soud

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.

Ústavní soud projednává případy buď v plénu, nebo ve čtyřech senátech složených vždy ze tří soudců.

Jedině plénum je oprávněno přijímat rozhodnutí týkající se otázek zásadního národního nebo právního významu. Mezi takové otázky patří například rušení zákonů, projednávání žalob proti prezidentu republiky pro velezradu nebo rozhodování o nezpůsobilosti prezidenta vykonávat svou funkci, popřípadě o souladu rozhodnutí o zrušení politické strany se zákony ČR.

Plénum je složeno ze všech soudců, z nichž deset musí být přítomno v okamžiku vydávání rozhodnutí. Rozhodování o následujících věcech vyžaduje schválení většinou devíti soudců: zrušení zákona, rozhodnutí o žalobě proti prezidentu republiky pro velezradu nebo rozhodnutí o nezpůsobilosti prezidenta vykonávat svou funkci a rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od dřívějšího rozhodnutí soudu.

Všechny ostatní věci projednávají senáty složené ze tří soudců. Mezi tyto záležitosti patří například ústavní stížnosti osob nebo obcí, rozhodování ve sporech týkajících se voleb nebo splnění předpokladů k výkonu funkce poslance nebo senátora a spory o rozsah kompetencí ústředních státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

Ústavní soud tvoří 15 soudců. Soudci jsou jmenováni na dobu deseti let, přičemž jmenování provádí prezident republiky se souhlasem Senátu. Pro opětovné jmenování neplatí žádná omezení.

Správu soudu řídí předseda a dva místopředsedové. Každý soudce má k dispozici vlastní právní asistenty soudce a sekretariát.

Více informací lze nalézt na Odkaz se otevře v novém okně.internetové stránce Ústavního soudu ČR.

Poslední aktualizace: 09/07/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Dánsko

Tato část poskytuje informace o organizaci specializovaných soudů v Dánsku.

Specializované soudy

Námořní a obchodní soud (Sø- og Handelsretten)

Od jeho zřízení v roce 1862 projednává Odkaz se otevře v novém okně.Námořní a obchodní soud  věci týkající se námořních a obchodních záležitostí z celé země.

Pravomoc Námořního a obchodního soudu byla postupně rozšířena. Dnes tento soud projednává věci týkající se dánského zákona o ochranných známkách, zákona o vzorech, zákona o obchodních praktikách, zákona o hospodářské soutěži, podmínek mezinárodního obchodu a jiných obchodních záležitostí.

Konkursní úsek navíc projednává věci týkající se konkursu, pozastavení plateb, nuceného vyrovnání dluhu a úpravy splátkového kalendáře, které vzniknou ve Velké Kodani.

Katastrální soud (Tinglysningsretten)

Odkaz se otevře v novém okně.Katastrální soud byl zřízen 1. ledna 2007. Jeho pravomoc se vztahuje na celé Dánsko.

Tento soud postupně převezme katastrální evidenci od okresních soudů. Bude se zabývat zápisem vlastnických práv k pozemkům, zástavních práv a jiných změn, rozdělováním společného jmění manželů atd.

Katastrální soud řeší spory vyplývající ze zápisu do evidence. Existuje právo na podání opravného prostředku k Vrchnímu soudu pro západní Dánsko.

Zvláštní soud pro kárné řízení a obnovu řízení v trestních věcech (Den Særlige Klageret)

Zvláštní soud pro kárné řízení a obnovu řízení v trestních věcech se zabývá disciplinárními záležitostmi týkajícími se soudců nebo jiného právního personálu zaměstnávaného soudy, včetně soudů Faerských ostrovů a Grónska a Rady pro udělování souhlasu s podáním opravného prostředku. Tento soud může navíc obnovit řízení v trestních věcech nebo vyloučit právního zástupce obhajoby v trestních věcech.

Zvláštní soud pro kárné řízení a obnovu řízení v trestních věcech se skládá ze soudce Nejvyššího soudu, soudce vrchního soudu, soudce okresního soudu, právníka a právníka s odbornou specializací

Správní soudy

Dánský soudní systém nezahrnuje správní soudy.

Poslední aktualizace: 07/08/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Specializované soudy - Německo

Tato část poskytuje informace o organizaci specializovaných soudů v Německu

Specializované soudnictví

Pracovní soudnictví

Pracovní soudy řeší především pracovněprávní spory, které vznikají na základě smluvních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (individuální pracovní právo). Rovněž řeší spory mezi stranami kolektivní smlouvy, jako jsou organizace odborů a zaměstnavatelů (kolektivní pracovní právo).

Pracovní soudy (jakožto zemské soudy) jsou soudy prvního stupně. Rozhodovacím tělesem pracovního soudu je senát tvořený jedním profesionálním soudcem jakožto předsedou a dvěma laickými soudci, kdy jeden z nich zastupuje zaměstnance a druhý zaměstnavatele. Určitá rozhodnutí mimo ústní jednání jsou přijímána předsedou bez spolupůsobení laických soudců.

O odvoláních a stížnostech proti rozhodnutím pracovních soudů rozhodují zemské pracovní soudy (rovněž soudy jednotlivých zemí). Senát se i v tomto případě skládá z jednho profesionálního a dvou laických přísedících, kdy jeden z nich zastupuje zaměstnance a druhý zaměstnavatele.

V nejvyšším stupni rozhoduje na úrovni spolku Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový pracovní soud. Jeho senáty jsou složeny z jednoho předsedy, dvou dalších profesionálních soudců a dvou laických soudců, kdy jeden z nich zastupuje zaměstnance a druhý zaměstnavatele.

Správní soudnictví

Pro přezkum správních rozhodnutí jsou příslušná tři různá odvětví soudního systému: obecné správní soudnictví, sociální a finanční soudnictví. Důležitým rysem obecně správních, sociálních a finančních soudů je to, že všechny uplatňují zásadu ex officio (úřední moci). Soudy tedy musí zkoumat skutkový stav případu z vlastní iniciativy (tj. nikoli pouze na návrh některé strany nebo na základě daných důkazů). Je to odůvodněno tím, že věcná správnost soudních rozhodnutí se týká veřejného zájmu.

Obecné správní soudnictví

Obecné správní soudnictví má tři stupně.

  1. Na prvním stupni jsou krajské správní soudy (Verwaltungsgerichte).
  2. Na druhém stupni jsou vrchní správní soudy jednotlivých spolkových zemí (nazývané Oberverwaltungsgericht nebo Verwaltungsgerichtshof).
  3. Na nejvyšším stupni je spolkový správní soud Odkaz se otevře v novém okně.Bundesverwaltungsgericht.

Krajské správní soudy jsou zpravidla soudy prvního stupně. Vrchní správní soudy jsou především odvolací soudy, které zkoumají rozhodnutí soudů prvního stupně z hlediska právního a věcného. Jen s velmi malým počtem výjimek platí, že spolkový správní soud je odvolací soud, který řeší pouze právní otázky (revize).

Obecné správní soudy jsou v zásadě příslušné pro veškeré spory mezi občany a správními orgány ohledně správného použití správních zákonů a aktů. Namísto správních soudů jsou však příslušné obecné soudy v případě, že správní orgán nevystupoval ve sporu jako svrchovaný orgán, ale jako soukromý podnik, což platí pro všechny spory vzniklé na základě takové činnosti. Mimoto jsou z působnosti obecného správního soudnictví vyňaty spory, které ze zákona spadají do příslušnosti finančních soudů, sociálních soudů nebo obecných soudů.

V oblasti správní jurisdikce v zásadě rozhodují senáty, které jsou složeny ze tří profesionálních soudců a dvou laických soudců. Senát vrchního správního soudu je zpravidla složen ze tří profesionálních soudců. Senát spolkového správního soudu sestává z pěti profesionálních soudců. U krajských správních soudů však mohou být případy přiděleny také samosoudci.

Sociální soudnictví

Sociální soudnictví se podobně jako správní soudnictví dělí do tří stupňů, které zajišťují odpovídající rozdělení úkolů. Kromě sociálního soudu (Sozialgericht) jakožto soudu prvního stupně existuje v každé spolkové zemi zemský sociální soud (Landessozialgericht) jako odvolací soud a spolkový sociální soud Odkaz se otevře v novém okně.Bundessozialgericht, který má funkci nejvyššího odvolacího soudu v otázkách práva (revize)..

Sociální soudy projednávají především spory v oblasti sociálního zabezpečení (penze, úrazové a nemocenské pojištění a pojištění pro případ odkázanosti), pojištění v nezaměstnanosti a sociální podpory. Také v sociálním soudnictví rozhodují senáty. Senáty sociálního soudu jsou složeny z jednoho profesionálního soudce a dvou laických soudců. Senáty zemského sociálního soudu a spolkového sociálního soud sestávají ze tří profesionálních soudců a dvou laických soudců.

Finanční soudnictví

Finanční soudnictví sestává z finančních soudů prvního stupně a Spolkového finančního dvora Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový finanční dvůr, který má funkci nejvyššího odvolacího soudu výhradně v otázkách práva. Do příslušnosti finančních soudů spadají především spory ohledně spolkových poplatků, daní a cel. Senáty finančních soudů jsou složeny ze tří profesionálních soudců a dvou laických soudců; u Spolkového finančního dvora jsou složeny z pěti profesionálních soudců. U finančních soudů mohou být případy přiděleny samosoudci.

Další specializované soudy

Spolkový ústavní soud (Bundesverfassungsgericht)

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový ústavní soud vykonává kontrolu nad dodržováním ústavy (Grundgesetz) na spolkové úrovni. Jeho rozhodnutí vycházejí pouze z ústavy. Zdaleka největší počet řízení u Spolkového ústavního soudu se zabývá ústavními stížnostmi. Ty podávají občané, kteří uplatňují porušení svých základních práv v souvislosti s rozhodnutím soudu, opatřením správního orgánu či ze zákona. Obecně je ústavní stížnost přípustná pouze v případě, kdy byla věc bez úspěchu projednána všemi ostatními příslušnými soudy (např. rozsudky soudu posledního stupně či pokud se jedná přímo o stížnost proti ústavnosti zákona).

Existuje několik dalších druhů řízení. Patří k nim zejména abstraktní a konkrétní přezkum ústavnosti zákonů a postupy ověřování, zda spolkové ústavní orgány nepřekračují hranice svých kompetencí. Některá rozhodnutí Spolkového ústavního soudu mohou mít obecný právní účinek. Soud sestává ze dvou senátů, které jsou složeny každý z osmi soudců. Soud rozhoduje v neveřejném řízení ve složení tří soudců, nebo v senátu, většinou bez ústního jednání.

Zemské ústavní soudy (Landesverfassungsgerichte) / nejvyšší soudy spolkových zemí (Staatsgerichtshöfe)

Zemské ústavní soudy neboli nejvyšší soudy spolkových zemí jsou ústavními soudy jednotlivých spolkových zemí. Rozhodují především o ústavních sporech podle zemského práva (Landesrecht), které rovněž řídí jejich zřízení, správu a kompetence.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový pracovní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový správní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový sociální soud

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový finanční dvůr

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový ústavní soud

Poslední aktualizace: 15/09/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí estonština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Specializované soudy - Estonsko

Tento oddíl obsahuje informace o správních a specializovaných soudech v estonském soudním systému.

Specializované soudy

Estonská ústava stanoví, že vytváření specializovaných soudů se zvláštní působností lze upravit zákonem. Zřizování mimořádných soudů je zakázáno.

V Estonsku nebyly dosud vytvořeny žádné specializované soudy.

Ústavní soud

Nejvyšší soud souběžně vykonává funkce soudu poslední instance a ústavního soudu.

Jako ústavní soud Nejvyšší soud:

  • posuzuje žádosti o ověření, zda jsou obecně závazné právní předpisy, případně odmítnutí takové právní předpisy vydat, v souladu s ústavou,
  • posuzuje žádosti o ověření souladu mezinárodních smluv s ústavou,
  • posuzuje žádosti o vyjádření k výkladu ústavy ve vztahu k právu Evropské unie,
  • posuzuje žádosti o rozhodnutí a stížnosti proti rozhodnutí Riigikogu (estonského parlamentu), předsednictví Riigikogu a prezidenta republiky,
  • posuzuje žádosti o prohlášení poslance Riigikogu, prezidenta republiky, veřejného ochránce práv nebo předsedy nejvyššího kontrolního úřadu za nezpůsobilé dlouhodobě vykonávat svoje povinnosti,
  • posuzuje žádosti o ukončení mandátu poslance Riigikogu,
  • rozhoduje o udělení souhlasu předsedovi Riigikogu, vystupujícímu jako prezident republiky, k vyhlášení mimořádných voleb do Riigikogu nebo k odmítnutí vyhlášení zákona,
  • posuzuje žádosti o ukončení činnosti politické strany,
  • posuzuje stížnosti a protesty proti rozhodnutím a aktům volebních komisí.

Jednotlivci nemohou podat žádost o ústavní přezkum.

Kontaktní údaje pro Nejvyšší soud jsou k dispozici na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyššího soudu.

Ústavní přezkum je upraven v Odkaz se otevře v novém okně.zákoně o řízení ve věci ústavního přezkumu.

Správní soudy

Správní soudy projednávají správní věci jako soudy prvního stupně. V Estonsku působí jako nezávislý justiční orgán pouze v prvním stupni.

Přezkum rozhodnutí správních soudů provádí na základě odvolání oblastní soudy, jakožto soudy druhého stupně.

Příslušnost správních soudů, postup pro podání žaloby k správnímu soudu a pravidla správních řízení stanoví Odkaz se otevře v novém okně.soudní řád správní.

Správní soudy

V Estonsku jsou dva správní soudy: správní soud ve městě Tallinn a správní soud ve městě Tartu.

Správní soudy se dělí na jednotlivá soudní pracoviště.

Správní soud ve městě Tallinn tvoří:

  • soudní pracoviště Tallinn
  • soudní pracoviště Pärnu

Správní soud ve městě Tartu tvoří:

  • soudní pracoviště Tartu
  • soudní pracoviště Jõhvi

Oblastní soudy

V Estonsku jsou dva oblastní soudy působící jako soudy druhého stupně.

  • oblastní soud ve městě Tallinn
  • oblastní soud ve městě Tartu

Kontaktní údaje soudů lze nalézt na Odkaz se otevře v novém okně.internetové stránce věnované soudům. Přístup ke kontaktním údajům je zdarma.

Poslední aktualizace: 08/08/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Irsko

Tento oddíl podává informace o organizaci specializovaných soudů v Irsku s ohledem na uspořádání soudů obecně. Viz stránky věnované Organizaci soudnictví a Obecným soudům, pokud jde o podrobnosti o soudech obecně.

Specializované soudy

Soud pro drobné nároky (Small Claims Court)

Řízení o drobných nárocích je nenákladným a neformálním prostředkem pro řešení nároků spotřebitelů, ve kterém není nutné právní zastoupení účastníků řízení. Soud pro drobné nároky působí v rámci okresního soudu. Toto řízení je k dispozici pro nároky nepřesahující hodnotu 2 000 EUR, kdy spotřebitel kupuje zboží nebo služby a vznikne mu drobná majetková škoda nebo usiluje o vrácení zálohy za nájem. U nesporných nároků se nevyžaduje osobní účast u soudu. Jestliže je nárok sporný a nelze dosáhnout řešení sporu mimo soud, rozhoduje o věci soudce okresního soudu, proti jehož rozsudku se lze odvolat k obvodnímu soudu (Circuit Court).

Obchodní soud (Commercial Court)

Obchodní soud je fakticky specializovaným úsekem Vrchního soudu. Jednou z jeho hlavních charakteristik je to, že může věci projednávat okamžitě. Aby to bylo možné, má soud své vlastní postupy pro urychlení záležitostí, které se v jeho pořadníku objeví. Tyto postupy se řídí Odkaz se otevře v novém okně.Pravidlem 63A Pravidel o vrchních soudech.

Soud se zabývá záležitostmi, které spadají do kategorie „obchodních řízení“ podle pravidla 63A, 1 (Order 63A, r1). Patří sem věci, které se týkají práva obchodních společností, insolvenčního práva, duševního vlastnictví, staveb, správního a ústavního práva. Aby mohl být žalobní nárok nebo protinárok připuštěn k soudu podle pravidla 1(a), musí mít hodnotu alespoň 1 000 000 EUR. U případů připuštěných podle pravidla 1(b), které dává soudci obchodního soudu diskreční právo, žádná hranice neexistuje.

Soud pro drogové delikty (The Drug Treatment Court)

Program Soudu pro drogové delikty (DTC) funguje v rámci okresního soudu (District Court). Nabízí drogově závislým, kteří byli odsouzeni pro nenásilné trestné činy, možnost úniku z kruhu drogové závislosti, páchání trestných činů a vězení. Vhodní kandidáti jsou posuzováni podle motivace zapojit se do programu.

Ostatní tribunály

Řada specializovaných tribunálů projednává odvolání proti rozhodnutím o dani z příjmu, rozhoduje o nárocích na sociální zabezpečení, projednává žaloby podle právních předpisů o rovnosti a rozhoduje o imigračních žádostech a v záležitostech týkajících se územního plánování a zaměstnanosti. Těmto tribunálům nepředsedají soudci, ale kvalifikovaní odborníci a jejich rozhodnutí podléhají odvolání nebo přezkumu u obvodního nebo Vrchního soudu (Circuit Court, High Court).

Poslední aktualizace: 30/06/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí řečtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Specializované soudy - Řecko

V tomto oddílu naleznete informace týkající se organizace specializovaných soudů v Řecku.

Státní rada

Státní rada je ustavena na základě článku 95 Ústavy, je nejvyšším správním soudem a své povinnosti vykonává v kolegiu nebo senátech. Kolegium tvoří předseda, nejméně deset členů Rady, dva přísedící a soudní úředník.

Státní rada má šest senátů: I, II, III, IV, V a VI.

První čtyři senáty (I, II, III a IV) naplňují soudní pravomoci Rady a zasedají veřejně. Senáty se skládají z předsedy (místopředsedy Státní rady), dvou členů Rady, dvou přísedících a jednoho soudního úředníka (pětičlenný senát).

Každý z těchto senátů může také zasedat v sedmičlenném senátu za účasti dalších dvou členů Rady. Takto se postupuje pouze v případech, které sedmičlennému senátu předložil předseda soudu, nebo v případech, které mu předal pětičlenný senát.

Senát V je pověřen zpracováním nařízení a uplatňováním kárné pravomoci. Tvoří jej předseda (místopředseda Státní rady), nejméně jeden člen Rady, jeden přísedící (který má při plnění svých úkolů rozhodující hlas) a soudní úředník.

Senát VI je kompetentní ve věci opravných prostředků týkajících se rozhodnutí souvisejících se zákonem o státních příjmech a ve věci náhrad vyplývajících ze správních sporů. Jeho složení je stejné jako u prvních čtyř senátů.

Hlavní úkoly Státní rady jsou stanoveny v čl. 95, odst. 1 Ústavy a jsou vykonávány v souladu s ustanoveními právních předpisů.

Státní rada má zejména pravomoc:

  • Na základě podnětu zrušit z důvodu zneužití pravomoci nebo porušení zákona vykonatelné závazné akty vydané správními orgány.
  • Na základě podnětu rozhodnout ve věci opravných prostředků týkajících se rozhodnutí obecných správních soudů, v souladu s ustanoveními právních předpisů.
  • Projednávat správní spory o meritu věci, které jí byly předloženy, v souladu s Ústavou a zákony.
  • Posuzovat všechna nařízení regulační povahy.

