National ordinary courts

Ordinary courts are the core of the judicial systems in the Member States. They deal with a major part of judicial proceedings. Their scope of jurisdiction varies considerably. You can find here information on the ordinary courts and their jurisdiction in each Member State.

In most Member States, the ordinary courts deal with two main types of proceedings:

  • Proceedings in criminal matters, i.e. regarding punishable (criminal) offences (such as theft, vandalism, fraud, etc.); these courts can impose penalties and are often referred to as "criminal courts",
  • Proceedings in civil matters, i.e. disputes between citizens and/or businesses (for instance, problems with rent, a service contract or a divorce, etc.); these courts are often referred to as "civil courts".

Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

Last update: 06/10/2020

This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.
The Commission is in the process of updating some of the content on this website in the light of the withdrawal of the United Kingdom from the European Union. If the site contains content that does not yet reflect the withdrawal of the United Kingdom, it is unintentional and will be addressed.

Obecné soudy - Belgie

V tomto oddíle najdete přehled obecných soudů v Belgii.

Obecné soudy – úvod

Nejvyšší soudní dvůr (Cour suprême)

Odkaz se otevře v novém okně.Kasační soudní dvůr (Cour de cassation): je nejvyšším soudem, „soudem všech soudů“ a své sídlo má v Bruselu.

Porotní soud

Každá z deseti provincií a správní obvod hlavního města Brusel (Bruxelles-Capitale) mají Odkaz se otevře v novém okně.jeden porotní soud (Cour d'Assises). Nejde o stálý soud, nýbrž o soud, který se ustavuje tehdy, když jsou obžalovaní předáni do jeho pravomoci.

Odvolací soudy

  • Odkaz se otevře v novém okně.Odvolací soudní dvory: v Belgii je jich 5:
    • v Bruselu (pro soudní obvody Valonské Brabantsko, Lovaň a Brusel),
    • v Lutychu (pro soudní obvody Lutych, Eupen, Namur a Luxembourg),
    • v Monsu (pro soudní obvod Hainaut),
    • v Gentu (pro soudní obvody Západní Flandry a Východní Flandry),
    • v Antverpách (pro soudní obvody Antverpy a Limbourg).
  • Odkaz se otevře v novém okně.Pracovní soudy: v Belgii je jich 5. Jsou to odvolací soudy specializující se na pracovní právo. Zasedají v obvodech výše uvedených odvolacích soudů.

Soudy prvního stupně

  • Odkaz se otevře v novém okně.Soudy prvního stupně (Tribunaux de première instance): v Belgii je jich 13 (jeden soud na jeden soudní obvod a dva v obvodu Brusel, 1 NL a 1 FR).
  • Odkaz se otevře v novém okně.Pracovní soudy (Tribunaux du travail): v Belgii je jich 9 (v zásadě jeden soud na obvod odvolacího soudního dvora, s výjimkou obvodu bruselského soudního dvora, kde jsou pracovní soudy v Lovani, Nivelles a dva pracovní soudy se nacházejí v Bruselu (1 NL a 1 FR), a s výjimkou soudního obvodu Eupen).
  • Odkaz se otevře v novém okně.Obchodní soudy (Tribunaux de l'entreprise): v Belgii je jich 9 (v zásadě jeden soud na obvod odvolacího soudního dvora, s výjimkou obvodu bruselského odvolacího soudního dvora, kde jsou obchodní soudy v Lovani a Nivelles, a dva obchodní soudy se nacházejí v Bruselu (1 NL a 1 FR), a s výjimkou soudního obvodu Eupen).

Nižší soudy nebo soudy v místě bydliště

  • Odkaz se otevře v novém okně.Smírčí soudy (Les justices de paix): v Belgii je jich 187 (jeden na každý soudní kanton).
  • Odkaz se otevře v novém okně.Policejní soudy (Les tribunaux de police): v Belgii je jich 15, jeden na každý soudní obvod s výjimkou Bruselu, kde existují 4.

Věcná příslušnost soudů

Smírčí soud

Smírčí soud projednává všechny nároky do výše 5 000 EUR, které nespadají do výlučné pravomoci jiného soudu. Smírčí soudce je rovněž příslušný rozhodovat mimo jiné spory týkající se nájemného, sousedských vztahů, věcných břemen, vyvlastnění, a to bez ohledu na spornou částku, stejně jako o předběžných opatřeních mezi manželi. Opravné prostředky proti rozhodnutí smírčího soudce projednává soud prvního stupně s výjimkou věcí, kdy se rozhoduje o nároku, jehož výše nepřesahuje 2.000 EUR.

Policejní soud

Policejní soud je trestním a občanským soudem, který zkoumá přestupky, delikty, porušení zvláštních zákonů (například zemědělského zákoníku, lesnického zákoníku), nároky týkající se náhrady škody vyplývající z dopravní nehody a dopravní přestupky. Proti rozsudkům policejního soudu se lze odvolat k soudu prvního stupně, s výjimkou případů uvedených v soudním zákoníku (Code Judiciaire), rozhoduje-li se o nároku, jehož výše nepřesahuje 1.240 EUR.

Soud prvního stupně

Soud prvního stupně je příslušný rozhodovat všechny spory kromě těch, které zákon svěřuje do pravomoci jiných soudů. Toto se označuje jako zbytková pravomoc soudu prvního stupně.

Soud prvního stupně se dělí na oddělení: občanský soud (tribunal civil)trestní soud (tribunal correctionnel), soud pro rodinné záležitosti (tribunal de la famille)soud pro mladistvé (tribunal de la jeunesse). V roce 2007 bylo v Antverpách, Bruselu, Východních Flandrech, Lutychu a Hainautu v rámci soudů prvního stupně zřízeno oddělení nazvané soud pro výkon trestu (tribunal d'application des peines).

Občanský soud

Občanský soud řeší věci, které se týkají statusu fyzických osob. V jeho pravomoci je rovněž řešit spory o částky převyšující 1.860 EUR, spory týkající se dědických nebo autorských práv, stejně jako odvolání proti rozsudkům smírčího soudce.

Trestní soud

Trestní soud je soud pověřený rozhodováním o všech trestných činech a o trestných činech překvalifikovaných na přečin, jako je podvod, zpronevěra, neúmyslné zabití, krádež vloupáním, krádež za použití násilí. Tento soud rovněž funguje jako odvolací instance proti rozhodnutím vydaným policejním soudem.

Věc může být předložena trestnímu soudu na základě předvolání ze strany státního zástupce nebo poškozeného nebo na základě usnesení poradního senátu, který při rozhodování o soudním vyšetřování určí, zda bude obžalovaný předveden před trestní soud, nebo ne.

Poradní senát je vyšetřující soud, který se skládá z jednoho samosoudce soudu prvního stupně a který zkoumá, zda existuje důvod pro podání obžaloby k trestnímu soudu, nebo rozhodne o zastavení stíhání obžalovaného. Tento soud také rozhoduje o vzetí obžalovaného do vyšetřovací vazby nebo o jeho propuštění z vazby, případně za určitých podmínek, a to každý měsíc či každý třetí měsíc, pokud jde o trestný čin, který nelze překvalifikovat na přečin.

Vyšetřovací vazba je zajišťovací opatření, při němž je osoba podezřelá ze spáchání trestného činu umístěna do vazby v očekávání soudního procesu. Toto opatření se ukládá z toho důvodu, aby se zabránilo útěku nebo skrývání se podezřelého ve chvíli, kdy se má dostavit před soudce, spáchání dalších trestných činů v daném mezidobí, pokusu o zničení důkazů nebo navázání kontaktu s třetími osobami (např. se záměrem ovlivňovat svědky nebo spoluobviněné). Podezřelá osoba, která je nakonec zproštěna viny nebo jejíž stíhání bylo zastaveno, může požádat ministra spravedlnosti o odškodnění za dobu, kterou neprávem strávila ve vězení: jde o odškodnění za neoprávněné držení ve vazbě. K přiznání tohoto odškodnění musejí být splněny dvě podmínky: podezřelý musel strávit ve vyšetřovací vazbě více než osm dní a držení ve vazbě nesmělo být způsobeno jeho chováním. Tuto druhou podmínku posuzuje ministr velmi přísně.

Proti rozhodnutí poradního senátu se lze odvolat k obžalovacímu senátu. Ten představuje vyšetřující soud na úrovni odvolacího soudu.

Soud pro mladistvé

Senáty pro mladistvé, z nichž se skládá soud pro mladistvé, jsou příslušné pro věci týkající se ohrožených nezletilých osob a nezletilých osob, které se dopustily trestně postižitelného jednání.

Pouze státní zástupce může rozhodnout, zda bude věc předložena soudu pro mladistvé, či nikoli. Občan se nemůže obrátit na soudce přímo, jako je tomu například ve věcech občanských. Mladistvý může být předveden k soudu pro mladistvé ve dvou případech:

  • Pokud se dopustil porušení zákona, sdělí policie jeho jméno státnímu zástupci. Ten poté rozhodne, zda jsou tyto činy dostatečně závažné na to, aby byly postoupeny soudci pro mladistvé.
  • Pokud se mladistvý nachází v obtížné rodinné situaci, byl pravděpodobně již dříve v kontaktu s orgány pro pomoc mladistvým (service d'aide à la jeunesse, SAJ). Pokud se nepodaří nalézt řešení situace mladistvého, postoupí orgán pro pomoc mladistvým předmětný spis mediačnímu výboru, do jehož kompetence spadá zvláštní pomoc mladistvým. V případě potřeby může tento mediační výbor požádat státního zástupce, aby případ postoupil soudu pro mladistvé, aby bylo možné přijmout vhodné opatření.

Soud pro rodinné záležitosti

Soudy pro rodinné záležitosti jsou příslušné pro veškeré spory rodinné povahy.

Tyto pravomoci jsou stanoveny v článcích 572a a v čl. 577 odst. 3 soudního řádu (Code judiciaire).

Až na výjimky má tento soud bez ohledu na výši sporné částky pravomoci rozhodovat ohledně:

  • veškerých návrhů týkajících se statusu fyzických osob a důsledků, které z něho vyplývají: sporů v souvislosti s manželstvím nebo s povinnostmi, které z něho vyplývají, rozvodu a jeho majetkových důsledků, určení nebo popření rodičovství, námitek proti některým rozhodnutím úředníků státní správy atd.
  • veškerých návrhů týkajících se úředního potvrzení společné domácnosti a důsledků, které z něho vyplývají: opatření týkajících se majetku osob žijících ve společné domácnosti, zrušení společné domácnosti atd.
  • veškerých návrhů týkajících se dětí: určení způsobů výkonu rodičovské zodpovědnosti a /nebo bydlení, stanovení práv v oblasti osobních vztahů atd.
  • veškerých návrhů týkajících se vyživovacích povinností: stanovení nebo úpravy výživného pro bývalého manžela/bývalou manželku nebo příbuzného, stanovení nebo úpravy příspěvku na výživu atd.
  • u některých návrhů týkajících se přídavků na děti: určení příjemce přídavků na děti rodinných přídavků, případně napadení výplaty těchto přídavků tomuto příjemci.
  • všech návrhů týkajících se rodinného majetku: darování věcí, které jsou součástí rodinného majetku, vypořádání majetku manželů, dědické spory (např. odmítnutí dědictví) atd. › u jakéhokoli návrhu na dočasné vykázání z obydlí v případě domácího násilí.

Tento soud má rovněž pravomoc přijímat předběžná a naléhavá opatření.

A konečně má rovněž pravomoc zabývat se jakýmkoli opravným prostředkem proti rozhodnutím smírčích soudů, která se týkají nezpůsobilých osob.

Soudy pro výkon trestu (Tribunaux de l’application des peines)

Soudy pro výkon trestu rozhodují o vnějším právním statusu osob odsouzených k trestu odnětí svobody. Rozhodují o uložení následujících opatření: omezené vězněníelektronický dohled, podmíněné propuštěnídočasné propuštění za účelem vyhoštění nebo extradice. Státní zástupce a odsouzení mohou proti rozhodnutí senátů pro výkon trestu podat dovolání ke kasačnímu soudnímu dvoru.

Odvolání proti rozhodnutím vyneseným soudem prvního stupně

S výjimkou rozhodnutí vynesených soudem pro výkon trestu může každá ze stran nebo státní zástupci (nejsou-li spokojeni s rozsudkem soudu prvního stupně) proti tomuto rozsudku podat odvolání za podmínky, že byl vydán v prvním stupni, tedy nikoliv proti rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí, které již vydal policejní soud nebo smírčí soudce. V takovém případě věc posuzuje odvolací soud bez ohledu na to, zda jde o rozhodnutí občanského nebo trestního soudu nebo soudu pro mladistvé.

Pracovní soud

Do pravomoci pracovního soudu spadá rozhodovat sociální věci: sociální zabezpečení (důchody, nezaměstnanost atd.), pracovní spory (pracovní smlouvy, pracovní předpisy...) a pracovní úrazy. Rozhoduje rovněž o žalobách týkajících se kolektivního vyrovnání dluhů, podaných fyzickými osobami.

Pracovní soud se skládá z několika senátů. Kromě výjimek stanovených soudním zákoníkem jsou senáty tvořeny jedním soudcem z povolání, který senátu předsedá, a dvěma laickými soudci. Podle povahy projednávaného sporu zastupují tito laičtí soudci zaměstnance, zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné. Tyto osoby jsou jmenovány na návrh organizací pracovního trhu (zaměstnavatelé, zaměstnanci, dělníci a OSVČ). Co se týče státního zastupitelství, nazývá se v tomto případě „pracovní auditorát“ (auditorat du travail), prokurátorovi se říká „pracovní auditor“ (auditeur du travail).

V případě, že strany s rozsudkem pracovního soudu nesouhlasí, mohou se odvolat k Soudnímu dvoru v oblasti pracovního práva.

Obchodní soud

Obchodní soud je příslušný k rozhodování sporů mezi podniky bez ohledu na výši částky.

K obchodnímu soudu může rovněž podat žalobu jednotlivec proti podniku.

Obchodní soud se zabývá spory mezi podniky, tj. fyzickými osobami, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost (tj. obchodníky, osobami vykonávajícími svobodné povolání a členy správních rad), právnickými osobami (společnostmi, sdruženími a nadacemi) a organizacemi bez právní subjektivity. Tyto spory nesmějí spadat do zvláštní pravomoci jiných soudů a pokud jde o fyzické osoby, nemohou se týkat činnosti, která zjevně s daným podnikem nesouvisí.

Obchodní soud má jednu nebo více komor. Každá komora se skládá z jednoho soudce z povolání a dvou laických soudců (juges consulaires). Tito laičtí soudci nejsou soudci z povolání, ale jedná se o podnikatele, členy správních rad, účetní, auditory, atd. Jejich úkolem je poskytovat soudci z povolání své zkušenosti v podnikatelské sféře.

V některých případech se obchodního soudu účastní členové státního zastupitelství. V takovém případě se jedná o královského státního zástupce (procureur du Roi), jednoho nebo více hlavních zástupců (premiers substituts) a jednoho nebo více zástupců (substituts).

Pokud si strany přejí napadnout rozhodnutí obchodního soudu, podají odvolání k odvolacímu soudu. Je třeba, aby byl napadnutý rozsudek vydán v první instanci.

Odvolací soudní dvory a soudní dvory v oblasti pracovního práva

Odvolací soudní dvůr se skládá z několika senátů:

  • Občanské senáty projednávají odvolání proti rozsudkům vydaným v první instanci občanskoprávními senáty soudů prvního stupně a obchodními soudy.
  • Trestní senáty projednávají odvolání proti rozsudkům vydaným v první instanci trestními soudy.
  • Senáty pro mladistvé zkoumají odvolání proti rozsudkům vydaným v první instanci soudy pro mladistvé.
  • Obžalovací senát je vyšetřujícím soudem, který projednává odvolání proti rozhodnutí poradního senátu. Obžalovací senát rovněž podezřelého předává porotnímu soudu, pokud má podezření, že spáchal závažný trestný čin, politický trestný čin nebo porušil tiskový zákon.

Stejně jako v případě pracovního soudu jsou senáty soudního dvora v oblasti pracovního práva složeny z profesionálního soudce, kterému se říká „rada“ (conseiller), a ze dvou nebo čtyř laických radů (conseillers sociaux). Soudní dvůr v oblasti pracovního práva projednává odvolání proti rozhodnutí pracovního soudu.

Porotní soud

Trestné činy

Pokud je nějaká osoba obžalována z trestného činu, který nelze překvalifikovat na přečin, nebo z trestného činu, který nebyl překvalifikován na přečin, je předvolána k porotnímu soudu, kde ji bude soudit porota.

Porotnímu soudu předsedá jeden profesionální soudce, jemuž pomáhají dva přísedící soudci, rovněž soudci z povolání. Tito soudci se nevyjadřují k vině nebo nevině obžalovaného. Rozhodnutí o tom, zda se obžalovaný dopustil porušení zákona, nebo ne, přísluší členům poroty, tzv. porotcům. Porotci se vybírají losováním z občanů. Porotcem se může stát každý Belgičan ve věku od 28 do 65 let, který požívá svých občanských a politických práv, umí číst a psát, nebyl nikdy odsouzen k trestu odnětí svobody v délce více než čtyř měsíců nebo k trestu obecně prospěšných prací v délce více než šedesáti dní.

Řízení před porotním soudem začíná čtením obžalovacího spisu a shrnutím hlavních poznatků shromážděných při vyšetřování. Pak jsou vyslechnuti svědci a osoby dotčené vyšetřováním. Tato slyšení mají umožnit porotcům, kteří nemohli nahlédnout do spisu, aby si utvořili názor. Poté pronese svoji řeč státní zástupce, slovo dostanou poškození a advokáti pronesou obhajovací řeč. Vyslechnut je i obžalovaný. Odpovídá na otázky předsedy, vysvětluje skutečnosti a může se rovněž dovolávat své neviny. Na konci soudního líčení se dvanáct porotců odebere na uzavřenou poradu. Musejí se vyjádřit, zda je obžalovaný vinen, nebo nevinen. Rozhodují prostřednictvím hlasování a jejich rozhodnutí může mít rozlišení. Mohou například shledat obžalovaného vinným s přiznáním polehčujících okolností. Pokud je obžalovaný shledán vinným, rozhodnou soudci z povolání a porotci společně o tom, jaký trest mu uloží. Toto rozhodnutí se přijímá absolutní většinou. Rozhodnutí o vině musí obsahovat odůvodnění.

Proti rozsudku porotního soudu se v zásadě nelze odvolat. Odsouzený, poškozený a státní zástupce nicméně mohou podat opravný prostředek ke Kasačnímu soudnímu dvoru. Pokud ten daný rozsudek zruší, věc se předá jinému porotnímu soudu, který musí přijmout nové rozhodnutí.

Porušení tiskového zákona a politický trestný čin

Aby bylo možno hovořit o porušení tiskového zákona, je třeba, aby bylo v textech šířených technickými prostředky ve více vyhotoveních obsaženo vyjádření myšlenky, které by mohlo zakládat trestný čin. Politický trestný čin je trestný čin spáchaný z politického motivu a za politickým účelem. Porotní soud projednává obžaloby ve věci politických trestných činů a porušení tiskového zákona, vyjma porušení tiskového zákona rasové nebo xenofobní povahy.

Kasační soudní dvůr

Kasační soudní dvůr je garantem dodržování práva ze strany soudních dvorů a soudů. Je příslušný pro celé území státu. Kasační soudní dvůr nerozhoduje o skutkových zjištěních, nýbrž pouze o právních otázkách. Kasační opravný prostředek lze podat pouze z právních důvodů, tj. v případě porušení zákona nebo obecné právní zásady. Kasační opravný prostředek lze podat pouze proti rozsudkům nebo rozhodnutím vydaným v poslední instanci, tj. rozhodnutím, proti nimž se již nelze odvolat.

Kasační soudní dvůr se skládá z prvního předsedy, předsedy, předsedů oddělení a radů. Státní zastupitelství zastupuje generální prokurátor Kasačního soudního dvora nebo generální advokát. Kasační soudní dvůr je tvořen třemi senáty: první zkoumá věci občanské, obchodní, daňové a kárné, druhý věci trestní a třetí se zabývá věcmi z oblasti pracovního práva a sociálního zabezpečení. Každý z těchto senátů je složen z jednoho francouzského a jednoho nizozemského oddělení. Každé oddělení zasedá zpravidla v počtu pěti soudních radů.

Než soudci vynesou rozhodnutí, vyslechnou si závěry státního zástupce při Kasačním soudním dvoru. Kasační soudní dvůr může rozhodnout o odmítnutí kasačního opravného prostředku. Pokud předložené argumenty nepřijme, je kasační opravný prostředek zamítnut a napadnutý rozsudek se stává konečným. Pokud Kasační soudní dvůr usoudí, že napadené rozhodnutí bylo učiněno za nedodržení zákona, úplně nebo částečně ho zruší a případně předá zpět k novému rozhodnutí soudu. Pokud je třeba přezkoumat podstatu věci, předá se věc soudnímu dvoru nebo soudu stejného typu, jako je ten, který vydal napadnutý rozsudek. Danou věc nikdy neprojednává původní soud.

Poznámka

Je nutno uvést, že trestní senáty odvolacího soudu, porotní soud, trestní senáty soudu prvního stupně (přestupkový soud) a policejní soud (který zasedá ve věcech trestních) rozhodují rovněž vedle občanskoprávních soudů o občanskoprávních nárocích (které se týkají hlavně náhrady škod) podaných poškozenými osobami, tj. oběťmi trestních činů v obecném smyslu.

Právní databáze

Další informace o soudech a soudních dvorech najdete Odkaz se otevře v novém okně.na portálu soudní moci v Belgii.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano, přístup k databázi je zdarma.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Federální veřejná služba – soudnictví (Site du Service Public Fédéral Justice)

Poslední aktualizace: 27/02/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Bulharsko

Tento oddíl obsahuje informace o bulharském systému soudní moci.

Uspořádání výkonu spravedlnosti – soudnictví

Soudy prvního stupně v občanských a trestních věcech

Oblastní soudy (Rayonen sad)

Hlavním soudem prvního stupně je oblastní soud. Tento soud přezkoumává veškeré věci vyjma těch, které jsou ze zákona přiděleny jiným soudům. Projednává občanské, trestní i správní věci. Proti rozhodnutím oblastních soudů lze podat opravný prostředek u příslušného okresního soudu.

Oblastní soud sestává ze soudců a v jeho čele stojí předseda.

Okresní soudy (Okrazhen sad)

Jedná-li okresní soud jako soud prvního stupně, projednává:

Občanské věci – žaloby na určení otcovství, zrušení osvojení, prohlášení nezpůsobilosti určité osoby k právním úkonům nebo zrušení této nezpůsobilosti; žaloby na určení vlastnictví nebo věcných práv k věcem, je-li hodnota nároku vyšší než 50 000 BGN; občanské nebo obchodní spory týkající se částky vyšší než 25 000 BGN (s výjimkou pohledávek na výživném, pohledávek podle pracovního práva nebo náhrady neoprávněných výdajů); žaloby na určení nepřípustné, neplatné nebo nesprávné registrace společnosti, s ohledem na něž jsou podle zákona v prvním stupni příslušné okresní soudy; spory, které podléhají přezkumu ze strany okresního soudu podle jiných právních předpisů.

Trestní věci - případy týkající se trestných činů podle článků 95–110, 115, 116, 118, 119, 123, 124, čl. 131 odst. 2 bodu 1 a odst. 2, článku 142, čl. 149 odst. 5, čl. 152 odst. 4, článků 196a, 199, 203, čl. 206 odst. 4, čl. 212 odst. 5, čl. 213a odst. 3 a 4, čl. 214 odst. 2, článků 219, 224, 225b, 225c, 242, 243–246, 248–250, 252–260, 277а–278e, 282–283b, 287а, 301–307а, 319а–319f, čl. 330 odst. 2 a 3, článků 333, 334, 340–342, čl. 343 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. b) a odst. 4, čl. 349 odst. 2 a 3, čl. 350 odst. 2, čl. 354a odst. 1 a 2, článků 354b, 356f–356i, 357–360 a 407–419a trestního zákoníku vyjma případů spadajících do oblasti působnosti zvláštního trestního soudu podle článku 411a Odkaz se otevře v novém okně.trestního zákoníku.

V Sofii je zřízen městský soud, který má pravomoci okresního soudu. Odkaz se otevře v novém okně.Městský soud v Sofii jedná jako soud prvního stupně ve věcech týkajících se trestné činnosti obecné povahy, které se dopustily osoby požívající imunity nebo členové Rady ministrů.

Okresní soudy se nacházejí ve střediscích jednotlivých okresů. V obvodu každého okresního soudu se nachází jeden či více oblastních soudů.

Soudy druhého stupně v občanských a trestních věcech

Okresní soudy projednávají jako soudy druhého stupně opravné prostředky podané ve věcech, o nichž rozhodly oblastní soudy, jakož i jiné věci, které jim jsou přiděleny ze zákona.

Jako soudy druhého stupně přezkoumávají odvolací soudy opravné prostředky proti rozhodnutím okresních soudů, jakož i jiné soudní věci, které jim jsou přiděleny ze zákona.

Soudy třetího stupně v občanských a trestních věcech

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší kasační soud je nejvyšší soudní instancí v trestních a občanských věcech. Jeho pravomoc pokrývá celé území Bulharské republiky.

Právní databáze

Každý soud v Bulharsku vede internetové stránky, které odpovídají potřebám občanů, právních subjektů a správních orgánů. Tyto internetové stránky poskytují informace o struktuře a činnosti soudů a rovněž informace o probíhajících řízeních a již uzavřených věcech

Název a URL adresa příslušných databází

Internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soudní rady (Visshiya sadeben savet) uvádějí podrobný seznam soudů v Bulharsku, včetně jejich adres a odkazů na jejich internetové stránky (dostupné pouze v bulharštině).

Poslední aktualizace: 05/03/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Česká republika

Soustavu soudů v České republice tvoří 89 okresních soudů, osm krajských soudů a Nejvyšší soud.

Obecné soudy – úvod

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

Soudnictví v občanskoprávních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a Nejvyšší soud České republiky.

Soudy prvního stupně

Okresní soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů pokaždé, pokud zákon nestanovil pro projednání a rozhodování daných věcí a sporů věcnou příslušnost jiných soudů.

Jiné věci, které nejsou soukromoprávní povahy (např. o jmenování a vyloučení rozhodců, o zrušení rozhodčího nálezu, aj.) projednávají a rozhodují okresní soudy v občanském soudním řízení, stanoví-li to zákon.

Ve věcech, které spadají do příslušnosti okresních soudů rozhoduje obvykle samosoudce.

Pracovněprávní a jiné věci, o nichž to stanoví zákon projednává soudní senát složený ze soudce a dvou přísedících.

Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech a sporech vymezených v § 9 odst. 2 a v § 9a občanského soudního řádu.

V řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně jedná a rozhoduje samosoudce; senát složený z předsedy senátu a 2 soudců jedná a rozhoduje v řízení v prvním stupni, stanoví-li tak zákon.

Nejvyšší soud rozhoduje v prvním stupni na základě § 51 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Za tam uvedených podmínek Nejvyšší soud uznává pravomocná cizí rozhodnutí.

Nejvyšší soud rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech kolegií.

Druhý stupeň

V případech, kdy okresní soudy projednávají případ jako soudy prvního stupně, jsou krajské soudy odvolacími soudy (soudy druhého stupně).

V případech, kdy věc projednávají krajské soudy jako soudy prvního stupně, jsou odvolacími soudy vrchní soudy.

Vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Právní databáze

Právní předpisy České republiky jsou k dispozici na úředním portálu vlády Odkaz se otevře v novém okně.Portál vlády ČR (pouze v češtině).

Je přístup do právní databáze zdarma?

Ano, pouze tento portál nabízí texty právních předpisů zdarma.

Jurisdikce v trestních věcech

Soudnictví v trestních věcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a Nejvyšší soud České republiky.

Soudy prvního stupně

Řízení v prvním stupni koná, jestliže zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, nestanoví něco jiného, okresní soud.

V trestním řízení před soudem rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu nebo samosoudce rozhodují sami jen tam, kde to zákon výslovně stanoví. Senáty okresního soudu se skládají z předsedy senátu a 2 přísedících. Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce. Předsedou senátu může být pouze soudce.

Krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest. O trestných činech uvedených v § 17 odst. 1 zákona o trestním řízení soudním koná v prvním stupni řízení krajský soud i tehdy, je-li dolní hranice trestu odnětí svobody nižší.

Krajský soud rozhoduje v senátech. Samosoudci rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy.

Senáty krajského soudu se skládají z

  1. předsedy senátu a 2 přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech,
  2. předsedy senátu a 2 soudců v ostatních případech.

Samosoudcem je předseda senátu nebo soudce. Předsedou senátu může být pouze soudce.

Druhý stupeň

O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud. O odvolání proti rozsudku krajského soudu jako soudu prvního stupně rozhoduje nadřízený vrchní soud.

Vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Jurisdikce ve správních věcech

Úlohou soudní moci ve správních věcech je ochrana subjektivních veřejných práv fyzických a právnických osob.

Tuto úlohu plní správní soudy. Jedná se o specializované senáty v rámci soustavy krajských soudů, které působí jako správní soudy prvního stupně.

Správní soudy tvoří: předseda krajského soudu, místopředsedové, soudci. Jednotlivé případy projednává senát složený ze tří soudců.

Soudy ve správním soudnictví rozhodují o

  1. žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"),
  2. ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
  3. ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,
  4. kompetenčních žalobách.
  5. ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda,
  6. ve věcech politických stran a politických hnutí,
  7. o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem
  8. ve věcech kárné odpovědnosti soudců, soudních funkcionářů, státních zástupců a soudních exekutorů,
  9. ve věcech některých stavovských předpisů.

Nejvyšší správní soud je správním soudem posledního stupně a skládá se z předsedy Nejvyššího správního soudu, místopředsedů a soudců. Jednotlivé případy projednává obvykle senát složený ze tří soudců.

