V tomto oddílu naleznete informace týkající se organizace specializovaných soudů v Řecku.
Hledat informace podle regionů
Státní rada je ustavena na základě článku 95 Ústavy, je nejvyšším správním soudem a své povinnosti vykonává v kolegiu nebo senátech. Kolegium tvoří předseda, nejméně deset členů Rady, dva přísedící a soudní úředník.
Státní rada má šest senátů: I, II, III, IV, V a VI.
První čtyři senáty (I, II, III a IV) naplňují soudní pravomoci Rady a zasedají veřejně. Senáty se skládají z předsedy (místopředsedy Státní rady), dvou členů Rady, dvou přísedících a jednoho soudního úředníka (pětičlenný senát).
Každý z těchto senátů může také zasedat v sedmičlenném senátu za účasti dalších dvou členů Rady. Takto se postupuje pouze v případech, které sedmičlennému senátu předložil předseda soudu, nebo v případech, které mu předal pětičlenný senát.
Senát V je pověřen zpracováním nařízení a uplatňováním kárné pravomoci. Tvoří jej předseda (místopředseda Státní rady), nejméně jeden člen Rady, jeden přísedící (který má při plnění svých úkolů rozhodující hlas) a soudní úředník.
Senát VI je kompetentní ve věci opravných prostředků týkajících se rozhodnutí souvisejících se zákonem o státních příjmech a ve věci náhrad vyplývajících ze správních sporů. Jeho složení je stejné jako u prvních čtyř senátů.
Hlavní úkoly Státní rady jsou stanoveny v čl. 95, odst. 1 Ústavy a jsou vykonávány v souladu s ustanoveními právních předpisů.
Státní rada má zejména pravomoc:
Státní správa je povinna se řídit zrušujícími rozhodnutími vydanými Státní radou. Porušení této povinnosti zakládá v souladu se zákonem odpovědnost příslušného orgánu státní správy.
Účetní dvůr je ustaven na základě článku 98 Ústavy a je jedním z nejvyšších soudů; má dvojí povahu se soudními i správními úkoly. Při výkonu správních pravomocí si zachovává svoji soudní povahu. Složení Účetního dvora odpovídá složení Státní rady. Účetní dvůr vykonává své povinnosti v kolegiu, ve třech senátech a v sekcích.
Jeho hlavní pravomoci jsou následující:
Usnesení Účetního dvora nepodléhají soudní pravomoci Státní rady.
Jedná se o specializované trestní soudy. Všechny trestné činy spáchané vojenským personálem v armádních, námořních nebo leteckých silách podléhají (bez výjimky) pravomoci vojenských soudů.
Nejvyšší zvláštní soud je specializovaný soud, který je obdobou ústavního soudu v tom smyslu, že většina sporů podléhajících jeho pravomoci je ústavní povahy. Je ustaven na základě článku 100 Ústavy a má výlučnou rozhodovací pravomoc ve věcech platnosti parlamentních voleb, zbavení poslance poslaneckého mandátu a sporů mezi třemi nejvyššími soudy země. Jeho rozhodnutí jsou konečná a nepodléhají žádným opravným prostředkům.
Tvoří jej předseda Státní rady, předseda Nejvyššího soudu, předseda Účetního dvora, čtyři členové Státní rady a čtyři členové Nejvyššího soudu (kteří jsou každé dva roky jmenováni na základě losování).
Soudu předsedá starší z předsedů Státní rady a Nejvyššího soudu. Pokud soud projednává případy týkající se urovnání sporů a pří ústavní podstaty nebo významu ustanovení formálního práva, přistupují do této sestavy ještě dva řádní profesoři z právnických fakult řeckých univerzit.
Tento soud je ustaven na základě článku 99 Ústavy a zákona č. 693/1977 a rozhoduje ve věcech žalob pro nesprávný rozsudek podaných proti soudcům. Tvoří jej předseda Státní rady, který mu předsedá, jeden člen Státní rady, jeden člen Nejvyššího soudu, jeden člen Účetního dvora, dva řádní profesoři právnických fakult na řeckých univerzitách a dva právníci, členové Vysoké disciplinární rady, jmenovaní na základě losování.
Tento soud je ustaven na základě článku 86 Ústavy.
Svolává se pro každý jednotlivý případ a tvoří jej šest členů Státní rady a sedm členů Nejvyššího soudu, které vylosuje předseda parlamentu po zahájení soudního řízení. Jednání soudu má formu veřejného zasedání parlamentu a vedou je členové výše uvedených dvou nejvyšších soudů, kteří museli být jmenováni nebo povýšeni do své funkce před podáním návrhu na zahájení soudního řízení. Soudu předsedá z losování vzešlý nejvýše postavený člen Nejvyššího soudu, v případě stejného postavení dvou nebo více vylosovaných členů předsedá nejstarší z nich. Jako státní žalobce jedná člen úřadu státního zástupce při Nejvyšším soudu, jmenovaný na základě losování, společně se svým zástupcem.
Tento soud má pravomoc projednávat trestné činy spáchané ministry vlády nebo náměstky ministrů vlády při plnění jejich povinností, za předpokladu, že byli tomuto soudu vydáni parlamentem.
Tento soud je ustaven na základě článku 88 Ústavy.
Tvoří jej členové zvláštního soudu podle ustanovení článku 99 Ústavy, ke kterým přistupuje ještě jeden řádný profesor a jeden právník.
Má pravomoc projednávat spory o odměnách (všech typů) a důchodech soudců, pokud je pravděpodobné, že urovnání právních otázek ovlivní platové, důchodové nebo daňové postavení širšího okruhu osob.
Přístup k databázi je zdarma.
Služby dostupné na portálu Správního soudu prvního stupně v Aténách jsou:
Připravují se tyto služby:
Portály všech ostatních soudů nabízejí tyto služby:
Na většině výše uvedených portálů jsou navíc k dispozici informace o pravomocech soudů a jejich historii, jejich jednací řády, organizační diagramy, seznamy činných soudců atd.
Přístup je zpravidla zdarma. Využívání právní databáze je však omezeno na soudce a vyžaduje speciální uživatelský software a identifikační kódy.
Dostupné služby jsou:
Přístup je zpravidla zdarma. Využívání právní databáze je však omezeno na soudce a vyžaduje speciální uživatelský software a identifikační kódy.
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.