Státní správa je povinna se řídit zrušujícími rozhodnutími vydanými Státní radou. Porušení této povinnosti zakládá v souladu se zákonem odpovědnost příslušného orgánu státní správy.

Účetní dvůr

Účetní dvůr je ustaven na základě článku 98 Ústavy a je jedním z nejvyšších soudů; má dvojí povahu se soudními i správními úkoly. Při výkonu správních pravomocí si zachovává svoji soudní povahu. Složení Účetního dvora odpovídá složení Státní rady. Účetní dvůr vykonává své povinnosti v kolegiu, ve třech senátech a v sekcích.

Jeho hlavní pravomoci jsou následující:

  • Kontrola výdajů orgánů státní moci a místní samosprávy a dalších subjektů veřejného práva.
  • Kontrola zakázek značné hospodářské hodnoty, u kterých je zadavatelem státní správa nebo obdobný subjekt.
  • Kontrola účetnictví vedeného účetními státní správy a účetnictví místní samosprávy a dalších právnických osob podléhajících zákonu o státní správě.
  • Vydávání stanovisek k legislativním návrhům týkajícím se důchodového zabezpečení nebo uznávání doby služebního poměru v souvislosti s nárokem na důchod.
  • Sestavování zpráv o státním závěrečném účtu a rozvaze a jejich předkládání parlamentu.
  • Rozhodování sporů o nárocích na důchodové zabezpečení.
  • Rozhodování případů, ve kterých se stanoví odpovědnost úředníků státní správy nebo armády za škodu způsobenou státu úmyslně nebo z nedbalosti.

Usnesení Účetního dvora nepodléhají soudní pravomoci Státní rady.

Další specializované soudy

Vojenské soudy pozemního vojska, námořnictva a letectva

Jedná se o specializované trestní soudy. Všechny trestné činy spáchané vojenským personálem v armádních, námořních nebo leteckých silách podléhají (bez výjimky) pravomoci vojenských soudů.

Nejvyšší zvláštní soud

Nejvyšší zvláštní soud je Odkaz se otevře v novém okně.specializovaný soud, který je obdobou ústavního soudu v tom smyslu, že většina sporů podléhajících jeho pravomoci je ústavní povahy. Je ustaven na základě článku 100 Odkaz se otevře v novém okně.Ústavy a má výlučnou rozhodovací pravomoc ve věcech platnosti parlamentních voleb, zbavení Odkaz se otevře v novém okně.poslance poslaneckého mandátu a sporů mezi třemi nejvyššími soudy země. Jeho rozhodnutí jsou konečná a nepodléhají žádným Odkaz se otevře v novém okně.opravným prostředkům.

Tvoří jej předseda Státní rady, předseda Nejvyššího soudu, předseda Účetního dvora, čtyři členové Státní rady a čtyři členové Nejvyššího soudu (kteří jsou každé dva roky jmenováni na základě losování).

Soudu předsedá starší z předsedů Státní rady a Nejvyššího soudu. Pokud soud projednává případy týkající se urovnání sporů a pří ústavní podstaty nebo významu ustanovení formálního práva, přistupují do této sestavy ještě dva řádní profesoři z právnických fakult řeckých univerzit.

Zvláštní soud pro soudní spory o protiprávních rozsudcích

Tento soud je ustaven na základě článku 99 Ústavy a zákona č. 693/1977 a rozhoduje ve věcech žalob pro nesprávný rozsudek podaných proti soudcům. Tvoří jej předseda Státní rady, který mu předsedá, jeden člen Státní rady, jeden člen Nejvyššího soudu, jeden člen Účetního dvora, dva řádní profesoři právnických fakult na řeckých univerzitách a dva právníci, členové Vysoké disciplinární rady, jmenovaní na základě losování.

Zvláštní soud zabývající se odpovědností ministrů

Tento soud je ustaven na základě článku 86 Ústavy.

Svolává se pro každý jednotlivý případ a tvoří jej šest členů Státní rady a sedm členů Nejvyššího soudu, které vylosuje předseda parlamentu po zahájení soudního řízení. Jednání soudu má formu veřejného zasedání parlamentu a vedou je členové výše uvedených dvou nejvyšších soudů, kteří museli být jmenováni nebo povýšeni do své funkce před podáním návrhu na zahájení soudního řízení. Soudu předsedá z losování vzešlý nejvýše postavený člen Nejvyššího soudu, v případě stejného postavení dvou nebo více vylosovaných členů předsedá nejstarší z nich. Jako státní žalobce jedná člen úřadu státního zástupce při Nejvyšším soudu, jmenovaný na základě losování, společně se svým zástupcem.

Tento soud má pravomoc projednávat trestné činy spáchané ministry vlády nebo náměstky ministrů vlády při plnění jejich povinností, za předpokladu, že byli tomuto soudu vydáni parlamentem.

Zvláštní soud zabývající se spory o odměňování soudců

Tento soud je ustaven na základě článku 88 Ústavy.

Tvoří jej členové zvláštního soudu podle ustanovení článku 99 Ústavy, ke kterým přistupuje ještě jeden řádný profesor a jeden právník.

Má pravomoc projednávat spory o odměnách (všech typů) a důchodech soudců, pokud je pravděpodobné, že urovnání právních otázek ovlivní platové, důchodové nebo daňové postavení širšího okruhu osob.

Právní databáze

  1. Internetová stránka Odkaz se otevře v novém okně.Státní rady obsahuje více než 250 000 usnesení.

Přístup k databázi je zdarma.

  1. Níže jsou uvedeny internetové stránky hlavních řeckých správních soudů prvního stupně.

Služby dostupné na portálu Odkaz se otevře v novém okně.Správního soudu prvního stupně v Aténách jsou:

  • vyhledávání judikatury
  • souhrn judikatury

Připravují se tyto služby:

  • vydávání osvědčení
  • monitorování případů
  • podatelna a archivace právních dokumentů

Portály všech ostatních soudů nabízejí tyto služby:

  • elektronické žádosti o vydání osvědčení
  • monitorování případů

Na většině výše uvedených portálů jsou navíc k dispozici informace o pravomocech soudů a jejich historii, jejich jednací řády, organizační diagramy, seznamy činných soudců atd.

Přístup je zpravidla zdarma. Využívání právní databáze je však omezeno na soudce a vyžaduje speciální uživatelský software a identifikační kódy.

  1. Níže jsou uvedeny domovské stránky hlavních řeckých odvolacích správních soudů:

Dostupné služby jsou:

  • denní rozpisy soudních jednání
  • elektronické žádosti o vydání osvědčení
  • monitorování případů

Přístup je zpravidla zdarma. Využívání právní databáze je však omezeno na soudce a vyžaduje speciální uživatelský software a identifikační kódy.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Státní rada

Odkaz se otevře v novém okně.Účetní dvůr

Poslední aktualizace: 25/06/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Specializované soudy - Španělsko

Článek 117 španělské Ústavy z roku 1978 stanoví, že základem organizace a fungování soudů je zásada jurisdikční jednoty.

V závislosti na organizaci španělského soudnictví se obecné soudnictví dělí na pět druhů: občanské, trestní, správní, sociální a vojenské.

Ve Španělsku neexistuje žádné zvláštní soudnictví, avšak v rámci výše uvedených druhů soudů byly vytvořeny zvláštní soudy podle specifické povahy projednávané věci. Jako příklad zvláštních soudů je možno uvést soudy pro násilí na ženách, obchodní soudy, soudy pro dozor nad výkonem trestů či soudy pro mladistvé. Tyto soudy jsou součástí obecného soudnictví, ale mají zvláštní zaměření podle specifické povahy projednávané věci.

Zvláštní soudy

Organický zákon o soudní moci stanoví existenci následující zvláštních soudů:

OBCHODNÍ SOUDY

Obchodní soudy, které působí od 1. září 2004, jsou zvláštní soudní orgány. Obchodní soudy jsou součástí občanského soudnictví.

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST

Obecně platí, že v každé provincii musí působit jeden nebo několik obchodních soudů. Tyto soudy jsou příslušné pro celé území této územně správní jednotky a zřizují se v jejím hlavním městě.

Obchodní soudy mohou být zřízeny i jinde než v hlavním městě provincie, pokud je jejich existence opodstatněná vzhledem k počtu obyvatel, existenci průmyslových nebo obchodních zón a ekonomickým aktivitám. V takovém případě bude rozsah jejich územní působnosti vymezený případ od případu.

Mohou existovat i obchodní soudy s územní působností ve dvou a více provinciích jednoho autonomního společenství.

PRAVOMOC

Obchodní soudy řeší veškeré otázky v oblasti insolventnosti podle příslušných právních ustanovení.

Obchodní soudy řeší mimo jiné veškeré otázky, které přísluší do pravomoci občanského soudnictví, například žaloby týkající se nekalé konkurence, průmyslového vlastnictví, duševního vlastnictví a reklamy a veškeré otázky, které patří do pravomoci těchto soudů a které vyvstanou v rámci předpisů upravujících obchodní společnosti a družstva.

Obchodní soudy jsou příslušné rozhodovat a vykonávat soudní rozhodnutí a jiné soudní a rozhodčích výroky vydané v zahraničí.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Provinční soudy řeší odvolání a stížnosti, které zákon umožňuje proti prvoinstančním rozhodnutím obchodních soudů s výjimkou rozhodnutí týkajících se platebních sporů, přijatých za účelem řešení otázek spadajících do oblasti pracovního práva, na něž se musí specializovat jedno nebo několik oddělení tohoto soudu podle ustanovení článku 98 organického zákona o soudní moci.

Ostatní opravné prostředky stanovené Organickým zákonem o soudní moci lze podávat v případech stanovených tímto zákonem.

SOUDY PRO OCHRANNÉ ZNÁMKY SPOLEČENSTVÍ

„Soudy pro ochranné známky Společenství“ se rozumějí obchodní soudy lokality Alicante, které jsou výlučně příslušné pro výkon pravomocí za účelem prvoinstančního rozhodování o veškerých sporech vzniklých v rámci nařízení Rady Evropské unie č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství a nařízení Rady Evropské unie č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o průmyslovém vzoru Společenství.

Při výkonu této pravomoci je jejich příslušnost rozšířená na celé území státu.

Tyto soudy jsou součástí občanského soudnictví.

Kromě toho jedno nebo několik zvláštních oddělení Provinčního soudu v Alicante rozhoduje v druhé instanci s výlučnou soudní pravomocí veškeré stížnosti a odvolání uvedená v článku 101 Nařízení Rady Evropské unie č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství a Nařízení Rady Evropské unie č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o průmyslovém vzoru Společenství. Při výkonu této pravomoci je jejich příslušnost rozšířená na celé území státu a pouze za tímto účelem jsou nazývané Soudy pro ochranné známky Společenství.

SOUDY PRO DOZOR NAD VÝKONEM TRESTŮ

Soudy pro dozor nad výkonem trestů zajišťují soudní funkce stanovené v Obecném zákoně o výkonu trestů, který se vztahuje na výkon trestů odnětí svobody a bezpečnostní opatření, soudní dohled nad uplatňováním disciplinární pravomoci vězeňských orgánů, pokud jde o práva a výhody vězňů ve vězeňských a jiných zařízeních uvedených v tomto zákoně. Tyto soudy jsou součástí trestního soudnictví.

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST

V každé provincii působí v rámci trestního soudnictví jeden nebo několik soudů pro dozor nad výkonem trestů.

V Madridu působí jeden nebo několik ústředních soudů pro dozor nad výkonem trestu s celostátní soudní pravomocí.

PRAVOMOC

Soudy pro dozor nad výkonem trestů zajišťují soudní funkce stanovené v Obecném zákoně o výkonu trestů, který se vztahuje na výkon trestů odnětí svobody a bezpečnostní opatření, soudní dohled nad uplatňováním disciplinární pravomoci vězeňských orgánů, pokud jde o práva a výhody vězňů ve vězeňských a jiných zařízeních uvedených v tomto zákoně.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Provinční soudy řeší stížnosti a odvolání stanovená zákonem a podaná proti rozhodnutím soudů pro dozor nad výkonem trestů příslušné provincie.

Ostatní opravné prostředky stanovené organickým zákonem o soudní moci lze podávat v případech stanovených tímto zákonem.

SOUDY PRO MLADISTVÉ

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST

V každé provincii působí jeden nebo několik soudů pro mladistvé, které mají působnost na celém území provincie a jejichž sídlo se nachází v hlavním městě dané provincie.

V Madridu působí centrální soud pro mladistvé s působností na celém území Španělska, který řeší případy, které mu zákon ukládá ve věci trestní odpovědnosti mladistvých.

PRAVOMOC

Soudy pro mladistvé jsou příslušné pro rozhodování o trestných činech a porušeních zákona, kterých se dopustily mladistvé osoby ve věku 14 až 18 let.

Soudci pro mladistvé vykonávají funkce, které jim ukládají zákony v souvislosti s mladistvými osobami, které se svým chováním dopustily činů, jež zákon kvalifikuje jako trestný čin nebo porušení zákona, a dále vykonávají funkce týkající mladistvých, které stanoví právní předpisy.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Provinční soudy rozhodují podle zákona o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím soudů pro mladistvé příslušné provincie.

Ostatní opravné prostředky stanovené organickým zákonem o soudní moci lze podávat v případech stanovených tímto zákonem.

SOUDY PRO NÁSILÍ NA ŽENÁCH

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST

V každém obvodu působí jeden nebo několik soudů pro násilí na ženách se sídlem v hlavním městě tohoto obvodu a s působností na celém území obvodu. Součástí jejich názvu je název obce, v níž se nachází sídlo tohoto soudu.

V soudních obvodech, kde se nachází pouze jeden prvoinstanční a vyšetřující soud, rozhoduje posledně jmenovaný soud o věcech, pro něž jsou územně příslušné soudy pro násilí na ženách.

Tyto soudy jsou součástí trestního soudnictví.

PRAVOMOC

Podle trestního řádu a v souladu s předpisy, které stanoví trestní zákon pro soudní projednávání a opravné prostředky, mají soudy pro násilí na ženách následující pravomoci:

  • Soudní šetření za účelem vymáhání trestní odpovědnosti v trestních věcech stanovených v jednotlivých hlavách trestního zákona a které se týkají vraždy a zabití, potratu, ublížení na těle, zranění nenarozeného plodu, omezování osobní svobody, morální integrity, sexuální svobody a pohlavní neporušenosti a dále jakékoliv jiného trestného činu spáchaného násilím nebo zastrašováním. Toto se týká případů, kdy tyto přečiny byly spáchané na manželce, bývalé manželce nebo ženě, která má s pachatelem podobný blízký vztah, bez ohledu na to, zda osoby sdílely společnou domácnost či nikoliv, na potomcích manželky nebo ženy, která žije s pachatelem trestného činu ve společné domácnosti, na nezletilých nebo postižených osobách, které žijí s pachatelem trestného činu ve společné domácnosti nebo za které nese rodičovskou odpovědnost manželka či družka pachatele trestného činu, nebo jí tyto osoby byly svěřeny do rodičovské, poručnické, opatrovnické nebo náhradní péče, v případech, kdy došlo k násilnému činu genderového charakteru.
  • Soudní šetření za účelem vymáhání trestné odpovědnosti za jakýkoliv trestný čin proti rodinným právům a povinnostem, je-li obětí trestného činu některá z osob uvedených v předchozím bodě.
  • Přijímání nařízení za účelem ochrany obětí trestných činů, aniž by byly dotčeny pravomoci příslušející dozorujícímu soudci.

Podle občanského soudního řádu a v souladu s předpisy, které upravují soudní řízení a opravné prostředky, jsou soudy pro násilí na ženách oprávněné rozhodovat v následujících věcech:

  • Příbuzenský poměr, určení mateřství a otcovství
  • Zrušení manželství, odluka a rozvod.
  • Věci, které se týkají vztahu otec/dítě.
  • Věci, které se týkají potřebných souhlasů k adopci.

Soudy pro násilí na ženách jsou výlučně příslušné v občanském soudnictví, pokud jsou současně splněny níže uvedené podmínky:

  • Jedná-li se o občanskoprávní řízení, jehož předmětem je některá z věcí uvedených v předchozím odstavci,
  • Je-li některá ze stran občanského soudního řízení obětí násilných činů genderového charakteru,
  • Je-li některá ze stran občanského soudního řízení pachatelem, strůjcem nebo spolupachatelem násilných činů genderového charakteru.
  • Pokud soudce zahájil trestní stíhání pro násilí na ženách z důvodu trestného činu nebo porušení zákona v důsledku násilného činu spáchaného na ženě, nebo pokud bylo schváleno rozhodnutí o ochraně oběti násilného činu genderového charakteru.

Pokud soudce usoudí, že činy, které mu byly předloženy k projednání, nepředstavují v obecném měřítku násilné činy genderového charakteru, může návrh zamítnout a předat jej příslušnému soudnímu orgánu.

Ve všech výše uvedených případech je mediace zakázaná.

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Provinční soudy rozhodují o opravných prostředcích stanovených zákonem a podaných proti rozhodnutím soudů pro násilí na ženách příslušné provincie.

Ostatní opravné prostředky stanovené organickým zákonem o soudní moci lze podávat v případech stanovených tímto zákonem.

ZVLÁŠTNÍ SOUDNÍ ORGÁNY ZŘÍZENÉ NA ZÁKLADĚ SOUHLASU GENERÁLNÍ RADY SOUDNÍ MOCI

Ve Španělsku závisí zřizování zvláštních soudů, které nemá za důsledek porušení zásady jurisdikční jednoty vzhledem k tomu, že jsou zařazené do pěti typů soudů, nejenom na organickém zákoně o soudní moci, jako je tomu v případě obchodních soudů, soudů pro nezletilé a soudů pro násilí proti ženám, ale i na jejich specializaci upravené v rámci článku 98 výše uvedeného zákona Generální rady soudní moci, jako je tomu v případě rodinných soudů, soudů pro nucenou dražbu nemovitostí nebo exekučních soudů.

Další zvláštní soudy

Článek 117 španělské Ústavy z roku 1978 stanoví, že základem organizace a fungování soudů je zásada jurisdikční jednoty.

Konkrétním naplněním této zásady je jednotné soudnictví, tvořené jediným soudcovským sborem, jehož členové tvoří obecné soudy.

Nicméně Ústava stanoví existenci řady zvláštních soudů. Jedná se o soudní orgány, které jsou absolutně nezávislé a nestranné a které ve všem podléhají zákonu.

Jde o následující soudy:

ÚSTAVNÍ SOUD

Španělský Ústavní soud stojí mimo soustavu obecných soudů, ale má justiční charakter na základě článku 159 španělské Ústavy z roku 1978.

Je nejvyšším vykladatelem Ústavy, je nezávislý a jediný svého druhu. Jeho soudní pravomoc se vztahuje na celé území státu.

SLOŽENÍ

Ústavní soud se skládá z dvanácti soudců jmenovaných králem, a to ze čtyř soudců jmenovaných na návrh Kongresu poslanců, s nímž musí souhlasit alespoň tři pětiny poslanců, ze čtyř soudců jmenovaných na návrh Senátu, kteří jsou rovněž schvalováni kvalifikovanou většinou, tj. třemi pětinami senátorů, ze dvou soudců jmenovaných na návrh vlády a dvou soudců, které navrhuje Generální rada soudní moci. Z řad těchto soudců je následně jmenován předseda a místopředseda Ústavního soudu.