Kromě projednávání kasačních stížností rozhoduje Nejvyšší správní soud o rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, o kompetenčních žalobách, o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Další věcnou příslušnost Nejvyššího správního soudu zakotvují zvláštní zákony.

Více podrobností na webové stránce Odkaz se otevře v novém okně.Evropský soudní atlas ve věcech občanských - Soustava soudů v České republice.

Více informací lze nalézt na webové stránce: Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší správní soud.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Systém soudů

Poslední aktualizace: 31/10/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Dánsko

Tato část poskytuje informace o organizaci obecných soudů v Dánsku.

Obecné soudy – úvod

Nejvyšší soud (Højesteret)

Nejvyšší soud je konečným odvolacím soudem v Dánsku a sídlí v Kodani. Soud přezkoumává rozhodnutí a příkazy vydané:

  • Vrchním soudem pro východní Dánsko
  • Vrchním soudem pro západní Dánsko a
  • Námořním a obchodním soudem v Kodani

Nejvyšší soud přezkoumává jak občanskoprávní, tak trestní věci a je konečným odvolacím soudem (třetího stupně) ve věcech týkajících se pozůstalostí, konkursu, výkonu rozhodnutí a katastrální evidence.

Nejvyšší soud nepřezkoumává otázku viny nebo neviny v trestních věcech. Právo na podání opravného prostředku (třetí stupeň) k Nejvyššímu soudu existuje pouze ve výjimečných případech (viz níže). V senátu Nejvyššího soudu nezasedají žádní laičtí soudci.

Východní vrchní soud (Østre Landsret) a Západní vrchní soud (Vestre Landsret)

V Dánsku existují dva vrchní soudy – Vrchní soud pro západní Dánsko a Vrchní soud pro východní Dánsko. Vrchní soudy projednávají opravné prostředky proti rozhodnutím okresních soudů.

Občanskoprávní a trestní věci projednávají okresní soudy (první stupeň). Za určitých podmínek však může být občanskoprávní věc postoupena vrchnímu soudu.

Okresní soudy (Byretterne)

Okresní soudy projednávají občanskoprávní a trestní věci a věci týkající se výkonu rozhodnutí, probace a konkursu. Do pravomoci okresních soudů spadají také notářské úkony. Některé okresní soudy se budou i nadále zabývat katastrální evidencí v některých okresech spadajících do jejich pravomoci, dokud tuto činnost nepřevezme Katastrální soud.

Právní databáze

Pro více informací prosím navštivte Odkaz se otevře v novém okně.strukturální schéma dánského soudního systému.

Poslední aktualizace: 03/06/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Německo

Tento oddíl obsahuje informace o obecných soudech v Německu.

Obecné soudy – úvod

Civilní soudnictví

Okresní soudy (Amtsgerichte) jsou jakožto soudy prvního stupně příslušné v občanskoprávních věcech – většinou v případech s hodnotou sporu do výše 5 000 EUR. V některých případech jsou však příslušné i bez ohledu na hodnotu sporu, např. u sporů týkajících se nájmu, rodinných záležitostí a výživného.

V případech spadajících do působnosti okresních soudů rozhoduje samosoudce.

Zemské soudy (Landgerichte) jakožto soudy prvního stupně jsou příslušné ve všech občanskoprávních věcech, jež nespadají do příslušnosti okresních soudů. Obvykle se jedná o spory, jejichž hodnota přesahuje 5 000 EUR.

I v řízeních před zemským soudem zpravidla rozhoduje samosoudce. O složitých právních sporech a sporech zásadního významu však rozhoduje senát složený ze tří soudců z povolání.

K zemskému soudu jakožto soudu druhého stupně se podávají odvolání proti rozhodnutím okresních soudů v občanskoprávních věcech. O odvolání rozhoduje senát, který se obvykle skládá ze tří soudců.

Kromě toho mohou být u zemských soudů zřizovány i obchodní senáty. Ty jsou v prvním a druhém stupni příslušné pro soudní řízení v obchodních věcech. Soudní kolegium těchto senátů se skládá z předsedajícího soudce a dvou zástupců podnikatelské sféry jako přísedících.

Vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte) jsou zpravidla soudy druhého stupně. V občanskoprávních věcech rozhoduje vrchní zemský soud o odvoláních proti rozsudkům zemských soudů a o odvoláních proti rozsudkům okresních soudů v rodinných věcech.

Senáty vrchních zemských soudů se obvykle skládají ze tří soudců z povolání. Občanskoprávní věci, které nejsou mimořádně složité a nemají zásadní význam, mohou být přiděleny i samosoudci.

Nejvyšším obecným soudem je Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový soudní dvůr. Je soudem posledního stupně a je příslušný výhradně pro mimořádný opravný prostředek dovolání (Revision). Senáty Spolkového soudního dvora se skládají z pěti soudců z povolání.

Trestní soudnictví

Soudy prvního stupně

Příslušnost soudů v trestních věcech stanoví zákon o organizaci soudů (Gerichtsverfassungsgesetz (GVG)). V trestních věcech je soudem prvního stupně okresní soud, pokud není ustavena příslušnost zemského soudu nebo vrchního zemského soudu (§ 24 odst. 1 body 1 až 3 GVG). V případě přečinů (§ 25 GVG) rozhoduje jeden trestní soudce, pokud

  • jde o soukromou žalobu,
  • nebo se nepředpokládá vyšší trest než trest odnětí svobody v délce dvou let.

Ve všech ostatních případech se zřídí soud s přísedícími (Schöffengericht) (§ 28 GVG). Skládá se z jednoho soudce z povolání a dvou laických přísedících.

Soudům s přísedícími se přidělují případy středně závažných trestných činů, jež spadají do příslušnosti okresního soudu (§ 24 odst. 1 GVG), pokud nebyly přiděleny trestnímu soudci (§ 25 GVG). To se týká případů, kdy se předpokládá trest odnětí svobody od dvou do čtyř let. Pokud státní zastupitelství a soud považují za nutné, aby byl vzhledem k rozsahu případu přizván i druhý soudce z povolání, může být na žádost státního zastupitelství (§ 29 odst. 2 GVG) zřízen tzv. rozšířený soud s přísedícími.

Příslušnost zemského soudu upravuje § 74 odst. 1 GVG. Podle tohoto ustanovení je zemský soud příslušný pro všechny zločiny, které nespadají do příslušnosti okresního soudu nebo vrchního zemského soudu, tzn. všechny trestné činy, u nichž hrozí delší trest odnětí svobody.

Německý trestní zákoník rozlišuje mezi pojmy „přečin“ (Vergehen) a „zločin“ (Verbrechen). O zločin se jedná v případě, kdy hrozí trest v délce nejméně jednoho roku. Zločin je tedy závažnějším činem než přečin.

Zemský soud je příslušný pro všechny trestné činy, za něž lze uložit vyšší trest než trest odnětí svobody v délce čtyř let (§ 74 odst. 1 druhá věta GVG). Je příslušný i v případě, kdy s ohledem na mimořádný význam věci podá státní zastupitelství obžalobu u zemského soudu, ačkoli jinak by byl příslušným okresní soud.

U zemského soudu rozhoduje v trestních věcech v prvním stupni velký trestní senát (Große Strafkammer). Obvykle se skládá ze tří soudců a dvou přísedících. Podle § 76 odst. 2 GVG může velký trestní senát při zahájení hlavního řízení nebo při stanovení termínu hlavního líčení rozhodnout, že bude při hlavním líčení sestávat jen ze dvou soudců a dvou přísedících.

Pro trestné činy uvedené v § 140 odst. 1 a 2 GVG je v prvním stupni příslušný vrchní zemský soud. Většina z těchto uvedených trestných činů představuje ohrožení bezpečnosti, resp. existence Spolkové republiky Německo. Trestní senát Spolkového soudního dvora může být složen z pěti soudců, včetně předsedajícího soudce. Při zahájení hlavního líčení však může trestní senát rozhodnout, že bude při hlavním líčení sestávat jen ze tří soudců, včetně předsedy, pokud rozsah nebo složitost případu nevyžaduje účast dalších dvou soudců (§ 122 odst. 2 první a druhá věta GVG).

Odvolání

Odvolání proti rozsudkům okresního soudu (§ 312 trestního řádu (Strafprozessordnung)) se podávají u zemského soudu, kde o nich rozhoduje tzv. malý trestní senát (§ 76 odst. 1 GVG). Ten se skládá z jednoho soudce z povolání a dvou přísedících. V případě odvolání proti rozsudku rozšířeného soudu s přísedícími bývá přizván i druhý soudce z povolání (§ 76 odst. 6 GVG). Kromě toho § 335 trestního řádu stanoví, že rozsudek, proti němuž je přípustné odvolání, může být místo odvolání napaden dovoláním (Sprungrevision).

Dovolání smí být podáno proti všem rozsudkům zemského soudu nebo vrchního zemského soudu prvního stupně (§ 333 trestního řádu). Orgánem příslušným k přezkumu veškerých rozhodnutí vrchních zemských soudů a velkých trestních senátů zemských soudů je Spolkový soudní dvůr (§ 135 odst. 1 GVG). Při rozhodování o dovolání jsou senáty Spolkového soudního dvora složeny z pěti soudců včetně předsedy. O dovoláních proti (jiným) rozsudkům zemského soudu rozhoduje vrchní zemský soud.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový soudní dvůr

Poslední aktualizace: 17/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Estonsko

Tento oddíl obsahuje informace o organizaci obecných soudů v Estonsku.

Obecné soudy – úvod

Soudy na úrovni kraje (maakohus) jsou obecné soudy prvního stupně, které projednávají veškeré občanskoprávní i trestní věci včetně přestupků, jakož i další věci, ve kterých je jejich příslušnost stanovena ze zákona. Řízení u soudů prvního stupně se řídí těmito zákoníky: občanským soudním řádem v občanskoprávních věcech, trestním řádem v trestních věcech a přestupkovým řádem v případě přestupků.

Je-li podáno odvolání, jsou rozsudky a rozhodnutí soudů prvního stupně přezkoumávány oblastními soudy (ringkonnakohus) jakožto soudy druhého stupně. Řízení u správních soudů upravují stejné zákony jako řízení u soudu prvního stupně.

Soudy prvního stupně

V Estonsku jsou čtyři soudy na úrovni kraje. Ty se dělí na soudní pracoviště.

Soudy na úrovni kraje:

Soud prvního stupně v kraji Harju (Harju Maakohus):

  1. soudní pracoviště v Tallinu

Soud prvního stupně v kraji Viru (Viru Maakohus):

  1. soudní pracoviště v Jõhvi
  2. soudní pracoviště v Narvě
  3. soudní pracoviště v Rakvere

Soud prvního stupně v kraji Pärnu (Pärnu Maakohus):

  1. soudní pracoviště v Pärnu
  2. soudní pracoviště v Haapsalu
  3. soudní pracoviště v Kuressaare
  4. soudní pracoviště v Raple
  5. soudní pracoviště v Paide

Soud prvního stupně v kraji Pärnu má oddělení platebních rozkazů, které vyřizuje žádosti o zrychlené řízení týkající se platebních rozkazů.

Soud prvního stupně v kraji Tartu (Tartu Maakohus):

  1. soudní pracoviště v Tartu
  2. soudní pracoviště v Jõgevě
  3. soudní pracoviště ve Viljandi
  4. soudní pracoviště ve Valze
  5. soudní pracoviště ve Võru

Soud prvního stupně v kraji Tartu má oddělení pro rejstříky a oddělení katastru nemovitostí. Oddělení katastru nemovitostí spravuje katastr nemovitostí a lodní rejstřík. Oddělení pro rejstříky spravuje obchodní rejstřík, rejstřík neziskových organizací a nadací a rejstřík obchodních zástav.

Soudy druhého stupně

V Estonsku jsou dva oblastní soudy.

Oblastní soudy:

  • Oblastní soud v Tallinu (Tallinna Ringkonnakohus)
  • Oblastní soud v Tartu (Tartu Ringkonnakohus)

Právní databáze

Kontaktní údaje estonských soudů jsou k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách soudů. Přístup ke kontaktním údajům je zdarma.

Poslední aktualizace: 01/10/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Irsko

Tato část poskytuje informace o organizaci obecných soudů v Irsku.

Obecné soudy

Soudní systém v Irsku má svůj původ v Ústavě z roku 1922, která upravovala zřízení nových soudů, jež nahradily soudy vzniklé v době britské správy. Nové soudy byly vytvořeny v roce 1924 na základě zákona o soudních dvorech z roku 1924 (Courts of Justice Act), který vytvořil právní základ soustavy soudů.
Současné soudy byly zřízeny zákonem o soudech (o zřízení a ustavení soudů) z roku 1961 (Courts Act) podle článku 34 Ústavy (Constitution), která byla Iry přijata v roce 1937. Odvolací soud byl zřízen dne 29. října 2014 po referendu konaném v roce 2013.
Články 34 až 37 Ústavy řeší obecně výkon spravedlnosti. Čl. 34 odst. 1 stanoví, že „spravedlnost má být vykonávána soudy zřízenými zákonem“. Ústava popisuje soustavu soudů jako systém tvořený soudem poslední instance, kterým je Nejvyšší Soud (Supreme Court), Odvolacím soudem (Court of Appeal), který je příslušný jak v trestních, tak občanskoprávních věcech, a soudy prvního stupně, které zahrnují Vrchní soud (High Court) s plnou příslušností pro veškeré trestní a občanskoprávní věci a soudy s omezenou příslušností, obvodní soud (Circuit Court) a okresní soud (District Court), které jsou organizovány na regionálním základě.

Občanskoprávní soudy

Nejvyšší soud (The Supreme Court)

Významné změny byly provedeny v oblasti příslušnosti Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyššího soudu projednávat odvolání, a to po nabytí účinnosti třicáté třetí změny Ústavy dne 28. října 2014, kterou se zřídil Odvolací soud. S účinností ode dne zřízení Odvolacího soudu je Nejvyšší soud příslušný k projednávání odvolání –
a) proti rozhodnutí Odvolacího soudu, pokud je Nejvyšší soud přesvědčen, že rozhodnutí se týká věci obecného zájmu, nebo je v zájmu řádného výkonu spravedlnosti třeba, aby se podalo odvolání k Nejvyššímu soudu, a
b) proti rozhodnutí Vrchního soudu, pokud je Nejvyšší soud přesvědčen, že existují výjimečné okolnosti, které vyžadují přímé odvolání k tomuto soudu, přičemž nezbytnou podmínkou, aby byl Nejvyšší soud přesvědčen, je přítomnost alespoň jednoho ze dvou následujících faktorů: rozhodnutí se týká věci obecného zájmu; zájem řádného výkonu spravedlnosti.

Pro odvolání v občanskoprávním řízení od Vrchního soudu, které by před třicátou třetí změnou Ústavy byly projednávány u Nejvyššího soudu, je nyní příslušný Odvolací soud, vyjma případů, u kterých Nejvyšší soud povolil odvolání u něj na základě přesvědčení, že odvolání splňuje podmínky stanovené v čl. 34 odst. 5 bodu 4° Ústavy. Kromě toho o právních otázkách, které dříve mohl obvodní soud předložit Nejvyššímu soudu, aby o nich rozhodl (rozhodnutí na základě odvolání ve věci právní otázky), může nyní rozhodovat Odvolací soud.
Třicátá třetí změna nijak nezasáhla do původní příslušnosti Nejvyššího soudu, která v podstatě spočívá ve funkci podle článku 26 Ústavy. Článek 26 stanoví, že Nejvyšší soud má pravomoc rozhodnout, zda je návrh zákona (nebo jakékoli či jakákoli jeho ustanovení), který byl schválen oběma komorami parlamentu (Oireachtas) a předložen prezidentovi/prezidentce Irska k podpisu před jeho uzákoněním, v rozporu s Ústavou ve věci, která byla předložena soudu prezidentem. Nastane-li otázka, je prezident trvale neschopen vykonávat svou funkci, Nejvyšší soud je příslušný o ní rozhodovat.

Soud obvykle zasedá ve složení tří nebo pěti soudců, výjimečně sedmi. Při projednávání věcí týkajících se ústavnosti zákona parlamentu (Oireachtas) Ústava vyžaduje, aby se soud skládal nejméně z pěti soudců. Tento požadavek platí i v případě, kdy je soudní požádán o stanovisko k ústavnosti návrhu zákona, který přijal irský parlament (Oireachtas), pokud mu jej předložil prezident Irska na základě článku 26 Ústavy. Nejméně pěti soudců je rovněž zapotřebí, pokud by soud měl v souladu s článkem 12 Ústavy rozhodovat, zda je prezident trvale neschopen vykonávat svou funkci. Předseda Nejvyššího soudu nebo soudce Nejvyššího soudu může sám rozhodovat o určitých žalobách na předběžné opatření a procesních úkonech.

Odvolací soud (The Court of Appeal)

Odvolací soud byl zřízen dne 29. října 2014 po referendu konaném v roce 2013. Stejně jako u jiných vyšších soudů (Superior Courts) je část příslušnosti Odvolacího soudu udělena Ústavou a část právními předpisy. Na úrovni odvolacího řízení se nachází mezi Vrchním a Nejvyšším soudem.
Soud má příslušnost projednávat odvolání v občanskoprávním řízení proti rozhodnutím Vrchního soudu, která by před třicátou třetím změnou Ústavy projednával Nejvyšší soud. Výjimkami jsou věci, u kterých Nejvyšší soud povolil odvolání na základě přesvědčení, že odvolání splňuje podmínky stanovené v čl. 34 odst. 5 bodu 4 Ústavy. Soud může projednávat odvolání u věcí, které byly rozhodnuty u Vrchního soudu, ohledně otázky, zda je zákon ústavní povahy, či nikoli. Ústava stanoví, že nemohou být přijaty žádné právní předpisy, které by omezovaly pravomoc Odvolacího soudu tak činit.
Odvolací soud se skládá z předsedy a devíti řádných soudců. Předseda Nejvyššího soudu a předseda Vrchního soudu jsou soudci Odvolacího soudu z moci úřední. Soud může zasedat v kolegiích tří soudců. Některé žaloby na předběžná opatření a procesní úkony mohou být projednány samotným předsedou nebo jiným soudcem jmenovaným předsedou.

Vrchní soud (The High Court)

Podle Ústavy má Vrchní soud (High Court) plnou původní příslušnost a pravomoc rozhodovat o všech záležitostech a otázkách, ať právních či faktických, občanskoprávních nebo trestněprávních. Vrchní soud má výhradní příslušnost projednávat věci týkající se osvojení dětí a žádostí o vydání. Příslušnost Vrchního soudu zahrnuje rozhodování o platnosti jakéhokoli zákona s ohledem na příslušná ustanovení Ústavy (s výjimkou zákona, který již prezident Irska předložil Nejvyššímu soudu). Většinu případů projednávaných Vrchním soudem rozhoduje samosoudce, ačkoli zákon obsahuje ustanovení, podle nějž některé záležitosti, jako jsou žaloby pro pomluvu, napadení nebo protiprávní odnětí svobody, projednává soudce společně s porotou. Věci mimořádného významu mohou být souzeny dvěma nebo více soudci zasedajícími jako senát Vrchního soudu (Divisional Court).
Vrchní soud působí jako odvolací soud proti rozhodnutím obvodního soudu v občanskoprávních sporech. Vedle této příslušnosti k projednávání odvolání proti rozhodnutím obvodního soudu v občanskoprávních záležitostech je Vrchní soud rovněž oprávněn přezkoumávat rozhodnutí veškerých nižších soudů, a to vydáním soudních příkazů „mandamus“ (příkaz provést určitý úkon), „prohibition“ (soudní zákaz) a „certiorari“ (příkaz projednat případ u soudu vyššího stupně). Tyto příkazy se nezabývají rozhodnutím o skutkové podstatě nižších soudů, ale otázkou, zda byla překročena soudní pravomoc.
Vrchní soud může rozhodnout o právní otázce, již mu předložil okresní soud. Projednává též návrhy na složení peněžní záruky, pokud byla obviněná osoba obviněna z trestného činu vraždy, nebo pokud usiluje o změnu podmínek uložených okresním soudem.
Když Vrchní soud projednává původní žaloby, zasedá obvykle v Dublinu. Zasedá rovněž v řadě regionálních poboček, kde projednává původní žaloby na náhradu škody v případě újmy na zdraví a zranění s následkem smrti. Vrchní soud pro obvod (The High Court on Circuit) projednává odvolání proti rozhodnutím obvodního soudu ve svých místních pobočkách.

Obvodní soud (The Circuit Court)

Příslušnost Odkaz se otevře v novém okně.obvodního soudu k projednávání občanskoprávních sporů je omezená, nesouhlasí-li všichni účastníci řízení jinak; v takovém případě je příslušnost tohoto soudu neomezená. Omezení příslušnosti soudu se týká zejména žalob, u nichž nárok nepřesahuje 75 000 EUR (60 000 EUR v případě žalob na újmu na zdraví).
Obvodní soud je příslušný ve věcech dědických a ve věcech týkajících se právního titulu k nemovitostem a držby nemovitostí v případech, kdy zdanitelná hodnota nemovitosti nepřesahuje 253,95 EUR. Obvodní soud má rovněž příslušnost rozhodovat v řízeních v oblasti rodinného práva, včetně soudní odluky, rozvodu a prohlášení manželství za neplatné, a projednávat odvolání proti rozhodnutím okresního soudu.
Občanskoprávní věci projednává u obvodního soudu samosoudce bez poroty. Obvodní soud působí jako odvolací soud pro odvolání proti rozhodnutím okresního soudu v občanskoprávních i trestněprávních věcech. Odvolání se projednávají formou opětovného projednání a rozhodnutí obvodního soudu je konečné a nelze proti němu dále podat opravný prostředek.
Obvodní soud je rovněž příslušný rozhodovat o všech žádostech o nové licence na prodej alkoholu určeného ke spotřebě v provozovnách a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím soudů s omezenou jurisdikcí k určitému účelu, např. Ředitele pro vyšetřování rovnosti (Director of Equality Investigations).

Okresní soud (The District Court)

Odkaz se otevře v novém okně.Okresní soud má místní a omezenou příslušnost. V záležitostech rodinného práva je oprávněn vydávat příkazy týkající se výživného, zákazu kontaktu, opatrovnictví, přístupu a placení výživného na nemanželské dítě.
Okresní soud je příslušný projednávat občanskoprávní věci týkající se smluv, smluv o splátkovém prodeji nebo o prodeji na úvěr, mimosmluvní odpovědnosti a neplacení nájemného nebo neoprávněného zadržování zboží, pokud hodnota nároku nepřesahuje 15 000 EUR. Je rovněž obecně příslušný k výkonu rozhodnutí ve věcech pohledávek vydaných jakýmkoli soudem, k řízení ve vztahu k velkému množství licenčních předpisů, např. na prodej alkoholu, a k rozhodování o žalobách ve věci úmyslných škod, pokud požadovaná částka nepřesahuje 15 000 EUR.
Okresní soud zasedá na místech v celé zemi ve 24 okresech zahrnujících Metropolitní oblast Dublinu (Dublin Metropolitan District) a 23 dalších okresů. Obecně závisí místo, kde se spor projednává, na místě, kde byla uzavřena smlouva nebo kde má odpůrce trvalé bydliště nebo kde podniká, nebo v případech týkajících se licencí na místě, kde se nachází prostory s licencí.

Trestní soudy

Nejvyšší soud (The Supreme Court)

Nejvyšší soud projednává odvolání proti rozhodnutím Odvolacího soudu v případech, kdy vyvstala právní otázka mimořádného veřejného významu.

Odvolací soud (The Court of Appeal)

Podle zákona o Odvolacím soudu z roku 2014 byla Odvolacímu soudu přidělena příslušnost rozhodovat o odvoláních, kterou dříve vykonával Odvolací soud pro trestní záležitosti.
Odvolání osob odsouzených na základě obžaloby u obvodního soudu nebo Hlavního trestního soudu, které získaly od soudce u soudu první instance osvědčení, že v dané věci se lze odvolat, se nyní projednávají u Odvolacího soudu. Je-li toto osvědčení zamítnuto, může samotný Odvolací soud v rámci odvolání proti takovému zamítnutí udělit povolení k odvolání.
Kromě toho může vrchní státní zástupce podat odvolání k Odvolacímu soudu z důvodu nepřiměřené shovívavosti rozsudku podle článku 2 trestního zákoníku z roku 1993. V případě údajného justičního omylu lze podat odvolání podle článku 2 trestního řádu z roku 1993.
Odvolacímu soudu byla rovněž přidělena příslušnost projednávat odvolání vrchního státního zástupce o právní otázce vzešlé z trestních řízení, která vedla ke zproštění viny. Rozhodnutí Odvolacího soudu nemá v takových případech vliv na soudní rozhodnutí o zproštění viny.
Odvolání vrchního státního zástupce proti zproštění viny nebo proti rozhodnutí nenařídit obnovu řízení rovněž projednává Odvolací soud. Podle zákona o Odvolacím soudu z roku 2014 byla Odvolacímu soudu přidělena příslušnost rozhodovat o odvoláních, kterou dříve vykonával Vojenský odvolací soud (Courts-Martial Appeal Court). To znamená, že odvolání osob, které byly odsouzeny vojenským soudem, nyní přísluší Odvolacímu soudu.

Odvolací soud pro trestní záležitosti (Court of Criminal Appeal)

Podle zákona o Odvolacím soudu z roku 2014 byla příslušnost rozhodovat o odvoláních Odkaz se otevře v novém okně.Odvolacího soudu pro trestní záležitosti přenesena na Odvolací soud.

Zvláštní trestní soud (Special Criminal Court)

Odkaz se otevře v novém okně.Zvláštní trestní soud byl zřízen pro soudní řízení u trestných činů, u kterých bylo zjištěno, že obecné soudy nejsou schopny zajistit efektivní výkon spravedlnosti a zachování veřejného klidu a pořádku. Soud zasedá se třemi soudci a bez poroty.

Hlavní trestní soud (Central Criminal Court)

Odkaz se otevře v novém okně.Hlavní trestní soud je trestním úsekem Vrchního soudu. Zabývá se závažnými trestnými činy, včetně trestných činů vraždy, znásilnění, vlastizrady a pirátství, a trestními řízeními podle zákona o hospodářské soutěži z roku 2002. Soud zasedá se třemi soudci a porotou.

Obvodní trestní soud (Circuit Criminal Court)

Obvodní trestní soud soudí ostatní trestné činy než ty, které mohou být projednávány Hlavním trestním soudem. Zasedá se soudcem a porotou. Zabývá se odvoláními proti rozhodnutím okresního soudu.

Okresní soud (District Court)

Okresní soud se zabývá trestnými činy, které je možno soudit sumárně ve zkráceném řízení (většinou trestnými činy uvedenými v zákoně), a některými závažnými trestnými činy. Rozhoduje pouze samosoudce.

Poslední aktualizace: 15/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Upozorňujeme, že výchozí řečtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Obecné soudy - Řecko

Obecné soudy – úvod

Civilní soudy

Všechny občanskoprávní spory se předkládají civilním soudům, včetně nesporných řízení, která pod tyto soudy spadají ze zákona.

Civilní soudy jsou:

  1. Nejvyšší soud
  2. Odvolací soud
  3. Soud prvního stupně zasedající ve vícečlenném senátu
  4. Soud prvního stupně tvořený samosoudcem
  5. Smírčí soud

Trestní soudy

Trestní soudy projednávají trestní věci.

Trestní soudy jsou:

  1. Nejvyšší soud
  2. Odvolací soudy zasedající v pětičlenném senátu
  3. Soudy zasedající ve smíšené porotě
  4. Odvolací soudy zasedající ve smíšené porotě
  5. Odvolací soudy zasedající ve tříčlenném senátu
  6. Soudy pro méně závažné trestné činy zasedající ve tříčlenném senátu
  7. Soudy pro méně závažné trestné činy tvořené samosoudcem
  8. Soud pro drobné delikty
  9. Soudy pro mladistvé

Ve smyslu zvláštních právních předpisů vykonávají pravomoc v trestním řízení také:

  • Vojenský soud pozemního vojska
  • Vojenský soud námořnictva
  • Vojenský soud letectva

Tyto soudy projednávají případy jako zvláštní trestní soudy.

Tyto soudy projednávají případy týkající se protiprávního jednání vojáků v činné službě v pozemním vojsku, v námořnictvu a letectvu.

Správní soudy

Správní soudy jsou určeny k řešení správních sporů mezi orgány státní správy a občany.

Obecnými správními soudy jsou správní soudy prvního stupně a odvolací správní soudy.

  • Správní soudy jsou tvořené samosoudcem nebo zasedají v senátech tvořených třemi soudci v závislosti na peněžní hodnotě příslušného sporu. Projednávají daňové věci, spory v oblasti sociálního zabezpečení a pojištění a také spory správní povahy mezi občany a státem, úřady místní samosprávy nebo obcemi.

Správní soudy prvního stupně zasedající v tříčlenném senátu projednávají rovněž odvolání proti nařízením správních soudů prvního stupně tvořených samosoudcem.

  • Odvolací správní soudy projednávají odvolání proti nařízením správních soudů prvního stupně zasedajících v tříčlenném senátu. Rozhodují také v první instanci o žádostech o zrušení správních aktů týkajících se pracovních poměrů státních zaměstnanců (propuštění, opomenutí jmenovat do funkce nebo povýšení atd.).
  • Úřad vrchního inspektora státní správy spadá do rámce obecných správních soudů. Vrchní inspektor státní správy odpovídá za správní inspekci výše uvedených správních soudů a podává odvolání proti jejich rozhodnutím.
  • Státní rada projednává:

Žádosti o zrušení správních aktů z důvodu porušení zákona, překročení nebo zneužití pravomoci, nepříslušnosti nebo formálního pochybení.

Odvolání proti rozhodnutí služebních orgánů o povýšení, propuštění, snížení stupně aj. podané zaměstnanci státní správy, armády, místní správy aj.

Opravné prostředky proti rozhodnutí správních soudů.

