Zvláštní soudy
Organický zákon o soudní moci stanoví existenci následující zvláštních soudů:
OBCHODNÍ SOUDY
Obchodní soudy, které působí od 1. září 2004, jsou zvláštní soudní orgány. Obchodní soudy jsou součástí občanského soudnictví.
ÚZEMNÍ PŮSOBNOST
Obecně platí, že v každé provincii musí působit jeden nebo několik obchodních soudů. Tyto soudy jsou příslušné pro celé území této územně správní jednotky a zřizují se v jejím hlavním městě.
Obchodní soudy mohou být zřízeny i jinde než v hlavním městě provincie, pokud je jejich existence opodstatněná vzhledem k počtu obyvatel, existenci průmyslových nebo obchodních zón a ekonomickým aktivitám. V takovém případě bude rozsah jejich územní působnosti vymezený případ od případu.
Mohou existovat i obchodní soudy s územní působností ve dvou a více provinciích jednoho autonomního společenství.
PRAVOMOC
Obchodní soudy řeší veškeré otázky v oblasti insolventnosti podle příslušných právních ustanovení.
Obchodní soudy řeší mimo jiné veškeré otázky, které přísluší do pravomoci občanského soudnictví, například žaloby týkající se nekalé konkurence, průmyslového vlastnictví, duševního vlastnictví a reklamy a veškeré otázky, které patří do pravomoci těchto soudů a které vyvstanou v rámci předpisů upravujících obchodní společnosti a družstva.
Obchodní soudy jsou příslušné rozhodovat a vykonávat soudní rozhodnutí a jiné soudní a rozhodčích výroky vydané v zahraničí.
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Provinční soudy řeší odvolání a stížnosti, které zákon umožňuje proti prvoinstančním rozhodnutím obchodních soudů s výjimkou rozhodnutí týkajících se platebních sporů, přijatých za účelem řešení otázek spadajících do oblasti pracovního práva, na něž se musí specializovat jedno nebo několik oddělení tohoto soudu podle ustanovení článku 98 organického zákona o soudní moci.
Ostatní opravné prostředky stanovené Organickým zákonem o soudní moci lze podávat v případech stanovených tímto zákonem.
SOUDY PRO OCHRANNÉ ZNÁMKY SPOLEČENSTVÍ
„Soudy pro ochranné známky Společenství“ se rozumějí obchodní soudy lokality Alicante, které jsou výlučně příslušné pro výkon pravomocí za účelem prvoinstančního rozhodování o veškerých sporech vzniklých v rámci nařízení Rady Evropské unie č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství a nařízení Rady Evropské unie č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o průmyslovém vzoru Společenství.
Při výkonu této pravomoci je jejich příslušnost rozšířená na celé území státu.
Tyto soudy jsou součástí občanského soudnictví.
Kromě toho jedno nebo několik zvláštních oddělení Provinčního soudu v Alicante rozhoduje v druhé instanci s výlučnou soudní pravomocí veškeré stížnosti a odvolání uvedená v článku 101 Nařízení Rady Evropské unie č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství a Nařízení Rady Evropské unie č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o průmyslovém vzoru Společenství. Při výkonu této pravomoci je jejich příslušnost rozšířená na celé území státu a pouze za tímto účelem jsou nazývané Soudy pro ochranné známky Společenství.
SOUDY PRO DOZOR NAD VÝKONEM TRESTŮ
Soudy pro dozor nad výkonem trestů zajišťují soudní funkce stanovené v Obecném zákoně o výkonu trestů, který se vztahuje na výkon trestů odnětí svobody a bezpečnostní opatření, soudní dohled nad uplatňováním disciplinární pravomoci vězeňských orgánů, pokud jde o práva a výhody vězňů ve vězeňských a jiných zařízeních uvedených v tomto zákoně. Tyto soudy jsou součástí trestního soudnictví.
ÚZEMNÍ PŮSOBNOST
V každé provincii působí v rámci trestního soudnictví jeden nebo několik soudů pro dozor nad výkonem trestů.
V Madridu působí jeden nebo několik ústředních soudů pro dozor nad výkonem trestu s celostátní soudní pravomocí.