PRAVOMOC

Ústavní soud je příslušný rozhodovat v případech a způsoby stanovenými zákonem:

  • o věcech a stížnostech na neústavnost zákonů, normativních legislativních předpisů a dekretů se sílou zákona,
  • o ústavních stížnostech pro porušení veřejných práv a svobod definovaných v čl. 53, odst. 2 Ústavy,
  • o ústavních kompetenčních sporech mezi státem a autonomními společenstvími a kompetenčních sporech mezi autonomními společenstvími,
  • o sporech mezi ústavními orgány státu,
  • o vyhlášení ústavnosti mezinárodních smluv.

Bližší informace najdete na: Odkaz se otevře v novém okně.Ústavní soud

ÚČETNÍ SOUD

Účetní soud je nevyšší orgán pověřený kontrolou účetnictví a hospodaření státu a veřejného sektoru.

Aniž by byla dotčena jeho vlastní soudní pravomoc, Účetní soud spadá do oblasti zákonodárné moci a je přímo podřízený Generálním kortesům.

SLOŽENÍ

Účetní soud má dvanáct členů (auditorů). Šest auditorů jmenuje Kongres poslanců a dalších šest auditorů jmenuje Senát. Auditoři Účetního soudu jsou nezávislí a neodvolatelní a vztahují se na ně stejné podmínky neslučitelnosti funkcí jako v případě soudců.

FUNKCE

Účetní soud má dvě funkce:

  • Ověřování účetnictví formou nepřetržitého externího a konzultativního auditu, který spočívá ve vyhodnocování souladu hospodářské a finanční činnosti veřejného sektoru se zásadami zákonnosti, efektivnosti a hospodárnosti.
  • Soudní úlohu spočívající v posuzování odpovědnosti za vedení účetnictví, kterou mají osoby pověřené správou majetku, kapitálu a veřejných cenných papírů a jejímž cílem je získání náhrady škod na veřejných prostředcích, které utrpěly újmu v důsledku zpronevěry, nesprávného, neúplného nebo neplatného odůvodnění nebo z jakéhokoliv jiného důvodu či počínání.

Bližší informace najdete na: Odkaz se otevře v novém okně.Účetní soud.

OBYČEJOVÉ SOUDY

Soudy tradičního obyčejového práva jsou uznány na základě článku 125 Ústavy jako jedna z forem účasti lidu na soudní správě.

Článek 19 organického zákona o soudní moci uznává jako obyčejové soudy Soud pro vody Valencijské nížiny a Radu slušných lidí z Murcie.

SOUD PRO VODY VALENCIJSKÉ NÍŽINY

Tento soud vykonává své pravomoci na území Valencie.

Skládá z osmi zástupců rolníků, které demokraticky volí tzv. regantes (zemědělci s právem zavlažování) z Valencijské nížiny. K pravomocem tohoto soudu patří spravedlivé rozdělování vody mezi jednotlivé majitele zemědělské půdy, rozhodování o faktických otázkách nastolených meliorátory a ukládání sankcí za porušení předpisů o zavlažování (Ordenanzas de Riego).

RADA SPRAVEDIVÝCH Z MURCIE

Rada slušných lidí je institucionalizovaná a upravená předpisy od roku 1849 jako nejvyšší justiční orgán Murcijské nížiny. Radu tvoří předseda, tajemník a pět členů s hlasovacím právem.

Rada slušných lidí z Murcie zasedá veřejně každý čtvrtek v zasedací síni, kde se konají plenární zasedání obecního úřadu. Rada vynáší všechny rozsudky během zasedání nebo nejpozději při příštím jednání. Soud rozhoduje většinou hlasů a jeho rozhodnutí mají právní moc. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Rady. Sankce, které jsou výsledkem rozhodnutí Rady slušných lidí z Murcie, jsou výhradně peněžité povahy. Rozsudky vynesené tímto soudem jsou konečné, neměnné a vykonatelné.

Bližší informace najdete na: Odkaz se otevře v novém okně.Rada spravedlivých

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.GENERÁLNÍ RADA ŠPANĚLSKÉ SOUDNÍ MOCI

Odkaz se otevře v novém okně.ŠPANĚLSKÝ ÚSTAVNÍ SOUD

Odkaz se otevře v novém okně.ŠPANĚLSKÝ ÚČETNÍ SOUD

Odkaz se otevře v novém okně.ŠPANĚLSKÉ OBYČEJOVÉ SOUDY

Poslední aktualizace: 12/03/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Francie

V této části naleznete přehled orgánů ústavního a správního soudnictví ve Francii.

Ústavní rada

Ústavní rada (Conseil constitutionnel), zřízená Ústavou V. Republiky ke dni 4. října 1958, nezastřešuje žádnou hierarchickou strukturu soudů ani obecných ani správních. V tomto smyslu nejde o nejvyšší soud.

Ústavní radu tvoří 9 členů a jednou za tři roky dojde k obměně jedné třetiny členů. Členy jmenuje prezident republiky a předseda každé sněmovny Parlamentu (Senátu a Národního shromáždění) na dobu 9 let bez možnosti obnovení mandátu. Bývalí prezidenti republiky jsou doživotními členy Ústavní rady de iure, pokud nezastávají funkci, která je s mandátem člena Ústavní rady neslučitelná, protože v takovém případě nemohou v Ústavní radě zasedat.

Předsedu ústavní rady jmenuje prezident republiky z řad jejích členů.

Pro získání mandátu člena nejsou stanoveny žádné kvalifikační požadavky spojené s věkem nebo povoláním. Funkce člena Ústavní rady je nicméně neslučitelná s funkcí člena vlády nebo Hospodářské a sociální rady a s jakýmkoli mandátem vzešlým z voleb. Na členy Ústavní rady se kromě jiného vztahují stejná pravidla o neslučitelnosti povolání jako na členy parlamentu.

Ústavní rada je trvalou institucí, která zasedá na základě doručených podání. Zasedá a rozhoduje vždy v plénu. Rozhodování se řídí pravidlem usnášeníschopnosti, které vyžaduje, aby bylo skutečně přítomno sedm soudců. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Separátní votum není možné. Jednání v sekcích a v plénu a hlasování nejsou veřejná, ani je nelze zveřejnit.

Řízení je písemné a kontradiktorní. Nicméně v případě sporu ve volebních věcech mohou účastníci řízení požádat o slyšení. Kromě toho při posuzování přednostních otázek ústavnosti jsou vyslechnuty strany nebo jejich zástupci.

Z hlediska věcné příslušnosti lze prerogativy Ústavní rady rozdělit do dvou kategorií:

Soudní pravomoc, která se týká dvou odlišných sporů:

Legislativní spor

Kontrola ústavnosti je abstraktní, fakultativní v případě běžných zákonů nebo mezinárodních závazků, povinná v případě ústavních zákonů a jednacích řádů parlamentních sněmoven. Vykonává se na základě stížnosti po hlasování v parlamentu, ale ještě před vyhlášením zákona, ratifikací nebo schválením mezinárodního závazku a vstupem jednacích řádů sněmoven v platnost. Fakultativní podání stížnosti k Ústavní radě může být iniciováno buď politickým orgánem (prezidentem republiky, předsedou vlády, předsedou Národního shromáždění nebo Senátu), nebo 60 poslanci nebo 60 senátory.

Kontrola ústavnosti prostřednictvím námitky byla zavedena dne 1. března 2010 společně se vstupem v platnost přednostní otázky ústavnosti. Počínaje tímto datem může každý jednotlivec v řízení před soudem napadnout soulad zákonného ustanovení s právy a svobodami zaručenými Ústavou. Státní rada nebo kasační soud může tuto otázku předložit v tříměsíční lhůtě k projednání Ústavní radě.

Ústavní rada rozhoduje o rozdělení působnosti mezi zákonem a nařízením a spor jí může být postoupen buď v průběhu legislativního procesu předsedou sněmovny, která o věci rozhoduje (Národní shromáždění nebo Senát), případně vládou, nebo po ukončení legislativního procesu předsedou vlády s cílem přeřadit určité opatření legislativní povahy do nižší kategorie právních norem.

Spor ve věcech voleb nebo referenda

Ústavní rada rozhoduje o řádném průběhu volby prezidenta republiky a organizování referenda a vyhlašuje jejich výsledky. Dále rozhoduje o řádném průběhu volby, režimech volitelnosti a neslučitelnosti funkcí členů parlamentu.

Stížnosti ve věci voleb mohou Ústavní radě podat přímo samotní voliči a jejich počet se značně zvýšil po přijetí zákona upravujícího financování volebních nákladů a jeho kontrolu, které Ústavní rada posuzuje u kandidátů v parlamentních a prezidentských volbách (jako odvolací orgán).

Poradní pravomoc

Ústavní rada vydává stanovisko na základě oficiální žádosti hlavy státu, aby se vyjádřila k použití článku 16 Ústavy (o plné moci prezidenta republiky v krizovém období) a následně k rozhodnutím přijatým v této souvislosti.

Vláda konzultuje s Ústavní radou znění právních předpisů týkajících se organizace hlasování při volbě prezidenta republiky a při referendu.

Veškerá rozhodnutí mají stejnou formální strukturu, kterou tvoří:

  • potvrzení použitelných právních předpisů a procesních prvků,
  • důvody uvedené v jednotlivých bodech odůvodnění zároveň s analýzou předložených námitek a s uvedením použitelných zásad v reakci na stížnost,
  • výroková část rozdělená na články s uvedením přijatého řešení.

Rozhodnutí jsou závazná pro všechny orgány státní a veřejné správy a soudní orgány. Nelze proti nim použít žádný opravný prostředek. Překážka věci pravomocně rozhodnuté se netýká pouze výroku, ale i odůvodnění, o něž se výrok nezbytně opírá. Ústavní rada nicméně připouští podání opravného prostředku směřujícího k opravě věcné chyby.

Ustanovení, které bylo v rámci předběžné kontroly prohlášeno za protiústavní, nemůže být vyhlášeno ani použito.

Ustanovení, které bylo na základě přednostní otázky ústavnosti prohlášeno za protiústavní, se zrušuje s účinností ode dne zveřejnění rozhodnutí Ústavní rady nebo od pozdějšího data stanoveného tímto rozhodnutím. Ústavní rada stanoví podmínky a omezení, za nichž lze zpochybnit účinky, které dané ustanovení založilo.

Účinek rozhodnutí o sporu ve volebních věcech je různý, od zrušení platnosti hlasovacích lístků až po zrušení samotných volebních operací a může zahrnovat i prohlášení o nevolitelnosti určitého kandidáta a/nebo odvolání z moci úřední zvolené osoby z funkce.

Rozhodnutí jsou oznámena účastníkům řízení a zveřejněna v Úředním věstníku Francouzské republiky společně s podáním parlamentu a připomínkami vlády (v rámci předběžné kontroly).

Veškerá rozhodnutí přijatá od zřízení Ústavní rady jsou dostupná na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách francouzské Ústavní rady.

Správní soudnictví

Úkoly správních soudů

Kontrolu správy zajišťují správní soudy, které jsou na správě nezávislé (oddělení funkce správní a soudní) a jsou odlišné od obecných soudů pro věci občanskoprávní a trestní (soudní dualismus). Kontrolu mohou zajistit i správní orgány, ale samotná rozhodnutí těchto orgánů jsou předmětem kontroly soudní.

Správní soud (tribunal administratif) je soudem prvního stupně s obecnou příslušností. Existuje velký počet různých specializovaných oblastí správního soudnictví, například:

  • finanční soudnictví (krajské účetní komory „chambres régionales des comptes“ a Účetní dvůr „Cour des comptes“),
  • soudnictví ve věcech sociální podpory (departementální komise a ústřední komise sociální podpory – „commissions départementales et commission centrale d’aide sociale“),
  • disciplinární soudnictví (soud pro rozpočtovou a finanční disciplínu – „Cour de discipline budgétaire et financière“, Nejvyšší soudní rada – „Conseil supérieur de la magistrature“, soudy profesních komor – „juridictions ordinales“, univerzitní soudy…).

Odvolání proti jejich rozhodnutí se v zásadě podává správním odvolacím soudům, proti jejichž rozhodnutí lze podat dovolání ke Státní radě (Conseil d’Etat). Kromě výkonu kasační funkce, v rámci které Státní rada provádí, stejně jako kasační soud, pouze kontrolu správného dodržování procesních a právních pravidel při přijímání soudních rozhodnutí, která jsou před ní rozporována, vystupuje Státní rada i jako soud první a poslední instance v některých sporech jako např. ve věci nařizovacích aktů ministrů.

Kompetenční spory mezi dvěma větvemi soudnictví řeší kompetenční soud (Tribunal des conflits), který tvoří stejný počet členů kasačního soudu a Státní rady. Ústavní rada dohlíží na to, aby zákony byly v souladu s Ústavou; nerozhoduje o aktech nebo činnosti státní a veřejné správy.

Organizační struktura správních soudů

Správní soudy (v počtu 42) a správní odvolací soudy (v počtu 8) tvoří senáty, jejichž počet a specializace závisí na počtu zaměstnanců soudu a vnitřní organizační struktuře stanovené předsedou soudu. Státní rada má pouze jednu sekci (Sekce pro sporná řízení – Section du contentieux), která je pověřena soudní agendou (ostatní, tzv. „správní“ sekce, zajišťují poradní funkci Státní rady).

Sekci pro sporná řízení tvoří 10 podsekcí specializovaných na některé oblasti sporných řízení. V běžných věcech rozhoduje formou zasedání dvou z těchto podsekcí (9 členů); je-li záležitost delikátnější nebo citlivější, může být rozhodována v sekci pro sporná řízení (za účasti předsedů podsekcí, předsedy sekce a jeho zástupců; 17 členů) nebo v kolegiu pro sporná řízení (zasedání sekčních předsedů, kterému předsedá místopředseda Státní rady; 13 členů).

Statut členů správních soudů

Členové správních soudů nejsou tradičně označováni jako soudci ve smyslu francouzské Ústavy, protože toto označení je vyhrazeno členům obecných soudů. Vztahuje se na ně totiž obecný statut státní služby. Z tohoto důvodu právní předpisy týkající se členů správních soudů dlouho neobsahovaly žádné původní pravidlo v porovnání s právními předpisy, které se uplatňují na jiné kategorie státních úředníků. Během 80. let došlo nicméně k určitému vývoji, který vedl k posílení statutární nezávislosti členů správních soudů, a nyní převažuje tendence pohlížet na ně jako na soudce; ostatně některé právní předpisy je takto označují a veškerá pravidla upravující průběh jejich profesní kariéry jim de facto zajišťují naprostou nezávislost.

Zatímco soudci obecných soudů tvoří jeden jediný sbor, správní soudci patří do dvou různých sborů: sbor členů Státní rady a sbor členů správních soudů a správních odvolacích soudů.

Pravidla, která se na ně vztahovala, byla sice dlouhou dobu obsažena v různých právních předpisech, nicméně nyní se jak na členy Státní rady, tak i členy správních soudů a správních odvolacích soudů vztahují ustanovení zákona o správní justici.

Právní databáze ve správních věcech

Ve Francii jsou právní databáze předmětem veřejné služby šíření informací na internetu. Internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Légifrance obsahují:

  • v databázi „JADE“ rozhodnutí Státní rady, kompetenčního soudu, správních odvolacích soudů a výběr rozhodnutí správních soudů,
  • v databázi „CONSTIT“ rozhodnutí Ústavní rady.

Je přístup do databáze bezplatný?

Ano, přístup do databáze je bezplatný.

Stručný popis obsahu

V databázi „JADE“ je uloženo 230 000 rozhodnutí a ročně se jejich počet zvyšuje o 12 000 rozhodnutí, zatímco v databázi „CONSTIT“ je uloženo 3 500 rozhodnutí a ročně se jejich počet zvýší o 150.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Věcná příslušnost soudů - Francie

Poslední aktualizace: 17/01/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Specializované soudy - Chorvatsko

Specializované soudy jsou trestní soudy, obchodní soudy a správní soudy jakožto soudy prvního stupně a Nejvyšší trestní soud Chorvatské republiky, Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky a Nejvyšší správní soud Chorvatské republiky jakožto odvolací soudy.

Podle věcné příslušnosti:

Trestní soudy – podle zákona o obvodech a sídlech soudů je zřízeno 61 trestních soudů. Trestní soudy prvního stupně rozhodují o přestupcích v oblasti bezpečnosti silničního provozu, hospodářství a veřejného pořádku.

Zákon je stále platný, avšak dne 1. 7. 2015 jeho platnost skončí a vstoupí v platnost ustanovení Odkaz se otevře v novém okně.Zákona o obvodech a sídlech soudů (NN 128/14.).

Obchodní soudy – v Chorvatské republice je zřízeno sedm obchodních soudů (v Záhřebu, Splitu, Rijece, Osijeku, Bjelovaru, Varaždinu, Zadaru), jež řeší spory mezi obchodními společnostmi, rozhodují o návrzích týkajících se zakládání, činnosti a zrušení společností, vedou soudní rejstříky společností, vedou řízení o uznání zahraničních soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů v obchodních sporech, vedou konkurzní řízení, uskutečňují mezinárodní právní pomoc při dokazování v obchodních věcech a další činnosti.

Správní soudy – v Chorvatské republice jsou zřízeny čtyři správní soudy, a to v Záhřebu, Splitu, Rijece a Osijeku. Tyto soudy rozhodují o žalobách proti individuálním rozhodnutím veřejnoprávních subjektů, o žalobách proti postupu veřejnoprávních subjektů, neprovedení individuálních rozhodnutí a o žalobách proti správním dohodám a výkonu správních dohod.

Nejvyšší trestní soud Chorvatské republiky, Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky a Nejvyšší správní soud Chorvatské republiky jakožto odvolací soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím trestních, obchodních a správních soudů na území Chorvatské republiky, přičemž své sídlo mají v Záhřebu.

Trestní soudy

  1. rozhodují v první instanci o méně závažných deliktech, není-li pro řízení týkající se méně závažných deliktů zákonem předepsána věcná příslušnost jiného orgánu,
  2. uskutečňují mezinárodní právní pomoc v rámci řízení spadajících do jejich pravomoci a další zákonem stanovené činnosti.

Přestupkové soudyPDF(274 Kb)hr

Obchodní soudy

Kromě pravomocí stanovených jinými zákony obchodní soudy:

  1. provádějí registrační činnosti a vedou soudní rejstříky,
  2. rozhodují o zápisech v registru lodí a jachet ve věcech, jež na základě námořního zákoníku (Pomorski zakonik) náleží do příslušnosti obchodního soudu, o vymezení odpovědnosti provozovatelů lodí, o stížnostech proti konečnému rozdělení základu pro likvidaci společné havárie, není-li pro každý druh věci zákonem stanoveno jinak,
  3. rozhodují o návrzích týkajících se zakládání, činnosti a zrušení společností,
  4. rozhodují v nesporných věcech stanovených zákonem o obchodních společnostech,
  5. vedou řízení o uznání zahraničních soudních rozhodnutí a rozhodčích nálezů v obchodních sporech,
  6. zajišťují důkazy pro postupy, jež za normálních okolností spadají do jejich příslušnosti,
  7. nařizují ochranná opatření při postupech a v rámci řízení, jež za normálních okolností spadají do jejich příslušnosti,
  8. rozhodují o návrzích na zahájení konkurzního řízení a vedou konkurzní řízení,
  9. uskutečňují mezinárodní právní pomoc při dokazování v obchodních věcech,
  10. provádějí další zákonem stanovené činnosti.