Právní databáze

  1. Internetová stránka Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyššího soudu. Přístup k databázi je zdarma.
  2. Odkaz se otevře v novém okně.Databáze trestního rejstříku řeckých občanů s neznámým místem narození nebo narozených v zahraničí a cizích státních příslušníků.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud

Odkaz se otevře v novém okně.Soud prvního stupně v Aténách

Odkaz se otevře v novém okně.Soud prvního stupně v Soluni (Thessaloniki)

Odkaz se otevře v novém okně.Soud prvního stupně v Pireu

Odkaz se otevře v novém okně.Státní rada

Odkaz se otevře v novém okně.Účetní dvůr

Odkaz se otevře v novém okně.Státní zastupitelství pro soudy prvního stupně v Aténách

Odkaz se otevře v novém okně.Správní soud prvního stupně v Aténách

Poslední aktualizace: 25/06/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Španělsko

Článek 117 španělské Ústavy z roku 1978 stanoví, že základem organizace a fungování soudů je zásada jednoty soudní moci.

Konkrétním naplněním této zásady je existence jediné soudní soustavy tvořené jediným soudcovským sborem, jehož členové – soudci – tvoří obecné soudy.

Na výkonu soudnictví se podílí celá řada soudů, které si rozdělují práci na základě kritérií rozdělení pravomocí: věc, závažnost, osoba, funkce nebo území, protože zásada jednoty soudní moci neodporuje existenci různých soudních orgánů s rozdílnými pravomocemi.

Španělská Ústava z roku 1978 stanoví, že Španělsko je demokratický a sociální právní stát, který chrání základní hodnoty svého právního řádu – svobodu, spravedlnost, rovnost a politický pluralismus. Hlava VI Ústavy pojednává o justici a v jejím článku 117 je stanoveno, že základem organizace a fungování soudů je zásada jednoty soudní moci.

Uvedené zásady tvoří pilíř organizace španělských soudů a jejich konkrétním naplněním je existence jediného soudcovského sboru, jehož členové – soudci – jsou součástí soudní moci, jsou nezávislí, neodvolatelní, odpovědní a řídí se pouze ústavou a zásadami právního státu.

Za výkon soudní moci, soudní rozhodování a vymáhání rozsudků odpovídají výhradně soudy, které jsou určeny v souladu se zákony a mezinárodními smlouvami.

Obecné soudy – úvod

Na výkonu soudnictví se podílí celá řada soudů, které si rozdělují práci na základě různých kritérií dělení pravomocí stanovených zákonem: věc, závažnost, osoba, funkce nebo území, protože zásada jednoty soudní moci neodporuje existenci různých soudních orgánů s rozdílnými pravomocemi. Soudy vykonávají své pravomoci pouze v záležitostech, které jsou jim přiděleny v souladu se zákonem.

Organický zákon o soudní moci podle článku 122 španělské ústavy z roku 1978 určuje zřízení, fungování a řízení soudů.

Je třeba rozlišovat tři základní aspekty:

  • územní aspekt,
  • zda rozhoduje samosoudce nebo senát,
  • aspekt kompetenční.

Územní aspekt

Na základě preambule organického zákona 6/1985 z 1. července o soudní moci je stát rozdělen za účelem výkonu soudnictví do územních celků a dělí se na obce, soudní obvody (partidos), provincie a autonomní oblasti.

Za výkon soudní moci jsou odpovědny tyto soudy: smírčí soudy (Juzgados de Paz), soudy prvního stupně a vyšetřující soudy (Juzgados de Primera Instancia e Instrucción), obchodní soudy (Juzgados de lo Mercantil), soudy pro násilí na ženách (Juzgados de Violencia sobre la Mujer), trestní soudy (Juzgados de lo Penal), správní soudy (Juzgados de lo Contencioso-Administrativo), soudy pro pracovněprávní a sociální věci (Juzgados de lo Social), soudy pro mladistvé (Juzgados de Menores) a soudy pro dohled nad výkonem trestů (Juzgados de Vigilancia Penitenciaria), provinciální soudy (Audiencias Provinciales) a vrchní soudy (Tribunales Superiores de Justicia), Vrchní soud s celostátní působností (Audiencia Nacional) a Nejvyšší soud (Tribunal Supremo).

Vrchní soud s celostátní působností, Nejvyšší soud, ústřední vyšetřující soudy (Juzgados Centrales de Instrucción) a ústřední správní soudy (Juzgados Centrales de lo Contencioso administrativo) mají v oblasti výkonu soudní moci celostátní působnost.

Samosoudce nebo senát

Pokud jde o charakter soudních orgánů, působí u všech soudů samosoudce, s výjimkou Nejvyššího soudu, Vrchního soudu s celostátní působností, vrchních soudů a provinciálních soudů, které pracují v senátu.

Nejvyšší soud se sídlem v Madridu je v celém právním řádu nejvyšším soudním orgánem, nestanoví-li ústavní záruky jinak. Skládá se z předsedy, předsedů senátů (Presidentes de Sala) a soudců (Magistrados), kteří jsou do jednotlivých senátů a soudních oddělení přiřazeni v souladu se zákonem.

Nejvyšší soud se skládá z těchto senátů:

  • První senát: občanskoprávní.
  • Druhý senát: trestní.
  • Třetí senát: správní.
  • Čtvrtý senát: pracovněprávní a sociálněsprávní.
  • Pátý senát: vojenský senát, který se řídí zvláštními právními předpisy a dodatečně základním zákonem o soudní moci (Ley Orgánica del Poder Judicial, LOPJ), jakož i obecnou vyhláškou určenou dalším senátům Nejvyššího soudu.

Vrchní soud s celostátní působností sídlí v Madridu a má v oblasti výkonu soudní moci působnost na celém území Španělska. Skládá se z předsedy, předsedů senátů a soudců, kteří jsou do jeho jednotlivých senátů a soudních oddělení (odvolacích, trestních, správních a pracovněprávních a sociálních) přiřazeni v souladu se zákonem.

V každé autonomní oblasti se nachází jeden vrchní soud, který se v organizaci španělského soudnictví v rámci uvedených autonomních oblastí nachází na nejvyšší pozici, aniž je tím dotčena příslušnost Nejvyššího soudu. Vrchní soud nese jméno autonomní oblasti, v níž se nachází, a je příslušný na celém území této autonomní oblasti.

Skládá se ze tří senátů: občanskoprávního a trestního, správního, pracovněprávního a sociálního.

Tvoří jej předseda, který zároveň vykonává funkci předsedy občanskoprávního a trestního senátu, dále předsedové senátu a soudci, kteří jsou do jednotlivých senátů a případně soudních oddělení, jež mohou být zřízeny v rámci senátů, přiřazeni v souladu se zákonem.

Provinciální soudy sídlí v hlavním městě dané provincie, po níž jsou pojmenovány, a své pravomoci zpravidla vykonávají na celém území této provincie. Skládají se z předsedy a minimálně dvou soudců. Mohou se rovněž skládat ze dvou nebo více oddělení téhož složení, v tomto případě jedno z oddělení vede předseda provinciálního soudu.

Tyto soudy rozhodují v občanskoprávních sporech a trestních věcech.

Soudní úřad (Oficina Judicial)

Organický zákon o soudní moci definuje soudní úřad jako „správní orgán, který je nápomocen soudcům a soudům při výkonu jejich činnosti“.

Úkolem tohoto úřadu je zlepšovat účinnost a účelnost soudních orgánů a transparentnost soudních řízení, urychlovat soudní úkony a postupy a podporovat spolupráci a koordinaci různých služeb a jednotek soudního úřadu. Zřízení tohoto úřadu je naplněním závazku zajistit kvalitní veřejnou službu, která je blízko lidem, ctí ústavní hodnoty a uspokojuje aktuální potřeby občanů.

Jde o novou organizační strukturu, která zavádí moderní techniky řízení. Tvoří ji kombinace různých správních jednotek: jednotek poskytujících přímou podporu při soudním řízení a odpovídajících dřívějším soudům (juzgados), které jsou nápomocny soudci při plnění jeho soudních funkcí, a společných procesních služeb v čele se soudními tajemníky (Letrados de la Administración de Justicia). Tito tajemníci vykonávají všechny úkoly a rozhodují ve všech záležitostech, jež nemusí být nutně justiční povahy a mezi něž patří: přijímání písemností, oznamování, výkon rozhodnutí, mimosoudní řízení, připouštění návrhů na zahájení soudního řízení, oznamování účastníkům, náprava procesních chyb atd.

Existují tři druhy společných procesních služeb:

  • společná všeobecná služba,
  • společná služba pro správu soudních věcí,
  • společná služba pro výkon rozhodnutí.

Aspekt kompetenční

Vedle toho, že španělské soudnictví pracuje podle územních celků, existují v závislosti na povaze věci, o níž soudy rozhodují, čtyři druhy soustav soudů:

Občanské soudy: rozhodují kromě věcí v jejich pravomoci o všech věcech, které nepřísluší jinému soudu. Z tohoto důvodu je lze označit za obecné soudy.

Trestní soudy: rozhodují v trestních věcech a trestních řízeních, kromě těch, které spadají do jurisdikce vojenských soudů. Španělské právo se vyznačuje tím, že občanskoprávní adhezní nárok lze uplatnit současně s trestní žalobou. V takovém případě trestní soud rozhodne o náhradě škody, která byla způsobena trestným činem.

Správní soudy: v ústavě je uvedeno, že soudy kontrolují regulační pravomoc a zákonnost správních opatření, jakož i jejich soulad s cíli, které tato opatření odůvodňují. Pokud jde o jurisdikci ve správních věcech, jedná se o dohled nad zákonností působení všech správních orgánů, včetně rozhodování o nárocích uplatňovaných vůči těmto orgánům v souvislosti s finanční odpovědností, neboť za podmínek stanovených zákonem mají osoby nárok na náhradu případných škod na svém majetku a právech způsobených činností veřejné správy, a to s výjimkou případů vyšší moci.

Soudy pro věci pracovněprávní a sociální: rozhodují o věcech, které spadají do sociální oblasti práva; jedná se jak o individuální, či kolektivní spory, tak o stížnosti týkající se sociálního zabezpečení nebo směřované proti státu, pokud odpovědnost v této oblasti byla na základě pracovního práva svěřena státu.

Kromě těchto čtyř druhů soudů existují ve Španělsku i soudy vojenské.

Vojenské soudy představují výjimku ze zásady jednoty soudní moci.

Ústava definuje zásady, které upravují soudnictví, a klade základy jednotné soudní moci státu. Základem organizace a fungování vojenských soudních orgánů, které jsou součástí soudní moci státu, je zásada jednoty soudní moci. Uvedené soudní orgány zajišťují výkon spravedlnosti ve striktně vojenské oblasti – případně také v oblastech stanovených v prohlášení o stavu obklíčení – v souladu s ústavou a ustanoveními trestního a procesního práva, jakož i s ustanoveními v oblasti vojenské kázně.

Pravomoc vojenských soudů se v době míru omezuje striktně na oblast vojenství. Přísluší jim rozhodovat o jednání a skutcích, které vojenský trestní zákon kvalifikuje jako trestné činy, přičemž jejich pravomoc se rozšiřuje na jakoukoli kategorii porušení práva v případě přemístění vojska mimo státní územní. V době války organický zákon 4/1987 o pravomoci a organizaci vojenského soudnictví umožňuje změnit rozsah této pravomoci, přičemž rozhodování o této změně náleží španělskému parlamentu (Cortes Generales), nebo vládě v případě jejího zmocnění.

Pokud jde o občanskoprávní věci, je cílem vojenské jurisdikce přijmout ochranná opatření v oblasti dědění ze závěti a dědění ze zákona (ab intestat), jež se týkají členů ozbrojených sil, kteří v době války zahynuli v námořní nebo pozemní bitvě, a zároveň se omezit na poskytování pomoci, jež je nezbytná k zajištění pohřbu zůstavitele, vypracování inventáře jeho majetku a souvisejícího předběžného odhadu, a vždy přitom informovat příslušný občanskoprávní soudní orgán.

Vojenské justiční orgány se skládají z vojáků z povolání, členů ozbrojených sil a z přidělenců ministerstva obrany.

Vojenské soudy zahrnují: územní vyšetřující soudy, ústřední vyšetřující soudy, územní vojenské soudy a Ústřední vojenský soud. Na vrcholu soustavy vojenských soudů stojí pátý senát Nejvyššího soudu.

Ústřední vojenský soud se sídlem v Madridu a s pravomocí na celém území státu je ústředním soudem zabývajícím se záležitostmi stanovenými v organickém zákoně č. 4/1987 ze dne 15. července o pravomoci a organizaci vojenského soudnictví.

Územní vyšetřující soudy mimo jiné odpovídají za šetření v rámci vojenských trestních řízení, jež jsou založena na skutečnostech, k nimž došlo v oblasti jejich působnosti a kterými se zabývá příslušný Územní vojenský soud. Dále vykonávají dohled nad výkonem trestu v souvislosti s vojenskými věznicemi a osobami v nich uvězněnými.

Vytvoření vojenského senátu Nejvyššího soudu, jehož režim a status jeho členů podléhá stejným normám jako ostatní senáty, zastřešuje na vrcholné úrovni obě dvě jurisdikce, které tvoří státní soudní moc.

Složení tohoto senátu ze soudců pocházejících z obecného a vojenského soudnictví představuje záruku rovnováhy při soudním řízení na nejvyšší úrovni. Tento senát totiž běžně rozhoduje o kasačních stížnostech a o žádostech o obnovu řízení, přestože poživateli soudních privilegií jsou logicky osoby zastávající významné vojenské úřady a funkce, jejichž jednání by mohl tento senát posuzovat.

Ve Španělsku neexistují žádné mimořádné soudy, avšak v rámci výše uvedených odvětví soudnictví byly vytvořeny zvláštní soudy podle specifické povahy projednávané věci. Jako příklad zvláštních soudů je možno uvést soudy pro násilí na ženách nebo pro dohled nad výkonem trestů či soudy pro mladistvé. Tyto soudy jsou součástí obecných soudů, ale mají zvláštní zaměření na základě povahy věci, která je předmětem řízení. Bližší informace najdete v rubrice „Zvláštní soudy ve Španělsku“.

Za účelem podrobnější analýzy čtyř existujících druhů soudů popíšeme pravomoci jednotlivých soudů, které rozhodují v těchto věcech.

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

V oblasti občanskoprávní rozhodují: první senát Nejvyššího soudu, občanskoprávní a trestní senát vrchních soudů, občanskoprávní oddělení provinciálních soudů, dále soudy první instance, smírčí soudy a některé zvláštní soudy (rodinné soudy, obchodní soudy, soudy pro ochranné známky Společenství, soudy pro násilí na ženách).

Obchodní soudy, soudy pro ochranné známky Společenství a soudy pro násilí na ženách jsou blíže popsané na straně, která pojednává o zvláštních soudech ve Španělsku.

Jurisdikce v trestněprávních věcech

V oblasti trestního soudnictví rozhoduje druhý senát Nejvyššího soudu, trestní senát vrchního soudu s celostátní působností, občanskoprávní a trestní senát vrchních soudů, trestní oddělení provinciálních soudů, soudy rozhodující v trestních věcech, vyšetřující soudy, soudy pro mladistvé, soudy pro dohled nad výkonem trestů, soudy pro násilí na ženách a smírčí soudy.

Soudy pro mladistvé, soudy pro dohled nad výkonem trestu a soudy pro násilí na ženách jsou popsané na stránce, která pojednává o zvláštních soudech ve Španělsku.

Jurisdikce ve správních věcech

K soudním orgánům příslušným rozhodovat ve správních věcech patří třetí senát Nejvyššího soudu, správní senát vrchního soudu s celostátní působností, správní senát vrchních soudů a ústřední správní soudy a ostatní správní soudy.

Jurisdikce v pracovněprávních a sociálněprávních věcech

Pracovněprávní a sociálněsprávní věci tvoří čtvrtý senát Nejvyššího soudu, pracovněprávní a sociálněsprávní senát vrchního soudu s celostátní působností, pracovněprávní a sociálněsprávní senát vrchních soudů a soudy pro věci pracovněprávní a sociální.

Pravomoci výše uvedených soudních orgánů najdete na stránkách Odkaz se otevře v novém okně.organického zákona o soudní moci.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Generální rada španělské soudní moci

Odkaz se otevře v novém okně.Organický zákon o soudní moci

Poslední aktualizace: 14/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Francie

V tomto oddíle najdete přehled obecných soudů ve Francii.

Obecné soudy – úvod

Soudy prvního stupně

Soudy pro občanskoprávní věci

1. Soud prvního stupně (Tribunal de grande instance – TGI)

Soud prvního stupně rozhoduje o sporech mezi soukromými osobami (občanskoprávní a obchodní věci) týkajících se částek vyšších než 10 000 EUR.

Tento soud je dále věcně příslušný, bez ohledu na finanční hodnotu nároku, zejména v těchto oblastech:

  • stav osob: manželství, rodičovství, adopce, prohlášení osoby za nezvěstnou;
  • oprava dokladů o osobním stavu;
  • dědictví;
  • správní sankce ukládané matričním úřadem;
  • petitorní žaloby a žaloby pro rušení držby týkající se nemovitostí;
  • průmyslová ocenění;
  • rušení sdružení;
  • soudní ochrana, soudní správa a soudní likvidace, není-li dlužník obchodníkem ani není zapsán v živnostenském rejstříku;
  • úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci z povolání samostatně výdělečně činných osob v zemědělství;
  • registrační poplatky, poplatky za výpis z katastru nemovitostí, kolkové poplatky a nepřímé příspěvky a daně související s těmito poplatky, daněmi nebo příspěvky;
  • obchodní pronájmy kromě sporů týkajících se stanovení ceny nájemného, které se přehodnocuje nebo obnovuje, pronájmy nebytových prostor a smlouvy o užívání v oblasti obchodu;
  • zpochybnění pravosti veřejných listin;
  • občanskoprávní řízení ve věci pomluvy či verbální nebo písemné veřejné nebo neveřejné urážky;
  • spor týkající se platby, záruky nebo úhrady všech druhů pohledávek vymáhaných celní správou a jiných celních záležitosti v případech a za podmínek stanovených celním kodexem.

Soud prvního stupně tvoří profesionální soudci a státní zástupci: předseda, místopředsedové, soudci, státní zástupce (Procureur de la République), náměstci státního zástupce, substituti.

Někteří z těchto profesionálních soudců jsou specializovaní soudci a působí zejména v trestní oblasti, jako:

  • soudce pro děti a mladistvé, který je příslušný pro přijímání opatření na ochranu nezletilých osob v nebezpečí a rozhodnutí o protiprávním jednání (přestupky páté třídy a trestné činy), kterého se dopustily nezletilé osoby. Jestliže v trestní oblasti rozhoduje v neveřejném řízení, může nařídit pouze výchovná opatření. Jestliže předsedá soudu pro mladistvé, zasedají spolu s ním i dva laičtí přísedící, a tento soud může nařídit výchovné sankce a tresty.
  • soudce pro výkon trestu, který má za úkol stanovit hlavní náležitosti výkonu trestů odnětí nebo omezení svobody; působí-li v tzv. „uzavřeném“ prostředí v případě trestu odnětí svobody, je příslušný k rozhodnutí o úpravě trestu (např.: umístění mimo věznici, výkon trestu zčásti na svobodě, podmíněné propuštění, umístění pod elektronický dohled); působí-li v otevřeném prostředí, má za úkol sledovat a kontrolovat odsouzeného během výkonu trestu (např.: trest odnětí svobody s odkladem na zkušební dobu, obecně prospěšné práce, sociální a soudní dohled…);
  • vyšetřující soudce, který má za úkol provést, pod dohledem vyšetřovacího senátu odvolacího soudu, veškeré úkony potřebné k prokázání pravdy; shromažďuje veškeré důkazní materiály v souzené věci, ať již jde o důkazy usvědčující nebo zprošťující; v okamžiku, kdy považuje vyšetřování za ukončené, může vydat usnesení o zastavení vyšetřování nebo poslat obviněného před soud, u něhož probíhá soudní řízení. Vyšetřující soudce nemůže zahájit vyšetřování z úřední povinnosti. Musí ho tím pověřit státní zástupce nebo se na něj musí obrátit poškozený, a to formou zahájení adhezního řízení.

Soud prvního stupně obvykle sídlí ve správním městě departementu, ale může sídlit i v jiných obcích. K 1. lednu 2017 existovalo 164 soudů prvního stupně.

2. Instanční soud (Tribunal d’instance)

Odkaz se otevře v novém okně.Instanční soud rozhoduje o sporech mezi soukromými osobami (občanskoprávní věci), týkajících se částky nepřesahující 10 000 EUR(Má v určitých věcech výlučnou příslušnost bez ohledu na hodnotu nároku, jako jsou žaloby o určení hranic pozemku nebo nucená vystěhování nájemníka.)

Dále má soudní příslušnost (např. exekuce srážkou ze mzdy, doživotní renta, problémy týkající se voleb, pronájem bytových prostor) a správní příslušnost; tj. např. vedoucí kanceláře instančního soudu je příslušný vydávat osvědčení o státním občanství.

Soudce instančního soudu dále vykonává funkci soudce ve věcech poručnictví (kromě poručnictví nezletilých, které zákonem ze dne 12. května 2009 spadá do příslušnosti soudců pro rodinné záležitosti soudu prvního stupně (TGI)): to znamená, že jeho úkolem je zajistit ochranu zranitelných dospělých osob, pokud jde o správu jejich majetku.

Instanční soud tvoří jeden nebo více soudců, ale ve věci rozhoduje samosoudce.

Instanční soud má obvykle sídlo v okresním městě. K 1. lednu 2017 existovalo 307 instančních soudů.

3. Místní soud (Juridiction de proximité)

Místní soudy rozhodují v občanskoprávních sporech mezi soukromými osobami týkajících se částek nižších než 4 000 EUR.

S účinností od 1. července 2017 budou místní soudy zrušeny (zákon č. 2011-1862 ze dne 13. prosince 2011), přičemž jejich pravomoci převezmou instanční soudy.

4. Obchodní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Obchodní soud rozhoduje ve sporech týkajících se závazků mezi obchodníky, mezi úvěrovými ústavy nebo mezi prvními a druhými navzájem a ve sporech týkajících se obchodních společností nebo obchodních úkonů mezi různými osobami. Rozhoduje rovněž o zahájení řízení, která se týkají podniků v obtížích.

Obchodní soud se skládá z laických soudců, kteří jsou dobrovolníci, obchodníci nebo vedoucí pracovníci podniků. Jsou voleni na dobu 2 let během prvních voleb a poté na dobu 4 let od skončení prvního funkčního období sborem volitelů, který tvoří soudci a bývalí soudci tohoto soudu a dále tzv. „délégués consulaires“, tj. obchodníci nebo vedoucí pracovníci podniků volení na území obvodu obchodního soudu každých pět let. Jejich posláním je každoročně se účastnit voleb soudců obchodních soudů.

Ke dni 1. ledna 2017 existovalo na metropolitním území 134 obchodních soudů, v departementech Alsasko–Moselle 7 obchodních komor a na zámořských územích 9 smíšených obchodních soudů.

Není-li stanoveno jinak, je kolegium obchodního soudu složeno z nejméně tří soudců.

Zájmy společnosti v něm zastupuje státní zastupitelství. Má za povinnost vyjadřovat se ve věcech podniků v obtížích.

Kancelář obchodního soudu vykonává vedoucí soudní kanceláře, který je veřejným činitelem a úřední osobou.

5. Pracovní soud (Conseil de prud’hommes)

Odkaz se otevře v novém okně.Pracovní soud má za úkol rozhodovat ve sporech vzniklých mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v souvislosti s pracovní smlouvou (mzda, pracovní doba, obtěžování, sankce...). Jde o paritní soud složený z laických soudců zastupujících zaměstnavatele a zaměstnance.

Je rozdělen do 5 specializovaných sekcí (vedoucí a řídící pracovníci, průmysl, obchod a obchodní služby, zemědělství, různé činnosti). V případě, že dojde k rovnosti hlasů 4 soudců, zasedání pracovního soudu předsedá soudce jmenovaný předsedou soudu prvního stupně (TGI), tzv. „juge départiteur“.

V každém departmentu je jeden nebo několik pracovních soudů a minimálně jeden v obvodu soudu prvního stupně (TGI).

Existuje 210 pracovních soudů.

V souvislosti s reformou pracovních soudů v roce 2017 již soudci nebudou voleni, nýbrž budou jmenováni na návrh reprezentativních odborů a organizací zaměstnavatelů na základě příslušných soudních jednání. Budou jmenováni na čtyřleté období.

6. Soud pro záležitosti sociálního zabezpečení (Tribunal des affaires de la sécurité sociale, TASS)

Odkaz se otevře v novém okně.Soud pro záležitosti sociálního zabezpečení rozhoduje ve sporech mezi fondy sociálního zabezpečení a uživateli (např.: problém uzavření pojištění s určitým fondem, přiznání a úhrada plnění…).

Tvoří ho předseda (soudce soudu prvního stupně (TGI) nebo honorární soudce), přísedící zastupující zaměstnance a přísedící zastupující zaměstnavatele a samostatně výdělečně činné osoby, přičemž oba jmenuje na dobu 3 let první předseda odvolacího soudu ze seznamu, který vypracoval v obvodu sídla daného soudu regionální ředitel pro mládež, sport a sociální soudržnost na návrh nejreprezentativnějších odborových organizací a organizací zaměstnavatelů.

Existuje 114 soudů pro záležitosti sociálního zabezpečení.

7. Soud pro spory týkající se pracovní neschopnosti (Tribunal du contentieux de l’incapacité, TCI)

Soud pro spory týkající se pracovní neschopnosti je věcně příslušný řešit spory týkající se invalidity nebo pracovní neschopnosti pojištěnce, to znamená stavu nebo stupně pracovní neschopnosti v případě nemoci, pracovního úrazu nebo invalidity, která je důsledkem nemoci nebo úrazu nesouvisejících s výkonem povolání.

Skládá se z předsedy (honorární soudce nebo kvalifikovaná osoba), jmenovaného vyhláškou ministerstva spravedlnosti, z přísedícího zastupujícího zaměstnance a z přísedícího zastupujícího zaměstnavatele nebo samostatně výdělečně činné osoby (oba jmenuje na dobu 3 let první předseda odvolacího soudu v obvodu sídla daného soudu ze seznamu, který vypracoval regionální ředitel pro mládež, sport a sociální soudržnost na návrh nejreprezentativnějších profesních organizací).

Existuje 26 soudů pro spory týkající se pracovní neschopnosti.

S účinností od 1. ledna 2019 budou sporné věci soudů TASS, TCI a část sporných věcí departementálních komisí sociální podpory (CDAS) převedeny na sociální centra soudů prvního stupně (TGI). Tyto specializované soudy budou tedy zrušeny.

8. Paritní soud pro spory v oblasti zemědělských pronájmů (Tribunal paritaire des baux ruraux)

Odkaz se otevře v novém okně.Paritní soud pro spory v oblasti zemědělských pronájmů je věcně příslušný pro rozhodování ve sporech týkajících se zemědělských pronájmů, které vznikly mezi pronajímatelem a nájemcem nebo podílným pachtýřem ve věci podmínek pronájmu nebo podílného pachtu zemědělského majetku, pronájmu dobytka, pronájmu s převedením vlastnických práv k povrchu pozemku s možností následné výpovědi s náhradou, pronájmu oproti závazku obdělávání a poskytnutí určitého množství vypěstované úrody, emfyteutického pronájmu, smluv o využívání pastvin.

Paritnímu soudu pro spory v oblasti zemědělských nájmů předsedá soudce instančního soudu. Asistují mu 4 laičtí přísedící, které si mezi sebou volí jejich kolegové: 2 z řad pronajímatelů a 2 z řad nájemců, kteří jsou voleni na dobu 6 let na základě volebních kandidátních listin, které sestavil prefekt na návrh komise pro přípravu volebních seznamů.

V souvislosti s reformou paritních soudů pro spory v oblasti zemědělských pronájmů v roce 2018 již přísedící nebudou voleni, nýbrž budou jmenováni na návrh nejreprezentativnějších profesních organizací na základě příslušných soudních jednání. Budou jmenováni na šestileté období.

Soudy pro trestní věci

1. Porotní soud (Cour d’Assises)

Porotní soud je věcně příslušný pro rozhodování o zločinech, to znamená o nejzávažnějších trestných činech, za které lze uložit trest odnětí svobody na dobu 10 let až doživotí.

Jde o departementální soudní orgán, který nepůsobí trvale. Data jednání se stanoví vždy, když je to zapotřebí. Nicméně tento soudní orgán je v největších departementech orgánem téměř trvalým.

Tvoří ho 3 profesionální soudci: předseda (předseda soudního senátu nebo soudce odvolacího soudu), 2 přísedící soudci (soudci odvolacího soudu nebo soudci soudu prvního stupně (TGI), v jehož departementu zasedá porotní soud), porota (6 vylosovaných občanů). V případě zločinů spáchaných nezletilými osobami zasedá s porotci ve složení porotního soudu pro nezletilé. Přísedící profesionální soudci jsou v takovém případě soudci pro děti a mladistvé.

O některých zločinech, na něž se vztahují zákonné předpisy týkající se terorismu, vojenských záležitostí nebo nezákonného obchodování s omamnými látkami, rozhoduje porotní soud složený výhradně z profesionálních soudců.

Státní zastupitelství zastupuje státní zástupce pro soudy druhého stupně (avocat général).

2. Trestní soud

Je věcně příslušný pro rozhodování o trestných činech (délits), za něž lze uložit trest odnětí svobody až na 10 let nebo peněžní trest ve výši nejméně 3 750 EUR. Působí v rámci soudu prvního stupně (TGI). Tvoří ho zásadně 3 profesionální soudci kromě případů, kdy zákon stanoví trestné činy, o nichž rozhoduje samosoudce.

Státní zastupitelství zastupuje státní zástupce pro soudy prvního stupně nebo jeden z jeho substitutů.

