Izvorna jezična inačica ove stranice njemački nedavno je izmijenjena. Naši prevoditelji trenutačno pripremaju jezičnu inačicu koju vidite.
Swipe to change

Vnitrostátní obecné soudy

Njemačka

Tato část poskytuje informace o organizaci obecných soudů v Německu.

Sadržaj omogućio
Njemačka
Službeni prijevod nije dostupan u jezičnoj verziji koju tražite.
Ovdje možete pristupiti strojnom prijevodu ovog sadržaja. Imajte na umu da je svrha tog prijevoda samo pružiti kontekst. Vlasnik ove stranice ne prihvaća nikakvu odgovornost ni obvezu u pogledu kvalitete strojno prevedenog teksta.

Obecné soudy – úvod

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

Okresní soudy (Amtsgerichte) jakožto soudy prvního stupně jsou příslušné pro občanskoprávní spory – a to především v případech, kdy hodnota sporu nepřesahuje částku 5 000 EUR. Rovněž rozhodují ve věcech, v nichž hodnota sporu není relevantní, například ve sporech týkajících se nájmu, rodinných záležitostí a výživného.

Ve věcech, které spadají do příslušnosti okresních soudů rozhoduje samosoudce.

Zemské soudy (Landgerichte) jakožto soudy prvního stupně jsou příslušné pro všechny občanskoprávní případy, které nespadají do příslušnosti okresních soudů. Jedná se zpravidla o spory, jejichž hodnota přesahuje 5000 EUR.

Také u zemských soudů v zásadě rozhoduje samosoudce. O složitých záležitostech a případech zásadního významu se však rozhoduje senát sestávající ze tří profesionálních soudců.

Zemské soudy druhého stupně projednávají rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů v občanskoprávních věcech. O odvolání rozhoduje senát, který je složen ze tří soudců.

Mimo to mohou být v rámci zemských soudů zřízeny senáty pro obchodní spory. Ty zpravidla jsou příslušné pro obchodně právní spory v prvním stupni. Tyto soudy jsou tvořeny jedním profesionálním soudcem a dvěma laickými soudci, kteří jsou povoláním obchodníci.

Vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte) jsou zpravidla soudy druhého stupně. V občanskoprávních věcech projednávají odvolání proti rozsudkům zemských soudů a dále odvolání proti rozsudkům okresních soudů v rodinných věcech.

Senáty vrchních zemských soudů v zásadě sestávají ze tří profesionálních soudců. Občanskoprávní věci, které nejsou obzvláště komplikované a nejsou zásadní povahy, však mohou být postoupeny samosoudci.

Nejvyšším obecným soudem je Spolkový soudní dvůr (Bundesgerichtshof), který je soudem poslední instance a je příslušný pouze pro opravný prostředek revize (Revision). Senát spolkového soudního dvora je složen z pěti profesionálních soudců.

Jurisdikce v trestních věcech

Soudy prvního stupně

Ústavní zákon o soudech (Gerichtsverfassungsgesetz – GVG) stanoví pravomoci soudů v trestním řízením. Okresní soud (Amtsgericht) je soudem prvního stupně v trestních věcech, pokud není ustavena jurisdikce zemského soudu nebo vrchního zemského soudu (§ 24, odstavec 1, první až 3 věta 3 GVG). Obecně (podle § 25 GVG) rozhoduje trestní soudce, jestliže se věc týká

  • přestupku (Vergehen),
  • soukromoprávní žaloby a
  • nepředpokládá se vyšší trest než odnětí svobody v délce dvou let.

Ve všech ostatních případech rozhoduje (podle § 28 GVG) lidový soud, který tvoří jeden profesionální soudce a laičtí přísedící.