Obchodní soudyPDF(192 Kb)hr

Upozorňujeme, že od 1. 4. 2015. začne být účinná nová síť městských a obchodních soudů, takže městských soudů bude 24 a obchodních soudů 8. Od 1 .7. 2015. začne být účinná i nová síť trestních soudů, kterých bude 22. To je předepsáno Odkaz se otevře v novém okně.Zákonem o obvodech a sídlech soudů (NN 128/14.)
Uvedené údaje jsou stále aktuální a přesné, avšak po 1. 4. 2015, respektive po 1. 7. 2015 budou upraveny.

Správní soudy

  1. rozhodují o žalobách proti individuálním rozhodnutím veřejnoprávních subjektů,
  2. rozhodují o žalobách proti postupu veřejnoprávních subjektů,
  3. rozhodují o žalobách kvůli neprovedení individuálních rozhodnutí nebo postupu veřejnoprávních subjektů v zákonem stanovené lhůtě,
  4. rozhodují o žalobách proti správním dohodám a výkonu správních dohod,
  5. rozhodují v dalších zákonem předepsaných případech.

Správní soudyPDF(180 Kb)hr

Nejvyšší trestní soud Chorvatské republiky

  1. rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím trestních soudů a orgánů státní správy, jež vedou prvostupňové přestupkové řízení, a o odvoláních proti rozhodnutím jiných orgánů v případech, kdy to předepisuje zvláštní zákon,
  2. řeší střet pravomocí mezi trestními soudy,
  3. rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti pravomocným rozhodnutím o přestupku v případech, kdy to předepisuje zvláštní zákon,
  4. provádí další zákonem stanovené činnosti.

Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske
Ulica Augusta Šenoe 30
10 000 Zagreb
tel: +385 1 480 75 10
fax: +385 1 461 12 91
e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.predsjednik@vpsrh.pravosudje.hr
Odkaz se otevře v novém okně.http://sudovi.pravosudje.hr/VPSRH/

Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky

  1. rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím, jež přijaly obchodní soudy v prvním stupni,
  2. řeší střet místní působnosti mezi obchodními soudy a rozhoduje o přenesení pravomocí mezi obchodními soudy
  3. provádí další zákonem stanovené činnosti.

Visoki trgovački sud Republike Hrvatske
Berislavićeva 11
10 000 Zagreb
tel: +385 1 489 68 88
fax: +385 1 487 23 29
Odkaz se otevře v novém okně.http://www.vtsrh.hr/

Nejvyšší správní soud Chorvatské republiky

  1. rozhoduje o odvoláních proti rozsudkům správních soudů a rozhodnutím, proti kterým je umožněno odvolání,
  2. rozhoduje o zákonnosti aktů s obecnou působností,
  3. rozhoduje o střetu pravomocí mezi správními soudy,
  4. rozhoduje v dalších zákonem předepsaných případech.

Visoki upravni sud Republike Hrvatske
Frankopanska 16
10 000 Zagreb
tel: +385 1 480 78 00
fax: +385 1 480 79 28
Odkaz se otevře v novém okně.http://www.upravnisudrh.hr/

Poslední aktualizace: 20/07/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Specializované soudy - Itálie

V tomto oddílu jsou uvedeny informace o organizaci specializovaných soudů v Itálii.

Specializované soudy

Článek 102 Ústavy zakazuje zřizování nových „mimořádných“ nebo „zvláštních“ soudů. V kompetenci obecných soudních orgánů je ale možné zřizovat sekce specializující se na konkrétní oblasti; jedná se o sekce, ve kterých zasedají soudci dotčeného soudu a občané, kteří nejsou členy soudcovského stavu (např. speciální zemědělské sekce).

Článek 103 Ústavy však stanoví jisté zvláštní soudy: jedná se o správní soudy, účetní dvůr a vojenské soudy, které byly zřízeny před vstupem Ústavy v platnost.

Vojenské soudy (tribunali militari), jež mají pravomoc projednávat vojenské trestné činy spáchané členy ozbrojených sil, jsou od obecného soudnictví odděleny a spravuje je samosprávný orgán – Nejvyšší rada vojenských soudů (Consiglio Superiore della Magistratura Militare).

Správní soudy

Správní soudy se zabývají spory mezi veřejnými orgány a soukromými subjekty v souvislosti s rozhodnutími přijatými veřejnými orgány.

Správní soudy rozhodují o tom, zda bylo správní opatření náležitě přijato, nikoliv o vhodnosti opatření. Správnímu soudu se podává žádost o soudní zrušení správního opatření, které je chybné z hlediska inkompetence, porušení zákona nebo zneužití moci.

Obecně platí, že posouzení, zda věc spadá do kompetence obecné jurisdikce nebo do kompetence správních soudů, závisí na povaze věci: především na tom, zda opatření narušilo právo (diritto soggettivo) nebo pouze oprávněný zájem (interesse legittimo): správní soudy se zabývají případy týkajícími se oprávněných zájmů, ačkoliv existují také další oblasti, které spadají výlučně do jejich kompetence.

Samosprávným orgánem správních soudů je Rada předsednictví správního soudnictví (Consiglio di presidenza della giustizia amministrativa).

  • Regionální správní soudy (tribunali amministrativi regionali) jsou soudy první instance.
  • Státní rada (Consiglio di Stato) je soudem druhé instance.

Správní jurisdikci ve zvláštních oblastech mají Účetní dvůr a daňové soudy.

Účetní dvůr (Corte dei conti) je složen ze soudců a státních zástupců, kteří mají specializaci na oblast účetnictví. U Účetního dvora je zřízena generální prokuratura (Ufficio del procuratore generale), která vede šetření. Po nedávno uskutečněné reformě má nyní Účetní dvůr nezávislé regionální sekce s justičními a kontrolními pravomocemi.

Samosprávním orgánem Účetního dvora je předsednická rada (Consiglio di presidenza).

Mezi pravomoci Účetního dvora patří:

  • preventivní dohled nad souladem velkého počtu opatření přijatých vládou a veřejnými orgány s platnými zákony
  • kontrola finančního řízení a majetku veřejné správy
  • rozhodování v záležitostech týkajících se veřejných účtů, penzí a odpovědnosti úředníků ve státní službě.

Daňové soudy (Commissioni Tributarie) mají pravomoc v daňových záležitostech.

Právní databáze

Na internetové stránce Odkaz se otevře v novém okně.vojenských soudů naleznete informace o historii a řízeních. Dále zde jsou záznamy o hlavních jednáních týkajících se válečných zločinů (pouze historická řízení).

Internetová stránka Odkaz se otevře v novém okně. regionálních správních soudů a Státní rady nabízí bezplatný přístup k rozpisu jednání, úplná znění rozsudků, nařízení a záznamy sporů mezi veřejnými orgány a soukromými subjekty, které se týkají rozhodnutí přijatých veřejnými orgány.

Z důvodu ochrany dat se na vyhledávání informací o probíhajících řízeních vztahují určité podmínky.

Na internetové stránce Účetního dvora jsou zdarma přístupná hlavní rozhodnutí a rozsudky.

Tato stránka rovněž funguje jako portál pro regionální sekce soudu a nabízí širokou škálu informací o pravomocech a fungování těchto orgánů.

Název a URL databáze

Poslední aktualizace: 02/04/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Specializované soudy - Kypr

V Kyperské republice (Κυπριακή Δημοκρατία) působí tyto specializované soudy:

  • rodinný soud (Οικογενειακό Δικαστήριο)
  • soud pro pracovněprávní spory (Δικαστήριο Εργατικών Διαφορών)
  • soud pro věci regulovaného nájemného (Δικαστήριο Ελέγχου Ενοικιάσεων) a vojenský soud (Στρατιωτικό Δικαστήριο).

Specializované soudy

Rodinný soud

Rodinný soud má výhradní příslušnost projednávat žádosti o rozvod, péči o děti, spory o výživné a majetkové spory mezi partnery, kteří jsou členy řecké pravoslavné církve.

Pokud strany sporu patří k jiným náboženským skupinám na Kypru, tj. arménům, maronitům nebo římským katolíkům, je příslušnost ve výše uvedených věcech svěřena rodinnému soudu pro náboženské skupiny.

Na Kypru jsou 3 rodinné soudy, jeden pro Nikósii a Kyrenii, jeden pro Limassol a Paphos a jeden pro Larnacu a Famagustu. Pro celý Kypr je zde rovněž 1 rodinný soud pro náboženské skupiny se sídlem v Nikósii.

Případy u rodinného soudu projednává samosoudce s výjimkou žádostí o rozvod, které projednává senát složený ze tří soudců.

Soud pro pracovněprávní spory

Soud pro pracovněprávní spory má výhradní příslušnost projednávat veškeré pracovněprávní spory, které vznikly na základě ukončení pracovního poměru, jako je výplata náhrady škody za neoprávněné propuštění (vyjma případů, kdy požadovaná částka je vyšší než celková výše mzdy za dva roky s tím, že v takovém případě je příslušnost svěřena okresnímu soudu), odstupné, odškodnění za propuštění a nároky vyplývající z pracovní smlouvy, jako jsou doposud nevyplacené mzdy, roční dovolená, 13. plat nebo prémie. Má rovněž příslušnost projednávat jakýkoli občanskoprávní nárok na základě zákona o ochraně mateřství (Ο περί Προστασίας της Μητρότητας Νόμος), případy nerovného zacházení a sexuálního obtěžování na pracovišti a spory mezi spořitelnami (Ταμεία Πρόνοιας) a jejich členy.

Soud pro pracovněprávní spory sestává z předsedy nebo soudce, který je členem soudní služby republiky (Δικαστική Υπηρεσία της Δημοκρατίας), a dvou laických členů jmenovaných na základě doporučení svazu zaměstnavatelů a svazu zaměstnanců. Laičtí členové plní výhradně konzultativní roli.

V současné době existují v Kyperské republice 3 soudy pro pracovněprávní spory se sídlem v Nikósii, Limassolu a Larnace.

Soud pro věci regulovaného nájemného

Soud pro věci regulovaného nájemného má příslušnost projednávat záležitosti týkající se obnovení detence pronajatého majetku, stanovení přijatelného nájemného a jakýchkoli dalších souvisejících nebo dodatečných věcí.

Každý soud pro věci regulovaného nájemného (v současné době existují 3) sestává z předsedy, který je členem soudcovského stavu, a dvou laických členů navržených asociacemi nájemců a pronajímatelů. Laičtí členové plní výhradně konzultativní roli.

Vojenský soud

Vojenský soud má příslušnost rozhodovat trestné činy spáchané vojenským personálem, jež jsou v rozporu s vojenským trestním zákoníkem (Στρατιωτικός Ποινικός Κώδικας), zákonem o národní gardě (Ο περί Εθνικής Φρουράς Νόμος), trestním zákoníkem (Ποινικός Κώδικας) nebo jakýmkoli jiným zákonem bez ohledu na stanovený trest. Před vojenským soudem mohou stanout rovněž jedinci, je-li tak stanoveno ve vojenském trestním zákoníku nebo jakémkoli jiném zákoně.

Pokud má obžalovaný hodnost plukovníka nebo vyšší, je vojenský soud ustaven stejným způsobem jako porotní soud.

Předsedou soudu je soudce, který je členem soudní služby republiky. Členy soudu jsou rovněž dva armádní důstojníci jmenovaní Nejvyšší soudní radou (Ανώτατο Δικαστικό Συμβούλιο), plní však výhradně konzultativní roli.

Správní soudy

Žádosti o zrušení správních aktů projednává v první instanci jeden soudce Nejvyššího soudu, opravný prostředek pak sbor 5 soudců.

Právní databáze

Oficiální právní databáze dosud neexistuje. Existuje řada soukromých právních databází, z nichž některé poskytují služby svým předplatitelům a některé nabízejí bezplatný přístup.

Obsahují informace o soudních rozhodnutích a primární právní předpisy.

Poslední aktualizace: 23/07/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Lotyšsko

Tento oddíl vám poskytne přehled specializovaných soudů v Lotyšsku.

Specializované soudy

Ústavní soud Lotyšské republiky

Podle Odkaz se otevře v novém okně.Ústavy Lotyšské republiky má Lotyšská republika Ústavní soud, který je nezávislým soudním orgánem posuzujícím, zda bylo právo ve věcech, o kterých rozhoduje, v souladu s ústavou, a rovněž rozhoduje jiné věci, které do jeho působnosti svěřuje zákon. Ústavní soud může prohlásit právní předpisy a jiné právní akty nebo jejich části za neplatné.

Podle článku 16 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o Ústavním soudu rozhoduje Ústavní soudu o:

  1. ústavnosti zákonů;
  2. ústavnosti mezinárodních smluv, které jsou podepsány nebo uzavřeny Lotyšskem (než dojde k jejich schválení lotyšským parlamentem – Saeima);
  3. souladu právních předpisů nebo částí právních předpisů s právními předpisy majícími vyšší právní sílu;
  4. souladu dalších právních aktů (vyjma správních aktů) parlamentu, vlády, prezidenta, předsedy parlamentu a předsedy vlády s právními předpisy;
  5. souladu s právními předpisy jakéhokoliv nařízení, kterým ministr pověřený kabinetem pozastavil vykonatelnost rozhodnutí rady místního zastupitelstva;
  6. souladu ustanovení lotyšských právních předpisů s mezinárodními smlouvami uzavřenými Lotyšskem, které nejsou v souladu s ústavou.

Ústavní soud má sedm soudců, kteří se funkce ujímají po schválení většinou poslanců parlamentu, tj. alespoň 51 hlasy. Tři soudce navrhuje nejméně deset poslanců parlamentu; dva navrhuje vláda a další dva Nejvyšší soud zasedající v plénu. Kandidáti na funkci soudce Ústavního soudu navrhovaní Nejvyšším soudem musí být vybráni z řad lotyšských soudců.

Ústavní soud nemůže zahájit řízení ze své vlastní iniciativy; pouze projednává věci na návrh osob uvedených v právních předpisech. Stávající platné právní předpisy umožňují, aby návrh na zahájení řízení u Ústavního soudu podal:

  • prezident Lotyšska
  • parlament (Saeima)
  • skupina nejméně dvaceti poslanců parlamentu
  • vláda
  • nejvyšší státní zástupce
  • Rada Státního kontrolního úřad
  • rady místních orgánů
  • Národní úřad pro lidská práva Lotyšska
  • místní orgány (rady)
  • ombudsman, pokud orgán nebo úřední osoba, která vydala napadený akt, neopravila nedostatky ve lhůtě stanovené ombudsmanem
  • soud, který projednává občanské, trestní a správní věci
  • soudce pozemkového úřadu, který provádí registraci nemovitého majetku nebo záznam práv spojených s takovým majetkem v katastru nemovitostí
  • jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, jejíž ústavou zaručená základní práva jsou porušena
  • Rada pro soudnictví (Tieslietu padome) v rámci své zákonné pravomoci.

Věci, které se týkají ústavnosti zákonů a nařízení nebo jiných aktů vlády, souladu ustanovení lotyšských právních předpisů s mezinárodními smlouvami uzavřenými Lotyšskem, které nejsou v rozporu s ústavou, a ústavnosti mezinárodních smluv podepsaných nebo uzavřených Lotyšskem (než dojde k jejich schválení lotyšským parlamentem – Saeima) a právních předpisů či jejich částí, projednává Ústavní soud na zasedání v plénu. Ostatní věci jsou projednávány senátem tří soudců, nerozhodne-li Ústavní soud jinak.

Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná a nabývají účinnosti vyhlášením. Tato rozhodnutí spolu s příslušným výkladem sporného ustanovení jsou závazná pro všechny orgány státní správy a místní samosprávy (včetně soudů) a úřední osoby a také pro fyzické a právnické osoby.

Každé právní ustanovení, které je Ústavním soudem shledáno za odporující jinému legislativnímu ustanovení s vyšší právní silou, se považuje za neplatné ode dne, kdy je vyhlášeno rozhodnutí Ústavního soudu, neuvede-li Ústavní soud jinak. Pokud Ústavní soud zjistí, že mezinárodní smlouva, která je podepsaná a uzavřená Lotyšskem, není v souladu s ústavou, je třeba, aby vláda okamžitě navrhla změnu příslušné smlouvy, výpověď smlouvy, pozastavení jejího uplatňování nebo odstoupení od smlouvy.

Právní databáze

Název a URL databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Judikatura Ústavního soudu (vyhledávání)

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Stručný popis obsahu

Databáze obsahuje rozhodnutí Ústavního soudu Lotyšské republiky.

Další informace

Vyhledávací rozhraní databáze a rozhodnutí jsou k dispozici v lotyštině a angličtině.

Odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ústavní soud Lotyšské republiky

Poslední aktualizace: 09/08/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Litva

Tato stránka poskytuje informace o specializovaných soudech Litvy.

Specializované soudy

Odkaz se otevře v novém okně.Ústavní soud Litevské republiky (Lietuvos Respublikos Konstitucinis Teismas) zajišťuje nadřazenost Ústavy v rámci právního systému. Rozhoduje o otázkách ústavního soudnictví tak, že posuzuje, zda jsou zákony a jiné právní akty přijaté parlamentem v souladu s Ústavou a zda akty přijaté prezidentem nebo vládou republiky jsou v souladu s Ústavou a právními předpisy.

Správní soudy

V Litvě existuje šest správních soudů:

  • Nejvyšší správní soud Litvy (Lietuvos Vyriausiasis administracinis teismas),
  • pět krajských správních soudů.

Nejvyšší správní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší správní soud Litvy (Vyriausiasis administracinis teismas) je soudem prvního a posledního stupně pro správní věci spadající do jeho pravomoci ze zákona. Projednává opravné prostředky proti rozhodnutím, nálezům a příkazům okresních správních soudů a proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech týkajících se správních přestupků.

Nejvyšší správní soud také projednává návrhy na obnovení ukončených správních řízení, včetně věcí týkajících se správních přestupků v oblastech stanovených zákonem. Nejvyšší správní soud vypracoval jednotné postupy pro výklad a používání zákonů a jiných právních aktů.

Krajské správní soudy (apygardų administraciniai teismai)

Krajské správní soudy jsou soudy se zvláštní pravomocí. Jejich funkcí je projednávat stížnosti (návrhy) týkající se správních opatření a činnosti či opomenutí (neplnění povinností) subjektů veřejné a státní správy.

Regionální správní soudy řeší spory v oblasti veřejné správy a zabývají se záležitostmi týkajícími se zákonnosti regulační správních aktů, daňové spory atd.

Než se obrátíte na správní soud, lze jednotlivé právní akty nebo opatření přijaté subjekty veřejné správy projednat v předsoudní fázi. V takovém případě spory šetří obecní veřejné komise pro správní spory, okresní komise pro správní spory a Vrchní komise pro správní spory (Vyriausioji administracinių ginčų komisija).

Poslední aktualizace: 18/02/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Specializované soudy - Lucembursko

V tomto oddíle najdete přehled o specializovaných soudech v Lucembursku.