3. Přestupkový soud (Tribunal de police)

Do 1. července 2017 je věcně příslušný pro rozhodování o přestupcích a méně závažných trestných činech páté třídy, má sídlo u instančního soudu a předsedá mu soudce instančního soudu, který rozhoduje jako samosoudce. Od uvedeného data bude věcně příslušný pro rozhodování o všech přestupcích a méně závažných trestných činech, bude mít sídlo u soudu prvního stupně (TGI) a bude se skládat z jednoho soudce tohoto soudu.

Státní zastupitelství zastupuje státní zástupce pro soudy prvního stupně nebo jeden z jeho substitutů.

4. Místní soud (Juridiction de proximité)

Do 1. července 2017 je věcně příslušný rozhodovat o přestupcích a méně závažných trestných činech první až čtvrté třídy. Má sídlo u instančního soudu. Předsedá mu soudce místního soudu, který rozhoduje jako samosoudce.

Funkci státního zastupitelstva obvykle vykonává policejní komisař. Od 1. července 2017 bude zrušen, neboť jeho věcná příslušnost bude převedena na přestupkový soud, který bude k témuž datu připojen k soudu prvního stupně (TGI).

5. Specializované soudy

Existují i specializované soudy zaměřené na určité spory v trestních věcech, jako jsou např. námořní obchodní soudy, kterých je v současnosti 6 a které jsou příslušné rozhodovat o určitých trestných činech v námořní oblasti.

Soudy druhého stupně

Odvolací soud zasahuje na druhém stupni řízení, aby přezkoumal skutkové a právní okolnosti věcí, které byly již rozsouzeny soudy prvního stupně.

Tvoří ho výhradně profesionální soudci: první předseda, předsedové senátů a soudci (s výjimkou odvolacího porotního soudu, viz výše).

Každý soud je rozčleněn na proměnlivý počet senátů, z nichž některé jsou specializované (občanskoprávní, sociální, obchodní a trestní).

Rozhodnutí porotních soudů při odvolání přezkoumává jiný porotní soud, který určí trestní senát kasačního soudu. Odvolací porotní soud tvoří 9 porotců.

Odvolacím soudem soudů pro spory týkající se pracovní neschopnosti je Národní soudní dvůr pro spory týkající se pracovní neschopnosti a sazebníků pojištění pracovních úrazů. Rozhoduje rovněž v první a poslední instanci ve sporech souvisejících se sazebníkem pojištění pracovních úrazů. Státní zastupitelství zastupuje nejvyšší státní zástupce nebo některý z jemu podřízených státních zástupců pro soudy 2. stupně nebo jejich substitutů.

S účinností od 1. ledna 2019 bude tento soud také zrušen.

Kasační soud

Kasační soud je nejvýše postavený soudní orgán v rámci obecného soudnictví. Sídlí v Paříži. Jeho úkolem je ověřovat shodu rozhodnutí soudů prvního a druhého stupně s právními předpisy, aniž by jakkoli znovu posuzoval skutkový stav. Kasační soud tak nevytváří třetí stupeň soudnictví, nýbrž vystupuje jako regulační orgán práva a dodržování zákonnosti, a zajišťuje tak jednotnost judikatury.

Soudy mohou žádat Kasační soud o vydání „stanoviska“ k nové právní otázce, která vyvolává závažné obtíže a vyvstává v mnoha sporech.

Kasačnímu soudu je věc postoupena zejména na základě „dovolání ke kasačnímu soudu“, mimořádného opravného prostředku podaného osobou, jíž se dotčené soudní rozhodnutí týká, nebo státním zástupcem.

Kasačnímu soudu je věc postoupena zejména na základě „dovolání ke kasačnímu soudu“, mimořádného opravného prostředku podaného osobou, jíž se dotčené soudní rozhodnutí týká, nebo státním zástupcem.

Je-li Kasační soud názoru, že napadené rozhodnutí nebylo přijato v souladu s právními předpisy, toto rozhodnutí zruší. Věc je následně vrácena k dalšímu řízení příslušnému soudu.

V opačném případě dovolání zamítne, čímž se napadené rozhodnutí stává konečným.

Ve výjimečných případech může rozhodnutí zrušit bez vrácení, pokud zrušení neimplikuje, že musí být znovu rozhodnuto ve věci samé. Zruší-li rozhodnutí bez vrácení, může v občanskoprávní oblasti rozhodnout o věci samé, odůvodňuje-li to zájem řádného výkonu spravedlnosti, a v trestní oblasti spor i ukončit, pokud skutkový stav, jak byl svrchovaně zjištěn a posouzen u soudů rozhodujících ve věci, mu umožňuje použít příslušnou právní normu.

Kasační soud je rozdělen na senáty (tři občanskoprávní senáty, jeden obchodní senát, jeden sociální senát, jeden trestní senát), které tvoří profesionální soudci v čele s předsedou. V závislosti na povaze věci může rozhodovat buď ve smíšeném senátu (senátu složeném ze soudců, kteří jsou členy nejméně tří senátů), nebo v plénu (první předseda, předsedové nebo nejstarší členové senátů a jeden soudce z každého senátu).

Státní zastupitelství zastupuje nejvyšší státní zástupce a státní zástupci pro soudy 2. stupně.

Právní databáze

Ve Francii jsou právní databáze předmětem veřejné služby šíření informací na internetu. Internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Légifrance obsahují i rozsudky Kasačního soudu a odvolacích soudů:

  • databáze „CASS“ pro zveřejněné rozsudky Kasačního soudu,
  • databáze „INCA“ pro nepublikované rozsudky a
  • databáze „CAPP“ pro rozsudky odvolacích soudů.

Je přístup do databáze bezplatný?

Ano, přístup do databáze je bezplatný.

Stručný popis obsahu

Rozsudky jsou přístupné ve francouzském jazyce a některé rozsudky jsou přeloženy do angličtiny, arabštiny a mandarínské čínštiny.

  • V databázi „CASS“ je uloženo 120 000 rozhodnutí a ročně se jejich počet zvyšuje o 2 100.
  • V databázi „INCA“ je uloženo 246 000 rozhodnutí a ročně se jejich počet zvyšuje o 10 000 rozhodnutí.
  • V databázi „CAPP“ je k dispozici 19 000 rozhodnutí a ročně se jejich počet zvyšuje o 20 000 rozhodnutí.

Související odkazy

Příslušnost soudů – Francie

Poslední aktualizace: 14/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Chorvatsko

Obecnými soudy jsou městské a krajské soudy.

Městské soudy

  1. řeší sporné a nesporné věci a věci týkající se výkonu rozhodnutí;
  2. řeší věci týkající se dědictví a katastru nemovitostí, vedou katastr nemovitostí;
  3. řeší trestní věci, s výjimkou těch, pro které jsou podle zákona věcně příslušné jiné soudy;
  4. řeší věci týkající se přestupků, s výjimkou těch, pro které jsou podle zákona věcně příslušné jiné orgány;
  5. rozhodují o uznání a výkonu rozhodnutí cizích soudů a rozhodnutí jiných orgánů, která jsou rovnocenná soudním rozhodnutím v zemi, ve které byla vydána;
  6. vykonávají úkoly související s mezinárodní právní pomocí v řízeních, pro která jsou příslušné;
  7. zapojují se do justiční spolupráce s členskými státy EU ve věcech, pro které jsou příslušné;
  8. vykonávají jiné úkoly, které jsou vymezeny zákonem.

Odkaz se otevře v novém okně.Městské soudy v Chorvatské republice

Krajské soudy

  1. řeší odvolání proti rozhodnutím městských soudů, ledaže by zákonem bylo stanoveno jinak;
  2. řeší věci v prvním stupni, pro které jsou podle zákona příslušné;
  3. provádí vyšetřování a vedou disciplinární řízení ve věcech notářů ohledně disciplinárních deliktů a rozhodují o těchto deliktech v prvním stupni, pokud tak stanoví zákon;
  4. rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím vydaných v disciplinárních řízeních z důvodu jednání notáře v rozporu s profesní etikou, pokud tak stanoví zákon;
  5. vykonávají úkoly související s mezinárodní právní pomocí v řízeních, pro která jsou příslušné;
  6. zapojují se do mezinárodní justiční spolupráce s členskými státy EU ve věcech, pro které jsou příslušné, s výjimkou věcí týkajících se přestupků;
  7. vykonávají cizozemské trestní rozsudky;
  8. vykonávají jiné úkoly, které jsou vymezeny zákonem.

Odkaz se otevře v novém okně.Krajské soudy v Chorvatské republice

Poslední aktualizace: 15/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Itálie

V tomto oddílu naleznete informace týkající se organizace obecných soudů v Itálii.

Obecné soudy – úvod

Pravomoci obecných soudů jsou rozděleny mezi:

  • Pravomoc v občanskoprávních věcech, jejímž cílem je justiční ochrana práv ve vztazích mezi soukromými subjekty nebo mezi soukromými subjekty a veřejnou správou v případech, kdy veřejná správa při výkonu svých povinností poškodí subjektivní práva jednotlivce.
  • Pravomoc v trestních věcech, kde jsou soudci povoláni rozhodnout, zda je trestní řízení zahájené státním zástupcem proti dané osobě odůvodněné.

Občanskoprávní a trestní řízení jsou upravena dvěma samostatnými soubory procesních pravidel: občanským soudním řádem a trestním řádem.

Trestní řízení zahajuje člen obecného soudcovského stavu, který vykonává úřad státního zástupce (viz poslední odstavec článku 107 Ústavy).

Občanskoprávní řízení může být zahájeno jakýmkoliv veřejným nebo soukromým subjektem (označovaným jako žalobce [attore]) proti jinému subjektu, vůči kterému je žaloba zaměřena (označovanému jako žalovaný [convenuto]).

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

Smírčí soudci [Giudici di Pace] jsou čestní soudci, kteří mají pravomoc ve věcech menší závažnosti.

Soudy [Tribunali] jsou soudy první instance pro všechny ostatní spory a vykonávají povinnosti soudů druhé instance, pokud jde o rozhodnutí vydaná smírčími soudci.

Soudy pro mladistvé a senáty pro mladistvé při odvolacích soudech [Tribunali per i Minorenni e Sezione per i Minorenni delle Corti di Appello] mají pravomoc ve věcech, které se týkají mladistvých v případech, kde nemají pravomoc obecné soudy.

Senáty soudů a odvolací soudy specializované v pracovněprávních věcech [Sezione dei Tribunali e delle Corti di Appello specializzata per le controversie in materia di lavoro].

Odvolací soudy [Corti di Appello] jsou soudy druhé instance.

Kasační soud [Corte di Cassazione] sídlí pouze v Římě, je nejvyšším článkem v soustavě soudů a posuzuje otázky legitimity.

Jurisdikce v trestních věcech

Smírčí soudci [Giudici di Pace] jsou čestní soudci, kteří mají pravomoc ve věcech menší závažnosti.

Soudy [Tribunali] jsou soudy první instance pro trestní věci, které nespadají do pravomoci smírčích soudců nebo porotních soudů, a jsou také odvolacími soudy, které projednávají odvolání proti rozsudkům vydaným smírčími soudci.

Soudy pro mladistvé a senáty pro mladistvé při odvolacích soudech [Tribunali per i Minorenni e Sezione per i Minorenni delle Corti di Appello] jsou soudy první a druhé instance pro všechny trestné činy spáchané mladistvými.

Porotní soudy [Corti di Assise] jsou soudy první instance, které mají pravomoc projednávat nejzávažnější trestné činy.

Odvolací soudy [Corti di Appello] jsou soudy druhé instance.

Porotní odvolací soudy [Corti di Assise di Appello] jsou soudy druhé instance pro odvolání proti rozsudkům vydaným porotními soudy.

Dozorčí soudy a úřady [Tribunali di Sorveglianza e Uffici di Sorveglianza] řídí výkon trestu odnětí svobody a peněžitých trestů a uplatňování zákonů o vězeňství.

Nejvyšší kasační soud [Corte di Cassazione] je soud, který se zabývá případy právního pochybení. Má pravomoc projednávat jakékoliv žádosti o opravný prostředek proti rozsudku jakéhokoliv soudu – v některých případech bez odvolání k soudci druhé instance – jak v občanskoprávních, tak trestních věcech nebo proti jakémukoliv omezování osobní svobody.

Nejvyšší kasační soud je nejvyšším soudem v systému soudní moci. Podle základního zákona o soudní moci č. 12 ze dne 30. ledna 1941 (článek 65) je jednou z jeho nejdůležitějších úloh povinnost „zajistit bezchybné uplatňování zákonů a jejich jednotný výklad společně s jednotností vnitrostátního objektivního práva a dodržováním hranic mezi různými soudními pravomocemi“. Jedním z hlavních prvků jeho úlohy je tedy sjednocovat právo: to znamená zabezpečovat jistotu při vytváření práva.

Pokud jde o projednávání případů ve třetí instanci, stávající pravidla umožňují Nejvyššímu kasačnímu soudu, aby prošetřil skutečnosti případu, pouze pokud byly projednány v předchozím řízení, a pouze tam, kde je nezbytné posoudit důvody, které ze zákona opravňují podání žádosti Nejvyššímu soudu.

Poslední aktualizace: 24/02/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Obecné soudy - Kypr

V Kyperské republice existují soudy pouze dvou stupňů. Nejvyšší soud (Ανώτατο Δικαστήριο), který rozhoduje o všech opravných prostředcích proti rozhodnutím soudu prvního stupně, a níže uvedených soudů prvního stupně:

  • správní soud (Διοικητικό Δικαστήριο)
  • okresní soudy (Επαρχιακά Δικαστήρια)
  • porotní soudy (Κακουργιοδικεία)
  • rodinný soud (Οικογενειακό Δικαστήριο)
  • soud pro věci regulovaného nájemného (Δικαστήριο Ελέγχου Ενοικιάσεων)
  • soud pro průmyslové spory (Δικαστήριο Εργατικών Διαφορών) a
  • vojenský soud (Στρατοδικείο)

Obecné soudy – úvod

  • Nejvyšší soud

Nejvyšší soud sestává z 13 soudců, z nichž jeden je předsedou. Nejvyšší soud má tuto příslušnost:

Odvolací (Εφετείο)

Nejvyšší soud projednává všechna odvolání proti rozhodnutím vyneseným soudy prvního stupně v občanských a trestních věcech. Odvolání projednává zpravidla projednává senát tří soudců. Při projednávání odvolání se vychází ze spisového materiálu z řízení v prvním stupni, přičemž ve velmi omezených případech lze rovněž vyslechnout svědky. V rámci výkonu odvolací příslušnosti může Nejvyšší soud napadené rozhodnutí potvrdit, změnit nebo zrušit, případně může nařídit nové projednání.

Přezkum správních rozhodnutí

Nejvyšší soud má výlučnou příslušnost projednávat opravné prostředky podané proti rozhodnutím, jednáním nebo opomenutím ze strany osob nebo orgánů vykonávajících správní pravomoc. Nejvyšší soud může zrušit jakýkoliv vykonatelný správní akt, který porušuje nebo zneužívá pravomoc nebo je v rozporu se zákonem či ústavou.

Prerogativní soudní příkazy (Προνομιακά Εντάλματα)

Nejvyšší soud má výhradní příslušnost vydávat prerogativní soudní příkazy habeas corpus, mandamus, certiorari, quo warrantoprohibition.

Námořní právo (Ναυτοδικείου)

Nejvyšší soud rozhoduje v prvním stupni a v odvolacím řízení ve věcech týkajících se námořního práva. V prvním stupni věc projednává samosoudce, opravný prostředek ve věci pak projednává kompletní sbor.

Volební stížnosti (Εκλογοδικείου)

Jakožto volební soud má nejvyšší soud výlučnou příslušnost projednávat stížnosti týkající se výkladu a používání volebních zákonů.

Ústavní záležitosti

Nejvyšší soud má příslušnost rozhodovat o ústavnosti jakéhokoli zákona a řešit konflikty pravomoci nebo kompetence, které vznikají mezi různými orgány státu. Nejvyšší soud rovněž rozhoduje o ústavnosti zákonů, v jejichž souvislosti prezident republiky vykonává své ústavní právo zásahu.

  • Okresní soudy (Επαρχιακά Δικαστήρια)

Okresní soudy projednávají v prvním stupni všechny občanskoprávní věci (s výjimkou námořních věcí) a trestní věci, ve kterých lze uložit trest odnětí svobody nepřekračující pět let. V každém správním obvodu Kypru se nachází okresní soud. Věci projednává samosoudce bez účasti poroty.

  • Porotní soudy (Κακουργιοδικεία)

Porotní soudy projednávají pouze trestní věci. Porotní soudy projednávají zpravidla nejzávažnější věci, v nichž lze uložit trest odnětí svobody delší než pět let. Každý porotní soud sestává ze tří soudců. Rozhodnutí jsou přijímána většinou hlasů. Porotní soudy nemají laickou porotu.

Právní databáze

Oficiální právní databáze dosud neexistuje. Existuje řada soukromých právních databází, z nichž některé nabízejí služby svým předplatitelům a některé poskytují bezplatný přístup.

Obsahují informace o soudních rozhodnutích a primární právní předpisy.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud Kypru

Poslední aktualizace: 16/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Lotyšsko

Tento oddíl obsahuje informace o organizaci obecných soudů v Lotyšsku.

Obecné soudy: úvod

V Lotyšské republice soudní moc vykonávají městské a okresní soudykrajské soudyNejvyšší soud.

Řízení v občanských a trestních věcech může v Lotyšsku vést 40 soudů, které se dělí do tří stupňů: 34 městských nebo okresních soudů (rajonu vai pilsētu tiesas), pět krajských soudů (apgabaltiesas) a Nejvyšší soud (Augstākā tiesa).

V Lotyšsku existují tyto městské nebo okresní a krajské soudy:

Č. Městský a okresní soud Místní příslušnost krajského soudu
1. 1.1 Okresní soud Kuldīga (Kuldīgas rajona tiesa) Krajský soud Kurzeme (Kurzemes apgabaltiesa)
1.2 Městský soud Liepāja (Liepājas tiesa)
1.3 Okresní soud Saldus (Saldus rajona tiesa)
1.4 Okresní soud Talsi (Talsu rajona tiesa)
1.5 Městský soud Ventspils (Ventspils tiesa)
2. 2.1 Městský soud Daugavpils (Daugavpils tiesa) Krajský soud Latgale (Latgales apgabaltiesa)
2.2 Městský soud Rēzekne (Rēzeknes tiesa)
3. 3.1 Okresní soud Ogre (Ogres rajona tiesa) Krajský soud Riga (Rīgas apgabaltiesa)
3.2 Město Riga – okresní soud Kurzeme (Rīgas pilsētas Kurzemes rajona tiesa)
3.3 Město Riga – okresní soud Latgale (Rīgas pilsētas Latgales priekšpilsētas tiesa)
3.4 Město Riga – okresní soud Vidzeme (Rīgas pilsētas Vidzemes priekšpilsētas tiesa)
3.5 Město Riga – okresní soud Zemgale (Rīgas pilsētas Zemgales priekšpilsētas tiesa)
3.6 Město Riga – okresní severní soud (Rīgas pilsētas Ziemeļu rajona tiesa)
3.7 Okresní soud Riga (Rīgas rajona tiesa1
4. 4.1 Okresní soud Alūksne (Alūksnes rajona tiesa) Krajský soud Vidzeme (Vidzemes apgabaltiesa2
4.2 Okresní soud Cēsis (Cēsu rajona tiesa)
4.3 Okresní soud Gulbene (Gulbenes rajona tiesa)
4.4 Okresní soud Limbaži (Limbažu rajona tiesa)
4.5 Okresní soud Madona (Madonas rajona tiesa)
4.6 Okresní soud Valka (Valkas rajona tiesa)
4.7 Okresní soud Valmiera (Valmieras rajona tiesa)
5. 5.1 Okresní soud Aizkraukle (Aizkraukles rajona tiesa) Krajský soud Zemgale (Zemgales apgabaltiesa3
5.2 Okresní soud Bauska (Bauskas rajona tiesa)
5.3 Okresní soud Dobele (Dobeles rajona tiesa)
5.4 Městský soud Jelgava (Jelgavas tiesa)
5.5 Okresní soud Jēkabpils (Jēkabpils rajona tiesa)
5.6 Okresní soud Tukums (Tukuma rajona tiesa)
6. 6.1 Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa) Krajský správní soud (Administratīvā apgabaltiesa)

1 Okresní soud Riga má soudní pracoviště ve městě Jūrmala a jeho místní příslušnost odpovídá příslušnosti okresního soudu v Rize.

2 Krajský soud Vidzeme má soudní pracoviště ve městě Madona a jeho místní příslušnost odpovídá příslušnosti okresních soudů Alūksne, Gulbene a Madona.

3 Krajský soud Zemgale má soudní pracoviště ve městě Aizkraukle a jeho místní příslušnost odpovídá příslušnosti okresních soudů Bauska, Aizkraukle a Jēkabpils.

Správní řízení vede:

  • okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa),
  • krajský správní soud (Administratīvā apgabaltiesa),
  • správní senát Nejvyššího soudu (Augstākās tiesas Administratīvo lietu departaments).

Místní příslušnost krajského správního souduokresního správního soudu se vztahuje na celé správní území Lotyšska. Okresní správní soud má pět pracovišť, jedno pro každý soudní obvod, tj. ve městech Riga, Jelgava, Rēzekne, Valmiera a Liepāja.

Místní příslušnost soudů je stanovena v Odkaz se otevře v novém okně.nařízení o městských a okresních soudech, krajských soudech a o místní příslušnosti těchto soudů.

Věcná příslušnost

Podle Odkaz se otevře v novém okně.trestního řádu vede městský či okresní soud všechna trestní řízení jako soud prvního stupně. Město Riga – okresní soud Vidzeme má pravomoc vést jako soud prvního stupně řízení o trestných činech, jejichž spisový materiál obsahuje záležitosti státního tajemství. Proti rozhodnutí okresního či městského soudu lze podat opravný prostředek v rámci úplné apelace (apelācija), který projednává krajský soud jakožto soud odvolací. Proti jakémukoli rozsudku soudu nižšího stupně lze podat kasační opravný prostředek (kasācija) trestnímu senátu Nejvyššího soudu (Augstākās tiesas Krimināllietu departaments). U městského či okresního soudu rozhoduje v trestním řízení samosoudce. Je-li trestní řízení obzvláště složité, může předseda soudu prvního stupně rozhodnout, že věc bude projednávat senát složený ze tří soudců tohoto soudu. Opravné prostředky, ať již v rámci úplné apelace či kasace, projednává senát složený ze soudců.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.občanského soudního řádu rozhoduje jako soud prvního stupně okresní či městský soud, vyjma případů, kdy podle zákona rozhoduje v dané věci krajský soud. Nároky z výkonu nesporných pohledávek (bezstrīdus piespiedu izpildīšana) a výkonu pohledávek na soudní výzvu (saistību piespiedu izpildīšana brīdinājuma kārtība) projednává oddělení katastru nemovitostí příslušného okresního nebo městského soudu. Krajské soudy rozhodují v prvním stupni v těchto věcech:

  • řízení týkající se sporu o vlastnické právo k nemovitosti, vyjma rozdělení společného jmění manželů,
  • řízení týkající se ochrany patentových práv, ochranných známek a chráněného označení původu,
  • řízení týkající se insolvence a likvidace úvěrových institucí.

Podle občanského soudního řádu platí, že pokud daná věc spojuje několik nároků, z nichž některé spadají do příslušnosti okresního nebo městského soudu a jiné do příslušnosti krajského soudu, nebo v případě, že okresní či městský soud přijal protižalobu, která spadá do věcné příslušnosti krajského soudu, rozhoduje věc krajský soud. Krajský soud Riga je příslušný jako soud prvního stupně pro občanské věci, jejichž spisový materiál zahrnuje státní tajemství. Občanské věci rozhoduje v prvním stupni samosoudce, v řízení o opravném prostředku (apelace či kasace) senát.

Správní delikty projednávají okresní nebo městské soudy a krajské soudy, které jsou příslušné v občanských a trestních věcech. Podle Odkaz se otevře v novém okně.lotyšského zákona o správních deliktech lze rozhodnutí vyššího orgánu napadnout u okresního či městského soudu. Proti rozhodnutí soudce okresního či městského soudu se lze odvolat ke krajskému soudu, pokud tak výslovně stanoví lotyšský zákon o správních deliktech. Proti rozhodnutí odvolacího soudu v řízení o správních deliktech nelze podat další opravný prostředek a toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem vynesení.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.zákona o správním řízení vede správní řízení v prvním stupni pracoviště okresního správního soudu, nestanoví-li zákon jinak. Pokud řízení vede okresní správní soud jako soud prvního stupně a tento soud potřebuje ověřit některé informace, které zahrnují státní tajemství, vede řízení pracoviště okresního správního soudu Riga. Pokud zákon stanoví, že správní řízení vede v prvním stupni krajský správní soud nebo správní senát Nejvyššího soudu, a nikoliv okresní správní soud, podávají se příslušné návrhy k těmto soudům. Vyjma případů, kdy zákon opravné prostředky neumožňuje, nebo umožňuje pouze kasační opravné prostředky, může účastník správního řízení napadnout rozsudek nebo vedlejší rozsudek soudu prvního stupně opravným prostředkem v rámci úplné apelace. Rozsudek okresního správního soudu, který dosud nenabyl právní moci, lze napadnout u krajského správního soudu. Účastník správního řízení může rozsudek nebo vedlejší rozsudek odvolacího soudu napadnout kasačním opravným prostředkem, pokud soud porušil hmotná nebo procesní pravidla nebo během řízení překročil svou pravomoc. V prvním stupni rozhoduje ve správním řízení samosoudce nebo senát soudců, zatímco u odvolacího soudu projednává opravné prostředky v rámci úplné apelace nebo kasační opravné prostředky senát.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.patentového zákona projednává v rámci občanskoprávního řízení krajský soud Riga v prvním stupni tyto věci týkající se právní ochrany vynálezů:

  • obnovení patentových práv,
  • prohlášení neplatnosti patentu,
  • práva dřívějšího užívání,
  • nezákonné použití patentu (porušení patentu),
  • určení neexistence porušení patentu,
  • udělení licence, ustanovení nebo plnění licenční smlouvy,
  • náhrada škody v důsledku nemožnosti veřejného užívání vynálezu.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.zákona o průmyslových vzorech projednává krajský soud Riga v prvním stupni tyto spory týkající se právní ochrany průmyslových vzorů:

  • spory o uznání práva na průmyslový vzor,
  • spory ohledně prohlášení neplatnosti registrace průmyslového vzoru,
  • spory týkající se nezákonného používání průmyslového vzoru (porušení zákona v souvislosti se vzorem),
  • spory o udělení licence, ustanovení nebo plnění licenční smlouvy.

Nejvyšší soud se skládá ze senátu pro občanské právo, trestního senátu, správního senátu a komory pro občanské věci. Komora projednává v rámci úplné apelace opravné prostředky proti rozhodnutím vyneseným v prvním stupni krajskými soudy. Senát pro občanské právo, trestní senát a správní senát Nejvyššího soudu jsou soudy, které projednávají kasační opravné prostředky podané proti veškerým rozsudkům okresních nebo městských a krajských soudů, a jako soudy prvního stupně věci týkající se rozhodnutí Rady Nejvyššího kontrolního úřadu (Valsts kontroles padome) přijatých v řízení podle § 55 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. V komoře projednává věc senát tvořený třemi soudci; v senátech Nejvyššího soudu projednává věc senát tří soudců, přičemž v některých zákonem stanovených případech tvoří soudní senát větší počet soudců.

Soudci oddělení katastru nemovitostí (zemesgrāmatu nodaļas) evidují nemovitosti v katastru nemovitostí a udělují související tituly, projednávají nároky z výkonu nesporných pohledávek a z výkonu pohledávek na soudní výzvu. Soudci oddělení katastru nemovitostí mají právní postavení soudců městských a okresních soudů. Podle Odkaz se otevře v novém okně.katastrálního zákona odpovídá místní příslušnost oddělení katastru nemovitostí příslušnosti městských a okresních soudů s výjimkou oddělení katastru nemovitostí města Rigy, jehož místní příslušnost zahrnuje příslušnost okresního soudu Kurzeme – město Riga, okresního soudu Vidzeme – město Riga, severního okresního soudu – město Riga, ústředního okresního soudu – město Riga, okresního soudu Latgale – město Riga a okresního soudu Zemgale – město Riga, zatímco místní příslušnost okresního oddělení katastru nemovitostí města Rigy zahrnuje příslušnost okresního soudu Riga (Rīgas rajona tiesa) a městského soudu Sigulda (Siguldas tiesa).

Právní databáze

Název a URL databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Portál vnitrostátních soudů

Odkaz se otevře v novém okně.eTiesas – portál elektronických služeb vnitrostátních soudů

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Stručný popis obsahu databáze

Portál vnitrostátních soudů obsahuje obecné aktuální informace o soudech v Lotyšsku.

Na portálu elektronických služeb vnitrostátních soudů lze získat přístup do databáze anonymizovaných soudních rozhodnutí, vést soudní řízení v elektronické podobě, podávat soudům elektronicky žaloby, vypočítat náklady soudního řízení a placených služeb pomocí kalkulačky poplatků, přijímat a vyplňovat elektronické formuláře a mít přístup k jiným elektronickým službám.

Portál Nejvyššího soudu obsahuje archív rozhodnutí, kde jsou uvedena jak rozhodnutí Nejvyššího soudu podle témat, tak i sbírky judikatury. Informace lze získat v části Judikatūra („judikatura“).

Doplňující informace

Informace zveřejněné na portálu vnitrostátních soudů a rozhodnutí Nejvyššího soudu a sbírky judikatury zveřejněné na portálu Nejvyššího soudu jsou v současnosti k dispozici pouze v lotyštině.

Poslední aktualizace: 16/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Litva

Tato stránka obsahuje informace o litevských obecných soudech.

Obecné soudy – úvod

V Litvě existuje 56 soudů s obecnou pravomocí:

  • Nejvyšší soud Litvy (Lietuvos Aukščiausiasis Teismas)
  • Odvolací soud Litvy (Lietuvos apeliacinis teismas)
  • 5 krajských soudů (apygardos teismai)
  • 49 okresních soudů (apylinkės teismai)

Nejvyšší soud Litvy

Nejvyšší soud Litvy je jediným kasačním soudem (nejvyššího stupně) pro přezkum platných rozsudků, rozhodnutí, nálezů a příkazů soudů s obecnou pravomocí.

