Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vnitrostátní specializované soudy

Německo

Tato část poskytuje informace o organizaci specializovaných soudů v Německu

Obsah zajišťuje
Německo
Do jazyka, který máte právě nastavený, úřední překlad neexistuje.
Zde je k dispozici strojový překlad. Upozorňujeme, že má pouze orientační charakter. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Specializované soudnictví

Pracovní soudnictví

Pracovní soudy řeší především pracovněprávní spory, které vznikají na základě smluvních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (individuální pracovní právo). Rovněž řeší spory mezi stranami kolektivní smlouvy, jako jsou organizace odborů a zaměstnavatelů (kolektivní pracovní právo).

Pracovní soudy (jakožto zemské soudy) jsou soudy prvního stupně. Rozhodovacím tělesem pracovního soudu je senát tvořený jedním profesionálním soudcem jakožto předsedou a dvěma laickými soudci, kdy jeden z nich zastupuje zaměstnance a druhý zaměstnavatele. Určitá rozhodnutí mimo ústní jednání jsou přijímána předsedou bez spolupůsobení laických soudců.

O odvoláních a stížnostech proti rozhodnutím pracovních soudů rozhodují zemské pracovní soudy (rovněž soudy jednotlivých zemí). Senát se i v tomto případě skládá z jednho profesionálního a dvou laických přísedících, kdy jeden z nich zastupuje zaměstnance a druhý zaměstnavatele.

V nejvyšším stupni rozhoduje na úrovni spolku Spolkový pracovní soud. Jeho senáty jsou složeny z jednoho předsedy, dvou dalších profesionálních soudců a dvou laických soudců, kdy jeden z nich zastupuje zaměstnance a druhý zaměstnavatele.

Správní soudnictví

Pro přezkum správních rozhodnutí jsou příslušná tři různá odvětví soudního systému: obecné správní soudnictví, sociální a finanční soudnictví. Důležitým rysem obecně správních, sociálních a finančních soudů je to, že všechny uplatňují zásadu ex officio (úřední moci). Soudy tedy musí zkoumat skutkový stav případu z vlastní iniciativy (tj. nikoli pouze na návrh některé strany nebo na základě daných důkazů). Je to odůvodněno tím, že věcná správnost soudních rozhodnutí se týká veřejného zájmu.

Obecné správní soudnictví

Obecné správní soudnictví má tři stupně.

  1. Na prvním stupni jsou krajské správní soudy (Verwaltungsgerichte).
  2. Na druhém stupni jsou vrchní správní soudy jednotlivých spolkových zemí (nazývané Oberverwaltungsgericht nebo Verwaltungsgerichtshof).
  3. Na nejvyšším stupni je spolkový správní soud Bundesverwaltungsgericht.

Krajské správní soudy jsou zpravidla soudy prvního stupně. Vrchní správní soudy jsou především odvolací soudy, které zkoumají rozhodnutí soudů prvního stupně z hlediska právního a věcného. Jen s velmi malým počtem výjimek platí, že spolkový správní soud je odvolací soud, který řeší pouze právní otázky (revize).

Obecné správní soudy jsou v zásadě příslušné pro veškeré spory mezi občany a správními orgány ohledně správného použití správních zákonů a aktů. Namísto správních soudů jsou však příslušné obecné soudy v případě, že správní orgán nevystupoval ve sporu jako svrchovaný orgán, ale jako soukromý podnik, což platí pro všechny spory vzniklé na základě takové činnosti. Mimoto jsou z působnosti obecného správního soudnictví vyňaty spory, které ze zákona spadají do příslušnosti finančních soudů, sociálních soudů nebo obecných soudů.

V oblasti správní jurisdikce v zásadě rozhodují senáty, které jsou složeny ze tří profesionálních soudců a dvou laických soudců. Senát vrchního správního soudu je zpravidla složen ze tří profesionálních soudců. Senát spolkového správního soudu sestává z pěti profesionálních soudců. U krajských správních soudů však mohou být případy přiděleny také samosoudci.

Sociální soudnictví

Sociální soudnictví se podobně jako správní soudnictví dělí do tří stupňů, které zajišťují odpovídající rozdělení úkolů. Kromě sociálního soudu (Sozialgericht) jakožto soudu prvního stupně existuje v každé spolkové zemi zemský sociální soud (Landessozialgericht) jako odvolací soud a spolkový sociální soud Bundessozialgericht, který má funkci nejvyššího odvolacího soudu v otázkách práva (revize)..

Sociální soudy projednávají především spory v oblasti sociálního zabezpečení (penze, úrazové a nemocenské pojištění a pojištění pro případ odkázanosti), pojištění v nezaměstnanosti a sociální podpory. Také v sociálním soudnictví rozhodují senáty. Senáty sociálního soudu jsou složeny z jednoho profesionálního soudce a dvou laických soudců. Senáty zemského sociálního soudu a spolkového sociálního soud sestávají ze tří profesionálních soudců a dvou laických soudců.

Finanční soudnictví

Finanční soudnictví sestává z finančních soudů prvního stupně a Spolkového finančního dvora Spolkový finanční dvůr, který má funkci nejvyššího odvolacího soudu výhradně v otázkách práva. Do příslušnosti finančních soudů spadají především spory ohledně spolkových poplatků, daní a cel. Senáty finančních soudů jsou složeny ze tří profesionálních soudců a dvou laických soudců; u Spolkového finančního dvora jsou složeny z pěti profesionálních soudců. U finančních soudů mohou být případy přiděleny samosoudci.

Další specializované soudy

Spolkový ústavní soud (Bundesverfassungsgericht)

Spolkový ústavní soud vykonává kontrolu nad dodržováním ústavy (Grundgesetz) na spolkové úrovni. Jeho rozhodnutí vycházejí pouze z ústavy. Zdaleka největší počet řízení u Spolkového ústavního soudu se zabývá ústavními stížnostmi. Ty podávají občané, kteří uplatňují porušení svých základních práv v souvislosti s rozhodnutím soudu, opatřením správního orgánu či ze zákona. Obecně je ústavní stížnost přípustná pouze v případě, kdy byla věc bez úspěchu projednána všemi ostatními příslušnými soudy (např. rozsudky soudu posledního stupně či pokud se jedná přímo o stížnost proti ústavnosti zákona).

Existuje několik dalších druhů řízení. Patří k nim zejména abstraktní a konkrétní přezkum ústavnosti zákonů a postupy ověřování, zda spolkové ústavní orgány nepřekračují hranice svých kompetencí. Některá rozhodnutí Spolkového ústavního soudu mohou mít obecný právní účinek. Soud sestává ze dvou senátů, které jsou složeny každý z osmi soudců. Soud rozhoduje v neveřejném řízení ve složení tří soudců, nebo v senátu, většinou bez ústního jednání.

Zemské ústavní soudy (Landesverfassungsgerichte) / nejvyšší soudy spolkových zemí (Staatsgerichtshöfe)

Zemské ústavní soudy neboli nejvyšší soudy spolkových zemí jsou ústavními soudy jednotlivých spolkových zemí. Rozhodují především o ústavních sporech podle zemského práva (Landesrecht), které rovněž řídí jejich zřízení, správu a kompetence.

Související internetové odkazy

Spolkový pracovní soud

Spolkový správní soud

Spolkový sociální soud

Spolkový finanční dvůr

Spolkový ústavní soud

Poslední aktualizace: 29/08/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.