Specializované soudy

Obecné soudnictví

Rozhodčí rada a Nejvyšší rada pro sociální pojištění (Conseil arbitral a Conseil supérieur des assurances sociales)

O veškerých sporech ve věci sociálního zabezpečení týkajících se dobrovolné nebo povinné účasti v systému, příspěvků, pořádkových pokud a dávek, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v článku 317 nebo které se týkají článků 147 a 148 zákona o sociálním pojištění, rozhoduje rozhodčí rada a v případě odvolání Nejvyšší rada pro sociální pojištění. Proti rozhodnutím vydaným Rozhodčí radou v poslední instanci, jakož i proti rozhodnutím Nejvyšší rady je možné podat opravný prostředek (cassation).

Správní soudnictví

Správní soudní dvůr (Cour administrative)

Pokud není zákonem stanoveno jinak, je možné proti rozhodnutím vyneseným správním soudem, který rozhoduje jako zrušovací soudce, proti individuálním správním rozhodnutím, jakož i proti rozhodnutím vyneseným ve věci nařizovacích správních opatření, podat odvolání správnímu soudnímu dvoru, který sídlí v Lucemburku. Správní soudní dvůr dále rozhoduje v odvolacím řízení a jako soudce rozhodující ve věci samé v řízeních, ve kterých se napadají rozhodnutí ostatních správních soudů, které rozhodovaly o žalobách na zrušení rozhodnutí, pro něž jsou příslušné podle zvláštních zákonů.

Všichni advokáti, kteří jsou zmocněni k zastupování před soudy velkovévodství jsou také zmocněni vystupovat před Správním soudním dvorem, nicméně pouze „advokáti zapsaní na seznam I“, který každoročně sestavují rady advokátních komor, mohou provádět důkazy a účastnit se řízení (zastupování právním zástupcem).

Před Správním soudním dvorem zastupuje stát zmocněnec vlády nebo advokát.

Správní soud (Tribunal Administratif)

Správní soud, který sídlí v Lucemburku, rozhoduje o opravných prostředcích podaných z důvodu nepříslušnosti, překročení a zneužití pravomoci, porušení zákona nebo nedodržení formálních hledisek v oblasti ochrany soukromých zájmů proti všem správním rozhodnutím, u nichž zákony ani předpisy nepřipouštějí žádný jiný prostředek právní ochrany, jakož i proti nařizovacím správním opatřením, a to bez ohledu na orgán, který je vydal. V zásadě také rozhoduje i o sporech vyplývajících z přímých daní a obecních daní a poplatků.

Proti rozhodnutím správního soudu může být podán opravný prostředek k Správnímu soudnímu dvoru.

Správní soud rozhoduje ve věci samé o odvoláních podaných proti rozhodnutím ředitele Administration des contributions directes (Daňové správy) v případech, kdy zákony týkající se této věci připouštějí toto odvolání.

Další zvláštní soudy

Ústavní soud

Ústavní soud vydává rozhodnutí o souladu zákonů s Ústavou, s výjimkou těch, které se týkají schvalování smluv.

Pokud některý z účastníků vznese otázku týkající se souladu některého ze zákonů s Ústavou k soudu obecného nebo správního soudnictví, je tento soud povinen obrátit se na Ústavní soud; výjimku tvoří případy, kdy se soud domnívá, že: a) rozhodnutí ohledně položené otázky není nezbytné pro vynesení rozsudku; b) otázka je zřejmě neopodstatněná; c) Ústavní soud již rozhodoval v otázce, která se týkala téže věci.

Ústavní soud se skládá z Předsedy Nejvyššího soudu, předsedy Správního soudního dvora, dvou členů Kasačního soudu a pěti soudců, které na základě společného stanoviska Nejvyššího soudu a Správního soudního dvora jmenuje velkovévoda. Ústavní soud má jeden senát, který zasedá v počtu pěti soudců.

Právní databáze pro tyto oblasti

Odkazujeme na Odkaz se otevře v novém okně.oddíl o soudech na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup do databáze je zdarma.

Stručný popis obsahu

Odkazujeme na stránky Odkaz se otevře v novém okně.Rozhodčí rady a Nejvyšší rady sociálního pojištění.

Odkazujeme na stránky Odkaz se otevře v novém okně.soudů správního soudnictví.

Odkazujeme na stránky Odkaz se otevře v novém okně.Ústavního soudu.

Odpovídající odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti

Poslední aktualizace: 27/03/2015

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Maďarsko

Tato část poskytuje informace o organizaci specializovaných soudů v Maďarsku.

Specializované soudy

Správní a pracovní soudy

Maďarská ústava definuje soudní systém jako soustavu s více články a zřizuje specializované soudy pro určité druhy věcí. Jako specializované soudy v rámci soustavy soudů fungují správní a pracovní soudy (közigazgatási és munkaügyi bíróságo) .

Správní a pracovní soudy fungují od 1. ledna 2013. Před tímto datem plnily jejich úkoly pracovní soudy a obecné soudy.

Jako soudy prvního stupně správní a pracovní soudy projednávají věci související se soudním přezkumem správních rozhodnutí nebo s pracovněprávními či obdobnými právními vztahy, a rozhodují o dalších věcech, které jim svěřuje zákon. Jako soud druhého stupně rozhoduje obecný soud nebo Nejvyšší soud (Kúria) ve věcech soudního přezkumu.

Ústavní soud (Alkotmánybíróság)

Ústavní soud je nezávislý orgán oddělený od soustavy soudů.

Ústavní soud je základním orgánem pro ochranu ústavy a má sídlo v Budapešti.

Ústavní soud se skládá z 15 soudců zvolených dvoutřetinovou většinou poslanců maďarského parlamentu na funkční období 12 let. Dvoutřetinová většina poslanců maďarského parlamentu zvolí ze soudců Ústavního soudu jeho předsedu. Mandát předsedy trvá do konce jeho funkčního období soudce Ústavního soudu. Soudci Ústavního soudu mají zakázáno členství v politických stranách nebo účast na politických aktivitách. Podrobnosti o působnosti, organizaci a fungování Ústavního soudu jsou stanoveny v základních zákonech. Ústavní soud provádí:

a)      přezkum ústavnosti právních předpisů, které byly schváleny, avšak dosud nebyl vyhlášeny,

b)      na návrh soudce přezkum ústavnosti právních aktů, jež se mají v konkrétní věci uplatnit,

c)      po ústavní stížnosti přezkum ústavnosti právních aktů, jež se mají v konkrétní věci případě uplatnit,

d)     po ústavní stížnosti přezkum ústavnosti soudních rozhodnutí,

e)      přezkum ústavnosti legislativního návrhu vlády, jedné čtvrtiny poslanců parlamentu nebo komisaře pro lidská práva (alapvető jogok biztosa),

f)       přezkum souladu právních předpisů s mezinárodními smlouvami,

g)      výkon dalších pravomocí a plnění dalších povinností, které stanoví Ústava či jiné základní zákony.

V rámci pravomocí podle písmen b), c) a d) Ústavní soud zruší právní akty a jiná legislativní rozhodnutí, u kterých shledá, že odporuje ústavě.

V rámci pravomocí podle písmene d) Ústavní soud zruší soudní rozhodnutí, u kterého shledá, že odporuje ústavě.

V rámci pravomocí podle písmene f) může Ústavní soud zrušit právní akty a jiná legislativní rozhodnutí, u kterých shledá, že odporují ústavě,

nebo zakládá právní následky podle základního zákona.

Právní databáze

Další informace jsou k dispozici na internetové stránce Odkaz se otevře v novém okně.Ústavního soudu Maďarska (Magyar Köztársaság Alkotmánybírósága).

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Oficiální stránka Ústavního soudu Maďarska

Odkaz se otevře v novém okně.Oficiální stránka maďarských soudů

Poslední aktualizace: 06/04/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí maltština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Specializované soudy - Malta

Tento oddíl přináší informace o organizaci specializovaných soudů na Maltě.

Zvláštní soudy

Ústavní soud (Constitutional Court)

Druhý stupeň

Odvolací

Ústavní soud projednává opravné prostředky ve věcech údajného porušení lidských práv, výkladu ústavy a neplatnosti právních předpisů. Má rovněž příslušnost rozhodovat v prvním stupni o věcech týkajících se poslanců a o všech dalších návrzích v souvislosti s volbami do poslanecké sněmovny.

Soud tvoří předseda a dva soudci.

První dvůr občanskoprávního soudu (First Hall of the Civil Court)

První stupeň

Soud rovněž projednává věci, které se týkají údajného porušení lidských práv a základních svobod zakotvených v ústavě a v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Soudu předsedá soudce.

Pracovněprávní tribunál (Industrial Tribunal)

První stupeň

Tribunál projednává věci týkající se nezákonného ukončení pracovního poměru a diskriminace nebo jiného nezákonného zacházení na pracovišti.

Tribunálu předsedá předseda.

Rada pro regulaci nájmu (Rent Regulation Board)

První stupeň

Rada projednává věci týkající se změn podmínek nájemního vztahu, včetně zvýšení nájmu a ukončení nájmu. Tyto věci se musí týkat nájemních smluv uzavřených před 1. červnem 1995.

Tribunálu předsedá smírčí soudce (magistrate).

Pozemková arbitrážní rada (Land Arbitration Board)

První stupeň

Tato rada projednává věci související s klasifikací vyvlastňované půdy, vyvlastňováním ve veřejném zájmu a výší náhrad vyplácených vlastníkům.

Tribunálu předsedá smírčí soudce.

Rada pro kontrolu nájmu zemědělských pozemků (Rural Lease Control Board)

První stupeň

Tato rada projednává věci související s nájmem zemědělské půdy a s nároky vlastníků ohledně ukončení nájmu.

Tribunálu předsedá smírčí soudce.

Tribunál pro správní přezkum (Administrative Review Tribunal)

První stupeň

Tribunál má pravomoc přezkoumávat správní akty.

Tribunálu předsedá soudce nebo smírčí soudce.

Tribunál pro vypořádání dědictví (Partition of Inheritances Tribunal)

První stupeň

Tribunál rozhoduje o dělení majetku u společně děděné pozůstalosti zesnulé osoby.

Tribunálu předsedá rozhodce.

Odvolací tribunál pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů (Competition and Consumer Appeals Tribunal)

Odvolací

Tribunál rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím, nařízením a opatřením generálního ředitele pro ochranu hospodářské soutěže a generálního ředitele pro spotřebitelské záležitosti. Rozhodnutí tribunálu jsou konečná, vyjma výjimečných případů, kdy je přípustný opravný prostředek, který je ale omezený na otázky práva.

Tribunálu předsedá soudce a dva členové.

Soud pro přezkum notářských úkonů (Court of Revision of Notarial Acts)

První stupeň

Jde o zvláštní soud, který dohlíží na všechny notáře, notářské archívy a veřejný rejstřík. Je oprávněn kontrolovat notářské archívy, veřejné rejstříky a notářské úřady a ukládat disciplinární sankce. Tento soud je rovněž oprávněn nařídit opravu nesprávných informací ve veřejných rejstřících.

Soud tvoří inspektoři (visitors).

Správní soudy

Soudní přezkum je proces, při kterém soud může přezkoumávat rozhodnutí veřejnoprávního orgánu, úřadu nebo agentury a v konečném důsledku je i zrušit, pokud je shledá nezákonným.

Tento právní prostředek může využít každý, kdo byl poškozen rozhodnutím či opatřením veřejnoprávního orgánu, které se ho týká. Článek 469A kapitoly 12 sbírky zákonů Malty je prováděcím článkem, který svěřuje soudům pravomoc provádět přezkum. I kdyby neexistovalo toto výslovné legislativní ustanovení, bylo by možné na soudní přezkum nahlížet jako na inherentní pravomoc soudů vycházející z doktríny o dělbě moci, která je v demokratických státech všeobecně uznávána.

Příslušnost v těchto věcech mají obecné soudy, konkrétně první dvůr občanskoprávního soudu, a existuje právo odvolat se k odvolacímu soudu (Court of Appeal).

Tribunál pro správní přezkum byl zřízen zákonem o správním soudnictví (Administrative Justice Act), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2009. Tento nezávislý a nestranný tribunál přezkoumává správní akty předložené poškozenou osobou a zároveň rozhoduje ve sporech, které s těmito akty souvisí. Tribunálu předsedá osoba, která na Maltě zastává nebo zastávala úřad soudce či smírčího soudce. Opravný prostředek proti rozhodnutím tribunálu lze podat k odvolacímu soudu.

Další zvláštní soudy

Místní tribunály

Místní tribunály tvoří na Maltě neoddělitelnou součást soustavy soudů. Lze je považovat za předsunutá pracoviště soudů a projednávají delikty, které mohou mít navzdory své nízké závažnosti výrazně škodlivý vliv na širokou veřejnost. Místním tribunálům předsedá komisař pro spravedlnost (Commissioner for Justice), jehož jmenování a odvolání z funkce se řídí stejnými pravidly, jaká platí pro ostatní smírčí soudce. Tím je zaručeno, že každý občan má možnost domáhat se ochrany svých práv a zároveň jsou respektovány zásady spravedlivého procesu. Existuje devět místních tribunálů, které seskupují obvody několika místních rad.

Právní databáze

Na maltských stránkách „Organizace soudnictví v členských státech – Malta“ naleznete podrobné informace a odkazy na příslušné databáze.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo vnitra a národní bezpečnosti

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti, kultury a samosprávy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – Sentenzi Online

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – soudní řízení

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – přehled soudních řízení

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – statistika

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – soudní dražby

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – občanskoprávní formuláře (v maltštině)

Odkaz se otevře v novém okně.Právní služby (sbírka zákonů Malty)

Poslední aktualizace: 13/05/2015

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Nizozemí

V tomto oddílu naleznete informace týkající se organizace specializovaných soudů v Nizozemsku.

Správní soudy

Mezi správní soudy v Nizozemsku patří:

  • okresní soud (Rechtbank): první stupeň pro všechny správní věci
  • odvolací soud (Gerechtshof): odvolací soud v daňových věcech
  • Nejvyšší soud (Hoge Raad): nejvyšší soud v daňových věcech
  • Ústřední tribunál pro odvolání (Centrale Raad van Beroep): odvolací soud (a poslední instance) ve věcech sociálního zabezpečení
  • Tribunál pro odvolání ve věcech obchodu a průmyslu (College van Beroep voor het bedrijfsleven): odvolací soud (a poslední instance) v oblasti sociálně hospodářského správního práva
  • Oddělení správního soudnictví Státní rady (Afdeling Bestuursrechtspraak van de Raad van State): odvolací soud (a poslední instance) ve všech správních věcech, o nichž nerozhodují jiné odvolací soudy.

Právní databáze

Informace lze nalézt na webové stránce věnované systému soudní moci v Nizozemsku: Odkaz se otevře v novém okně.Systém soudní moci v Nizozemsku.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Nizozemské soudy a Nejvyšší soud Nizozemského království

Poslední aktualizace: 11/01/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Rakousko

Tento oddíl poskytuje informace o specializovaných soudech pro občanské a trestní věci v Rakousku.

Specializované soudy

Každý soud se v zásadě zabývá všemi kategoriemi soudních věcí.

V největších rakouských městech mají určité soudy zvláštní specializaci:

  • 5 soudů ve Vídni v občanskoprávních věcech, trestních věcech, obchodních věcech [2 x], věcech pracovněprávních a věcech sociálního zabezpečení
  • 2 soudy ve Štýrském Hradci v trestních a ostatních věcech

Věci z oblasti pracovního práva, to jsou například občanskoprávní spory uváděné v § 50 pracovního a sociálního zákona (Arbeits- und Sozialgerichtsgesetz – ASGG) v souvislosti s pracovněprávními vztahy, jsou projednávány ve zvláštním řízení.  Je podobné občanskému soudnímu řízení s určitými zvláštnostmi.

Věci z oblasti pracovního práva rozhodují na prvním stupni krajské soudy (Landesgerichte ) (ve Vídni: Soudní dvůr v oblasti pracovního a sociálního práva), na druhém stupni vrchní soudy (Oberlandsgerichte) a na posledním stupni nejvyšší soud (Oberster Gerichtshof). V řízení v oblasti pracovního práva rozhodují senáty, které se ve všech stupních skládají z jednoho nebo několika profesionálních soudců (Berufsrichter) a vždy z jednoho laického soudce (Laienrichter) ze strany zaměstnavatelů a ze strany zaměstnanců.

Řízení o opravném prostředku je podobné občanskému soudnímu řízení s méně omezeními. Například lze podat k nejvyššímu soudu opravný prostředek (Revision) bez ohledu na hodnotu sporu, pokud má právní otázka zásadní význam.

Obchodní věci, to jsou například občanskoprávní spory uvedené v § 51 zákona o soudní příslušnosti (s několika výjimkami), v nichž je účastníkem podnikatel, se projednávají v běžném občanském soudním řízení.  V obchodních věcech, v nichž rozhodují senáty, se u soudů prvního a druhého stupně (ale ne u nejvyššího soudu) účastní laičtí soudci z obchodníh kruhů.

V nesporném řízení (Verfahren außer Streitsachen) rozhodují soudy takové soukromoprávní záležitosti, které byly na základě jejich zvláštní povahy (některé smíry, otázky poručnictví či opatrovnictví a další věci, v nichž proti sobě obvykle nestojí dvě strany s protichůdnými zájmy).

Obecným pravidlem je, že tyto věci rozhodují na prvním stupni okresní soudy (Bezirksgerichte), na druhém stupni krajské soudy a na posledním stupni nejvyšší soud.  V řízení rozhodují obvykle na prvním stupni buď samosoudci nebo justiční úředníci (Rechtspfleger), na druhém a třetím stupni senáty složené ze tří nebo pěti soudců z povolání.

Řízení o opravném prostředku je podobné spornému občanskému soudnímu řízení. Vzhledem ke zvláštní povaze tohoto řízení platí méně omezení pro opravné prostředky. Mimoto lze v omezeném rozsahu rovněž předkládat nové skutečnosti v odvolacím řízení nad rámec tvrzení a podání v řízení na prvním stupni.

Z důvodu rozmanitosti záležitostí projednávaných v tomto řízení existují pro různé věci zvláštní pravidla.

Správní soudy

Od 1. ledna 2014 již nelze proti rozhodnutím správních orgánů uplatnit opravné prostředky v rámci správního řízení u správního orgánu.  Lze je napadnout prostřednictvím vznesení stížnosti (Beschwerde) před spolkovým nebo krajským správním soudem. Proti rozsudkům správních soudů lze za určitých podmínek podat opravné prostředky k nejvyššímu soud (Verwaltungsgerichtshof).

Další specializované soudy

Zvláštní postavení

„Soudní dvory veřejného práva“, tj. Ústavní soud a Správní soud, zaujímají v rámci rakouské soustavy soudů zvláštní postavení.  Přestože se jedná o nezávislé soudy, jsou – stejně jako od 1. ledna 2014 zřízené správní soudy – nespadají do působnosti ministerstva spravedlnosti.  Ústavní soud a Správní soud mají organizační autonomii. Oba tyto soudy sídlí ve Vídni a jsou místně příslušné pro celé území státu.

Jejich funkce se liší od funkcí obecných soudů. Nerozhodují totiž o občanskoprávních a trestních věcech (ani jako odvolací soud) a mají pravomoc ve věcech veřejného práva.  Od 1. ledna 2015 mohou však za určitých podmínek účastníci řízení, němž rozhoduje obecný soud, vznést návrh ke správnímu soudu a žádat zrušení zákona či jiného právního předpisu.

Ústavní soud

Prvořadým úkolem Ústavního soudu je dohlížet na dodržování ústavnosti. K tomu náleží i základní práva. Konkrétně je povolán k přezkoumání ústavnosti:

  • spolkových a zemských zákonů,
  • vyhlášek (Verordnungen) správních orgánů,
  • konečných rozhodnutí (Bescheide) správních orgánů.