Nejvyšší soud vypracoval jednotné soudní postupy pro výklad a používání zákonů a jiných právních aktů.

Více informací lze najít na internetové stránce Nejvyššího soudu.

Odvolací soud Litvy

Odvolací soud projednává opravné prostředky proti rozhodnutím krajských soudů (jako soudů prvního stupně). Projednává rovněž žádosti o uznání rozhodnutí zahraničních nebo mezinárodních soudů a zahraničních nebo mezinárodních rozhodčích nálezů a jejich výkon v Litevské republice. Vykonává další funkce svěřené do jeho pravomoci zákonem.

Předseda odvolacího soudu organizuje a kontroluje správní činnost okresních soudů a jejich soudců v souladu s postupem stanoveným zákonem.

Více informací lze najít na internetové stránce Odkaz se otevře v novém okně.odvolacího soudu.

Krajské soudy

Krajský soud je soudem prvního stupně pro trestní a občanskoprávní věci spadající do jeho pravomoci ze zákona. Projednává také opravné prostředky proti rozsudkům, rozhodnutím, nálezům a příkazům okresních soudů.

Předseda krajského soudu organizuje a kontroluje správní činnost okresních soudů a jejich soudců v rámci své soudní pravomoci v souladu s postupem stanoveným zákonem.

Okresní soudy

Okresní soud je soudem prvního stupně pro tyto druhy věcí:

  • trestní věci
  • občanskoprávní věci
  • věci týkající se správních přestupků (spadající do jeho pravomoci ze zákona)
  • věci spadající do pravomoci soudců zabývajících se hypotékami
  • věci týkající se výkonu rozhodnutí a rozsudků

Soudci okresního soudu se rovněž zabývají přípravným řízením, výkonem rozsudku a vykonávají další funkce přidělené okresnímu soudu ze zákona.

Poslední aktualizace: 18/02/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Lucembursko

V tomto oddíle najdete přehled o obecných soudech v Lucembursku.

Obecné soudy – úvod

Ústava ukládá soudům výkon soudní moci a aplikace podzákonných vyhlášek a předpisů, pokud jsou v souladu se zákony.

Obecné soudy

Nejvyšší soudní dvůr (Cour supérieure de justice)

Nejvyšším soudním orgánem v rámci soudního systému je Nejvyšší soudní dvůr, který zahrnuje kasační soud (Cour de Cassation) a odvolací soud (Cour d'Appel), jakož i úřad veřejného žalobce (Parquet Général).

Kasační soud, který se skládá z jednoho senátu zasedajícího v počtu pěti soudců, rozhoduje nejčastěji o mimořádných opravných prostředcích (annulation, cassation) proti rozhodnutím vynesených jednotlivými senáty odvolacího soudu a rozsudkům vynesených v poslední instanci. Je zde povinné právní zastoupení.

Odvolací soud se skládá z deseti tříčlenných senátů. Rozhoduje v občanskoprávních, obchodních, trestních a přestupkových věcech, jakož i ve věcech, o nichž rozhodují pracovní soudy v obou soudních obvodech země. Ve všech věcech je povinné právní zastoupení, s výjimkou trestních věcí a řízení o předběžných opatřeních (référés). Trestní senát odvolacího soudu rozhoduje o odvoláních proti rozsudkům trestního senátu obvodního soudu (Tribunal d'Arrondissement). Tento senát je pětičlenný.

Obvodní soudy (Tribunaux d'arrondissement)

Země je rozdělena na dva soudní obvody (arrondissements judiciaires), v každém z nich se nachází obvodní soud, jeden v Lucemburku a jeden v Diekirchu.

Oba obvodní soudy jsou rozděleny na oddělení zasedající v počtu tří soudců; při každém obvodním soudu působí úřad veřejného žalobce, který se skládá ze státního zástupce (Procureur d'Etat) a jeho zástupců (substituts). Vyšetřující soudci (juges d'instruction), kteří působí na každém z obvodních soudů, jsou pověřeni vyšetřováním závažnějších kategorií trestných činů (affaires criminellesaffaires correctionnelles).

V občanskoprávních a obchodních věcech má zbytkovou příslušnost obvodní soud: rozhoduje ve všech sporech, k nimž nebyla z důvodu povahy žalobního nároku nebo jeho výše výslovně udělena příslušnost jiného soudu.

Má příslušnost ratione valoris pro žaloby s hodnotou předmětu řízení vyšší než 10 000 EUR.

Má výlučnou příslušnost pro věci, k nimž ho z důvodu jejich povahy výslovně zmocňuje zákon. Je výlučně pověřen rozhodováním o žádostech o uznání a výkon rozsudků zahraničních soudů a právních listin ověřených zahraničními veřejnými úředními osobami. Obvodní soudy také vykonávají nesporné soudnictví, např. v oblasti osvojení, poručenství, stanovení plnoletosti apod.

Obvodní soud rozhoduje o odvoláních proti rozsudkům vyneseným v prvním stupni smírčími soudy, které mají sídlo v soudním obvodu daného soudu.

Konání před obvodním soudem obvykle předchází doručení soudní obsílky (assignation), kterou protistraně doručí soudní vykonavatel.

Předsedové obvodních soudů nebo soudci, kteří je zastupují, mají pravomoc rozhodovat o předběžných opatřeních, na jejímž základě mohou v naléhavých případech vydat předběžné rozhodnutí ve věcech občanskoprávních a obchodních.

Obvodní soudy, které jsou příslušné v trestních věcech, se označují jako přestupkové a trestní soudy (chambre criminelle ou correctionnelle). Rozhodují o všech trestných činech v přechodné kategorii (délits) a o nejzávažnější kategorii trestných činů (crimes), kdy je případ předložen obvodnímu soudu poradním senátem (Chambre du Conseil) nebo poradním senátem odvolacího soudu. Obžalovaní se musí dostavit osobně, s výjimkou případů, kdy je delikt trestán pouze pokutou; v takovém případě se mohou dát zastupovat advokátem.

U obvodního soudu je v zásadě povinné právní zastoupení, výjimky jsou uvedeny v zákoně a týkají se na příklad obchodních věcí nebo řízení o předběžných opatřeních, kde nemusí být účastníci zastoupeni.

Smírčí soudy (Justices de Paix)

Existují tři smírčí soudy, jeden v Lucemburku, jeden v Esch-sur-Alzette (soudní obvod Lucemburk) a jeden v Diekirchu (soudní obvod Diekirch).

V občanskoprávních a obchodních sporech rozhoduje smírčí soudce o všech věcech, ve kterých stanoví jeho příslušnost nový občanský soudní řád nebo jiná právní ustanovení; v poslední instanci je příslušný až do částky 2 000 EUR a v případě, kdy lze jeho rozhodnutí napadnout opravným prostředkem, až do částky 10 000 EUR.

Rozhoduje v záležitostech, jako je obstavení mzdy, starobního a jiného důchodu, jakož i rozdělování obstavených částek, a to bez ohledu na výši pohledávky.

V zásadě je žaloba smírčím soudům podávána úkonem soudního vykonavatele, nazývaným obsílka (citation). V některých případech se podává návrh soudní kanceláři (greffe). Před smírčího soudce se účastníci dostavují osobně nebo v zastoupení. Zastupovat je může advokát, manžel/manželka, rodiče nebo příbuzní v přímé linii, rodiče nebo příbuzní v pobočné linii až do třetího stupně, jakož i osoby ve výlučném služebním postavení ve vztahu k některému z účastníků či osoby zaměstnané v podniku některého z účastníků.

V trestních věcech plní smírčí soudce funkci policejního soudu. V této funkci mu přísluší rozhodovat o přestupcích (contraventions nebo infractions), za které zákon ukládá trest pokuty ve výši od 25 EUR do 250 EUR, jakož i o deliktech (délits), které poradní senát (Chambre du Conseil) postupuje policejnímu soudu.

Kromě toho rozhoduje v zákonem stanovených případech o přestupcích, za které se ukládají vyšší tresty než tresty, které jsou obvykle v jurisdikci policejního soudu. Proti rozsudkům policejních soudů je vždy možné podat odvolání. Lhůta pro podání odvolání je 40 dní ode dne vynesení rozsudku, nebo – pokud byl rozsudek vydán v nepřítomnosti – od jeho osobního doručení nebo doručení do místa bydliště. O odvolání rozhoduje obvodní soud (Tribunal d'Arrondissement).

Při každém smírčím soudu působí pracovní soud, který je příslušný pro pracovněprávní spory a spory týkající se učňovských smluv. O odvolání rozhoduje Nejvyšší soudní dvůr.

Právní databáze

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup do databáze je zdarma.

Stručný popis obsahu

Odkazujeme na internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.soudů obecného soudnictví.

Odkazujeme na internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.správních soudů.

Příbuzné odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti

Poslední aktualizace: 17/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Maďarsko

Tato část poskytuje informace o organizaci obecných soudů v Maďarsku.

Obecné soudy – úvod

Systém civilního soudnictví

Soudy prvního stupně

Okresní soudy a obecné soudy

Projednávání věcí, jež ze zákona nespadají pod obecné soudy, přísluší okresním soudům (járásbíróságok).

Obecné soudy (törvényszékek) jednají jako soudy prvního stupně v těchto věcech:

  • majetkoprávní žaloby, v nichž výše nároku přesahuje 30 milionů HUF (přibližně 106 000 EUR), kromě případů, kdy je soudní řízení zahájeno spolu s žádostí o rozvod,
  • žaloby týkající se autorského práva a souvisejících práv a ochrany průmyslových patentů,
  • žaloby o náhradu škody způsobené při úředním postupu osob vykonávajících svou pravomoc v rámci veřejné správy,
  • žaloby týkající se mezinárodních dohod o přepravě zboží a zasilatelství,
  • žaloby v rámci občanských práv plynoucí z porušení osobnostních práv, včetně řízení o nárocích na odškodnění za taková porušení práv, jsou-li uplatněna při podání žaloby nebo v průběhu řízení,
  • žaloby týkající se cenných papírů,
  • žaloby pro urážku na cti,
  • některé spory podle práva obchodních společností vymezené zákonem
    1. návrhy na zrušení rozhodnutí rejstříkového soudu týkajících se zápisu společností do rejstříku;
    2. určovací žaloby týkající se existence, neplatnosti nebo účinnosti zakladatelských listin nebo stanov;
    3. návrh na soudní přezkum rozhodnutí obchodních sdružení;
    4. žaloby založené na členských vztazích – mezi členy/společníky (bývalými členy) a obchodními sdruženími a mezi členy (bývalými členy) navzájem;
    5. žaloby týkající se nabytí kvalifikovaného podílu;
    6. žaloby týkající se změny pravidel pro odpovědnost členů, kteří vlastní podíl na společnosti s ručením omezeným;
  • některé žaloby týkající se registrovaných sdružení, která nejsou obchodními sdruženími:
    1. žaloby podané orgánem odpovědným za právní dohled nad těmito sdruženími;
    2. žaloby založené na členských vztazích – mezi členy/společníky (bývalými členy) a obchodními sdruženími a mezi členy (bývalými členy) navzájem;
  • žaloby týkající se smluv o financování uzavřených s poskytovateli zdravotní péče,
  • určovací žaloby, v nichž výše nároku přesahuje výše uvedenou částku,
  • žaloby týkající se nerovných smluvních podmínek,
  • žaloby týkající se náhrady škody způsobené porušením práva na spravedlivý soudní proces a jeho ukončení v rozumné době,
  • žaloby, které obecné soudy projednávají ze zákona,
  • pokud má obecný soud příslušnost k projednání věci, jež se týká kterékoli ze stran, přísluší projednání věci danému soudu.

Soudy druhého stupně

Obecné soudy (törvényszékek): Pro věci, jež spadají do působnosti okresních soudů jednajících jako soudy prvního stupně, a věci, o nichž jednají správní a pracovní soudy.

Krajské odvolací soudy (ítélőtáblák): Pro věci, jež spadají do pravomoci obecných soudů jednajících jako soudy prvního stupně.

Kúria (nejvyšší soud): Pro věci postoupené krajskými odvolacími soudy. Rovněž pro věci, kde rozhodnutí vynesly obecné soudy jako soudy prvního stupně a kde právně zastoupené strany společně požadují, aby jejich věc rozhodl nejvyšší soud – pokud je opravný prostředek založen na porušení hmotného práva. Jedná-li se o majetkoprávní žaloby, je možné věc postoupit nejvyššímu soudu pouze v případě, že sporná částka přesahuje 500 000 HUF (přibližně 1 840 EUR).

Kúria rovněž rozhoduje ohledně návrhů na soudní přezkum.

Složení soudů

Soud prvního stupně se obvykle skládá z jednoho soudce, ale zákon může přesně stanovit, že pro určité druhy věcí se soud skládá z jednoho soudce z povolání a dvou přísedících tvořících tříčlenný senát. Při řízení mají přísedící stejná práva a povinnosti jako soudce z povolání. Avšak pouze soudci z povolání mohou vystupovat jako samosoudci nebo předsedové senátu.

Soudy druhého stupně (obecné soudy a krajské odvolací soudy) se skládají ze tří soudců z povolání.

Při soudním přezkumu zasedá Kúria ve složení tří soudců z povolání (nebo v některých případech, kdy je věc obzvláště složitá, pěti soudců z povolání).

Příslušnost soudu

Obecná příslušnost: Zpravidla je oprávněn jednat soud příslušný podle místa trvalého bydliště žalovaného, není-li výlučně příslušný jiný soud. Další pravidla příslušnosti stanoví rovněž zákon (např. nemá-li žalovaný trvalé bydliště, závisí příslušnost na jeho místě pobytu).

Zákon rovněž kromě obecné příslušnosti stanoví zvláštní důvody příslušnosti (alternativní příslušnost, výlučná příslušnost).

V případě souběhu příslušnosti, není-li stanovena výlučná příslušnost, může žalobce zahájit řízení před jiným zákonem stanoveným soudem podle svého výběru, a nikoli před obecně příslušným soudem (např. řízení o opatrovnictví může být zahájeno rovněž před soudem příslušným z hlediska trvalého bydliště dítěte, žaloba týkající se náhrady škody může být podána také u soudu příslušného z hlediska místa, kde ke škodě došlo, atd.).

V případě výlučné příslušnosti lze žalobu podat výhradně ke konkrétnímu soudu.

Systém trestního soudnictví

Soudy prvního stupně

Obecně platí, že okresní soudy mají pravomoc vést trestní řízení.

Obecné soudy však mohou vést řízení v případech, které se týkají:

  1. trestných činů, které se trestají odnětím svobody na 15 nebo více let nebo odnětím svobody na doživotí, a
  2. trestných činů proti státu (kapitola X trestního zákoníku);
  3. trestných činů proti lidskosti (kapitola XI trestního zákoníku),
  4. zločinného spolčení za účelem spáchání vraždy, usmrcení z nedbalosti (čl. 166 odst. 3 a 4 trestního zákoníku), vraždy spáchané v silném rozrušení (článek 167 trestního zákoníku), újmy na zdraví s podstatným rizikem smrti (nebo s následkem smrti) (čl. 170 odst. 6 a čl. 170 odst. 7 třetí věta trestního zákoníku), únosu (článek 175/A trestního zákoníku), obchodování s lidmi (článek 175/B trestního zákoníku), trestných činů proti pravidlům lékařské péče a lékařského výzkumu a právu na sebeurčení ve věci zdravotní péče (hlava II kapitoly XII trestního zákoníku);
  5. trestných činů proti průběhu voleb, referend, občanských iniciativ a evropských občanských iniciativ (článek 211 trestního zákoníku), zneužití utajovaných skutečností (hlava III kapitoly XV trestního zákoníku), zneužití pravomoci úřední osoby (hlava IV kapitoly XV trestního zákoníku), násilí vůči osobě požívající mezinárodní ochrany (článek 232 trestního zákoníku), vzpoury vězňů (článek 246 trestního zákoníku), maření výkonu rozhodnutí mezinárodního soudu (článek 249/B trestního zákoníku), trestných činů proti veřejné (mezinárodní) soudní moci (hlava VII a VIII kapitoly XV trestního zákoníku);
  6. teroristických činů (článek 261 trestního zákoníku), porušení mezinárodních hospodářských omezení (článek 261/A trestního zákoníku), únosu letadel, železničních vozidel, lodí a silničních vozidel hromadné dopravy nebo vozidel vhodných pro hromadnou přepravu zboží (článek 262 trestního zákoníku), účasti na zločinném spolčení (článek 263/C trestního zákoníku);
  7. zneužití vojenských výrobků a služeb a rovněž výrobků dvojího užití (článek 263/B trestního zákoníku), zneužití důvěrných informací v obchodním styku (článek 299/A trestního zákoníku), podvodu v oblasti kapitálových investic (článek 299/B trestního zákoníku), organizování pyramidových schémat (článek 299/C trestního zákoníku), praní špinavých peněz (článek 303 trestního zákoníku);
  8. obecného ohrožení, které vede k významné nebo závažné finanční újmě (čl. 259 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku), narušení provozu veřejných služeb, které má za následek významnou nebo mimořádně závažnou finanční újmu (čl. 260 odst. 3 a 4 trestního zákoníku), trestných činů proti počítačovým systémům a údajům, které způsobí významnou nebo mimořádně závažnou škodu (čl. 300/C odst. 4 písm. b) a c) trestního zákoníku), daňových podvodů a nesplnění svých povinností dohledu a auditních povinností v souvislosti s daňovým podvodem, které vedou k významné nebo závažné ztrátě příjmů (čl. 310 odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) a odst. 6 a rovněž článek 310/A trestního zákoníku), zneužití peněžních substitutů, které způsobí významnou nebo mimořádně velkou škodu (čl. 313/C odst. 5 písm. a) a čl. 313/C odst. 6 trestního zákoníku), krádeže (čl. 316 odst. 6 písm. a) a čl. 316 odst. 7 trestního zákoníku) a zpronevěry (čl. 317 odst. 6 písm. a) a čl. 317 odst. 7 trestního zákoníku) věcí významné nebo mimořádně vysoké hodnoty, podvodu, který způsobí významnou nebo mimořádně velkou škodu (čl. 318 odst. 6 písm. a) a čl. 318 odst. 7 trestního zákoníku), zpronevěry finančních prostředků, která vede k významné nebo mimořádně velké finanční újmě (čl. 319 odst. 3 písm. c) a d) trestního zákoníku), špatného hospodaření s finančními prostředky způsobeného nedbalostí, které vede k významné nebo závažné finanční újmě (čl. 320 odst. 2 trestního zákoníku), loupeže (čl. 321 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku) a rabování (čl. 322 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku) významné nebo vysoké hodnoty, vandalství, které způsobí významnou nebo mimořádně velkou škodu (čl. 324 odst. 5 a 6 trestního zákoníku), přijetí kradeného zboží významné nebo mimořádně vysoké hodnoty (čl. 326 odst. 5 písm. a) a odst. 6 trestního zákoníku), porušení autorského práva nebo souvisejících práv, které vede k významné nebo mimořádně velké finanční škodě (čl. 329/A odst. 3 trestního zákoníku) a porušení práv chráněných právem průmyslových patentů (čl. 329/D odst. 3 trestního zákoníku),
  9. trestných činů podléhajících vojenskému právu;
  10. zločinů komunismu a trestných činů, na něž se nevztahuje promlčecí lhůta podle mezinárodního práva, stanovených zákonem o trestněprávní odpovědnosti za zločiny proti lidskosti a stíhání některých trestných činů spáchaných v období komunistické diktatury a neuplatnění promlčecí lhůty na ně.

Místní příslušnost soudů je zpravidla dána místem, ve kterém je trestný čin spáchán.

Spáchal-li obžalovaný trestné činy spadající pod příslušnost různých soudů, je k projednání věci příslušný obecný soud.

Soudy druhého stupně

Obecné soudy: Pro věci, které v prvním stupni spadají do pravomoci okresního soudu.

Krajské odvolací soudy: Pro věci, které v prvním stupni spadají do pravomoci obecného soudu.

Kúria: Pro věci, které spadají do pravomoci krajského odvolacího soudu, je-li proti rozhodnutí daného soudu přípustný opravný prostředek.

Soudy třetího stupně

Krajské odvolací soudy: Pro věci, o nichž ve druhém stupni rozhodoval obecný soud.

Kúria: Pro věci, o nichž ve druhém stupni rozhodoval krajský odvolací soud.

Složení soudů

Pokud lze daný trestný čin potrestat odnětím svobody na osm nebo více let, okresní soud rozhoduje v senátu tvořeném jedním soudcem z povolání a dvěma přísedícími. V ostatních případech rozhoduje samosoudce.

Obecný soud konající jako soud prvního stupně také vede své řízení v senátu, který se skládá z jednoho soudce z povolání a dvou přísedících.

Soud rozhodující ve druhém a třetím stupni vede řízení v senátu, který se skládá ze tří soudců z povolání. Kúria rozhoduje v senátu složeném ze tří nebo pěti soudců z povolání.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Oficiální stránka maďarských soudů

Poslední aktualizace: 30/10/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Malta

Tento oddíl přináší informace o organizaci obecných soudů na Maltě.

Obecné soudy – úvod

Informace o civilních a trestních soudech na Maltě naleznete v níže uvedené tabulce.

Občanskoprávní soudnictví

Odvolací soud

Druhý stupeň

Odvolací

Odvolací soud projednává opravné prostředky proti rozsudkům občanskoprávních soudů vydaných v jejich vyšší i nižší příslušnosti. i) Tento soud projednává opravné prostředky proti rozsudkům prvního dvora občanskoprávního soudu a úseku pro věci rodinného práva občanskoprávního soudu. ii) Tento soud projednává rovněž opravné prostředky proti občanskoprávním rozsudkům smírčího soudu, rozsudkům tribunálu pro drobné nároky a správních tribunálů.

i) Soud je tvořen třemi soudci.


ii) Soud je tvořen samosoudcem.

Občanskoprávní soud: První dvůr občanskoprávního soudu


Občanskoprávní soud (úsek dobrovolné soudní příslušnosti)





Občanskoprávní soud (úsek pro věci rodinného práva)

První stupeň

První dvůr občanskoprávního soudu (First Hall of the Civil Court) projednává všechny občanskoprávní a/nebo obchodní věci, které přesahují věcnou příslušnost smírčího soudu. Ve své ústavní příslušnosti projednává rovněž věci související s porušením lidských práv a základních svobod, jejichž ochrana je zakotvena v Ústavě a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Úsek dobrovolné soudní příslušnosti (Voluntary Jurisdiction Section) občanskoprávního soudu je soudem dobrovolné soudní příslušnosti pro rozhodování o zbavení nebo omezení svéprávnosti u osob postižených duševní poruchou, jmenování zákonných zástupců pro tyto osoby, zahajování dědických řízení a potvrzování vykonavatelů závěti. Je taktéž místem pro uložení tajných závětí.

Tento soud (Family Section) projednává všechny rodinné věci, jako např. zneplatnění manželství, odluku, rozvod, výživné a svěření dětí do péče.

Soudu předsedá soudce. 




Soudu předsedá soudce.




Soudu předsedá soudce.

Smírčí soud (Court of Magistrates)

První stupeň

V občanskoprávních věcech mají smírčí soudy pouze nižší příslušnost prvního stupně, v zásadě omezenou na nároky nepřevyšující 15 000 EUR.

Soudu předsedá smírčí soudce (magistrate).

Smírčí soud pro Gozo (Court of Magistrates for Gozo)

První stupeň

V občanskoprávních věcech má tento soud dvojí příslušnost: nižší, která je srovnatelná s příslušností stejného soudu na Maltě, a vyšší, která je stejná, jako má první dvůr občanskoprávního soudu, vyjma jeho ústavní příslušnosti, a jako má občanskoprávní soud (úsek dobrovolné soudní příslušnosti) na Maltě.

Soudu předsedá smírčí soudce (magistrate).

Tribunál pro drobné nároky (Small Claims Tribunal)

První stupeň

Tribunál ve zkráceném řízení projednává podle práva a zásad spravedlnosti drobné nároky nepřevyšující 5 000 EUR.

Soudu předsedá rozhodce (adjudicator).

Trestní soudy

Trestní odvolací soud

Druhý stupeň

Tento soud v rámci své vyšší příslušnosti projednává opravné prostředky podané osobami, které byly odsouzeny trestním soudem. Tento soud v rámci své nižší příslušnosti projednává opravné prostředky proti trestním rozsudkům smírčího soudu jednajícího jako trestní soud.

Soud je tvořen třemi soudci. Soud je tvořen samosoudcem.

Trestní soud

První stupeň

Jde o trestní soud, který projednává trestní věci přesahující působnost smírčího soudu.

Předsedá mu soudce zasedající s devítičlennou porotou.

Smírčí soud (Court of Magistrates)

První stupeň

V trestních věcech má tento soud dvojí příslušnost: jako trestní soud pro rozhodování o trestných činech spadajících do jeho příslušnosti a jako vyšetřující soud v případě trestných činů, o kterých rozhoduje trestní soud. i) Trestní soud – rozhoduje ve věci všech trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody nejvýše šest měsíců. ii) Vyšetřující soud – provádí přípravná řízení ve věci závažných trestných činů a následně věc předává státnímu zástupci. Pokud obviněný nevznáší námitky, může státní zástupce předat věci, za které lze uložit až deset let odnětí svobody, zpět smírčímu soudu, aby je projednal a vynesl rozsudek.

Soudu předsedá smírčí soudce.

Smírčí soud pro Gozo (Court of Magistrates for Gozo)

První stupeň

V trestních věcech má smírčí soud pro Gozo stejnou příslušnost jako smírčí soud, pokud jedná jako trestní soud a jako vyšetřující soud.

Soudu předsedá smírčí soudce.

Soud pro mladistvé (Juvenile Court)

První stupeň

Tento soud pro věci nezletilých rozhoduje o trestním stíhání nezletilých mladších šestnácti let a v dalších řízeních, která se jich týkají. Soud může rovněž nařídit ústavní péči.

Předsedá mu smírčí soudce a dva členové.

Právní databáze

Na maltských stránkách „Organizace soudnictví v členských státech – Malta“ naleznete podrobné informace a odkazy na příslušné databáze.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti, kultury a samosprávy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – Sentenzi Online

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – soudní řízení

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – přehled soudních řízení

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – statistika

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – soudní dražby

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – občanskoprávní formuláře (v maltštině)

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní znalci

Odkaz se otevře v novém okně.Právní služby (sbírka zákonů Malty)

Poslední aktualizace: 22/12/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Nizozemí

Tento oddíl obsahuje informace o organizaci obecných soudů v Nizozemsku.

Okresní soudy

Většina soudních řízení začíná u okresního soudu (rechtbank). V Nizozemsku existuje jedenáct okresních soudů.

Každý soud tvoří několik senátů:

  • pro občanské právo (spory mezi občany)
  • pro správní právo (spory mezi občanem a vládou)
  • pro trestní právo (trestné činy)
  • pro místní věci (kantonzaken týkající se například nájemného, dluhů, odvolání proti dopravním pokutám, pracovněprávních sporů a přestupků)

Opravné prostředky

Účastník řízení, který s rozhodnutím okresního soudu nesouhlasí, se proti němu může odvolat. Trestní a občanské věci projednává jeden ze čtyř odvolacích soudů (gerechtshoven). Ve správních věcech může podle předmětu odvolání opravný prostředek projednat:

  • odvolací soud
  • Ústřední odvolací soud (Centrale Raad van Beroep)
  • Odvolací soud pro věci obchodu a průmyslu (College van Beroep voor het Bedrijfsleven)
  • Státní rada (Raad van State), oddělení pro správní spory (Afdeling bestuursrechtspraak)

Nejvyšší soud (Hoge Raad)

Nejvyšší soud je v Nizozemsku nejvyšším soudem ve věcech občanského, trestního a daňového práva. Nejvyšší soud může zvrátit rozhodnutí, zejména rozhodnutí odvolacích soudů (proti jejichž rozhodnutím lze podat Nejvyššímu soudu kasační opravný prostředek – cassatie). Nejvyšší soud odpovídá rovněž za zajištění právní jednotnosti a rozvoj nizozemského práva.

Více informací o organizaci soudního systému je k dispozici na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.rechtspraak.nl

Právní databáze

Soudy zveřejňují velkou část vynesených rozhodnutí. Rozhodnutí a rozsudky jsou veřejnosti zpřístupněny zahrnutím do databáze na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.rechtspraak.nl

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Nizozemský soudní systém a nizozemský Nejvyšší soud

Odkaz se otevře v novém okně.Informace o nizozemském soudním systému (v angličtině)

Poslední aktualizace: 25/02/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Rakousko

Tento oddíl poskytuje informace o obecných soudech pro občanské a trestní věci v Rakousku.

Obecné soudy – úvod

Obecné soudy jsou rozděleny do čtyř stupňů. V současnosti (září 2019) jsou za rozhodování v právních věcech odpovědné tyto soudy:

  • 115 okresních soudů (Bezirksgerichte)
  • 20 zemských soudů (Landesgerichte)
  • 4 vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte)
  • Nejvyšší soud (Oberster Gerichtshof)

Od začátku roku 2013 se prostřednictvím sloučení okresních soudů ve spolkových zemích Horní Rakousko, Dolní Rakousko a Štýrsko celkový počet těchto soudů postupně snižoval a od 1. července 2014 je jich 116. Na druhou polovinu roku 2017 a pro roky 2018 a 2019 již byly v soustavě okresních soudů stanoveny další změny, v jejichž důsledku se počet okresních soudů sníží o tři.

Veřejné zájmy chrání v trestních věcech tato státní zastupitelství:

  • 16 úřadů státního zastupitelství (Staatsanwaltschaften)
  • Ústřední státní zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci (Zentrale Staatsanwaltschaft zur Verfolgung von Wirtschaftsstrafsachen und Korruption)
  • 4 vrchní státní zastupitelství (Oberstaatsanwaltschaften)
  • nejvyšší státní zastupitelství (Generalprokuratur).