PRAVOMOC
Soudy pro dozor nad výkonem trestů zajišťují soudní funkce stanovené v Obecném zákoně o výkonu trestů, který se vztahuje na výkon trestů odnětí svobody a bezpečnostní opatření, soudní dohled nad uplatňováním disciplinární pravomoci vězeňských orgánů, pokud jde o práva a výhody vězňů ve vězeňských a jiných zařízeních uvedených v tomto zákoně.
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Provinční soudy řeší stížnosti a odvolání stanovená zákonem a podaná proti rozhodnutím soudů pro dozor nad výkonem trestů příslušné provincie.
Ostatní opravné prostředky stanovené organickým zákonem o soudní moci lze podávat v případech stanovených tímto zákonem.
SOUDY PRO MLADISTVÉ
ÚZEMNÍ PŮSOBNOST
V každé provincii působí jeden nebo několik soudů pro mladistvé, které mají působnost na celém území provincie a jejichž sídlo se nachází v hlavním městě dané provincie.
V Madridu působí centrální soud pro mladistvé s působností na celém území Španělska, který řeší případy, které mu zákon ukládá ve věci trestní odpovědnosti mladistvých.
PRAVOMOC
Soudy pro mladistvé jsou příslušné pro rozhodování o trestných činech a porušeních zákona, kterých se dopustily mladistvé osoby ve věku 14 až 18 let.
Soudci pro mladistvé vykonávají funkce, které jim ukládají zákony v souvislosti s mladistvými osobami, které se svým chováním dopustily činů, jež zákon kvalifikuje jako trestný čin nebo porušení zákona, a dále vykonávají funkce týkající mladistvých, které stanoví právní předpisy.
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Provinční soudy rozhodují podle zákona o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím soudů pro mladistvé příslušné provincie.
Ostatní opravné prostředky stanovené organickým zákonem o soudní moci lze podávat v případech stanovených tímto zákonem.
SOUDY PRO NÁSILÍ NA ŽENÁCH
ÚZEMNÍ PŮSOBNOST
V každém obvodu působí jeden nebo několik soudů pro násilí na ženách se sídlem v hlavním městě tohoto obvodu a s působností na celém území obvodu. Součástí jejich názvu je název obce, v níž se nachází sídlo tohoto soudu.
V soudních obvodech, kde se nachází pouze jeden prvoinstanční a vyšetřující soud, rozhoduje posledně jmenovaný soud o věcech, pro něž jsou územně příslušné soudy pro násilí na ženách.
Tyto soudy jsou součástí trestního soudnictví.
PRAVOMOC
Podle trestního řádu a v souladu s předpisy, které stanoví trestní zákon pro soudní projednávání a opravné prostředky, mají soudy pro násilí na ženách následující pravomoci:
- Soudní šetření za účelem vymáhání trestní odpovědnosti v trestních věcech stanovených v jednotlivých hlavách trestního zákona a které se týkají vraždy a zabití, potratu, ublížení na těle, zranění nenarozeného plodu, omezování osobní svobody, morální integrity, sexuální svobody a pohlavní neporušenosti a dále jakékoliv jiného trestného činu spáchaného násilím nebo zastrašováním. Toto se týká případů, kdy tyto přečiny byly spáchané na manželce, bývalé manželce nebo ženě, která má s pachatelem podobný blízký vztah, bez ohledu na to, zda osoby sdílely společnou domácnost či nikoliv, na potomcích manželky nebo ženy, která žije s pachatelem trestného činu ve společné domácnosti, na nezletilých nebo postižených osobách, které žijí s pachatelem trestného činu ve společné domácnosti nebo za které nese rodičovskou odpovědnost manželka či družka pachatele trestného činu, nebo jí tyto osoby byly svěřeny do rodičovské, poručnické, opatrovnické nebo náhradní péče, v případech, kdy došlo k násilnému činu genderového charakteru.
- Soudní šetření za účelem vymáhání trestné odpovědnosti za jakýkoliv trestný čin proti rodinným právům a povinnostem, je-li obětí trestného činu některá z osob uvedených v předchozím bodě.
- Přijímání nařízení za účelem ochrany obětí trestných činů, aniž by byly dotčeny pravomoci příslušející dozorujícímu soudci.