V případě nutnosti je soud může zrušit.

Na rozdíl od ostatních soudů vykonávají soudci Ústavního soudu svoji funkci jako funkci čestnou (Honoratiorenrichter), nikoliv profesionální (Berufsrichter).  Soudci tohoto soudu jsou významné osobnosti, které již dosáhly úspěšné právnické kariéry v jiné funkci.  Většina soudců Ústavního soudu vykonává svoji funkci na poloviční úvazek a může pokračovat ve výkonu své předchozí profese (např. jako soudci nebo univerzitní učitelé, ne však jako státní úředníci, kteří musí být zproštěni výkonu svých úředních povinností).  Ústavní soud se schází k „zasedáním“, která se obvykle konají čtyřikrát za rok.

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud provádí přezkum zákonnosti všech aktů veřejné správy, s výjimkou vyhlášek, které může přezkoumávat a rušit pouze Ústavní soud.  Vydává rozhodnutí zejména o kasačních opravných prostředcích proti rozsudkům správních soudů.

Právní databáze

Internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.rakouské justice poskytují všeobecné informace o rakouském soudním systému.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní příslušnost - Rakousko

Poslední aktualizace: 25/04/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Polsko

Tento oddíl obsahuje informace o organizaci specializovaných soudů v Polsku.

Specializované soudy

V Polsku existuje několik specializovaných soudů a tribunálů.

Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy)

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem. Vykonává soudní dohled nad rozhodnutími všech ostatních soudů a zajišťuje tak jednotnost právního výkladu a soudní praxe.

Nejvyšší soud není obecným soudem. Provádí přezkum soudních rozhodnutí v kasačním řízení, projednává odvolání proti rozhodnutím a přijímá stanoviska určené k objasnění právních ustanovení, které vyvolávají pochybnosti nebo jejichž aplikace způsobuje nejednotnost soudního rozhodování. Rovněž přijímá usnesení, v rámci nichž řeší právní otázky, které mu byly předloženy v souvislosti s konkrétní věcí.

Polský Nejvyšší soud svá rozhodnutí společně s odůvodněním publikuje na svých internetových stránkách, Odkaz se otevře v novém okně.polský Nejvyšší soud, které jsou rovněž k dispozici v anglickém jazyce.

Ústavní soud (Trybunał Konstytucyjny)

Ústavní soud není v polském právním systému považován za obecný soud.

Ústavní soud rozhoduje o:

  • ústavnosti vnitrostátních právních předpisů a mezinárodních smluv;
  • souladu vnitrostátních právních předpisů s mezinárodními smlouvami, jejichž ratifikace se vyžaduje před schválením parlamentem;
  • souladu právních předpisů vydaných ústředními státními orgány a ratifikovaných mezinárodních smluv s ústavou;
  • ústavnosti cílů a činnosti politických stran;
  • ústavních stížnostech.

Veškerá jeho rozhodnutí jsou společně s odůvodněním publikována na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Ústavního soudu Polské republiky, které jsou rovněž k dispozici v anglickém jazyce.

Státní tribunál (Trybunał Stanu)

Státní tribunál rozhoduje ve věcech obvinění osob, které zastávají (nebo zastávaly) nejvyšší státní funkce, z porušení Ústavy nebo jiných právních předpisů.

Více informací je k dispozici na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.polského Státního tribunálu.

Správní soudy

Systém správních soudů zahrnuje Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny) a krajské správní soudy – vždy jeden v každém vojvodství neboli kraji (wojewódzkie sądy administracyjne).

Nejvyšší správní soud:

  • rozhoduje o tom, zda jsou rozhodnutí orgánů místní správy a normativní akty orgánů místní státní správy v souladu se zákonem;
  • rozhoduje o stížnostech směřujících proti správním rozhodnutím; o rozhodnutích vydaných ve správních řízeních zahájených na základě stížnosti (nebo taková řízení ukončuje); a o rozhodnutích, proti nimž lze podat odvolání ve věci;
  • rozhoduje o některých rozhodnutích místních orgánů nebo sdružení takových orgánů;
  • odpovídá na právní otázky, které mu byly předloženy k posouzení odvolacími orgány místní správy.

Nejvyšší správní soud publikuje veškerá svá rozhodnutí, společně s odůvodněním, která vydal od 1. října 2007. Dřívější rozhodnutí se postupně do databáze přidávají. Internetové stránky soudu jsou k dispozici pouze v polštině.

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny) publikuje svá rozhodnutí společně s odůvodněním na svých internetových stránkách.

Poslední aktualizace: 10/12/2012

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí portugalština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Specializované soudy - Portugalsko

Tento oddíl vám poskytne informace o organizaci specializovaných soudů v Portugalsku.

Soudy prvního stupně (Tribunais judiciais de 1ª instância)

Obecné soudy jsou společnými soudy pro občanské a trestní věci a vykonávají také soudní pravomoc ve všech záležitostech, které nejsou přiděleny jiným soudům. Jedná se zpravidla o soudy se všeobecnou příslušností.

Mohou též existovat soudy se specifickou příslušností (které rozhodují ve věcech podle použitelného typu řízení) anebo soudy se specializovanou příslušností k projednávání určitých věcí (nezávisle na použitelném typu řízení).

Soudy se specializovanou příslušností

Soudy pro trestní vyšetřování (Tribunais de Instrução Criminal)

Soudy pro trestní vyšetřování provádějí šetření v trestních věcech, rozhodují o tom, zda se bude ve věci dále konat, a vykonávají soudní pravomoc v souvislosti s vyšetřováním.

Rodinné soudy a soudy pro mladistvé (Tribunais de Família e Menores)

Do pravomoci rodinných soudů a soudů pro mladistvé patří následující věci:

  • rozhodování ve věcech týkajících se občanského stavu osob: návrhy na odluku osob, rozdělení majetku a rozvod a veškeré související návrhy, jako např. soupisy majetku a řízení o předběžné otázce, návrhy na prohlášení neplatnosti nebo zrušení občanského sňatku a návrhy a výkon rozhodnutí týkajících se vyživovacích povinností mezi manželi a bývalými manželi;
  • rozhodování ve věcech souvisejících s příbuzenskými vztahy: řízení o osvojení, úprava výkonu rodičovských povinností a rozhodování v souvisejících záležitostech, úřední určení mateřství a otcovství a rozhodování o námitkách vůči domnělému otcovství;
  • rozhodování ve věcech týkajících se ochrany zájmů ohrožených nezletilých osob: opatření týkající se dětí, které jsou obětmi týrání, byly opuštěny nebo trpí nouzí nebo jejichž situace by mohla ohrozit jejich zdraví, bezpečnost, vzdělání nebo mravní výchovu, nebo rozhodování o žádostech o ochranu nezletilých před zneužíváním postavení osoby, které bylo dítě svěřeno do péče, ať už v rámci rodiny či instituce.

Pracovní soudy (Tribunais de Trabalho)

V rámci civilního soudnictí rozhodují pracovní soudy například o:

  • otázkách týkajících se závislé pracovní činnosti a uzavírání pracovních smluv;
  • otázkách týkajících se pracovních úrazů a nemocí z povolání;
  • sporech mezi institucemi sociálního zabezpečení nebo institucemi poskytujícími rodinné dávky a příjemci těchto dávek, které se dotýkají práv, pravomocí nebo zákonných, regulačních či služebních povinností obou stran, bez zasahování do vlastní pravomoci správních a finančních soudů;
  • občanskoprávních otázkách v souvislosti se stávkami.

Obchodní soudy (Tribunais de Comércio)

Obchodní soudy mají pravomoc rozhodovat především v těchto věcech:

  • úpadková řízení, pokud je dlužníkem obchodní společnost nebo pokud konkurzní podstata zahrnuje podnik;
  • prohlášení o neexistenci, neplatnosti či zrušení společenské smlouvy;
  • pozastavení či zrušení usnesení společníků;
  • žaloby, které se týkají průmyslového vlastnictví v jakékoli formě, jež je stanovena v zákoně o průmyslovém vlastnictví.

Námořní soudy (Tribunais Marítimos)

Námořní soudy mají pravomoc rozhodovat ve věcech týkajících se:

  • náhrad škody, která byla způsobena loděmi, čluny nebo jinými plavidly nebo kterou tato plavidla utrpěla, nebo škody vyplývající z jejich používání na moři, podle obecných ustanovení právních předpisů;
  • smluv o stavbě, opravě, nákupu či prodeji lodí, člunů a jiných plavidel, pokud jsou určeny k používání na moři;
  • smluv o přepravě po moři nebo smluv o kombinované či multimodální přepravě;
  • smluv o pojištění lodí, člunů a jiných plavidel určených k používání na moři a jejich nákladu;
  • úvěrů a výhradních práv na lodě a čluny a veškerých věcných záruk ve vztahu k plavidlům a jejich nákladu;
  • občanskoprávní odpovědnosti v souvislosti se znečištěním moří a jiných vod spadajících do jejich jurisdikce.

Soudy pro výkon trestů (Tribunais de Execução de Penas)

Soudy pro výkon trestů mají pravomoc zejména v těchto věcech:

  • schválení podmínečného propuštění a rozhodnutí o jeho zrušení;
  • revize, prodloužení a opětovný přezkum ochranných opatření spojených s pobytem nesvéprávných osob v ústavním zařízení;
  • schválení propuštění na zkoušku a rozhodnutí o jeho zrušení;
  • prohlášení o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody, trestu bez časového omezení nebo ochranného opatření spojeného s pobytem v ústavním zařízení.

Soud pro otázky duševního vlastnictví (Tribunal de Competência Especializada para a Propriedade Intelectual)

Tento soud sídlí v Lisabonu a v jeho pravomoci je rozhodovat o žalobách týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících, průmyslového vlastnictví, internetových domén, názvů společností a obchodních jmen; dále rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím vydaným Národním úřadem průmyslového vlastnictví (Instituto Nacional da Propriedade Industrial), nadací pro národní vědecké zpracování údajů (Fundação para a Computação Científica Nacional) a úřadem pro rejstříky a notářství (Instituto dos Registos e do Notariado).

Soudy se specifickou příslušností (Tribunais de Competência Específica)

Soudy se specifickou příslušností rozhodují ve věcech podle použitelného typu řízení. Nejedná se vlastně o samostatné soudy, ale o rozdělení okresních soudů na soudní kolegia pro občanskoprávní nebo trestněprávní věci (varas cíveis, varas criminais), soudní sekce pro občanskoprávní nebo trestněprávní věci (juízos cíveis, juízos criminais), sekce nižšího stupně pro občanskoprávní nebo trestněprávní věci (juízos de pequena instância cível, juízos de pequena instância criminal) a sekce pro výkon rozhodnutí (juízos de execução).

Varas cíveis mají pravomoc rozhodovat o návrzích občanskoprávní povahy, kde hodnota sporu přesahuje rámec příslušnosti odvolacího soudu a kde zákon počítá se zásahem soudu s několika soudci.

Varas criminais mají mimo jiné pravomoc rozhodovat ve věcech trestněprávní povahy, které jsou v příslušnosti soudu s několika soudci nebo soudu s porotou.

Juízos cíveis mají pravomoc rozhodovat ve věcech občanskoprávní povahy, které nejsou v příslušnosti kolegií nebo sekcí nižšího stupně pro občanskoprávní věci. Juízos criminais jsou oprávněné rozhodovat ve věcech trestněprávní povahy, které se nepředkládají kolegiím nebo sekcím nižšího stupně pro trestněprávní věci.

Juízos de pequena instância cível mají pravomoc rozhodovat v občanskoprávních věcech ve zkráceném řízení a dále ve věcech, které nejsou upraveny v občanském soudním řádu a na které se vztahuje zvláštní řízení, přičemž proti rozhodnutí nelze podat obvyklý opravný prostředek. Juízos de pequena instância criminal mají zejména pravomoc rozhodovat ve věcech, na které se vztahuje některý ze tří typů zkrácených řízení.

Juízos de execução mají v rámci postupu pro výkon rozhodnutí pravomoci stanovené v občanském soudním řádu.

Poslední aktualizace: 30/01/2014

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Rumunsko

Tato stránka vám poskytne informace o rumunských specializovaných soudech.

Specializované soudy

Tribunál pro věci nezletilých a rodinného práva

Tribunál pro věci nezletilých a rodinného práva v Brašově se zabývá trestnými činy spáchanými nezletilými nebo na nich. Před zřízením tohoto tribunálu tyto věci spadaly do působnosti tribunálu v Brašově.

Specializované obchodní tribunály

Existují tři specializované tribunály (dříve obchodní tribunály):

  • Specializovaný tribunál v Kluži,
  • Specializovaný tribunál v Mureši,
  • Specializovaný tribunál v Argeši,

Tyto tribunály se zabývají případy týkajícími se podnikatelů. Za podnikatele jsou považováni všichni, kteří provozují podnik.

Vojenské soudy

Působnost vojenských soudů je stanovena v trestním řádu. Každý vojenský soud má statut vojenské jednotky.

Hierarchie vojenských soudů je následující:

  • 4 vojenské tribunály (ve městech Bukurešť, Kluž-Napoca, Iaşi a Temešvár),
  • Regionální vojenský tribunál v Bukurešti,
  • Vojenský odvolací soud v Bukurešti.

Vojenské soudy jsou složeny z vojenských soudců, úředníků, archivářů a dalších zaměstnanců.

Vojenské tribunály

V Rumunsku jsou celkem 4 vojenské tribunály, které sídlí ve městech:

  • Bukurešť,
  • Kluž-Napoca,
  • Iași,
  • Temešvár.

Jako soud prvního stupně se vojenský tribunál zabývá především trestnými činy proti obranyschopnosti Rumunska (tj. trestnými činy proti vojenskému řádu a disciplíně, trestnými činy spáchanými na bojišti atd.) a trestnými činy spáchanými v souvislosti se služebními povinnostmi důstojníků až do hodnosti plukovníka včetně.

Regionální vojenský tribunál v Bukurešti

Regionální vojenský tribunál se zabývá:

  • Jako soud první instance zejména následujícími trestnými činy spáchanými v souvislosti se služebními povinnostmi důstojníků až do hodnosti plukovníka včetně:
  1. trestnými činy proti životu, tělesné integritě a zdraví;
  2. trestnými činy proti osobní svobodě;
  3. sexuálně motivovanými trestnými činy;
  4. trestnými činy proti majetku;
  5. trestnými činy v souvislosti se služebními povinnostmi;
  6. trestnými činy bránění ve výkonu spravedlnosti;
  7. úmyslnými trestnými činy, které vedou k úmrtí člověka nebo k sebevraždě;
  8. trestnými činy souvisejícími s obchodování s omamnými a psychotropními látkami a jejich nedovoleným užíváním;
  9. trestným činem podvodného úpadku (jestliže trestný čin souvisí s bankovním systémem).
  • Jako dovolací soud se zabývá dovoláními proti rozhodnutím vyneseným vojenskými tribunály, pokud jde o trestné činy, kdy je trestní řízení zahájeno na základě trestního oznámení, jež podala poškozená strana, a dovoláními proti rozhodnutím vyneseným vojenským tribunálem v trestněprávních věcech týkajících se preventivních opatření, podmínečných propuštění na svobodu nebo zajišťovacích opatření, rozhodnutími vynesenými vojenským tribunálem v trestněprávních věcech týkajících se výkonu rozsudků nebo rehabilitace, jakož i dalšími věcmi stanovenými zákonem.
  • Regionální vojenský soud řeší případy kompetenčních sporů mezi vojenskými tribunály na území jeho působnosti.

Vojenský odvolací soud v Bukurešti

Vojenský odvolací soud se zabývá:

  • Jako soud prvního stupně:
  1. trestnými činy v souvislosti s bezpečností státu a trestními činy proti míru a lidskosti spáchanými příslušníky ozbrojených sil;
  2. trestnými činy spáchanými soudci vojenských tribunálů a regionálních vojenských soudů a vojenskými státními zástupci z vojenských státních zastupitelství při těchto soudech.
  • Jako odvolací soud odvoláními proti rozhodnutím regionálních vojenských soudů v prvním stupni řízení.
  • Jako dovolací soud dovoláními proti rozhodnutím v trestněprávních věcech vyneseným vojenskými tribunály v prvním stupni řízení, s výjimkou případů spadajících do jurisdikce regionálních vojenských soudů, jakož i v dalších případech stanovených zákony.
  • Řeší případy kompetenčních sporů mezi regionálními vojenskými tribunály nebo mezi vojenskými tribunály a regionálními vojenskými tribunály nebo mezi vojenskými tribunály v rámci oblastí jurisdikce různých regionálních vojenských tribunálů, jakož i další případy stanovené zákony.

Správní soudy

V Rumunsku správní soudy neexistují. Rozhodování o správních věcech je v kompetenci zvláštních správních úseků soudů.

Další zvláštní soudy

Ústavní soud

Ústavní soud se skládá z devíti soudců, jmenovaných na funkční období devíti let, které nelze prodloužit ani obnovit. Tři soudce jmenuje Poslanecká sněmovna, tři soudce Senát a tři soudce rumunský prezident. Soudci Ústavního soudu si na tříleté funkční období zvolí v tajném hlasování předsedu soudu. Ústavní soud nahrazuje každé tři roky jednu třetinu svých soudců.

Podle článku 146 rumunské ústavy jsou Ústavnímu soudu vyhrazeny následující pravomoci:

  • rozhoduje o ústavnosti zákonů před jejich vyhlášením, a to na žádost rumunského prezidenta, předsedy jedné z komor parlamentu, vlády, Nejvyššího kasačního a trestního soudu, rumunského veřejného ochránce práv nebo alespoň 50 poslanců či alespoň 25 senátorů, popř. z moci úřední, v případě jakékoliv iniciativy, která navrhuje revizi ústavy,
  • rozhoduje o ústavnosti smluv nebo jiných mezinárodních dohod na žádost předsedy jedné z komor parlamentu, alespoň 50 poslanců či alespoň 25 senátorů,
  • rozhoduje o ústavnosti jednacího řádu parlamentu na žádost předsedy jedné z komor parlamentu, parlamentní skupiny, alespoň 50 poslanců nebo 25 senátorů,
  • rozhoduje o námitkách proti neústavnosti zákonů a nařízení vlády podaných u soudů nebo orgánů obchodní arbitráže; námitky proti neústavnosti může podávat i přímo veřejný ochránce práv,
  • rozhoduje o právních sporech ústavní povahy mezi orgány veřejné správy, a to na žádost rumunského prezidenta, předsedy jedné z komor parlamentu, předsedy vlády nebo předsedy Vrchní rady soudců a státních zástupců,
  • dohlíží na dodržování postupu při volbě rumunského prezidenta a potvrzuje výsledky hlasování,
  • poskytuje poradní stanoviska k návrhům na odvolání rumunského prezidenta z úřadu,
  • vyšetřuje veškeré okolnosti, které mohou ospravedlnit přítomnost zástupce hlavy státu, a podává parlamentu a vládě zprávu o výsledcích,
  • dohlíží na dodržování postupu při organizaci a realizaci referenda a potvrzuje jeho výsledky,
  • ověřuje, zda jsou splněny podmínky pro to, aby občané mohli uplatňovat svou zákonodárnou iniciativu,
  • rozhoduje o otázkách neústavnosti politických stran,
  • kromě toho vykonává další pravomoci v jurisdikci Ústavního soudu (znovu zveřejněný zákon č. 47/1992).