Pro výkon soudem uložených trestů odnětí svobody je příslušných 28 věznic.

A. Organizace soudů: Civilní a trestní soudnictví

V prvním stupni se spory přidělují buď okresním soudům, nebo zemským soudům. Vymezení příslušnosti se v zásadě provádí podle druhu sporné věci (výlučná příslušnost) a u všech ostatních záležitostí podle hodnoty předmětu sporu (příslušnost podle hodnoty). Výlučná příslušnost vždy předchází příslušnosti podle hodnoty.

V trestních věcech se příslušnost řídí výší trestu za daný trestný čin.

Okresní soudy (první organizační úroveň)

Okresní soudy jsou soudy prvního stupně. Jsou příslušné pro:

  • rozhodování občanskoprávních sporů s hodnotou do 15 000 EUR (příslušnost podle hodnoty)
  • rozhodování určitých druhů věcí (bez ohledu na výši sporované částky), jde zejména o rodinné věci, věci týkající se nájemního práva a výkony rozhodnutí (výlučná příslušnost)
  • rozhodování v trestních věcech o veškerých přečinech sankcionovaných pouze peněžitým trestem, peněžitým trestem a trestem odnětí svobody v délce maximálně jednoho roku nebo pouze trestem odnětí svobody (např. ublížení na zdraví z nedbalosti, krádež).

Zemské soudy, resp. soudy prvního stupně (druhá organizační úroveň)

Zemské soudy (v trestních věcech), resp. soudy prvního stupně (Gerichtshöfe erster Instanz) (v občanskoprávních věcech) jsou příslušné:

  • rozhodovat v prvním stupni věci, které nejsou vyhrazeny okresním soudům. Kromě toho mají výlučnou příslušnost pro spory podle zákona o atomové energii a zákona o ochraně údajů, pro spory v oblasti hospodářské soutěže nebo spory o autorská práva
  • rozhodovat v druhém stupni o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů.

Vrchní zemské soudy, resp. soudy druhého stupně (třetí organizační úroveň)

Vrchní soudy tvoří třetí organizační úroveň. Mají sídlo ve Vídni (příslušnost pro Vídeň, Dolní Rakousko a Burgenlandsko), ve Štýrském Hradci (příslušnost pro Štýrsko a Korutany), v Linci (příslušnost pro Horní Rakousko a Salcbursko) a v Innsbrucku (příslušnost pro Tyrolsko a Vorarlbersko).

Jak v občanských, tak trestních věcech projednávají tyto soudy pouze opravné prostředky (druhý stupeň).

Kromě toho mají tyto soudy zvláštní úlohu v oblasti správy soudnictví. Předseda vrchního zemského soudu, resp. soudu druhého stupně je vedoucí správy všech soudů v daném soudním obvodu. V této funkci je jeho jediným a bezprostředním nadřízeným spolkový ministr spravedlnosti.

Nejvyšší soud (čtvrtá organizační úroveň)

Nejvyšší soud ve Vídni je nejvyšší soudní instancí ve věcech občanského a trestního práva. Společně s Ústavním soudem (Verfassungsgericht) a Správním soudem (Verwaltungsgericht) je označován jako nejvyšší soudní dvůr (Höchstgericht). To znamená, že proti jeho rozhodnutím není možný žádný další (vnitrostátní) opravný prostředek.

Rozsudky nejvyššího soudu mají zásadní roli pro jednotnou aplikaci práva na celém území státu.

Přestože nižší soudy nejsou ze zákona jeho rozhodnutími vázány, zpravidla se judikaturou nejvyššího soudu řídí.

B. Civilní soudnictví

Civilní soudnictví se dělí na obecná občanskoprávní řízení, pracovněprávní řízení, obchodní věci a nesporná řízení.

V obecném občanském soudním řízení se rozhoduje o všech soukromoprávních záležitostech, jež nespadají do pravomoci obchodních soudů nebo soudů pro pracovní záležitosti nebo které se řeší v rámci nesporného řízení.

C. Opravné prostředky

C.1 Instanční postupy ve věcech občanskoprávních

V rámci obecného občanského soudního řízení existují v zásadě dva různé instanční postupy, přičemž oba mohou být třístupňové. V prvním stupni se spory přidělují buď okresním soudům, nebo zemským soudům.

Je-li soudem prvního stupně okresní soud, podává se opravný prostředek k soudu prvního stupně, kde o něm bude rozhodovat odvolací senát (Berufungssenat).

Pokud v prvním stupni rozhoduje soud prvního stupně, podává se odvolání k soudu druhého stupně, kde o něm bude rozhodovat odvolací senát ve druhém stupni.

Soudy druhého stupně pouze přezkoumávají rozhodnutí soudů prvního stupně. Rozhodují proto ve věci zásadně jen na základě návrhů předložených v závěru ústního jednání soudu prvního stupně a předmětného skutkového stavu k tomuto okamžiku. Soudy druhého stupně mohou ve věci rozhodnout samy (rozsudek potvrdit nebo jej změnit). Za tímto účelem mohou řízení – v rámci vymezeném návrhy a vyjádřeními v prvním stupni – uskutečnit zcela nebo částečně znovu nebo je mohou doplnit nebo mohou rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a tomuto soudu nařídit nové rozhodnutí, anebo odvolání zamítnout.

Ve věcech, které vyžadují rozhodnutí o právních otázkách zásadního významu, lze podat i další opravný prostředek k nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud už rozhoduje jen o právních otázkách, a je proto při svém rozhodování vázán předchozími zjištěnými skutečnostmi. Posuzuje proto už jen správnost rozhodnutí, jež bylo na tomto základě přijato, nebo prohlašuje neplatnost a v omezeném rozsahu i procesní vady předchozího řízení. Nejvyšší soud nemá jen funkci kasační. Může ve věci i sám rozhodnout (rozhodnutí potvrdit, nebo změnit), může zrušit dosavadní rozhodnutí a soudu prvního nebo druhého stupně nařídit nové rozhodnutí, anebo odvolání zamítnout.

V prvním stupni rozhoduje ve většině případů samosoudce (a pouze ve sporech nad 100 000 EUR na žádost jedné ze stran senát složený ze tří soudců). Ve druhém stupni rozhoduje senát složený ze tří soudců, u nejvyššího soudu pak senát složený z pěti soudců. Jedná-li se o právní otázku zásadního významu (například o změnu ustálené judikatury), zasedá na nejvyšším soudě takzvaný posílený senát, který se skládá z jedenácti soudců.

C.2 Opravné prostředky v trestních věcech

V trestněprávním řízení existují dva stupně.

Pokud ve věci v prvním stupni rozhoduje okresní soud, lze opravný prostředek podat:

  • pro neplatnost
  • proti výroku o vině a uloženém trestu

O odvolání rozhoduje senát složený ze tří soudců zemského soudu.

Rozhoduje-li ve věci v prvním stupni samosoudce zemského soudu (v případě všech zločinů a přečinů, u nichž sazba trestu odnětí svobody není vyšší než pět let – např. křivá výpověď u soudu), lze opravný prostředek podat:

  • pro neplatnost
  • proti výroku o vině a uloženém trestu

O odvolání rozhoduje senát složený ze tří soudců vrchního zemského soudu.

Rozhoduje-li ve věci v prvním stupni zemský soud ve složení s laickými přísedícími (Schöffengericht) nebo s porotou (Geschworenengericht), musí být podána žaloba na neplatnost k nejvyššímu soudu. Pokud se však opravný prostředek týká jen výroku o uloženém trestu, rozhodne ve věci nadřazený vrchní zemský soud.

D. Opravné prostředky

V rámci obecného občanského soudního řízení je možné rozsudky prvního stupně napadnout opravným prostředkem odvolání. Odvolání lze ve všech případech podat z důvodu neplatnosti nebo nesprávného právního posouzení, v určitých záležitostech nebo v každém případě od hodnoty sporu 2 700 EUR i z důvodu procesní vady řízení nebo nesprávného zjištění skutečností.

Rozhodnutí soudů druhého stupně lze napadnout opravným prostředkem dovolání (Revision). Tento opravný prostředek adresovaný nejvyššímu soudu však podléhá – v závislosti na věcné podstatě – různým omezením. V zásadě rozhoduje nejvyšší soud už jen o právních otázkách značného významu, proto je existence takové právní otázky předpokladem k tomu, aby nejvyšší soud dovolání připustil. Nehledě na to jsou rozsudky druhého stupně v určitých záležitostech s hodnotou sporu do 5 000 EUR v každém případě nenapadnutelné, nebo musí být dovolání podané k nejvyššímu soudu přípustné i v druhém stupni (bezprostředně nebo novým návrhem), pokud hodnota sporu nepřesahuje 30 000 EUR.

E. Právní databáze

Všeobecné informace o rakouském systému soudnictví jsou k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách rakouského ministerstva spravedlnosti.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano, přístup na internetové stránky rakouského ministerstva spravedlnosti je zdarma.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní příslušnost – Rakousko

Poslední aktualizace: 14/10/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Polsko

Tento oddíl obsahuje informace o organizaci obecných soudů v Polsku.

Obecné soudy

Systém obecných soudů v Polsku zahrnuje odvolací (sądy apelacyjne), krajské (sądy okręgowe) a okresní soudy (sądy rejonowe). Tyto soudy rozhodují mimo jiné ve věcech trestního práva, rodinného práva a práva mladistvých, obchodního práva, pracovního práva a práva sociálního zabezpečení – s výjimkou věcí, u nichž jsou věcně příslušné jiné, specializované soudy, např. soudy vojenské.

Obecné soudy rovněž vedou pozemkové knihy, hypoteční rejstřík, jakož i rejstřík zástav a národní soudní rejstřík a národní rejstřík trestů.

Civilní soudy

U každého odvolacího, krajského i okresního soudu existuje občanskoprávní úsek.

Trestní soudy

U každého odvolacího, krajského i okresního soudu existuje trestněprávní úsek.

Právní databáze

Na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.polské vlády je k dispozici seznam právních předpisů publikovaných od roku 1918.

Přístup do databáze je zdarma.

Poslední aktualizace: 10/12/2012

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Portugalsko

Tento oddíl obsahuje informace o organizaci obecných soudů v Portugalsku.

Organizace obecných soudů

Vedle Ústavního soudu (Tribunal Constitucional), který má zvláštní pravomoc konat v ústavněprávních otázkách, existují v Portugalsku následující kategorie soudů:

  1. Nejvyšší soud (Supremo Tribunal de Justiça) a soudy prvního a druhého stupně;
  2. Nejvyšší správní soud (Supremo Tribunal Administrativo) a ostatní správní a daňové soudy;
  3. Účetní dvůr (Tribunal de Contas).

Dále mohou existovat také námořní soudy, rozhodčí soudy a smírčí soudy.

Zákon stanoví, v jakých případech a v jaké podobě mohou výše zmíněné soudy samostatně nebo společně tvořit kompetenční soud (tribunal dos conflitos), který řeší spory týkající se soudní pravomoci.

Aniž jsou dotčena ustanovení o vojenských soudech (tribunais militares), jež mohou být zřízeny během válečného stavu, jsou zakázány soudy s výhradní pravomocí rozhodovat o určitých kategoriích trestných činů.

Soudy

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud je nejvyšším orgánem v hierarchii obecných soudů, aniž by zasahoval do pravomoci Ústavního soudu. Skládá se ze senátů, které rozhodují v občanských, trestních a sociálních věcech.

Sídlí v Lisabonu a do jeho jurisdikce patří celé území Portugalska.

Nejvyšší soud zasedá pod vedením předsedy v plénu (které tvoří soudci ze všech senátů), plenárním zasedání specializovaných senátů nebo jednotlivých senátech.

S výhradou zákonem stanovených výjimek rozhoduje Nejvyšší soud pouze o právních otázkách.

Odvolací soudy

Odvolací soudy (tribunais da relação) jsou zpravidla soudy druhého stupně.

V současné době odvolací soudy sídlí v Lisabonu, Portu, Coimbře, Évoře a v Guimarãesi. Působí pod vedením předsedy ve formě pléna nebo senátů.

Odvolací soudy zahrnují senáty pro občanské, trestní a sociální věci, pro rodinné právo a mladistvé, podnikání, duševní vlastnictví a hospodářskou soutěž, regulaci a dohled. Existence senátů pro sociální věci, rodinné právo a mladistvé, podnikání, duševní vlastnictví a hospodářskou soutěž, regulaci a dohled bude záviset na množství nebo složitosti práce, kterou je třeba vykonat. Tyto senáty jsou zřízeny příkazem Nejvyšší rady soudnictví na návrh předsedy příslušného odvolacího soudu.

Soudy prvního stupně (tribunais judiciais de 1.ª instância)

Soudy prvního stupně zpravidla tvoří okresní soudy (tribunais de comarca). Tyto soudy jsou příslušné ve všech věcech, jež nejsou přiděleny jiným soudům. Okresní soudy mají všeobecnou i specializovanou příslušnost.

Okresní soudy jsou rozděleny na sekce se specializovanou nebo všeobecnou příslušností a rovněž na místní „pomocné“ sekce. Sekce jsou pojmenovány podle druhu řízení, jímž se zabývají, a podle názvu obce, v níž se nacházejí.

Zřízeny mohou být tyto sekce se specializovanou příslušností:

  1. ústřední sekce pro občanské věci (central cível);
  2. místní sekce pro občanské věci (local cível);
  3. ústřední sekce pro trestní věci (central criminal);
  4. místní sekce pro trestní věci (local criminal);
  5. místní sekce pro přestupky (local de pequena criminalidade);
  6. sekce pro trestní vyšetřování (instrução criminal);
  7. sekce pro rodinné právo a mladistvé (família e menores);
  8. sekce pro pracovní právo (trabalho);
  9. sekce pro obchodní právo (comércio);
  10. sekce pro výkon rozhodnutí (execução).

Podle okolností daného případu rozhodují soudy prvního stupně jako samosoudci, v plénu nebo v plénu s porotou. Každý okresní soud má předsedu, který má pravomoci týkající se zastupování a vedení, řízení případů a administrativního a provozního řízení.

Je-li u téhož soudu nebo v téže sekci více než pět soudců, může předseda po projednání s ostatními soudci navrhnout Nejvyšší radě soudnictví soudce-koordinátora (magistrado judicial coordenador) pro jednu či více sekcí, a to s předchozím souhlasem příslušného soudce. Soudce-koordinátor plní podle pokynů předsedy úkoly, které mu jsou svěřeny, aniž by bylo dotčeno právo postoupit věc soudu vyššího stupně (avocação), a pokud jej k tomu předseda vyzve, musí podat zprávu o své činnosti.

Správní a daňové soudy

Správní a daňové soudy mají pravomoc rozhodovat o žalobách a opravných prostředcích týkajících se urovnání sporů vyplývajících z právních vztahů ve správních a daňových věcech. Existují tyto správní a daňové soudy:

  1. Nejvyšší správní soud;
  2. ústřední správní soudy;
  3. obvodní správní soudy;
  4. daňové soudy.

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud je nejvyšším orgánem v hierarchii správních a daňových soudů, aniž by zasahoval do pravomoci Ústavního soudu.

Sídlí v Lisabonu a do jeho jurisdikce patří celé území Portugalska.

Nejvyšší správní soud tvoří jeden senát pro správní spory a jeden senát pro daňové spory. Odpovídá zejména za rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím ústředních správních soudů.

Nejvyšší správní soud působí pod vedením předsedy, jemuž jsou nápomocni tři místopředsedové.

V závislosti na povaze projednávaných záležitostí rozhoduje soud v plénu, na plenárním zasedání každého senátu nebo v jednotlivých senátech. Plénum a plenární zasedání každého senátu zkoumají pouze právní otázky.

Ústřední správní soudy

Ústřední správní soudy jsou v rámci správní jurisdikce zpravidla soudy druhého stupně. V současnosti existují dva ústřední správní soudy (jeden pro severní a jeden pro jižní oblast).

Jejich hlavním úkolem je rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím obvodních správních soudů a daňových soudů.

Každý soud tvoří jeden senát pro správní spory a jeden senát pro daňové spory.

Ústřední správní soudy působí pod vedením předsedy, jemuž jsou nápomocni dva místopředsedové.

Ústřední správní soudy zkoumají skutkovou podstatu i právní otázky.

Obvodní správní soudy a daňové soudy

Jedná se o soudy prvního stupně, jejichž hlavním úkolem je rozhodovat o sporech ve správních a daňových záležitostech. Mohou fungovat samostatně pod názvem obvodní správní soud či daňový soud, nebo mohou být sloučeny a fungovat společně pod názvem správní a daňový soud.

Působí pod vedením předsedy, kterého na dobu pěti let jmenuje Nejvyšší rada pro správní a daňové soudy (Conselho Superior dos Tribunais Administrativos e Fiscais – CSTAF).

Zpravidla je tvoří samosoudce, zákon však stanoví, že v určitých případech může soud zasedat v jiném složení.

Smírčí soudy

Smírčí soudy (julgados de paz) nabízejí alternativní způsob řešení sporů, které mají výlučně občanskou povahu, ve věcech týkajících se malých peněžních částek, jež však nezahrnují rodinné, dědické nebo pracovní právo.

Podle stávajícího znění zákona č. 78/2011 ze dne 13. července 2011 mají smírčí soudy pravomoc projednávat určovací žaloby, jejichž hodnota nepřesahuje příslušnost soudů prvního stupně (15 000 EUR).

Podle § 9 téhož zákona jsou smírčí soudy příslušné také pro projednávání a rozhodování v těchto věcech:

  1. žaloby na splnění povinnosti, s výjimkou žalob týkajících se dodržení finančních smluv o přidružení;
  2. žaloby na vydání věci;
  3. žaloby vyplývající z práv a povinností společných vlastníků, pokud příslušná valná hromada nerozhodla o povinném rozhodčím řízení k urovnání sporů mezi společnými vlastníky, nebo mezi společnými vlastníky a správcem;
  4. žaloby k vyřešení sporů mezi vlastníky budov týkajících se dočasného průchodu, přirozeného odvádění vody, stavebních prací na ochranu před povodněmi, sdílení odvodních stok, kanálů a plotů; otevírání oken, dveří, verand a podobných zařízení; odvodu dešťové vody ze střechy, vysazování stromů a keřů, vnitřních a vnějších dělicích zdí;
  5. žaloby na znovunabytí majetku, žaloby na ochranu držby, žaloby týkající se vydržení, nabytí a rozdělení (společného majetku);
  6. žaloby týkající se práva na užívání a správu majetku ve společném vlastnictví, práv na využití povrchu pozemku, požívacího práva, práva na používání a obývání bytu a věcného práva podle smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení;
  7. žaloby týkající se nájmu nemovitostí s výjimkou vystěhování;
  8. žaloby týkající se občanskoprávní odpovědnosti, a to smluvní i mimosmluvní;
  9. žaloby v souvislosti s neplněním smluv vyjma pracovních smluv a zemědělského nájmu;
  10. žaloby týkající se obecné záruky za závazky.

Smírčí soudy mají také pravomoc projednávat žádosti o odškodnění na základě občanskoprávní odpovědnosti, pokud nebylo vzneseno obvinění nebo pokud bylo obvinění staženo, a to v důsledku:

  1. ublížení na zdraví;
  2. ublížení na zdraví z nedbalosti;
  3. pomluvy;
  4. křivého obvinění;
  5. krádeže;
  6. hmotné škody;
  7. pozměnění mezníků;
  8. podvodu k získání jídla, nápojů nebo služeb.

Podle § 16 má každý smírčí soud mediační službu, jež je k dispozici osobám, které ji vyžadují jako alternativní způsob řešení sporů. Tato služba má podporovat včasné urovnání sporu dohodou stran. Služba je příslušná k mediaci v jakýchkoli sporech, jež mohou být předmětem mediace, a to i ve sporech, jež nespadají do pravomoci smírčích soudů.

Poslední aktualizace: 13/09/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Rumunsko

Tato stránka poskytuje informace o obecných rumunských soudech.

Úvod do soustavy soudů v Rumunsku

Systém soudní moci v Rumunsku má tuto strukturu:

Soudy a státní zastupitelství

1. úroveň

  1. Okresní soudy (176)
  2. Státní zastupitelství

2. úroveň

  1. Tribunály (42)
  2. Specializované tribunály (3)
  3. Tribunál pro mladistvé a rodinné právo (1)
  4. Státní zastupitelství

3. úroveň

  1. Odvolací soudy (15)
  2. Státní zastupitelství

4. úroveň

  1. Nejvyšší kasační a trestní soud
  2. Státní zastupitelství
  • Systém soudní moci v Rumunsku zahrnuje Nejvyšší kasační a trestní soud a ostatní soudy.

Soudy

Nejvyšší kasační a trestní soud

Jako nejvyšší soud v Rumunsku je Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší kasační a trestní soud jedinou soudní institucí s pravomocí zajišťovat jednotný výklad a uplatňování práva ostatními soudy. Pro dosažení tohoto cíle je hlavním postupem dovolání v zájmu práva.

Nejvyšší kasační a trestní soud je rozdělen do čtyř úseků, z nichž každý má vlastní působnost:

  • úsek občanskoprávní I,
  • úsek občanskoprávní II,
  • úsek trestněprávní,
  • úsek pro správní a daňové soudnictví.

Dalšími útvary Nejvyššího kasačního a trestního soudu s vlastní působnosti jsou čtyři senáty pěti soudců, smíšené sekce (Secțiile Unite), senát pro dovolání v zájmu práva a senát pro objasňování určitých právních otázek.

Úsek občanskoprávní I a II a úsek pro správní a daňové soudnictví Nejvyššího kasačního a trestního soudu se zabývají opravnými prostředky proti rozhodnutím odvolacích soudů a opravnými prostředky proti jiným soudním rozhodnutím, jak je stanoveno zákonem, a opravnými prostředky proti nepravomocným rozhodnutím nebo soudním aktům jakékoliv povahy, které nelze napadnout jinými způsoby a v jejichž případě byla soudní řízení před odvolacím soudem přerušena.

Úsek trestněprávní Nejvyššího kasačního a trestního soudu projednává:

  1. v prvním stupni věci a návrhy, které jsou podle zákona postoupeny Nejvyššímu kasačnímu a trestnímu soudu jako soudu prvního stupně.

Úsek trestněprávní Nejvyššího kasačního a trestního soudu se jako soud prvního stupně zabývá trestnými činy týkajícími se velezrady, trestnými činy spáchanými senátory, poslanci a europoslanci, členy vlády, soudci Ústavního soudu, členy Vrchní rady soudců a státních zástupců, soudci Nejvyššího kasačního a trestního soudu a státními zástupci při tomto soudu;

  1. dovolání proti rozsudkům v trestněprávních věcech vyneseným v prvním stupni odvolacími soudy a vojenským odvolacím soudem;
  2. dovolání proti rozsudkům v trestněprávních věcech vyneseným v prvním stupni odvolacími soudy, vojenským odvolacím soudem a úsekem trestněprávním Nejvyššího kasačního a trestního soudu;
  3. opravné prostředky proti nepravomocným rozhodnutím nebo soudním aktům jakékoliv povahy, které nelze napadnout jinými způsoby a v jejichž případě byla soudní řízení před odvolacím soudem přerušena;
  4. odvolání proti pravomocným rozsudkům vyneseným v trestním řízení, jak je stanoveno v zákoně;
  5. žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce za účelem objasnění určitých právních otázek;
  6. spory o příslušnost, kdy je pro dotčené soudy obecným soudem vyššího stupně;
  7. žádosti o postoupení příslušným odvolacím soudem jinému odvolacímu soudu;
  8. jiné věci stanovené zákonem.

Senáty pěti soudců

Podle článku 24 znovu vyhlášeného zákona č. 304/2004 v platném znění senáty pěti soudců projednávají odvolání proti rozsudkům vyneseným v prvním stupni úsekem trestněprávním Nejvyššího kasačního a trestního soudu, dovolání proti rozhodnutím vyneseným v odvolacím řízení senáty pěti soudců poté, co byly uznány jako přípustné, návrhy na přezkum závěrů vydaných v prvním stupni úsekem trestněprávním Nejvyššího kasačního a trestního soudu, zákonem stanovené disciplinární věci a jiné věci, které jim jsou postoupeny a které ze zákona spadají do jejich působnosti, a dovolání proti rozhodnutím zamítajícím postoupení Ústavnímu soudu, jež vynesl jiný senát pěti soudců. V souladu s čl. 51 odst. 3 znovu vyhlášeného zákona č. 317/2004 se panely pěti soudců zabývají dovoláními proti rozhodnutím Vrchní rady soudců a státních zástupců ve věcech disciplinárních.

Nejvyšší kasační a trestní soud zasedá ve smíšených sekcích za účelem:

  1. vyřizování žádostí o změnu judikatury Nejvyššího kasačního a trestního soudu;
  2. konzultací s Ústavním soudem k ověření ústavnosti zákonů před jejich vyhlášením.

Odvolací soud

V čele rumunských Odkaz se otevře v novém okně.odvolacích soudů stojí předseda, kterému může napomáhat jeden či dva zástupci.

Odvolací soud má zvláštní úseky nebo senáty pro:

  • občanské věci,
  • trestní věci,
  • věci týkající se mladistvých nebo rodinného práva,
  • správní a daňové spory,
  • věci týkající se pracovních sporů a sociálního zabezpečení, společností, obchodního rejstříku, insolvence, nekalé hospodářské soutěže nebo jiné věci a
  • námořní a říční věci.

Patnáct odvolacích soudů má právní subjektivitu, přičemž pod každý z nich spadá několik tribunálů (přibližně tři).

V občanských věcech projednávají odvolací soudy tyto věci:

jako soudy prvního stupně žaloby týkající se správních a daňových sporů, a to v souladu se zvláštními právními předpisy;

jako odvolací soudy opravné prostředky proti rozhodnutím tribunálů vyneseným v prvním stupni;

jako dovolací soudy dovolání proti rozhodnutím tribunálů o odvolání nebo proti rozhodnutím tribunálů vyneseným v prvním stupni, proti nimž se podle zákona nelze odvolat, a jiné věci výslovně stanovené zákonem.

V trestních věcech projednávají odvolací soudy tyto věci:

Jako soudy prvního stupně:

  • trestné činy stanovené v článcích 394-397, 399-412 a 438-445 trestního zákoníku,
  • trestné činy týkající se národní bezpečnosti Rumunska, které jsou stanoveny ve zvláštních zákonech,
  • trestné činy spáchané soudci okresních soudů nebo tribunálů a státními zástupci ze státních zastupitelství při těchto soudech,
  • trestné činy spáchané advokáty, notáři, soudními exekutory nebo auditory Účetního dvora a externími veřejnými auditory,
  • trestné činy spáchané vůdci náboženských uskupení ustanovených v souladu se zákonem a dalšími čelními představiteli těchto uskupení, kteří mají alespoň biskupskou či rovnocennou hodnost,
  • trestné činy spáchané pomocnými soudci Nejvyššího kasačního a trestního soudu, soudci odvolacích soudů a vojenského odvolacího soudu a státními zástupci ze státních zastupitelství při těchto soudech,
  • trestné činy spáchané členy Účetního dvora, předsedou Legislativní rady, veřejným ochráncem práv, jeho zástupci a kvestory,
  • návrhy na postoupení jiné jurisdikci, jak je stanoveno v právních předpisech.

Jako odvolací soudy projednávají opravné prostředky proti rozsudkům okresních soudů a tribunálů v souvislosti s trestními věcmi, které byly vyneseny v prvním stupni.

Odvolací soudy rozhodují také spory o příslušnost mezi tribunály nebo mezi okresními soudy a tribunály v oblasti jejich působnosti a mezi okresními soudy v působnosti různých tribunálů, avšak v oblasti působnosti odvolacího soudu.

Odvolací soudy rozhodují rovněž o žádostech o vydání nebo převoz odsouzených osob do zahraničí.

Tribunály

Odkaz se otevře v novém okně.42 vnitrostátních tribunálů má právní subjektivitu a je organizováno na úrovni žup. Soudní příslušnost každého tribunálu zahrnuje všechny okresní soudy na úrovni župy, v níž se tribunál nachází.

Tribunály mají zvláštní úseky nebo senáty pro:

  • občanské věci,
  • trestní věci,
  • věci týkající se mladistvých nebo rodinného práva,
  • správní a daňové spory,
  • věci týkající se pracovních sporů a sociálního zabezpečení, společností, obchodního rejstříku, insolvence, nekalé hospodářské soutěže nebo jiné věci a
  • námořní a říční věci.

V občanských věcech se tribunály zabývají těmito věcmiy:

Jako soudy prvního stupně projednávají tribunály všechny návrhy, pro něž nejsou podle zákona příslušné jiné soudy.

Jako odvolací soudy projednávají opravné prostředky proti rozhodnutím okresních soudů vyneseným v prvním stupni.

Jako dovolací soudy projednávají dovolání proti rozhodnutím okresních soudů, proti nimž se podle zákona nelze odvolat, a jiné věci výslovně stanovené zákonem.

V trestních věcech se tribunály zabývají těmito věcmi:

Jako soudy prvního stupně:

  • trestnými činy proti životu, tělesné integritě a zdraví, trestnými činy proti osobní svobodě, závažnými trestnými činy proti majetku, trestnými činy s mimořádně závažnými důsledky, trestnými činy týkajícími se obchodování s migranty, mučení, korupce a služebních povinností, zveřejněním státních tajných zpravodajských informací, zveřejněním služebních nebo neveřejných tajných zpravodajských informací, nelegálním nabytím finančních prostředků, zpronevěrou, nedodržením režimu stanoveného pro jaderný materiál či jiné radioaktivní látky, nedodržením režimu stanoveného pro výbušniny, přenosem viru získaného syndromu selhání imunity, trestnými činy proti bezpečnosti a integritě informačních systémů a dat a zakládáním organizovaných zločineckých skupin,
  • úmyslnými trestnými činy, které mají za následek usmrcení určité osoby,
  • trestnými činy, s ohledem na něž trestní stíhání vedlo Ředitelství pro vyšetřování organizované trestné činnosti a terorismu (Direcția de Investigare a Infracțiunilor de Criminalitate Organizată) nebo Národní protikorupční ředitelství, ledaže podle zákona spadají do působnosti soudů vyššího stupně,
  • trestnými činy týkajícími se praní peněz a daňových úniků podle článku 9 zákona č. 241/2005 o předcházení daňovým únikům a boji proti nim v platném znění,
  • jinými trestnými činy, které ze zákona spadají do jejich působnosti.