Podle občanského soudního řádu a v souladu s předpisy, které upravují soudní řízení a opravné prostředky, jsou soudy pro násilí na ženách oprávněné rozhodovat v následujících věcech:
- Příbuzenský poměr, určení mateřství a otcovství
- Zrušení manželství, odluka a rozvod.
- Věci, které se týkají vztahu otec/dítě.
- Věci, které se týkají potřebných souhlasů k adopci.
Soudy pro násilí na ženách jsou výlučně příslušné v občanském soudnictví, pokud jsou současně splněny níže uvedené podmínky:
- Jedná-li se o občanskoprávní řízení, jehož předmětem je některá z věcí uvedených v předchozím odstavci,
- Je-li některá ze stran občanského soudního řízení obětí násilných činů genderového charakteru,
- Je-li některá ze stran občanského soudního řízení pachatelem, strůjcem nebo spolupachatelem násilných činů genderového charakteru.
- Pokud soudce zahájil trestní stíhání pro násilí na ženách z důvodu trestného činu nebo porušení zákona v důsledku násilného činu spáchaného na ženě, nebo pokud bylo schváleno rozhodnutí o ochraně oběti násilného činu genderového charakteru.
Pokud soudce usoudí, že činy, které mu byly předloženy k projednání, nepředstavují v obecném měřítku násilné činy genderového charakteru, může návrh zamítnout a předat jej příslušnému soudnímu orgánu.
Ve všech výše uvedených případech je mediace zakázaná.
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Provinční soudy rozhodují o opravných prostředcích stanovených zákonem a podaných proti rozhodnutím soudů pro násilí na ženách příslušné provincie.
Ostatní opravné prostředky stanovené organickým zákonem o soudní moci lze podávat v případech stanovených tímto zákonem.
ZVLÁŠTNÍ SOUDNÍ ORGÁNY ZŘÍZENÉ NA ZÁKLADĚ SOUHLASU GENERÁLNÍ RADY SOUDNÍ MOCI
Ve Španělsku závisí zřizování zvláštních soudů, které nemá za důsledek porušení zásady jurisdikční jednoty vzhledem k tomu, že jsou zařazené do pěti typů soudů, nejenom na organickém zákoně o soudní moci, jako je tomu v případě obchodních soudů, soudů pro nezletilé a soudů pro násilí proti ženám, ale i na jejich specializaci upravené v rámci článku 98 výše uvedeného zákona Generální rady soudní moci, jako je tomu v případě rodinných soudů, soudů pro nucenou dražbu nemovitostí nebo exekučních soudů.
Další zvláštní soudy
Článek 117 španělské Ústavy z roku 1978 stanoví, že základem organizace a fungování soudů je zásada jurisdikční jednoty.
Konkrétním naplněním této zásady je jednotné soudnictví, tvořené jediným soudcovským sborem, jehož členové tvoří obecné soudy.
Nicméně Ústava stanoví existenci řady zvláštních soudů. Jedná se o soudní orgány, které jsou absolutně nezávislé a nestranné a které ve všem podléhají zákonu.
Jde o následující soudy:
ÚSTAVNÍ SOUD
Španělský Ústavní soud stojí mimo soustavu obecných soudů, ale má justiční charakter na základě článku 159 španělské Ústavy z roku 1978.
Je nejvyšším vykladatelem Ústavy, je nezávislý a jediný svého druhu. Jeho soudní pravomoc se vztahuje na celé území státu.
SLOŽENÍ
Ústavní soud se skládá z dvanácti soudců jmenovaných králem, a to ze čtyř soudců jmenovaných na návrh Kongresu poslanců, s nímž musí souhlasit alespoň tři pětiny poslanců, ze čtyř soudců jmenovaných na návrh Senátu, kteří jsou rovněž schvalováni kvalifikovanou většinou, tj. třemi pětinami senátorů, ze dvou soudců jmenovaných na návrh vlády a dvou soudců, které navrhuje Generální rada soudní moci. Z řad těchto soudců je následně jmenován předseda a místopředseda Ústavního soudu.