Právní databáze

K dispozici jsou následující on-line právní databáze:

Je přístup do právní databáze zdarma?

Ano, přístup do právní databáze je zdarma.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Jurisdikce soudů - Rumunsko

Poslední aktualizace: 20/03/2014

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí slovinština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Specializované soudy - Slovinsko

Více informací o soudech ve Slovinsku je dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.oficiální internetové stránce Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko.

Tato část obsahuje informace o soustavě specializovaných soudů ve Slovinsku.

Soudy pro věci pracovní a soud pro věci sociálního zabezpečení prvního stupně (Delovna sodišča in socialno sodišče prve stopnje)

Podle platné právní úpravy je v působnosti soudů pro věci pracovní rozhodovat individuální nebo kolektivní pracovní spory a soudů pro věci sociálního zabezpečení rozhodovat spory v oblasti sociálního zabezpečení.

Soudy pro věci pracovní a soud pro věci sociálního zabezpečení rozhodují v prvním stupni. O opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů pro věci pracovní a pro věci sociálního zabezpečení prvního stupně rozhoduje Vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení (Višje delovno in socialno sodišče). Opravné prostředky proti rozhodnutím Vrchního soudu pro věci pracovní a sociálního zabezpečení projednává Nejvyšší soud Republiky Slovinsko, který provádí i přezkum těchto rozhodnutí.

V působnosti soudu pro věci pracovní je rozhodovat tyto individuální pracovněprávní spory:

  • spory týkající se vzniku, existence, trvání a zániku pracovněprávních vztahů,
  • spory týkající se práv, povinností a odpovědností vyplývajících z pracovních smluv uzavřených mezi zaměstnanci a zaměstnavateli nebo jejich právními nástupci,
  • spory týkající se práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů mezi zaměstnancem a klientem, k němuž byl zaměstnanec přidělen k práci na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a klientem,
  • spory související s postupy náboru zaměstnanců,
  • spory týkající se práv a povinností vyplývajících z průmyslového vlastnictví, dohodnutých mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na základě pracovněprávních vztahů,
  • spory týkající se práce vykonávané dětmi mladšími 15 let, učni, žáky a studenty,
  • spory týkající se stipendií pro personál mezi zaměstnavateli a žáky nebo studenty,
  • spory týkající se dobrovolné výkonu zkušební doby,
  • spory, o nichž to stanoví zákon.

V působnosti soudu pro věci pracovní je rovněž rozhodovat o tom, zda bude pojišťovna jednou ze žalovaných stran ve sporu o náhradu škody, který rozhoduje soud pro věci pracovní.

Pokud je žalobcem zaměstnanec, je místně příslušným nejen soud podle sídla žalovaného, ale i soud, v jehož soudním obvodu je, była, nebo měla být práce vykonávána, a rovněž soud, v jehož soudním obvodu došlo ke k uzavření pracovního poměru.

V působnosti soudu pro věci pracovní je rozhodovat tyto kolektivní pracovněprávní spory:

  • spory týkající se platnosti kolektivní smlouvy a jejího uplatňování mezi stranami této smlouvy nebo mezi stranami této smlouvy a třetími osobami,
  • spory týkající se pravomoci vést kolektivní vyjednávání,
  • spory týkající se souladu kolektivních smluv se zákonem, vzájemného souladu kolektivních smluv a souladu všeobecných závazných právních aktů zaměstnavatele se zákonem a s kolektivními smlouvami,
  • spory týkající se zákonnosti stávek a jiných forem nátlakových akcí zaměstnanců,
  • spory týkající se účasti zaměstnanců na řízení,
  • spory týkající se pravomocí odborů v pracovněprávních vztazích,
  • spory související se stanovením reprezentativnosti odborů,
  • spory, o nichž to stanoví zákon.

K rozhodování v kolektivních pracovněprávních sporech, ve kterých je jednou ze stran zaměstnavatel, je místně příslušný soud podle sídla zaměstnavatele.

V působnosti soudu pro věci sociálního zabezpečení je rozhodovat tyto spory v oblasti sociálního zabezpečení:

1. V oblasti důchodového a invalidního pojištění:

  • spory týkající se práv na důchodové a invalidní pojištění a nároků z pojištění vyplývajících,
  • spory týkající se práv na penzijní připojištění a nároků z pojištění vyplývajících,
  • spory týkající se plateb pojistného na povinné důchodové a invalidní pojištění a povinné penzijní připojištění,
  • spory týkající se specifikace nebo zrušení pracovních funkcí, pro které je zařazení do penzijního připojištění povinné,
  • spory týkající se dobrovolného zařazení do povinného důchodového a invalidního pojištění a placení pojistného na toto pojištění,
  • spory týkající se uznávání a odkoupení doby započitatelné na důchod,
  • spory týkající se práv, na státní důchod,
  • spory související se záznamy sociálního zabezpečení.

2. V oblasti zdravotního pojištění:

  • spory týkající se práva na povinné zdravotní pojištění a nároků z něho vyplývajících, jakož i plateb na toto pojištění.

3. V oblasti pojištění pro případ nezaměstnanosti a pracovního pojištění:

  • spory týkající se práva na povinné pojištění pro případ nezaměstnanosti a nároků z něho vyplývajících a platby pojistného na toto pojištění,
  • spory týkající se dobrovolného zařazení do povinného pojištění pro případ nezaměstnanosti a platby pojistného na toto pojištění,
  • spory týkající se stipendií, pro jejichž udělení je rozhodující majetkové přiznání, a stipendií pro nadané osoby,
  • spory týkající se úvěrů na studium poskytnutých na základě záruk a dotovaných úrokových sazeb, pro jejichž poskytnutí je rozhodující majetkové přiznání.

4. V oblasti rodičovské ochrany a rodičovských dávek:

  • spory týkající se práva na pojištění rodičovské ochrany a nároků z něho vyplývajících a platby pojistného na toto pojištění;
  • spory týkající se práva na rodičovské dávky.

5. V oblasti sociálních dávek:

  • spory týkající se dávek sociálního zabezpečení,
  • spory týkající se práva na sociální dávky z různých titulů, pokud je jejich účelem řešení sociálního zabezpečení žadatele a pokud je pro uznání práva na takový příspěvek rozhodující majetkové přiznání.

V působnosti soudu pro věci sociálního zabezpečení je rovněž rozhodovat tyto spory v oblasti sociálního zabezpečení:

  • spory týkající se navrácení neoprávněně získaných peněžních prostředků,
  • spory týkající se náhrady škody způsobené pojištěné osobě nebo žadateli o sociální dávky úředním postupem státního orgánu nebo představitele veřejné moci nebo škody, kterou způsobila pojištěná osoba instituci v souvislosti s pojišťovacím vztahem, případně v souvislosti s výkonem práv vyplývajících ze sociálního zabezpečení.

V působnosti soudu pro věci sociálního zabezpečení je rozhodovat spory v oblasti sociálního zabezpečení, o nichž to stanoví zákon.

V Republice Slovinsko působí následující soudy prvního stupně:

  • Soud pro věci pracovní v Celje se sídlem v Cejle, který je místně příslušný pro území soudního obvodu Celje,
  • Soud pro věci pracovní v Koperu se sídlem v Koperu, který je místně příslušný pro území soudních obvodů Koper a Nova Gorica,
  • Soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení v Lublani se sídlem v Lublani, který je příslušný rozhodovat pracovněprávní spory v soudních obvodech Kranj, Krško, Ljubljana a Novo mesto, a v oblasti sociálního zabezpečení spory na území Republiky Slovinsko,
  • Soud pro věci pracovní v Mariboru se sídlem v Mariboru, který je místně příslušný pro území soudních obvodů Maribor, Murska Sobota, Ptuj a Slovenj Gradec.

Soudy prvního stupně rozhodují pracovněprávní spory v sídle soudu, není-li stanoveno, že je musí rozhodovat na externích pracovištích.

Ve sporech pracovněprávních a v oblasti sociálního zabezpečení rozhoduje soud prvního stupně v senátu, který tvoří soudce ve funkci předsedy senátu a dva přísedící laičtí soudci jako členové senátu, z nichž jeden musí být vybrán ze seznamu kandidátů zaměstnanců nebo pojištěnců a druhý ze seznamu kandidátů zaměstnavatelů nebo institucí.

Samosoudce rozhoduje individuální spory pracovněprávní a v oblasti sociálního zabezpečení týkající se majetkových právních nároků, pokud hodnota předmětu sporu nepřevyšuje částku, u níž zákon o občanskoprávním řízení umožňuje přezkum. Bez ohledu na hodnotu předmětu sporu samosoudce rozhoduje o některých důležitých otázkách, a to např. individuální pracovněprávní spory týkající se ukončení pracovního poměru, práce ve zkušební době, práce přesčas, přestávek v práci, odpočinku, dovolené a jiné nepřítomnosti v zaměstnání, povinnosti vykonávat práci v důsledku mimořádných okolností, disciplinárních sankcí, dočasného přeložení v důsledku zahájení kárného řízení a dočasného opětovného přidělení k práci, dále pak spory v oblasti sociálního zabezpečení týkající se práva na příspěvek na pečovatelskou službu, práva na příspěvek pro případ invalidity způsobené pracovním úrazem a práva na lázeňskou péči.

Vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení (Višje delovno in socialno sodišče)

Soudy pro věci pracovní rozhodují individuální a kolektivní pracovněprávní spory a soud pro věci sociálního zabezpečení rozhodují spory v oblasti sociálního zabezpečení.

Vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů pro věci pracovní a pro věci sociálního zabezpečení prvního stupně. Opravné prostředky proti rozhodnutím Vrchního soudu pro věci pracovní a sociálního zabezpečení projednává Nejvyšší soud Republiky Slovinsko, který provádí i přezkum těchto rozhodnutí.

Vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení má sídlo v Lublani.

Vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení rozhoduje v senátu složeném ze tří soudců.

Správní soud Republiky Slovinsko (Upravno sodišče Republike Slovenije)

V působnosti Správního soudu Republiky Slovinsko je rozhodovat správní spory postupem uvedeným v zákone o správních sporech.

Správní soudnictví zajišťuje podle zákona soudní ochranu práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob ve vztahu k rozhodnutím a úkonům státních orgánů, orgánů místní samosprávy a představitelů veřejné moci.

Ve správních sporech soud:

  • rozhoduje o zákonnosti pravomocných správních aktů, které zasahují do právního postavení žalobce,
  • rozhoduje o zákonnosti individuálních aktů a úkonů, které zasahují do lidských práv a základních svobod, neexistuje-li jiný prostředek právní ochrany,
  • rozhoduje o zákonnosti aktů vydaných státními orgány, orgány místní samosprávy nebo představiteli veřejné moci, pokud byly vydány ve formě právního předpisu upravujícího individuální právní vztahy.

Správní spory rozhoduje v prvním stupni Správní soud Republiky Slovinsko. O stížnosti proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve správním sporu nebo o revizi rozhodnutí vydaného v prvním stupni však rozhoduje Nejvyšší soud Republiky Slovinsko.

Správní soud má sídlo v Lublani.

Správní soud musí rozhodovat v sídle svého sídla nebo v sídlech následujících poboček:

  • Pobočka v Celje pro území, pro které je místně příslušný Vrchní soudu v Celje;
  • Pobočka v Nové Gorici pro území, pro které je místně příslušný Vrchního soud v Koperu;
  • Pobočka v Mariboru pro území, pro které je místně příslušný Vrchního soud v Mariboru.

Při rozhodovaní, na které pobočce se bude věc má projednávat, se vychází z místa bydliště nebo sídla žalobce.

Pokud žalobce nemá bydliště či sídlo na území Republiky Slovinsko, musí Správní soud rozhodovat v té pobočce, v rámci jejíž místní působnosti byl napadaný správní akt vydán.

Správní soud rozhoduje v senátu složeném ze tří soudců, vyjma případů, kdy zákon stanoví rozhodování samosoudcem.

O opravných prostředcích proti rozhodnutím správního soudu rozhoduje Nejvyšší soud v senátu složeném ze tří soudců, o kompetenčních sporech v senátu složeném ze tří či pěti soudců.

Právní databáze

Více informací o soudech ve Slovinsku je dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.oficiální internetové stránce Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Justiční orgány

Poslední aktualizace: 02/11/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Specializované soudy - Slovensko

V této části naleznete informace týkající se organizace specializovaných soudů na Slovensku.

Správní soudy

Záležitosti správního práva spadají primárně do pravomoci krajských soudů a Nejvyššího soudu Slovenské republiky.

Ve Slovenské republice nejsou zřízeny správní soudy, existují ale samostatné senáty složené ze soudců specializovaných na správní právo.

Specializované soudy

Ústavní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Ústavní soud Slovenské republiky (Ústavný súd Slovenskej republiky ve slovenštině) je nezávislým soudním orgánem a v jeho pravomoci je je rozhodovat o Odkaz se otevře v novém okně.ústavnosti právních předpisů.

Ústavní soud má sídlo v Košicích, na adrese Hlavná 110, Košice 042 65 a detašované pracoviště Ústavního soudu Slovenské republiky se nachází v Bratislavě na Župném náměstí 12.

Pravomoci

Dle Ústavy Slovenské republiky rozhoduje Ústavní soud o souladu:

  • zákonů s ústavou, ústavními zákony a s mezinárodními smlouvami, s nimiž Národní rada Slovenské republiky vyslovila souhlas a které byly ratifikovány a vyhlášeny zákonem stanoveným způsobem,
  • nařízení vlády, obecně závazných právních předpisů ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy s Ústavou, ústavními zákony a s mezinárodními smlouvami, s nimiž Národní rada Slovenské republiky vyslovila souhlas a které byly ratifikovány a vyhlášeny zákonem stanoveným způsobem,
  • obecně závazných nařízení s Ústavou (článek 68), ústavními zákony a s mezinárodními smlouvami, s nimiž Národní rada Slovenské republiky vyslovila souhlas a které byly ratifikovány a vyhlášeny zákonem stanoveným způsobem – to neplatí, pokud je k vydání rozhodnutí o těchto věcech povolán jiný soud,
  • obecně závazných předpisů místních orgánů státní správy a obecně závazných nařízení orgánů územní samosprávy (dle čl. 71 odst. 2) s Ústavou, ústavními zákony a s mezinárodními smlouvami, které byly vyhlášeny zákonem stanoveným způsobem,
  • nařízení vlády a obecně závazných předpisů ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy s Ústavou, ústavními zákony a s mezinárodními smlouvami, které byly vyhlášeny zákonem stanoveným způsobem, a se zákony, pokud o nich nerozhoduje jiný soud.

Ústavní soud dále:

  • rozhoduje o souladu sjednaných mezinárodních smluv, které vyžadují jak souhlas Národní rady Slovenské republiky, tak soulad s Ústavou a ústavními zákony,
  • rozhoduje o tom, zda je předmět referenda, které se má vyhlásit na základě petice občanů nebo usnesení Národní rady Slovenské republiky (dle čl. 95 odst. 1), v souladu s Ústavou nebo ústavními zákony,
  • rozhoduje kompetenční spory mezi ústředními orgány státní správy, pokud zákon nestanoví, že tyto spory rozhoduje jiný státní orgán,
  • rozhoduje o stížnostech podaných fyzickými nebo právnickými osobami, které namítají porušení svých základních lidských práv nebo svobod plynoucích z mezinárodní smlouvy, kterou Slovenská republika ratifikovala a vyhlásila zákonem stanoveným způsobem, pokud o ochraně těchto práv a svobod nerozhoduje jiný soud,
  • rozhoduje o stížnostech podaných orgány územní samosprávy proti neústavnímu nebo nezákonnému rozhodnutí nebo zásahu do věcí samosprávy, pokud o jejich ochraně nerozhoduje jiný soud,
  • podává v případě sporu výklad Ústavy nebo ústavních zákonů,
  • rozhoduje o stížnostech podaných proti rozhodnutím o ověření mandátu poslance Národní rady Slovenské republiky,
  • rozhoduje o tom, zda se volby (prezidenta Slovenské republiky, do Národní rady Slovenské republiky a orgánů územní samosprávy) konaly v souladu s ústavou a se zákony,
  • rozhoduje o stížnostech podaných proti výsledku referenda nebo výsledkům lidového hlasování o odvolání prezidenta Slovenské republiky,
  • rozhoduje o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo hnutí nebo o pozastavení jejich politické činnosti je v souladu s ústavními a jinými zákony,
  • rozhoduje o obžalobě podané Národní radou na prezidenta Slovenské republiky ve věci úmyslného porušení Ústavy nebo velezrady,
  • rozhoduje o tom, zda rozhodnutí o vyhlášení výjimečného stavu nebo stavu nouze a jiná rozhodnutí spojená s tímto rozhodnutím byla vydána v souladu s Ústavou a ústavními zákony.

Složení soudu:

Ústavní soud se skládá z 13 soudců.

Soudci Ústavního soudu jsou jmenováni prezidentem Slovenské republiky na funkční období 12 let, a to na návrh Národní rady Slovenské republiky. Národní rada Slovenské republiky musí navrhnout dvojnásobný počet kandidátů na soudce, které má prezident Slovenské republiky jmenovat.

Další důležité informace

Rozhodnutí Ústavního soudu jsou přijímána senáty složenými z 3 členů nebo v plénu.

Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná: to znamená, že proti takovému rozhodnutí není možné podat opravný prostředek.

Ústavní soud je oprávněn zahájit řízení na základě návrhu podaného:

  • alespoň jednou pětinou všech poslanců Národní rady Slovenské republiky,
  • prezidentem Slovenské republiky,
  • vládou Slovenské republiky,
  • soudem,
  • generálním prokurátorem,
  • kýmkoli, o jehož právu se má rozhodovat dle článku 127 (stížnosti fyzických nebo právnických osob) a článku 127a (stížnosti orgánů územní samosprávy),
  • Nejvyšším kontrolním úřadem Slovenské republiky v případech stanovených v čl. 126 odst. 2 (zda je daná kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenské republiky),
  • veřejným ochráncem práv ve věcech souladu právních předpisů dle čl. 125 odst. 1 (zda je předmět referenda, které se má vyhlásit na základě petice občanů nebo usnesení Národní rady Slovenské republiky v souladu s ústavou nebo s ústavním zákonem), pokud jejich další uplatňování může ohrozit základní práva nebo svobody nebo lidská práva a základní svobody vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou Slovenská republika ratifikovala a která byla vyhlášena způsobem stanoveným zákonem.

Právní databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Internetové stránky Ústavního súdu Slovenské republiky nabízí bezplatný přístup k:

  • rozhodnutím soudu
  • zprávám o nálezech a rozhodnutích
  • tiskovým zprávám
  • mezinárodním aktivitám
  • informacím o soudu

Specializovaný trestní soud

Specializovaný trestní soud v Pezinku vznikl v roce 2009 jako nástupce zvláštního soudu. Trestní soud rozhoduje v trestních věcech. Je soudem prvního stupně na stejné úrovni jako krajské soudy. Působnost a povinnosti tohoto soudu zakotvuje zákon č. 291/2009 Sb., o Specializovaném trestním soudě a o změně a doplnění některých zákonů.