Tribunály rozhodují o sporech o příslušnost mezi okresními soudy v jejich oblasti působnosti a o dovoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve věcech stanovených zákonem.

Okresní soudy

Okresní soudy nemají právní subjektivitu a jsou zřízeny na úrovni žup a v Bukurešti.

V občanských věcech se okresní soudy zabývají především těmito věcmi:

  • návrhy, které jsou podle občanského zákoníku v kompetenci opatrovnických soudů a soudů pro rodinné právo, s výjimkou případů, kdy zákon výslovně stanoví jinak,
  • návrhy týkajícími se zápisů do záznamů o osobním stavu v souladu se zákonem,
  • návrhy týkajícími se správy mnohopatrových budov, bytů nebo prostor ve výlučném vlastnictví různých osob nebo návrhy týkajícími se právních vztahů mezi sdruženími vlastníků a dalších fyzických případně právnických osob,
  • návrhy na vystěhování,
  • návrhy týkajícími se společných zdí nebo příkopů, vzdálenosti mezi budovami nebo výsadbou, práva na volný průchod a jiných věcných břemen nebo omezení vlastnických práv stanovených zákonem, na kterých se dohodly strany nebo která uložil soud,
  • návrhy týkajícími se změn nebo označování hranic,
  • návrhy na ochranu držby,
  • návrhy týkajícími se povinností vykonávat nebo nevykonávat činnosti, jejichž hodnotu nelze vyjádřit penězi, a to bez ohledu na to, zda se zakládají na smlouvě, s výjimkou případů, pro něž jsou podle zákona příslušné jiné soudy,
  • návrhy na soudní prohlášení za mrtvého,
  • návrhy na soudní rozdělení, a to bez ohledu na dotčenou hodnotu,
  • návrhy ve věcech týkajících se dědictví, a to bez ohledu na dotčenou hodnotu,
  • návrhy týkajícími se adverzní držby, a to bez ohledu na dotčenou hodnotu,
  • návrhy ve věcech týkajících se držby půdy, s výjimkou případů, pro něž jsou podle zákona příslušné jiné soudy,
  • jinými návrhy, jejichž hodnotu lze vyjádřit penězi, a to do výše 200 000 RON, bez ohledu na to, zda mají strany sporu status odborníka.

Okresní soudy mimoto projednávají opravné prostředky proti rozhodnutím orgánů místní samosprávy a jiných subjektů s takovouto pravomocí ve věcech stanovených zákonem a jiné návrhy, které podle zákona spadají do jejich působnosti.

V trestních věcech se okresní soudy zabývají především těmito věcmi:

obecně všemi trestnými činy s výjimkou trestných činů, které podle zákona projednávají v prvním stupni tribunály, odvolací soudy nebo Nejvyšší kasační a trestní soud.

Platné informace o těchto soudech jsou k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.soudním portálu spravovaném rumunským ministerstvem spravedlnosti.

Právní databáze

Na internetu jsou k dispozici tyto právní databáze:

Poslední aktualizace: 24/02/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Slovinsko

Tato část obsahuje informace o soustavě soudů s obecnou působností ve Slovinsku.

Soudy s obecnou působností

Podle článku 98 zákona o soudech patří ve Slovinsku mezi soudy s obecnou působností:

  • okresní soudy (okrajna sodišča),
  • krajské soudy (okrožna sodišča),
  • vrchní soudy (višja sodišča),
  • Nejvyšší soud Republiky Slovinsko (Vrhovno sodišče Republike Slovenije), dále jen Nejvyšší soud (Vrhovno sodišče).

Příslušnost okresních soudů

Podle článku 99 zákona o soudech mají slovinské okresní soudy příslušnost v těchto věcech:

Trestní věci

  1. Rozhodovat v prvním stupni o trestných činech, za něž lze uložit peněžitý trest nebo odnětí svobody v délce trvání až tři roky, s výjimkou trestných činů proti cti a dobré pověsti spáchaných prostřednictvím tisku, rozhlasu, televize nebo jiného veřejného sdělovacího prostředku.
  2. Vést vyšetřování výše uvedených trestných činů.
  3. Provádět další zákonem stanovené činnosti.

Občanskoprávní věci

Rozhodovat v prvním stupni:

  1. v občanských věcech podle občanského soudního řádu,
  2. v dědických a jiných nesporných věcech, nestanoví-li zákon jinak, a ve věcech týkajících se řízení u katastru nemovitostí,
  3. ve věcech výkonu a zajištění pohledávek, není-li zákonem stanoveno jinak.

Jiné věci

Rozhodování jiných věcí, o nichž to stanoví zákon.

Právní pomoc

Řešit záležitosti související s právní pomocí, u kterých není příslušný ze zákona jiný soud, a poskytovat mezinárodní právní pomoc v případě přestupků.

Příslušnost krajských soudů

Podle článku 101 zákona o soudech jsou slovinské krajské soudy příslušné v těchto případech:

Trestní věci

  1. Rozhodovat v první stupni o trestných činech, které nespadají do působnosti okresních soudů.
  2. Vést vyšetřování nebo provádět vyšetřovací úkony u trestných činů (vymezených výše v bodě 1).
  3. Provádět přípravné řízení a rozhodovat v prvním stupni o trestných činech spáchaných nezletilými osobami.
  4. Rozhodovat v prvním stupni o výkonu trestního rozsudku vydaného cizím soudem.
  5. Vykonávat trestní rozsudky (vydané v rámci řízení uvedených výše bodech 1, 3 a 4) a vykonávat trestní rozsudky okresních soudů.
  6. Povolovat zásahy do lidských práv a základních svobod.
  7. Rozhodovat v přípravném senátu (rovněž v trestních věcech náležících do působnosti okresních soudů).
  8. Provádět další zákonem stanovené činnosti.
  9. Vykonávat dohled nad zákonným a řádným výkonem trestu odnětí svobody a dohlížet na zacházení se zadrženými osobami.

Plnění úkolů v bodech 1, 2, 3, 6, 7 a 8 v komplexnějších věcech, které se týkají organizované a hospodářské trestné činnosti, terorismu, korupce a podobné trestné činnosti, mají v odpovědnosti specializovaná oddělení (krajských) soudů.

Občanskoprávní věci

Rozhodovat v prvním stupni:

  1. v občanskoprávních věcech podle občanského soudního řádu,
  2. ve věcech uznávání rozhodnutí cizích soudů,
  3. ve věcech nuceného vyrovnání, konkursu a likvidace, které náleží do působnosti soudu, a souvisejících sporů,
  4. ve sporech v oblasti práv duševního vlastnictví,
  5. o návrzích na vydání předběžných opatření podaných před zahájením sporu, o kterých soud rozhodne v souladu s pravidly pro obchodní spory, nebo věcí, v nichž byla dohodnuta působnost rozhodčích orgánů, a vydání předběžných opatření ve věcech v souvislosti s duševním vlastnictvím,
  6. v nesporných řízeních stanovených zákonem.

Jiné věci

  • vedení obchodního rejstříku,
  • rozhodování jiných věcí, o nichž to stanoví zákon,
  • výkon činností souvisejících s poskytováním právní pomoci v občanských, trestních a jiných věcech,
  • poskytování mezinárodní právní pomoci.

Příslušnost vrchních soudů

Podle článku 104 zákona o soudech jsou slovinské vrchní soudy příslušné v těchto případech:

  1. rozhodovat v druhém stupni o odvoláních proti rozhodnutím okresních a krajských soudů v rámci svého soudního obvodu,
  2. rozhodovat kompetenční spory mezi okresními a krajskými soudy ve svém soudním obvodu a o přenesení příslušnosti na jiný okresní nebo krajský soud v rámci svého soudního obvodu,
  3. provádět další zákonem stanovené činnosti.

Právní databáze

Název a internetová adresa databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Soudnictví Republiky Slovinsko

Je přístup k databázi zdarma?

Ano, přístup k databázi je zdarma.

Stručný popis obsahu

Prostřednictvím odkazu Odkaz se otevře v novém okně.Soudnictví Republiky Slovinsko je možné nahlížet do několika databází, jako jsou:

  • soudní systém Republiky Slovinsko,
  • soudní správa,
  • veřejné rejstříky (katastr nemovitostí, soudní rejstřík).

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Seznam soudů

Poslední aktualizace: 16/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Slovensko

Tento oddíl obsahuje informace o organizaci obecných soudů na Slovensku.

Obecné soudy – úvod

Soudní moc ve Slovenské republice vykonávají nezávislé a nestranné soudy. Na všech úrovních jsou soudní záležitosti odděleny od záležitostí ostatních vnitrostátních orgánů.

Právní databáze

Databáze Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky Odkaz se otevře v novém okně.Slov-Lex

Projekt Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky týkající se „elektronické sbírky právních aktů (Slov-Lex)“ se zakládá na dvou vzájemně propojených informačních systémech:

  1. eZbierka (eSbírka) – informační systém poskytující adresátům práva závazná konsolidovaná znění právních předpisů a jiných norem v elektronické podobě
  2. eLegislatíva (eLegislativa) – informační systém pro řízení procesů ve všech fázích legislativního postupu, který je vybaven pokročilými editačními nástroji pro tvůrce legislativy

Přínosy pro cílové skupiny:

Základní právní zásadu, že všichni jsou obeznámeni s platnými a účinnými právními předpisy a jsou si vědomi svých práv a povinností, lze vzhledem k rostoucímu objemu a složitosti právních norem v praxi uplatňovat stále obtížněji. Projekt Slov-Lex přispěje k lepšímu naplňování této zásady zajištěním skutečného přístupu všech osob k platným právním předpisům:

  • občané – zejména část projektu týkající se eSbírky přinese prospěch v podobě formálně a obsahově lepšího a bezplatného přístupu k platným právním předpisům a zvýšení informovanosti o nových právních předpisech
  • právníci – získají nepřetržitý přístup k platným právním předpisům a možnost upozorňování na nové právní předpisy Slovenské republiky nebo Evropské unie, a to jak obecně, tak i konkrétně s ohledem na předpisy upravující oblasti, na něž se specializují
  • podnikatelé – rovněž získají bezplatný a nepřetržitý přístup k platným právním předpisům a možnost upozorňování na nové právní předpisy Slovenské republiky nebo Evropské unie, a to jak obecně, tak i konkrétně s ohledem na předpisy upravující oblasti, v nichž podnikají; lepší regulační prostředí vytvoří příznivější podmínky pro podnikání a sníží administrativní zátěž spojenou s podnikáním
  • orgány místní samosprávy – získají bezplatný a nepřetržitý přístup k pramenům platného práva a současně se sníží jejich administrativní zátěž (administrativně náročná a nákladná povinnost umožnit v pracovních dnech nahlížení do Sbírky zákonů, která je spojena s odběrem Sbírky zákonů v listinné podobě a jejího archivování), a to nahrazením zatěžující povinnosti zajistit v pracovních dnech asistovaný přístup do Sbírky zákonů
  • orgány státní správy – projekt zajistí na straně jedné bezplatný a nepřetržitý přístup k pramenům platného práva a na straně druhé sníží administrativní zátěž, a tudíž i finanční náklady legislativního postupu, a umožní rovněž lepší plnění úkolů v oblasti zákonodárství a provádění právních předpisů Evropské unie
  • justiční orgány – získají nepřetržitý a rychlý přístup k právu platnému kterýkoli zvolený den v minulosti, a možnost odkazů ze soudních rozhodnutí na právní předpisy platné v daném čase, což umožní omezit přinejmenším částečně rutinní činnosti a zvýšit efektivitu práce soudců a soudních úředníků
  • zákonodárné orgány – budou moci využívat účinný nástroj tvorby právních předpisů a správy legislativního postupu, který je zbaví některých náročných administrativních úkonů a umožní jim soustředit se více na obsah projednávaných návrhů

Organizace obecných soudů

Soustava soudů Slovenské republiky

Soustavu soudů Slovenské republiky tvoří:

  • okresní soudy (54)
  • krajské soudy (8)
  • Specializovaný trestní soud
  • Nejvyšší soud Slovenské republiky

Příslušnost soudů

Okresní soudy

Okresní soudy jednají jako soudy prvního stupně v občanských a trestních věcech, nestanoví-li právní předpisy upravující soudní řízení jinak.

Zabývají se také volebními věcmi, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

Krajské soudy

Krajské soudy jednají jako soudy druhého stupně v občanských a trestních věcech, v nichž rozhodovaly okresní soudy jako soudy prvního stupně.

Předpisy upravující soudní řízení upřesňují občanské a trestní věci, ve kterých krajské soudy jednají jako soudy prvního stupně.

Krajské soudy jednají jako soudy prvního stupně ve správních věcech, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Zabývají se rovněž ostatními věcmi, pokud tak stanoví zvláštní zákon (zákon č. 166/2003 Sb., o ochraně soukromí před neoprávněným použitím informačně-technických prostředků a o změně a doplnění některých zákonů).

Specializovaný trestní soud

Specializovaný trestní soud rozhoduje v trestních věcech a v jiných věcech, jak stanoví předpisy upravující soudní řízení.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud jedná:

  • o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů a Specializovaného trestního soudu v případech, kdy tak stanoví předpisy upravující soudní řízení,
  • o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů, krajských soudů, Specializovaného trestního soudu a Nejvyššího soudu v případech, kdy tak stanoví předpisy upravující soudní řízení,
  • o sporech o věcnou příslušnost mezi soudy a orgány veřejné správy,
  • o odnětí a přikázání věci jinému než příslušnému soudu v případech, kdy tak stanoví předpisy upravující soudní řízení,
  • v jiných věcech, pokud tak stanoví zákon nebo mezinárodní smlouva.

Nejvyšší soud vykonává přezkum rozhodovací činnosti soudů v pravomocně skončených věcech.

Nejvyšší soud dbá o jednotný výklad a jednotné uplatňování zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů:

  • prostřednictvím vlastní rozhodovací činnosti
  • vydáváním stanovisek zaměřených na sjednocení výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů
  • zveřejňováním pravomocných soudních rozhodnutí zásadního významu ve sbírce stanovisek Nejvyššího soudu a rozhodnutí soudů Slovenské republiky.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti

Poslední aktualizace: 15/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Finsko

V tomto oddíle najdete informace o obecných a správních soudech ve Finsku.

Obecné a správní soudy – úvod

Soudy ve Finsku se rozdělují na obecné soudy, které se zabývají občanskoprávními a trestněprávními věcmi, správní soudy, které zajišťují dohled nad správními akty, a určité zvláštní soudy.

Termínem „obecné soudy“ se označují soudy s obecnou příslušností. Jinými slovy, zabývají se právními spory, které nespadají do příslušnosti žádného jiného soudu. Finské obecné soudy tvoří

  • 20 okresních soudů (käräjäoikeudet/tingsrätterna),
  • odvolacích soudů (hovioikeudet/hovrätterna) a
  • Nejvyšší soud (korkein oikeus/högsta domstolen).

Ve Finsku jsou správní soudy obecnými správními soudy (hallinto-oikeudet/förvaltningsdomstolarna).

Obecné správní soudy se rozdělují na Nejvyšší správní soud (korkein hallinto-oikeus/högsta förvaltningsdomstolen) a krajské správní soudy. Ve Finsku existuje šest krajských správních soudů: správní soudy v Helsinkách, Hämeenlinně, východním Finsku, severním Finsku, Turku a Vaase. Kromě toho mají Alandy samostatný správní soud, jenž se nazývá Správní soud v Alandách.

Nejvyšší správní soud je ve správních věcech soudem poslední instance.

Okresní soudy

Odkaz se otevře v novém okně.Okresní soudy plní úlohu soudů prvního stupně. Zabývají se trestněprávními a občanskoprávními věcmi a některými petičními záležitostmi, jako jsou rozvody. V současné době ve Finsku existuje 20 okresních soudů. Jejich velikost se značně liší jak z hlediska personálu, tak z hlediska množství případů. Okresní soudy ročně řeší okolo 550 000 případů (80 000 trestních věcí, 420 000 občanskoprávních věcí a 50 000 věcí v nesporném řízení). Okresní soudy mají celkem okolo 1 900 zaměstnanců.

Právní předpisy upravující činnost a správu okresních soudů jsou stanoveny v zákoně o okresních soudech (käräjäoikeuslaki/tingsrättslag) a průvodní vyhlášce, jakož i v jednacím řádu okresních soudů. Soudce, který je předsedou soudu prvního stupně, je podle tohoto zákona rovněž vedoucím správy daného soudu.

Okresní soud má také jako ostatní členy přísedící, kteří se podílejí na rozhodování v závažnějších trestních věcech a záležitostech týkajících se pozemkových práv. Přísedící jsou jmenováni obecními radami. Ministerstvo spravedlnosti schvaluje počet přísedících, které má každá obec zvolit. Odměna se přísedícím vyplácí ze státních fondů.

Postup při řízení u okresních soudů

Občanské řízení u okresního soudu má dvě fáze: přípravnou fázihlavní slyšení. Přípravná fáze začíná písemným prohlášením stran. Případy týkající se nesporných nároků jsou často urovnány již v této fázi. Ústní příprava se koná v přípravném jednání před jedním soudcem.

Není-li v této fázi dosaženo urovnání, věc je postoupena k samostatnému hlavnímu slyšení. U hlavního slyšení může být přítomen jeden nebo tři soudci. Pokud je to možné, hlavní slyšení se koná bezprostředně po přípravné fázi.

trestních věcech složení soudu závisí na trestném činu. Jedná-li se o drobný trestný čin, věc může projednat jeden soudce, avšak závažnější trestné činy obvykle projednává senát složený z jednoho soudce a dvou přísedících, nebo tří soudců.

Trestní řízení se řídí stejnými zásadami jako občanskoprávní řízení. Trestní řízení může rovněž začít přípravným jednáním. Soud může žalovaného požádat, aby se k případu vyjádřil před hlavním slyšením. Řízení je ústní a rozsudek je založen na skutečnostech a důkazech, které strany soudu předloží. Veškeré důkazy se provádějí při hlavním líčení. Také v trestních věcech se hlavní slyšení koná bezprostředně po přípravném jednání, je-li to možné. Složení soudu se nesmí během hlavního slyšení měnit. Některé trestní věci mohou být za podmínek stanovených zákonem projednány v písemném řízení bez uspořádání hlavního slyšení.

V případech, kdy soud nedosáhne shody ohledně rozsudku, se hlasuje; každý člen senátu má jeden hlas. V případě nerozhodného výsledku u občanskoprávní věci zvítězí možnost, které dává přednost soudce, u trestní věci má přednost mírnějších alternativa.

Rozsudek se skládá z rozhodnutí a odůvodnění. Ve většině případů je rozsudek obvykle vynesen na konci hlavního slyšení. V rozsáhlých nebo jinak složitých věcech však může být rozsudek vynesen nejpozději dva týdny po hlavním slyšení. V takovém případě si účastníci mohou rozsudek vyzvednout v písemné podobě v kanceláři soudu.

Odvolací soud

Ve Finsku je pět Odkaz se otevře v novém okně.odvolacích soudů: v Helsinkách, východním Finsku (v Kuopiu), Rovaniemi, Vaase a Turku.

Odvolací soudy jakožto soudy druhého stupně projednávají odvolání a stížnosti proti rozhodnutím okresních soudů. V některých případech mohou odvolací soudy jednat jako soudy prvního stupně. Například projednávají věci týkající se trestných činů soudců nebo vyšších veřejných činitelů správních soudů v rámci jejich příslušnosti.

Každý odvolací soud je rovněž odpovědný za výkon dohledu nad činností okresních soudů v jeho jurisdikci, jakož i za některé soudní správní záležitosti, např. vydávání prohlášení Radě pro jmenování soudců o uchazečích o místo soudce u okresního nebo odvolacího soudu. Odvolací soud musí vydat prohlášení ve složení stanoveném zákonem. Za fungování a produktivitu soudu odpovídá předseda odvolacího soudu.

Odvolací soud se dělí na oddělení. Oddělení se skládá z vedoucího soudce a dalších soudců. Případy obvykle projednává senát složený ze tří soudců.

Řízení u odvolacích soudů

V určitých trestních a občanskoprávních věcech navrhovatel potřebuje, aby odvolací soud připustil opravné prostředky k dalšímu přezkumu. Ustanovení týkající se přípustnosti opravných prostředků k dalšímu přezkumu stanoví zákon. Věc se projednává v písemném řízení nebo při ústním hlavním slyšení.

Nejvyšší soud

Ve Finsku Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud je nejvyšším odvolacím soudem. Je rozdělen do komor, které jsou usnášeníschopné, pokud je přítomno pět členů.

Aby bylo možné se s případem obrátit na Nejvyšší soud, musí příslušná strana podat opravný prostředek proti rozsudku soudu. Nejvyšší soud žádost přezkoumá a rozhodne, zda je v dané věci opravný prostředek přípustný. Rozhodnutí přijímá senát složený ze dvou nebo tří členů. Opravný prostředek lze připustit pouze za podmínek stanovených zákonem.

Nejvyšší soud je od roku 1980 institucí vytvářející precedenty. V praxi rozhodnutí Nejvyššího soudu vytvářejí právní normy, které musí ostatní soudy v podobných případech dodržovat. V případech, kdy odvolací soud jednal jako soud prvního stupně, není nutné žádat o připuštění opravného prostředku.

Nejvyššímu soudu předsedá při plnění jeho funkcí předseda. Ostatní členové nejvyššího soudu se nazývají soudci. Věc může předložit generální tajemník, referendář, vrchní tajemník soudu nebo tajemník soudu.

Kromě projednávání věcí v soudním řízení odpovídá Nejvyšší soud za jmenování soudců obecných soudů na funkční období delší než jeden rok. Nejvyšší soud rovněž vydává prohlášení o zákonech a milostech prezidenta, které předloží prezident republiky k potvrzení.

Řízení u Nejvyššího soudu je obvykle písemné, ale je-li to nezbytné, lze uspořádat ústní slyšení.

Obecné správní soudy

Správní soudy

Ústava Finska vyžaduje, aby bylo právo při všech veřejných činnostech přísně dodržováno. Osoba nebo korporace, která se domnívá, že rozhodnutí státu nebo orgánu místní samosprávy ve věci, která se jí týká, je nezákonné, má zpravidla právo podat proti tomuto rozhodnutí odvolání.

Při rozhodování musí orgán poskytnout informace o tom jak a kde proti rozhodnutí podat odvolání. V mnoha případech je možné nejdříve požádat příslušný správní orgán o opravu, poté může nespokojená strana podat odvolání u Odkaz se otevře v novém okně.správního soudu. Soudní obvody správních soudů jsou založeny na finských regionech, takže jeden obvod pokrývá jeden nebo více regionů.

Při odvolání správní soud přezkoumá zákonnost rozhodnutí orgánu. Je-li navrhovatel nespokojen s rozhodnutím správního soudu, ve většině případů je možné se dále odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu nebo alespoň Nejvyšší správní soud požádat o připuštění opravného prostředku.

Ustanovení o správních soudech jsou stanovena v zákoně o správních soudech (hallinto-oikeuslaki/lag om förvaltningsdomstolarna 430/1999), vládní vyhlášce o soudní příslušnosti správních soudů (valtioneuvoston asetus hallinto-oikeuksien tuomiopiireistä/statsrådets förordning om förvaltningsdomstolarnas domkretsar 865/2016) a v různých jednacích řádech. Procesní ustanovení, která se používají pro správní soudy, jsou stanovena v zákoně o správním soudním řízení (hallintolainkäyttölaki/förvaltningsprocesslag 586/1996).

Ročně je u správních soudů podáno okolo 20 000 odvolání. Většina těchto případů se týká odvolání, ale správní soudy rovněž projednávají správní spory a případy podání. Klasifikace rejstříku zahrnuje téměř 300 různých kategorií případů, což ukazuje širokou škálu věcí, které správní soudy projednávají. Správní soudy jsou obecnými krajskými soudy a zpravidla se zabývají veškerými záležitostmi správní spravedlnosti. Některé záležitosti jsou však centralizovány k některým správním soudům:

  • správní soud v Helsinkách má výlučnou pravomoc v záležitostech týkajících se daně z přidané hodnoty a cel,
  • správní soud ve Vaase má výlučnou pravomoc v záležitostech týkajících se povolení a donucení podle zákona o vodách a zákona o ochraně životního prostředí,
  • správní soud v Hämeenlinně projednává odvolání týkající se zemědělských dotací, podpory rozvoje venkova a strukturální podpory zemědělství,
  • správní soud v severním Finsku projednává odvolání ve věcech týkajících se dotací na chov a přirozenou obživu sobů, jakož i odvolání v některých věcech, o nichž bylo rozhodnuto podle skoltského zákona (kolttalaki/skoltlag 253/1995).

Členy správního soudu jsou předseda soudu a soudci správního soudu. Předseda soudu řídí činnost soudu a je odpovědný za jeho produktivitu. Správní soud se pro svou činnost může rozdělit na oddělení. V čele oddělení stojí soudce s právním vzděláním jmenovaný jako vedoucí oddělení. Mezi zaměstnance správních soudů kromě soudců správních soudů patří referendáři a administrativní zaměstnanci. Celkem mají správní soudy okolo 550 zaměstnanců.

Složení správního soudu pro rozhodnutí

Správní soudy rozhodují v senátu, které jsou obvykle usnášeníschopné, jsou-li přítomni tři členové. Členy správního soudu jsou předseda soudu a soudci správního soudu. V některých věcech, jako jsou záležitosti týkající se duševního zdraví nebo péče o dítě, se na projednání a rozhodnutí věci může podílet také odborník, který je členem na částečný úvazek. Záležitosti v souladu se zákonem o ochraně životního prostředí a zákona o vodách se projednávají ve složení, které se skládá ze členů s právním vzděláním a odborníků v oblasti přírodních věd nebo strojírenství. Obvykle má senát pro rozhodnutí v těchto věcech čtyři členy.

Správní soudy mohou rovněž rozhodovat v některých jednoduchých odvoláních v menším složení, pokud tím není ohrožena právní ochrana účastníků.

O určitých odvoláních uvedených v zákoně lze rozhodnout ve složení dvou členů, je-li záležitost jasná a nevyžaduje nový výklad práva. Sem patří některá odvolání týkající se daní z příjmu a nemovitosti a daně z vozidla a stavebních povolení. Pokud se senát ve složení dvou členů na rozhodnutí neshodne, o věci musí rozhodnout obvyklé složení tří členů. Jeden člen může rozhodnout např. o odvoláních týkajících se pokut za parkování, poplatků za odtažená vozidla, řidičské průkazy nebo pokuty ve veřejné dopravě. Jeden člen může také rozhodovat o všech dočasných zákazech vymáhání a zakázat nebo pozastavit vymáhání daní nebo plateb.

Řízení u správních soudů

U správních soudů se věc projednává především v písemném řízení, ale ústní slyšení a soudní výklad se v posledních letech staly běžnější. Počet ústních slyšení se zvýšil zejména u věcí týkajících se ochrany dítěte nebo cizinců.

Navrhovatel nebo žalobce má zpravidla povinnost předložit své nároky a důvody pro tyto nároky. Správní soud je však z moci úřední odpovědný za zajištění řádného přezkumu věci. Podle zákona o správním soudním řízení musí správní soud přezkoumat věc v takovém rozsahu, kterou požaduje nestrannost a spravedlivost řízení a povaha věci.

Správní soudy se snaží projednat své případy v pořadí, v jakém jsou doručeny. Některé věci jsou však projednány urgentně. Jakmile se věc u správního soudu považuje za zahájenou, referendář připraví případ. Mezi referendáře u správních soudů patří pomocní soudci a notáři, občas také správní soudci. Referendář je odpovědný za získání všech požadovaných prohlášení nebo zpráv od příslušných orgánů, jakož i vyslechnutí účastníků.

Jakmile je věc zahájena, jsou přezkoumány předpoklady pro řízení a v případech odvolání jsou od orgánu odpovědného za napadené rozhodnutí získány prohlášení a veškeré související podklady. Poté jsou vyslechnuti všichni ostatní účastníci a navrhovatel.

Referendář připraví návrh rozhodnutí o projednávané věci. Soudce se seznámí s podklady a návrhem rozhodnutí, poté se o věci rozhoduje na zasedání správního soudu.

Správní soud vezme v úvahu všechny okolnosti vzniklé v dané věci a rozhodne, které okolnosti jsou pro rozhodnutí relevantní. Pokud členové podílející se na rozhodnutí nedosáhnou shody, hlasuje se. Referendář má právo vyjádřit ve věci nesouhlasné stanovisko. Po zasedání lze stále revidovat odůvodnění, a jakmile je podepsáno, předá se rozhodnutí účastníkům.

Nejvyšší správní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší správní soud je ve správních věcech soudem poslední instance a v záležitostech týkajících se soudního řízení má nejvyšší soudní pravomoci.

Většina kategorií věcí, které projednává Nejvyšší správní soud, jsou odvolání týkající se jiných správních soudů. V některých případech musí navrhovatel Nejvyšší správní soud nejdříve požádat o přípustnost opravných prostředků.

Ve Finsku je také možné podat odvolání proti rozhodnutí vlády nebo ministerstva, tj. nejvyšších orgánů výkonné moci.

Nejvyšší správní soud může také vydávat prohlášení a předkládat návrhy k legislativním otázkám. Také vykonává dohled nad soudním řízení v oblasti své působnosti. Jeho povinností je zajistit, aby systém správních soudů fungoval jednotně a efektivně. Nejvyšší správní soud je rovněž odpovědný za jmenování soudců správních soudů na funkční období delší než jeden rok.