Případy přidělované lidovým soudům se týkají trestné činnosti střední závažnosti, která spadá do pravomoci okresního soudu (§ 24, odst. 1 GVG), pokud nebyly přiděleny trestnímu soudci (§ 25 GVG). Jde o případy, u nichž se předpokládá trest odnětí svobody na dobu od dvou do čtyř let. Mimo to může takový případ řešit i takzvaný rozšířený lidový soud, a to na žádost státního zastupitelství (§ 29, odst. 2 GVG) – pokud uvedené zastupitelství a soud považuje za nezbytné zapojení druhého profesionálního soudce vzhledem k rozsahu případu.

Příslušnost zemského soudu (Landgericht) je stanovena v § 74, odst. 1 GVG. Na základě zemský soud je příslušný k rozhodování o trestných činech, které nejsou v pravomoci okresních soudů ani vrchních zemských soudů: tj. těch, u nichž se předpokládá delší doba odnětí svobody.

Německý trestní zákoník rozlišuje mezi „přestupkem“ (Vergehen) a „trestným činem/deliktem“ (Verbrechen). Delikt je v tomto smyslu (podle Spolkového trestního zákoníku) trestný čin, za který zákon stanoví minimální trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Delikt je tedy závažnějším protiprávním jednáním než přestupek.

Zemský soud je také příslušný pro řešení všech dalších trestných činů s předpokládaným trestem odnětí svobody delším než čtyři roky (§ 74, odst. 1, věta 2, alinea 1 GVG). Je rovněž příslušný v případě, kdy se státní zastupitelství rozhodne vznést obvinění u zemského soudu na základě mimořádné důležitosti případu, třebaže je příslušný okresní soud.

Trestní věci jsou u zemského soudu v prvním stupni rozhodovány velkým trestním senátem (Große Strafkammer), kde jsou zpravidla projednávána třemi profesionálními soudci a dvěma laickými přísedícími. Za podmínek stanovených v paragrafu 76 odst. 2 GVG může velký trestní soud při zahájení soudního řízení rozhodnout, že daný případ budou řešit pouze dva profesionální soudci a dva laičtí přísedící.

Vrchní zemský soud je soudem prvního stupně pro trestné činy a přestupky vyjmenované v § 120, odst.1 a 2 GVG, z nichž většina se týká bezpečnosti/existence Spolkové republiky Německo. Trestní senát Spolkového soudního dvora může být složen z pěti profesionálních soudců včetně předsedajícího soudce. Při zahájení hlavního soudního řízení však senát pro trestní věci může rozhodnout, že o věci mohou rozhodovat tři profesionální soudci včetně předsedajícího soudce, pokud si rozsah či složitost věci nevyžádá účast dvou dalších profesionálních soudců (§ 122 odst. 2, věta 1 a 2 ústavního zákona o soudech / GVG).

Odvolání

O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje zemský soud (§ 312 Zákoníku procesního trestního práva [StPO]), kde je odvolání projednáno takzvaným malým trestním senátem (kleine Strafkammer). Ten sestává z jednoho profesionálního soudce a dvou laických přísedících. V případě odvolání proti rozsudku rozšířeného lidového soudu se soud rozšiřuje o druhého profesionálního soudce. Kromě toho je přípustné, aby byl rozsudek, proti kterému je přípustné odvolání, napaden opravným prostředkem revize (podle § 335 StPO – tzv. „Sprungrevision“).

Opravný prostředek revize (Revision) lze podat proti všem rozsudkům k zemského soudu, tak vrchnímu zemskému soudu v prvním stupni – (§333 StPO). Spolkový soudní dvůr je soudem odvolací instance (Revisionsinstanz) proti všem rozhodnutím vrchního zemského soudu a velkých trestních senátů zemského soudu (§ 135, odst. 1 GVG). Senáty Spolkového nejvyššího soudu jsou složeny při rozhodování o revizi z pěti profesionálních soudců včetně předsedajícího soudce. Opravný prostředek revize proti (jiným) rozsudkům zemských soudů projednávají vrchní zemské soudy.

Související odkazy

Spolkový soudní dvůr

Poslední aktualizace: 29/08/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Povratne informacije

Koristite se obrascem u nastavku kako biste podijelili svoje komentare i povratne informacije o našoj novoj internetskoj stranici