PRAVOMOC
Ústavní soud je příslušný rozhodovat v případech a způsoby stanovenými zákonem:
- o věcech a stížnostech na neústavnost zákonů, normativních legislativních předpisů a dekretů se sílou zákona,
- o ústavních stížnostech pro porušení veřejných práv a svobod definovaných v čl. 53, odst. 2 Ústavy,
- o ústavních kompetenčních sporech mezi státem a autonomními společenstvími a kompetenčních sporech mezi autonomními společenstvími,
- o sporech mezi ústavními orgány státu,
- o vyhlášení ústavnosti mezinárodních smluv.
Bližší informace najdete na: Ústavní soud
ÚČETNÍ SOUD
Účetní soud je nevyšší orgán pověřený kontrolou účetnictví a hospodaření státu a veřejného sektoru.
Aniž by byla dotčena jeho vlastní soudní pravomoc, Účetní soud spadá do oblasti zákonodárné moci a je přímo podřízený Generálním kortesům.
SLOŽENÍ
Účetní soud má dvanáct členů (auditorů). Šest auditorů jmenuje Kongres poslanců a dalších šest auditorů jmenuje Senát. Auditoři Účetního soudu jsou nezávislí a neodvolatelní a vztahují se na ně stejné podmínky neslučitelnosti funkcí jako v případě soudců.
FUNKCE
Účetní soud má dvě funkce:
- Ověřování účetnictví formou nepřetržitého externího a konzultativního auditu, který spočívá ve vyhodnocování souladu hospodářské a finanční činnosti veřejného sektoru se zásadami zákonnosti, efektivnosti a hospodárnosti.
- Soudní úlohu spočívající v posuzování odpovědnosti za vedení účetnictví, kterou mají osoby pověřené správou majetku, kapitálu a veřejných cenných papírů a jejímž cílem je získání náhrady škod na veřejných prostředcích, které utrpěly újmu v důsledku zpronevěry, nesprávného, neúplného nebo neplatného odůvodnění nebo z jakéhokoliv jiného důvodu či počínání.
Bližší informace najdete na: Účetní soud.
OBYČEJOVÉ SOUDY
Soudy tradičního obyčejového práva jsou uznány na základě článku 125 Ústavy jako jedna z forem účasti lidu na soudní správě.
Článek 19 organického zákona o soudní moci uznává jako obyčejové soudy Soud pro vody Valencijské nížiny a Radu slušných lidí z Murcie.
SOUD PRO VODY VALENCIJSKÉ NÍŽINY
Tento soud vykonává své pravomoci na území Valencie.
Skládá z osmi zástupců rolníků, které demokraticky volí tzv. regantes (zemědělci s právem zavlažování) z Valencijské nížiny. K pravomocem tohoto soudu patří spravedlivé rozdělování vody mezi jednotlivé majitele zemědělské půdy, rozhodování o faktických otázkách nastolených meliorátory a ukládání sankcí za porušení předpisů o zavlažování (Ordenanzas de Riego).
RADA SPRAVEDIVÝCH Z MURCIE
Rada slušných lidí je institucionalizovaná a upravená předpisy od roku 1849 jako nejvyšší justiční orgán Murcijské nížiny. Radu tvoří předseda, tajemník a pět členů s hlasovacím právem.
Rada slušných lidí z Murcie zasedá veřejně každý čtvrtek v zasedací síni, kde se konají plenární zasedání obecního úřadu. Rada vynáší všechny rozsudky během zasedání nebo nejpozději při příštím jednání. Soud rozhoduje většinou hlasů a jeho rozhodnutí mají právní moc. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Rady. Sankce, které jsou výsledkem rozhodnutí Rady slušných lidí z Murcie, jsou výhradně peněžité povahy. Rozsudky vynesené tímto soudem jsou konečné, neměnné a vykonatelné.
Bližší informace najdete na: Rada spravedlivých
Související odkazy
GENERÁLNÍ RADA ŠPANĚLSKÉ SOUDNÍ MOCI
ŠPANĚLSKÝ ÚSTAVNÍ SOUD
ŠPANĚLSKÝ ÚČETNÍ SOUD
ŠPANĚLSKÉ OBYČEJOVÉ SOUDY