Činnost Nejvyššího správního soudu řídí předseda. Ostatní členové Nejvyššího správního soudu se nazývají soudci. Počet soudců je okolo dvaceti. Kromě toho má Nejvyšší správní soud okolo 50 referendářů a odpovídající počet dalších zaměstnanců. Nejvyšší správní soud je rozdělen na komory. V čele zaměstnanců kanceláře stojí generální tajemník.

Ročně je u Nejvyššího správního soudu podáno okolo 6 000 odvolání. O věcech před Nejvyšším soudem obvykle rozhoduje senát pěti soudců. Při zamítnutí přípustnosti opravných prostředků se senát může skládat ze tří soudců. Ve věcech, na něž odkazuje zákon o vodách a zákon o ochraně životního prostředí, jakož i ve věcech, které se týkají některých práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, je komora složena ze členů s právním vzděláním a dvou odborníků na částečný úvazek. Odborníci mají postavení nezávislého soudce. Nejvyšší správní soud projednává věci primárně písemným postupem, počet nařízení ústních jednání a soudních přezkumů je každým rokem nižší než 10.

Databáze právních předpisů a webové stránky

Název databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Finlex

Odkaz se otevře v novém okně.Internetové stránky finského soudnictví

Je přístup na webovou stránku nebo do databáze zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Webová stránka Odkaz se otevře v novém okně.Oikeus.fi obsahuje informace o soudním systému Finska. Je to centralizovaná internetová služba pro ty, kteří hledají informace o soudech, státních zástupcích, soudních vykonavatelích a kancelářích právních pomoci a dalších orgánech veřejné moci, které se ve Finsku zabývají výkonem soudnictví.

Naleznete zde například nejnovější judikaturu odvolacích a správních soudů. Rozsáhlejší databáze týkající se Nejvyššího soudu, odvolacích, správních a zvláštních soudů jsou dostupné prostřednictvím bezplatné služby Odkaz se otevře v novém okně.Finlex, kterou spravuje finské ministerstvo spravedlnosti.

Poslední aktualizace: 14/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Švédsko

Tato část podává informace o organizaci obecných soudů ve Švédsku.

Obecné soudy – úvod

Obecné soudy se zabývají trestněprávními a občanskoprávními případy. Jsou uspořádány do systému tří stupňů:

Obecné správní soudy se zabývají případy souvisejícími s veřejnou správou. Jsou uspořádány do systému tří stupňů:

Kromě toho existuje několik zvláštních soudů a tribunálů, které projednávají specifické typy případů a záležitostí, jako napříkladOdkaz se otevře v novém okně.pracovní soud (Arbetsdomstolen) nebo Odkaz se otevře v novém okně.obchodní soud (Marknadsdomstolen).

Poslední aktualizace: 22/10/2015

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Anglie a Wales

Tato stránka obsahuje informace o obecných soudech v Anglii a Walesu.

Soudy obecné – úvod

Organizace různých soudů v Anglii a Walesu je následující. Více informací najdete na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby Jejího Veličenstva (Her Majesty's Courts Service), která zajišťuje správu a podporu všech soudů kromě Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud

Dne 1. října 2009 převzal Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud Spojeného království (Supreme Court of the United Kingdom) jurisdikci Odvolacího výboru Sněmovny lordů (Appellate Committee of the House of Lords). Dále převzal jemu postoupené funkce Soudního výboru královské Soukromé rady (Judicial Committee of the Privy Council, nejvyšší odvolací soud pro několik nezávislých zemí Britského společenství, britských zámořských území a držav Britského království).

Nejvyšší soud je konečným odvolacím soudem ve Spojeném království jak pro trestní, tak pro civilní věci, i když u skotských trestních věcí není možné podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu. Přípustnost podání opravného prostředku k Nejvyššímu soudu bude zpravidla přiznána pouze tehdy, pokud věc vykazuje právní otázky veřejného zájmu.

Odvolací soud (Court of Appeal)

Odvolací soud je rozdělen na trestní a civilní úseky a zpravidla zasedá v Londýně.

Trestní úsek (Criminal Division), kterému předsedá lord nejvyšší soudce (Lord Chief Justice), projednává odvolání proti trestům a rozsudkům od osob uznaných vinnými, anebo odsouzených Korunním soudem (Crown Court). Trestní úsek odvolacího soudu má pravomoc zrušit nebo potvrdit odsuzující rozsudek, nařídit obnovu řízení a u odvolání proti trestu změnit výši trestu (ale nezvyšovat ho). Nicméně v případě, že Odkaz se otevře v novém okně.nejvyšší státní zástupce (Attorney General) podává opravný prostředek odvolacímu soudu, má soud pravomoc zvýšit trest vyměřený v rozsudku, pokud ho považuje za příliš mírný.

Soud má širší soudní pravomoc vyslechnout odvolání ad hoc, jako například odvolání týkající se přístupu veřejnosti k informacím, odvolání proti soudním rozhodnutím o trestním stíhání, vydaným protiprávně, a různá odvolání na základě ustanovení trestního zákona z roku 2002 (Proceeds of Crime Act 2002). Navíc se soud zabývá odvoláními proti rozhodnutím válečného soudu (Court Martial).

V trestním úseku odvolacího soudu obvykle zasedají společně tři soudci v senátu, ale soud vydává pouze jedno jediné rozhodnutí (názor většiny).

V čele civilního úseku odvolacího soudu stojí předseda (Master of the Rolls). Soud projednává odvolání většinou proti rozhodnutím Vrchního soudu (včetně kancléřského oddělení, oddělení královniny lavice a rodinného oddělení – Chancery, Queens Bench a Family Division) a dále proti rozhodnutím soudů jednotlivých hrabství Anglie a Walesu a určitých tribunálů. Tři lordi soudci (Lord Justices) obvykle zasedají společně a tvoří senát. Při svém rozhodování mohou soudci nařídit cokoliv, o čemž rozhodnou, že mělo být učiněno soudem, který ve věci rozhodoval. V některých případech dochází k nařízení obnovy řízení.

U odvolacího soudu jsou svědci slyšeni pouze zřídka. Rozhodnutí se obvykle zakládá na podkladech a zápisech z předchozích jednání a argumentech právníků, kteří vystupují za strany sporu.

Vrchní soud

Vrchní soud sídlí v Londýně, i když soudní případy mohou být projednávány v jiných částech Anglie a Walesu. Vrchní soud může projednávat téměř veškeré civilní žaloby – i když v praxi projednává většinou rozsáhlejší nebo složitější případy. Soud je organizován ve třech úsecích:

  • Oddělení královniny lavice (Queen’s Bench Division) je nejrozsáhlejším ze všech tří úseků a zabývá se širokým spektrem občanskoprávních případů. Ty zahrnují žaloby o náhradu škody vzniklou porušením smluvních povinností, občanskoprávní delikty, veřejné pomluvy a hanobení, dále obchodní spory, spory v oblasti technologií a konstrukce a námořní případy (občanskoprávní žaloby týkající se lodí, jako jejich srážky, škody na nákladu a záchrana).
  • Kancléřské oddělení (Chancery Division) se zaměřuje zvláště na majetkové záležitosti, včetně správy pozůstalostí, na výklad závětí, na patenty a práva duševního vlastnictví, úpadek a platební neschopnost a dále na spory týkající se obchodních společností a sdružení.
  • Rodinné oddělení (Family Division) se zabývá nejsložitějšími rozvodovými řízeními a s tím souvisejícími finančními a manželskými záležitostmi. Zabývá se případy souvisejícími s péčí o dítě (zvláště pak rozhodování o svěření do péče, o adopci a únosech dětí), dále těmi případy, které jsou projednávány u Soudu pro ochranu osob (Court of Protection), a případy v souvislosti se zdravotní péčí o děti v rámci vlastní jurisdikce soudu.

Správní soud (Administrative Court)

Práce správního soudu je rozmanitá, spadá do ní soudní pravomoc v oblasti správního práva Anglie a Walesu stejně jako dozorová soudní pravomoc nad nižšími soudy a tribunály.

Pod dozorovou soudní pravomoc hlavně ve formě soudního přezkumu spadají osoby nebo orgány vykonávající pravomoc veřejných činitelů. Účelem soudního přezkumu je potvrdit, zda rozhodnutí orgánů nebo jednotlivců s pravomocí veřejného činitele jsou řádná a učiněná v souladu s platným právem a nepřesahují rámec pravomoci jim svěřené zákonodárným sborem.

Mezi další záležitosti, jimiž se zabývá správní soud, patří celá řada zákonných odvolání a návrhů, např.:

  • právo napadnout rozhodnutí ministerstev, orgánů místní samosprávy, tribunálů, které vyplývá z některých zákonů,
  • návrh podle zákona o státní příslušnosti, imigraci a udělování azylu 2002 (Nationality, Immigration and Asylum Act 2002),
  • odvolání proti určitým rozhodnutím magistrátních soudů a Korunního soudu,
  • návrh ve věci soudního příkazu k předvedení osoby k soudu (habeas corpus),
  • návrh ve věci soudního příkazu pro pohrdání soudem,
  • návrh ve věci stran vyvolávajících časté soudní spory („věčných kverulantů“),
  • návrh ve věci zákona o úředním ohledání mrtvol 1988 (Coroners Act 1988),
  • různé návrhy ve věci zákonů o prevenci proti terorismu, o výnosech z trestné činnosti, z nezákonného obchodování drogami a trestního zákona (Prevention of Terrorism, Proceeds of Crime, Drugs Trafficking a Criminal Justice Acts).

V roce 2009 byly otevřeny regionální soudní kanceláře správního soudu v Birminghamu, Cardiffu, Leedsu a Manchesteru, a tím bylo umožněno navrhovatelům předkládat některé druhy návrhů v regionu, k němuž mají užší vztah. Další regionální soudní kancelář byla otevřena v listopadu 2012 v Bristolu.

Divizní soudy (Divisional courts)

Některé opravné prostředky proti rozhodnutím nižších soudů jsou projednávány divizními soudy Vrchního soudu (tj. soud složený z minimálně dvou soudců).

Opravné prostředky proti rozhodnutím soudů hrabství, při respektování jurisdikce kancléřského oddělení a oddělení královniny lavice, jsou projednávány na příslušných divizních soudech.

Divizní soudy oddělení královniny lavice projednávají, kromě jiného, odvolání proti právním názorům magistrátních soudů a Korunního soudu (kromě případů, kdy se Korunní soud zabývá záležitostí spojenou s obžalobou).

Divizní soud rodinného oddělení projednává odvolání proti rozhodnutím o rodinných věcech, která přijaly magistrátní soudy.

Soudy hrabství (County courts)

Soudy hrabství projednávají většinu občanskoprávních věcí v Anglii a Walesu. Jednoduše řečeno, méně složité občanskoprávní spory jsou projednávány před soudy jednotlivých hrabství, zatímco složitější spory u Vrchního soudu. Největší počet věcí projednávaných na soudech hrabství se vztahuje k peněžitým pohledávkám. Nicméně na soudech hrabství jsou projednávány i případy majetkových převodů (např. když je přerušeno splácení hypotéky), ublížení na těle nebo žaloby pro nedbalostní činy a konkurzní řízení.  Některé soudy hrabství rovněž působí jako místní soudní kanceláře (District Registries) Vrchního soudu a mohou vyřizovat věci spadající do jeho příslušnosti. Kromě toho mají některé z nich specializovanou soudní pravomoc a mohou projednávat méně složité věci, které by jinak příslušely Vrchnímu soudu.

Žaloby na peněžité plnění nebo náhrady škody nižší než 5000 GBP jsou většinou rozhodovány ve zvláštních řízeních o drobných nárocích. Tato řízení jsou koncipována tak, aby zajistila levný a neformální způsob řešení sporu bez nutnosti obracet se na právníka. V těchto případech soudce může přijmout roli vyšetřovatele a pomoci oběma stranám sporu, tedy žalobci i žalovanému, objasnit jim jejich případ. Soudy hrabství také nabízejí přímou službu mediace v sídle soudu, i když jsou k dispozici i externí mediátoři pro případ dalších sporů.

Soudy hrabství se zabývají i záležitostmi rodinného práva, mezi něž patří rozvody, případy související s dětmi, jako např. trvalé bydliště, péče o dítě a adopce. Některé rodinné případy jsou složité a vyžadují projednání na Vrchním soudu. V centrálním Londýně veškeré rodinné záležitosti řeší hlavní rejstřík rodinného oddělení, a ne místní soud hrabství. Rodinnou mediaci poskytuje Soudní poradna a služba podpory pro dítě a rodinu (Children and Family Court Advisory and Support Service – CAFCASS).

Korunní soud (Crown Court)

Korunní soud je soudem s celostátní působností a sídlí v různých centrech v Anglii a Walesu. Zabývá se všemi závažnými trestními případy, které k němu byly postoupeny z nižších soudů. Případy, které jsou předmětem trestního řízení, se projednávají před soudcem a porotou složenou z 12 členů z řad veřejnosti.

Někdy je porota nutná i v občanskoprávních věcech (jako např. v případě veřejné pomluvy, žaloby proti policii pro bezdůvodné trestní stíhání), i když k tomu nedochází často. Pokud ano, proces se koná na Vrchním soudu nebo na soudu hrabství. Korunní soud působí také jako odvolací soud v případech projednávaných nižšími soudci na magistrátních soudech.

Magistrátní soudy (Magistrates' courts)

Magistrátní soudy se většinou zabývají trestními případy; většina trestných činů se projednává na magistrátních soudech. Vážnější trestné činy se postupují Korunnímu soudu, kde probíhá trestní řízení. Tyto soudy se zabývají také některými civilními věcmi, včetně záležitostí rodinného práva, vymáhání některých typů peněžitých pohledávek, např. obecní daně, a vydávání koncesí (např. oprávnění k prodeji alkoholických nápojů), porušování podmínek koncesí nebo soudních příkazů, sázkami a hrami atd.

Většinu případů u magistrátních soudů projednávají laičtí soudci (také nazývaní smírčí soudci). Laičtí soudci nemají právní vzdělání. Obvykle zasedají v trojicích a v právních záležitostech jim radí právně vzdělaní úředníci. Složitější případy, které se dostávají před magistrátní soudy, projednávají profesionální soudci z povolání, známí jako okresní soudci (magistrátních soudů), kteří pracují u soudu na plný úvazek. Zástupci okresních soudců (magistrátních soudů) pracují na částečný úvazek.

Magistrátní soudy mají pravomoc udělovat peněžité tresty a tresty odnětí svobody (na omezenou dobu) na ty, kteří byli odsouzeni ze spáchání trestných činů, proto se některé případy předávají Korunnímu soudu pro vynesení rozsudku.

Některé magistrátní soudy jsou zřízeny jako soudy pro mladistvé (Youth courts) nebo „soudy pro rodinné právo“ (Family proceedings courts). Tyto jsou složeny ze speciálně školených nižších soudců a projednávají příslušné obžaloby a návrhy týkající se dětí a mladistvých nebo věcí rodinného práva.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služba Jejího Veličenstva (Her Majesty’s Courts and Tribunals Service)

Poslední aktualizace: 02/07/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Severní Irsko

V této části naleznete přehled o různých typech soudů v Severním Irsku.

Obecné soudy – úvod

Různé soudy v Severním Irsku jsou uspořádány takto:

Nejvyšší soud (Supreme Court)

V roce 2009 převzal nový Nejvyšší soud Spojeného království (Supreme Court of the United Kingdom) pravomoci  odvolacího výboru Sněmovny lordů. Dále  převzal  přenesené pravomoci Právního výboru Královské rady (Judicial Committee of the Privy Council), což je nejvyšší odvolací soud v některých nezávislých zemích Britského společenství, zámořských teritoriích Spojeného království a britských závislých územích.

Nejvyšší soud je konečným odvolacím soudem ve Spojeném království pro trestní věci i pro občanskoprávní spory, třebaže právo na odvolání k nejvyššímu soudu se nevztahuje na skotské trestní věci. V takových případech bude obvykle umožněno podat opravný prostředek k nejvyššímu soudu pouze tehdy, jedná-li se o právní otázky veřejného zájmu.

Odvolací soud (Court of Appeal)

Odvolací soud (Court of Appeal) v Severním Irsku sídlí v Královském soudním dvoře (Royal Courts of Justice) v Belfastu. Projednává odvolání v trestních věcech proti rozhodnutím korunního soudu (Crown Court) a odvolání v občanskoprávních sporech proti rozhodnutím vrchního soudu (High Court).

Vrchní soud (High Court)

Vrchní soud v Belfastu se zabývá občanskoprávními spory, projednává odvolání v trestních věcech a dále má pravomoc přezkoumávat jednání fyzických osob nebo organizací pro zjištění, zda jednaly legálně a spravedlivě. Vrchní soud se obvykle zabývá věcmi, kdy hodnota nároku přesahuje 30 000 GBP. V některých případech může být věc s hodnotou nároku přesahující 30 000 GBP postoupen vrchním soudem soudu hrabství; obdobně může být věc s hodnotou nároku nižší než 30 000 GBP předán soudem hrabství vrchnímu soudu.

Vrchní soud má tři úseky (Divisions), a to:

  • Rodinný soud (Family Division): Rodinný soud se zabývá složitými případy rozvodů, svěření do péče, adopce, domácího násilí, atd. Dále se zabývá odvoláními proti rozsudkům nižších/smírčích soudů a soudů hrabství v manželských sporech, záležitostmi osob, které jsou duševně nemocné, a jednoduchými pozůstalostními věcmi.
  • Královský soud (Queens Bench Division): Královský soud se zabývá vysokými a/nebo složitými nároky na náhradu škody. Zabývá se také omezeným počtem odvolání proti rozhodnutím nižších/smírčích soudů nebo korunních soudů, přezkoumává žaloby fyzických osob nebo organizací pro zjištění, zda jednaly legálně a spravedlivě, a projednává žaloby a spory pro urážku na cti.
  • Soud Lorda kancléře (Chancery Division): Soud Lorda kancléře se zabývá záležitostmi správy cizího majetku, napadnutými závěťmi, likvidací obchodních společností, hypotékami, charitativními ústavy, spornými daňovými případy (obvykle týkajícími se daně z příjmů) apod.

Korunní soud (Crown Court)

Korunní soudy se zabývají těmito typy případů:

  • Závažnějšími trestnými činy, které jsou projednávány soudcem a ve většině případů porotou
  • Odsuzující rozsudky nižších/smírčích soudů, které jsou postoupeny korunnímu soudu k uložení trestu.

Tresty odnětí svobody a peněžité tresty ukládané korunními soudy jsou přísnější než tresty ukládané nižšími/smírčími soudy.

Soud hrabství (County Court)

Soudy hrabství se zabývají občanskoprávními spory, které jsou projednávány soudcem nebo okresním soudcem (district judge). Soud hrabství se obvykle zabývá případy, jejichž hodnota nároku nepřesahuje 30 000 GBP (nebo 45 000 GBP v majetkových záležitostech). Případy s vyšší hodnotou nároku jsou projednávány Vrchním soudem – viz výše. Veškeré nároky plynoucí z regulovaných úvěrových smluv musí být zahájeny u soudu hrabství bez ohledu na jejich hodnotu.

Příklady případů, kterými se zabývá soud hrabství:

Soudy hrabství se mohou zabývat širokou škálou případů, avšak nejčastěji jde o:

  • Spory mezi pronajímatelem a nájemcem: například držba (vystěhování), dlužné nájemné, opravy
  • Spotřebitelské spory: například vadné zboží nebo služby
  • Nároky plynoucí z újmy na osobě (újmy v důsledku nedbalosti): například dopravní nehody, úrazy z nerovností na komunikaci, pracovní úrazy
  • Případy nesporných rozvodů, ovšem pouze u některých soudů hrabství.
  • Případy rasové diskriminace a diskriminace na základě pohlaví
  • Problémy týkající se dluhů: například věřitel domáhající se zaplacení
  • Pracovněprávní otázky: například dlužná mzda nebo plat nebo odstupné namísto výpovědní lhůty.
  • Odvolání proti rozsudkům nižších/smírčích soudů, které jsou projednávány soudcem (a, je-li obžalovaným mladistvý, alespoň dvěma laickými nižšími/smírčími soudci)

Případy drobných žalobních nároků

Drobné žalobní nároky jsou také projednávány soudem hrabství. Drobný žalobní nárok je obecně nárok, jehož hodnota nepřevyšuje 3 000 GBP.

Nižší/smírčí soudy (Magistrates’ Court)

Nižší/smírčí soudy se zabývají trestními věcmi a některými občanskoprávními spory. Případy jsou projednávány okresním soudcem (nižší/smírčí soud).

Trestní věci projednávané nižšími/smírčími soudy

Nižší/smírčí soudy se zabývají trestnými činy, kdy obžalovaný nemá právo na řízení před porotou. Tyto trestné činy jsou známé jako trestné činy, které je možno soudit ve zkráceném řízení (summary offences). Za trestné činy, které je možno soudit ve zkráceném řízení, lze uložit maximálně trest odnětí svobody na šest měsíců a/nebo peněžitý trest do výše 5 000 GBP.

Nižší/smírčí soudy se dále zabývají trestnými činy, kdy si obžalovaný může vybrat řízení před porotou, avšak rozhodne se pro projednání svého případu nižším/smírčím soudem. Zvolí-li si obžalovaný řízení před porotou, je případ předán korunnímu soudu.

Soudy pro mladistvé (Youth court)

Soud pro mladistvé se zabývá mladými lidmi, kteří se dopustili trestného činu a jejichž věk se pohybuje mezi 10 a 17 lety. Soud pro mladistvé tvoří součást nižšího/smírčího soudu a případy jsou projednávány okresním soudcem a dvěma dalšími speciálně vyškolenými laickými nižšími/smírčími soudci. Je-li mladistvý obviněn ze spáchání velmi závažného trestného činu, za který by dospělému člověku hrozil trest odnětí svobody na 14 a více let, může soud pro mladistvé postoupit takový případ k projednání korunnímu soudu.

Občanskoprávní spory projednávané nižšími/smírčími soudy

Nižší/smírčí soudy se zabývají omezeným počtem občanskoprávních sporů, a to:

  • Některými občanskoprávními spory, které se týkají dluhů: například nedoplatky daně z příjmů, příspěvky na sociální pojištění, nedoplatky DPH, náklady na bydlení
  • Licence: například udělování, prodlužování nebo odnímání licencí na provozování hostinců a klubů
  • Některé manželské spory: například výživné a vystěhování jednoho z manželů z bydliště manželů
  • Péče o děti například svěření do péče místních úřadů nebo příkazy k předání mladistvého do ústavní výchovy, řízení o adopci a nařízení týkající se bydliště

Koronerské soudy (Coroners’ Courts)

Vyšetřují okolnosti náhlých násilných či nepřirozených úmrtí.

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Northern Ireland Courts and Tribunals Service

Poslední aktualizace: 16/01/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Obecné soudy - Skotsko

Na této stránce naleznete informace o obecných soudech ve skotské jurisdikci v rámci Spojeného království.

Obecné soudy – úvod

Soudy Court of Session, High Court of Justiciary, Sheriff Courts a Justice of the Peace spravuje Odkaz se otevře v novém okně.Skotská soudní služba (Scottish Courts and Tribunals Service – SCTS), která je nezávislým orgánem, jemuž předsedá Lord President, skotský vrcholný představitel soudnictví.

Nejvyšší soudy ve Skotsku

Nejvyšší soudy ve Skotsku zahrnují Court of Session a High Court of Justiciary.

Nejvyšší civilní soud (Court of Session)

Court of Session je nejvyšším civilním soudem ve Skotsku a sídlí v budově parlamentu ve městě Edinburgh. Je soudem odvolacím a jako civilní soud se rovněž zabývá spory včetně případů vymáhání dluhů, náhrady škod, rodinných a obchodních sporů.

Vrchní soud (High Court of Justiciary)

High Court of Justiciary se zabývá odvoláními v závažných trestních věcech. Řízení probíhá před soudcem a porotou.

Při odvolacích řízeních sídlí soud v Edinburghu.  Při řízeních o jiných věcech má soud stálá sídla v Edinburghu, Glasgow a Aberdeenu, ale řízení probíhají také v dalších městech po celém Skotsku.

Soudy hrabství (Sheriff Courts)

Pro soudní účely je Skotsko rozděleno do šesti správních oblastí zvaných „Sheriffdoms“. V čele každé oblasti je soudce Sheriff Principal, který má kromě odvolacích řízení v občanskoprávních věcech, kde zasedá jako odvolací soudce, na starosti i účinné vyřizování všech záležitostí u soudů hrabství.

V rámci jednotlivých správních oblastí je celkem 39 soudů hrabství sloužících stejnému účelu, které se liší velikostí i rozvržením.

Věc se projednává před soudcem hrabství zvaným „Sheriff“. Činnosti, které soudy hrabství provádějí, lze rozdělit do tří hlavních kategorií: občanskoprávní věci, trestní věci a testamentární záležitosti, a provádějí se prostřednictvím místních soudních úředníků (sheriff clerks) a jejich spolupracovníků.

Soudci pro zkrácená řízení (Summary Sheriff) mají pravomoc vykonávat některé funkce soudce (Sheriff) jak v trestních, tak v občanskoprávních řízeních.

Kromě toho byl zřízen nový soud pro věci újmy na zdraví s působností pro celé Skotsko (All-Scotland Sheriff Personal Injury Court), který sídlí v Edinburghu.

Občanskoprávní odvolací soud hrabství (Sheriff Appeal Court) může zasedat v senátu o jednom členu nebo třech členech a projednává odvolání proti rozhodnutím v občanskoprávních věcech soudů hrabství.

Odvolací soud hrabství v trestních věcech (Criminal Sheriff Appeal Court) projednává odvolání proti rozsudkům soudů hrabství a smírčích soudů vydaných ve zkráceném řízení.  Projednává rovněž všechna odvolání týkající se kaucí, o nichž rozhodly soudy hrabství a smírčí soudy.

Občanskoprávní věci

Většinu občanskoprávních věcí představují spory mezi fyzickými nebo právnickými osobami. Soudy hrabství se zabývají třemi různými druhy případů:

  • Obecné žaloby, které se týkají zejména rozvodů, dětí, majetkových sporů a vymáhání dluhů, případně nároků na náhradu škody s hodnotou převyšující 5 000 £.  Žaloby ve výši do 100 000 £ s výjimkou rodinných sporů (není-li výživné jediným návrhovým žádáním) mohou být podány pouze u soudu hrabství.
  • Věci projednávané ve zkráceném řízení (summary causes), kde se používá zjednodušený postup a projednávají se zejména spory týkající se dlužného nájemného v souvislosti se sociálním bydlením a náhrad škody vyplývajících z újmy na zdraví o peněžní hodnotě do 5 000 £.
  • Zjednodušená řízení pro vyřizování žalob týkajících se peněžní hodnoty do 5 000 £, u nichž se požaduje zaplacení, dodání nebo navrácení movitého majetku do vlastnictví, nebo u nichž se nařizuje určité osobě vykonat konkrétní úkon.

Soud hrabství rozhoduje o řadě dalších návrhů v občanskoprávních věcech a v řadě dalších řízení. Mezi tyto záležitosti patří mimo jiné:

  • adopce
  • likvidace společností
  • šetření smrtelných úrazů
  • úpadky

Trestní věci

Trestní věci mohou soudy hrabství projednávat buď v plně formálním řízení (solemn procedure), nebo ve zkráceném řízení (summary procedure). Rozhodnutí, které řízení se bude konat v konkrétním případě, je v odpovědnosti státního zástupce (Procurator Fiscal – žalobce).

Řízení solemn procedure se používá u závažnějších věcí, kde obvinění může vyústit v trest odnětí svobody překračující 12 měsíců nebo v peněžitý trest v neomezené výši. Řízení probíhá před soudcem hrabství zasedajícím s porotou.

Řízení summary procedure se používá u méně závažných věcí, kdy případ projednává soudce hrabství bez přítomnosti poroty. I když má soudce omezenou pravomoc odsoudit k trestu odnětí svobody na dobu nejvýše 12 měsíců, tuto hranici lze v některých případech překročit.

Testamentární záležitosti

Testamentární záležitosti souvisí zejména s uspořádáním pozůstalosti po zemřelých osobách. Zmocnění dané soudem, které vykonavateli umožňuje shromáždit a rozdělit pozůstalost, se nazývá „confirmation“. Toto zmocnění se uděluje pouze v případě, že byl u soudu podán soupis pozůstalosti po zůstaviteli.

Pokud hrubá hodnota pozůstalosti nepřesahuje 36 000 £, je pozůstalost klasifikována jako „malá pozůstalost“ a osobě požadující potvrzení poskytnou pomoc při vyplňování příslušného formuláře pracovníci místní kanceláře soudního úředníka (sheriff clerk). Pokud hodnota pozůstalosti přesahuje 36 000 £, pak bude osobám požadujícím potvrzení doporučeno, aby se poradily s právním poradcem.

Smírčí soudy (Justice of the Peace Courts)

Justice of the Peace Court je laický soud, ve kterém laický smírčí soudce (justice of the peace) bez právního vzdělání zasedá spolu právně s kvalifikovaným soudním tajemníkem. Soudní tajemník laickému soudci radí v otázkách práva a procesního postupu. Tento soud projednává především méně závažné trestní věci ve zkráceném řízení. Maximální trest, který může smírčí soudce uložit, je trest odnětí svobody na dobu 60 dnů nebo peněžitý trest nepřevyšující 2 500 £.

Sheriff clerk odpovídá za administrativní práci soudů hrabství a smírčích soudů, mimo jiné za:

  • vymáhání peněžitých trestů a příkazy k náhradě škody
  • vydávání kopií soudních příkazů týkajících se např. kaucí, příkazů k výkonu veřejně prospěšných prací nebo příkazů k omezení osobní svobody.
  • předvolávání porotců a administrativu s tím spojenou.

Podrobnější informace o soudech ve Skotsku lze nalézt na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Skotské soudní služby – Scottish Courts and Tribunals Service.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Scottish Courts and Tribunals Service

Poslední aktualizace: 02/07/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.