Kontaktní údaje Specializovaného trestního soudu Slovenské republiky:

Adresa: Suvorovova č. 5/A, P.O.BOX 117, 902 01 Pezinok
Telefon: +421 33 69 031 14
Fax: +421 33 69 032 72

Působnost

Působnost Specializovaného trestního soudu se vztahuje na trestné činy:

  • trestný čin úkladné vraždy,
  • trestný čin machinací při veřejných zakázkách a veřejných dražbách, § 266 odst. 3 trestního zákona,
  • trestný čin padělání, pozměňování a neoprávněné výroby peněz a cenných papírů, § 270 odst. 4 trestního zákona,
  • trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele, § 326 odst. 3 a 4 trestního zákona v souběhu s trestnými činy pod písm. b), c), e), f), g), h), k) nebo l),
  • trestný čin nepřímé korupce, § 336 trestního zákona,
  • trestný čin podplácení, § 332 až 335 trestního zákona,
  • trestný čin přijímání úplatku, § 336 trestního zákona,
  • trestný čin volební korupce, § 336a trestního zákona,
  • trestný čin zakládání a podpory zločineckých nebo teroristických skupin,
  • zvlášť závažné zločiny spáchané zločineckou nebo teroristickou skupinou,
  • trestné činy proti majetku dle čtvrté hlavy zvláštní části trestního zákona nebo hospodářské trestné činy dle páté hlavy zvláštní části trestního zákona, pokud byla tímto trestným činem způsobena škoda nebo získán prospěch dosahující nejméně 25000násobku škody malé dle trestního zákona, nebo pokud byl takový čin spáchán v rozsahu dosahujícím výše nejméně 25000násobku škody malé dle trestního zákona,
  • trestný čin poškozování finančních zájmů Evropských společenství,
  • trestné činy související s trestnými činy uvedenými v písmenech a) až k) nebo l), jsou-li splněny podmínky pro společné řízení.
Poslední aktualizace: 18/03/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí finština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Specializované soudy - Finsko

Tento oddíl přináší informace o organizaci specializovaných soudů ve Finsku.

Specializované soudy

Ve Finsku existují specializované soudy, jejichž povinnosti jsou stanoveny zvláštními zákony. Specializované soudy byly ustanoveny za účelem projednávání určitých druhů věcí, které nelze považovat za případy příslušející obecným nebo správním soudům, protože vyžadují zvláštní odborné znalosti. Složení specializovaných soudů obyčejně zohledňuje odborné znalosti související s danou oblastí. Specializovanými soudy jsou:

  • Pracovněprávní soud
  • Obchodní soud
  • Pojišťovnický soud
  • Nejvyšší soud ve věcech ústavní obžaloby

Pracovněprávní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Pracovněprávní soud (työtuomioistuin) projednává a rozhoduje spory vyplývající z výkladu zákona o pracovních smlouvách, zákona o zaměstnancích ve státní správě, zákona o zaměstnancích v samosprávě a dále nařízení, jimiž se řídí pracovní smlouvy se zaměstnanci ve službách evangelicko-luteránské církve. Rozhoduje rovněž spory z kolektivních smluv se státními zaměstnanci a ostatními pracovníky.

Obchodní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Obchodní soud (markkinaoikeus) projednává záležitosti vyplývající ze zákona na ochranu spotřebitele, zákona o spotřebitelském ombudsmanovi a zákona o trhu cenných papírů. Rovněž rozhoduje spory týkající se obchodních a smluvních podmínek upravených zákonem, kterým se řídí smlouvy mezi úvěrovými institucemi a podnikateli, jakož i spory ve věci porušování zákona o ochraně hospodářské soutěže.

Pojišťovnický soud

Odkaz se otevře v novém okně.Pojišťovnický soud (vakuutusoikeus) je specializovaný soud ve věcech správního práva. Působí jako příslušný soud ve věcech sociální péče spadajících do jeho jurisdikce. Kromě jiného projednává spory, které vznikly na základě různých druhů nemocenského a úrazového pojištění, a dále odvolání proti rozhodnutím Penzijní odvolací komise, Odvolací komise ve věcech úrazového pojištění, Odvolacího soudu správy sociálního zabezpečení a Odvolací komise ve věcech nezaměstnanosti.

Nejvyšší soud ve věcech ústavní obžaloby

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud ve věcech ústavní obžaloby je specializovaným soudem, který projednává případy spojené s obviněním z nezákonného jednání v úřadu vzneseným proti členům finské vlády, soudcům nejvyššího soudu, soudcům nejvyššího správního soudu a některým vyšším státním úředníkům. Nejvyšší soud ve věcech ústavní obžaloby je svolán jen v případě potřeby.

Další informace

Odkaz se otevře v novém okně.Internetové stránky finského soudnictví obsahují informace o systému soudnictví Finska. Jde o centralizovaný portál, kde lze najít informace o soudech, státních zástupcích, soudních vykonavatelích a právní pomoci.

Naleznete zde například nejnovější judikaturu odvolacích a správních soudů a odkazy na internetové stránky všech soudů.

Poslední aktualizace: 30/06/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí švédština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Specializované soudy - Švédsko

Tato část podává informace o organizaci specializovaných soudů ve Švédsku

Specializované soudy

Existuje několik zvláštních soudů a tribunálů, které projednávají specifické typy případů a záležitostí:

  • Odkaz se otevře v novém okně.Pracovní soud se zabývá pracovními spory. Pracovní spory jsou takové, ke kterým dochází v rámci vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Pracovní soud obvykle představuje první a jediný stupeň oprávněný rozhodovat pracovní spory. Některé pracovní spory se však projednávají nejdříve u okresního soudu, a poté se lze odvolat k Pracovnímu soudu jakožto soudu druhého a posledního stupně.
  • Odkaz se otevře v novém okně.Obchodní soud se zabývá mimo jiné spory podle zákona o hospodářské soutěži a zákona o obchodních praktikách.
  • Odkaz se otevře v novém okně.Patentový odvolací soud projednává odvolání proti rozhodnutím švédského Patentového a registračního úřadu, která se týkají patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů atd. Opravný prostředek proti rozhodnutím Patentového odvolacího soudu se podávají k Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyššímu správnímu soudu.

Soudy pro věci pozemkové a životního prostředí projednávají věci, jako je povolení pro nakládání s vodou a provozy nebezpečné pro životní prostředí, otázky týkající se ochrany veřejného zdraví, zachování přírodních zdrojů, sběr odpadů a nebezpečných látek, škody na životním prostředí a jejich odstraňování, stavební, demoliční a územní povolení podle stavebního zákona, pronájem areálů, opravné prostředky související se stavebním řízení, parcelaci, věcná břemena pro základní služby a vyvlastnění. Existuje pět soudů pro věci pozemkové a životního prostředí, což jsou specializované soudy při okresních soudech ve městech Nacka, Vänersborg, Växjö, Umeå a Östersund. Odvolání proti rozsudkům a rozhodnutím těchto soudů lze podat k Odvolacímu soudu pro věci pozemkové a životního prostředí, který je součástí odvolacího soudu ve městě Svea. Opravné prostředky ve věcech projednávaných soudy pro věci pozemkové a životního prostředí, u kterých nebylo podáno odvolání k Odvolacímu soudu pro věci pozemkové a životního prostředí lze podat k Nejvyššímu soudu.

Námořní soudy se zabývají věcmi podle švédského námořního zákoníku (1994:1009). Existuje sedm námořních soudů, které jsou součástí okresních soudů ve městech Luleå, Sundsvall, Stockholm, Kalmar, Malmö, Göteborg a Karlstad.

Přistěhovalecké soudy přezkoumávají rozhodnutí přijatá švédským Cizineckým úřadem v záležitostech týkajících se cizinců a občanství.

Migrační soudy jsou specializovanými soudy, které tvoří součást správních soudů ve městech Malmö, Göteborg a Stockholm. Opravné prostředky proti rozsudkům a rozhodnutím migračních soudů lze podat k Odvolacímu migračnímu soudu, který je součástí stockholmského správního soudu.

Některé druhy sporů souvisejících s pronájmem a vlastnictvím projednávají regionální tribunály pro problematiku pronájmu. Jedná se o kvazi-soudní orgány, které mají podobné pravomoci jako soudy.

Další zvláštní soudy

Ve Švédsku neexistuje ústavní soud ani jemu podobná instituce.

Poslední aktualizace: 19/06/2012

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí angličtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Specializované soudy - Anglie a Wales

Tato strana vám podá informace o některých specializovaných soudech v Anglii a Walesu, včetně tribunálů.

Správní soudy

Nedávné změny ve Spojeném království vedly k zavedení nového jednotného systému tribunálů. Podrobnosti o tribunálech je možné najít na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby Jejího Veličenstva (Her Majesty's Courts and Tribunals service).

Tribunál prvního stupně (First-tier tribunal) je obecný tribunál, jehož hlavní funkcí je projednávat odvolání proti rozhodnutím vládních úřadů v oblastech, pro něž má tribunál pravomoci. V některých případech je působnost tribunálu po celém Spojeném království. Tribunál prvního stupně je v současnosti rozdělen do šesti komor:

  • Komora pro uznávání nároků na sociální podporu (The Social Entitlement Chamber)
  • Komora pro zdraví, vzdělání a sociální péči (The Health, Education and Social Care Chamber)
  • Komora pro výplatu válečných důchodů a dávek ozbrojeným silám (The War Pensions and Armed Forces Compensation Chamber)
  • Daňová komora (The tax chamber)
  • Všeobecná regulační komora (General Regulatory Chamber)
  • Komora pro imigraci a azylovou politiku (Immigration and Asylum Chamber)

Ve vhodnou dobu bude vytvořena sedmá komora, Komora nemovitosti a bydlení (Land Property and Housing Chamber).

Vrchní tribunál (Upper tribunal)

Vrchní tribunál byl vytvořen, aby se zabýval odvoláními proti rozhodnutím tribunálu prvního stupně. Působnost tribunálu je po celém Spojeném království a je rozdělen na komory. Má také pravomoci vést řízení o soudních přezkumech postoupených z vrchního soudu (High Court). V současné době fungují čtyři komory, a to:

  • Komora správních odvolání (Administrative Appeals Chamber)
  • Zemská komora (Lands Chamber)
  • Daňová a kancléřská komora (Tax and Chancery Chamber)
  • Komora pro imigraci a azylovou politiku (Immigration and Asylum Chamber)

Pracovní tribunál (Employment Tribunal) a pracovní odvolací tribunál (Employment Appeal Tribunal)

Pracovní tribunál a pracovní odvolací tribunál jsou odděleny od tribunálu prvního stupně a vrchního tribunálu, přestože budou úzce propojeny.

Řízení před tribunály má obecně řečeno tendenci být méně formální než řízení před jinými soudy. Členy tribunálu mohou být specialisté nebo odborníci bez právního vzdělání, jako např. lékaři nebo laici, i když předsedou je téměř vždy osoba s právním vzděláním.

Správní soud v Anglii a Walesu má jurisdikci nad správním právem v Anglii a Walesu, stejně jako pravomoc dohlížet na práci nižších soudů a tribunálů.

Specializované soudy

Dále je v Anglii a Walesu celá řada specializovaných soudů:

  • U soudů pro úřední ohledání mrtvol (Coroners' Courts) soudní ohledávač (někdy s porotou) prošetřuje případy násilné, nepřirozené a podezřelé smrti, nebo náhlého úmrtí, jehož příčina je neznámá.
  • Soud pro ochranu (Court of Protection) přijímá rozhodnutí o majetkových záležitostech, o zdravotním a sociálním zabezpečení dospělých (a v některých případech i dětí), kteří nemají právní způsobilost. Soud má také pravomoc vystavovat prohlášení o způsobilosti osob přijímat určitá rozhodnutí. Jedná se o nejvyšší protokolovací soud, a je proto způsobilý vytvářet precedenty.
  • U válečných soudů (Courts Martial) se projednávají případy, které podléhají vojenskému právu a jsou vedeny proti členům ozbrojených sil.
  • Církevní soudy (Ecclesiastical Courts) rozhodují v záležitostech týkajících se Anglikánské církve a církevního práva.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Her Majesty's Courts and Tribunals Service

Poslední aktualizace: 12/06/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Specializované soudy - Severní Irsko

Tento oddíl přináší informace o tribunálech, kterým Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service (NICTS)) poskytuje správní podporu.

Ministerstvo spravedlnosti (Department of Justice) odpovídá za správu několika tribunálů v Severním Irsku. V praxi tuto funkci plní Soudní služba Severního Irska, výkonná agentura ministerstva spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti má zákonnou odpovědnost za tyto tribunály:

  • Tribunál pro věci péče (Care Tribunal)
  • Tribunál pro věci charit (Charity Tribunal)
  • Odvolací panel Severního Irska pro kompenzaci újmy utrpěné v důsledku trestného činu (Criminal Injuries Compensation Appeals Panel for Northern Ireland)
  • Pozemkový tribunál (Lands Tribunal)
  • Revizní tribunál pro duševní zdraví (Mental Health Review Tribunal)
  • Tribunál Severního Irska pro zdraví a bezpečnost (Northern Ireland Health and Safety Tribunal)
  • Tribunál Severního Irska pro dopravní přestupky (Northern Ireland Traffic Penalty Tribunal)
  • Tribunál Severního Irska pro věci oceňování (Northern Ireland Valuation Tribunal)
  • Komisaři pro sociálního zabezpečení a komisaři pro podporu dítěte (Social Security Commissioners and Child Support Commissioners)
  • Tribunál pro zvláštní vzdělávací potřeby a zdravotní postižení (Special Educational Needs and Disability Tribunal)
  • Tribunál podle přílohy 11 nařízení z roku 1972 o zdravotnických a osobních sociálních službách pro Severní Irsko (Tribunal under Schedule 11 to the Health and Personal Social Services (Northern Ireland) Order 1972)

V dubnu 2010 ministerstvo spravedlnosti rovněž přijalo odpovědnost za správu odvolací služby (Appeals Service) a panelu pro posuzování nájmů (Rent Assessment Panel), které spravuje na základě dohody o úrovni služeb s ministerstvem pro komunity (Department for Communities). Plánuje se, že odvolací služba a panel pro posuzování nájmů budou v rámci programu reformy soudnictví zákoně převedeny na ministerstvo spravedlnosti.

Podle dohody o úrovni služeb poskytuje Soudní služba Severního Irska správní podporu rovněž tribunálům s působností pro celém Spojeném království, které mají sídlo v Severním Irsku, a to včetně daňového senátu (Tax Chamber), senátu pro imigrační a azylové otázky (Immigration and Asylum Chamber), senátu pro všeobecnou regulaci soudu prvního stupně (General Regulatory Chamber of the First-tier Tribunal), pokud jde o příslušnost k rozhodování v otázkách práva na přístup k informacím, a senátu pro správní odvolání vrchního soudu (Administrative Appeals Chamber of the Upper Tribunal).

Více informací o činnostech tribunálů, které spravuje Soudní služba Severního Irska, včetně jejich kontaktních údajů, naleznete na internetové stránce Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service).

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service)

Poslední aktualizace: 10/07/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Specializované soudy - Skotsko

Tato stránka obsahuje popis některých specializovaných soudů ve Skotsku.

Správní soudy

Po změnách, které byly provedeny v roce 2007, vznikl nový sjednocený systém tribunálů pro Spojené království. Tento systém se stále ještě vyvíjí. Informace jsou k dispozici na adrese Odkaz se otevře v novém okně.Služby tribunálů (Tribunals Service). Skotsko má také řadu tribunálů, které se zabývají věcmi ze Skotsku svěřených oblastí. V současnosti probíhá program reforem s cílem sjednotit jejich vedení a zjednodušit jejich strukturu.

Tribunál prvního stupně (First-tier tribunal) Spojeného království

Tribunál prvního stupně Spojeného království je obecný tribunál, jehož hlavní funkcí je projednávat odvolání proti rozhodnutím vládních úřadů v oblastech, pro něž má tribunál pravomoci. V některých případech je působnost tribunálu po celém Spojeném království včetně Skotska. Tribunál prvního stupně je rozdělen do čtyř komor a s dalšími pravomocemi budou přibývat i další komory. V současné době existují tyto čtyři komory:

  • Komora pro uznávání nároků na sociální podporu (The Social Entitlement Chamber)
  • Komora pro zdraví, vzdělání a sociální péči (The Health, Education and Social Care Chamber)
  • Komora pro výplatu válečných důchodů a dávek ozbrojeným silám (The War Pensions and Armed Forces Compensation Chamber)
  • Daňová komora (The tax chamber).

Vrchní tribunál (Upper tribunal) Spojeného království

Vrchní tribunál Spojeného království byl vytvořen, aby se zabýval odvoláními a výkonem rozhodnutí tribunálu prvního stupně. Působnost tribunálu je po celém Spojeném království a je rozdělen na komory. Má rovněž pravomoci provádět soudní přezkum rozhodnutí nebo aktů, proti nimž nelze podat odvolání.

Skotské tribunály

Ve Skotsku existuje přibližně 20 samostatných zákonem stanovených tribunálů, které byly vytvořeny s cílem projednávat odvolání proti různým rozhodnutím vládních a veřejných orgánů přijatých v rámci pravomocí svěřených skotskému parlamentu a vládě. Každý tribunál vede jiný předseda (president nebo chairperson) a každý z nich má jinou nařizovací pravomoc. Jejich jurisdikce sahají od odvolání proti pokutám za parkování až po soudem nařízenou léčbu a detenci pacientů se závažnými mentálními chorobami.

Odvolání proti rozhodnutím skotských tribunálů projednávají občanské soudy ve Skotsku a mohou je posoudit soudci hrabství (Sheriffs Principle) a Nejvyšší civilní soud (Court of Session).

Reforma skotských tribunálů

Skotská vláda začala provádět reformu systému skotských tribunálů. Podle právních předpisů, které mají být zavedeny na jaře roku 2013, bude stát skotský vrchní soudce (Lord President) v čele jednotného skotského tribunálu, který bude sestávat z vrchního tribunálu a tribunálu prvního stupně, podobně jako u výše popsaného modelu Spojeného království. Vrchní tribunál bude odpovídat za projednávání většiny odvolání proti rozhodnutím tribunálu prvního stupně, a tím je převezme z jurisdikce soudů.

Praxe u tribunálů

Řízení před tribunály ve Spojeném království a ve Skotsku má obecně řečeno tendenci být méně formální než řízení před jinými soudy. Členy tribunálu mohou být specialisté nebo odborníci bez právního vzdělání, jako např. lékaři nebo laici, i když předsedou je téměř vždy osoba s právním vzděláním.

Otázky správního práva (soudní přezkum) projednává ve Skotsku Nejvyšší civilní soud (Court of Session). Odkaz se otevře v novém okně.Pozemkový tribunál pro Skotsko (Lands Tribunal for Scotland) se zabývá plněním nebo změnami pozemkových závazků a otázkami náhrad za vyvlastnění.

Specializované soudy

V případě, že při určité (občanskoprávní nebo trestněprávní) věci vzniknou ve Skotsku ústavní otázky vyplývající z přenesení pravomocí ve Spojeném království (např. otázky lidských práv), pak tato věc může být odkázána na Soudní výbor Soukromé rady (Judicial Committee of the Privy Council).

Dalšími soudy jsou:

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Tribunals Service, Odkaz se otevře v novém okně.Lands Tribunal for Scotland, Odkaz se otevře v novém okně.Court of the Lord Lyon, Odkaz se otevře v novém okně.Scottish Land CourtOdkaz se otevře v novém okně.Skotské tribunály

Poslední aktualizace: 06/02/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.